Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Mexický – Aztécký kodex Borgia , zhotovený v Mixtéckém stylu

Zde je znázorněn Mexický – Aztécký kodex zvaný Borgia  , a musím se opravit , není Mixtécký , ale je v Mixtéckém stylu .
Mixtécké kodexy uvedu zvlášť .
 
Prvních osm listů znázorňuje jednotlivé dny v kalendáři , jelikož na prvním, třetím, pátém, sedmém listu je vždy šest sloupců a sedm řádků (z toho pět menších vnitřních a jeden dolní a jeden horní větší) , to je celkem 42 dní
Na druhém, čtvrtém, šestém a osmém listu je vždy sedm sloupců a rovněž sedm řádků , to je celkem 49 dní.
Tedy
první a druhý list = 42 dní + 49 dní = 91 dní
třetí a čtvrtý list = 42 dní + 49 dní = 91 dní
pátý a šestý list = 42 dní a 49 dní = 91 dní
sedmý a osmý list = 42 dní a 49 dní = 91 dní
Celkem tedy 4 * 91 dní = 364 dní
Co je tím posledním, třista šedesátým pátým dnem , ještě nevím .
Ale jedná se o vyjádření symbolů jednotlivých dní slunečního roku  .
STRANA 1. KODEXU BORGIA
ÚVODNÍ STRANA KODEXU BORGIA
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
 
STRAN 1. KODEXU BORGIA

STRANA 1. KODEXU BORGIA

 

STRANA 2. KODEXU BORGIA

STRANA 2. KODEXU BORGIA

 

STRANA 3. KODEXU BORGIA

STRANA 3. KODEXU BORGIA

 

STRANA 4. BORGIA

STRANA 4. BORGIA

 

STRANA 5. KODEXU BORGIA

STRANA 5. KODEXU BORGIA

 

STRANA 6. KODEXU BORGIA

STRANA 6. KODEXU BORGIA

 

STRANA 7. KODEXU BORGIA

STRANA 7. KODEXU BORGIA

 

STRANA 8. KODEXU BORGIA

STRANA 8. KODEXU BORGIA

 

STRANA 9. KODEXU BORGIA

STRANA 9. KODEXU BORGIA

 

STRANA 10. KODEXU BORGIA

STRANA 10. KODEXU BORGIA

 

STRANA 11. KODEXU BORGIA

STRANA 11. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
 
STRANA 12. KODEXU BORGIA

STRANA 12. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 13. KODEXU BORGIA

STRANA 13. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 14. KODEXU BORGIA

STRANA 14. KODEXU BORGIA

 
 
15. STRANA KODEXU BORGIA

STRANA 15. KODEXU BORGIA

 
 
 
STRANA 16. KODEXU BORGIA

STRANA 16. KODEXU BORGIA

 
STRANA 17. KODEXU BORGIA

STRANA 17. KODEXU BORGIA

 
STRANA 18. KODEXU BORGIA

STRANA 18. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 19 KODEXU BORGIA

STRANA 19. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 20. KODEXU BORGIA

STRANA 20. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 21. KODEXU BORGIA

STRANA 21. KODEXU BORGIA

 
 
 
STRANA 22. KODEXU BORGIA

STRANA 22. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 23. KODEXU BORGIA

STRANA 23. KODEXU BORGIA

 
STRANA 24. KODEXU BORGIA

STRANA 24. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 25. KODEXU BORGIA

STRANA 25. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 26. KODEXU BORGIA

STRANA 26. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 27. KODEXU BORGIA

STRANA 27. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 28. KODEXU BORGIA

STRANA 28. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 29 KODEXU BORGIA

STRANA 29. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 30 KODEXU BORGIA

STRANA 30. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 31. KODEXU BORGIA

STRANA 31. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 32. KODEXU BORGIA

STRANA 32. KODEXU BORGIA

 
 
 
STRANA 33. KODEXU BORGIA

STRANA 33. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 34. KODEXU BORGIA

STRANA 34. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 35. KODEXU BORGIA

STRANA 35. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 Ještě bude následovat více stran
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 36. KODEXU BORGIA

STRANA 36. KODEXU BORGIA

 
 
STRANA 37. KODEXU BORGIA

STRANA 37. KODEXU BORGIA

STRANA 38. KODEXU BORGIA

STRANA 38. KODEXU BORGIA

STRANA 39. KODEXU BORGIA

STRANA 39. KODEXU BORGIA

STRANA 40. KODEXU BORGIA

STRANA 40. KODEXU BORGIA

STRANA 34. KODEXU BORGIA

STRANA 41. KODEXU BORGIA

STRANA 42. KODEXU BORGIA

STRANA 42. KODEXU BORGIA

STRANA 43. KODEXU BORGIA

STRANA 43. KODEXU BORGIA

STRANA 44. KODEXU BORGIA

STRANA 44. KODEXU BORGIA

STRANA 45. KODEXU BORGIA

STRANA 45. KODEXU BORGIA

STRANA 46. KODEXU BORGIA

STRANA 46. KODEXU BORGIA

STRANA 46. KODEXU BORGIA

STRANA 46. KODEXU BORGIA

STRANA 47. KODEXU BORGIA

STRANA 47. KODEXU BORGIA

STRANA 48. KODEXU BORGIA

STRANA 48. KODEXU BORGIA

STRANA 49. KODEXU BORGIA

STRANA 49. KODEXU BORGIA

STRANA 50. KODEXU BORGIA

STRANA 50. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 51. KODEXU BORGIA

STRANA 51. KODEXU BORGIA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 52. KODEXU BORGIA

STRANA 52. KODEXU BORGIA

STRANA 53. KODEXU BORGIA

STRANA 53. KODEXU BORGIA

STRANA 54. KODEXU BORGIA

STRANA 54. KODEXU BORGIA

STRANA 55. KODEXU BORGIA

STRANA 55. KODEXU BORGIA

STRANA 56. KODEXU BORGIA

STRANA 56. KODEXU BORGIA

STRANA 57. KODEXU BORGIA

STRANA 57. KODEXU BORGIA

STRANA 58. KODEXU BORGIA

STRANA 58. KODEXU BORGIA

STRANA 59. KODEXU BORGIA

STRANA 59. KODEXU BORGIA

STRANA 60. KODEXU BORGIA

STRANA 60. KODEXU BORGIA

STRANA 61. KODEXU BORGIA

STRANA 61. KODEXU BORGIA

STRANA 62. KODEXU BORGIA

STRANA 62. KODEXU BORGIA

STRANA 63. KODEXU BORGIA

STRANA 63. KODEXU BORGIA

STRANA 64. KODEXU BORGIA

STRANA 64. KODEXU BORGIA

STRANA 65. KODEXU BORGIA STRANA 65. KODEXU BORGIA
STRANA 66. KODEXU BORGIA STRANA 66. KODEXU BORGIA
STRANA 67. KODEXU BORGIA

STRANA 67. KODEXU BORGIA

STRANA 68. KODEXU BORGIA

STRANA 68. KODEXU BORGIA

STRANA 69. KODEXU BORGIA

STRANA 69. KODEXU BORGIA

STRANA 70. KODEXU BORGIA

STRANA 70. KODEXU BORGIA

STRANA 71. KODEXU BORGIA

STRANA 71. KODEXU BORGIA

STRANA 72. KODEXU BORGIA

STRANA 72. KODEXU BORGIA

STRANA 73. KODEXU BORGIA

STRANA 73. KODEXU BORGIA

STRANA 74. KODEXU BORGIA

STRANA 74. KODEXU BORGIA

STRANA 75. KODEXU BORGIA

STRANA 75. KODEXU BORGIA

STRANA 76. KODEXU BORGIA

STRANA 76. KODEXU BORGIA

STRANA 77. KODEXU BORGIA

STRANA 77. KODEXU BORGIA

Toto je úplný přehled stránek kodexu Borgia

Duben 23, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Komentáře: 2

Mexický – Aztécký kodex řečený Bourbonský

Zde je znázorněn kodex Bourbonský , jeden ze zachovalých Mexických Aztéckých rukopisů . 
 
  
 
 
 
 
Jedná se o knihu dní , TONALAMATL , na jednotlivých listech jsou tzv. trecenas , tedy třináctice , čili třináct kusů dní na jednom listu s příslušnými symboly .
Tedy na prvních dvaceti listech je znázorněno 20 kusů třináctic , celkem tedy 260 dní .
 
ZÁHLAVÍ KODEXU BORGIA

ZÁHLAVÍ KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 1. KODEXU BORGIA

STRANA 1. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 2. KODEXU BORGIA

STRANA 2. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 3. KODEXU BORGIA

STRANA 3. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 4. KODEXU BORGIA

STRANA 4. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 5. KODEXU BORGIA

STRANA 5. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 5 . KODEXU BORGIA

STRANA 5 . KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 6. KODEXU BORGIA

STRANA 6. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 7. KODEXU BORGIA

STRANA 7. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 8. KODEXU BORGIA

STRANA 8. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 9. KODEXU BORGIA

STRANA 9. KODEXU BORGIA

STRANA 9. KODEXU BORGIA

STRANA 9. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                                                                                                       

STRANA 10. KODEXU BORGIA

STRANA 10. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 11. KODEXU BORGIA

STRANA 11. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 12. KODEXU BORGIA

STRANA 12. KODEXU BORGIA

STRANA 14. KODEXU BORGIA

STRANA 13. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 14. KODEXU BORGIA

STRANA 14. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 15. KODEXU BORGIA

STRANA 15. KODEXU BOURBONSKÉHO

STRANA 16. KODEXU BORGIA

STRANA 16. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 17. KODEXU BORGIA

STRANA 17. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 18. KODEXU BORGIA

STRANA 18. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRAN 19. KODEXU BORGIA
STRAN 19. KODEXU BOURBONSKÉHO
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 20. KODEXU BORGIA

STRANA 20. KODEXU BOURBONSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 21. KODEXU BORGIA

STRANA 21. KODEXU BOURBONSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 22. KODEXU BORGIA

STRANA 22. KODEXU BOURBONSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 23. KODEXU BORGIA

STRANA 23. KODEXU BOURBONSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 24. KODEXU BORGIA

STRANA 24. KODEXU BOURBONSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
STRANA 25. KODEXU BORGIA

STRANA 25. KODEXU BORBONSKÉHO

 
 
 
 
 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 26. KODEXU BORGIA

STRANA 26. KODEXU BOURBONSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 27. KODEXU BORGIA
STRANA 27. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 28. KODEXU BORGIA
STRANA 28. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 29. KODEXU BORGIA
STRANA 29. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 31. KODEXU BORGIA
STRANA 30. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 31 KODEXU BORGIA
STRANA 31 KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 32. KODEXU BORGIA
STRANA 32. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

STRANA 33. KODEXU BORGIA
STRANA 33. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 34. KODEXU BORGIA
STRANA 34. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 35. KODEXU BORGIA
STRANA 35. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 36. KODEXU BORGIA
STRANA 36. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRANA 37. KODEXU BORGIA

STRANA 37. KODEXU BOURBONSKÉHO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na originálech jsou bohužel perem provedené poznámky tehdejších badatelů, jelikož to bylo v době , kdy ještě fotografie (černobílá, natož barevná) byla teprve v počátku a kopírovací techniky vesměs žádné a překreslování bylo bohužel velmi pracné a drahé .

Jelikož se vědci nechtěli zdržovat s překreslováním , tak došlo k tomu , že se na stránkách kodexu vyskytují rušivé poznámky .

Pozn. na kopiích obrázků, jež  jsou zde naskenovány , je uvedeno , že daný ústav Graz Autriche je držitelem autorských práv k obrázkům a takto to píší i jiné knihovny a muzea , jež v současnosti mají ve svém držení těch několik zbylých středoamerických rukopisů .

To je celkem nehorázná troufalost , jelikož Evropa v podobě náboženských fanatiků spálila téměř všechny rukopisy a jen pár jich uniklo zničení spíše nedopatřením .

Např. nějaký misionář na onom autodafé některý rukopis sebral , ať už z jakýchkoliv pohnutek a tak se dostal rukopis do Evropy .

Sice jej tak uchránil před ohněm , ale rozhodně jej nezískal od původních obyvatel dobrovolně , např. tak, jako když někdo někomu daruje knihu .

Čili veškeré rukopisy středoamerické v Evropě se nacházející , pocházejí z loupeže , jelikož se jich zmocnili Evropané násilím , koneckonců tak je definován trestný čin loupeže i dnes .

Tudíž nemá žádný ústav právo tvrdit, že k nim má autorská práva .

Autorská práva mají středoameričtí původní obyvatelé a správně by měly vlády těchto zemí (jež rukopisy drží)  na výzvu nástupnických útvarů Střední Ameriky bez okolků tyto rukopisy předat a dejme tomu, za to , že se o ně dá se říci dobře staraly, tak těmto ústavům zřídit zvláštní přístupová práva ,např. umožnit jim jednou do roka je mít po jistou dobu vystavovat ve svých prostorech ,  ale to je asi tak vše  .

Žádné muzeum ani knihovna v Evropě nemohla k rukopisům autorských práv nabýt , jelikož jejich loupež(těch rukopisů , realisovaná Evropany)  autorská práva nezakládá .

Duben 18, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O jezeře Texcoco – About lake of Texcoco

VOLCANO DE COLIMA

VOLCANO DE COLIMA

 

Jezero Texcoco  , asi správněji Tezcoco , tak tehdejší obyvatelé nazývali jezerní údolí pod sopkami .    

 
 
 Pozn. Colima je od slova COLMAN – Lugar de los hombres de brazos y manos – Místo mužů  ramenatých – vzniklo jako MACOLLI , resp. ACOLMAITL – brazo – rámě , paže , + -LAN – lugar de , místo , kde je ,
tedy (a)COLMA(itl) + -(la)N = COLMAN .
Asi správnější by bylo ACOLMALAN , ale k podobné redukci došlo v mnoha zeměpisných názvech i praktických slovech , např. ACHINAMILPAN — CHINAMPA .
 
 
 
 
 
JEZERO TEXCOCO V MINULOSTI

JEZERO TEXCOCO V MINULOSTI

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mapa znázorňuje , jaká byla rozloha původního jezero TEXCOCO .
Pohled je orientován k severu , tudíž, vpravo dole je tedy na jihovýchodě špičatý vulkán POPOCATEPETL a o něco severnějí od něj , tedy při pohledu z Hlavního města Mexica na východojihovýchod je vulkán IZTACCIHUATL  se čtyřmi krátery .
V půdoryse jezera , kde je zobrazen ten orel na kaktusu nopálu , tak tam je dnešní náměstí řečené ZÓCALO , tedy SOKL (podstavec) .
Od tohoto  místa je k sopkám cca 65 km . Tím by se jevila délka jezera ve směru sever jih rovněž cca 60 – 65 km , šířka cca 20-25 km .
 
V  okolí jezera jsou schematicky znázorněna další města , která jsou zde dodnes , např. mapa u překladu názvů ve Střední Americe .
 
 
 
 
 
Zbytek jezerní části  Xalco (Chalco)

Zbytek jezerní části Xalco (Chalco)

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zbytek jezera Xochimilca u stejnojmenného města a lokality Tlilac

Zbytek jezera Xochimilca u stejnojmenného města a lokality Tlilac

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pozůstatek jezerní části Xalco (Chalco)

Pozůstatek jezerní části Xalco (Chalco)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Těmi sopkami rozuměli známou dvojici , která se nachází na jihovýchod od dnešního Hlavního města Mexica , přičemž Popocatepetl je ten více špičatý vrchol poněkud jižněji  od rozložitého druhého vulkánu jménem Izaccihuatl , který má asi čtyři kaldery .

Celé jezero , jelikož to byla víceméně bahnitá proláklina s ostrůvky , tak jej místní obyvatelé kdysi rozlišili na cca 5 částí :

Na severu jezerní část ZUMPANGO , což je správně TZOMPANCO – Lugar de los colorínes , resp. Luagar sobre la cránea , tedy Místo stehlíků , resp. Místo nad lebkou , kde se nacházelo a nachází město stejného jména TZOMPANCO .

To první asi proto , že se v té části vyskytují tito opeřenci a to druhé, jelikož  půdorys břehu jezera se jevil jako profil lebky .

O něco jižněji se nacházely ostrůvky , které vyčnívaly nad hladinu a jeden větší z nich se jmenoval XALTOCAN – Lugar de arena de araňas – Místo písečných pavouků (XALLI – arena – písek , TOCATL – araňa – pavouk , -CAN – lugar – místo , tedy XAL(li) + TO(catl) + -CAN = XALTOCAN a to byla vysoká vápencová skála, kde byly kamenolomy na vápenec , ze kterých se stavěly budovy v hlavním městě TENOCHTITLANU a z vápencové drti se připravovaly maltové směsi a nátěry .

Jezerní část v jeho okolí se jmenovala rovněž XALTOCAN .

Podle názvu toho ostrova se dá usuzovat ,že svůj název měl jako první a po něm ta část jezera , ne obráceně (jelikož píseční pavouci byli na ostrově , ne na vodní hladině)

Dále na jihovýchodě ležela největší jezerní část řečená TEXCOCO , resp. TEZCOCO , asi nejsprávněji TEZCOCOC .

Také se tak jmenovalo bývalé přístavní město TEXCOCO , které je na svém místě dodnes (to jméno je oblíbené a jmenuje se tak i více měst v Mexicu a i jinde ve Střední Americe , i v Jižní .

Asi se nedá dnes již zjistit , zda se jezeru říká podle města nebo naopak .

Odvození jména je uvedeno v článku překlad názvů ve Střední Americe .

V jihovýchodní části, která byla nejvíce na jihu ,  se nácházela jezerní část jménem CHALCO ,  tedy asi správněji XALCO – Lugar de arena  – Místo písku jako XAL(li) + -CO = XALCO .

Jméno CHALCO by také dávalo smysl , ale bylo by to např. od slova CHALCANI – ciénaga – bažina .

Ve skutečnosti voda v okolí Tenochtitlanu byla bažinatá a mělká a teprve s postavením akvaduktu z vrchu CHAPOLTEPEC a postavením hrází na západ a na jihovýchod od města bylo možné touto sladkou vodou navýšit hladinu jezera o několik metrů a také ji takto pročistit a přebytečná voda pak odtékala do níže položené jezerní části Texcoco .

Čili tohle jméno by v podstatě také odpovídalo tehdejší skutečnosti , ale sám Tenochtitlan se nacházel na jihozápadě jezerní části Texcoco a tato část, jménem XALCO se nacházela a nachází dodnes na samém jihu jezera na jihovýchodě . 

V jihozápadní části ležela jezerní část jménem XOCHIMILCO , vysvětlení jména je u překladu názvů ve Střední Americe , tedy Lugar dónde cultivan las flores – Místo , kde pěstují květiny .

Na území dnešního Hlavního města Mexica se nachází zajímavá stavba , jedná se o tzv. El Caracol , odsolovací nádrž, postavenou ve tcaru spirály o poloměru nejvnějšího ramene 1.75 km . Ta byla postavena někdy v prostřed existence vlády Mexiků – Aztéků . Je dodnes funkční a spirály jsou ve směru zavíjení sestupné výškově čili poslední závit spirály je nejníže pod hladinou jezera .

Rád bych připoměl, že jen vytyčení spirály i bez výškového členění je velmi obtížný úkol i dnes a jeho obtížnost vzroste, uvědomíme-li si, že ramena při zavíjení musí klesat rovnoměrně .

Její poloha jejího středu(té spirály) dnes : LATITUD NORTE  19 34 12.00 , LONGITUD OESTE -99 00 6.00 (na elipsoidu wgs ) .

Rozměry původního jezera byly cca 60 * 25 km .

Z něj dnes zbyly pouhé malé plochy , něco u města XOCHIMILCO  na jihu , něco málo na severu , kde bylo město TZOMPANCO , dále ta odsolovací nádrž ve tvaru spirály přímo na území Hlavního města , dále něco v okolí města TEXCOCO a dále zbytek jezera XALCO (CHALCO) . Více se nezachovalo .

Ostatní plochy jsou buď zastavěné ,nebo vysušené .

Nadmořská výška cca 2236 m n. m (asi podle vodočtu u Atlantského oceánu ve Vera Cruzi )

 

 
 
TZOMPANCO

TZOMPANCO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
EL CARACOL

EL CARACOL

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Stavba jménem El caracol je odsolovacím zařízením , postaveným za doby Mexiců – Aztéků , průměr cc 3.5 km , ve tvaru spirály se sklonem v jednotlivých spirálních ramenech  ,
tedy vlastně závit , dodnes funkční .
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Duben 14, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Malý návod na překlad zeměpisných názvů v mexickém – aztéckém jazyce nahuatlu

Asi nejčastěji to bude zajímat člověka v souvislosti s názvy zeměpisných pojmů , např. když pojede do Střední Ameriky .

Nejprve je vhodné se pokusit v názvu , který ale je dosti španělštinou zkomolený , rozpoznat původní tvar .

Nejčastěji bude zredukávána koncovka , případně zaměněno O za U , často X za J , P za B , dvojhláska TL za T nebo D  .

Např. TACUBA  je vlastně TLAHCOPAN , JALAPA je XALAPAN , TEXCOCO bylo nejspíše TEZCOCOC , MEXICO bylo nejspíše MEXICOC , METZICOC či MEZICOC a podobně .

Dále se oddělí koncovka, která bývá poměrně  dobře rozpoznatelná , viz níže a z ní vyplyne další význam celku .

Po té se lze pokusit rozdělit slovo od leva na jednu případně více částí . To však není jednoduché, jelikož to vyžaduje umět vidět vnořené části nebo celky slov a to zase vyžaduje je znát a případně jejich přibližný význam .

Asi největší problém bude s krátkými vnořenými slovy , např. ATL – agua – voda se redukuje na pouhé A a bude těžké jej oddělit od kusu jiného slova , zvlášť ,když pro usnadnění výslovnosti budou užity také „vsuvně-výsuvné“ pomocné kmenové hlásky .

Další postup je pak naznačen ve vícero článcích .

Např. -TLAN , -LAN , -CO , -TZINCO , -PAN , -AC , – OC , -CAN , – HUACAN , -TENANCO , TITLAN , NETLAN jsou nejčastější koncovky u jmen zeměpisných názvů .

Tedy slova , jež končí na koncovku –TLAN , tak byť to jsou a byla vždy početná města, tak ta koncovka neznamená vůbec město ani místo .

Její vznik je docela zajímavý , jak jsem psal v jiném článku o dávném přirovnání částí lidského těla k zeměpisným útvarům , tak podobně u Mexiců – Aztéků, tak jelikož nějaké místo , jež chtěli pojmenovat, tak bylo inspirováno jméno jeho nějakým větším výskytem věcí téhož druhu .

Jelikož zuby v ústech jsou jako předmět téhož druhu soustředěny na vyhraněném prostoru( v ústech) a je jich jako mnoho , resp. plno , resp. hojnost , tak posloužily pro výrobu přípony, jež charakterizuje tyto pojmy a ve španělštině pro to mají výraz junto ,  který pochází ze sanskrtu (joga) a to je jako hojnost , něčeho plno , množství . V samotném sanskrtu to slovo je dodnes vidět napříklat ve slovech evropských jazyků  conjunktion , adjungovaný , joint , junktion ( většinou ten slovní kmen značí spojení , křížení , styk , spokojený apodobně ) . Další a další významy přibývaly s užíváním tohoto slova za různých okolností . Např. křížení železničních tratí railroad junktion (aby se mohlo něco spolu křížit, tak se to také spojuje) , resp. aby mohlo být něčeho více (předmět téhož druhu), tak je jako spojen (tím , že je u sebe na hromadě) . 

(Malá odbočka , samo slovo místo a později město (kdysi miesto) vzniklo také jako přirovnání k jevu „Tam, kde se mísí lidé“ . Prostě ve městě je více lidí pohromadě a tak se mohou mísit , čili málo lidí se nemá s kým mísit .)

S tím pak souvisí dávné slovo přátelit , které je v perštině amichtan a , co je na něm zajímavé je , že znamená také mísit , což je podstata přátelení se a to je , dá se říci skoro doslova obsaženo v latině a dalších středozemních jazycích , jelikož amicus , amico , amigo  je přítel .  Pochopitelně , aby se mohl někdo s někým přátelit , musí být na „to“ dva a více a tak se mohou „mísit“  

Takže zde znamená místo plné (něčeho) , hojné (na něco) , četné (výskytem)

Tedy např. MAZATLAN – Lugar junto de los venados – Místo plné jelenů

Jiné je např.

COZCATLAN  – Lugar junto a los diamantes o cosas preciosas – Místo hojné na diamanty nebo věci drahocenné (území Salvadoru)

Další slova končící na – TITILAN

TENOCHTITLAN – Lugar entre las pencas de nopal – Místo uvnitř nopálových kmenů .

Hodně jmen končí na koncovku –LAN , to znamená území, kde je ten a ten jev či výskyt .

Např. tedy ACAL LAN – to je od slova ACALLI – piragua – piroga-kanoe , –LAN , tedy např. Místo , kde se plaví na kanoích (to sloveso značící činnost tam samozřejmě nutně být nemusí a pak se to dohledává buď podle původních zápisů v aztéckém písmu , kde je příslušný obrázek, ze kterého činnost vyplyne ) , nebo z ústní tradice . Samozřejmě , že může být i dodatečně , neznámo kdy pozměněná , např. podle toho, co si obyvatelé přáli slyšet v tom jménu.

(tedy zřejmě vzniklo ja ATL + CALLI , tedy dům na vodě , asi jako tichooceánští domorodci říkali HMS plavidlům J.Cooka plovoucí domy , tedy pochopitelně zde domy na vodě , jelikož co je na vodě , je nutně plovoucí (jinak by kleslo na dno moře)) .

Další jména končí na koncovku –PAN , např. město CHILAPAN , značí tedy Lugar sobre al río de los ajíes – Místo nad řekou papriky

Některá jména jsou ale ošidná , např. ACAPOLNETLAN a ACATLAN

To druhé značí Lugar junto a las caňas o caňaverales – Místo plné třtiny nebo třtinových plantáží

To první Lugar junto al centro de grande caňas o caňotas – Uvnitř (uprostřed)  místa hojného na velké třtiny či třtinová  pole

Totiž POLLI – grueso , vasto – silný , velký , obsáhlý

NE – vnitřní přípona , jako že je něco uvnitř něčeho

TLAN – junto – hojnost , plné (něčeho)

Dále mnoho jmen končí na příponu –CO , ta značí Místo , kde je to a to , např. ACATZINCO Lugar de pequeňas caňas o caňitas – Místo malých třtin či třtinek

Okolnost , kdy  zeměpisný název končí na -c nebo -co , je dána skutečností , že slovní kmen , který získáme po odtržení absolutního suffixu , ted -tl , či -tli , resp. -li (-lli) je zakončen samohláskou nebo souhláskou .

Ale také v případě složených slovních jmenů , kdy jsou po zakončení slova opatřena jinými koncovkami , tak dle způsobu odtržení , tak to , co „zbyde“ na konci , je rozhodující , zda to bude zakončeni na -c nebo -co .

Takže slovo ACAPOLCO končí na -co proto ,že mu předchází slovo ACATL + POLLI po odtržení přípony -li je tedy na konci L , tedy souhláska a proto je na konci -co , nebo HUEXOTZINCO , tedy HUEXOTL + -TZIN + CO , zude , jelikož je ze slopvního kmene učiněna zdrobnělina a ta je dána příponou -TZIN a to končí bna N , tedy souhlásku , je prot na konci -co .

nebo XOCHIMILCO (to je XOCHITL + MILLI + CO , odtrhneme-li MIL(li) , bude koncová kmenová hláska L , tedy souhláska a prot na konci -co (také to mohlo být slovo MILIA či miltoa (tak jak tak se odtrhává koncovka daného tvaru , tedy -toa či -ia a zbývá v kmeni -L na konci , tudíž koncovka je -co .

nebo XALCO , tedy XALLI + -CO , tedy XAL(li) po odtržení je na konci L a pto je koncovka -co .

Jiná jsou slova jako TEPEYAC (TEPETL + YACATL + -CO

Např. XOCHICALCO = XOCHITL + CALLI + CO , zde se skutečně odtrhne pouze absolutní suffix , tedy přípona a zbyde na konci L , tedy souhláska a proto -co .

Slovo TEPEC je rovněž tak utvořeno , ale zobecnělo . tedy TEPETL , odtrhneme TEPE(tl) , zbyde E a to je samohláska a proto na konci -c . Cosi ja ko Lugar en cerro , Místo na vrchu , na kopci )

S názvem TEXCOCO je poněkud problém , zde totiž „mate“ to zakončení slovního kmen , jež je právě CO a to není koncovka lokativ , ale přímo slovní kmen a Španělé to koncové -C vynechali . Takže proto na konci -c , jelikož končí na -O a to je samohláska .

TZIN  značí zdrobnělinu, např. ACATL , ACATZIN – caňa , caňita –  třtina , třtinka

Jména, která končí na příponu -CAN , resp. -HUACAN značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde , např.

TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou četní bohové .Vůbec to neznamená místo, kde se stáváte bohem . Není to ani původní jméno, ale dodatečně dané Mexiky – Aztéky a ti tím chtěli vyjádřit jen právě toto konstatování .

TENANCO – značí místo, kde je ohrada , zídka , např. je město MAZATENANCO – tedy Lugar de muralla pro los vernados – Místo ohrady pro jeleny

CO – značí místo ,kde se vyskytuje určitý jev , např. COMALCALCO značí Lugar en la casa del comal – Místo v domech , kde je comal a slovo comal zase značí plát z pálené hlíny pro pečení tortillí , čili celou větou Lugar en la casa de la plancha de barro para calentar de tortillas , tedy Místo v domech , kde jsou pláty z pálené hlíny pro pečení tortillí .

, dopříště dopíši další pojmy

Duben 11, 2009 Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O názvech jednotlivých národů Střední Ameriky

Většina národů ve Střední Americe nemá název, který si dali „oni sami“ , ale většinou jej mají proto, že jim tak říkali ti „druzí“ .

Takže názvy , tak jak se zachovaly z doby před cca 480 lety a  jsou užívány dodnes ,  jsou z největší části z jazyka nahuatlem hovořících, kteří je podmanili , oni sami se ve svém jazyce nazývají jinak .

Tedy např. Aztékové , to je AZTLI + TLACATL , resp. AZTLI + TECATL .

Samo slovo TLACATL ,  značí hombre , humano , persona , varón , seňor , caballero , gente , amable , individuo , tedy člověk , muž , osoba , individuum , pán , kavalír , jemnostpán , milovaný pán , se užívá jako TLACATL  (Sg.) , rp. TLACAH (Pl.) .

Slovo TECATL značí persona , autoridad , tedy osoba , autorita . TECATL(Sg.) , TECAH(Pl.)

Takže  AZT(li)  + (E) + (tla)CATL = AZTECATL  (Sg.) , AZTECAH (Pl.) a jelikož španělé to koncové h, značící množné č.  nevyslovovali, tak říkali jen azteca a do toho přidali španělskou koncovku mužského rodu aztec(a) –aztec(o) a do dalších jazyků , jako třeba čeština , to přešlo jako aztek a mn.č. aztekové .

To E uvnitř je jen pomocná kmenová hláska pro usnadnění výslovnosti (podobně jako v mnoha evropských jazycích , třeba ŠVeC – ŠeVCe)

Takže vlastně španělským nedopatřením se z množného čísla v nahuatlu udělalo univerzálně jednotné číslo pro ostatní evropské jazyky .

Tedy AZTECAH  – los gentes de garza , resp. los gentes de garza nevosa, nivea  – Lid volavky, resp. Lid sněžné volavky , to sněžné proto, že je zvířat volavek více druhů , ale nejrozšířenější je barvy bílé, řečené sněžná .

Také to může i být jako spojení AZ(tli) + TECATL = AZTECATL (Sg.) , AZTECAH (Pl.) . Pak by se o pomocnou vsuvnou hlásku nejednalo, ale o součást slova tecatl .

Pak to samé platí i pro všechna níže uvedená odvození dalších jmen národů .

                                      ***

Konkrétně ti, kteří opanovali jezerní údolí pod sopkami , si říkali MIXICAMECAH a to se dá také zredukovat jako MEXICAH .

S jejich názvem je to ale složitější .

Oni sami by rádi slyšeli, že to je od slova Měsíc – METZTLI , MEZTLI a pak by to bylo MEZ(tl)I + (te)CATL  = MEZICATL , pak by asi správnější název té velké země byl nikoliv MEXICO , ale MEZICOC či METZICOC .

To místo na jezeře se podle nich (té hezčí verze) jmenovalo Lugar , dónde es ómbligo de la Luna – Místo , kde je pupek Luny , Měsíce, tedy asi kde se zračí (v tom jezeře).

Samozřejmě, to slovo je jen zkrácené a neobsahuje plnou větu , jen MEZ(tl)I + -CO- + -C . (asi jako Měsícov)

Pokud by tahle verze byla správnější , tak by se dalo předpokládat, že pod vlivem zkomolení výslovnosti mohlo být z MEZICATL učiněno MEXICATL a Španěly nicméně čteno tvrdě mehicatl , kdy to X hrálo převážně roli zvuku š , ale také občas náhradně v nezřetelné výslovnosti h.

Jenže jim také posměšně okolní kmeny říkali cosi jako křováci, plevelňáci , jelikož v počátku své existence, jsa na bahnitých ostrůvcích v jezeře TEXCOCO obklopeni nepřáteli, tak jedli co se dalo , to jest i divoce rostoucí jedlou řeřichu, zvanou MEXIXIN a pak by to bylo MEXI(xin) + (tla)CATL = MEXICATL . Není také zcela jasné, zda té rostlině říkali (mešišin) nebo mesišin , nebo náhradně pod vlivem španělštiny mehišin) .

Dále lze také dle pravidel nahuatlu zapsat místo MEXICATL slovo MEXICAMECATL , pak mn. č. je MEXICAMECAH .

Spíš si myslím , že MEXIXIN je pošpanělštěná verze MEZIXIN .

Jiní zase tvrdí , že se tak jmenovali od počátku , když přišli odněkud ze severních plání Ameriky , pak by se nedalo vůbec říci, podle čeho jméno je .

Další verze říká , že to prý je od slova METZCALLI , podle zřejmě agáve , která dává opojnou látku , také si tak říkali Apači Mezcalerové (ti si tak říkali právě dle té rostliny, co produkuje  METZCALLI, přičemž název převzali zřejmě od Mexiců Aztéků), samo slovo METZCALLI znamená dům Měsíce , casa de la Luna , ale rozumí se tím ten opojný produkt .

Doložitelné alespoň nějak písemně, i když nejspíš tendenčně převyprávěné, jsou ty první dvě .

***

Další národ jsou např. Zapotecové , oni sami si ale říkají BEN ZAA – Los gentes de nube – Lidé z nebe .

Název ZAPOTECAH vzniklo z vonného dřeva stromu TZAPOTL  a to se v dalších slovních spojeních měkčí na ZAPOTL .

Takže TZAPOT(L) + (E)+ (tla)CATL = TZAPOTECATL , z toho redukcí změkčením ZAPOTECATL (Sg.) , ZAPOTECAH (Pl.) – z toho Zapoteco – Zapoték  .

To E je pomocná kmenová hláska pro usnadnění výslovnosti .

***

Další národem jsou Mixtékové ,

To by mohlo být , ale nevím jistě , od slova MIXTLI , tedy nube – oblak

Pak by vzniklo jako MIXT(li) + (E) + (tla)CATL = MIXTECATL , čili také Los gentes de nube – Oblační lidé , ale překládají , jak níže odvozeno , Deštní lidé , Los gentes de la lluvia , resp. Los gentes de nube (de la lluvia – nevysloveno) .

Ještě dohledám, jak si říkají ve svém jazyce  – viz níže dohledáno

***

Další národ jsou např. Totonakové . Jejich jméno vzniklo zkomolením a přizpůsobením ve španělském jazyce .

Totiž TOTONICcaliente , cálido – horký , ATLagua – voda , tedy TOTONIC + ATL = TOTONICATL

Pak Los gentes de lugar de las aguas calientes – Tedy Lidé z místa (kraje) horkých vod se zapíše jako TOTONICA(tl) + (tla)CATL = TOTONICACATL

Čili není to opět jejich původní jméno , dohledám, jak si říkají ve svém jazyce .

Národ Otomí své  jméno, obdržel rovněž od nahuatlem hovořících Los gentes de Otomí , tedy OTOM(itl) + TLACATL = OTOMTLACATL , resp. OTOMCATL, resp. OTOMIATL , resp. zkráceně OTOMITL .

Otomitl měl být chichimecký vůdce a má to značit hueso de yute – pecka (jádro) z juty .

Jenže jazyk tohoto národa je nepodobný jakémukoliv jinému ve Střední i Severní  Americe , podobně jako jazyk Tarasků , spíše se ještě poněkud podobá čínštině .

(jelikož Číňané tuhle zemi znali a nazývali ji podle rostliny AGÁVE v jejich jazyce jako  FU SANG , popsaná je v čínských rukopisech (kresba té rostliny i s čínským datováním dle jejich kalendáře čínského, který se používá v Číně nepřetržitě několik tisíc let , výprava cca 150 čínských lodí , přistání na jejich oblíbeném místě u dnešního SAN FRANCISCA) .

***

 

Další národ , Čičimekové , je souhrn kočovných , nepříliš vzdělaných národů a jejich jméno v nahuatlu může znamenat dvojí :

Buď Psí lidé , nebo Rudí lidé

Totiž CHICHI – perro – pes , pak CHICHIMEH – perros – psi

CHICHIME(h) + (tla) CATL = CHICHIMECATL (Sg.) , CHICHIMECAH (pL.) – Los gentes de perros  – Psí lidé

Oni sami si ale také říkali raději (jelikož to vnímali jako nadávku) Rudí lidé a důvodňovali to tím, že se malovali hlinkou na rudo a slovní spojení vzniklo jako :

CHILTIC – carmín- červený

CHICHILTIC – rojo – rudý , pak CHICHI(ltic) + (ME)- (tla) CATL = CHICHIMECATL a ta slabika ME značí vztah k něčemu .

 ***

Další národ Toltékové , tak se především neví , jakým jazykem hovořil, a zda je to jeho název vlastní .

Spíše ne , nejpravděpodobněji jim tak začali říkat až Mexikové – Aztékové a Toltékové jako takoví zřejmě resignovali na svou slavnou minulost, podobně jako kdysi Etruskové v Itálii

a dobrovolně splynuli s okolními národy .

Samo jméno TOLTECATL   je ze slov TOL(li) + (tla)CATL , resp. zde TOL(li) + TECATL = TOLTECATL (Sg.) a TOLTECAH (Pl.)

TOLLI – junco – rákos

TLACATL, TECATLhombre , varón – člověk , muž .

 ***

Olmékové , tedy OLMECATL (Sg.) , OLMECAH (Pl.) , by měl být národ, který by měl být předchůdcem mayských národů a svůj název obdržel od Mexiců Aztéků podle stromu, který dává mléčný latex , ze kterého vyhotovovali např. plné gumové míče , také žvýkací gumu .

To proto, že v kraji těch Olméků se tenhle strom , dávající surový latex , který se také používá pro výrobu žvýkaček , který sa pak ochucuje (tím vznikne finální výrobek žvýkací guma) , tak  jelikož je pro ten kraj typický , tak jim říkali od slova OLLIN (pohyb , také (země)třesení a k tomu podobný tvar , jako výše , tedy předponu ME + TECATL , resp. TLACATL , tedy OL(lin) + ME + (tla)CATL = OLMECATL , RESP. OL(lin)+ME + (te)CATL = OLMECATL

To označení pro gumu , jako surovinu , kterou dává strom plodící latex , tak použili záměrně slovo OLLIN , jelikož pro i utuhlý latex je typická rosolovitá struktura , který se při pohybu třese a jim to připomínalo i to , co se děje při zemětřesení .

Jak si říkali ale oni sami ti Olmékové ve svém jazyce , není známo .

MIXTECOVÉ si říkali sami jako ÑUU TNOO HUAHI ANDEHUI a to znamená CIUDAD NEGRO DEL TEMPLO DE NUBE  – Černé Město Chrámu Nebes , odvození je v článku o Mixtecích a jejich kodexech ,

Jméné , tak jak je užíváno , je z jazyka nahuatlu , tedy výše uvedeným způsobem sestrojené :

MIXTLI + TECATL = MIXTECATL , kde MIXTLI  – nube – oblak , TECATL – hombre , varón – člověk , přičemž ale se to překládá jako deštní lidé , tak jedině zřejmě oblak (jako deštný).

Jinak déšť se řekne samo o sobě QUIAHUITL .

Naopak ti Zapotékové si říkají , jak výše uvedeno , Oblační lidé (ale ve svém jazyce Ben Zaa), ale Mexicové jejich jméno nepřekládali (což by vlastně dalo právě Mixtecové) , říkali jim dle dřeva stromu TZAPOTLI .

Duben 11, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Něco o elektrogravitaci

lifter

lifter

Ve skutečnosti tento jev není dodnes vysvětlitelný běžnou fyzikou , je znám v podstatě již 80 let .

 Sice ortodoxní fyzici z ústavů tvrdí ,že prý se jedná o cosi jako iontový  proud a že funguje jen v plynném prostředí .

Vědci se oficiálně naprosto nepokouší jej vysvětlit , na VŠ o něm téměř zmínka a důvodem je nejspíš okolnost, že nejde vysvětlit pomocí oficiálních vědeckých poznatků, tedy tím , co je presentováno jako fyzikální zákony .

Skutečnost nejspíš bude ta, že jelikož není ani z daleka na dosah teorie velkého sjednocení , přenašeče gravitační síly – energetická kvanta gravitony se rovněž nepodařilo zatím detekovat a působení gravitačních vln rovněž ne  , tak není na základě čeho sestavit soubor rovnic , jež tento jev vyjádří v kontextu k ostatním silám , zde elektromagnetické a gravitační .

Koneckomců , kvantová teorie je rovněž v naprostém rozporu s teorií relativity (ohledně okamžitého přenesení informace – sice se to obchází povídáním „býti ve dvou stavech současně“ , ale to je jen umělé výrazivo.

Nakonec i v tak známé věci , jako je elektrický proud, tak zlomovým okamžikem , kdy se volné elektrony dají do uspořádaného pohybu, je okamžik propojení vodiče .Čili „nějakým“ , nikdo neví jakým , mechanismem , se k do té chvíle neuspořádaně se pohybujícím elektronům nekonečně velikou rychlostí přenese informace, že se mají dát do uspořádaného pohybu, bez ohledu na délku obvodu . A v té chvíli , kdy se ty volné elektrony dají do pohybu (cca 1 cm za 1 vteřinu) se od + pólu zdroje vytvoří spontánně vysokoenergetický foton a ten pozitron-elektronovým řetězením , až když urazí celkovou délku obvodu, tak teprve tehdy dojde k přenesení užitečné informace .Čili to, čemu se říká pohyb volných elektronů, tak to není příčina, ale vedlejší efekt. (jelikož přenašečem elektromagnetické síly je pochopitelně foton , a elektron, řečený volný, je jen médiem, po němž ten foton běží a to je pravá příčina toho, že elektrický proud „funguje“ rychlostí světla . Samotný pohyb volných elektronů je nesmírně pomalý (asi 4 m / 1 hodinu) a u vysokofrekvenčního proudu střídavého při stále vyšší frekvenci vlastně takřka stojí na místě (ty volné elektrony) a začne být problém vysvětlit to , jak vlastně běží ty fotony , protože musí propojovat celý okruh a navíc běhají obousměrně, a vzhledemk okolnosti, že změna polarity za jednotku času může být tak rychlá, že nestačí při té změně ani jeden celý okruh vykonat a pak začne být otázkou, co se tam vlastně odehrává .  Tak , jak se to „učí “ ve škole , tak se nakreslí nicotný okruh krátké délky a kantoři vyrobí tvrzení o přirovnání ke kapalině v hadici)  , ale nikdo nedovede říci , co dělá ten vysokoenergetický foton , který jako energetické kvantum coby přenašeč elektromagnetické síly je již na cestě a těsně před ukončením jeho okruhu dojde ke změně polarity .

Jenže ,(viz níže uvedený projekt pro satelity) funguje i ve vakuu .

Spíše se věc jeví tak, že jelikož jsou bohužel vědci často ješitní a pracují dle hesla co nemůže být, nesmí být a kdyby běžný vědec z ústavu toto  začal popisovat, a zabývat se tím , ostatní jej „ukouší“ , prostě se tím nezabývají , dělají , že jev neexistuje .

Říká se tomu úkazu  Biefeld Brownův jev .

Pracuje asi následovně : Kdybychom vzali váhu (třeba takovou, co se kreslí na budovách soudů) , na jednu stranu položíme kondenzátor deskový a k němu vodiče a zdroj stejnosměrného proudu a kladný pól připojíme k horní desce kondenzátoru , ale ještě nesepneme spínač a na druhou misku vah vyvážíme příslušnou hmotností a po té zapneme zdroj , hmotnost kondenzátoru se odlehčí .

Když přehodíme póly zdroje, kondenzátor naopak poklesne .

Praktické provedení se dá realizovat i doma, zhotoví se tzv. asymetrický kondenzátor – viz obrázek s návodem , který se sestrojí přibližně ve tvaru trojúhelníku a připojí k tzv. kaskádovému měniči napětí ze staré televize nebo monitoru s CRT (cathod ray tube) .

Cca 30000 V a po připojení se docela prudce vznese ten zhotovený asymetický kondenzátor vzhůru a je nutno jej nejprve připoutat a  vzhledem k VN  také dobře izolovat vodiče .

I  když vědci tenhle jev téměř nevzpomínají , přesto jedno důležité praktické použití mít bude .

Totiž u užitkových satelitů je největším problémem okolnost, že časem na své dráze poklesne a to se , pokud není jeho poloha opravena, může stát příčinou zkázy jinak funkčního satelitu . 

Zatím se to řeší klasicky tak, že v satelitu je v nádržích palivo a okysličovadlo a z řídícího střediska se vydá příslušný povel a ten zařídí , že sa zažehne příslušná manévrovací reaktivní tryska a satelit se postrčí .

To vše jde ale jen do té doby, dokud nedojde palivo .

Jediná možnost v současnosti pak  je , dopravit nákladným způsobem v nákladním prostoru raketoplánu palivo a doplnit nádrže .

Je nicméně již připraven projekt , který tohoto , vědou opomíjeného efektu využije .

Součástí satelitu budou rozměrné manévrovací asymetrické kondenzátory a k nim panely s fotočlánky , které budou dostatečným zdrojem stejnosměrného proudu .

Jelikož musí být ty kondenzátory a panely s články o značné hmotnosti , tak jelikož satelit padá na oběžné dráze a tím pádem se ruší jeho tíže , tak i značná hmotnost nevadí .

Pokud dojde k požadavku na korekci dráhy satelitu , tak se prostě vyšle z řídícího střediska signál a ten vydá povel přivést napětí na desky manévrovacích kondenzátorů v potřebné hodnotě a celý komplet pak vykoná pohyb ve směru kladného pólu kondenzátoru .

Ty desky s fotočlánky mohou být pochopitelně permanetně rozvinuté , resp. alespoň částečně, aby bylo vždy k dispozici nějaké napětí , které umožní rozvinout potřebnou plochu panelů s články a po dosažení dostatečného napětí pak případně dobít kondenzátory .

Já osobně si představuji, že ten nabitý kondenzátor snad ve svém okolí „rozředí“ gravitony , tedy energetická kvanta , jež hrají roli přenašeče gravitační síly a jejich naředěním přestane působit to hmotné těleso , jež je produkuje (to je pochopitelně Země) původní silou na satelit a to je to , co se v předchozím případě s váhou jeví jako odlehčení .

Otázka je samozřejmě , jak se tento úkaz chová ve stavu relativní beztíže , daleko od všech přitažlivých těles . Jelikož zde v posaném případě se satelitem předpokládám , že k odlehčení dojde v obvyklé vzdálenosti od Země , kde je její silové působení patrné .

Jenže v kosmickém měřítku na předmět velikosti satelitu prakticky žádná gravitační síla nepůsobí , takže by pak nebylo co „odlehčit“ .

Takže vysvětlení s gravitony může být jen částí tohoto úkazu .

Jestli tohle zařízení může působit také naopak , jako jakýsi GRASER , který by mohl zařídit dopředný pohyb ve směru kladné elektrody kondenzátoru „zkoncentrováním“ gravitonového paprsku , to je otázka .

GRASER by měl být cosi jako obdoba laseru , tedy zesilovač gravitačního vlnění . (gravity amplification stimulated by emision of radiation)

Problém je zatím v tom , že se ještě nepodařilo detekovat přenašeče gravitační síly energetická kvanta gravitony a bohužel ani její další projev (té gravitační síly) , totiž gravitační vlny .

Navíc gravitace je pěti rozměrnou veličinou a elektromagnetické vlnění tří rozměrnou .

Dost možná  třeba ano , ale ti kdo se tím zabývají , tak se snaží být velmi opatrní k jakýmkoliv závěrům.

U gravitačních vln je asi problém největší v tom , že mají zřejmě obrovskou vlnovou délku a malou amplitudu , takže zřejmě jakákoliv gravitační „anténa“ , vyhotovená v pozemských podmínkách , je zřejmě příliš krátká .

O gravitonech ve článku fyzika ve vícerozměrném prostoru .

 

Příště se pokusím více dohledat .

Níže je návod na sestavení funkčního lifteru :

Pozn.: Když se lifter postaví např. na mřížovou podložku a pod ni se vyfoukne kouř , např. ze cigarilla , tak je vidět , jak je tzv. nasáván , což je ten tzv. iontový proud .

Ale nejspíš to je jen vedlejší důsledek příčiny hlavní , pomocí které tento pokus funguje i ve vakuu .

1

1

2

2

 

3

3

 

4

4

 

5

5

 

6

6

 

7

7

 

8

8

 

9

9

 

10

10

Duben 5, 2009 Posted by | Různé | Napsat komentář