Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O jezeře Texcoco – About lake of Texcoco

VOLCANO DE COLIMA

VOLCANO DE COLIMA

 

Jezero Texcoco  , asi správněji Tezcoco , tak tehdejší obyvatelé nazývali jezerní údolí pod sopkami .    

 
 
 Pozn. Colima je od slova COLMAN – Lugar de los hombres de brazos y manos – Místo mužů  ramenatých – vzniklo jako MACOLLI , resp. ACOLMAITL – brazo – rámě , paže , + -LAN – lugar de , místo , kde je ,
tedy (a)COLMA(itl) + -(la)N = COLMAN .
Asi správnější by bylo ACOLMALAN , ale k podobné redukci došlo v mnoha zeměpisných názvech i praktických slovech , např. ACHINAMILPAN — CHINAMPA .
 
 
 
 
 
JEZERO TEXCOCO V MINULOSTI

JEZERO TEXCOCO V MINULOSTI

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mapa znázorňuje , jaká byla rozloha původního jezero TEXCOCO .
Pohled je orientován k severu , tudíž, vpravo dole je tedy na jihovýchodě špičatý vulkán POPOCATEPETL a o něco severnějí od něj , tedy při pohledu z Hlavního města Mexica na východojihovýchod je vulkán IZTACCIHUATL  se čtyřmi krátery .
V půdoryse jezera , kde je zobrazen ten orel na kaktusu nopálu , tak tam je dnešní náměstí řečené ZÓCALO , tedy SOKL (podstavec) .
Od tohoto  místa je k sopkám cca 65 km . Tím by se jevila délka jezera ve směru sever jih rovněž cca 60 – 65 km , šířka cca 20-25 km .
 
V  okolí jezera jsou schematicky znázorněna další města , která jsou zde dodnes , např. mapa u překladu názvů ve Střední Americe .
 
 
 
 
 
Zbytek jezerní části  Xalco (Chalco)

Zbytek jezerní části Xalco (Chalco)

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zbytek jezera Xochimilca u stejnojmenného města a lokality Tlilac

Zbytek jezera Xochimilca u stejnojmenného města a lokality Tlilac

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pozůstatek jezerní části Xalco (Chalco)

Pozůstatek jezerní části Xalco (Chalco)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Těmi sopkami rozuměli známou dvojici , která se nachází na jihovýchod od dnešního Hlavního města Mexica , přičemž Popocatepetl je ten více špičatý vrchol poněkud jižněji  od rozložitého druhého vulkánu jménem Izaccihuatl , který má asi čtyři kaldery .

Celé jezero , jelikož to byla víceméně bahnitá proláklina s ostrůvky , tak jej místní obyvatelé kdysi rozlišili na cca 5 částí :

Na severu jezerní část ZUMPANGO , což je správně TZOMPANCO – Lugar de los colorínes , resp. Luagar sobre la cránea , tedy Místo stehlíků , resp. Místo nad lebkou , kde se nacházelo a nachází město stejného jména TZOMPANCO .

To první asi proto , že se v té části vyskytují tito opeřenci a to druhé, jelikož  půdorys břehu jezera se jevil jako profil lebky .

O něco jižněji se nacházely ostrůvky , které vyčnívaly nad hladinu a jeden větší z nich se jmenoval XALTOCAN – Lugar de arena de araňas – Místo písečných pavouků (XALLI – arena – písek , TOCATL – araňa – pavouk , -CAN – lugar – místo , tedy XAL(li) + TO(catl) + -CAN = XALTOCAN a to byla vysoká vápencová skála, kde byly kamenolomy na vápenec , ze kterých se stavěly budovy v hlavním městě TENOCHTITLANU a z vápencové drti se připravovaly maltové směsi a nátěry .

Jezerní část v jeho okolí se jmenovala rovněž XALTOCAN .

Podle názvu toho ostrova se dá usuzovat ,že svůj název měl jako první a po něm ta část jezera , ne obráceně (jelikož píseční pavouci byli na ostrově , ne na vodní hladině)

Dále na jihovýchodě ležela největší jezerní část řečená TEXCOCO , resp. TEZCOCO , asi nejsprávněji TEZCOCOC .

Také se tak jmenovalo bývalé přístavní město TEXCOCO , které je na svém místě dodnes (to jméno je oblíbené a jmenuje se tak i více měst v Mexicu a i jinde ve Střední Americe , i v Jižní .

Asi se nedá dnes již zjistit , zda se jezeru říká podle města nebo naopak .

Odvození jména je uvedeno v článku překlad názvů ve Střední Americe .

V jihovýchodní části, která byla nejvíce na jihu ,  se nácházela jezerní část jménem CHALCO ,  tedy asi správněji XALCO – Lugar de arena  – Místo písku jako XAL(li) + -CO = XALCO .

Jméno CHALCO by také dávalo smysl , ale bylo by to např. od slova CHALCANI – ciénaga – bažina .

Ve skutečnosti voda v okolí Tenochtitlanu byla bažinatá a mělká a teprve s postavením akvaduktu z vrchu CHAPOLTEPEC a postavením hrází na západ a na jihovýchod od města bylo možné touto sladkou vodou navýšit hladinu jezera o několik metrů a také ji takto pročistit a přebytečná voda pak odtékala do níže položené jezerní části Texcoco .

Čili tohle jméno by v podstatě také odpovídalo tehdejší skutečnosti , ale sám Tenochtitlan se nacházel na jihozápadě jezerní části Texcoco a tato část, jménem XALCO se nacházela a nachází dodnes na samém jihu jezera na jihovýchodě . 

V jihozápadní části ležela jezerní část jménem XOCHIMILCO , vysvětlení jména je u překladu názvů ve Střední Americe , tedy Lugar dónde cultivan las flores – Místo , kde pěstují květiny .

Na území dnešního Hlavního města Mexica se nachází zajímavá stavba , jedná se o tzv. El Caracol , odsolovací nádrž, postavenou ve tcaru spirály o poloměru nejvnějšího ramene 1.75 km . Ta byla postavena někdy v prostřed existence vlády Mexiků – Aztéků . Je dodnes funkční a spirály jsou ve směru zavíjení sestupné výškově čili poslední závit spirály je nejníže pod hladinou jezera .

Rád bych připoměl, že jen vytyčení spirály i bez výškového členění je velmi obtížný úkol i dnes a jeho obtížnost vzroste, uvědomíme-li si, že ramena při zavíjení musí klesat rovnoměrně .

Její poloha jejího středu(té spirály) dnes : LATITUD NORTE  19 34 12.00 , LONGITUD OESTE -99 00 6.00 (na elipsoidu wgs ) .

Rozměry původního jezera byly cca 60 * 25 km .

Z něj dnes zbyly pouhé malé plochy , něco u města XOCHIMILCO  na jihu , něco málo na severu , kde bylo město TZOMPANCO , dále ta odsolovací nádrž ve tvaru spirály přímo na území Hlavního města , dále něco v okolí města TEXCOCO a dále zbytek jezera XALCO (CHALCO) . Více se nezachovalo .

Ostatní plochy jsou buď zastavěné ,nebo vysušené .

Nadmořská výška cca 2236 m n. m (asi podle vodočtu u Atlantského oceánu ve Vera Cruzi )

 

 
 
TZOMPANCO

TZOMPANCO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
EL CARACOL

EL CARACOL

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Stavba jménem El caracol je odsolovacím zařízením , postaveným za doby Mexiců – Aztéků , průměr cc 3.5 km , ve tvaru spirály se sklonem v jednotlivých spirálních ramenech  ,
tedy vlastně závit , dodnes funkční .
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Advertisements

Duben 14, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: