Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

MAYSKÝ KALENDÁŘ

Mayský kalendář byl v zásadě dvojí  a používaly se oba souběžně ve vzájemné kombinaci .

Dále k nim byl užíván rovněž dlouhý počet a také tzv. velmi dlouhý počet .

Jejich obdoba je rovněž v aztéckém kalendáři , popsaném v samostatném článku .

Posvátný dvěstě šedesáti denní , zvaný TZOLKIN a sluneční třista šedesáti pěti denní HAAB .

Pozn. Jelikož zdůrazňují mayské národy  přítomnost učitelů z vesmíru (přinesli jim vědění) , není vyloučené , že ten 260 denní není pozemské provenience , ale snad odpovídal roku s „jejich“ dny na domovské planetě učitelů z vesmíru  , je to jedna z možností .

Symboly jednotlivých dní byly v podstatě ty , které použili později i ostatní národy , tj. Mixtékové , Zapotékové , Otomí , Purehpecheové (Taraskové) a také NAHUATLEM hovořící , tj. Mexikové , později řečení Aztékové , Acolhuové , Tepanekové , Texcaltékové  (později řečení Tlaxcaltékové) .

U jednotlivých národů se v některých znameních lišily symboly , ale to je dáno jejich tradicí , v zásadě jsou symboly pro jednotlivá znamení shodná .

Názvy jednotlivých dní  260 denního roku TZOLKIN  :

01    IMIX´           cocodrillo – krokodýl

02    IK´               viento –  vítr

03    AK´B´AL      obscuro , noche – tma , noc

04    K´AN            maís – kukuřice

05    CHIKCHAN    serpiente de nube –  oblačný had (pozn. had je též KAAN (v lakandoonštině) , CHAN je v yucatecké mayštině )

06    KIMI             muerte  – smrt

07    MANIK´        venado – jelen

08    LAMAT         Venus  – Venuše ( také jí říkali Xamen Ek – Estrella obscura – Hvězda tmavá)

09    MULUC          agua –  voda

10    OC                perro – pes

11    CHUEN          mono  – opice

12    EB´               lluvia – déšť

13    B´EN             verde , joven maís , simiente –  zelený , mladá kukuřice , semeno

14    IX                  jaguar – jaguár

15    MEN              águila – orel

16    KIB´             razón –  moudrost

17    KAB´AN        tierra –  země

18    ETZ´NAB´     cuchillo obsidiano  –  pazourkový nůž

19    KAUAK          tempestad , tormenta  – bouře

20    AHAU          seňor , gobernante , Sol – pán , vladař , Slunce 

 

 Grafické vyjádření jednotlivých symbolů je následující :

 

IMIX
IMIX

 1. SYMBOL     IMIX

 

 

IK
IK

2. SYMBOL  IK 

 

 

 

 

AKBAL
AKBAL

3. SYMBOL  AKBAL 

 

 

 

 

KAN
KAN

4. SYMBOL  KAN 

 

 

 

 

CHICCHAN
CHICCHAN

5. SYMBOL  CHICCHAN 

 

 

 

 

KIMI
KIMI

6.SYMBOL  KIMI 

 

 

 

  

MANIK
MANIK

  7. SYMBOL  MANIK

 

 

 

 

LAMAT
LAMAT

8. SYMBOL  LAMAT 

 

 

 

 

MULUC
MULUC

9. SYMBOL  MULUC 

 

 

 

OC
OC

10. SYMBOL  OC 

 

 

 

 

CHUEN
CHUEN

11. SYMBOL  CHUEN 

 

 

 

 

EB
EB

12.  SYMBOL  EB 

 

 

 

 

BEN
BEN

13. SYMBOL  BEN 

 

 

  

 

IX
IX

14.  SYMBOL  IX

 

 

 

 

MEN
MEN

15. SYMBOL   MEN

 

 

 

 

KIB

KIB

 16. SYMBOL KIB
 

 

 

 

 

KABAN
KABAN

17.SYMBOL  KABAN

 

 

 

 

ETZNAB
ETZNAB

 18. SYMBOL  ETZNAB

 

 

 

 

KAUAK
KAUAK

 19. SYMBOL  KAUAK

 

 

 

 

AHAU
AHAU

 20. SYMBOL AHAU

 

 

 

 

K  těmto dnům se pak přiřazovala čísla od 1 do 13

 

Tedy :

  • 1 Imix jako první den TZOLKINu
  • 2 Ik
  • 3 Akbal
  • 4 Kan
  • 5 Chicchan
  • 6 Cimi
  • 7 Manik
  • 8 Lamat
  • 9 Muluc
  • 10 Oc
  • 11 Chuen
  • 12 Eb
  • 13 Ben jako 13. den TZOLKINu
  • 1 Ix jako 14. den TZOLKINu
  • 2 Men
  • 3 Cib
  • 4 Caban
  • 5 Eznab
  • 6 Cauac
  • 7 Ahau
  • 8 Imix
  • 9 Ik
  • 10 Akbal
  • 11 Kan

  • 9 Cib
  • 10 Caban
  • 11 Eznab
  • 12 Cauac
  • 13 Ahau jako 260. den TZOLKINu

Všechny kombinace se takto prostřídaly za 260 dní .

Názvy jednotlivých dvacetidenních měsíců a jednoho pětidenního měsíce slunečního roku HAAB :

Ještě přeložím jednotlivé názvy , je více verzí (i v Tzolkinu)

POP

UO

ZIB

ZOTZ

ZEC

XUL

YAXKIN – nuevo Sol , día – nové Slunce, nový den (není bez zajímavosti, co slovo vlastně znamená , totiž nové Slunce , tedy nový den, jelikož pochopitelně nový , tedy následující den začně s objevením se nového slunce na horizontu)

MOL

CHEN

YAX

ZAC

ZEH

MAC

KANKIN

MUAN

PAX

KAYAB

KUMKU

UAYEB     

 

 Symboly pro jednotlivé měsíce 365 denního slunečního roku HAAB jsou zobrazeny níže :

Měsíce první až osmnáctý mají po dvaceti dnech .

Měsíc devatenáctý má pět dní .

 

 

POP

POP

 SYMBOL 1. MĚSÍCE POP  

  

  

UO

UO

  SYMBOL 2. MĚSÍCE UO

  

  

  

  

ZIP

ZIP

 
SYMBOL  3. MĚSÍCE ZIP 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ZOTZ

ZOTZ

 
 SYMBOL  4. MĚSÍCE ZOTZ
 
 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 TZEC
      SYMBOL  5. MĚSÍCE  TZEC
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
XUL
XUL
 

 SYMBOL  6. MĚSÍC XUL

YAXKIN
YAXKIN

 

 SYMBOL  7. MĚSÍCE YAXKIN

MOL
MOL

 

 SYMBOL  8. MĚSÍCE MOL

 

 

 

 

 

CHEN

CHEN

SYMBOL  9. MĚSÍCE CHEN 

 

 

 

 

 

 

YAX

YAX

SYMBOL  10. MĚSÍCE YAX 

ZAC
ZAC

 

 SYMBOL  11. MĚSÍCE ZAC

CEH
CEH

 

 SYMBOL  12. MĚSÍCE CEH

 

 

 

 

 

 

 

MAC

MAC

SYMBOL  13. MĚSÍCE MAC 

 

 

 

 

 

KANK

KANKIN

 SYMBOL  14. MĚSÍCE KANKIN

MUAN

MUAN

 SYMBOL  15. MĚSÍCE MUAN

PAX
PAX

 

 SYMBOL  16. MĚSÍCE PAX

 

 

 

 

 

 

 

 

KAYAB

KAYAB

 SYMBOL  17. MĚSÍCE KAYAB

CUMKU
CUMKU

 

 SYMBOL 18. MĚSÍCE CUMKU

 

 

 

 

 

  

 

UAYEB

UAYEB

SYMBOL 19. MĚSÍCE UAYEB , tento měsíc se zařazoval na konec roku a měl pouze pět dní , které byly považovány za nešťastné , resp. neužitečné a nedoporučovala se zahajovat jakákoliv práce

Při nastavení počátečního data 4 AHAU proti 8 CUMKU se v důsledku této okolnosti mohou vždy setkat jen určité dny TZOLKINu s určitými dny HAABu .

Tedy

Dny Tzolkinu IK , MANIK , EB , CABAN  se potkají v měsících HAABu  s pořadím dne 0 , 5 , 10 , 15

Dny Tzolkinu AKBAL , LAMAT, BEN , EZNAB se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 1 , 6 , 11 , 16

Dny Tzolkinu KAN , MULUK , IX , CAUAC se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 2 , 7 , 12 , 17

Dny Tzolkinu AHAU , CHICCHAN , OC , MEN se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 3 , 8 , 13 , 18

Dny Tzolkinu IMIX , CIMI , CHUEN , CIB se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 4 , 9 , 14 , 19  .

Ještě přeložím názvy uinalů

Názvy a odvození pro velký (také dlouhý)  počet (dní) – cálculo largo (de días)

KIN  – día – den          1 den

UINAL – veintena – dvacetice – 20 dní

TUN  – piedra – kámen – 360 dní  – 18 uinalob – 18 uinalů , název kámen byl zvolen coby časová jednotka proto, že jeden rok byl zaznamenán na plochý kámen – chaaltun , tedy chaal + tun a tudíž tun také znamená časový úsek „rok“  (360 denní) .

KATUN  – veinte piedras – hun kal tunob – 20 tunob – (hun)+ka(l) +tun(ob)  – 20 tunů – 7200 dní , od slova kal – 20 , ale v jiné souvislosti vždy píše se hun kal , jednou dvacet a z Pl. -ob učinili Sg.(asi jako kdybychom řekli tisíc metrů je tisícimetr , tedy kilometr) a udělali z toho nový pojem v Sg. , to proto, že u příležitosti nového roku vztyčili stélu (plochý kámen) s kalendářním datem , tedy od slova kal , značící řádovou číslovku 20 , tedy 20^1 , ostatně u nás se u příležitosti Nového roku pořizují nové kalendáře (i když papírové) .

BACTUN – cuatro ciento piedras – čtyřista tunů – 144 000 dní – od slova bac – 400 , tedy 20^2

PICTUN – ocho mil piedras – osm tisíc tunů – 2 880 000 dní – od slova pic – 8000 , tedy 20^3

CALABTUN – ciento sesenta mil piedras – 160 000 tunů – 57 600 000 dní , ale nevím , zda calab značí řádovou číslovku 160 000 , tedy 20^4

KINCHILTUN  – tres miliones dos cientos mil piedras – 3 200 000 tunů – 1 152 000 000 dní , ale nevím ,zda kinchil značí další řádovou číslovku 3 200 000 , tedy 20^5

ALAUTUN  – sesenta cuarto miliones piedras –  64 000 000 tunů – 23 040 000 000 dní , ale nevím , zda alau značí řádovou číslovku 64 000 000 , tedy 20^6

HABLATUN – una miliarda dos cientos ochenta miliones piedras – 1 280 000 000 tunů , ale nevím , zda habla je další řádová číslovka 1 280 000 000 , tedy 20^7

 Od řádu 20^4 je to tzv. velmi dlouhý počet – mucho largo cálculo , někde uvádí od řádu 20^3

Zde je uveden příklad , jak Mayové používali datum v běžné podobě a níže , jak vypadá tzv. dlouhý počet ve srovnání s naším kalendářem :

Tedy , vzala se kombinace dne dle TZOLKINu  a kombinace dne dle HAABu

Dále

V TZOLKINu  se přiřazovala jednotlivá čísla od jedné do třinácti

Takže bylo

1 IMIX

2 IK

13 BEN

1 IK

atd.

V HAABu se k jednotlivým měsícům přiřazovala čísla sice v počtu dvaceti , ale od nuly do devatenácti

Tedy

0 POP

1 POP

19 POP

0  UO

1 UO

19 UO

0  CUMKU

1 CUMKU

19  CUMKU

0 UAYEB

1 UAYEB

2  UAYEB

3  UAYEB

4  UAYEB

0  POP

1  POP

atd.

Ještě zbývá dořešit otázku , jak přiřadili např. 1 IMIX k datu v TZOLKINu , tj. zda proti 1 IMIX bylo 0 POP či jiný údaj TZOLKINu , např 4 UAYEB .

Vědci uvádí , že Mayové začali kalendář nastavením 4 AHAU proti 8 CUMKU  a to byl jako první den i v dlouhém počtu i velmi dlouhém počtu .

pak další den je 5 IMIX  proti 9 CUMKU a to je druhý den

další 6 IK proti 10 CUMKU  a tak stále dál .

Celá tato kombinace se prostřídá za 52 let , tedy za 18 980 dní .

A na cyklu zvaném dlouhý počet naskakují dny stále dál , čili nejprve jsou u všech řádových jednotek nuly a těchto 18 980 dní je tedy 2 KATUN 12 TUN 13 UINAL 0 KIN , u všech vyšších řádů jsou samé nuly .

S každým tímto 52 letím pak přibyde k této uvedené hodnotě ta samá hodnota a jelikož si Mayové též všimli zlomku dne nad 365 dní v rámci slunečního roku , tak ještě po jisté době přidali další den do velkého počtu .

Ukázka konkrétního soudobého data v mayském kalendáři , kdy byl stanoven styčný bod na základě přiřazení mayského data v minulosti v době misionáře Diegy de Landa  k evropskému kalendáři  :
cykly

  PŘIŘAZENÍ HAABu a TZOLKINu

 

 
 
 
17.  května 2009       odpovídá       3  KIMI (v TZOLKINu) proti 4 ZIP (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 6 UINAL 6 KIN 
18. května 2009        odpovídá       4 MANIK  (v TZOLKINu) proti 5 ZIP  (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 6 UINAL 7 KIN
19. května 2009        odpovídá       5 LAMAT (v TZOLKINu) proti 6 ZIP (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 6 UINAL 8 KIN
20. května 2009        odpovídá      6 MULUC(v TZOLKINu) proti 7 ZIP (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 6 UINAL 9 KIN
21. května 2009        odpovídá       7 OC (v TZOLKINu) proti 8 ZIP (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 6 UINAL 10KIN
22. května 2009        odpovídá       8 CHUEN  (v TZOLKINu) proti  9 ZIP  (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 6 UINAL 11 KIN
 
*****
 
20. listopadu 2009   odpovídá       8  BEN (v TZOLKINu) proti 11 CEH (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 15 UINAL 13 KIN 
07. března 2009    odpovídá       10  MEN (v TZOLKINu) proti 18 KAYAB (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 2 UINAL 15 KIN 
08. června 2009    odpovídá       12  LAMAT (v TZOLKINu) proti 6 ZOTZ (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 7 UINAL 8 KIN 
09. ledna 2009   odpovídá       5  ETZNAB (v TZOLKINu) proti 1 MUAN (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 15 TUN 17 UINAL 18 KIN 
12. listopadu  2009    odpovídá      13  CHICCHAN (v TZOLKINu) proti 3 CEH (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 16 TUN 15 UINAL 5 KIN 
 
 
*****
 
20. listopadu 2010   odpovídá       9  ETZNAB (v TZOLKINu) proti 11 CEH (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 17 TUN 15 UINAL 18 KIN 
07. března 20010   odpovídá       11  AHAU (v TZOLKINu) proti 18 KAYAB (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 17 TUN 3 UINAL 0 KIN 
08. června 2010    odpovídá       13  BEN (v TZOLKINu) proti 6 ZOTZ (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 17 TUN 7 UINAL 13 KIN 
09. ledna 2010   odpovídá      6  AKBAL (v TZOLKINu) proti 1 MUAN (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 17 TUN 0 UINAL 3 KIN 
12. listopadu  2010   odpovídá      1  OC (v TZOLKINu) proti 3 CEH (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 17 TUN 15 UINAL 10 KIN 
 
 
22. dubna 2011   odpovídá        6  CHUEN  (v TZOLKINu) proti 19 POP (v HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 18 TUN 5 UINAL 11 KIN 
 
 
22. dubna 2011   odpovídá        1  ETZ´NAB   (v TZOLKINu) proti 6 KAYAB   (v  HAABu) a to je 12 BACTUN 19 KATUN 19 TUN 2 UINAL 18 KIN 
 
 
 
Ještě dohledám , jak vypadá nastavení pro velmi dlouhý  počet a dále také , podle jakého pravidla přiřazovali samostatné dny pro vyrovnání v důsledku nastřádaných zlomků dne .
 
 
 **************
 

 Zde je ukázka mayského písma, jak bylo rozpoznáno , prozatím .

Znaků je pochopitelně mnohem více, jelikož abeceda v tomto písmu je souhrnem čtyř typů znaků , a sice těch , jež představují samostatný zvuk , tj. samohlásku , resp. souhlásku .

Dalším typem je kombinace souhlásky a k ní přidružené samohlásky .

Dalším , zde nezobrazeným typem , jsou znaky , jež  představují celé slovo , resp. krátkou větu .

A dalším typem , zde rovněž nezobrazeným , jsou znaky, jež představují část slova , jež tvoří jako vnořený řetězec současně slovo , s daným slovem ale nesouvisející .

 
 
 
MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA

MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA
 
MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA

MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA
MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA

MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA
 

Květen 12, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Komentáře: 33

Překlad některých zeměpisných názvů v mayském jazyce ve Střední Americe

 
MAPA OBLASTI ÚZEMÍ MAYŮ

MAPA ČÁSTI ÚZEMÍ MAYŮ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mapa zachycuje většinu území Mayů ( tedy národů , hovořících podobnými jazyky , jako je lakandoón , kakchiquel , quiché a mnohé další a umělý název yucateco (druhá část nahuatl(tecatl(Sg.)-tecah(Pl.) – teco) , první část Španěly nepochopené odpovědi : „Jak se jmenuje to území“ , odpověď :“ Ci yuc tan“ – někde uvádí , že to znamená „Slyšte , jak mluví(ti Španělé)“ , jiní zase „Nerozumím , pane“ 

 

Skutečný název poloostrova je ULÜUMIL KUTZ YETEL CEBCuerno junto a los venados y galopavos – Roh hojnosti jelenů a krocanů , ta dvojtečka (dierésis) způsobuje, že se to čte přetržitě . (To přirovnání krocan – galopavo Španělům vytanulo na mysli , jelikož jim bylo jasné , že to je cosi jako drůbež –  kohout , ale poněkud větší , tedy kohout galo , slepice – gallina a jelikož roztahuje peří, tak jim to připomínalo páva , takže proto ta složenina – paví kohout )

 

Mayové žijí i v oblasti San Salvadoru i Nicaraguy , která zde není zakreslena .

 

CANCUN – správněji KAAN´KUUNLugar de la serpiente do oro – Místo zlatého hada , vzniklo ze KAAN – serpiente – had

 

UXMAL – správněji  ÓOX´MAALLugar , dónde es tres veces construído – Místo třikrát postavené , vzniklo z ÓOX – tres – tři

 

CHICHÉN ITZÁLa boca de pozo de los Itzas – ústí studny Itzů

 

DZIBILCHALTUN – Lugar, dónde ecrivan en las piedras planas (lajas) Tam , kde píší na ploché kameny (desky) , vzniklo ze CHÁALTUN – laja – kamenná deska , plochý kámen

DZIBILCHALTUN - MĚSTO V PRALESE

DZIBILCHALTUN - MĚSTO V PRALESE

 

 

 

 

 

 

DZIBILCHALTUN - VÁPENCOVÁ PROLÁKKLINA XLACAH

DZIBILCHALTUN - VÁPENCOVÁ PROLÁKLINA XLACAH

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

DZIBILCHALTUN - CHRÁM SEDMI PANEN

DZIBILCHALTUN - CHRÁM SEDMI PANEN

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

UAXACTUN –

STAVBY VE UAXACTUNU

STAVBY VE UAXACTUNU

 

 

 

 

MĚSTO UAXACTUN

MĚSTO UAXACTUN

 

 

 

 

 CALAKMUL –

 

ZÁMĚRNÉ PAPRSKY V ASTRONOMICKY VÝZNAMNÝCH DNECH V CALAKMULU
ZÁMĚRNÉ PAPRSKY V ASTRONOMICKY VÝZNAMNÝCH DNECH V CALAKMULU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CHRÁM V CALAKMULU

CHRÁM V CALAKMULU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MAPA DZIBILCHALTUNU

MAPA CALAKMULU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TIKAL  –

CHRÁM V TIKALU

CHRÁM V TIKALU

 

 

 

 

BONAMPAK – správněji BONAAMPAAK – Las pinturas en el paredón Malby na zdi – není to původní jméno města , bohužel se zřejmě nezachovalo , nebo nebyl nalezen soubor nápisů , který by jej zaznamenal a jméno dali domorodí Mayové z vesnic v okolí , ale až daleko později , mnoho set let po opuštění města ,

a sice spontánně , jelikož viděli výrazné malby na zdi , takže říkali cosi , jako tam , v pralese, co jsou ty malby na zdi .

 

MAPA BONAAMPAAKU
MAPA BONAAMPAAKU

 

 

 

 

 

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
NÁSTĚNNÉ MALBY V JEDNÉ Z MÍSTNOSTÍ CHRÁMU V BONAAMPAAKU

NÁSTĚNNÉ MALBY V JEDNÉ Z MÍSTNOSTÍ CHRÁMU V BONAAMPAAKU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
CHRÁM S NÁSTĚNNÝMI MALBAMI V BONAAMPAAKU

CHRÁM S NÁSTĚNNÝMI MALBAMI V BONAAMPAAKU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PALENQUE – není původní název toho města , název dali Španělé a znamená to ohrazené místo , ta část palen je od slova pairadésa a od toho slova je pak palisáda , přes perštinu (kde to znamená zahrada , ostatně i v češtině zahrada je od toho, že nějaký pozemek je ohražen .Jenže způsob stanovení toho jména neodpovídá , jelikož Španělé zdůvodňovali, že tomuto neznámému městu , tehdy pro Evropany ztracenému v pralese ,dali jméno podle přilehlé vesnice …. de Palenque .Jenže ta běžná vesnice nebyla nikdy ohražená , neměli to venkované zapotřebí a spíše je to tak ,že ta vesnice se jmenovala podle tohoto neznámého města a Španělé jen zkomolili její jméno, jelikož jim část slova splývala s evropským slovem palen-que .Dozvěděl jsem se totiž, že domorodci z národa Hopi v Severní Americe si o tomhle městě dodnes vypráví , že tam bylo cosi jako universita a že se nazývalo PALATKAPI .Pak by ten název zkomolením mohl téměř odpovídat .

 

CHRÁM NÁPISŮ V PALENQUE

CHRÁM NÁPISŮ V PALENQUE

 

 

 

 

 

RELIÉF Z PALENQUE

RELIÉF Z PALENQUE

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

PALÁC V PALENQUE

PALÁC V PALENQUE

 

 

 

 

 

 

Další verzi , jak se pokouší vědci vysvětlit jméno PALENQUE  spatřují v následujícím , že prý Španělé jen zkomolili název dle věty BAHLAN KIN – Sestupující Slunce .

Sice v této větě by to opravdu i souhlasilo , jenže je tu problém , domorodci si žádný takový název , jímž by inspirovali ke zkomolenému názvu , nevybavují a ani žádný příběh o BAHLAN KIN , Sestupujícím Slunci , nevedou .

Čili spíš je to tak, že v domorodcích zůstalo prastaré jméno PALÁTKAPI , nejspíš také samo o sobě zkomolené , a tohle uvedli Španělům a ti si to upravili jako název PALENQUE  a k názvu jejich vesnice připsali …. DE PALENQUE , jelikož je nepřetržitě obydlená .

A ruinám města v pralese začali říkat dle této vesnice …de Palenque , tak jen již Palenque .

 

 

EK  BALAM asi správněji EK BÁALAM – Jaguar Óbscuro Temný Jaguár

 
STAVBY V EK BALAMU

STAVBY V EK BALAMU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
RELIÉFY V EK BALAMU
RELIÉFY V EK BALAMU
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
EK BALAM
EK BALAM

Květen 7, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář