MAYSKÝ KALENDÁŘ
Dále k nim byl užíván rovněž dlouhý počet a také tzv. velmi dlouhý počet .
Jejich obdoba je rovněž v aztéckém kalendáři , popsaném v samostatném článku .
Posvátný dvěstě šedesáti denní , zvaný TZOLKIN a sluneční třista šedesáti pěti denní HAAB .
Pozn. Jelikož zdůrazňují mayské národy přítomnost učitelů z vesmíru (přinesli jim vědění) , není vyloučené , že ten 260 denní není pozemské provenience , ale snad odpovídal roku s „jejich“ dny na domovské planetě učitelů z vesmíru , je to jedna z možností .
Symboly jednotlivých dní byly v podstatě ty , které použili později i ostatní národy , tj. Mixtékové , Zapotékové , Otomí , Purehpecheové (Taraskové) a také NAHUATLEM hovořící , tj. Mexikové , později řečení Aztékové , Acolhuové , Tepanekové , Texcaltékové (později řečení Tlaxcaltékové) .
U jednotlivých národů se v některých znameních lišily symboly , ale to je dáno jejich tradicí , v zásadě jsou symboly pro jednotlivá znamení shodná .
Názvy jednotlivých dní 260 denního roku TZOLKIN :
02 IK´ viento – vítr
03 AK´B´AL obscuro , noche – tma , noc
05 CHIKCHAN serpiente de nube – oblačný had (pozn. had je též KAAN (v lakandoonštině) , CHAN je v yucatecké mayštině )
06 KIMI muerte – smrt
07 MANIK´ venado – jelen
08 LAMAT Venus – Venuše ( také jí říkali Xamen Ek – Estrella obscura – Hvězda tmavá)
09 MULUC agua – voda
10 OC perro – pes
11 CHUEN mono – opice
12 EB´ lluvia – déšť
13 B´EN verde , joven maís , simiente – zelený , mladá kukuřice , semeno
14 IX jaguar – jaguár
15 MEN águila – orel
16 KIB´ razón – moudrost
17 KAB´AN tierra – země
18 ETZ´NAB´ cuchillo obsidiano – pazourkový nůž
19 KAUAK tempestad , tormenta – bouře
Grafické vyjádření jednotlivých symbolů je následující :
- IMIX
1. SYMBOL IMIX
- IK
2. SYMBOL IK
- AKBAL
3. SYMBOL AKBAL
- KAN
4. SYMBOL KAN
- CHICCHAN
5. SYMBOL CHICCHAN
- KIMI
6.SYMBOL KIMI
- MANIK
7. SYMBOL MANIK
- LAMAT
8. SYMBOL LAMAT
- MULUC
9. SYMBOL MULUC
- OC
10. SYMBOL OC
- CHUEN
11. SYMBOL CHUEN
- EB
12. SYMBOL EB
- BEN
13. SYMBOL BEN
- IX
14. SYMBOL IX
- MEN
15. SYMBOL MEN

KIB
- KABAN
17.SYMBOL KABAN
- ETZNAB
18. SYMBOL ETZNAB
- KAUAK
19. SYMBOL KAUAK
- AHAU
20. SYMBOL AHAU
K těmto dnům se pak přiřazovala čísla od 1 do 13
Tedy :
- 1 Imix jako první den TZOLKINu
- 2 Ik
- 3 Akbal
- 4 Kan
- 5 Chicchan
- 6 Cimi
- 7 Manik
- 8 Lamat
- 9 Muluc
- 10 Oc
- 11 Chuen
- 12 Eb
- 13 Ben jako 13. den TZOLKINu
- 1 Ix jako 14. den TZOLKINu
- 2 Men
- 3 Cib
- 4 Caban
- 5 Eznab
- 6 Cauac
- 7 Ahau
- 8 Imix
- 9 Ik
- 10 Akbal
- 11 Kan
…
- 9 Cib
- 10 Caban
- 11 Eznab
- 12 Cauac
- 13 Ahau jako 260. den TZOLKINu
Všechny kombinace se takto prostřídaly za 260 dní .
Názvy jednotlivých dvacetidenních měsíců a jednoho pětidenního měsíce slunečního roku HAAB :
Ještě přeložím jednotlivé názvy , je více verzí (i v Tzolkinu)
POP
UO
ZIB
ZOTZ
ZEC
XUL
YAXKIN – nuevo Sol , día – nové Slunce, nový den (není bez zajímavosti, co slovo vlastně znamená , totiž nové Slunce , tedy nový den, jelikož pochopitelně nový , tedy následující den začně s objevením se nového slunce na horizontu)
MOL
CHEN
YAX
ZAC
ZEH
MAC
KANKIN
MUAN
PAX
KAYAB
KUMKU
UAYEB
Symboly pro jednotlivé měsíce 365 denního slunečního roku HAAB jsou zobrazeny níže :
Měsíce první až osmnáctý mají po dvaceti dnech .
Měsíc devatenáctý má pět dní .

POP
SYMBOL 1. MĚSÍCE POP

UO
SYMBOL 2. MĚSÍCE UO

ZIP

ZOTZ

- XUL
SYMBOL 6. MĚSÍC XUL
- YAXKIN
SYMBOL 7. MĚSÍCE YAXKIN
- MOL
SYMBOL 8. MĚSÍCE MOL

CHEN
SYMBOL 9. MĚSÍCE CHEN

YAX
SYMBOL 10. MĚSÍCE YAX
- ZAC
SYMBOL 11. MĚSÍCE ZAC
- CEH
SYMBOL 12. MĚSÍCE CEH

MAC
SYMBOL 13. MĚSÍCE MAC

KANKIN
SYMBOL 14. MĚSÍCE KANKIN

MUAN
SYMBOL 15. MĚSÍCE MUAN
- PAX
SYMBOL 16. MĚSÍCE PAX

KAYAB
SYMBOL 17. MĚSÍCE KAYAB
- CUMKU
SYMBOL 18. MĚSÍCE CUMKU

UAYEB
SYMBOL 19. MĚSÍCE UAYEB , tento měsíc se zařazoval na konec roku a měl pouze pět dní , které byly považovány za nešťastné , resp. neužitečné a nedoporučovala se zahajovat jakákoliv práce
Při nastavení počátečního data 4 AHAU proti 8 CUMKU se v důsledku této okolnosti mohou vždy setkat jen určité dny TZOLKINu s určitými dny HAABu .
Tedy
Dny Tzolkinu IK , MANIK , EB , CABAN se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 0 , 5 , 10 , 15
Dny Tzolkinu AKBAL , LAMAT, BEN , EZNAB se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 1 , 6 , 11 , 16
Dny Tzolkinu KAN , MULUK , IX , CAUAC se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 2 , 7 , 12 , 17
Dny Tzolkinu AHAU , CHICCHAN , OC , MEN se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 3 , 8 , 13 , 18
Dny Tzolkinu IMIX , CIMI , CHUEN , CIB se potkají v měsících HAABu s pořadím dne 4 , 9 , 14 , 19 .
Ještě přeložím názvy uinalů
Názvy a odvození pro velký (také dlouhý) počet (dní) – cálculo largo (de días)
KIN – día – den 1 den
UINAL – veintena – dvacetice – 20 dní
TUN – piedra – kámen – 360 dní – 18 uinalob – 18 uinalů , název kámen byl zvolen coby časová jednotka proto, že jeden rok byl zaznamenán na plochý kámen – chaaltun , tedy chaal + tun a tudíž tun také znamená časový úsek „rok“ (360 denní) .
KATUN – veinte piedras – hun kal tunob – 20 tunob – (hun)+ka(l) +tun(ob) – 20 tunů – 7200 dní , od slova kal – 20 , ale v jiné souvislosti vždy píše se hun kal , jednou dvacet a z Pl. -ob učinili Sg.(asi jako kdybychom řekli tisíc metrů je tisícimetr , tedy kilometr) a udělali z toho nový pojem v Sg. , to proto, že u příležitosti nového roku vztyčili stélu (plochý kámen) s kalendářním datem , tedy od slova kal , značící řádovou číslovku 20 , tedy 20^1 , ostatně u nás se u příležitosti Nového roku pořizují nové kalendáře (i když papírové) .
BACTUN – cuatro ciento piedras – čtyřista tunů – 144 000 dní – od slova bac – 400 , tedy 20^2
PICTUN – ocho mil piedras – osm tisíc tunů – 2 880 000 dní – od slova pic – 8000 , tedy 20^3
CALABTUN – ciento sesenta mil piedras – 160 000 tunů – 57 600 000 dní , ale nevím , zda calab značí řádovou číslovku 160 000 , tedy 20^4
KINCHILTUN – tres miliones dos cientos mil piedras – 3 200 000 tunů – 1 152 000 000 dní , ale nevím ,zda kinchil značí další řádovou číslovku 3 200 000 , tedy 20^5
ALAUTUN – sesenta cuarto miliones piedras – 64 000 000 tunů – 23 040 000 000 dní , ale nevím , zda alau značí řádovou číslovku 64 000 000 , tedy 20^6
HABLATUN – una miliarda dos cientos ochenta miliones piedras – 1 280 000 000 tunů , ale nevím , zda habla je další řádová číslovka 1 280 000 000 , tedy 20^7
Od řádu 20^4 je to tzv. velmi dlouhý počet – mucho largo cálculo , někde uvádí od řádu 20^3
Zde je uveden příklad , jak Mayové používali datum v běžné podobě a níže , jak vypadá tzv. dlouhý počet ve srovnání s naším kalendářem :
Tedy , vzala se kombinace dne dle TZOLKINu a kombinace dne dle HAABu
Dále
V TZOLKINu se přiřazovala jednotlivá čísla od jedné do třinácti
Takže bylo
1 IMIX
2 IK
…
13 BEN
1 IK
atd.
V HAABu se k jednotlivým měsícům přiřazovala čísla sice v počtu dvaceti , ale od nuly do devatenácti
Tedy
0 POP
1 POP
…
19 POP
0 UO
1 UO
…
19 UO
…
0 CUMKU
1 CUMKU
…
19 CUMKU
0 UAYEB
1 UAYEB
2 UAYEB
3 UAYEB
4 UAYEB
0 POP
1 POP
atd.
Ještě zbývá dořešit otázku , jak přiřadili např. 1 IMIX k datu v TZOLKINu , tj. zda proti 1 IMIX bylo 0 POP či jiný údaj TZOLKINu , např 4 UAYEB .
Vědci uvádí , že Mayové začali kalendář nastavením 4 AHAU proti 8 CUMKU a to byl jako první den i v dlouhém počtu i velmi dlouhém počtu .
pak další den je 5 IMIX proti 9 CUMKU a to je druhý den
další 6 IK proti 10 CUMKU a tak stále dál .
Celá tato kombinace se prostřídá za 52 let , tedy za 18 980 dní .
A na cyklu zvaném dlouhý počet naskakují dny stále dál , čili nejprve jsou u všech řádových jednotek nuly a těchto 18 980 dní je tedy 2 KATUN 12 TUN 13 UINAL 0 KIN , u všech vyšších řádů jsou samé nuly .
S každým tímto 52 letím pak přibyde k této uvedené hodnotě ta samá hodnota a jelikož si Mayové též všimli zlomku dne nad 365 dní v rámci slunečního roku , tak ještě po jisté době přidali další den do velkého počtu .

- PŘIŘAZENÍ HAABu a TZOLKINu
Zde je ukázka mayského písma, jak bylo rozpoznáno , prozatím .
Znaků je pochopitelně mnohem více, jelikož abeceda v tomto písmu je souhrnem čtyř typů znaků , a sice těch , jež představují samostatný zvuk , tj. samohlásku , resp. souhlásku .
Dalším typem je kombinace souhlásky a k ní přidružené samohlásky .
Dalším , zde nezobrazeným typem , jsou znaky , jež představují celé slovo , resp. krátkou větu .
A dalším typem , zde rovněž nezobrazeným , jsou znaky, jež představují část slova , jež tvoří jako vnořený řetězec současně slovo , s daným slovem ale nesouvisející .

- MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA

- MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA

- MAYSKÁ ABECEDA , JAK BYLA PROZATÍM ROZPOZNÁNA
Překlad některých zeměpisných názvů v mayském jazyce ve Střední Americe

MAPA ČÁSTI ÚZEMÍ MAYŮ
Mapa zachycuje většinu území Mayů ( tedy národů , hovořících podobnými jazyky , jako je lakandoón , kakchiquel , quiché a mnohé další a umělý název yucateco (druhá část nahuatl(tecatl(Sg.)-tecah(Pl.) – teco) , první část Španěly nepochopené odpovědi : „Jak se jmenuje to území“ , odpověď :“ Ci yuc tan“ – někde uvádí , že to znamená „Slyšte , jak mluví(ti Španělé)“ , jiní zase „Nerozumím , pane“
Skutečný název poloostrova je ULÜUMIL KUTZ YETEL CEB – Cuerno junto a los venados y galopavos – Roh hojnosti jelenů a krocanů , ta dvojtečka (dierésis) způsobuje, že se to čte přetržitě . (To přirovnání krocan – galopavo Španělům vytanulo na mysli , jelikož jim bylo jasné , že to je cosi jako drůbež – kohout , ale poněkud větší , tedy kohout galo , slepice – gallina a jelikož roztahuje peří, tak jim to připomínalo páva , takže proto ta složenina – paví kohout )
Mayové žijí i v oblasti San Salvadoru i Nicaraguy , která zde není zakreslena .
CANCUN – správněji KAAN´KUUN – Lugar de la serpiente do oro – Místo zlatého hada , vzniklo ze KAAN – serpiente – had
UXMAL – správněji ÓOX´MAAL – Lugar , dónde es tres veces construído – Místo třikrát postavené , vzniklo z ÓOX – tres – tři
CHICHÉN ITZÁ – La boca de pozo de los Itzas – ústí studny Itzů
DZIBILCHALTUN – Lugar, dónde ecrivan en las piedras planas (lajas) – Tam , kde píší na ploché kameny (desky) , vzniklo ze CHÁALTUN – laja – kamenná deska , plochý kámen

DZIBILCHALTUN - MĚSTO V PRALESE

DZIBILCHALTUN - VÁPENCOVÁ PROLÁKLINA XLACAH

DZIBILCHALTUN - CHRÁM SEDMI PANEN
UAXACTUN –

STAVBY VE UAXACTUNU

MĚSTO UAXACTUN
CALAKMUL –
- ZÁMĚRNÉ PAPRSKY V ASTRONOMICKY VÝZNAMNÝCH DNECH V CALAKMULU

CHRÁM V CALAKMULU

MAPA CALAKMULU
TIKAL –

CHRÁM V TIKALU
BONAMPAK – správněji BONAAMPAAK – Las pinturas en el paredón – Malby na zdi – není to původní jméno města , bohužel se zřejmě nezachovalo , nebo nebyl nalezen soubor nápisů , který by jej zaznamenal a jméno dali domorodí Mayové z vesnic v okolí , ale až daleko později , mnoho set let po opuštění města ,
a sice spontánně , jelikož viděli výrazné malby na zdi , takže říkali cosi , jako tam , v pralese, co jsou ty malby na zdi .
- MAPA BONAAMPAAKU

NÁSTĚNNÉ MALBY V JEDNÉ Z MÍSTNOSTÍ CHRÁMU V BONAAMPAAKU

CHRÁM S NÁSTĚNNÝMI MALBAMI V BONAAMPAAKU
PALENQUE – není původní název toho města , název dali Španělé a znamená to ohrazené místo , ta část palen je od slova pairadésa a od toho slova je pak palisáda , přes perštinu (kde to znamená zahrada , ostatně i v češtině zahrada je od toho, že nějaký pozemek je ohražen .Jenže způsob stanovení toho jména neodpovídá , jelikož Španělé zdůvodňovali, že tomuto neznámému městu , tehdy pro Evropany ztracenému v pralese ,dali jméno podle přilehlé vesnice …. de Palenque .Jenže ta běžná vesnice nebyla nikdy ohražená , neměli to venkované zapotřebí a spíše je to tak ,že ta vesnice se jmenovala podle tohoto neznámého města a Španělé jen zkomolili její jméno, jelikož jim část slova splývala s evropským slovem palen-que .Dozvěděl jsem se totiž, že domorodci z národa Hopi v Severní Americe si o tomhle městě dodnes vypráví , že tam bylo cosi jako universita a že se nazývalo PALATKAPI .Pak by ten název zkomolením mohl téměř odpovídat .

CHRÁM NÁPISŮ V PALENQUE

RELIÉF Z PALENQUE

PALÁC V PALENQUE
Další verzi , jak se pokouší vědci vysvětlit jméno PALENQUE spatřují v následujícím , že prý Španělé jen zkomolili název dle věty BAHLAN KIN – Sestupující Slunce .
Sice v této větě by to opravdu i souhlasilo , jenže je tu problém , domorodci si žádný takový název , jímž by inspirovali ke zkomolenému názvu , nevybavují a ani žádný příběh o BAHLAN KIN , Sestupujícím Slunci , nevedou .
Čili spíš je to tak, že v domorodcích zůstalo prastaré jméno PALÁTKAPI , nejspíš také samo o sobě zkomolené , a tohle uvedli Španělům a ti si to upravili jako název PALENQUE a k názvu jejich vesnice připsali …. DE PALENQUE , jelikož je nepřetržitě obydlená .
A ruinám města v pralese začali říkat dle této vesnice …de Palenque , tak jen již Palenque .
EK BALAM asi správněji EK BÁALAM – Jaguar Óbscuro – Temný Jaguár

STAVBY V EK BALAMU
- RELIÉFY V EK BALAMU
- EK BALAM
-
Archiv
- Květen 2015 (1)
- Únor 2015 (1)
- Prosinec 2014 (1)
- Září 2014 (1)
- Červenec 2014 (1)
- Únor 2014 (1)
- Leden 2014 (1)
- Listopad 2013 (1)
- Říjen 2013 (3)
- Červenec 2013 (1)
- Červen 2013 (1)
- Květen 2013 (1)
-
Kategorie
-
RSS
Entries RSS
Comments RSS