Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Malý slovník slov z jihoamerického jazyka quechua

Nejprve několik slov jež vypadají a znamenají totéž, co slova v evropských jazycích  :

MARCA teritorio , provincia , país – teritorium , provincie , území  – zde je zajímavé, že jejich dávné slovo quechuanské – marca , znamená totéž, jako slovo marka v evropských jazycích , kde rovněž znamená území, např. DANEMARK – Dánská marka – Dánské území (původněji se tím rozumělo (v Evropě) okrajové území či okrajová provincie říše , na jejím pohraničí .Když se pak říše např. rozpadla, tak jednotlivé provincie (okrajové) se osamostatnily a bývalý název -marka si nástupnické útvary ponechaly .Takže asi nejsprávnější je tím pojmem v případě součástí názvů zemí rozumět pojem výše uvedený, tedy území , teritorium či provincie , např . Dánské území , tedy Dinamarca) .Jelikož aby se nějaké území mohlo nějak nazývat, musí být označeno a to je asi zdaleka nejpůvodnější význam toho slova, tudíž i dnes stále také znamená značka , a jako vedlejší efekt pak to , co bylo „značeno“ ,tedy území .

HUASIcasa – dům , zde je zajímavé, že toto slovo vypadá a znamená totéž, jako evropské , např. House , Haus , Huse , v germánských jazycích dům

HUAIRAviento , aire , atmósfera  – vítr , vzduch , ovzduší  – zde je také zajímavé, že se podobá i znamená totéž , co slova v evropských jazycích .

PICCHU pico – štít (horský) , na tomhle slově je rovněž zajímavé , že se podobá a znamená totéž , co slova v evropských jazycích

HIRCA , novým pravopisem  HIRKA – cerro – vrch , kopec , hůrka (zde se ale nejspíše jedná o náhodnou projekci , jako v článku o jazyce nahuatlu TEPEC(v nahuatlu)  – TEPE (turecky)- kopec

MAMAmadre – matka , máma (skoro , jako by byla obě půjčena z češtiny)

TAYTA padre – otec , táta

tato slova jsou v této zvukové podobě obsažena v jejich jazyce velmi dávno, dá se říci, kam až paměť sahá , nejsou importována přes španělské žoldáky .

Slova téhož významu rovněž od Španělů převzali Quechuánci , ale připomínají neklamně španělštinu (padri, papa)

A další známá a méně známá slova :

ACLLA joven doňa escogida de la casa real , virgen del Sol – mladá šlechtična , vybraná a vychovávaná pro královský palác , panna Slunce

PAMPApampa , bamba , llano , campo , terreno , suelo – pampa , pláň , prérie , step, pole , terén , půda , jelikož v češtině máme slovo pampa a to je správně quechuánsky , tak to svědčí o tom, že do češtiny přišlo sice prostřednictvím španělštiny, ale velmi dávno, v době podmanění , jelikož v dnešní a také několik set let staré španělštině je podoba tohoto slova bamba .

TAMPU tambo – albergue , almacén , mesón del camino, venta del camino , – tampu , ubytování , obchod , hostinec při cestě , výčep , krčma při cestě

ULLAYNTAYollantay – especie de árbol – koření ze stromu (např. je místo OLLANTAYTAMBO , tedy správněji ULLANTAYTAMPU ) – vysvětlení bude v překladu zeměpisných názvů .

MACHUviejo – starý

HUAYNA joven – mladý

PICCHU  pico – štít (horský) ,viz výše , slovo je obsaženo v názvu známého místa nad řekou URUBAMBA , tedy URUPAMPA , kde jsou proti sobě dva vrchy Starý vrch a Mladý vrch a na nich obou je osídlení , tedy Starý Vrch a méně známé osídlení , Mladý Vrch , tedy Machu Piccchu a Huayna Picchu .

INTI – sol slunce

RAYMI – fiesta , celebración,  – svátek , slavnost , svatořečení , oslava , slavení

CON

TICCI

HUIRACOCHA

CORI –

CANCHA  – canchopatio , corral , lugar descampado , palacio , estancia , redil  – dvůr domu ,dvůr – ohrada,otevřené prostranství ,palác,usedlost,košár

LLAMA lama – lama , ale tohle slovo vzniklo nedopatřením, Španělé se ptali jak se nazývá to zvíře , tedy “ Cómo se llama „, a domorodci odpověděli llama , tedy to, co slyšeli

PUMApuma – puma , šelma kočovitá  , větší

CONDOR (KUNTUR)condor – kondor

Ta známá písnička El condor pasa , vznikla kdysi velmi dávno a její název původní byl CUNTUR PHAHUAY (nověji KUNTUR PHAWAY) – Kondor letí a v nejrůznějších interpretacích tedy použit do španělštiny přeložený název El condor pasa .

COCAcoca – koka , droga

LIMAabeja – včela

HAHUARjaguar – jaguar , toto slovo , novým pravopisem HAWAR , tedy Španělé slyšeli cca tuto výslovnost(hawar) a jelikož v jejich jazyce zvuk „h“ zanikl , tak jej aproximují pomocí zvuku „našeho českého  ch“ , tedy po jejich způsobu zapsáno pomocí písmene „j“ a jelikož jim činilo potíže i to kulaté „w“ , tak jej zapisovali zprvu „HUA“ a to pomocí dalšího vývoje španělštiny „přitvrdili “ na „GUA“ a tak to učinili v mnoha dalších slovech zeměpisných názvů , viz v článku překlad zeměpisných názvů v jazyce quechua , který teprve píši.

Tudíž  HUAHAR -> „CHčeské“AHUAR“ , tedy „J“AHUAR -> JA“G“UAR .

Tudíž správná výslovnost tohoto zvířete není jaguar  , ale „CH“agvar , kde „CH“ je naše české CH a přepisy v jiných evropských jazycích , např. použitý název pro značku auta YAGUAR , jsou nepochopením situace . To „J“ tam bylo psáno kvůli zvuku „CH“ , podobně jako v ruštině HOTEL zapisují jako CHOTEL .Nicméně ale ve středozemních jazycích to počáteční „H“ se již velmi dávno , krátce po rozpadu římské říše , přestalo vyslovovat , takže Rusové zde „oživují “ aproximací hlásku, jež v tom slově nezaznívá přes tisíc let . V češtině vlastně také ano a asi v podobném duchu tudíž i v azbukou psané ruštině .

QUIPU

QUININE

TUPU –   terreno agrario zemědělský pozemek  ,

HUICUŇI

INCA – gobernante – vladař

HUANACO

HUANO  – guano – ptačí trus

HAUCHOgaucho – honák na pastvě

PUNKU puerto – přístav

**************************************

 

Názvy přírodních věcí a přírodních jevů

Názvy  umělých věcí

Názvy týkající se lidského těla

Názvy povolání

Názvy barev

Pojmy pro porovnání

Názvy zvířat

Názvy číslovek

 

Názvy přírodních věcí a přírodních jevů :

UNU agua , agua mezclada con algo otro – voda jako taková , resp. voda smíchaná s něčím jiným , např. ve spojení s jiným pojmem , případně jako taková s určitou vlastností vzniklou smíšením .

YACU agua , aguada , aguas , manantial , agual , cualquier líquido – voda , studna , pramen , vody , koupele, lázně , pramenitý , vodnatý , cokoliv tekuté  

PAQCHIRI  – salto de agua – vodopád

PARA lluvia – déšť

ALLPA  – tierra , terreno , polvo de terreno , suelo , tierra de labor – země , terén , prach země , půda , orná ,zemědělská půda

CANACU (KANAKU) – fuego – oheň

LASTA – nieve – sníh

QASA nieve , nevada – sníh , sněžení

HIRCA (HIRKA)- monte – hora

PICCHU (PIKCHU)- pico (de monte) , monte – horský štít , hora

HIRCA (HIRKA)- cerro – vrch , hora

QAQAroca , peňa , paso – skála , útes , stopa , přechod , úžlabina , průsmyk

ARIQ – volcán – sopka

NINA URQU volcán – sopka

NINATA SITAQ URQUvolcán – vulkán, sopka

INTI – Sol – Slunce

QUILLA (KILLA) Mes , Luna , regla , menstruación  – Měsíc , Luna , perioda (měsíční) – krvácení , menstruace

SUYU país , territorio , territorio dentro de un país , regin , zona , franja – země, území , území uvnitř země , zona , okraj , pruh , lem

 Tenhle pojem  je použit v jejich názvu pro území , vládané quechuanskými národy včele s Incou , tedy TAHUANTINSUYU (TAWANTINSUYU )

Jako celek se Tahuantinsuyu dělila na čtyři vyšší celky , tedy

ANTISUYU Region Oriental , Region del Este , Region selvatica al este del Qosqo – Východní Oblat  , Kraj Lesnatý , Divoký , Hrubý (při okraji Amazonie , jež je pochopitelně na východ od ) území Inků , je lesnatá a divoká – proto ten název )

CHINCHASUYURegion del Norte , desde parroquia de Santa Anna del Cuzco hasta Quito o Pasto – Severní Oblast  , od farnosti Santa Anna del Cuzco až po Quito nebo Pasto

CUNTISUYU (KUNTISUYU) Region Occidental – Region del Oeste , que ocupaba todo en el oeste desde Amazonia al mar – Západní Oblast – jež zabírala vše na západ od Amazonie k moři

CULLASUYU (QULLASUYU) Region del Sur , Bolivia y la parte más meridional del Perú – Oblast Jižní , Bolivie a větší poledníková část Peru

CULLA ( QULLA ) majestuoso , esplendido ,  eminencia , excelencia – majestátní , skvělý , výlučný , nadmíru výtečný

CHINCHAseptentrional (orientacion), norte – severní směr , sever

CUNTI (KUNTI) occidental (orientacion) , oeste –  západní směr , západ

ANTI oriental (orientacion) , este , tierra orientala andina , es decir la selva poblada por los Anticuna  –  východní směr , východ , země východní andská  , to znamená pokryté lesy podle Anticunu 

ANTI Andes – Andy , tierra de los Andes o Antis – Andy , země And nebo Ant

 

 

Názvy umělých věcí :

QHIPUY (KHIPUY)quipu – kipu – anudar , hacer un quipu , fijar palabras del sistema quipu – zauzlení , tvořit quipu , vázat slova v systému quipu ,

CHAQRA (CHAKRA) campo , terreno , maizal – pole , terén , kukuřičné pole   (maíz – kukuřice , -al -prastará latinská přípona pro výrobu přídavného jména z podst. jm. – např. Provence – Provençal , Nice – Niçal , cañavera – cañaveral )

HALLMAY campo – pole

CUCHUNA (KUCHUNA)cuchillo – nůž

CUCHUQ (KUCHUQ) – cuchillo – nůž

Q´UTUNA (K´UTUNA) cuchillo – nůž – první tři výrazy vznikly zřejmě , dle podoby se španělským slovem , pouhým převzetím a přizpůsoběním koncovkou

P´ITINA cuchillo– nůž

P´ITIQcuchillo – nůž

PATACHA – mesa – stůl

HUAMPAR (WAMPAR) mesa – stůl

 

 

Názvy číslovek :

HUC – HUK un , uno , una , jeden , jedna – 1

ISCAY (ISKAY)dos – dvě – 2

QUIMSA (KIMSA) tres – tři – 3

CHUSCU (CHUSKU) cuatro – čtyři – 4

PICHCA (PICHQA)cinco – pět – 5 – tenhle název se opravdu čte pička a tak někteří chlapi v Čechách a na Balkáně říkají neslušně ženám

SUCTA (SUQTA)seis – šest – 6

CANCHIS (QANCHIS) siete – sedm – 7

PUSAC (PUSAQ)ocho – osm – 8

ISCUN (ISQUN)nueve – devět – 9

CHUNCA ( CHUNKA)diez – deset – 10

CHUNCA HUCNIYUC (CHUNKA HUKNIYUQ)once – jedenáct – 11

CHUNCA ISCAYNIYUC ( CHUNKA ISKAYNIYUQ) doce – dvanáct – 12

CHUNCA QUIMSAYUC (CHUNKA KIMSAYUQ) – trece   třináct 13

CHUNCA TAHUAYUC (CHUNKA TAWAYUQ) catorce – čtrnáct – 14

CHUNCA PICHCAYUC (CHUNKA PICHQAYUQ)quince – patnáct – 15

CHUNCA SUCTAYUC ( CHUNKA SUQTAYUQ) diez y seis (dieciseis) – šestnáct – 16

CHUNCA CANCHISNIYUC  ( CHUNKA QANCHISNIYUQ) diez y siete (diecisiete) – sedmnáct- 17

CHUNCA PUSACNIYUC ( CHINKA PUSAQNIYUQ) – diez y ocho (dieciocho) – osmnáct – 18

CHUNCA ISCUNNIYUC (CHUNKA ISQUNNIYUQ) diez y nueve (diecinueve) – devatenáct – 19

ISCAY CHUNCA (ISKAY CHUNKA) veinte – dvacet – 20

21

 

 

Způsob, jak jsou zde zapsána slova v quechuanštině, je klasický pomocí tehdejší španělské modifikované gramatiky pro potřebu jazyka quechua (v závorce pokud možno také novější – viz níže) .

Je také novější způsob zapisování gramatiky , ale má tu nevýhodu, že se vytvořil až později v nové době a tím, že zjednodušuje slova, která v tomto jazyce jsou převážně složená , je to shlukovací jazyk jako nahuatl  , pak ztrácejí informaci o tom , jak vznikla .

Zvuk „š“ byl ve staré gramatice X , v nové SH , zvuk „kulaté v“ byl jako HU+samohláska , někde i souhláska a v nové gramatice jako W  .

 

Bohužel ale není zdaleka tak důsledná , jako gramatika klasického nahuatlu , jelikož zejména zvuk „naše K“ se vyjadřuje často i tam , kde to není nutně třeba buď „c“ , resp „samotné q“ a i po zavedení nové gramatiky , kde se v zásadě jen zaměnilo „c“ (původně psané před tvrdými samohláskami jako „k“) za „k“ . Asi hlavním důvodem bylo , pro nás neobvyklé zřetězení KH , kdy samotné CH by zkreslovalo situaci a „neumělo“ rozlišit od zvuku „č“ , nicméně je občas zapisováno jako QH .

Na článek bude navazovat překlad zeměpisných názvů v jazyce quechua a v dalším bude jednoduchý přehled gramatiky jazyka quechua .

Červen 22, 2009 Posted by | Zajímavosti z Jižní Ameriky | komentáře 2

Vznik názvů pro mexické aztécké číslovky v nahuatlu a co původně znamenaly

 

Mexikové Aztékové uváděli, že každá číslice v jejich jazyce koresponduje kromě věcí přírodních také s každým prstem lidského těla .

Tedy :

1 – CE uno – jedna – pochází od slova CECEC – značí chlad , CECELIC , resp. CECELTIC- značí nějakou věc čerstvou , tedy také zelenou , také nedávno(čerstvě dozrálé) malé ovoce a rovněž se jím nazývá nejmenší prst , malíček  – tedy meňique (španělsky)

2 – OMEdos – dvě – pochází od slova OMACIC – vzrůstající  , a také se vztahuje k prstu zvanému prsteník  – anular  (španělsky) – (jenže to slovo v češtině je pro prsten od slova prst  , ve španělštině od slova anillo (kroužek – asi jako Slováci říkají obrúčka) , název dali především proto, že postupováním od malíčku (při počítání , tak pochopitelně je prst prsteníček pochopitelně větší , tedy „dorůstající“

3 – YEItres – tři  – pochází od slova YECTLI – nějaká věc dobrá , zručná , správná a vztahuje se k prstu prostřednímu pro svůj největší rozměr , tedy cordial (španělsky)

K tomu malé odbočení :

Jelikož tedy je prostřední , tedy třetí prst od malíčku , ale i od palce největší  ,  je tedy nejsilnější (málokdo unese např. nákupní tašku na malíčku zavěšenu , ale téměř každý unese tutéž tašku na prostředníčku) .

A dále samozřejmě se uplatňuje i při milování , jak se říká prstění , jelikož pochopitelně je nejdelší a také nejsilnější a lze jím dosáhnout nejhlouběji do ženiny či dívčiny vaginy , samozřejmě něžně , laskavě a opatrně  , aby to dívku či ženu nebolelo , takže pokud možno s dlouhou  předehrou a důkladným zvlhčením  , nikdy ne hned ,, a jen , když si to dívka či žena přeje či začne přát .

Takže se tento prst stal synonymem zručnosti a šikovnosti , správné věci .

Výše zmíněná užití tomu pochopitelně nasvědčují (dobře vykonat práci či zručně si počínat a šikovně pomilovat ženu je jistě správná záležitost).

Takže když chtěl Mexik svému příteli naznačit , že udělal správnou věc, např., jeden pomohl druhému , tak na znamení pozdravu vztyčil prostředníček , čímž si upomínali tu předchozí vzájemnou zkušenost a to se pochopitelně všeobecně ujalo .

Asi jako vztyčený palec , tak má obdobný efekt , jelikož to tedy za starověkého Říma znamenalo , dát život poraženému gladiátorovi .

Dát život je samozřejmě správná věc a tak to také je tohle gesto , vztyčeného palce dodnes vnímáno – vztyčit při pozdravu palec – jako gesto správné věci .

Proto je velmi podivné , když např. za nejzávažnější dopravní přestupek v Německu lze obdržet pokutu až 2180 E , ale za gesto vztyčeného prostředníčku až 6000 E .

Je to neuvěřitelně pokrytecké .

Jsem toho názoru , že jako nebudu kriminalizovat obyvatele Bulharska za to ,  že vodorovným kýváním hlavy vyjadřuje souhlas a nebudu tvrdit , že klame  ,  ale naopak respektovat jeho zažitý zvyk ,

tak rovněž by měla EU respektovat ,  když se dva lidé mezi sebou dohodnou , že vztyčený prostředníček je pro ně symbolem správné věci , tak i když toto gesto mezi sebou užijí na veřejnosti , tak to bude EU a její , musím říci fízlové , respektovat .

Vždy , pokud by se dotčený gestem chtěl ohradit ,  že to byla urážka , tak by mělo být povinností , aby to také náležitě prokázal .

A ne kriminalizovat gesto jako takové .

To již tu jednou bylo, asi jako bolševici vyrobili myšlenku , že  kdo měl kozu , byl hned označen jako kulak . 

4 – NAHUIcuatro – čtyři – pochází od slova NAHUATIA – řídit , poručit, přikázat , nasměrovat ,  ukázat , také se vztahuje k prstu ukazováček (asi jako že směr lze „nařídit“ ukazováčkem) , tedy índice (španělsky)

5 – MACUILLI – cinco – pět -pochází od slova MAITL – ruka , resp. pěst – puňo – (španělsky)  , což značí sevření pěti prstů , jinak pátému prstu palci pak takto rovněž říkali Aztékové a pulgar (španělsky) 

6 – CHICUACE – seis – šest

7 – CHICOME – siete – sedm

8 – CHICUEYI , také CHICYEI – ochoosm

9 – CHICNAHUI , také  CHICONAHUI – nueve devět

Další číslice 6, 7 , 8 , 9  vzhledem k tomu, že jsou v druhé části slova tvořeny opět číslicemi výše popsanými 1,2,3,4 , tak jim pouze předchází slovo chic a tudíž chicuace , chicome , chicueyi , chicnahui  značí (vysvětlení níže) plná(ruka) jedna , plná(ruka) dvě , plná(ruka) tři , plná(ruka) čtyři .

Totiž slovo CHICO  , značí junto – plno, více , hojně , čili plno (jako plná,celá ruka alias pět prstů , tedy pět a jelikož je šest jako CHICUACE , tedy plno a  jedna (plno jako plná, celá ruka , tedy pět(prstů)) , dá pět a k tomu jednaa , tedy šest a to samé i pro číslovky sedm, osm, devět.

10 – MATLACTLIdiez – deset  – slovo vzniklo v nahuatlu zřejmě od  ruce(obě) sevřené – jelikož jedna ruka sevřená činí pět , tak dvě(ale jelikož jsou končetiny v párech) tak přesněji obě ruce činí pět + pět , tedy deset , také by to ale mohlo být od slov MA(itl) + TLAC(a)tl+I = MATLACTLI , to I na konci by pak mohlo být doplněno kvůli snazší výslovnosti a dohromady by to znamenalo ruce člověka (tedy obě , a to je pochopitelně 5+5 = 10 ) 

Tedy ještě jednou :

MAITL(nebo také MAHITL) – mano – ruka

TLACATL – hombre – čověk

Tedy MA(itl)+ TLAC((A)tl)) + – TLI = MATLACTLI – ruce člověka , jelikož jsou dvě , tudíž takto slovně zdůrazněné se mohlo toto slovo stát zdrojovým výrazem pro počet 10 .

Dále také první destítka dle názvu v mexickém – aztéckém jazyce nahuatlu značí to nahoře a druhá desítka pak to co je dole .

Totiž prvních deset číslic odvozovali od počítání na prstech jedné ruky (jako první pětku) a doplňkově s užitím názvů prstů jedné ruky pak i druhou pětku, což tvoří první desítku a jelikož ruce jsou i u nás  medicínsky zvané končetiny horní , tak název , který je obsažen v první desítce – nahoře , koresponduje s rukami (jsou zkrátka vůči tělu nahoře) .

Další , tedy druhá desítka je odvozrena od počítání s prsty nohy a to je třetí pětka a k ní přidružená druhá pětka a pochopitelně , i u nás se medicínsky nohy nazvají končetiny dolní , tak potom i název v nahuatlu koresponduje s nohami (jsou zkrátku vůči tělu „dole“) .

Další číslovky, tj. 11,12,13,14

Ty jsou odvozeny jako třetí pětka a sice jelikož se skládají z názvu pro druhou pětku, tedy obě ruce,

obsahují MATLACTLI a k tomu číslovku pro jedna, resp. dvě, resp. tři, resp. čtyři

Tedy

11 – MATLACCE once – jedenáct

12 – MATLACOMEdoce – dvanáct

13 – MATLACUEYItrece – třináct

14 – MATLACNAHUI catorce – čtrnáct

Čili vzniklo z pojmu matlactli – obě ruce a zde užito  jako obě ruce jedna, obě ruce dvě , obě ruce tři , obě ruce čtyři , tedy obě ruce jako pět a pět prstů , tedy deset a postupně k tomu jedna,dvě , tři , čtyři

-15 – CAXTOLLIquince – patnáct , pokusím se dohledat  , co vlastně kdysi tím mínili .

16 – CAXTOLCE , také CAXTOLLI ON CE – diez y seis – šestnáct

17 – CAXTOLOME  , také CAXTOLLI ON OME – diez y siete – sedmnáct

18 –  CAXTOLYEI , také CAXTILLI ON YEI – diez y ocho – osmnáct

19 –  CAXTOLNAHUI ,také CAXTOLLI ON NAHUI , diez y nueve , devatenáct

20 – CEMPOHUALLI ,resp. CEMPOALLI – jednou dvacet , viz vysvětlení u mexických číslovek pro libovolný řád .

Slovo Pohualli , resp. Poalli , značí počet a rovnou se říká kolikrát , tedy i jen pro jedinou dvacítku , asi jako v němčině obvykle neřeknou tisíc sto , ale ein tausend hundert (nebo elf hundert – ale šlo mi o to ukázat, že i u jiných národů se zdůrazňuje počet v řádu , i když je jen jeden .)

Červen 13, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Znalost Mayů získaná pozorováním Venuše a uplatnění jejích cyklů v kalendáři

Venuše, tak jak je ji možno pozorovat na obloze , celkem lhostejno, kdy zahájíme pozorování, tak , označíme-li si stanovisko a záměrnou přímku z tohoto stanoviska na Venuši a stabilizujeme např. rysku , uplyne celkem 584 dní (přesněji 583.9***) , než se zase objeví na této záměrné přímce .

Toto lze realizovat i bez nejjednoduššího optického přístroje  .

Jenže na kamennných stélách jsou na území Mayů z tzv. klasického období ( před opuštěním jejich měst) též vyznačeny i jednotlivé fáze Venuše . Jsem rád, že to potvrzuje i Iberoamerický institut v Praze a nejen ten .

Jenže tím začíná problém .

V Evropě se uvádí , že poprvé byly spatřeny pomocí dalekohledu Galileo Galileiem (1610)  .

Již dříve , za časů Koperníka si uvědomil Kepler, že „bylo-li by možno nějakým způsobem jednou v budoucnosti spatřit fáze Venuše, bude možné definitivně říci , co kolem čeho obíhá“ . (Modelů bylo několik,  Slunce i Venuše  kolem Země , resp. Venuše kolem Slunce a to obojí kolem Země , resp. Venuše i Země kolem Slunce) – to nebylo tehdy vůbec zřejmé , a obě hypotézy šly vysvětlit pomocí tzv. epicyklů- pomocných kružnic .

Nicméně , jelikož na území Mayů nejsou tak vhodné pozorovací podmínky (nad pralesm , jímž byla obklopena města Mayů , se stále vznáší mlžný opar , přesto fáze Venuše jsou Mayi zaznamenány a tudíž pochopitelně nejprve spatřeny .

Jen pro zajímavost , stačí když si zájemce , např. za dobrého počasí na horách , daleko od městského tzv. světelného  znečištění, vezme s sebou dalekohled , stačí třeba starý teodolit a nejprve vyhledá očima Venuši a pokusí se zjistit neozbrojeným okem, v jaké se nalézá fázi .

Ani ten nejlepší pozorovatel ale žádnou jednoduše neuvidí .

Pak stačí pozorovat dalekohledem (např. s 30* zvětšením) a fáze najednou bude na dosti zřetelném Venušině disku patrná .

Důvod, proč ji nelze spatřit tu fázi Venuše ani celý její disk pouhým okem , je jasný .

Úhlová velikost celého kotouče Venuše je právě tak veliká za jejího úplňku jako  nejmenší , okem rozlišitelná úhlová velikost .(52 vteřin Venuše , 49 vteřin lidský zrak ,ale oční lékaři uvádí 60 vteřin , ale praktická hodnota spíše 98 vteřin ).

Jelikož vzdálenost od vstupní oční pupily na sítnici je cca 17 mm a na sítnici jso citlivé prvky – tyčinky . Jejich průměr je cca 4 μm , tedy 0.004 mm .

To určuje tedy nejmenší rozlišitelný úhel , který činí 0.004 / 17 * 206265 vteřin = 49 vteřin .

Aby se dala např. úsečka rozeznat jako úsečka , znamená to především rozeznat její krajní body jako dva zvlášť body a mezi nimi tím pádem vzdálenost.

To je realizováno tím, že jeden krajní bod se zobrazí na jednu tyčinku , druhý krajní na další tyčinku a mezi nimi musí být ještě jedna další tyčinka , minimálně .

Takže , paprsek od Venušina disku (levý ) padne do prostoru jedné tyčinky, totéž pravý a mezi nimi je ještě jedna tyčinka .

Ta tam musí být proto, že musí být zaznamenána změna intenzity světla , jinak by se již úsečka jevila jako světlá skvrna a nerozlišitelnou délkou .

Je-li Venuše nejblíže Zemi , je vzdálenost cca 50 000 000 000 m a je ve fázi úplněk , tedy jeví se jako plný disk .

Je-li tzv. ve fázi první, resp. poslední čtvrť , nachází se ve vzdálenosti cca 180 000 000 000 m , tedy jeví se jako srpek .

Průměr Venušina disku je cca 12 500 000 m .

Úhlová velikost je v prvním případě 12 500 km / 50 000 000 km * RO (ve vteřinách) , tedy Ro = 180 stupňů  * 3600 vteřin / PI = 206 265 vteřin

Tedy paralaktický úhel činí 52 vteřin .

Úhlová velikost ve druhém případě činí jen 12 500 / 180 000 000 * 206 265 vteřin = 14 vteřin .

Ta vzdálenost ve fázi první čtvrti je dána jako přepona , jejíž příslušné odvěsny jsou  Země – Slunce – 150 000 000 km a Venuš – Slunce – 100 000 000 km .

Jelikož padne-li paprsek světelný na vnitřní plochu tyčinky poblíž prostřední tyčinky a totéž druhý krajní paprsek , je tedy mezi nimi na sítnici vzdálenost o průměru prostřední tyčinky a nepatrná hodnota k okraji tyčinky , tedy 0.004 mm + 2 * 0.000 5 mm = cca 0.005 mm .

 

Tedy , v nejlepším případě by teoreticky mohl být Venušin disk pozorován jako disk s rozlišitelnými okraji a nikoliv jako pouhý zářící bod, jenže aby tyčinka na sítnici zaznamenala světelný vjem , musí dopadnout na prostředek a pak bude činit vzdálenost na sítnici 2 * r/2 + r (tyčinky) tedy 2 * 0.004/2 + 0.004 = 0.008 mm , což odpovídá paralaktickému úhlu 2*  49 vteřin  tedy 98 vteřin .

A  jelikož však Venušin disk i v maximálním přiblížení Venuše k Zemi dá paralaktický úhel pouze 52 vteřin ,  

tak běžně spatřit Venuši jako disk prostě nelze .

Jen snad ve výjimečném případě , vysoko v horách bez rušivých jevů ovzduší a člověk s maximálně dobrým zrakem , který má tyčinky citlivé v celé ploše , by mohl snad spatřit Venuši jako disk při maximálním přiblížení .

Za běžného stavu atmosféry, jaká panuje v zemi Mayů však nikoliv .

Co se týče fází , tak to je nprosto vyloučeno, spatřit je pouhým zrakem , jeliož v první a poslední čtvrti dají, jak výše uvedeno , jen 14 vteřin a to je hluboko pod hypotetickou rozlišovací mezí 49 vteřin v optimálním případě , tedy nepatrně více, než čtvrtina minimální hodnoty okem rozlišitelného úhlu .

Spíše je správnější pro minimální rozlišovací úhel počítat dvojnásobnou hodnotu , tedy 2 * 49 = 98 vteřin cca 1.5 minuty .

 

Čili z toho nevyhnutelně nutně vyplývá, že aby mohli Mayové na kamenných stélách vyznačit fázi Venuše a k ní vztahnout aktuální datum , musili nejprve tu fázi vidět a jak jinak, než optickým zařízením , srovnatelným s nejjednodušším dalekohledem .

Je to více než jsté z toho důvodu, uvědomíme-li si, jak dokázali opracovávat tzv. křišťálové lebky z horského křišťálu broušením proti ose a s pohyblivou spodní čelistí , tzv. lebka z LUBAANTUNU .

Její výroba by i dnes pomocí nejlepší technologie a nejzručnějších opracovatelů drahých kamenů , jací jsou např. v Amsterodammu a Antverpách , byla obtížným úkolem .

S největší pravděpodobností by se nepovedla na první pokus .

Jakákoliv oprava totiž není možná .

Dále je také známo, že v CUAUHTEMALANU – Guatemale , byli velmi zruční brusiči a klenotníci , kteří dokázali opracovávat vypuklé objekty, tedy vlastně to, co nazýváme spojné čočky  .

Pochopitelně že každý brusič se podívá skrz broušený kámen a nevyhnutelně si všimne, že obraz skrz něj je zvětšený .

Rovněž dokázali zkusmo opracovat i tvar vydutý , tedy to ,čemu říkáme čočky rozptylné a jelikož je člověk tvor zvídavý  tak není problém se opět podívat a povšimnout si, že obraz je zmenšený .

A pochopitelně se lze také podívat přes několik takovýchto opracovaných kamenů a na několik pokusů , s výrobou křišťálové lebky nesrovnatelně jednodušších , a zařízení na způsob nejjednoduššího dalekohledu je k dispozici .

To jak oba opracované kameny  přidrželi , nebo je vložili do duté hole nebo trubky z pálené hlíny, je to nejmenší  .

Jedině tak si lze vysvětlit jejich zaznamené pozorování fází Venuše .

To , že se žádný dalekohled nenašel, nás nemusí mýlit, třeba na své objevení v některém z mayských měst teprve čeká . Nebo posloužily broušené průhledné kameny po opuštění měst jako nepochopený artefakt coby ozdobné kameny do náhrdelníku .

Výroba čoček jednoduchého tvaru i z toho horského křišťálu je nesrovnatelně jednodušší úkon, než ten , který by musil být užit při výrobě výše zmíněné křišťálové lebky , např. z Lubaantunu .

Takže Mayové si povšimli pozorováním, že náš sluneční rok činí 5/8* 584 dní = 365 dní .

Čili 5 Venušiných cyklů , kdy se Venuše znovu objeví na téže záměrné přímce = 8 HAABů, tedy 5* 584 (Venuše) = 8 * 365 (Země).

Těch 584 dní je pochopitelně tzv. synodický oběh , tedy setkávací . To slovo je i ve slově synagoga , tedy setkání , vésti .

A tento vztah , 5*Venuše = 8*HAAB je použit jako další kalendářní cyklus , ještě dopíši

Venuša samotná , tedy její těžiště, vykoná ucelenou dráhu za cca 225 dní (přesněji 224.7) kolem Slunce .

Dále , sklon osy cca 3 stupně , tedy úhel mezi normálou (kolmicí na rovinu) její dráhy a rotační osou činí ty 3 stupně .

Dále její vlastní rotace cc 245 (možná 243) dní .

To v důsledku znamená, že rotuje zpětně , retrográdně .

Čili se nedotáčí.

Tj. kdyby měla tzv. vázanou rotaci, měla by stále stejnou tvář na Slunce a její den by trval jako její rok, tedy právě těch 225 dní, a jelikož jí otočení kolem osy trvá o 360 stupňů dobu 243-245 dní, tedy více , než její rok, znamená to, že se ani nedotáčí na prostou synchronizaci , proto je retrográdní .

V důsledku toho také trvá sluneční den na Venušině povrchu 117 dní , to proto, že  se nedotáčí a navíc putuje po oběžné dráze , což znamená také, že Slunce na jejím povrchu vychází opačně , tedy na západě a zachází na východě .

Další zvláštností Venuše také je, že za jednou 584 dní je nejblíže Zemi a dokonce právě když je k Zemi nejblíže, tak k ní ukazuje tutéž tvář .

Čili jako by se snad v důsledku gravitace, zesynchronizoval pohyb Venuše tak, že tentýž útvar jejího povrchu (tvář) v okamžiku maximálního přiblížení Venuše k Zemi , se za dalších 584 dní objeví opět proti Zemi .

Tato znalost je ale známa teprve nedávno , jelikož je problém rozpoznat na jejím cca 500km vzdušném obalu nějaké výrazné útvary a na její terén není vidět již vůbec .

Mayové ji nazývali XAMEN EK – estrella obscura- Temná hvězda , Ek – obscuro , Xamen – hvězda .

KŘIŠŤÁLOVÁ LEBKA Z LUBAANTUNU

KŘIŠŤÁLOVÁ LEBKA Z LUBAANTUNU

 

 

 

 

 

 

Název města LUBAANTUN sice znamená , Lugar de piedras caídas ,  Místo padlých (povalených) kamenů .

Není ale původní a původní název se doposud nepodařilo zjistit .

Název dali spontánně místní domorodi , potomci slavných Mayů z klasického období , kteří zkrátka jen označili slovně místo v pralese  a říkali : „Tam co jsou ty popadané kameny „,  jedním slovem Lubaantun .

O té lebce z Lubaantunu sice říkají vědci i tzv. skeptikové , že je podvrh , ale přitom způsob, který by mohl říci , zda to podvrh je , nechtějí použít.

Totiž , nejprve , tvrdí-li, že je cca z r. 1850 , tak by musili tedy nechat takový „podvrh“ zkusmo vyrobit.

Bylo by to to nejpoctivější , co lze učinit.

(Asi jako Thor Heyerdhal , aby podpořil možnosti plaveb v jednoduchých plavidlech přes oceán, tak je také zrealisoval (tj. provedl důkazy takříkajíc svým vlastním tělem).

Od té doby již nikdo nemůže říci, že takové plavby byly nemožné .)

Již v tu chvíli by je legrace přešla.

Totiž , musili by sehnat klenotníka, který by používal pouze techniku a nástroje na úrovni r. 1845 , tedy světlo při olejových lampách resp. svíčkách a pracovat v dílně , kde nebude ani náhodou soudobé vybavení (např. ani tekoucí voda z vodovodu ani splachovací WC – jen tak lze objektivně napodobit podmínky vzniku , žádná lednice , žádné komunikační pojítka , žádný internet , žádná elektrická energie , jen totéž, co bylo v manufakturách v polovině 19. stl.

Další zajímavá situace by nastala, při zaplacení zálohy na onen „padělek“ .

Pravděpodobně by těmto  skeptičkým vědcům  nejpozději v této chvíli došlo, že jde do tuhého .

Další problém by nastal při shánění právě takového materiálu .

Další problém by nastal , když by při opracování tzv. proti ose , se v nečekanou chvíli , třeba jako na zlost těsně před dokončením, výrobek poničil .

Jakákoliv oprava je ale nemožná .

Takže celé martyrium znovu , včetně placení .

Zřejmě by to stálo obrovské množství peněž a času .

Ale čím více  času i peněz na tuto eskapádu s padělkem vynaložených , tím lépe .

Alespoň by postupně začalo ubývat zpochybňovačů .

Pravděpodobně by výsledný záměrný padělek ani při sebepečlivější práci nepředčil předlohu .

A navíc , kde by měl mít ten padělatel – klenotník mít tu předlohu , z čeho a jakou , jsem toho názoru, že nejvýše skutečnou lebku člověka , jelikož lebka z Lubaantunu je jen jedna , nemá žádnou předlohu a tudíž ani v době skeptiky proklamovaného padělání .

Prostě , jedna věc je ze sterilního prostředí nějaké kanceláře vytvářet zpochybňující názory , jiná věc je ale je tedy pokusit se prokázat v terénu tyto zpochybňující hypotézy.

Kdyby se totiž pokus těmito skeptiky realisovaný , povedl , alespoň nějak ,,  již by od té chvíle nemohl nikdo říci , že to tak být nemohlo , tj. lebka vyrobena záměrně  nedávno v Evropě a posléze předstírán její objev v Lubaantunu a nikoliv ve Střední Americe v dávné minulosti pořízená .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Červen 2, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

MAYSKÝ KODEX DRÁŽĎANSKÝ

Jednotlivé listy , je jich cca 74 , jeden z nich , zřejmě 28. , se nedochoval.
 
Tedy přesněji řečeno , při bombardování Drážďanů v roce 1945 byl bohužel poškozen a tak není vyloučeno , že listů za své vzalo více .
Nepochybuji o tom , že před válkou byl zcela jistě mnohokrát vyfotografován a ručně obkreslován , např. ze studijních důvodů .
Jenže , pokud tomu tak bylo , je zvláštní , že se dodnes nepodařilo dobové fotografie , i kdyby černobílé , a případné nákresy , např. pořízené studenty a vyučujícími tehdejších škol ,  zabývajících se  mesoamerikanistikou , dohledat. Tak jistě , po 2. sv. válce byl chaos a není vyloučeno , že tehdejší lidé prostě měli jiné starosti , existenční a tak ti , kteří měli případné fotografie a nákresy kodexu před poškozením ve svém držení , již nežili a jejich pozůstalost mohla při obnově válkou zničených obydlí  dílem vzít za své a dílem může ležet někde opomenuta (kdekoliv v Německu či po clé Evropě , případně i jinde ve světě) , asi jako je osud alb rodinných fotografií , třeba i v úplně jiné zemi . Takže zcela náhodou může soubor snímků kodexu , případně nákresu jednotlivých stran , pocházejících z doby před druhou světovou , být kdykoliv objeven .

Prozatím jsou znázorněny v GALERII , v počtu 30 stran .

Další strany –

V tuto chvíli jsou zde již v plném počtu 74. stran

 

ZÁHLAVÍ 4 ZACHOVANÝCH KODEXŮ , VPRAVO NAHOŘE JE DRÁŽĎANSKÝ

ZÁHLAVÍ 4 ZACHOVANÝCH KODEXŮ , VPRAVO NAHOŘE JE DRÁŽĎANSKÝ

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 1. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 1. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 2. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 2. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 3. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 3. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 4. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 4. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 5. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 5. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

STRANA 6. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 6. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 7. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 7. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 8. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 8. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 9. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 9. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
STRANA 10. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 10. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 11. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 11. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 13.KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 12. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 13. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 13. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 14. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 14. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 15. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 15. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

 

 

STRANA 16. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 16. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 17. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 17. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 18. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 18. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 19. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 19. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 20. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 20. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 21. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 21. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 22. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 22. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 23. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 23. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 24. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 24. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 25. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 25. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 26. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 26. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 27. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 27. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 29. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 29. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRÁNA 30. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRÁNA 30. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 31. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 31. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 32. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 32. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 33. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 33. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 34. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 34. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 35. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 35. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 36. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 36. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 37. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 37. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 38. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 38. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 39. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 39. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 40. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 40. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 41. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 41. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 42. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 42. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 43. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 43. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 44. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 44. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 45. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 45. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 46. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 46. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 47. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 47. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 48. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 48. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 49. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 49. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO
STRANA 50. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 50. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 51. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 51. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 52. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 52. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 53. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 53. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 54. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 54. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 55. KODEXU DRÁŽDANSKÉHO

STRANA 55. KODEXU DRÁŽDANSKÉHO

STRANA 56. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 56. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 57. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 57. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 58. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 58. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 59. KODEXU DRÁŽDANSKÉHO

STRANA 59. KODEXU DRÁŽDANSKÉHO

STRANA 60. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 60. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 61. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 61. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 62. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 62. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 63. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 63. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 64. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 64. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 65. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 65. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 66. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 66. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 67. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 67. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 68. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 68. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 69. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 69. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 70. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 70. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 71. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 71. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 72. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 72. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 73. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 73. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 74. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

STRANA 74. KODEXU DRÁŽĎANSKÉHO

Červen 1, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář