Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O aztéckém písmu a způsobu zapisování názvů míst a krátkých vět

Tenhle článek je o tom, jakým způsobem Mexikové – Aztékové  a jiní , kteří hovořili jazykem nahuatlem , zapisovali např. názvy měst a zeměpisných útvarů a krátké věty .

UKÁZKA ZNAKŮ

UKÁZKA ZNAKŮ

 
 
 
 
 
  
 
 
Tímhle způsobem měli sestaven ve svých středních školách zvaných CALMECAC (cosi jako lyceum) slovník a mluvnici a vyučovali se znalosti psaní a čtení .
Výrazy značí : Slunce , hora , had , tamní rostlina zvaná opuncie , resp. nopál tedy NOPALLI , tamní rostlina zvaná maguey tedy METL , vlajka (zástava) .
 
Když např. chtěli napsat Hadí kopec , tedy COATEPEC, nejprve rozložili slovo na COA(tl) + TEPEC a zakreslili symbol pro kopec – cerro – TEPEC a znak pro hada – serpiente – COATL 
Pozn. Zde druhý znak je správně TEPETL , ale to je hora – monte . Znak pro TEPEC , cerro – vrch vypadá trochu odlišně .
 
V centru Tenochtitlanu , tam co byl tzv. Templo Mayor , Velký Chrám , oni Mexicové – Aztékové jej nazývali HUEHUE TEOCALLI jehož torzo je v současnosti vidět , tak byla ulice, jež vedla podél , lemována stavbou tzv. COATEPANTLI , tedy Muro de serpiente , resp. Paredón de serpiente –  Hadí zeď , jelikož na ní byly reliéfy pravoúhlých podélných obrazců , vzájemně propletených , odtud tedy jméno .
Její jméno je složeno jako COA(tl) + TEPANTLI , tedy COATL – serpiente – had , TEPANTLI – muro , paredón , – zeď , stěna .
TECPANTLI – palacete – zámeček , residence , vilka
Zapsání se provedlo pomocí znaků pro znázornění hada a vlajky .
Totiž had – COAT(l) + vlajka – PANTLI .
Symbol pro vlajku byl zvolen proto , jelikož druhá část slova obsahuje souvislé zvukové vyjádření pro věc, jež značí vlajku , tedy PANTLI , ta samohláska  e se již nevyjadřovala ničím, ale aby se to dalo souvisle vyslovit, tak zkušený písař věděl, jak se slova skládají z jednotlivých slovních kmenů a také věděl, že se náhodně shodují části  slovních řetězců různých , nesouvisejících slov .
Takže aby slovo bylo možno souvisle vyslovit, tak věděl, že se musí mezi slovo COATL a zbytek PANTLI dát taková hláska, jež nahradí hlásku l, bránící zřetězení  . Sice by bylo lze vyslovit COATLPANTLI  , ale to by nedávalo smysl (takové slovo v této zvukové podobě není a tak zápis byl v podstatě jednoznačný a doplnit po paměti chybějící překlenovací hlásku e bylo to nejmenší . Dá se říci o dost jednodušší, než např. v dnešní angličtině , nemající téměř žádných pravidel co se týče výslovnosti, jež jsou jen volná daná vývojem od kdysi jazyka, jenž měl v minulosti i skloňování , jež zaniklo a tudíž při učení angličtiny nutno v podstatě znát separovaně výslovnost každého slova , dá se říci že pravidlem angličtiny z hlediska výslovnosti je nepravidelnost (kromě jiného i proto, že snad už jen 1/10 počtu slov je saxonskoanglických, ostatní vesměs ze středozemních jazyků) .
 
Nebo v příběhu od Gary Jenningse AZTÉK , se budoucí písař TLILECTIC MIXTLI  zajímal jako školák o účetní knihy v guvernérově paláci na XALTOCANU a pokoušel se je číst . Byl tam např. soupis obyvatel a domů jejich cosi jako adres .
Např.  tam bylo uvedeno jméno jakési pradleny jménem Žluté světlo , tedy COZTLI TLANIXTELOTL .
Bylo to zapsáno pomocí dvou znaků : zub(špičák) a oko a obojí vykresleno žlutou barvou inkoustu .
Takže žlutá barva je COZTLI a znaky se četly TLAN(tli) + IXTELOTL = TLANIXTELOTL .
Čili vzala se nesouvisející slova, jež nicméně obsahovala důležité zřetězení, jehož zvuková podoba v souhrnu dala výsledné slovo světlo , tedy TLANIXTELOTL .
Ta koncovka tli ve slově TLANTLI není nositelem významu a každý písař věděl, jak se slova skládají v jejich jazyce , tj. zpravidla celý , nebo část slovního kmene se připojí k celému či části dalšího slovního kmene a tak pořád dál a to zakončené konkrétní koncovkou .
 
 
 
AZTÉCKÉ PÍSMO

AZTÉCKÉ PÍSMO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Název Chilapan je zde utvořen následovně : Má znamenat Lugar sobre el río de chiles o ajíes  , Místo nad řekou papriky (dle výzkumu jmen tohle tím mínili) 
 
Tedy CHIL(li) + A(tl) + – PAN = CHILAPAN , vzali obrázek pro koryto s vodou (něco jako říční profil) , nad něj nakreslili papriku , tím že ji nakreslili nad , tak docílili přípony -PAN
 
Název Colhuacan má , jelikož je zeměpisně užit vícekrát na více místech několik významů , tedy např. Lugar de ríos torcidos , Místo zakřivených(zakroucených  řek, Místo kde jsou zakroucené řeky .
Tedy COL(tic) + HUACAN = COLHUACAN ,  tórcido , Lugar dónde . Předmět, jehož se přídavné jméno týká , tu ale není vysloven v tom jméně .
Takže jediný způsob, jak  jej „dešifrovat“  , je ten , že se sleduje obrázek .
Takže bude-li např. obrázek obsahovat kresbu půdorysu meandrovité řeky , jsou to ríos tórcidos , tedy zakroucené řeky a  pak se užije nejobvyklejší přípona CAN , resp. HUACAN , což značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde je .
V tomhle obrázku je znázorněn zakřivený(zakroucený)  kopec (jeden) , takže by se toto slovo COLHUACAN přeložilo jako Lugar de cerro tórcido , Místo , kde je zakřivený kopec .
Kdyby se jednalo o jednu řeku , tak se zakreslí jen jedna, bude-li jich obecně více, nakreslí se dvě a bude-li jich konkrétní počet , tak se vyznačí pomocí jejich číslic .
 
 Název COATLAN je utvořen ze slov COA(tl) + TLAN , tedy had + plné , hojné .
Slovo , jež vyjadřuje to , čeho je mnoho , je dáno příponou TLAN .  Ta vznikla nikoliv náhodou jako přirovnání v zubům , tj. tlantli – diente – zub , tlanah – dientes – zuby . Totiž zuby, jako předmět stejného druhu , jsou soustředěny pohromadě v jednom místě , a sice v ústech . Tudíž se kdysi v dávné minulosti mohly stát přirozeným přirovnáním , synonymem pro to , čeho je mnoho .
Z toho důvodu tedy přípona, jež vyjadřuje to ,  čeho je mnoho , se značí právě pomocí obrázku zubů .
Nejedná se o náhodnou projekci , kdy by se pro vyjádření patřičného zvuku použilo slovo, jež má stejnou , resp. alespoň částečně shodnou zvukovou podobu . Tenhle postup se samozřejmě u složitějších výrazů rovněž užívá , ale zde tomu tak není .
V podstatě to jsem se pokusil vysvětlit v článku o přirovnání zeměpisných pojmů k různým částem těla . Zde se vlastně také přirovnává nějaký přírodní úkaz – plno (hadů na jednom místě ) k části lidského těla .
Čili nakreslil se obrázek zubů a nad něj obrázek hada .
 
Podobně je odvozen název AHUACATLAN – Místo plné avokáda .
Nakreslil se strom AHUACATL (avokádo) a k tomu TLANTLI (zuby) .
 
 
 
AZTÉCKÉ PÍSMO

AZTÉCKÉ PÍSMO

Aztécké číslice  , je vidět , že jsou podobně jako mayské , důsledně dvacítkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Příklady užití aztéckých číslic . Na obrázku z leva je např. uvedeno :
sto pytlů kakaa , tedy pět dvacet – macuilpoalli tlamamaltin  cacahuameh – ciento cargas de cacao ,
dále osmdesát supů, tedy čtyři dvacet – nauhpoalli totomeh  – ochenta pájares de este color
dále čtyřista  per, tedy jednou čtyřista – centzontli quecholtin – cuatro cientos plumos
UŽITÍ AZTÉCKÝCH ČÍSLIC

UŽITÍ AZTÉCKÝCH ČÍSLIC

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Aztécké číslice , je vidět , že jsou důsledně dvacítkové , číslo od jedné do dvaceti se vyjadřovalo tečkami , takže zde v ukázce je sice znázornění od jedné do deseti, ale i pro čísla jedenáct až devatenáct se užívalo příslušného počtu teček .
DvacetPOALLI se značilo symbolem pantli – vlajka 
Čtyři sta symbolem pro peří , jelikož samo osobě slovo CENTZONTLI znamená bez počtu , tedy přirovnání , jako počet vláken u pera .
Osm tisíc se značilo jako obchodnický vak – ruksak asi jako symbol „mnoha“ zboží, tedy i peněz , XIQUIPILLI .
AZTÉCKÉ ČÍSLICE

AZTÉCKÉ ČÍSLICE

Další příklady zapsání názců měst  písmu, jímž byl zapisován nahuatl :
TENOCHTITLAN

TENOCHTITLAN

HUEXOTLAN

HUEXOTLAN

TLAXCALA

TLAXCALA

TOLUCA

TOLUCA

Březen 14, 2009 Posted by | O aztéckém písmu, O jazyce nahuatlu | 1 komentář