Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Něco o navigaci Polynésanů

Problém v zásadě nebyl se zeměpisnou šířkou , všechny mořeplavecké národy si všimly , že je hvězda, jež nemění svou polohu při otáčení nebeské oblohy , tedy dnes to , co je Polárka .

Polárka bude stále více Polárkou ještě cca 90 let , pak se začne nezadržitelně vzdalovat vlivem precese od své polohy a bude jí stále více cca Vega .

Samozřejmě ne více , než je krajní poloha cca 23.5 stupně , coby poloměr precesní kružnice .

Zeměpisná délka má ten problém, že nebylo po značnou dobu možné odměřit čas od místního poledníku, odkud loď vyplula .

Admirality  to řešily trikem , kdy se dá určit zeměpisná délka ze soustavy rovnic , když změříme na dvě hvězdy (nutný počet) , možno i větší počet , jejich zenitové úhly a z rovnic pro tzv. nautický trojúhelník , což je sférický trojúhelník , řeší se vztahy pro sférickou trigonometrii (dnes možno zapsat i maticově jako matice rotace a jejich součin)

Z těch dvou rovnic nám pak vyjde zeměpisná délka a pochopitelně , že ty rovnice se neřešily na moři , ale admirality nechaly vypracovat tabulky, kde pro různé argumenty tj. různé hvězdy a jejich různé zenitové úhly byly již uvedeny přímo zeměpisné délky ,

čili  námořní důstojník kvadrantem, či sextantem , resp, kdysi astrolabem , zaměřil zenitové úhly na viditelní hvězdy a v tabulkách vyhledal k nim příslušnou zeměpisnou délku .

Jenže to bylo velmi nepřesné, jelikož na houpající se lodi nešlo přesně změřit zenitový úhel, je to asi něco podobného , jako by kdosi chtěl s teodolitem měřit úhly , stojíc na pohybující se lochnesce v lunaparku , nebo opilý zedník s vodováhou aby stloukl vodorovně šalunk .

Čtení , jež sice bylo zřejmě možné i na minuty šedesátinné, bylo vzhledem k nemožnosti ustanovit do klidné vodorovné polohy přístroj, nereálné .

Chyby mohly činit i desítky minut.

Pak ve vlastním výpočtu , (kdybychom udělali rozbor té funkce, jež dá z příslušných rovnic explicitně zeměpisnou délku, tak se mohla lišit po takovémto zaměření i o celý stupeň i více , což je veliká hodnota na rovníku cca 2*PI*6378/360 stupni = 111.3 km , v ostatních šířkách méně , vzhledem ke cosinu zeměpisné šířky .

Samozřejmě , ale při zaměření na pevnině , pomocí i minutového teodolitu , pak vycházela poměrně obstojně , jelikož šlo udělat i vyrovnání .

Jenže to neřešilo situaci na moři , kde jde o život vždy .

Další tedy řešení byl pro britskou admiralitu způsob (vypsala veřejnou soutež), kdy nechala sestrojit hodiny, jež dokázaly i za dva měsíce se nezpozdit o více, než minutu .

To znamená na rovníku chybu jedné námořní míle cca 1852 m .

Žádné takové pomůcky neměli Polynésané , a přesto dokázali navigovat na několikatisícikilometrové vzdálenosti .

Uváděli , na otázku Evropanů, čím se řídí, že podle hvězd .

Vysvětlovali, že musí vidět určité hvězdy nejlépe tři , a z jejich neustále se vzájemně měnící polohy , měnili operativně kurs .

Vlastně instinktivně „řešili“ ve své mysli právě onen nautický trojúhelník, jenž dá tu důležitou polohu , zeměpisnou délku .

Ta rovnice dá totiž ze dvojice zenitových úhlů zeměpisnou šířku i zeměpisnou délku . – Příště dopíši a nakreslím .

Se zeměpisnou šířkou to měli snadnější , rovněž si všimli , že poplují-li po tom, co my nazýváme rovnoběžkou, tak bude hvězda (naše Polárka) stále stejně vysko nad obzorem , na jižní polokouli totéž její protějšek , kterým je souhvězdí La Cruz del sur, které je ale jen přibližně nadirem Polárky .(Na severním pólu je Polárka v zenitu a její nadir je její obdoba v souhvězdí Jižního kříže) , který je v zenitu na jižním pólu a pak nadirem je Polárka ) .

Aby tedy zařídili, ti Polynésané, že poplují na stále stejné rovnoběžce, měli sady kokosových ořechů, které měly vyvrtány otvory po obvodu a dále v místech, kterým bylo možno spatřit hvězdu v kokrétním zenitovém úhlu (i když tomu tak neříkali) .

Takže vypluli po rovnoběžce a kurs korigovali tím , že se snažili vidět , např. Polárku ve stále stejném průzoru v kokosovém ořechu, který naplněn po otvory v místě obvodu (jakoby rovníku – byl takto ustanoven do vodorovné polohy a ty průzory vlastně realizovaly konkrétní zenitový úhel).

Takže vlastně měli primitivní astroláb s kostantním nastavením zenitového úhlu .

Jejich dílčím cílem bylo doplout na patu kolmice, tedy na ten poledník, na němž se nalézal onen cílový ostrov, ale přitom byli na jiné rovnoběžce, jež odpovídala rovnoběžce domovského ostrova .

Pak , když tedy dopluli na onu patu kolmice, tak změnili směr  přímo na sever (ležel -li ostrov severněji, resp. přímo na jih , ležel-li jižněji a plujíce po poledníku  nevyhnutelně nutně na něj , ten cílový ostrov , narazili .

Jediné , co bylo důležité, bylo umět poznat, že jsou na tom správném poledníku .

To zařídili tím ,že znalí plavci, kteří si toto tajné učení předávali od starších zkušených plavců , použili zmíněnou navigaci dle dvou , resp. tří hvězd, jež neustále při otáčení nebeské oblohy měnily svou polohu a oni instinktivně korigovali směr, čmž byli stále na rovnoběžce .

Je to asi něco podobného , jako třeba někteří lidé , kteří ale nemusí být nijak prakticky dovední , dovedou v mysli znásobit třeba dvě dvacetimístná čísla a po několika vteřinách dají správný výsledek , ale přitom žádní matematici nejsou a mnohé věci neznají , třeba nesvedou ani psát .

Tak podobně zaměření lidé viděli dvě , tři hvězdy a dovedli říci , jaký má být směr plavby , když se po nějaké době dosavadní plavby , jejich vzájemná poloha změní a uměli říci , jsme buď na správném kursu, nebo máme být jižněji, nebo máme být severněji a také , zda jsou již na odpovídající „patě kolmice“ , tedy na cílovém poledníku .

Dále také měli ostrované cosi jako mapy sestrojené z rohoží ve tvaru sítí a v průsečících vláken měli připevněné lastury, jež představovaly ostrovy , případně konkréní počet a vzájemnou polohu .

Červenec 22, 2009 Posted by | Geometrie vícerozměrných prostorů | Napsat komentář

Něco o Mandanech – About of Mandan native Americans

PLAKETA NA POČEST MADOCA V MOBILE BAY

PLAKETA NA POČEST MADOCA V MOBILE BAY

Mandanové jsou sice  zřejmě původní obyvatelé Severní  Ameriky ze siouanské jazykové rodiny , ale jejich jazyk a zvyklosti byly velmi ovlivněny cc 1170 evropskými kolonisty , kteří přicestovali z Walesu .

Tedy princ Madoc , cca 4* cesta tam i zpět .

Dodnes si Mandanové o něm vypráví jako o bílém učiteli ze země ležící za východním mořem .

Jeho cesta s jeho druhy jej zavedla do zátoky Mobile , z britských ostrovů směrem k pobřeží Floridy a podél něj přes nejjižnější mys  podél pobřeží stále na západ a na pobřeží dnešní Alabamy , kde je hluboce se včleňující zátoka ,  je na jeho počest označeno místo přistání prince Madoca z Walesu .

Mandanové si původně říkali zřejmě jinak, jelikož toto jejich soudobé jméno odvozoují právě od tohoto bílého učitele ze země za mořem a sice jako MADAG´GWYNYS – Madokovi lidé .

V okolí řeky Mississipi po Madocovi a jeho druzích zůstalo i dosti artefaktů , např. kamenné obranné valy , jaké místní indiáni nikdy nestavěli (jsou tam dodnes ) a naučili je mnoha dovednostem , jež dříve neměli .

Když cesty ze země za mořem přestaly , zřejmě velšští osadníci splynuli s místním obyvatelstvem , ale své stopy v těchto zanechali , např. modré oči , světlé vlasy , světlejší pleť .

Tím , že po několika generacích ztratí osadníci kontakt s původním prostředím, tak je to přestane lákat i na cestu do původní domoviny, jelikož , když odcházeli, tak především proto , že šli za lepším životem , než byl v té době ve Walesu a navíc by je nikdo ani nečekal a neměli by , kam se v tom Walesu vrátit , byli by pro místní již jen vetřelci , kteří by si nárokovali kdysi zanechaný majetek , o tom si jistě nedělali iluze .

Když cca v 16. stl. přišli na toto území evropští misionáři, i z britských ostrovů, tak ti , kteří , pocházejíce např. ze Skotska či Walesu , byli udiveni , že těm indiánům , kteří si říkali Mandanové, tedy rozumí .

Ti jim pak vysvětlovali , že jejich předci byli navštíveni před jistým počtem generací rovněž velkým bílým náčelníkem  , od nějž mají své jméno , ze země za mořem .

Asi se hůře vysvětluje , proč se u nich nedochovala znalost psaní evropským písmem , které si s sebou ti Velšané zcela určitě přinesli , ale zřejmě místních indiánů byla převaha a pro kolonisty bylo jednodušší se zřejmě sžít postupně s jejich způsobem života a tak se znalost psaní časem , po několika generacích , vytratila a svému okolí předali čistě praktické znalosti .

Sami indiáni z tohoto prostředí potřebu psaní zřejmě nepociťovali a tak ji prostě ignorovali ,nepovažovali za důležité ,  i když jeho použití viděli u osadníků .

 

MANDANOVÉ DŘÍVE - ČLUNY POTAŽENÉ BUVOLÍ KŮŽÍ

MANDANOVÉ DŘÍVE - ČLUNY POTAŽENÉ BUVOLÍ KŮŽÍ

VESNICE MANDANŮ DŘÍVE

VESNICE MANDANŮ DŘÍVE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ V AMERICE PROVENIENCE PRINCE MADOCA

KAMENNÉ HRADIŠTĚ V AMERICE PROVENIENCE PRINCE MADOCA

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

KAMENNÉ HRADIŠTĚ PRINCE MADOCA V AMERICE

PLAKETA NA POČEST MADOCA V MOBILE BAY PLAKETA NA POČEST PRINCE MADOCA V MOBILE BAY
Nápis říká :
 
In memory of Prince Madog a Welsh exploreur who landed on the shores of  Mobile Bay in 1170 and left behind  , with the Indians the welsh language .
  
Na paměť Prince Madoca , welšského průzkumníka, jenž přistál na pobřeží Zátoky Mobile v roce 1170 a zanechal zde , spolu s Indiány , welshský jazyk .
  
Tato plaketa je umístěna v ústí zátoky Mobile na pobřeží Alabamy na počest přistání prince Madoca z Walesu cca 1170 .
 
 
 
KAMENNÉ HRADIŠTĚ

KAMENNÉ HRADIŠTĚ

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Na mapě pořízeném úředním geologem je vyznačeno kamenné hradiště , jež zjevně není indiánské provenience , ale welshské .
Tohle se konkrétně nalézá na řece Ohio 3 míle východně od Charlestownu .
Ukázka několika slov z welshského a mandaského jazyka :
 
 
 

 

Welsh Mandan English
Mi [fi] Me [wį-] I                   Já
Chwi [chi] Ne [rį-] You                           Ty
A [e, o] E [i-] He                             On
E [hi] Ea [i-] She                           Ona
Hwynt (they) Ount [ąʔt] It                               To
Ni Noo [rųšak] We                            My
Hwna, hona (these) Eonah [?] They                       Oni,Ony
Hyna Yrhai [ąʔt e: wą:kahe] Those ones             Ti kdo
Nag oes Megosh [wįkoʔš] There is not           Toto není
Pen pan [paʔ] Head                        Hlava
Mawr penaethir (Big principal) Maho peneta [?] The Great Spirit  Velký duch

 

 

Welsh Mandan Gloss
prydferth prydfa beautiful    krásný
achyfi akeiwi repulsive    ohavný
dwr duah water          voda
llaeth fahth milk            mléko
cwm kum valley         údolí
buwch buch cow              kráva
telyn tefyn harp            harfa
 

Červenec 16, 2009 Posted by | Různé, Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář