Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O názvech jednotlivých národů Střední Ameriky

Většina národů ve Střední Americe nemá název, který si dali „oni sami“ , ale většinou jej mají proto, že jim tak říkali ti „druzí“ .

Takže názvy , tak jak se zachovaly z doby před cca 480 lety a  jsou užívány dodnes ,  jsou z největší části z jazyka nahuatlem hovořících, kteří je podmanili , oni sami se ve svém jazyce nazývají jinak .

Tedy např. Aztékové , to je AZTLI + TLACATL , resp. AZTLI + TECATL .

Samo slovo TLACATL ,  značí hombre , humano , persona , varón , seňor , caballero , gente , amable , individuo , tedy člověk , muž , osoba , individuum , pán , kavalír , jemnostpán , milovaný pán , se užívá jako TLACATL  (Sg.) , rp. TLACAH (Pl.) .

Slovo TECATL značí persona , autoridad , tedy osoba , autorita . TECATL(Sg.) , TECAH(Pl.)

Takže  AZT(li)  + (E) + (tla)CATL = AZTECATL  (Sg.) , AZTECAH (Pl.) a jelikož španělé to koncové h, značící množné č.  nevyslovovali, tak říkali jen azteca a do toho přidali španělskou koncovku mužského rodu aztec(a) –aztec(o) a do dalších jazyků , jako třeba čeština , to přešlo jako aztek a mn.č. aztekové .

To E uvnitř je jen pomocná kmenová hláska pro usnadnění výslovnosti (podobně jako v mnoha evropských jazycích , třeba ŠVeC – ŠeVCe)

Takže vlastně španělským nedopatřením se z množného čísla v nahuatlu udělalo univerzálně jednotné číslo pro ostatní evropské jazyky .

Tedy AZTECAH  – los gentes de garza , resp. los gentes de garza nevosa, nivea  – Lid volavky, resp. Lid sněžné volavky , to sněžné proto, že je zvířat volavek více druhů , ale nejrozšířenější je barvy bílé, řečené sněžná .

Také to může i být jako spojení AZ(tli) + TECATL = AZTECATL (Sg.) , AZTECAH (Pl.) . Pak by se o pomocnou vsuvnou hlásku nejednalo, ale o součást slova tecatl .

Pak to samé platí i pro všechna níže uvedená odvození dalších jmen národů .

                                      ***

Konkrétně ti, kteří opanovali jezerní údolí pod sopkami , si říkali MIXICAMECAH a to se dá také zredukovat jako MEXICAH .

S jejich názvem je to ale složitější .

Oni sami by rádi slyšeli, že to je od slova Měsíc – METZTLI , MEZTLI a pak by to bylo MEZ(tl)I + (te)CATL  = MEZICATL , pak by asi správnější název té velké země byl nikoliv MEXICO , ale MEZICOC či METZICOC .

To místo na jezeře se podle nich (té hezčí verze) jmenovalo Lugar , dónde es ómbligo de la Luna – Místo , kde je pupek Luny , Měsíce, tedy asi kde se zračí (v tom jezeře).

Samozřejmě, to slovo je jen zkrácené a neobsahuje plnou větu , jen MEZ(tl)I + -CO- + -C . (asi jako Měsícov)

Pokud by tahle verze byla správnější , tak by se dalo předpokládat, že pod vlivem zkomolení výslovnosti mohlo být z MEZICATL učiněno MEXICATL a Španěly nicméně čteno tvrdě mehicatl , kdy to X hrálo převážně roli zvuku š , ale také občas náhradně v nezřetelné výslovnosti h.

Jenže jim také posměšně okolní kmeny říkali cosi jako křováci, plevelňáci , jelikož v počátku své existence, jsa na bahnitých ostrůvcích v jezeře TEXCOCO obklopeni nepřáteli, tak jedli co se dalo , to jest i divoce rostoucí jedlou řeřichu, zvanou MEXIXIN a pak by to bylo MEXI(xin) + (tla)CATL = MEXICATL . Není také zcela jasné, zda té rostlině říkali (mešišin) nebo mesišin , nebo náhradně pod vlivem španělštiny mehišin) .

Dále lze také dle pravidel nahuatlu zapsat místo MEXICATL slovo MEXICAMECATL , pak mn. č. je MEXICAMECAH .

Spíš si myslím , že MEXIXIN je pošpanělštěná verze MEZIXIN .

Jiní zase tvrdí , že se tak jmenovali od počátku , když přišli odněkud ze severních plání Ameriky , pak by se nedalo vůbec říci, podle čeho jméno je .

Další verze říká , že to prý je od slova METZCALLI , podle zřejmě agáve , která dává opojnou látku , také si tak říkali Apači Mezcalerové (ti si tak říkali právě dle té rostliny, co produkuje  METZCALLI, přičemž název převzali zřejmě od Mexiců Aztéků), samo slovo METZCALLI znamená dům Měsíce , casa de la Luna , ale rozumí se tím ten opojný produkt .

Doložitelné alespoň nějak písemně, i když nejspíš tendenčně převyprávěné, jsou ty první dvě .

***

Další národ jsou např. Zapotecové , oni sami si ale říkají BEN ZAA – Los gentes de nube – Lidé z nebe .

Název ZAPOTECAH vzniklo z vonného dřeva stromu TZAPOTL  a to se v dalších slovních spojeních měkčí na ZAPOTL .

Takže TZAPOT(L) + (E)+ (tla)CATL = TZAPOTECATL , z toho redukcí změkčením ZAPOTECATL (Sg.) , ZAPOTECAH (Pl.) – z toho Zapoteco – Zapoték  .

To E je pomocná kmenová hláska pro usnadnění výslovnosti .

***

Další národem jsou Mixtékové ,

To by mohlo být , ale nevím jistě , od slova MIXTLI , tedy nube – oblak

Pak by vzniklo jako MIXT(li) + (E) + (tla)CATL = MIXTECATL , čili také Los gentes de nube – Oblační lidé , ale překládají , jak níže odvozeno , Deštní lidé , Los gentes de la lluvia , resp. Los gentes de nube (de la lluvia – nevysloveno) .

Ještě dohledám, jak si říkají ve svém jazyce  – viz níže dohledáno

***

Další národ jsou např. Totonakové . Jejich jméno vzniklo zkomolením a přizpůsobením ve španělském jazyce .

Totiž TOTONICcaliente , cálido – horký , ATLagua – voda , tedy TOTONIC + ATL = TOTONICATL

Pak Los gentes de lugar de las aguas calientes – Tedy Lidé z místa (kraje) horkých vod se zapíše jako TOTONICA(tl) + (tla)CATL = TOTONICACATL

Čili není to opět jejich původní jméno , dohledám, jak si říkají ve svém jazyce .

Národ Otomí své  jméno, obdržel rovněž od nahuatlem hovořících Los gentes de Otomí , tedy OTOM(itl) + TLACATL = OTOMTLACATL , resp. OTOMCATL, resp. OTOMIATL , resp. zkráceně OTOMITL .

Otomitl měl být chichimecký vůdce a má to značit hueso de yute – pecka (jádro) z juty .

Jenže jazyk tohoto národa je nepodobný jakémukoliv jinému ve Střední i Severní  Americe , podobně jako jazyk Tarasků , spíše se ještě poněkud podobá čínštině .

(jelikož Číňané tuhle zemi znali a nazývali ji podle rostliny AGÁVE v jejich jazyce jako  FU SANG , popsaná je v čínských rukopisech (kresba té rostliny i s čínským datováním dle jejich kalendáře čínského, který se používá v Číně nepřetržitě několik tisíc let , výprava cca 150 čínských lodí , přistání na jejich oblíbeném místě u dnešního SAN FRANCISCA) .

***

 

Další národ , Čičimekové , je souhrn kočovných , nepříliš vzdělaných národů a jejich jméno v nahuatlu může znamenat dvojí :

Buď Psí lidé , nebo Rudí lidé

Totiž CHICHI – perro – pes , pak CHICHIMEH – perros – psi

CHICHIME(h) + (tla) CATL = CHICHIMECATL (Sg.) , CHICHIMECAH (pL.) – Los gentes de perros  – Psí lidé

Oni sami si ale také říkali raději (jelikož to vnímali jako nadávku) Rudí lidé a důvodňovali to tím, že se malovali hlinkou na rudo a slovní spojení vzniklo jako :

CHILTIC – carmín- červený

CHICHILTIC – rojo – rudý , pak CHICHI(ltic) + (ME)- (tla) CATL = CHICHIMECATL a ta slabika ME značí vztah k něčemu .

 ***

Další národ Toltékové , tak se především neví , jakým jazykem hovořil, a zda je to jeho název vlastní .

Spíše ne , nejpravděpodobněji jim tak začali říkat až Mexikové – Aztékové a Toltékové jako takoví zřejmě resignovali na svou slavnou minulost, podobně jako kdysi Etruskové v Itálii

a dobrovolně splynuli s okolními národy .

Samo jméno TOLTECATL   je ze slov TOL(li) + (tla)CATL , resp. zde TOL(li) + TECATL = TOLTECATL (Sg.) a TOLTECAH (Pl.)

TOLLI – junco – rákos

TLACATL, TECATLhombre , varón – člověk , muž .

 ***

Olmékové , tedy OLMECATL (Sg.) , OLMECAH (Pl.) , by měl být národ, který by měl být předchůdcem mayských národů a svůj název obdržel od Mexiců Aztéků podle stromu, který dává mléčný latex , ze kterého vyhotovovali např. plné gumové míče , také žvýkací gumu .

To proto, že v kraji těch Olméků se tenhle strom , dávající surový latex , který se také používá pro výrobu žvýkaček , který sa pak ochucuje (tím vznikne finální výrobek žvýkací guma) , tak  jelikož je pro ten kraj typický , tak jim říkali od slova OLLIN (pohyb , také (země)třesení a k tomu podobný tvar , jako výše , tedy předponu ME + TECATL , resp. TLACATL , tedy OL(lin) + ME + (tla)CATL = OLMECATL , RESP. OL(lin)+ME + (te)CATL = OLMECATL

To označení pro gumu , jako surovinu , kterou dává strom plodící latex , tak použili záměrně slovo OLLIN , jelikož pro i utuhlý latex je typická rosolovitá struktura , který se při pohybu třese a jim to připomínalo i to , co se děje při zemětřesení .

Jak si říkali ale oni sami ti Olmékové ve svém jazyce , není známo .

MIXTECOVÉ si říkali sami jako ÑUU TNOO HUAHI ANDEHUI a to znamená CIUDAD NEGRO DEL TEMPLO DE NUBE  – Černé Město Chrámu Nebes , odvození je v článku o Mixtecích a jejich kodexech ,

Jméné , tak jak je užíváno , je z jazyka nahuatlu , tedy výše uvedeným způsobem sestrojené :

MIXTLI + TECATL = MIXTECATL , kde MIXTLI  – nube – oblak , TECATL – hombre , varón – člověk , přičemž ale se to překládá jako deštní lidé , tak jedině zřejmě oblak (jako deštný).

Jinak déšť se řekne samo o sobě QUIAHUITL .

Naopak ti Zapotékové si říkají , jak výše uvedeno , Oblační lidé (ale ve svém jazyce Ben Zaa), ale Mexicové jejich jméno nepřekládali (což by vlastně dalo právě Mixtecové) , říkali jim dle dřeva stromu TZAPOTLI .

Advertisements

Duben 11, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: