Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O mayských jazycích , About of mayan languages , Sobre las lenguas mayas

Mayové netvořili a ani dnes netvoří , jeden národ . Je to dáno zřejmě také velmi různorodým terénem  Střední Ameriky , kde jednotlivé lokality , na nichž Mayové žijí dodnes , byly v minulosti velmi těžko vzájemně navštěvovatelné , bránily tomu a dodnes brání ,  přírodní překážky . Dnes samozřejmě je již jiná dopravní situace  z hlediska polohy mayských sídel , ale ta samozřejmě již nemá s tehdejšími Mayi  nic společného , jsou již ovlivněni , tak jako ostatně všechny národy , novodobou civilisací .

 

Níže je mapa jednotlivých lokalit  , kde se nacházá stará mayská sídla :

 

 

Níže je mapa osídlení mayskými národy dle jazykových skupin :

 

Mayové , podobně jako jiné národy , nejsou tím , čím bývali . Dá se říci . že jejich jméno není nejspíš původem z mayských jazyků a  oni sami se označují tradičními názvy , Kakchikel , Quiché , Lakandoón a další . Jiné názvy byly uměle vytvořeny až teprve současnými badateli a byly přejaty na základě obecného porozumnění , jako třeba Yucateca  (vysvětlím) a pod .

Jméno nejspíše bylo uměle vytvořeno snad v 19. stl. , bohužel jsem si nepoznamenal autora , mělo snad jít o autora dobrodružného románu s příběhem , odehrávajícím se ve Střední Americe .

Za základ zvolil název ze sanskrtu , který je koneckonců příbuzný i češtině a sice ze slovesa majaté – (asi jako míjeti) a od toho podstatné jméno míja – to co již minulo , asi to je utvořeno dost  podobně , jako některá slova v čekém jazyce , např . síliti – síla , mluviti – mluva  , takže by jistěže šlo vytvořit od slova míjeti – míja , jenže se to neujalo a místo toho říkame minulost , od přechýleného tvaru  , který ale nicméně je odovozen od slovesa míjet (minul – příčestí minulé + koncovka -ost) . Takže tím autor toho dobrodružného románu chtěl říci , že Mayové nejsou tím , čím bývali , že jejich civilisace  je již minulostí  .

Mayské jazyky se dělí cca na sedm skupin , jejich názvy jsou spíše umělé , oni si říkají dle příslušnosti k lokalitě či kmene .

Jejich názvy jsou následující :

HUAXTECKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky HUAXTECA a CHICOMUCELTECA

YUCATECKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky YUCATECA , ITZÁ , LACANDOÓN , MOPÁN

CHOLSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky CHOL , CHORTÍ (také CHOLTÍ) , CHONTAL

TZELTALSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky TZELTALTZOTZIL

KANJOBALSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky KANJOBAL , XACALTECA , ACATECA , MOTOZINTECA , TUZANTECA , TOJOLBAL ,

MAMSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky MAM , TECA , IXIL , AGUACATECA 

QUICHÉJSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky QUICHÉ , CAKCHIQUEL ,TZUTUJIL , SACAPULTECA ,  SIPACAPA , KEKCHÍ ,  USPANTECA , POKOMAM , POKOMCHÍ 

Asi nejvýznamějšími jazyky byly yucateca , cakchiquel , quiché .

Jen maya yucateca je původním jazykem Mayů z klasického období , jež je takto označováno , pak bylo období úpadku .

Jazyky quiché a cakchiquel hovořily a hovoří dodnes kmeny na guatemalské vysočině , ty však již nepatří do klasického období mayské kultury . 

K názvům jednotlivých jazyků :

Veškeré názvy , jež jsou utvořeny se zakončením teca , jsou vesměs nikoliv mayské , nepochází vůbec z jazyky nositelů onoho jazyka, ale jsou to názvy , jež dali Mexicové , hovořící nahuatlem . Některé názvy , sice vypadající jako v nahuatlu , dokonce nejsou dány Mexicy , ale až Evropany v podobném duchu , jako je dávali Mexicové , např. právě YUCATECA .

Nyní jej ozřejmím.

Onen poloostrov nazývali mayské národy , na něm žijícíí , jako ULUÜMIL KUTZ YETEL ZEB , tedy Roh Hojnosti Jelenů a Krocanů .

Když dorazili na ten poloostrov španělští žodáci , tak se ptali místních obyvatel , kteří pozorovali jejich vylodění , jak se tato země jmenuje . A nyní jsou asi dvě , možná tři verse .

Dle  jedné si domorodí obyvatelé mezi sebou řekli :“Slyšte , jak mluví “ , asi jako Yucic tan .

Dle jiné verse prý odpověděl domorodec :“Nerozumím , pane “ , asi jako Ciyuk tan .

A Španělé , kteří dle svého mínění slyšeli odpověď , tak se domnívali , že odpověď značí název země , tedy to , na co se ptali a nenapadlo je (možná někdo mezi nimi pochyboval , ale roli to nehrálo , jejich úmysly nebyly beztak jiné  , než exploatační ) a zkomolili to po svém , tedy YUCATAN .

A dále , Mexicové v nahuatlu , když tvoří název národa, , tak dají nějakou typickou vlastnost , co je pro zemi , kterou ten národ obývá , příznačná a k tomu připojí slovo tlacatl – hombre – člověk . A to redukují ve spojení slov jako tecatl , či catl .

Množné číslo je tlacah , respektive zredukované jako tecah . A protože Španělé to h na konci nevyslovovali , tak vyrobili (oni Španělé) z množného čílsa příslušníků národa číslo jednotné , vizn např, Azteco . Byl Aztli + tlacatl = Aztecatl , množné číslo je AZTECAH , vyslovováno Španěly AZTECA , protože jsou machisté , tak to opatřili koncovkou -o , El Azteco místo El Azteca , , a množné číslo udělali jako Los Aztecos , místo Los Aztecas .  

Takže YUCATECA je vlastně YUCATAN + TLACATL = YUCATECATL a mn. č. je YUCATECAH .

Zvuk H Španělé nečtou a proto jej ani již nepsali .

Takže asi jako dle nahuatlu YUCATANSKÝ LID .

Ale , opakuji , to vyrobili již Španělé . Mexicové  , jsa podrobeni , již názvy nedávali .

Název HUAXTECA mohl vzniknout dle slova HUAXITL – guaje , bule – legenaria vulgaris – tykev obecná , takže asi jako Lid z oblasti , kde rostou tykve .

Název CHICOMUCELTECA , by mohl být od názvu oblasti CHICOMOZTOC –  Místo Sedmi Jeskyní  –

CHICOME – siete – sedm

OZTOTL – cueva – jeskyně

-C – přípona lugar dónde es – Místo kde je ..

Mohlo být dáno Mexicy Aztécy , ale Evropany přechýleno  ze CHICOMOZTECAH , nebo  CHICOMOZTOCAH , resp., CHICOMOZTOCATECAH , tedy Lid z Oblasti Sedmi Jeskyní .

Název MOPÁN bude nejspíše MOLPAN  , podobně jako název Belmopan je od slova HEYMOLPAN  , tedy v tomhle případě je to redukované Evropany z MOLPAN na MOPAN .

To je od slov MOLLI – Guisado , sopa , – ragů , polévka , ,omáčka

přípona -PAN – lugar sobre – Místo nad ..

Tedy Lidé z oblasti nad Ragů , polévkou , omáčkou .

Název XACALTECA  je zřejmě utvořeno od slova XACALLI – chalé en la arena , resp. cabaña en la arena – the grass hut , chata na písku , tedy mínili tím cosi jako rybářskou chýši při mořském břehu na pláži , tedy písku  , je od slova XAL(li) + CAL(li) = XACALLI , v tomhle případě to L ve slovním kmeni rovněž zredukovali .

Takže asi jako  Los gentes de las cabañas – Lid rybářských chýší

Název ACATECA může být  utvořeno od ACAL(li) – piragua – kanoe

nebo

ACA(tl) – caña – třtina

Tedy Los gentes de region de las piraguas o Los gentes de region de las cañas , Lidé z kraje kanoí , resp. Lidé z kraje třtiny

Název MOTOZINTECA , mohl být utvořen ze slova MOTOTL – ardillon – velká veverka  , a přípony -TZIN , jež tvoří zdrobnělinu , tedy MOTO(tl)+ – TZIN = MOTOTZIN , takže asi jako veverka běžně velká , dohoromady tedy Lid Veverek .

Název TUZANTECA by mohl být od slova TOZAN- topo – krtek , tedy Los gentes de region de los topos – takže asi jako Krtčí Lid či Lidé z kraje krtků .

Červenec 27, 2011 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář