Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Malý návod na překlad zeměpisných názvů v mexickém – aztéckém jazyce nahuatlu

Asi nejčastěji to bude zajímat člověka v souvislosti s názvy zeměpisných pojmů , např. když pojede do Střední Ameriky .

Nejprve je vhodné se pokusit v názvu , který ale je dosti španělštinou zkomolený , rozpoznat původní tvar .

Nejčastěji bude zredukávána koncovka , případně zaměněno O za U , často X za J , P za B , dvojhláska TL za T nebo D  .

Např. TACUBA  je vlastně TLAHCOPAN , JALAPA je XALAPAN , TEXCOCO bylo nejspíše TEZCOCOC , MEXICO bylo nejspíše MEXICOC , METZICOC či MEZICOC a podobně .

Dále se oddělí koncovka, která bývá poměrně  dobře rozpoznatelná , viz níže a z ní vyplyne další význam celku .

Po té se lze pokusit rozdělit slovo od leva na jednu případně více částí . To však není jednoduché, jelikož to vyžaduje umět vidět vnořené části nebo celky slov a to zase vyžaduje je znát a případně jejich přibližný význam .

Asi největší problém bude s krátkými vnořenými slovy , např. ATL – agua – voda se redukuje na pouhé A a bude těžké jej oddělit od kusu jiného slova , zvlášť ,když pro usnadnění výslovnosti budou užity také „vsuvně-výsuvné“ pomocné kmenové hlásky .

Další postup je pak naznačen ve vícero článcích .

Např. -TLAN , -LAN , -CO , -TZINCO , -PAN , -AC , – OC , -CAN , – HUACAN , -TENANCO , TITLAN , NETLAN jsou nejčastější koncovky u jmen zeměpisných názvů .

Tedy slova , jež končí na koncovku –TLAN , tak byť to jsou a byla vždy početná města, tak ta koncovka neznamená vůbec město ani místo .

Její vznik je docela zajímavý , jak jsem psal v jiném článku o dávném přirovnání částí lidského těla k zeměpisným útvarům , tak podobně u Mexiců – Aztéků, tak jelikož nějaké místo , jež chtěli pojmenovat, tak bylo inspirováno jméno jeho nějakým větším výskytem věcí téhož druhu .

Jelikož zuby v ústech jsou jako předmět téhož druhu soustředěny na vyhraněném prostoru( v ústech) a je jich jako mnoho , resp. plno , resp. hojnost , tak posloužily pro výrobu přípony, jež charakterizuje tyto pojmy a ve španělštině pro to mají výraz junto ,  který pochází ze sanskrtu (joga) a to je jako hojnost , něčeho plno , množství . V samotném sanskrtu to slovo je dodnes vidět napříklat ve slovech evropských jazyků  conjunktion , adjungovaný , joint , junktion ( většinou ten slovní kmen značí spojení , křížení , styk , spokojený apodobně ) . Další a další významy přibývaly s užíváním tohoto slova za různých okolností . Např. křížení železničních tratí railroad junktion (aby se mohlo něco spolu křížit, tak se to také spojuje) , resp. aby mohlo být něčeho více (předmět téhož druhu), tak je jako spojen (tím , že je u sebe na hromadě) . 

(Malá odbočka , samo slovo místo a později město (kdysi miesto) vzniklo také jako přirovnání k jevu „Tam, kde se mísí lidé“ . Prostě ve městě je více lidí pohromadě a tak se mohou mísit , čili málo lidí se nemá s kým mísit .)

S tím pak souvisí dávné slovo přátelit , které je v perštině amichtan a , co je na něm zajímavé je , že znamená také mísit , což je podstata přátelení se a to je , dá se říci skoro doslova obsaženo v latině a dalších středozemních jazycích , jelikož amicus , amico , amigo  je přítel .  Pochopitelně , aby se mohl někdo s někým přátelit , musí být na „to“ dva a více a tak se mohou „mísit“  

Takže zde znamená místo plné (něčeho) , hojné (na něco) , četné (výskytem)

Tedy např. MAZATLAN – Lugar junto de los venados – Místo plné jelenů

Jiné je např.

COZCATLAN  – Lugar junto a los diamantes o cosas preciosas – Místo hojné na diamanty nebo věci drahocenné (území Salvadoru)

Další slova končící na – TITILAN

TENOCHTITLAN – Lugar entre las pencas de nopal – Místo uvnitř nopálových kmenů .

Hodně jmen končí na koncovku –LAN , to znamená území, kde je ten a ten jev či výskyt .

Např. tedy ACAL LAN – to je od slova ACALLI – piragua – piroga-kanoe , –LAN , tedy např. Místo , kde se plaví na kanoích (to sloveso značící činnost tam samozřejmě nutně být nemusí a pak se to dohledává buď podle původních zápisů v aztéckém písmu , kde je příslušný obrázek, ze kterého činnost vyplyne ) , nebo z ústní tradice . Samozřejmě , že může být i dodatečně , neznámo kdy pozměněná , např. podle toho, co si obyvatelé přáli slyšet v tom jménu.

(tedy zřejmě vzniklo ja ATL + CALLI , tedy dům na vodě , asi jako tichooceánští domorodci říkali HMS plavidlům J.Cooka plovoucí domy , tedy pochopitelně zde domy na vodě , jelikož co je na vodě , je nutně plovoucí (jinak by kleslo na dno moře)) .

Další jména končí na koncovku –PAN , např. město CHILAPAN , značí tedy Lugar sobre al río de los ajíes – Místo nad řekou papriky

Některá jména jsou ale ošidná , např. ACAPOLNETLAN a ACATLAN

To druhé značí Lugar junto a las caňas o caňaverales – Místo plné třtiny nebo třtinových plantáží

To první Lugar junto al centro de grande caňas o caňotas – Uvnitř (uprostřed)  místa hojného na velké třtiny či třtinová  pole

Totiž POLLI – grueso , vasto – silný , velký , obsáhlý

NE – vnitřní přípona , jako že je něco uvnitř něčeho

TLAN – junto – hojnost , plné (něčeho)

Dále mnoho jmen končí na příponu –CO , ta značí Místo , kde je to a to , např. ACATZINCO Lugar de pequeňas caňas o caňitas – Místo malých třtin či třtinek

Okolnost , kdy  zeměpisný název končí na -c nebo -co , je dána skutečností , že slovní kmen , který získáme po odtržení absolutního suffixu , ted -tl , či -tli , resp. -li (-lli) je zakončen samohláskou nebo souhláskou .

Ale také v případě složených slovních jmenů , kdy jsou po zakončení slova opatřena jinými koncovkami , tak dle způsobu odtržení , tak to , co „zbyde“ na konci , je rozhodující , zda to bude zakončeni na -c nebo -co .

Takže slovo ACAPOLCO končí na -co proto ,že mu předchází slovo ACATL + POLLI po odtržení přípony -li je tedy na konci L , tedy souhláska a proto je na konci -co , nebo HUEXOTZINCO , tedy HUEXOTL + -TZIN + CO , zude , jelikož je ze slopvního kmene učiněna zdrobnělina a ta je dána příponou -TZIN a to končí bna N , tedy souhlásku , je prot na konci -co .

nebo XOCHIMILCO (to je XOCHITL + MILLI + CO , odtrhneme-li MIL(li) , bude koncová kmenová hláska L , tedy souhláska a prot na konci -co (také to mohlo být slovo MILIA či miltoa (tak jak tak se odtrhává koncovka daného tvaru , tedy -toa či -ia a zbývá v kmeni -L na konci , tudíž koncovka je -co .

nebo XALCO , tedy XALLI + -CO , tedy XAL(li) po odtržení je na konci L a pto je koncovka -co .

Jiná jsou slova jako TEPEYAC (TEPETL + YACATL + -CO

Např. XOCHICALCO = XOCHITL + CALLI + CO , zde se skutečně odtrhne pouze absolutní suffix , tedy přípona a zbyde na konci L , tedy souhláska a proto -co .

Slovo TEPEC je rovněž tak utvořeno , ale zobecnělo . tedy TEPETL , odtrhneme TEPE(tl) , zbyde E a to je samohláska a proto na konci -c . Cosi ja ko Lugar en cerro , Místo na vrchu , na kopci )

S názvem TEXCOCO je poněkud problém , zde totiž „mate“ to zakončení slovního kmen , jež je právě CO a to není koncovka lokativ , ale přímo slovní kmen a Španělé to koncové -C vynechali . Takže proto na konci -c , jelikož končí na -O a to je samohláska .

TZIN  značí zdrobnělinu, např. ACATL , ACATZIN – caňa , caňita –  třtina , třtinka

Jména, která končí na příponu -CAN , resp. -HUACAN značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde , např.

TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou četní bohové .Vůbec to neznamená místo, kde se stáváte bohem . Není to ani původní jméno, ale dodatečně dané Mexiky – Aztéky a ti tím chtěli vyjádřit jen právě toto konstatování .

TENANCO – značí místo, kde je ohrada , zídka , např. je město MAZATENANCO – tedy Lugar de muralla pro los vernados – Místo ohrady pro jeleny

CO – značí místo ,kde se vyskytuje určitý jev , např. COMALCALCO značí Lugar en la casa del comal – Místo v domech , kde je comal a slovo comal zase značí plát z pálené hlíny pro pečení tortillí , čili celou větou Lugar en la casa de la plancha de barro para calentar de tortillas , tedy Místo v domech , kde jsou pláty z pálené hlíny pro pečení tortillí .

, dopříště dopíši další pojmy

Duben 11, 2009 Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Slova , která přešla do evropských jazyků z mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

XOCOLATL  – vzniklo z pojmu pro ovoce XOCO(t)L + ATL  , ovoce + voda  , užívali jako horký nápoj , proto ta voda a kakaové boby jako ovoce , původní název zřejmě byl XOCOATL , jelikož se rovněž v nahuatlu užívá a ten přesněji odpovídá , tedy XOCO(tl) + ATL = XOCOATL , tedy sladkokyselé ovoce + voda.

V různých jiných vysvětleních je uvedeno např. , že to je (např. u iberoamerického institutu) – jako XOCOL + ATL , jako xocol – hořký + atl – voda , tedy hořká voda,  jenže to nesouhlasí, jelikož hořký se řekne naprosto odlišně a samo slovo xocol neexistuje , ale xococ – agrio , ácido – tedy kyselý) , pravděpodobně si byli Aztékové vědomí , že ovoce je nejčastěji poněkud kyselé , i když zralé a tak posloužilo slovo pro ovoce pro pojem kyselý , resp. sladkokyselý , jinde zase , např. v AULEXu uvádí , že to je od pojmu kyselé ovoce , což by skoro souhlasilo , tedy XOCO(C) + ATL  = XOCOATL , ale v tom samém AULEXu nicméně uvádí vysvětlení XOCOTL + ATL = agua de frutas- ve vodě rozdělané ovoce , jelikož čokoláda především není kyselá , ani jako nápoj.  Sám pojem hořký , – amargo – CHICHIC v základním tvaru XOCOATL , resp. XOCOLATL nefiguruje .

Jediné , co by mohlo nasvědčovat , je příklad z názvu města AJACUBA , správně AXACOPAN – Lugar sobre la agua amarga , tedy místo nad hořkou vodou a jedna zmínka z knihy Jerye Jenningse , „Azték“ , kde v příběhu o mexickém písaři Tlilecticu Mixtliovi , který měl slabý zrak , tak jeho matka „vyčetla“ svému manželu , že to zavinil strýc z jeho strany , který vypil jakýsi  žíravý XACOYOTL . Pak toto slovo by obsahovalo tentýž řetězec, jako v názvu města AXACOPAN , jelikož slovo XACOYOTL je XACO(…) + YOTL , kde YOTL je věc, záležitost .

Pak ale by musilo existovat slovo XACOC , ve významu amargo , hořký , ale bohužel , samo o sobě amargo, tedy hořký , je CHICHIC . A pokud by kdysi v minulosti takové existovalo a bylo užíváno (čemuž nasvědčuje název tohoto města , měl by se tedy nápoj XOCOATL , resp. XOCOLATL  , jmenovat XACOATL , resp. XACOLATL .

Nepodařilo se mi ale nalézt slovo XACO(C) či v nějaké jiné podobě, aby současně znamenalo hořký , amargo .

Nicméně pod vlivem pojmu pro ovoce , XOCOTL , mohlo dojít k přechýlení samohlásky .

To je velký rozdíl , naprosto ani náhodou není totéž hořký jako kyselý , obojí je nezaměnitelné .

Naopak

CHICHIXOCOLATLchocolate amargo – čokoláda hořká  – je ale již novější pojem , když se její užití rozšířilo v podobě tabulkové .

CACAHUATLcacao

TOMATLtomato – rajče

AHUACATLI avocado – avokado , ovoce , viz vyobrazení v galerii , také je slovo AHUACATL a to značí testículo – varle , dost možná se nechali jím inspirovat a pro název  ovoce použili název fyzické  části těla .

Pozn.: Vznik názvu pro varle je v latině zajímavý , totiž je slovo testis – svědek a římané říkali jeden svědek , žádný svědek , tedy testis unum , testis nullum .

A protože tedy pro dosvědčení bylo nutno alespoň dvou svědků , tak se pochopitelně nejčastěji také tak vyskytovali .

A jelikož byli v páru (ti svědci u soudu) , tak tedy rovněž tak varlata se vyskytují v páru .

Proto se pak začalo říkat varlatům obrazně řečeno svědci (s koncovkou zdrobněliny) , tedy testiculum a navíc , jelikož je to zkrátka důležitá část lidského těla, tak si byli vědomi že podobně , jako jeden svědek , žádný svědek , tak podobně jedno varle , žádné varle a tak je přirovnali k oněm svědkům u soudu , vždy se v párech pro úspěch věci vyskytujících , podobně tak , jako u zdravého člověka rovněž v párech se pro zdar úspěšného milování vyskytujících .

Rovněž tak vanilka má také erotické jméno , jako rostlina je rovněž ze Střední Ameriky , v jiných částech Ameriky se zřejmě nevyskytovala , ale název užívaný pochází od Španělů .

Vůbec nejlepší vanilka na světě je v oblasti PAPANTLACA , obývané Totonaky , cca 110 km do vnitrozemí od města jeménem VERA CRUZ , dříve přesněji VILLA RICA DE LA VERA CRUZ .(Bohaté Město Pravého Kříže) ,

také CIUDAD DE LA VERA CRUZ (Město Pravého Kříže) .

Také se mu říkalo MUY RIQUÍSIMA Y MUY SANTÍSIMA LA CIUDAD DE LA VERA CRUZ . (Velice Bohaté A Velice Zbožné Město Pravého Kříže) .

Tedy původně a dodnes je to TLILXOCHITL – la flor obscura – temný květ .

Jelikož , aby strom nesl plody zaručeně , poznali domorodí Američané , že je nutno jej v pravou chvíli opylovat , což je vlastně oplodnění .

Má prý v rozích jakési kapsičky a jelikož jim tvar i ta činnost připomínala (Španělům) vaginu (jež rovněž pochopitelně slouží při oplodnění (ženy), říkali té rostlině zdrobnělinou od slova VAGINA – pochva , tedy VAGINILLA – pochvička a jelikož španělština změnila pravopis( cca v 16. století a zřejmě jako vůbec první reforma jazyka provedená na vědecké bázi, jejíž zásady se používají dodnes) , tak se písmeno G (zde čtené jako „CH“ vynechalo a zbylo VAINILLA a když se pak zámořského obchodu zmocnili Angličané, tak se pak  dále zredukoval název na VANILLA a takto jej mají v angličtině a přes ni se dostal do dalších evropských jazyků v podobě VANILA , i našeho v podobě VANILKA . Takže náš název Vanilka je něco jako zdrobnělina na druhou (jako kdybychom chtěli udělat další zdrobnělinu od slova pochva – pochvička – pochvičička (asi) .

Podobná úprava s vynecháním G (v roli „ch“ proběhla ve slově královna – REGINA – RE(G)INA – REINA .

Pak královnička by byla REGINILLA a po gramatické redukci REINILLA .

Jsem tedy dost na rozpacích ,  když si dívka či žena přeje , aby se jí říkalo VANILKA .

Takže se , když oslovuji dívku či ženu , která si tak říká (VANILKA) , nejen v duchu, musím trochu červenat , spíše se pak směji a musím vysvětlovat proč.

Také ve slově např. dvacet – VIGE (vigesimální soustava )- VEINTE (N je jen neznělá výplňová hláska , ve fr. ale zůstalo VINGT .

Pak VAGINA – VA(G)INA – VAINA a z toho VAIN(A) + ILLA = VAINILLA . Nicméně samo slovo v základním tvaru (nezdrobnělém) VAINA se nepříliš ujalo a tak se dodnes užívá více latinskému se podobající VAGINA .

Podobně PERRO(pes – PERR(O) + ILLO = PERRILLO  – jen jako příklad podobně zakončené zdrobnělinya podobně níže ITEM.

Také CIGARRO – CIGARR(O) + ILLO = CIGARRILLO (cigareta) (to je zase z franštiny CIGARRE + ETTE  = CIGARETTE.

MALIHUANAmarijuanamarihuana – pro zájemce , napsal jsem o tom článek na WWW.ONDYS.WORDPRESS.COM – trávou opilý

METZCALLI , METZCATL – liquor de agave , také si tak říkali Apači Mescalerové (myslím, že ten název zazněl ve zfilmovaném příběhu , kde byl užit K. Mayem ) , jinak likér z agáve

PEYOTL – silná droga , rostlina je volně rostoucí a velmi chráněná

OCELOTL – jaguar – jaguar – zoologové to ale popletli a tomu menšímu zvířeti, které v Evropě nazývají ocelot(l) , je vlastně zvíře, které se v nahuatlu jmenuje TLAHCOOCELOTL , tedy střední , poloviční ocelot(l) , tedy střední jaguar

COYOTL – coyot – kojot

CHIHUAHUAC – chihuahua (dnes se tím rozumí název psa) – znamená to Lugar, dónde perros ladrán  , Místo, kde psi kradou , vzniklo ze CHI(chine) – perro – pes, HUAHUA(loa) – ladrar , krásti , -C(o) , Lugar, dónde es , Místo, kde je

NOPALLI – nopal – nopál – kaktus

CHILLI – ají – znamená paprika všeobecně , ale  do evropských jazyků přešlo slovo jako jen jediný nejpálivější druh

TEQUILA – tequila , licor de agave , likér z agáve

CHICTLI  – chicle – chikle , pryskyřice ze stromu zapote na výrobu žvýkací gumy

COPALLIcopal – kopal , aromatická látka

EPAZOTL  – epazote – teloxys ambrosioides (ale nevím  co je)

MIZQUITLalgarroba – medyněk , (rohovník obecný) – strom

TZAPACUAHUITLárbol de zapote – sapodilla – strom zapote a podle něj tak říkali Mexikové – Aztékové  Zapotékům

XACALLI –  cabaňa , choza , jacal – chalupa , chýše ,chatrč ( vlastně znamená pískový dům XA(lli) + CALLI – grass hut a do angličtiny přešlo jako shack

TAMALLItamal – jídlo z kukuřice, masa a papriky pálivé chili

TOLIN – tule , junco   rákos , třtina , skřípinec  jezerní

TZAPOTLzapote –  sapodilla – strom zapote viz výše

MOLLImoleguisado – zadělávané maso , ragů , guláš , salsa – omáčka , krém , potaje – polévka , vývar , guiso – jídlo , pokrm

AXOLOTLajolote , axolot – axolot –  zvíře (vzniklo ze A(TL) + XOLOTL – voda + hračka , šašek)

CHAYOHTLIchayote – druh ovoce , viz obrázek v galerii

CHIATLchía – nějaký druh keře , podle něj se jmenuje území Chiapas , tedy CHIAPAN – Lugar sobre la chía – Místo nad porostem chía .

ATOLLIatole –  tradiční nápoj z kukuřice s vodou nebo mlékem

CAMOHTLI camote ,pata , patata –  sladké brambory

ELOTLelote , grano de maíz – kukuřičné zrno , američané ale překládají jako husk of corn – kukuřičný lusk)

QUETZALLIquetzal – zoologové mu říkají kvesal , ale znamená to opeřený a jelikož se tohle přízvisko používalo pro ptáka jménem QUETZALTOTOTL , což je vzácný pták se zeleným peřím , tak to také znamenalo vzácný , asi jako ,když se řekne zlatý člověk , když jako něco udělá pro někoho , jinak quetzaltototl znamená jen opeřený pták .

CACHICATLcacique , jefe , – v češtině asi jako kazikové , rozmuměl se tím pohlavár , náčelník , představený kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze CA(tl + CHI(chia) + (tla)CATL , existence , přijít si na své , člověk

MECATLmecate – cuerda , cordón , soga , lazo , cable , cinta – provazec , vlákno , lano , laso , kabel , stuha

Na konec jedno slovo , které se pokládá z nejdelší slovo v jazyce nahuatlu domorodého původu .

Samozřejmě , že dle pravidel skládání slov lze i dnes v používaném nahuatlu sestavit i libovolně dlouhé slovo , které vlastně představuje i několik kratších vět , ale není to účelné .

Slova a jejich vznik vždy odrážely konkrétní potřebu a vliv prostředí a okolnosti si tak nějak „samostatně“ vynutí vznik slova .

MIHUIITTILMOYOICCUITLANTONPICIXOCHITL – (37 ZNAKŮ) rozumí se tím nějaká vzácná rostlina a v názvu je krátkou větou řečeno , kde se nachází , jak vypadá a k čemu se používá .

Asi by se slovo dalo rozdělit na skupiny : MI + HUI + IT  + TIL + MOYOIC + CUI + TLAN + TON + PICI + XOCHITL

a z těch by se dalo zrekonstruovat , jaká věta je zde řečena .

Tedy

XOCHITL – květ , květina , i jako rostlina

PICIYETL – tobaco – tabák

CUAHUITL – árbol – strom

a další příště .

 

Únor 25, 2009 Posted by | Slova aztéckého jazyka nahuatlu | Napsat komentář

Malý slovník slov mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

Názvy přírodních jevů, útvarů a uměle vytvořených věcí a institucí a abstraktních pojmů

Názvy týkající se lidského těla

Názvy zvířat

Názvy povolání a postavení

Názvy barev

Názvy pro porovnání

Názvy vlastností 

Názvy rostlin

Názvy činností 

Názvy oborů lidské činnosti

Názvy světových stran

—————————————————————

Názvy přírodních jevů a útvarů a uměle vytvořených věcí 

ATLagua – voda

TLALLItierra – země

EHECATLaire , viento – vzduch , vítr

TLETLfuego – oheň

TLAHUIZTLI , TLAHUIZTLI , TLANEXTLIluz – světlo

TLANIXTELOTLluz solar – světlo sluneční , denní

TLAHUZTLIluz , aurora , resplandor – světlo (ale spíše ve smyslu zář) , zář , úsvit , jitřenka , ranní záře , lesk , třpyt , nádhera

TONALLIdía – den

YOHUALLI – noche – noc

TETL , TOTETLpiedra , kámen

TEPOZTLImetal , hierro, fierro(ferum)  – kov, železo

HUEYTEPOZTLIacero – ocel (vznešené železo , asi jako ušlechtilá ocel)

TEXCALLIroca  –  skála , útes

TEPECcerro   –  vrch , kopec

TEPETLmontaňa  –  hora , také sopka

AXALAPAZCOcrater  –  kráter

MIXTLInube – oblak , mrak

ILHUICATLcielo – nebe

CITLALLI – estella, estrella hvězda

MEZTLImes – měsíc, Luna

ILHUITLdía – den

IHUITL   – plumo – pero (peří)

ANAHUACuniverso  – svět  , vesmír

OZTOTLcueva , gruta , caverna , mina  –  jeskyně ,  kaverna – podzemní prostor vzniklý zřícením  , důl , v angl. např. cave = jeskyně , a zde je vidět, že slovo CAVErna obsahuje slovo cave , čili je to pořád jeskyně  

CALLIcasa  –  dům

XACALLIcabaňa – chata , vzniklo jako XA(LLI) + CALLI = XACALLI – casa a la arena – dům na písku , do angličtiny to slovo proniklo rovněž , má podobu jacal a rozumí se jí rovněž grass hut , cosi jako chatrč , chata na trávě a pod.)

TEOCALLI – iglesia , casa del dios , kostel , boží dům , vzniklo z TEO(tl) + CALLI = TEOCALLI

MOMOZTLI altar – oltář

TEOCALTEPITON – rovněž altar – oltář , vzniklo ze TEO(tl) + CAL(li) + TE(tl) + PI(Lli) + TON(tli , tedy díos + casa + piedra + apendice + pequeño = bůh + dům + kámen + příslušenství ( příloha , přídatek ) + malý , tedy malé kamenné příslušenství k domu boha , oltář byl původně cosi jako kamenný stolec , později převzatý do budov , tedy chrámů , alias domů boha

TECPANTLI –  palacete – zámeček , residence , vilka

TEPANTLImuroparedón – zeď , stěna

CUAUHTZACUALLI –  rueda – kolo

MALACATL – rueda , huso  – kolo (jako součást dopravního prostředku) , vřeteno , naviják

YAHUALLI , MALACACHTLI – círculo, redondel – kruh , aréna , zápasiště , obvod

CALMECACliceo , colegio particular – lyceum , privátní kolej , za starých časů tehdejší střední škola

TLAPIXQUIpolicía – policie

AMATLpapel – papír , také libre – kniha

TLAHTOLMACHIOTL , TLACUILOLLIletra – písmeno (vzniklo ze TLAHTOL(li) + MACHIOTL – značka mluvící)

MACHIOTLAHTOLLOLIZTLIabecedario – slabikář

TLAXCALNECUHTLIpan de maíz , tortilla – chléb z kukuřice , tortilla , placka z kukuřičné mouky

TEZCATLespejo – zrcadlo

PALYACATLpaňuelo – kapesník , šátek , plachetka

TECPATL – cuchillo – nůž (tímle slovem byl myšlen pazorkový) , ale dnes pravděpodobně kdejaký nůž

TEPOZTECPATL cuchillo de hierro , acero – železný , ocelový nůž (také kovový)

TEPOZTLImetal , hierro – kov , železo

TEPOZMACUAHUITLespada   – meč , vzniklo ze TEPOZ(tli)  + MAI(tl) + CUAHUITL , (metal + mano + madera) železné dřevo v ruce , to proto , že nejprve měli jen dřevo v ruce ve tvaru meče , posázené obsidiánem , později,když přišli Španělé se svými železnými zbraněmi,tak použili tradiční název a předsadili mu slovo pro kov , aby zdůraznili , že mají na mysli meč španělského typu . Slovo pro ruku – MAITL lze také psát klasičtěji jako MAHITL , zvuk H při rychlé mluvě „překážel“ , tudíž došlo k redukci .

MACUAHUITLespada   – meč , ale tradiční , pouze z opracovaného dřeva ve tvaru meče s obsidiánovými břity  

 ACALLIpiragua – kanoe(piroga) , mohlo vzniknout jako A(tl) + CALLI = ACALLI – dům na vodě

TEOCALLIiglesia – kostel , vzniklo ze TEO(tl)+CALLI , boží dům

XOCHITLflor  –  květ , květina

XOCOTL fruta – ovoce

MALINALLIhierba , yerba – tráva

ACATLcaňa – třtina

CHILLIají – paprika (jakákoliv) , ale v evropských jazycích již jen ta nejpálivější

XONACATL  – cebolla – cibule

CUAHUITLárbol  –  strom , dřevo

XALLI   – arena –  písek

IZTACXALLIsal de mar  –  mořská sůl (přirovnání k bílému písku , když ji získávali odpařováním)

IZTATLsal – sůl (přirovnání jako bílá voda)

TLAXCALLI pan de maíz o tortilla – chléb z kukuřičné mouky nebo tortilla

COMALLI – plancha de barro para calentar de tortillas – plát z (pálené) hlíny na pečení tortillí

TEPOZCOMALLI – fórno para calentar – pečící trouba (jelikož je zde na počátku slovo TEPOZ(tli) – kov , železo , tak je tím míněna i běžná moderní kovová (bez ohledu na způsob ohřevu)

AMOLLIjabón – mýdlo (mohlo vzniknout ze A(tl) + MOLLI = AMOLLI , voda + míchanina , asi jejich mýdlo mohlo být nejen tuhé , ale i tekuté

IXCATL  , ICHCATLalgodón – bavlna

ALTEPETLciudad – město

TLALPAN – país , patria  – země ve smyslu vlast

PANQUETZALLIbandera – vlajka , zástava

HUIPILLIblusa – blůza , kterou nosí ženy jako tradiční oděv , dva kusy látky(přední a zadní) v délce pod kolena , na dvou místech na ramenou, pod ňadry , v pase, na bocích svázaná tkanicemi.

CIHUAMAXTLIpantaleta , bragas femeninas – dámské kalhotky

MAXTLItanga – tanga

CACTLIzapato – střevíc, obuv , cactinzapatos – střevíce, obuv

TILMAHUATL   , QUEMITL  – vestido – oděv

TLAMAMALLIhábito – šaty

POHUALLI (POALLI)cuenta – počet ,samo slovo posloužilo pro číslovku 20 , ale vždy se pak předřazuje, kolikrát, takže dvacet je cempoalli (jako jednou dvacet)

Názvy týkající se lidského těla 

TLACATL hombre , varón , člověk, muž

MIQUIZTLI   – muerte – smrt

TLACATInacer – narodit se

OQUICHTLI   – varón – muž

CIHUATLmujer – žena

MAITL (MAHITL) – mano – ruka

ZOYATLpalma – dlaň

XOTLpie – chodidlo

IMETZTLIpierna – noha

MATZOPAZTLIbrazo – rameno

TONACAYOTLcuerpo humano – tělo lidské

YOLLOTLcorazón – srdce

EZTLIsangre – krev

TEPOLLIpene , penis

QUETZATOC , ICATOC , erecto – vztyčený , postavený

QUETZALIZTLI  – erección – vztyčení , postavení , erekce

TEPOLCUAUHTLIpene erecto – penis ztopořený (vzniklo ze TEPOL(li) + CUAUHTLI , penis,orel, asi jako podle nich přirovnání , že postavený penis je „ve střehu jako orel“)

AHUILTEPOLIZTLI – masturbación , onanie – masturbace , onanie (u muže)

AHUILTEPILIZTLImasturbación , onanie , masturbace , onanie (u ženy)

AHUATOMATLbellota – žalud

AHUACATLtestículo – varle ( množné . č. – ahuahuacah – testículos)

ALOYOTL , TANATLescroto , piel que cubre los testículos – šourek , scrotum , ve špan. „kůže, která chrání varlata“

TZOCOHUAZTZINfrenillo – uzdička (ze tzocohuaztli – freno(frenum) – uzda)

TEPILLIvagina , pochva

XACAPILLIclítoris  – klitoris

HUEYCICIPEH – labios grandes   labis maior – velké pysky (ale v latině rty velké) – název v nahuatlu je ale jen přeložený doslova na motivy evrop. jazyka

CICIPEHTONTLI – labios pequeňos   – labis minor  – malé pysky (ale v latině rty malé) – název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka

XOCHIQUETZALTEPEC   – cerro de venuso   – mons veneris – venušin vrch – frejin vrch – freyberg – freiberg (název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka)

XIUHNENETL – panenská blána (jako přirovnání- vzácná hračka)

XINACHYOTLesperma – sperma

CUAITLcabeza – hlava

TZONTECOTLcráneo , calavera – lebka

CHICHIHUALLIseno – ňadro

TLANCUAITLrodilla – koleno

CAMACTLI , CAMATLboca – pusa , ústa

NENEPILLIlengua – jazyk (v ústech)

CIPETL  – labio ret , cicipeh – labios rty

TLANTLIdiente – zub

YOHUICUITZIN – culo ( ale jako zdrobnělina culillo ) – zadeček , yohuicuitl – culo zadek

NAZTLI , TZINTLInalga , anca  – hýždě , naztin , tzintinnalgas , ancas  – hýždě (mn.č.)

METZPATL , TOMAXACmuslo , pernil – stehno

COTZTLIpantorrilla – lýtko

CHICHIHUALPIAZTLIpezón , mamila , tetilla , mamelón – prsní bradavka (slovo je složeno ze chichihualli – ňadro , apiaztli – džbán)

 

IXTELOTLojo – oko

IXTAYOTLlágrima – slza , vzniklo ze IXT(ELOTLI) + A(tl) + YOTL – oko , voda , záležitost, čili slza je „záležitost vody v oku“

IXTETZAHUACACtez – pleť

CUETLAXTLIpiel – kůže

TANATLpiel de los testiculos – šourek , zde  kůže chránící varlata

TZONTLI   –  pelo – vlas , tzontinpelos – vlasy

TZOMITLvello – chlup , tzotzomih   – vellos – chlupy

IXTZONTLIpestaňa – řasa , vzniklo ze IX(TELOTLI) + TZONTLI , jako vlasy u oka

YACATLnariz – nos

NACAZTLIoreja – ucho

CUITLATECOMATLabdomen – břicho

XICTLI –  ómbligo , pancho   – pupek

CUECHTLI , QUECHTLI cuello – krk

CUITLACUAITL , TZONTECOMATLnuca – šíje

MAPILLIdedo de mano , prst ruky

XAPILLIdedo de pierna , prst nohy , lékaři nazývají  prstec

TICITL médico – lékař

CONETLhijo – syn

CIHUACONETLhija – dcera

TELPOCHTLI   – muchacho – chlapec

ICHPOCATL –  muchacha – dívka

AHUILNEMILIZTLIamor , querencia , milování

XITLATZOAalisar – hladit

COCHTEQUI , MATACAarrullar , halagar , acariciar – laskat

TENAMIQUIbesar , comerse a besos (jako polykat při líbání , vzniklo ve špan. zřejmě přirovnáním, kdy při líbání na ústa jako vedlejší efekt dojde k polykání slin) – hlukoké milostné líbání (jako tzv. francouzské)

TEOTIAadorar – líbat v běžném smyslu (nejen milostně)

IZTACTLIsaliva – slina , iztactinsalivas – sliny

CIHUAHUIANI , AHUIANI- prostituta , puta poskytující milování

CIHUAOQUICHTIClesbiana , lesbička

PETLACIHUAYOTLacto lesbianismo , milování lesbiček

HUILONTLI , HUILOTL , TECUILONIhomosexual , gay

HUILONYOTLacto homosexual , milování gayů

AHUILNEYOTLsexualidad – pohlavnost , sexualita 

AHUILNEMACpervertido sexual – sexuálně zvrácený , to slovo je ovšem zprofanované , jelikož  tím dříve nazývali i ty způsoby a počínání při milování , které jsou dnes běžné mezi milenci a manželi , podle tehdejších uživatelů  tohoto slova by asi dnes vše bylo označitelné tím nepěkným slovem .

AHUILNEMILIZTLI coito , cópula carnal , ayuntamiento carnal , cohabitación – styk , pohlavní obcování tělesné , tělesné spojení , soulož (překlad je doslovný a vyjadřuje , jak se vyvíjela španělština)

 AHUILNEMIQUIlujorioso – smilný

AHUILNEMINIvicioso – hříšný , prostopášný

AHUILNEYOsexual – pohlavní

AHUIALILLIexitado , excitado – vzrušený (milostně)

NECOMONILIZTLIexitación, excitación – vzrušení  (všeobecně)

CIHUAHUIAYALIZTLIexitación , excitación femenina – pohlavní vzrušení u ženy

TEPOLCUAUHTILIZTLIexitación, excitación masculina – pohlavní vzrušení u muže

AHUIAYALIZTLIexitación, excitación sexual – pohlavní vzrušení

ELCOMALLI – espalda – záda

TLACALAQUILLI , ELPANTLI – pecho  (pechos)  – prsa (u muže)

ELCHIQUITL – tórax   hrudník

Názvy zvířat

TLACUACHIN oposum oposum (didelphis marsupialis) , oposum

OCELOTL – jaguar , jaguar

COYOTL – coyot , kojot

TECOLOTL  –   búho  – sova , výr

AHUATECOLOTL  – lechuza – sova

AXOLOTL  –  sorta de salamandra – druh salamandra

MAZATL – venado , jelen

CUAUHTLI – águila , orel

COZCACUAUHTLI – buítre ,  zopilote ,  sup

COATL (COHUATL) – serpiente – had

CIPACTLIcocodrillo – krokodýl

CUETZPALLINllagartija – ještěrka

OZOMATLI , OZOMAHTLImono – opice

TOTOTLave , pájaro – pták

AZTLI (AZTATL , AZATL) –  garza , volavka (bez předpony se rozumí sněžná)

HUAXOLOTL –   galopavo (jako paví kohout ve španělštině) , krocan

TOCHTLIconejo – králík

ITZCUINTLIperro – pes

CHICHIperro – pes

MIZTLIgato montes – kocour horský (připomíná rysa)

MIZTONTLIgato domestico – kocor domácí

TLAHCOMIZTLIleón montes , puma – puma

TECUANOTL   – ozo negro – medvěd černý (ursus americanus)

MOTOTL –  ardillon – velká veverka

TOZAN topo – krtek

Názvy povolání a postavení

POCHTECATL – comerciante , negociante   obchodník

TLAHTOANI (TLAHTOHUANI) – caudillo , político , gobernante  – vůdce , politik , guvernér , mluvčí (ve smyslu předsedajícího)

TLAHTOhablante , dorador – mluvčí v běžném smyslu

TICITLmédico – lékař

TLANTICITLdentista – médico de dientes (ale asi to tak ve špan. neříkají) – zubní lékař

NEMACHTIANIeducador , maestro , profesor – učitel, mistr, profesor

TLAMACHTILLIalumno , discípulo – žák , podléhající výuce

MACHTIANIestudiante – student

NEMACHTLAPOUHQUI   – aprendiz – učeň

TLAIXNAMIC – amante (hombre) – milenec

CIHUATLAIXNAMICamante (mujer) – milenka

CIHUATZINamada mujer – milovaná žena

NETEOTILOANIadorador , amador – milovník

CACHICATLcacique (ale to je jen převzaté přímo do španělštiny z nahuatlu) , pohlavár, vládce kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze    CA(tl) +   CHI(chia) +  (tla)CATL , bytí, přijít na své , člověk

TLACUILOpintor – malíř (umělec)

TLACUICUILOescultor – sochař

TLAPIXQUI guardia – garda , ochranný sbor , policie , četnictvo

TLAPIANI , PIXQUI guardián – gardista  , ochránce , policista  , četník

CUICATLAMATINI , TLATZOTZONQUImúsico – hudebník

CUICANI , TLACUICAC  – cantante – zpěvák

TLATEQUITINI , TEQUINI , TLAQUEHUALLIobrero , dělník

TEQUITINI ,TLATQUIHUALLItrabajador – pracovník

MILPIXQUI , MILQUITQUI , IXTLAHUATLACATL , MITLACATLcampesino , peón – rolník , zemědělec

TOPILEHjuez – soudce

ALTEPEPALEHUINIprocurador – prokurátor , státní zástupce , návladní , atorney 

Názvy barev

IZTACblanco – bílý

TLIL negro – černý

TLILTICmoreno – tmavý

TLILECTIC   – óbscuro – temný

CHILTICrojo – červený

CHICHILTICencarnado – rudý

COZCATICamarillo – žlutý

QUILTIC , QUILITIC , verde – světle zelený

TEXOTIC , TEXOTLIazul – modrý

POXTIC – lila – světle fialový

EZCOMALLI – bazo , pardo , bruno – hnědý

MATLACTIC – verde  obscuro – zeleň tmavá

NEXTICgris – šedý

 Názvy pro porovnávání

HUEY  – grande – velký

TONTLI – peqeňo – malý

HUEHUEviejo – starý

YANCUICnuevo – nový

TELPOCATL –  joven – mladý

AYACUAEL  –  próximo –  blízký

AHUEHCA   , MOMOLOTZA lejano , remoto  – daleký

CHICO junto – plno , hojný

TICHTICAMO HUEYAC , ACHIHUEYACcorto – krátký , nedlouhý , trochu dlouhý , to první je právě totéž , co v češtině a další je jen jejich přirovnání , popsatelné podobným způsobem, jako užíváme v češtině

HUEYAClargo – dlouhý

NENEUHQUI  – igual , parejo – stejný

MELAHUAC –  recto – rovný (v obecném smyslu)

TOMAHUAC  , TOMACTIC – gordo – tlustý , silný

CANAHUAC , PITZAHUAC , PITZACTIC , TOTPOCHTIC   – delgado – útlý , tenký

PIAZTICesbelto – štíhlý

HUACQUI , HUACseco – suchý

TLAXOLONCATL , CUACHAHUAC  – húmedo , aguanoso –  mokrý

AMO CUACUATZIN , AMOCUALNECI feo  , deforme , maldadoso – ošklivý

HUELNEXQUI  – lindo – hezký

TLAHUELILOC malvado , perverso , loco – zlý

AMOCUALLI malo , malvado – špatný

CUALLIbueno – dobrý

TEMOCdesciende – klesající

TEMO , TEMOA , TLATEMOHUIAdescender – klesat

TEPENTLECOAascender , escalar – stoupat

TLAZOHTLI – querido , ameno , amable – milý

Názvy vlastností

HUEHUEYOTL –  vejez , senectud stáří

TELPOCAYOTL juventud , mocedad  mládí

HUEYOTL grandeza , magnitud – velikost-

XOLOPITLItonto , modorro , estupido ,  menso , sonso – hloupý , pošetilý , šašek , lenivý , líný , potrhlý

XOLOPIYOTL  – payasada , tontería , demencia discreta , locura leve – pitomost  , šaškovina , tiché bláznovství , lehkomyslnost, lehké bláznovství

Názvy rostlin

HUEXOTL  –  sauce – vrba

CUAHUITL  –  madera – dřevo

CUAHUITL  –  árbol –  strom

Názvy oborů lidské činností

MATILIZTLI – sabiduría adquirida pro sí mismo – znalost , moudrost , vědomost získaná sama od sebe

MACHILIZTLI – sabiduría transmitida pro tradición – znalost moudrost , vědomost předaná tradicí

TLAMATILIZTLI – matemática  – matematika

TICITLIZTLI , TICIYOTLmedicina , medicína, lékařství

Názvy světových stran

AYAMICTLAN – Norte –  Sever

AMICTLAMPAN -al norte – na sever

AYAMICTLANI – Norteño , Noriano , Seveřan

AYAMICTLANIMEH –  Norteños , Norianos , Seveřané

HUTZTLAN – Sur – Jih

HUITZTLAMPAN  – al sur – na jih

HUITZTLANI – Sureño , Suriano – Jižan

HUTZTLANIMEH – Sureños , Surianos – Jižané

ICALAQUIAN – Oeste – Západ

ICALAQUIAMPAN – al oeste – na západ

ICALAQUIANI – Oesteño – Zápaďan , Zápaďák 

ICALAQUIANIMEH – Oesteño – Zápaďané , Zápaďáci

IQUIZAYAN – Este (Oriente)  – Východ

TLAUHCOPAN – al este – na východ

IQUIZAYANI – Esteño – Výchoďan , Výchoďák

IQUIZAYANIMEH – Esteños – Výchoďané , Výchoďáci

Únor 25, 2009 Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu | Komentáře: 13

Slova v mexickém-aztéckém jazyce nahuatlu , která vypadají a znamenají totéž , jako evropská

Např. slovo TEOTLdíos – (theos) – bůh

CITLALLI estrella – stella – hvězda

MEZTLI , METZTLI – mes – měsíc , Luna

PAPALOTL  , resp. PAPILOTLmariposa – papilius – papillon – motýl

ATL –  agua – eau – ea(v sumerštině)- voda

TAHTLI – (zdrobnělina je tahtzin) – padre – otec (táta)

NANTLI – (zdrobnělina je nantzin) — madre – matka (máma)

TLANTLIdiente – dente – zub

LAN – lugar , tierra , país, territorio – přípona , znamenající místo , země (land) , území , region

TEPECcerro – vrch, kopec , v turečtině kopec je tepe (např. tam, co byla nalezena Troja , tak tomu místu říkali místní obyvatelé Kara hujik tepe , Spálený, popel, kopec (takže v tomle případě se podobá slovu z neevropského jazyka) , v příbuzném jazyce nahuatlu pipil píší a říkají jen tepe

MATILIZTLI – sciencía – mathesis – nauka , věda , např. mathesis universalis , je také obsaženo ve slově máthema  to zase ve slově mathematika

TI – ty , dokonce mají podobný způsob mluvy v jednoduchých větách , jako např . v ruštině : Ty jsi Tolték je v ruštině : „Ty Tolték „, v nahuatlu : „Ti Toltecatl

NIyo – já (mně , mnou) , např. Ni tlacatl , Já (jsem) člověk

IN – ten , ta , to

ININ – tento , tato , toto ,

INON – tamten , tamta , tamto ,  tak trochu se podobají českým ukazoacím zájmenům , až na nepřítomnost úvodního T .

V perštině , která je evropským jazykům příbuzná, je in – toto,  an (on)  – tamto , zde tedy úvodní „české“  T rovněž není , jako v nahuatlu .

MIZTLIMITZTLI gato mótes , felis concolor  – puma , sice překládají španělé jako kocour horský , ale měli na mysli to zvíře , kterému se také říká puma , nicméně , když s sebou přivezli kočku domácí , tak jí říkali nahuatlem hovořící Mexicové Aztékové MIZTONTLI , tedy jako puma malá .

Na názvu je nicméně zajímavé to , že : když vezmeme slovo MIZTLI (mistli), resp, MITZTLI (mictli) a odpojíme absolutní suffix , tedy koncovku , obdržíme slovní kmen mis , resp. mic .

Je tu pořád řeč o šelmách kočkovitých , tedy kočkách všeobecně .

V češtině se familiárně říká kočce MÍCA , nebo MÍCINKA či MICINKA , kde slovní kmen je MIC (a) , resp. MIC(inka) .

Nejzajímavější je , že tedy slovní kmen jak v češtině , tak v nahuatlu pro to „kočkovité zvíře“ obsahuje prakticky stejný kořen o zvukové hodnotě MIS či MIC

Únor 25, 2009 Posted by | Slova aztéckého jazyka nahuatlu | Napsat komentář