Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Kalendář

 

621px-aztec_sun_stone_replica_cropped1 

Kalendářní kámen , znázorňuje čtyři věky Slunce, které již uplynuly, my se nacházíme v pátém věku Slunce a ten skončí cca dle našeho počítání r. 2012

Tehdy začne nový, šestý věk Slunce .

V městě Palenque , je na stavbě příslušející Maquinu Pacalovi , vládci Palenque , uvedeno : „Radujte se, pak (míněno po tom r. 2012 ) budete již jiní “ , jak jiní , quién sabé , snad lepší , než dosud .

Tuhle znalost pak od Mayských národů převzali i ostatní , i když s nimi nepříbuzní , např. Mixteca , Zapoteca .

Jiné , jako Purrhepeche  (Tarasque) , Otomí ,  mají své znalosti modifikované .

O těch zas někde jinde .  

Vnitřní symbol má znázorňovat boha Slunce jménem TONATIUH , symboly , jež vnitřní lemují, zde znázorňují  , jakým symbolem začal konkrétní věk Slunce , tj.  první věk je vpravo nahoře a sice čtyři  jaguar , tedy NAHUI OCELOTL , vlevo nahoře čtyři vítr  tedy NAHUI EHECATL , vlevo dole čtyři déšť , tedy NAHUI QUIAHUITL  a vpravo dole čtyři voda , tedy NAHUI ATL .

Věk zvaný Nahui Ocelotl začal v roce Ce Acatl a trval 676 let , dále věk Nahui Ehecatl začal v roce Ce Tecpatl a trval 376 let , dále věk Nahui Quiahuitl začal v opět v roce Ce Tecpatl a trval 312 let , dále věk Nahui Atl začal v roce Ce Calli a trval opět 676 let .

Pátý věk , zvaný Nahui Ollin (dohledám, kdy začal a jak dlouho trval , ví se,  kdy skončí , v roce 2012) .

Prvnímu Slunci se říkalo Sol de Tierra  (ten název podle země asi proto , že jaguar běhá po zemi) , přičemž svět byl zničen velkými jaguary , Druhému Slunci se říkalo Sol de viento , jelikož  svět byl zničen bouřlivým větry , Třetímu Slunci se říkalo Sol de Fuego , jelikož byl zničen ohnivým deštěm z nebes , Čtvrtému Slunci se říkalo Sol de Agua , jelikož svět byl zničen vodní potopou , Pátému Slunci se říkalo Sol de Seísmo , Movimiento (jelikož ollin znamená pohyb – seísmo ,  zemětřesení ) proto má být zničen právě v roce 2012 zemětřesením (raději ne) a nastane věk Šestého Slunce , ještě dohledám , jaký věk to má být .

Další lemující mezikruží znázorňuje 20 symbolů dní , jež jsou popořadě uvedeny v příspěvku o Aztéckém kalendáři , začíná se znamením vlevo nahoře paroti směru hodinových ručiček , čili nad tváří TONATIUHA je první vlevo od svislé šipky cipactli , ehecatl , calli , cuetzpallin , coatl , následuje šipka , miquiztli , mazatl , tochtli , atl , itzcuintli , následuje šipka , ozomatli , malinalli , acatl , ocelotl , cuauhtli , následuje šipka , cozcacuauhtli , ollin , tecpatl , quiahuitl , xochitl   .

Níže je artefakt od Puma Puncu v Jižní Americe blízko jezera Titicaca , velmi složitý tvar s praovoúhlými hranami z kamene .

Oficiální vědci o něm raději nehovoří , jelikož jim nezapadá do jimi vytvořeného obrazu světa .

Ještě je také více takových složitých , dá se říci prefabrikovaných artefaktů , cosi jako „koryta“ na vodu , ale spíše „kabelové kryty“

a dále stěnové prvky s měděnými sponami, jež bylo lze vložit do odpovídajících otvorů .

EL ESCRITORIO

EL ESCRITORIO

  

Artefakt El escritorio – psací stůl byl tak nazván proto, že připomínal badatelům desku stolu s přihrádkami .

Také ale mohl tvořit sokl pro technologické zařízení , jelikož v jeho „přihrádkách“ je odstupňovaná intenzita zakonzervovaného elmag. pole . Jako by snad v něm kdysi bylo umístěno zařízení pracující s vysokofrekvenčním proudem o vysokém napětí .

PREFABROKOVANÝ DÍL Z PUMA PUNCU PREFABRIKOVANÝ DÍL Z PUMA PUNCU
 
Tonalamatl - kniha dní - the boo of days Tonalamatl – kniha dní – the book of days

Kodex se skládá z jednotlivých listů které obsahují tzv. trecenas , třináctice ,  je jich 20 tj.   celkem 260 dní v rámci tonalpohualli .

Dívka Mayahuel

Dívka Mayahuel a Quetzalcoatl- Jesús Helguera 1965

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
The d

The Discovery of pulque - unknown painter - El Descubrimiento del pulque - neznámý malíř 1870 olej na plátně

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
The Discovery of pulque - El Descubrimiento del pulque

The Discovery of pulque - El Descubrimiento del pulque

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kodex Borgia

Kodex Borgia

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Toto je rovněž list jedné z trecenas, třináctice z Bourbonského kodexu , dole je znázorněno  po sedmi dnech , vpravo po šesti dnech z počtu třinácti dní . Jednotlivé dny jsou očíslovány tečkami .
 
14. strana bourbonského kodexu

14. strana bourbonského kodexu

 
 
Aztécký kodex vídeňský

Aztécký kodex vídeňský

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Aztécký kodex Ixtlilchitlův , psaný evropským i aztéckým písmem

Aztécký kodex Ixtlilxochitlův , psaný evropským i aztéckým písmem

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mixtécký kodex egertonský

Mixtécký kodex egertonský

 

Tohle vyobrazení letopočtů evropských za pomoci aztéckého kalendáře  bylo pořízeno až po cca. r. 1530 mexickými – aztéckými písaři, kteří si ještě po ovládnutí Španěly pamatovali tenhle způsob datování a jelikož dokázali v době svého podmanění přiřadit k evropskému datu aztécké, tak dokázali pozpátku vypočíst , jaký evropský rok přísluší kdysi jejich předchůdci vyznačeným rokům na tabulky, dle aztéckého kalendáře . 

Konkrétně zleva CHICOME ACATL , CHICUEYI TECPATL , CHICNAHUI CALLI , MATLAC TOCHTLI , MATLACCE ACATL , MATLACOME TECPATL ,

tedy 7 třtina , 8 nůž , 9  dům , 10 králík , 11 třtina , 12 nůž . Je dosti zajímavé , že čísla u symbolů korespondují s naším letopočtem ( 1440 +(7) , 1440+(8) , 1440+(9) , 1440+ (10)  , 1440+(11) , 1440+(12)  , ale spíš to bude náhodná konjunkce , jelikož pořadová čísla u symbolů jsou nejvýše 1 až 13 a symboly jsou CALLI , TOCHTLI , ACATL , TECPATL .

Vyznačení našeho letopočtu aztéckým způsobem

Vyznačení našeho letopočtu aztéckým způsobem

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nové descubrimiento del pulque

El Nuevo descubrimiento del Pulque cca 2002 , olej na plátně , Daniel Lezama

  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tyto kresby pořídil anglický kreslíř Frederick Catherwood pro svého společníka  jménem John Lloyd Stephens , soukromého badatele , který měl zálibu v mayské civilizaci . Ve skutečnosti byl advokátem a také příležitostným diplomatem . Totiž v té době byly ve Střední Americe v módě revoluce a velvyslanci a diplomati se raději  „klidili“  pryč ze země . Tím pádem se  „nedostávalo“  diplomatů , ochotných zastupovat USA a pro J.L. Stephense to byla vítaná záminka , jak se dostat levně dostat do Střední Ameriky a ještě být vybaven diplomatickou imunitou a svazkem dolarů . Naštěstí úřad vykonával jen sporadicky a věnoval se naplno objevování , o dost užitečnější činnosti , než formálnímu vedení úřadu .
Ty kresby pořízené Catherwoodem jsou o to cennější , jelikož fotografie byla teprve v počátcích a tím pádem nechal vyniknout detailům při ručně pořizované kresbě .
 
 
Nákresy z Palenque

Nákresy z Palenque pořízené Catherwoodem

 
 
Espalda - Záda - Diego Rivera

Espalda - Záda - Diego Rivera

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dívka s liliemi - Diego Rivera

Dívka s liliemi - Diego Rivera

TENOCHTITLAN

TENOCHTITLAN - DIEGO RIVERA - NÁSTĚNNÁ MALBA

Níástěnné malby - Bonaampaak

Níástěnné malby - Bonaampaak

 

pulque

pulque

Cuauhtli - Orel

Cuauhtli - Orel

DIEGO RIVERA , OLEJ NA PLÁTNĚ

DIEGO RIVERA , OLEJ NA PLÁTNĚ

TENOCHTITLAN - DIEGO RIVERA - NÁSTĚNNÁ MALBA

TENOCHTITLAN - DIEGO RIVERA - NÁSTĚNNÁ MALBA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
La bandera Mexicana
Vlajka na obrázku , dle současných výkladů prý bílá symbolizuje náboženství , zelená barva nezávislost a červená barva prý smíšení krve , místní a evropské .
Orel jako drží v zobáku  hada , sedíc na nopálu.
Jenže tohle je výklad, který vznikl až co se vlajky týče , při jejím vzniku a co se orla , znaku  týče , tak těsně po podrobení Tenochtitlanu .
Ve skutečnosti , jelikož Španělé a Evropané byli v menšině a Mexico je členitá a nezvládnutelná země a vláda se vždy omezovala maximálně na okolí Hlavního města Mexica , tak bylo nutno vyrobit neutrální výklad , jelikož Mexicové jsou zkrátka emociální .
Takže nikoliv , že na kaktusu nopálu sedí orel , držíc hada , ale bylo tomu předvoji Mexiců (tehdy si ještě neříkali Aztékové) řečeno, že se mají zastavit tam , kde spatří orla , který sedíc na nopálu , drží ve spárech (alespoň tak jsem se to dočetl , také to mohlo být v zobáku)  propletené barevné stužky červené a zelené barvy jako symboly války , jelikož Mexicové byli válečnický národ a tato stuhy (červené a zelené) byly jejich válečnou zástavou .
Takže nejprve , aby při pohledu na tento symbol, který později posloužil jako státní znak , nedocházelo k „nesprávným“ vzpomínkám, tak musily zmizet červené a zelené stužky a byly nahraženy neutrálním hadem .
A  když později vznikla vlajka , tak nejoblíbenější jsou pochopitelně tricolory , tříbarevné a jelikož ty dvě barvy (válečnické) se tam podařilo dosadit , tak samozřejmě, že musí být také něčím odděleny (kdyby nebyly, až příliš by připomínaly aztéckou válečnou zástavu) a pak samozřejmě bylo nutno vyrobit neutrální smířlivou povídku, co která zvlášť znamená .
Ve skutečnoti  jak znak (orel bez hada , ale se zelenou a červenou stužkou) i zelený a červený pruh na vlajce jsou původní mexické – aztécké válečnické symboly . Ta bílá barva jen doplňuje tricoloru , ta není aztécká .
V dolní části na větvičce je ta tricolora v podstatě zopakovaná dle vlajky , kdyby v ní nebyla ta oddělovací bílá stužka a byla by navíc v pařátech či zobáku dravce , obrázek by seděl .
To jen říkám , co jsem se dozvěděl .
Samozřejmě že ale vědci a encyklopedisti budou nesouhlasit , ale to jen proto , mexické rukopisy byly povětšinou spáleny a tohle se dochovalo v ústní tradici , na kterou ale vědci a politikáři neberou zřetel .

NALEZENÁ DESKA Z CASCAJALU

STATEK GEORGE WASHINGTONA NA MOUNT VERNON POBLÍŽ ŘEKY POTOMAC

komentářů 7 »

  1. Mexicke kodexi muzete videt v klastere Strahov na vystave 3000 let knizni malby z peti kultur. Vstup je zdarma.

    komentář od Jan Kocisek | Červen 5, 2009

  2. NADHERA !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
    MATE VSECHNU MOJI UCTU A RESPEKT MILANE !!!!!!
    PRECIZNI JOB !!!!!!!!!!!!!!! BRILANTNI PRACE !
    UDELAL JSTE MI OSOBNE OBROVSKOU RADOST.
    DEKUJI, ZA TO ZE JSTE – ZE SE VENUJETE TEMATUM S TAKOVOU LASKOU A NARUZIVOSTI. A Z JINEHO UHLU POHLEDU NA TEMA .
    TOHO SI CENIM SPECIELNE. A LIBI SE MI VASE ZAVERY .
    O TOM ZADNA ! BUDE LIP! TESME SE ! PRESNE !
    JSTE DRAHOUSEK. GRATULUJI VAM !!!!!!

    komentář od paula-ze sveta | Červen 10, 2009

  3. Vážený pane inženýre, kultura a historie dávných indiánských kultur je prostě fascinující a je podle mě velmi záslužné, že se ji snažíte prostřednictvím svých stránek přiblížit i dalším lidem. V těchto otázkách jsem pouhý laik, přesto mohu říci, že mě vaše stránky moc zaujaly. S pozdravem I. Řápková, Chomutov

    komentář od Ivana Řápková | Září 7, 2009

  4. Ďakujem za zaujímavé a pre mňa nové informácie. Táto tématika ma dosť zaujala už aj z toho dôvodu, že v Mexiku žije už tri roky moja dcéra, takže sa vždy poteším, keď sa dozviem niečo zaujímavé o tejto oblasti.
    Veľmi zaujímavé a poučné, ešte raz vďaka!

    komentář od Daniela Blažíčková | Červen 14, 2010

  5. Dobrý den , děkuji velmi Vám , že jste si přečetla mé stránky o Mexiku , také se tam chystám , rád ještě leccos dopíši , v současnosti jsem neměl moc času , zkusím v létě .

    Zatím na shledanou , Aneh , Cualohtli

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Červen 15, 2010

  6. Dobrý den,

    Vaše stránky nás zaujaly zejména při chystání podkladů k výrobě kostýmové výpravy průvodu ke Dni hispánských národů, který se uskuteční v rámci 1. ročníku Týdne hispánské kultury v Plzni. Rádi bychom Vás poptali na možnost přednášky v našem regionu. Budeme rádi, když budeme tuto možnost moci s Vámi prohovořit po mailu. Děkuji.
    S očekáváním odpovědi,
    Alena Marková
    Centrum španělské kultury a vzdělávání

    komentář od Dotaz o možné přednášce | Září 7, 2010

  7. Dobrý den , děkuji , že jste si přečetli mé stránky .
    Můžete mi tedy říci , kdy se bude Týden hispánské kultury v Plzni konat ?
    A čeho by se případná přednáška měla týkat ?

    Děkuji

    Na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Září 7, 2010


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: