Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

MLUVENÁ ŠPANĚLŠTINA

Docela zajímavá stará publikace , která obsahuje dřívější poznatky o středoamerických a jihoamerických civilizacích . Tu použiji v dalších článcích . Dobře ukazuje ,  jak se vyvíjel způsob zapisování jmen tehdejší španělštinou . 

http://books.google.cz/books?id=5rIVAAAAYAAJ&pg=PA738&lpg=PA738&dq=tecpantlacatl&source=bl&ots=FAfy885UAx&sig=XWLlgcArNAJzbFDnAduZKt8mLEs&hl=cs&sa=X&ei=8pwTUf2aGeLj4QTJjoGYBA&ved=0CFQQ6AEwCQ#v=onepage&q=tecpantlacatl&f=false

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Zde bude zobrazen obsah staré učebnice španělštiny , sice poněkud obstarožní , ale kdo ji zvládne , zná španělsky docela obstojně .

Přední a zadní strana obálky

docu0401

0. a 1. strana

docu0402

2. a 3. strana

docu0403

4. a 5. strana

docu0404

6. a 7. strana

docu0405

8. a 9. strana

docu0406

 10. a 11. strana 

docu0407

12. a 13. strana

docu0408

14. a 15. strana

docu0409

16. a 17. strana

docu0410

18. a 19. strana

docu0411

20. a 21. strana

docu0412

22. a 23. strana

docu0413

24. a 25. strana

docu0414

26. a 27. strana

docu0415

28. a 29. strana

docu0416

30. a 31. strana

docu0417

32. a 33. strana

docu0418

34. a 35. strana

docu0419

36. a 37. strana

docu0420

38. a 39. strana

40. a 41. strana

Reklamy

Leden 24, 2013 Posted by | O gramatice mexického aztéckého jazyka nahuatlu - s ukázkami překladu vět, Různé, Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O gramatice mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

DICTIONARY OF NAHUATL  - SLOVNÍK NAHUATLU
DICTIONARY OF NAHUATL - SLOVNÍK NAHUATLU

                                                                  
Abeceda: obsahuje následující písmena a zřetězení :

A , C , E , H , I  , L , M , N , O , P , Q , T , U , X , Y , Z

Dále zřetězení ch , tl , tz , ll , uh , hu , qu , cu , uc 

ve starších textech se před tvrdými samohláskami používala tzv. cedilla, tj. c s přívěškem , která pak byla nahražena z , občas se ještě používá v různých cizojazyčných trankripcích , aby se „nemíchala“ „domácí“ výslovnost s aztéckou .

C před tvrdými samohláskami je k , před měkkými s .

Ch je č

Tl je tl

Tz je c (tvrdé c , někde píší, že ts , ale není to tak .Není Ketsal , ale Kecal (vzácný pták) .

Ll čtou dnes jako výrazné L , ale já osobně jako LJ , lépe se to pamatuje . (Ale nejedná se o zřetězení LL, pokud dojde ke složení dvou slov, či slova a přípony) , např. TOLLI(junco-rákos) + přípona -LAN (lugar de , místo (něčeho))= TOL(li) + -LAN = TOLLAN

Uh ,

Hu vždy jako kulaté v (w)

Qu jako k a užívá se před měkkými samohláskami .

Cu jako KW   ,

Uc také jako kW , ale k tomu zřetězení dochází v modifikované gramatice, kde se vynechává H .

Tam , kde se chce zaručeně číst s po čemkoliv kdykoliv, tak se píše cedilla , C s přívěškem .

Yvždy jako j

-I, též ve zřetězení jako i

H se vyslovuje , pokud není ve zřetězení UH , HU  , dále na koncích slov , např.  v množném čísle jako tzv. ráz (saltillo) , př. TLACATL (Sg.) TLACAH (Pl.) , ale osobně si myslím ,že je lepší je číst , lépe se pak rozliší jednotlivé tvary .

U jen jako doplňující hláska do zřetězení pro výslovnosti W .

X jako š , jen tam, kde je modifikovaná výslovnost vlivem španělského přechýlení a ani nahuatlem hovořící se „nevrátili“ k původní zvukové podobě , tak rovněž jako naše h , jedná se vždy o případ, kdy je X před samohláskami v uceleném slovním kmeni .

Proto je vždy nutné zjistit, z jakých dílčích slovních kmenů se slovo skládá a takto jej také vnímat a vyslovit .

Tudíž může dojít i k bizardní situaci, kdy se „setkají“ tři l , tedy LLL a to může být tehdy , když slovo zleva se nechá ukončit na LL a napojí se na další slovo, které na L začíná a rovněž také naopak, zleva je slovo , ukončené na L a zprava se připojí slovo, jež na LL začíná .

Pak je vhodné si pro výslovnost (v duchu) říci —-LL , L —- , resp. —L, LL —- a pomoci si jako —-Lj,L—- , resp. ——L,Lj—— a mezi nimi krátká pauza .

Z samotné vždy jako tvrdé S . (asi jako El Zorro)

U každé části budou postupně jako příklady doplňovány kratší a posléze  delší věty a na konci souvislý text s postupným odvozením , jak jej převést např. z českého jazyka do nahuatlu . Pro každý případ jich bude velké množství , pokud možno ve všech tvarech .

 To vše je tzv. nahuatl klasický .

Sice se s ním dnes již nehovoří , jelikož jeho výslovnost je ovlivněna španělštinou a tím vznikl nahuatl moderní .

Ale má jednu nevýhodu , tím , že zjednodušuje i výslovnost , tak za cenu toho, že se ztrácí informace o tom, z jakých dílčích slov se slovo skládá , neboť redukuje složené hlásky a redukuje dílčí slovní kmeny .

Aby bylo možno cokoliv přeložit , například texty ze starší doby , je nutno nakonec použít nahuatl klasický ,  je poměrně jednoznačný a pomocí něj lze vytvářet i nové pojmy, v jeho době neznámé .

Gramatika zde bude ve dvojím provedení :

první bude podle  zvyklostí anglosaských universit se zaměřením na studie původního obyvatelstva Střední Ameriky

druhé podle zvyklostí hispanských universit se zaměřením na studie původního obyvatelstva Střední Ameriky

Porovnání gramatiky bude v prvním případě dle  hlediska angličtiny, někde navíc i češtiny  , pro nahuatl je dále zkratka NH , pro angličtinu je dále ANG

V dalším odvození převážně z hlediska českého jazyka .

Pozn.  samohlásky zde budou značeny V (vowel) , souhlásky C (consonant) .

Slovní podmět a předpony předmětu :

                            Předpony předmětu

                     NH                                                         ANG

     Sg.                        Pl.                                       Sg.              Pl.         

1 . ni-                         ti-(t-)                                  i                  we

2. ti-                          am- (an-)                           you            you

3.  —                           —                                        she , he     they

                           Předpony podmětu

                    NH                                                         ANG

    Sg.                        Pl.                                      Sg.                       Pl.

1. nech-                  tech-                                me                       us

2. mitz-                  amech-                            you                     you

3. c- , qui-             quim- , quin-                him , her , it    them

te                                                                       sombody

tla                                                                      somthing

                           Zvratné předpony

                      NH                                                    ANG

        Sg.                            Pl.                               Sg.                             Pl.

1.  no- (n-)                   to-   (t-)                   myself                          ourselves

2.  mo- (m-)                mo- (m-)                yourself                      youselves

3.  mo- (m-)                mo- (m-)               him , her , itself        themselves

                        Přípony zájmenné a podstatných jmen ,

                       přivlastňovací předpona  odkazující na vlastníka

                      NH                                                    ANG

        Sg.                            Pl.                               Sg.                             Pl.

1.  no-   (n-)*       to- (t-)                          my                             our

2. mo-  (m-)*      amo- (am-)                your                           your

3. i-                         im- (in-)                      his ,  her ,  its          their

*písmeno o se ubírá před a,e,i

                   Přípony přivlastňovací přidávané k přivlastňovacím zájmenům

      Sg.                             Pl.

C – hui                           C – huan

V – uh                            V – huan

              Přípony přidávané k nepřivlastňovacím zájmenům

Sg.                                   Pl

C -tli                             -tin , – meh

V -tl                              -me(h)

l -li                                 -tin

-in *                              -meh , -tin

* přípona se užívá v malém počtu slov vztahujících se k malým zvířatům

 Přípony užívané pro podstatná jmena odvozená od sloves

       Sg.                                 Pl.

 C -qui                              -queh

 C -co                               -queh

 V -c                                 -queh

Tvarosloví podstatných jmen v nahuatlu

Přípony podstatného jména slovesného

           NH                                ANG

1.  ni , ti                       i , we

2. ti  , an                     you

3. – –                               he , she , it, they

             CZ                       ANG                           NH

Např. Ty jsi Tolték , You are a Toltec , Ti Toltecatl

Přivlastňovací zájmena

Předložky přivlastňovacích zájmen

1 – Specifikovaný přivlastňovatel (obecný)

1 –  no / to (my / our)

2 –  mo / amo or mo (your)

3  – i  nebo mo / im  nebo  mo (his / her / its / their)

Nespecifikovaný přivlastňovatel (ne obecný)

te (somebody´s)

tla (something´s)

ne (fiktivní přivlastňovatel  na zvratném slovesu s účinkem na podmět)

2 – Kmen podstatného jména (občas zahrnující nějaký zdvojovací plurál)

3 – Přípony přivlastňovací

Sg. V -uh nebo  C -hui  nebo  žádná

Pl.  -huan

Nepřivlastňovací podstatná jména

4 – Kmen podstatného jména (občas zahrnující nějakou nahražující položku)

5 – Přípona podstatného jména v absolutivu (cosi jako nominativ)  , nekompatibilní s 1- a 3-

Sg.  tli  nebo  lli  nebo  tl  nebo  in  nebo  žádná

Pl.  tin  nebo  meh  nebo  h

 Shrnutí tvarosloví sloves v nahuatlu

Slovesa jsou složena z následujících částí :

0–  Optativní , resp. imperativní označovač (samostatné slovo)

ma = if , should it be that , let it be that

tla = if , should it be that , perhaps , let it be that (more polite than ma)

maca(mo) = if not , let it not be that (from ma + ahmo)

tlaca(mo) / tle = if not , let it not be that (more polite than macamo)

1 – Označovač záporu

ah (předpona)  nebo ahmo označovač záporu (samostatné slovo) („not“)

(nekompatibilní s označovačem optativa/imperativa , také 0

Předpona antecessiva

(ukazovaná akce je nebo bude ukončena v době trvání řeči nebo v čase hlavního slovesa (povinně s minulým časem)

o (already) již, už

3 – Zájmeno podmětu

1 ni / ti  (or xi)  (i / we)

2 ti (or xi) /am (or an) (or xi) (užívá se xi v optativu či imperativu)

3 ti (or xi) / am (or an) (or xi) (he / she / it / they)

4 – Předpona  předmětu (specifikuje Benefaktiv pro  přímý objekt – IO , resp. nepřímý objekt –  DO) – nekompatibilní se následující 7

1 nech / tech (me / us)

2 mitz / amech (you)

3 c / qui *) /qim (him /her / it / them)

*) Užívá se c před nebo po samohlásce , qui jinde (quim >> im jako zvlášť DO zájmena )

5 – Přímý označovatel  (pro místo  nebo čas)

on (thither)

hual ( hither)

6 – Zvratné zájmeno

1  – no / to  (myself / ourselves)

2 + 3  – mo (yourself / ourselves / himself / themselves)

v ostatních případech  ne(užívá se , když zvratné sloveso je užito jako nezvratné)

7 – Nespecifikovaný Benefaktiv , IO nebo DO zájmeno nekompatibilní s výše uvedenou 5)

To je fiktivní předmět pro užití přechodníku slovesa mimo uvedený předmět

te (pro lidi)

tla (pro nikoliv lidi)

Podstatná jména končí na koncovku -tl , -lli , -tli , in

          Sg.                                         Pl.

-tli předchází  C ,           -tin , -meh

-tl předchází   V ,           – meh

-li předchází   l   ,             -meh        (vlastně , jelikož l je také souhláska , tak by tvar byl slovo končící na l + tli , např. PIL + TLI = PILTLI , ale jelikož ltl by se špatně vyslovovalo,

 tak již kdysi dávno to Indiáni zredukovali na l(t)li = lli , proto není pil+ tli , ale pil + li = pilli (syn , dítě)a mnohá podobně konstruovaná slova .

-in *)                                    -meh , -tin  ,

*) předchází slovo v základním tvaru v případě, že tvoříme zdrobnělinu

ještě dopíši :

Přehled jednotlivých částí je podle gramatiky  D.K. Jordan v angličtině , a hispanoamerických autorů ve španělském jazyce , kde je užita  transkripce , založená na anglickém způsobu přepisování(v prvním případě)  a na bázi španělského pravopisu kdysi vzniklé trankripce (v případě druhém)  a zde převedená do klasické podoby na španělské modifikované bázi.

NAHUATL  – přehled jednotlivých částí gramatiky

U každé části budou postupně doplňovány kratší i delší věty jako příklady . Některé příklady budou asi na náš český jazyk méně obvyklé, ale jelikož mohou nastat , tak  se v českém jazyce opisují více větami . Jsou zde zkrátka pro dokreslení možností gramatiky nahuatlu .

Jednotlivé části , které budou následovat :

1. Podstatná jména

2. Složeniny

3. Pořadí slov ve větě

4. Zájmena

5. Číslovky (ty jsou podrobně odvozeny v samostatném článku)

6. Příslovečné otázky

7. Slovesa  – jako samostatná větší část – postupně budu doplňovat jednotlivá slovesa se všemi možnými tvary a ty napíši hned zkraje , odvození až potom .

————————————————————————————

1. Podstatná jména :

a) Jmenný přísudek : 

V klasické verzi jazyka nahuatlu není sloveso být a okolnost se řeší potřebnými předponami (prefixy)u podstatného jména a to tvoří přísudek .

(tvar ni- , ti- se použije v případě, že podstatné jméno začíná na souhlásku) ,

(tvar n- ,t- , tedy redukovaný , se použije, začíná-li podstatné jméno na samohlásku 

Příklad :

1. os. Sg. Ni + Toltecatl = Nitoltecatl – I am a Toltek – (Já)  jsem Toltek , N+Otontlacatl = Notontlacatl – (Já) jsem Otomí

2. os. Sg. Ti + Toltecatl = Titoltecatl – You are a  Toltek – (Ti)  jsi Toltek , T+Otontlacatl = Totontlacatl – (Ty) jsi Otomí

3. os. Sg. — + Totecatl = Toltecatl – He(She)  is a Toltek – (On,Ona)  je Toltek , — + Otontlacatl = Otontlacatl – (On,Ona) je Otomí

————————————————————————————————

1. os. Pl. Ti + Tolteca+h = Titoltecah – We are a Tolteks – (My) jsme Toltekové , N + Otontlaca+h = Totontlacah – (My) jsme Otomíové

2. os. Pl. An + Tolteca+h = Antoltecah – You are a Tolteks  – (Vy) jste Toltekové , An + Otontlaca+h = Anotontlacah – (Vy) jste Otomíové

3. os. Pl.  — + Tolteca+h = Toltecah  – They are a Tolteks  – (Oni , Ony) jsou Toltekové ,– + Otontlaca+h = Otontlacah – (Oni,Ony) jsou Otomíové

*******************************************************************************

 Začíná – li podstatné jméno na p , resp. m, je předpona am(na místo an ) .

Např.

(Vy) jste Mixtekové   – Am + Mixtecat+h = Ammixtecah,  (Vy) jste Mexikové – Am+Mexica+h = Ammehicah , resp. Ammexicamecah

(Vy) jste  Papantlatek –  Am + Papantlateca + h = Ampapantlatecah

ale všude jinde , jako výše

 (Vy) jste lidé – An + Tlaca+h = Antlacah 

b) Tvary absolutní přípony (sufixu)

 Největší část podstatných jmen , cca 90 % počtu má tvar -tl(po samohlásce)

Např. :

Mexicatl (Mexik, Mexičan), cihuatl (žena), atl (voda) , tlacatl (člověk)  , ocelotl (jaguar)

Další mají tvar – tli(po souhlásce)

Huitzilopochtli (udatný kolibřík) ,  itzcuintli (pes) , cuauhtli (orel) , oquichtli (muž)

Další  mají tvar -li(po koncovém l)

Calli (dům) , pilli (syn , dítě) ,

Tyto koncovky odpadají při tvorbě složenin (muž + syn,dítě) = chlapec , tedy oquich(tli) + pil(li) = oquichpil

A dále také odpadají při tvorbě množného čísla .

Dále jsou podstatná jména bez absolutní přípony, totiž v případech většinou zvířat či rostlin :

Mají tzv. neabsolutní příponu 

-in

např. Michin (ryba)

A dále jsou podstatná jména zcela bez přípony , kd y značí např. konkrétní zvířecí druh :

Chichi – pes , ale jinak je pes všeobecně Itzcuintli

c) Množné číslo podstatných jmen :

Je popsaáno několik pravidel, po sobě  jdoucích a užívaných :

1. U podstatných jmen, končících na absolutní příponu-tl, -tli , -li a neabsolutní příponu –in, se tato odstraní

2.Nahradí se jinou příponou -h , resp. -tin, resp. –meh

Přípona -hse používá u slov, končících na samohláskupo odstranění přípony , tedy

např. : Cihuatl -: Cihua(tl) + -h = Cihuah , Tlacatl -: Tlaca(tl) + -h = Tlacah , Mexicatl – : Mexica(tl) + -h = Mexicah ,( ale také Mexicamecah , Chichimecah )

Přípona -tin se používá u slov , končících na souhláskupo odstranění přípony , tedy

např.: Oquichtli -: Oquich(tli) + -tin = Oquichtin(muži) , Opochtli -: Opoch(tli) + -tin = Opochtin

Ve spojení s příponami -h , -tinse může také objevit zdvojení první slabiky ,  tedy

např.: Teotl -: Te+Teo(tl) + -h = Teteoh , Cohuatl -: Co+ Cohua(tl) + -h = Cocohuah (dnes ale spíše Coatl -: Co + Coa(tl) + -h = Cocoah )

Coyotl -: Co + Coyo(tl) + -h = Cocoyoh (kojoti), Pilli -: Pi + Pil(li) + -tin = Pipiltin (synové,děti)

Přípona -mehse dá přidávat v obou případech, když končí na samohlásku i souhlásku po oddělení přípony podstatné jméno , tedy

např.: Michin-: Mich(in) + -meh  = Michmeh , Chichi -: Chich(i) + -meh = Chichmeh

Ve skutečnosti je ale poměrně volnost ve tvoření množného čísla , např .:

Cihatl -: Cihua(tl) + -meh = Cihuameh , Coyotl -: Coyo(tl) + -meh = Coyomeh , Coatl -: Coa(tl) + -meh = Coameh (nebo Cohuatl-Cohuameh)

Také Michin -: Mi+Mich(in) + -tin= Mimichtin (ryby)

Důležité ale je, že množné číslo se tvoří jen u životných podstatných jmen (ale nicméně jsem viděl i u neživotných : Atl -: A+A(tl) + -h = Aah (vody))

 Některá zosobněná nežovotná odstatná jména nicméně mají přípona množného čísla , tedy

např.: Tepetl -: Te + Tepe(tl) + -h = Tetepeh (hory)

Citlalli -: Ci + Citlal(li) + -tin = Cicitlaltin , ale jelikož to l před -tin způsobuje problém při výslovnosti, tak jej redukují na Cicitlatin

Tohle slovo ale má dva tvary , též Citlalin -:Ci + Citlal(in) +  -tin = Cicitlaltin a opět se redukuje na Cicitlatin (hvězdy)

Příklad krátké zosobňující věty :

(My) jsme skály -: Ti + Te(tl) + -meh = Titemeh

Dále u podstatných jmen opatřených  přivlastňovacím zájmenem , které tvoří přípona (sufix) , se množné číslo tvoří poněkud odlišně

d) Členy

U většiny podstatných jmen se přidává určitý člen in, který také ale hraje i roli zájmena

Příklad krátké věty s určitým členem :

Ni quitta in calli ((já) vidím dům)

Rovněž se používá neurčitý člence, který je současně číslovkou jedna , v tomto smyslu je nahuatl velice podobný evropským jazykům .

2. Složeniny

Složeniny vznikají spojením slov bez absolutních přípon (sufixů) .

Velmi často jsou to zeměpisné názvy, ale bývá velký problém je dešifrovat , jelikož jsou často redukované .

Příklad : XOCHIMILCO -: XOCHITL – květina , AMILLI – tierra de cultivo – půda k obdělávání , -CO – Lugar dónde  , Místo kde je.. , tedy XOCHI(tl) + (a)MIL(li) +  -CO = XOCHOMILCO  , tedy asi Lugar dónde se cultivan las flores, Místo , kde se pěstují květiny  – viz článek překlad názvů  ve Střední Americe .

TEOTIHUACAN -: TEOTL – bůh + HUACAN – Místo , kde , tedy TEO(tl) + TI(N)  + -CAN = TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan  los diodes – Místo , kde jsou hojní (četní)  bohové

Zde zřejmě došlo k redukci přípony množného čísla , jelikož to N (na konci -TIN)  by způsobovalo zřejmě potíže při výslovnosti .

Příklad krátké věty :

Já prodávám tortille – NI – (já),  TLAXCALLI (tortilla)  , NAMACA – prodávat , tedy NI + TLAXCAL(li) + NAMACA = NITLAXCALNAMACA

Rybí kost -: MICHIN (ryba) , OMITL (kost) , MICH(in) +OMITL = MICHOMITL

Samostatná přídavná jména se nevyskytují

3) Stavba vět , pořadí slov ve větě 

a) Afirmativní věta (věta obsahující tvrzení (např.: confirmation – utvrzení) )

Bývá v pořadí sloveso – podmět – předmět (V-S-O)

Např.: Žena vidí dům , ale dáme do patřičného pořadí

tedy  Vidí žena dům , tedy Itta in cihuatl in calli .

Dále je pořadí sloveso – předmět

Např. (Já) vidím dům , tedy Niitta in calli .

Chceme- li zdůraznit předmět, přemění se pořadí , tedy předmět – sloveso – podmět  , a pak se to dokonce podobá i češtině

např.: Žena vidí dům , tedy In calli itta in cihuatl .

Nebo přeměníme pořadí předmět – podmět

např. : Dům vidím (já) – In calli niitta .

Chceme – li zdůraznit podmět , pak je pořadí podmět – sloveso – předmět (ale používá se jen zřídka)

Tedy např.:  Žena vidí dům – In cihuatl itta in calli .

Pro větší zdůraznění předmětu či podmětu se používá ukazovací částice ca , jež značíto je to

Např.: To je ten syn, který jí tortilli – Ca pilli in quicua in tlaxcalli  – zdůraznění podmětu

Např, .: To je ta tortilla, kterou jí syn – Ca tlaxcalli in quicua in pilli – zdůraznění předmětu

b) Záporná věta

Tvoří se pomocí záporu Amo(ne)

Např.: Žena nevidí dům – Amo itta in cihuatl in calli .

Např .: Já nevidím vodu – Amo niitta in atl .

Nevidím tě – Amo nimitzitta (zde je ale použito zájmeno (tě) a je vloženo mezi předponu NI a sloveso ITTA ve tvaru MITZ )

c) Věta tázací :

Otázka se navozuje pomocí tázací částice Cuix(asi jako kdybychom v češtině napsali Otázka : a nyní konkrétní věta a za ní ?)

Např.: Jsi to ty ? – Cuix tehuatl ?

Vidíš tamten dům ?  Cuix tiitta in calli on ?

4) Zájmena

a) Zájmena osobní nesamostatná

Vždy se spojují se slovesy

1. os. Sg. Ni – př.: – (Já) nespím – Am nicochi

2. os. Sg. Ti – př.:- (Ty) mluvíš – Titlahtoa

3. os. Sg. – př.: – (On,ona) vidí – Itta

1.os. Pl. Ti – př.: – (My) nejdeme Am tiyahuih

2. os. Pl.  Am , An – př.:- (Vy) studujete – Ammachtiah

3. os. Pl — (Oni,Ony) píší – Tlahcuiloah

b) Osobní zájmena izolovaná

 

Užívají se ke zdůraznění osoby ve větě a nemusí být nutně před každým slovesem

Ve větě se užívají v roli tzv. jmenného přísudku s významem slovesa být .

Jsou ve dvojím provedení , tzv. dlouhé a krátké

Dlouhý tvar :

1. os. Sg. Nehuatl

1. os. Sg. Tehuatl

1. os. Sg. Yehuatl

1. os. Pl. Tehuantin

2. os. Pl.Amehuantin

3. os. Pl. Yehuantin

Krátký tvar :

1. os. Sg. Ne

1. os. Sg. Te

1. os. Sg. Ye

1. os. Pl. Tehuan

2. os. Pl.Amehuan

3. os. Pl. Yehuan

Způsob užití izolovaných zájmen :

1) Ztotožnění , přísudkové užití :

Např.:

Cuix tehuatl . (Jsi to ty ?)

Ca nehuatl . (Jsem to já)

Ca nehuatl  in nitlahtoa . (Jsem to já, kdo mluví)

Ca yehuatl in temo . (Je to to , co padá)

Ca tehuatl in titlachtia . (Jsi to ty , kdo pracuješ) – od slova labor – práce , laborar – pracovat

Ca tehuantin in titlacohuah . (Jsme to my , kdo prodává)

Ca tehuatl nican in nitequipanoa . (Jsem to já , kdo  tady pracuje )  – od slova trabaja – práce

Ca tehuatl in nitlatequia . ( Jsem to já , kdo dělá ) – od slova dílo – obra , dělat – obrar

2. Zdůraznění osoby

Ca yehual in pilli in cochi  (Je to ten syn , který spí)

Ca yehuatl in Ixtlilxochitl  in tecuhtli (Je to on , pan Ixtlilxochitl .)

In nehuatl ca nicochi . (Jsem to já,  kdo spí )

c) Zájmena ukazovací

In– vztahuje se k předmětu blízkému(to , tadyto)

On – vztahuje se k předmětu vzdálenému  (to , tamto)

Např.:

Ca tezcatl in . – Tadyto je zrcadlo .

Ca tezcatl on . – Tamto je zrcadlo .

Tato zájmena ukazovací in , onse používají po jménech , tvoří tak přídavné jméno .

Jelikož se dává za jméno , nemá tvar množného čísla , to má jméno samo .

Např.:

Niccui in amatl in . –  Beru tento papír . Jsem to já, kdo bere tento papír .

Niquimitta in tlacah in  . – Vidím tyto muže .

Inin – Toto

Inon – Tamto

Inin , ca nitlapohua . – Toto , to přečtu  .

Inon , ca amo nitlapohua . – Tamto , to nepřečtu .

Také mají , jak již bylo řečeno , funkci přídavného jména (jelikož se spojují s podstatnými jmény)  :

Cuix ticmati inin cihuatl  ? – Znáš tuto ženu ?

Amo nicnequi inon amatl . – Nechci tamten papír  .

Jelikož se však dává před jméno , existuje k němu množné číslo , jež se tvoří podle vztahu k jménu , k němuž přísluší .

Inique in

Inique on

Cuix tiquimmati inique in amameh ? – Znáš tyto  papíry ?

Cuix tiquimmati inique on cihuah ? – Znáš tamty ženy ?

 

Inin – Toto

Inon – Tamto

Inin , ca nitlapohua . –  Toto , to si přečtu .

Inon , ca amo naxcatia . – Tamto , to nevlastním .

Rovněž mají funkci přídavných jmen , přičemž se spojují s podstatnými jmény .

Cuix ticmati inin tlacatl ? – Znáš tohoto muže ?

Amo nitlacuiloa inon amoxtli . – Nepíši tamtu knihu .

Jelikož se dává před jméno , tvoří se k němu množné číslo , jež se tvoří v závislosti na jménu , k němuž se vztahuje .

Inique in

Inique on

Cuix tixmati inique in tlaltin ? – Znáš tyto země ?

Cuix titlanextia inique on cihuah ? – Kreslíš tamty ženy ?

d) Zájmena přivlastňovací

Kromě přivlastňovacích předpon (prefixů) uvedených níže se používají i přivlastňovací přípony (sufixy) .

S koncovkami slovních kmenů končícími na samohlásku se přidávají následující přípony (sufixy)  , jež nahradí absolutní příponu -tl

a sice příponou uh (nejčastější přípona)  .

Např.:

 No + … – uh  : Noteuh =  No + te(otl) +uh – Můj bůh .To o se kvůli lepší výslovnosti odstraní , tedy Noteuh .

 Mo + … – uh: Mochichiuh = Mo + chichi + uh – Tvůj pes

I + … – uh: Icihuauh = I + cihua(tl) + uh –  Jeho žena

To + … -uh: Toyauh = To + ya(otl) + uh – Naši nepřátelé , resp. Imyaomeuh = Im + yaome(h) + uh

Amo + … – uh: Amoticiuh = Amo + tici(tl) + uh = Vaši učitelé

Im + … -uh : Imtlacauh = Im + tlaca(tl + uh = Jejich lidé  , resp. Imtlacameuh = Im + tlacame(h) + uh

další přípona bývá -hui ,  -hua 

Slova , u nichž  koncovky jejich slovních kmenů končí na souhlásku , k těm se nepřidává žádná přivlastňovací přípona , ale zkracují se o absolutní příponu .

Např.:

No+ cal(li) = Nocal – Náš dům

Mo+ pil(li) = Mopil  – Tvůj syn(dítě)

I + mich(in) = Imich – Jeho ryba

To+ xacal(li) = Toxacal – Naše chaty

Amo+ tlaxcal(li) = Amotlaxcal – Vaše tortille

Množné číslo přivlastňovacích tvarů :

-huan

No+ pil(li)+ huan= Nopilhuan – Naši synové , děti

Mo + Mich(in) +huan= Momichihuan – Tvoje ryby

I + iztcuin(tli) +huan= Iitzcuinhuan – Jeho , její psi

I + toch(tli) + huan= Itochhuan – Jeho, její králíci

Amo + chichi + huan = Amochichihuan – Vaši psi

V případě částí těla jsou užívány názvy s přivlastňovacím zájmenem a se zachovanou absolutní příponou .

Např.:

No + tlantli = Notlantli  – Můj zub

Mo + tlantli = Motlantli – Tvůj zub

I+ tlantli = Itlantli – Jeho,její zub

To+ tlantli = Totlantli – Náš zub

Amo+ tlantli = Amotlantli – Váš zub

Im+ tlantli = Imtlantli – Jejich zub

e) Zájmena tázací

Mají dva tvary :

Krátký tvar pro jednotné číslo :   Ac

Dlouhý tvar pro jednotné číslo :  Aquin

Tvar pro množné číslo : Aquique

Krátký tvar se používá s izolovanými zájmeny , dlouhý se používá v ostatních případech .

Např.:

Ac tehuatl – Kdo jsi ?

Aquin ixnentla – Kdo ví ?

Aquin tlahtoa – Kdo mluví ?

Tvar aquique se používá, když předpokládáme odpověď v množném čísle , tedy asi jako kteří .

Např.:

Aquique tepatiah ? Kteří léčí ?

Další zájmeno tázací má opět dva tvary, krátký a dlouhý

Tle 

Tlein

Tleique

Např.:

Tle  nehuatl ? – Co jsem ?  – ve smyslu : Co jsem zač ?

Tlein in ? – Co je to  ?

Tlein on ?-  Co je tamto ?

Tlein nitlaihtoa ? – Co říkám ?

Tlein titlaihtoa ? – Co říkáš ?

Tlein tlaihtoa ? – Co říká ?

Tleique titlaihtoah ? –  Co říkáme ?

Tleique amtlaihtoah ? – Co říkáte ?

Tleique tlaihtoah ? – Co říkají ?

Tleique in ? – Co jsou tito ? – ve smyslu:  Co jsou zač tito lidé ?

f) Zájmena vztažná

In (kdo , co , jaký , který , jenž )

Zájmeno in se  vztahuje k částici ca , která má charakter přísudku a vyjadřuje asi jako „to je“

Ca nehuatl in nitemachtia . – To jsem já, kdo učí .

Ca tehuatl in titemachtia . – To jsi ty , kdo učí .

Ca  yehuatl  in temachtia . – To je on , kdo učí .

Ca nehuantin in titemachtia . –  To jsme my , kdo učí.

Ca amehuantin in amtemachtia . – To jste vy , kdo učí .

Ca yehuantin in temachtia . – To jsou oni (ony), kdo učí .

g) Zájmena záporná

Ayac – nikdo

Např.:

Aquin tlahtoa ?  Ca ayac . – Kdo mluví ? Nikdo  .

Ayac nitemachtia .-  Nikoho neučím.

Ayac tlacah – Nejsou  žádní lidé .

Atle – nic

Atle nitlaihtoa . – Nic neříkám .

Také se užívá zdvojený zápor , přičemž se redukuje jedna ze záporných zájmen , bližších ke slovesu .

Např.:

Ayac tle quichihua . Nikdo nic nedělá . Je zde redukováno Atle na Tle .

h) zájmena zvratná

Např.: jméno je tocaitl, jmenovati je toca

Ninotoca .- Jmenuji se .

Timotoca . – Jmenuješ se .

Motoca . – Jmenuje se .

Tinotocah . – Jmenujeme se.

Ammotocah . – Jmenujete se .

Motocah . – Jmenují se .

i) Zájmena předmětná

Vztahují se k takovým slovesům, která mají vždy svůj předmět

Např.:

Sloveso Miluji se vždy váže k nějakému předmětu (přesněji řečeno lidem) , níže uvedené příklady použití se vztahují jak pro skupiny heterosexuální, tak gaye i lesbičky i bi.

Různé příklady použití :

tě miluji .– Nimitztlazotla  = Ni + mitz + tlazotla

vás miluji.  Niamechtlazotla = Ni + amech + tlazotla

se miluji, resp. Já miluji sebe (vlastně řeknou Já miluji mne) , Ninechtlazotla = Ni + nech + tlazotla

miluji nás. Nitechtlazotla = Ni + tech + tlazotla

ji (jej) miluji . Nictlazotla = Ni + c + tlazotla

je miluji. Niquintlazotla = Ni + quin + tlazotla

Ty mne miluješ. –  Tinechtlazotla = Ti + nech + tlazotla

Ty nás miluješ .  Titechtlazotla = Ti + tech + tlazotla 

Ty miluješ sebe. (vlastně řeknou Ty miluješ tebe ) . Timitztlazotla = Ti + mitz + tlazotla

Ty miluješ vás . Ti amtlaztla = Ti + am + tlazotla

Ty miluješ jej (ji).Tictlazotla =  Ti + c + tlazotla

Ty miluješ je. Tiquintlazotla = Ti + quin + tlazotla

On (ona) miluje mne . Nechtlazotla = — + nech + tlazotla

On (ona) miluje nás . Techtlazotla = — + tech + tlazotla

On (ona) miluje tebe . Mitztlazotla = — +mitz + tlazotla

On (ona) miluje vás . Amechtlazotla = — + amech + tlazotla 

On (ona) miluje ji (jej) . Quitlazotla = —  +qui + tlazotla

On (Ona) miluje je .  Quintlazotla = — + quin + tlazotla

My milujeme jej (ji) . Tiquitlazotlah = Ti + c + tlazotla + h

My milujeme je . Tiquintlazotlah  = Ti + quin + tlazotla + h

My milujeme tebe . Timitztlazotlah = Ti + mitz + tlazotla + h

My milujeme vás  . Tiamechtlazotlha = Ti + amech + tzlazotla + h

My milujeme sebe , resp. My se milujeme .(vlastně řeknou jako My milujeme nás) . Titechtlazotlah = Ti + tech + tlazotla + h

My milujeme mne . (tj. My = já + oni(ony), tedy Já miluje se be + Oni milují mne = My milujem mne). Tinechtlazotlah= Ti + nech + tlazotla + h

Vy milujete mne . Amnechtlazotlah = Am + nech + tlazotla + h

Vy milujete nás . Amtechtlazotlah = Am + tech + tlazotla +h

Vy se milujete , resp. Vy milujete sebe (vlastně řeknou Vy milujete vás) . Am amechtlazotlah = Am + amech + tlazotla + h

Říci Vy milujete tebe asi opravdu smysl nemá .

Vy milujete jej (ji) . Amquitlazotlah = Am + qui + tlazotla + h

Vy milujete je .Am quintlazotlah = Am + quin + tlazotla + h

Oni (ony) milují mne . Nechtlaotlah = — + nech + tlazotla + h

Oni (ony) milují nás . Techtlazotlah = — + tech + tlazotla + h

Oni (ony) milují jej (ji) . Quitlazotlah = — + qui + tlazotla + h

Oni (ony) milují je . Quintlazotlah = — + quin + tlazotla + h

Oni (ony) milují tebe. Mitztlazotlah = — + mitz + tlazotla + h

Oni(ony) milují vás . Amechtlazotlah = — + amech + tlazotla + h

Oni (ony) se milují ,  resp. Oni (ony) milují sebe (vlastně řeknou Oni(ony)milují nás).  Techtlazotlah = — + tech +t lazotla + h

Poznámka : Pokud  sloveso na samohlásku , ve třetí osobě se k této samohlásce přídává pro usnadnění výslovnosti předložka qui ,

Např.: viděti – iita

Vidím jej (ji) . Niquitta  = Ní + qu(c)  + iita

Vidím je .  Niquimtta = Ni + quim + itta

Vidím (zde pouze) mne . Ninechitta = Ni + nech + itta

Vidím tebe . Timitzitta = Ti + mitz + itta 

 5) Číslovky

Jsou podrobně odvozeny ve článku Názvy číslovek v jazyce nahuatlu a zde budou pro pořádek ještě jednou uvedeny a na něj navazuje článek , který je odvozuje z hlediska vzniku.

a) Řadové číslovky

1 – Ce

2 – Ome

3 – Yei

4 – Nahui

5 – Macuilli (resp. Mahcuilli) – vzniklo ze Maitl(resp. Mahitl – ruka) , Cuilia – vzít a to jako přirovnání : ruka, jež , aby mohla něco vzít, je tedy sevřená  a to značí pět prstů

Ostaně i u nás je přísloví : vzít za pět prstů

Další číslovky se tvoří jako pět jedna, pět dva, pět tři, pět čtyři.

Poněkud překvapivě tu není předchozí výraz pro pět , totiž macuilli  , odvození je následující : výraz CHICO značí plno , tedy plná (ruka) , což je jako pět prstů, tedy pět .

6 – Chicuace (plná(ruka)) jedna

7 – Chicome (plná(ruka)) dvě

8 –  Chicueyi

9 – Chicnahui

10- Matlactli

Výraz pro 10 je odvozen následovně : Ma(itl) + Tlac(atl) +-tli , čili ruce člověka , ruce člověka jsou pochopitelně myšleny obě , tedy dvě a to značí pět a pět , tedy deset

Jelikož tu je ve hře množné číslo pro ruce, tedy buď Maitl –Mamah , či Mameh , pak by to bylo také Ma(mah) + Tlac(atl) + tli = Matlactli, resp. Ma(meh) + Tlac(atl) + tli = Matlactli

a pak to přesně vyjadřuje ruce člověka , čili dvě.

11 – Matlacce (ruce člověka jedna)

12 – Matlacome (ruce člověka dvě)

13 – Matlacueyi (ruce člověka tři)

14 – Matlacnahui (ruce člověka čtyři)

15 – Caxtolli , tenhle výraz teprve dohledávám , není zcela jasné , co jím mínili (jistěže vyjadřuje počet 15)

16 – Caxtolce , resp. Caxtolli huan ce

17 – Caxtolome , resp. Caxtolli huan ome

18 – Caxtolyei , resp. Caxtolli huan yei

19 – Caxtolnahui , resp. Caxtolli huan nahui

20 – Cempoalli , resp. Cempohualli (znamená počet ) , přičemž před řádovou číslici dvacet se předsouvá konkrétní počet , tedy i v případě , že je ta dvacítka jen jedna , tedy jednou dvacet

40 – Ompohualli – dvadvacet

Veškeré odvození pro další řády a kombinace je ve výše uvedném článku , názvy číslovek v mexickém jazyce nahuatlu .

Další odvození zde uvené spočívá v poněkud zvláštní okolnosti :

b) Množné číslo u číslovek

Když je ve větě vyjádřen počet , tak může být počítaný předmět jak v jednotném , tak množném čísle a současně je rovněž ve shodném čísle i daná číslovka .

To je v evropských jazycích neobvyklé .

Tvar množného čísla je v českém jazyce (pro menší číslovky) jen u číslice jedna, např. jedna ruka , jedny ruce , ale co je více , než jedna, tak číslovka má asi takový rod, jako počítaný předmět a sice množném čísle .

Tudíž nejde říci ten tři , ti tři , ale ti tři(muži) , ty tři ženy) , totéž pro čtyři , ale pro pět a více , a pro další číslovky to je ale i v českém jazyce rovněž bizardní, kupř. nejde ani říci ten počet v prvním pádě ,

Např. těch pět , jedenáct , devadesát devět (mužů, žen) , čili ukázat jde pak jen formou 2.p.

Pak pro sto , tisíc , milion jde samozřejmě ukázat v prvním pádě : to sto , ten tisíc, ten milion ,dokonce jde vyrobit tedy i tvar jednotného čísla i množného čísla  ta sta , ty tisíce, ty miliony,

ale ve spojení s počítaným předmětem je situace asi možná zamotanější,

než v nahuatlu , jelikož :vidim sto mužů , žen, vlastně je  číslovka ve čtvrtém pádě a současně počítaný předmět ve druhém pádě.

Zde je to zřejmě tedy jednodušší .

Tedy např.

Číslovky se užívají před jmény(počítanými předměty)  (1,..10), ale v případě číslovek (11,…14,16,..19) za jmény . Číslovka 15 zase před jmény počítaných předmětů .

Otázka :

Quezqui ? Kolik ?

Např.:

Kolik vidíš stromů ?

Quezqui cuahuitl tiquitta ? Nebo Quezqui cuauhmeh tiquitta ?

Vidím tři stromy .

Yei niquitta in cuahuitl .

Otázka , tedy kolik , může mít i tvar množného čísla (to je v českém jazyce neobvyklé ) , jelikož kolik je vždy bez ohledu na počet jeden a více ., v nahuatli nikoliv.

Tedy , pokud tušíme, že počet, na nějž se tážeme, bude větší než jedna, zeptáme se Quezqin , resp. quezquintin –

Např.:

Quezquin cuahuitin tiquitta ?

Pak odpověď bude také formou množného čísla tj. i číslovka bude mít tvar množného čísla, tedy :

Yeiem niquitta cuahuitin . – Vidím tři stromy .

Ale i když ten předmět bude nakonec jen jeden, tak jelikož byla položena otázka formou množného čísla  :

Cemem niquitta cuahuitin . Vidím jeden strom .

Číslovka jeden má v množném čísle příponu -M , -ME, tedy CE + -ME = CEME

Číslovka dvě , čtyři má koncovku -N , -NTIN

Číslovka pět , deset , patnát , dvacet má příponu v množném čísle -TIN

Např .:

Quezquin (quezquintin) tlacah tiquimitta  ? – Kolik vidíš lidí ?

Yein , resp, Yeintin . – Tři .

Např.:

Omen , resp Omentin neci in tetepeh . Objevují se hory a jsou  dvě .

U složených číslověk se dávají do množného čísla všechny části :

Např .:

Niquimitta caxtoltin onceme cihuah . – Vidím 16 žen . – Zde jse položena odpověď v množném čísle, tedy jak počítaný předmět , tak i samotné části

číslovek jsou v množném čísle .

Také lze říci :

Niquitta caxtolli on ce cihuatl . , resp. Niquitta caxtolli huan ce cihuatl. , rsp. Niquitta caxtolce cihuatl . – Vidím šestnáct žen .

 Zde je položena odpověď v jednotném čísle , tedy k ženě v jednotném číslu je konkrétní počet rovněž v jednotném čísle  .

Číslovka jedna v množném čísle může znamenat nejen jednoho člověka , ale i jednoho ze skupiny .

Ca caxTedy např.:

Ceme niquitta cihuah . – Vidím jednu z žen.

Ceme amehuantin ancochi . – Jeden z vás spí .

Ca calli . – Jeden dům

Ceme caltin . – Jeden z domů .

c) Číslovky v roli přísudku

Quezqui inon cuahuitl ? – Kolik je tamtěch stromů ?

Ca caxtolome . Je jich sedmnáct .

d) Ukazovatele množství :

 Otázka QUEZQUI , QUEZQUIN, resp. QUEZQUINTIN může také zastoupit roli slovesa .

Např .:

Anquezquintin ? – Kolik nás je ?

Ca tichicuaceme – Je nás šest .

Miyac – jednotné č. – hodně , četný

Miyaquin , miyactin , miyaquintin – množné č.  – hodně , četný

Např.

Amo timiyaquintin. – Není nás moc .

Huitz miyac tlacatl . – Přichází hodně lidí . – řečeno formou jednotného čísla . 

Huitzeh miyaquintin  tlacah . – Přichází hodně lidí . – řečeno formou množného čísla .

Zan quezqui . – Jen málo , trochu .

Moch – vše , všichni – jednotné číslo

Mochi – vše všichni – množné číslo

Např.:

Moch tlacatl huitz . – Přichází všichni lidé . – řečeno formou jednotného čísla .

Mochi tlacah huitzeh . – Přichází všichni lidé . – řečeno formou množného čísla .

Timochintin ticmatih . – Všichni to víme . – řečeno formou množného čísla .

Zan – jenom

Ye – Už , již

Ayamo – Ještě ne (skládá se ze záporu Amo  + ye a je to složené A + y(a)e + mo  )

Oc – Ještě

Aoc – Už ne

Cuix oc ticochi : – Ještě spíš ?

Ca aoc , zan ye ninopaca . Už ne, už se koupu .

Cuix ye tonyauh ? – Již jdeš ?

Ca ayamo , za oc nitlacua . – Ještě ne , ještě jím .

Zan pilli . – Je to jen dítě .

Ye oquichtli . Je to již muž .

Aocan – Nikde

Ayacan – Dosud nikde, stále nikde , ještě nikde .

e) Tzv. míry (tj. vyjádření počtu věcí, kdy je číslovka spojená těsně se jménem)

Číslovky v tomto případě poněkud mění tvar

1 – cem-

2 – om-

3 – yem-

4 – nauh-

Např. ve spojení s názvy časových období :

Ilhuitl – den

Metztli , Meztli – Měsíc

Xuihuitl – rok

Cemilhuitl , cemmetztli , cenxihuitl – Jeden den , jeden měsíc, jeden rok

Omilhuitl , Ommetztli , onxihuitl  – dva dny, dva měsíce, dva roky

Tlamantli – věc

Nican ca yemtlamantli cuahuitl – Tady jsou tři druhy stromů .

Nican nemi ontlamantin tlacah – Tady žijí dva druhy lidí .

6) Otázky příslovečné

Quenicatza ? – Jak ?

Campa ? – Kde ?

Quemman ? resp. Itquin ? – Kdy ?

Tleica ? – Proč ?

Quenicatza nimotoca ? – Jak se jmenuješ ?

7) Slovesa

Nejprve přehled jednotlivých sloves a jejich časování :

Slovesa mohou končit na

-a ,což je 1 . způsob časování, zařazený do  třídy A

 -i, což je druhý způsob časování, zařazený do  třídy A

 -ia, což je třetí způsob časování, zařazený do třídy B

 -ohua , resp. později jako -oa, což je čtvrtý způsob časování, zařazený do  třídy B

-a, což je 5. způsob časování , zařazený do třídy B (odlišný od 1. způsobu)

Kromě těchto sloves pak existuje celá řada nepravidelných sloves , jimž odpovídají v evropských jazycích rovněž nejčastěji nepravidelná .

1A :

IZA – despertar – probudit

MOQUETZA- zastavit se , postavit se

MOPATA – cambiar – měnit

ITTA – ver – vidět

TENA –  gemir , quemarse – sténat , naříkat

IXCA – cocer – vařit

QUIZA – salír – odcházeti

TLATLAZOHTLA – amar – milovat (v předchozím příkladě bylo uvedeno jen tlazotla , což je totéž slovo , ale v nahuatlu moderno , v nahuatlu clásico je tlatlazohtla )

S výšE uvedenými a podobně zakončenými slovesy se zachází podobně , jako v příkladě slovesa IXCA , kde jsou uvedeny všechny tvary .

2A:

COCHI – dormir – spáti

CAQUI – oír – slyšet

MATI – saber – znát , vědět

MATI – sentir – cítit , vnímat , mít soucit  , litovat , mínit

CATZI – reverenciar – uctívat , klanět se , ctít

3B:

4B:

5B:

V množném čísle , v první osobě se ve skutečnosti rozlišují dva tvary , jež znamenají my(ve smyslu exklusivně) a my ve smyslu inklusivně.

Zřejmě , když je nějaká skupina lidí a někdo řekne my , tak to může znamenat my (někteří ) – tedy výlučně a nebo také my (všichni) – tedy obecně  , což se v evropských jazycích neujalo a lze to nicméně snadno obejít .

Tedy

1.os sg  : ni(n) + sloveso

2.os. sg : ti(t) + sloveso

3.os. sg. + sloveso

1.os. pl. exklusivně : ni(n) + sloveso + h

1.os. pl. inklusivně :  ti(t) + slovewso + h

2. os. pl. am(an) + sloveso + h

3.os. pl. + sloveso + h

ukázka konkrétních tvarů :

Tvar 1A  :

Přítomný čas – presente:

IXCA – cocer – vařit

NI + IXCA = NIXCA – já vařím

TI + IXCA = TIXCA – ty vaříš

IXCA – on , ona vaří

NI + IXCA + H  = NIXCAH = my vaříme (někteří)

TI + IXCA + H = TIXCAH – my vaříme (všichni)

AM + IXCA + H = AMIXCAH – vy vaříte

IXCAH – oni , ony vaří

Budoucí čas – futuro :

NIXCAZ – já budu vařit

TIXCAZ- ty budeš vařit

IXCAZ –  on , ona bude vařit

NIXCAZQUEH –  my budeme vařit ( někteří)

TIXCAZQUEH – my budeme vařit (všichni)

AMIXCAZQUEH – vy budete vařit

IXCAZQUEH – oni , ony budou vařit

Minulý čas nedokonavý – préterito imperfecto :

NIXCAYA – já jsem vařil(a)

TIXCAYA – ty jsi vařil(a)

IXCAYA – on vařil , ona vařila

NIXCAYAH – my jsme vařili(y) (někteří)

TIXCAYAH – my jsme vyřili(y) (všichni)

AMIXCAYAH – vy jste vařili(y)

IXCAYAH – oni vařili , ony vařily

Minulý čas dokonavý – préterito perfecto :

 NIXCAH – já jsem uvařil(a)

TIXCAH – ty jsi uvařil(a)

IXCAH – on uvařil , ona uvařila

NIXCAQUEH – my jsme uvařili(y) (někteří , některé)

TIXCAQUEH – myjsme uvařili(y) (všichni , všechny)

AMIXCAQUEX – vy jste uvařili(y)

IXCAQUEH – oni uvařili , ony uvařily

Minulý čas přechodný – Préterito transitorio :

NIXCACA – já jsem vařil(a) (ale nedokončil vaření)

TIXCACA – ty jsi vařil(a) (ale nedokončil(a) jsi vaření)

IXCACA – on(a) vařil(a) (ale nedokončil(a) vaření)

NIXCACAH – my jsme vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření (někteří , některé)

TIXCACAH – my jsem vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření (všichni , všechny)

AMIXCACAH – vy jste vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření)

IXCACAH – Oni(y) vařili(y) (ale nedokončili(y) vaření)

 Pozn.: Včeštině se ve třetích osobách kdysi také užívalo pomocné sloveso jesti,býti , např. on jest mluvi l , oni jsou mluvili .Vývojem užívání pomocného slovesa zaniklo ve třetích osobách , a v jiných jazycích , jako ruština ve všech .Jelikož jeho neužíváním nedochází k nedorozumění , tak z podobného důvodu se neujalo ani u nahuatlem hovořících .

Tvar 2A:

Přítomný čas – presente:

Cochi – dormir – spát

NICOCHI – Já spím

TICOCHI – Ty spíš

COCHI  – On , Ona spí

NICICHIH – My spíme (někteří)

TICOCHIH – My spíme (všichni)

AMCOCHIH- Vy spíte

COCHIH –  Oni , Ony spí

Budoucí čas – futuro :

NICOCHIZ – Já budu spát

TICOCHIZ – Ty budeš spát

COCHIZ – On , Ona bude spát

NICOCHIZQUEH – My bdeme spát (někteří , některé)

TICOCHIZQUEH – My budeme spát (všichni , všechny)

AMCOCHIZQUEH – Vy budete spát

COCHIZQUEH – Oni , Ony budou spát

Minulý čas nedokonavý – préterito imperfecto :

 NICOCHIAYA – Já jsem spal (a)

TICOCHIAYA – Ty jsi spal (a)

COCHIAYA – On , ona spal (a)

NICOCHIAYAH – My jsme spali (y) (někteří  , některé)

TICOCHIYAH – My jste spali (y) (všichni , všechny)

AMCOCHIYAH – Vy jste spali (y)

COCHIYAH – Oni , ony spali(y)

Minulý čas dokonavý – préterito perfecto :

 NICOCHIH – Já jsem se vyspal(a) , resp. Já jsem dospal(a)

TICOCHIH – Ty jsi se vyspal(a) , resp. Ty jsi dospal(a)

COCHIH – On(ona) se vyspal(a) , resp. On (ona) dospal (a)

NICOCHIQUEH – My jsem dospali(y) , resp. M jsem se vyspali(y) (někteří , některé )

TICOCHIQUEH – My jsem dospali(y) , resp. M jsem se vyspali(y) (všichni , všechny )

AMCOCHIQUEH –  Vy jste dospali(y) , resp. Vy jste se vyspali(y)

COCHIQUEH – Oni  , ony dospali(y) , resp. Oni , ony se vyspali(y)

Minulý čas přechodný – Préterito transitorio :

Tvar 4B:

TLAHTOA – mluvit (v ještě původnější verzi nahuatlu bylo tlahtohua , což v nahuatlu clasico se zredukovalo na tlahtoa a v nahuatlu moderno se upravilo na tacohua , čili v klasickém nahuatlu se zredukovaly koncovky -OHUA  na  -OA  , v moderním n. zvuk TL na T

NI  + TLAHTOA – já mluvím

TI + TLAHTOA – ty mluvíš

TLAHTOA – on , ona mluví

NI + TLAHTOA + H(výlučné „my“) , resp. TI + TLAHTOA + H (obecné „my“) – my (někteří) mluvíme , resp. my (všichni ) mluvíme

AMECH + TLAHTOA + H – vy mluvíte

TLAHTOA + H –  oni , ony mluví

Různé předložky :

IXPAN – ante , enfrente , delante  – proti , protější , naproti , před , vpředu

PAN – lugar sobre – místo nad něčím

TITLAN – entre – uvnitř (něčeho , čím je obklopené ) , např . TENOCHTITLAN (Místo uvnitř (obklopené) kmeny nopálů)

TLAN – junto – plno , hojné (na něco) ,např. MAZATLANLugar junto de los venados – Místo plné jelenů

XITLAN – lugar de abajo (místo na spodu ) tedy pod (něčím , zpravidla pod horou, vrchem) např . TEPECXITLAN – Lugar de abajo de cerro

ACHTO  – antes , primero , en primer lugar – před (časově) , na prvním místě , prvotní  např. ACHTOTLACATL – pračlověk

-CO – lugar de (algo) – Místo , kde je (něco)

-CAN – lugar de (rovněž Místo kde je (něco)

HUACAN – lugar – místo , např. TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou bohové (tedy jinými slovy hojnost bohů)

 APANCO

 Různá příslovce , otázky , přirovnání :

Příslovce týkající se způsobu :

 ZANIC finalmente , en fin -konečně  , nakonec

ZANEN tal vez – snad , asi , možná , pravděpodobně

ZAN TLAPIC – en vano – marně , zbytečně , nadarmo

CUALLI bien , aina – dobře

TLAHUILLO – claro – jasně

ACUALLI , AMOCUALLI – mal , vilmente – špatně (vlastně je tu řečeno nedobře

ICUIHCAC – rápido – rychle

IYOLIC – lentamente – pomalu

YANON acerca de – ohledně

Příslovce týkající se množství :

 ZANsolo , no más , nada más – zvlášť , jen , jenom , teprve , sám , jedině , ne více ; nikterak , nijak  více

 ZAN YEYOtan – tak , tolik

TEPITZIN , ACHITZINCOpóco – málo

MIEC , IXACHI mucho – mnoho

CENCA HUEL , IXACHIbastante – dosti

HUEL – demasiado , de más , por demás – příliš

ACHI , OCACHI más – více

NENCAN – menos – méně

Příslovce týkající se času :

 ICAMPA antes , atrás , dříve

 YEYEHUA poco antes – trochu dříve

 OCNEPAN , OCACHINEPANadelante , alante , más tarde  – později

próximamente – příště

a otras , otro día , otra vez – jindy

Příslovce týkající se směru a místa :

CUAUHTIC alto –  vysoko (vzniklo jako přirovnání , jelikož je orel (cuauhtli) na obloze jako vysoko(výše , než ostatní ptáci) , tak slovo vzniklo jako cuauht(li) + ic = cuauhtic , tedy orlí(výška) , také vysoký

(podobně také jako přirovnání vzniklo pene erecto TEPOLCUAUHTLI  , (vzniklo ze TEPOL(LI) + CUAUHTLI = TEPOLCUAUHTLI (jelikož je ochablý penis „nízko“ a ztopořený penis jako „vysoko“ , (jako orel) ,čili býti vzrušen je u nahuatlem hovořících jako“mít orlí penis)

AHUATETZTLI , AMOTLACPAC – bajo – nízko , také nízký(ale vlastně to znamená ne + vysoko , jelikož AMO(no – ne , nikoliv) + TLACPAC(altura,alto  -výška,vysoko )

ITIC de abajo, debajo – zdola

de alto – shora

TLANI , TEMO – abajo – dole  (temoa znamená klesat, pochopitelně směrem dolů , tudíž buď nejprve slovo ve smyslu dolů se stalo synonymem pro klesat a nebo také naopak  , smysl klesat se stal synonymem pro dolů)

ACO arriba – nahoře

AHUEHCA – lejano – daleký

INAHUAC , ITLA , AMO HUEHCA – cercano , próximo – blízký(amo huehca je vlastně ne + daleký)

HUEHCA lejos , remotamente , alejade – daleko

ACHCA , cerca , cabe , próximamente – blízko

ACAN en ningún lado , en ningún lugar , en ninguna parte , de ningún modo – na žádné straně , na žádném místě, na žádné části , žádným způsobem , tedy zkráceně řečemo nikde , nijak

ACHCAcerca – okolo

YANON acerca de – ohledně

TLAHCO mitad, medio , centro – polovina , prostředek , průměrný ,střed

Přehled nejrůznějších předpon a vysvětlení významu jejich použití :

The following alphabetical table is intended to include all of the affixes in the foregoing tables in a single list. It is divided into prefixes and suffixes (based on which side of the root the affix goes on).

Prefixes

  • ah- = negative verb prefix – záporná předpona u slovesa
  • ahmo- = negative verb prefix – záporná předpona u slovesa
  • am- = 2nd person plural possessive & subject prefix – druhá osoba množného čísla posesiva a předpona podstatného jména
  • amëch- = 2nd person plural object prefix – druhá osoba množného čísla předpony předmětu
  • amo- = 2nd person plural possessive prefix
  • an- 2nd person plural subject prefix
  • c- = 3rd person singular object prefix
  • huäl- = directional prefix („hither“)
  • ï- = 3rd person singular possessive prefix
  • ïm- = 3rd person plural possessive prefix
  • ïn- = 3rd person plural possessive prefix
  • m- = 2nd & 3rd person singular & plural reflexive prefix
  • m- = 2nd person singular possessive prefix
  • mä- = optative verb marker (= if), normally written as separate word
  • mäca = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • mäcamo- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • mitz- = 2nd person singular object prefix
  • mo- = 2nd & 3rd person singular & plural reflexive prefix
  • mo- = 2nd person singular possessive prefix
  • n- = 1st person singular possessive, reflexive, and subject prefix
  • na- = reciprocally
  • ne- = dummy possessive prefix on nouns derives from reflexives
  • nëch- = 1st person singular object prefix
  • ni- = 1st person singular subject prefix
  • no- = 1st person singular possessive & reflexive prefix
  • ö- = preterit prefix
  • on- = directional prefix („thither“)
  • qui- = 3rd person singular object prefix
  • quim- = 3rd person plural object prefix
  • quin- = 3rd person plural object prefix
  • Rh- (reduplication of initial syllable plus -h) = prefix stressing repetitive action
  • t- = 1st person plural possessive, reflexive, and subject prefix
  • t- = 2nd person singular subject prefix
  • të- = non-specific human possessive prefix
  • tëch- = 1st person plural object prefix
  • ti- = 1st person plural subject prefix
  • ti- = 2nd person singular subject prefix
  • tla- = non-human object prefix
  • tlä- = optative verb marker („if“), normally written as separate word
  • tläca- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • tläcamo- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • to- = 1st person plural possessive & reflexive prefix
  • – = 3rd person singular & plural subject prefix (null prefix)

Return to top.


 

Přehled nejrůznějších přípon a vysvětlení významu jejich použití :

Suffixes

  • -a = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -i#
  • -ahui = non-productive transitivizing suffix
  • -altia = alternative causative suffix for any very ending in -a#
  • -c = agentive suffix? used after V
  • -c = in, at, among
  • -c = interparticle ligature when the second particle is negative
  • -c = preterit verb form (V1)
  • -c(a) = interparticle ligature when the second particle is negative
  • -ca = pluperfect verb form
  • -ca = through, by, with, for
  • -cän = optative plural marker
  • -cän = in the place/time of
  • -chöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in VtzV# (The first vowel is retained before the ch.)
  • -co = agentive suffix? used after C
  • -co = „come“; singular present/past intentional suffix added to Base 1.
  • -co/c = in, at, among
  • -cöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in cV#
  • -coh = „come“; plural present/past intentional suffix added to Base 1.
  • -eh (pl. -ehqueh) = possessor of (after C; see huah.)
  • -h = „go“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -h = plural suffix, especially for nouns ending in tl
  • -h = present, quotidian, imperfect, & pluperfect verb form plural marker
  • -h = admonitive verb form (V1) (lost in plural)
  • -hua = passive suffix (added to Base 2 ending); see lö.
  • -huän = in the company of, with
  • -huän = possessed plural suffix
  • -huah = possessor of (esp. after V; see -eh)
  • -hualo = passive/inactive verb ending
  • -hui = possessive singular suffix used after C
  • -huïc = toward, against
  • -ïcampa = behind
  • -ïxpan = before, in the presence of
  • -ia = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -a# or -i#
  • -ia applicative formant (adds an object); see -lia. Also occurs as misspelling of -iya.
  • -icpac = on top of, on someone’s head, above
  • -ihtic = inside, in the belly of
  • -ihua = passive formant; see lö
  • -ihui = non-productive transitivizing suffix
  • -ilia = appicative verb ending (adds an object)
  • -itic See -ihtic
  • -ïxco = on the surface of
  • -lan = next to, in the place of
  • -lhuia See -lia
  • -li = absolutive suffix for nouns ending in l
  • -lia = causative suffix used with denominative verbs in -ti#
  • -lia applicative (or -lhuia or -ia)
  • Used to introduce additional oblique object, often benefactive.
  • -liztli (1) entification, (2) abstraction
  • -lö (-loh) = passive formant.
  • -loh = covered with, characterized by; see -yoh
  • -lotl = -ship, -ness; see yötl
  • -ltia = causative suffix
  • -ltia = See -tia.
  • -män = locative suffix
  • -meh = plural suffix, especially for nouns ending in tl
  • -möhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in mV#
  • -nähuac = next to, close to, near, within shouting distance of
  • -ni = quotidian verb form singular (V1 V2)
  • -nï = quotidian verb form singular (V3 V4)
  • -o = passive/inactive suffix (added to Base 2 ending in C)
  • -öhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in huV#; also occurs as misspelling of -oa.
  • -oa = non-productive transitivizing suffix; also occurs as misspelling of -ohua.
  • -oh = covered with, characterized by; see -yoh
  • -ohua = passive/inactive suffix; see lö
  • -otl See -yotl
  • -pa = (1) times (with number); (2) moment relative to point in time
  • -pal = for, by means of, for the sake of
  • -pampa = account of, for, reason for, through, because of
  • -pan = in, on for, above, in the time of, in the presence of
  • -queh = future verb form plural marker
  • -queh = plural suffix, especially for preterit agentives
  • -queh = preterit verb form plural marker
  • -qui = agentive suffix used after C
  • -qui = „come“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -quih = „come“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -quihuih = „come“; plural future intentional suffix added to Base 1.
  • -quiuh = „come“; singular future intentional suffix added to Base 1.
  • -tëhua = to depart Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tëhuac = departed Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tëhuaz = will depart Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tech = joined to, upon, as far as, concerning, beside, next to (general connector in verbal idioms)
  • -ti = „go“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tia = was Vb-ing (ti+yah) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tia = causative suffix (or -ltia)
  • N+ti(y)a = to provide sb with N
  • Adj+tia = to render st Adj
  • Vb + tia = to make sb Vb [st]
  • -tiaz = will be Vb-ing (ti+yaz) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tic = adjective suffix
  • -tica = ca = on account of (a person), by means of (a thing), at the place/time of, during.
  • -ticaca = stood Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -ticah = to be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -ticatca = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -ticaya = stood Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -ticaz = will stand Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -tiez = will be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -tih = „go“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tih = admonitive verb form plural marker
  • -tihcac = to stand Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -tihuetz = Vb-ed quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tihuetzi = to Vb quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tihuetziz = will Vb quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tïhuih = „go“; plural present & future intentional suffix added to Base 1.
  • -tihuïtz = to come Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from huïtz „come.“)
  • -tihuïtza = came Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from huïtz „come.“)
  • -timan = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timanca = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timani = to be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timaniz = will be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -tin = „go“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tin = plural suffix, especially for nouns ending in tli or glottal stop
  • -tin = admonitive verb form plural marker
  • -tinemi = to go about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinemiz = will go about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinen = went about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinenca = went about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tiquïz = passed Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiquïza = to pass Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiquïzaz = will pass Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiuh = to be Vb-ing (ti+yauh) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tïuh = „go“; singular present & future intentional suffix added to Base 1.
  • -tl = common absolutive suffix used for stems ending in V
  • -tla = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -gi#
  • -tlah = place of, place abundant in N.
  • -tlan = next to, under, between, under
  • -tli = absolutive suffix for nouns ending in C
  • -to = „go“; singular past intentional suffix added to Base 1.
  • -toc = to lie Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -toca = lay Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -toh = „go“; plural past intentional suffix added to Base 1.
  • -toz = will lie Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -tza = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -ki#
  • -tzälan = between, amidst, in the middle of
  • -tzé = vocative form of -tzintli
  • -tzïhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in CtzV# (The C is retained before the tz.)
  • -tzintlan = below
  • -tzintli = augmentative and dim. suffix in absolutive form.
  • -uh = possessive singular suffix used after V (except where V is left by dropping -atl or -itl from absolutive).
  • -xïhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in CsV# (The C is retained before the x.)
  • -xöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in VsV# (The first vowel is retained before the x.)
  • -yötl (after z: -zötl, after l: -lötl) = -ship, -ness
  • -yoh (-oh) = covered with, characterized by
  • -z = future verb form (V1 V2) (lengthens prior vowel in V3 & V4)
  • -zquiya (-h) = conditional verb form.
  • : (lengthening of preceding vowel) = optative verb form (V3 V4)
  • – = optative verb form (V1 V2) (null suffix)
  • – = possessive suffix used after V or C (alternative) (null suffix)
  • – = present verb form singular (null suffix)
  • – = preterit & admonitive verb form (V2 V3 V4) (null suffix)

 

Krátké shrnutí sloves :

slovesa pravidelná prvního způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente  zakončení  -a -ah
Budoucí čas – Futuro zakončení -az -azqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto  zakončení  -aya -ayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení  -ah -aqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení -aca -acah

slovesa pravidelná druhého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení-i -ih
Budoucí čas -Futuro zakončení -iz -izqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -iaya -iayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ih -iqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení -ica -icah

slovesa pravidelná třetího způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -ia -iah
Budoucí čas -Futuro zakončení -ih -izqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -iaya -iayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ih -ihqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ihca -ihcah

slovesa pravidelná čtvrtého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -ohua -ohuah
Budoucí čas -Futuro zakončení -oh -ozqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -ohuaya -ohuayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -oh -ohqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ohca -ohcah

slovesa pravidelná pátého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -a -ah
Budoucí čas -Futuro zakončení -ah -azqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -aya -ayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ah -ahqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ahca -ahca


Porovnání zakončení časování
Porovnej zakončení časování založeného na všech časováních :
SKUPINA  A SKUPINA B
Singular První Druhá Třetí čtvrtá Pátá 
Přítomný – Presente -a -i -ia -ohua -ah
Budoucí – Futuro -az -iz -ih -oh -ah                                                                                                                                                                                                                                                        Minulý nedokonavý – Pret. Imperf. -aya -iaya -aya -ohuaya -aya
Minulý dokonavý – Pret. Perf. -ah -ih -ih -oh -ah
Minulý přechodný – Pret. Trans. -aca -ica -ihca -ohca -ahca
Plural   První Druhá Třetí  Čtvrtá Pátá

Přítomný – Presente -ah -ih -iah -ohuah -ah
Futuro -azqueh -izqueh -izqueh -ôozuejh-azqueh                                                                                                                                                                                                                            Minulý nedokonavý – Pret. Imperf. -ayah -iayah -iayah -ohuayah-ayah
Minulý dokonavý – Pret. Perf. -aqueh -iqueh -ihqueh -ohqueh -ahqueh
Minulý přechodný – Pret. Trans. -acah -icah -ihcah -ohcah -ahcah

Una representación alternativa de las conjugaciones
Las conjugaciones del grupo A, por las obvias similitudes
que demuestran, se podrían considerar como una sola conjugación.
Aplicando reglas para la formación del pretérito imperfecto
y dejando la vocal temática como parte de la raíz, se presentaría
el siguiente conjunto de terminaciones:
Singular Plural
Presente … -h
Futuro -z -zqueh
Pret. imperf. -ya /-aya -yah /-ayah
Pret. perf. -h -queh
Pret. trans. -ca -cah

De la misma manera las del grupo B se reducirían a una sola
aplicando reglas para la formación del presente y del pretérito
imperfecto. Resultaría el siguiente conjunto de terminaciones.
Singular Plural
Presente -a /-hua/… -áh /-huah /-h
Futuro -:h -:zqueh
Pret. imperf. -:ya -:yah
Pret. perf. -h -hqueh
Pret. trans. -hca -hcah

****

 

 

Slovesa mají v nahuatlu devět tvarů času a způsobu , dvě časování odvozená , takzvaná směrná .

Každý z těchto tvarů je sestavený na jednom ze tří tématů slovesa .

Tématem se rozumí varianta slovesného kořene .

Všechny tvary mohou být odvozeny od přítomného času . V tomto tvaru se uvádí ve slovnících (tvar slovníkový , téma první , dlouhý kořen slovesa ).

Přítomný čas

1. Netransitivní slovesa

Jsou to slovesa , jež mají podmět ale nemají přímý předmět .

Předpony užívané ,  když sloveso začíná samohláskou :

V jednotném čísle 

 1. osoba : n-

2. osoba : t-

3. osoba : —

V množném čísle , na konci slovesa je přípona -h

1. osoba : t- ,…-h

2. osoba : am- , …-h

3. osoba — ,…-h

Např.: sloveso ehua – odejít

nehua – já odcházím

tehuah – my odcházíme

tehua – ty odcházíš

amehuah – vy odcházíte

ehua – on , ona odchází

ehuah – oni , ony odcházejí

Předpony užívané , když sloveso začíná souhláskou :

V jednotném čísle 

 1. osoba : ni-

2. osoba : ti-

3. osoba : —

V množném čísle , na konci slovesa je přípona -h

1. osoba : ti- ,…-h

2. osoba : am- , …-h

3. osoba — ,…-h

Např.: sloveso tlaihtoa – říci , pověděti

nitlaihtoa – já řeknu , povím

titlaihtoah – my řekneme , povíme

titlaihtoa – ty  řekneš , povíš

amtlaihtoah – vy řeknete , povíte

tlaihtoa – on , ona řekne , poví

tlaihtoah – oni , ony řeknou , povědí

Pořadí slov ve větě s netransitivními slovesy :

Sloveso – podmět , resp. podmět – sloveso

Cochi in cihuatl ., resp. Cihuatl in cochi . – Žena spí .

2. Transitivní slovesa

Rozumí se jimi taková slovesa , jež mají podmět a přímý předmět .

V jazyce nahuatlu je přímý předmět vyznačen předponou předmětu , která se nachází za předponou podmětu .

Tedy spojuje se podmět + přímý předmět + transitivní sloveso .

Předpona je

1.  an- před další souhláskou , jež není p nebo m

2. ni-

Např.

Nicnequi = Ni + c + nequi = Já + to(něco) + chci

Předpony :

Jednotné č.

1. os.  – nech

2. os. – mitz

3. os.  – qui , c

Množné č.

1. os. – tech

2. os. – amech

3. os. -quim, quin

Např.: sloveso itta – viděti

Já se vidím

Ty se vidíš

On , ona se vidí

My se vidíme

Vy se vidíte

Oni , ony se vidí

***

Já vidím tebe

Ty vidíš sebe

On , ona vidí tebe

My vidíme tebe 

Vy vidíte sebe

On , ona vidí tebe

***

Já vidím jej , ji

Ty vidíš jej , ji

On , ona vidí jej , ji

My vidíme jej , ji

Vy vidíte jej , ji

Oni , ony vidí jej , ji

***

Já vidím nás

Ty vidíš nás

On , ona vidí nás

My se vidíme

Vy nás vidíte

Oni , ony vidí nás

***

Já vidím vás

Ty vidíš vás

On , ona vidí vás

My vidíme vás

Vy se vidíte

Oni , ony vidí vás

***

Já vidím je

Ty vidíš je

On , oni vidí je

Myvidíme je

Vy vidíte je

Oni , ony vidí je

 

Březen 4, 2009 Posted by | O gramatice mexického aztéckého jazyka nahuatlu - s ukázkami překladu vět, O jazyce nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | komentáře 3