Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O NÁZVU MAYA

  Sice jsem v jednom jiném příspěvku uvedl, že název MAYA byl užit ze sanskrtu , není to vyloučeno , ale věc je poněkud složitější . Nějdříve se pochopitelně španělští žoldáci a za nimi misionáři a další, kteří to myslili s domácími obyvateli i poněkud lépe, tak se  setkali s místními obyvayteli především na poloostrově Yucatan. Tehdy ovšem ten název vznikl zcela určitě nedopatřením , prostě se místních lidí , kteří sledovali jejich vylodění a žádný z nich ještě španělštině nerozuměl , ptali, jak se jmenuje tato země . Toto přistání se událo na mysu, který zase zřejmě nedopatřením, nazvali Španělé COTOCHE , tedy asi se jich ptali, jak se jmenuje ten kus území, co vybíhá do moře (tedy mys) a oni jim zřejmě odpověděli něco jako „náš domov“ , resp. bydlíme tu“ , resp. „u nás doma“, a to se v místních jazycích řekne dost podobně, jako v evropských jazycích pojem „doma“, tedy v mém domě, resp. v našich domech “ jako že je to jejich domov , přičemž dům ve smyslu domov ,  je OTOCH   a předpona je přivlastňovací zájmeno , tedy COTOCH . A samozřejmě není vyloučeno, že  tomu kusu území vybíhajícímu do moře opravdu již před přistáním Španělů říkali COTOCH . Tak ale jelikož v případě onoho názvu Yukatan sami vlastně doznali , že Španělům nerozumnějí , tedy jejich položené otázce , tak by pak onen mys obdržel jméno Španěly zapsané až později , kdy již někteří z místních obyvatelů začali španělsky rozumět , jelikož kdyby to dokonce předcházelo názvu toho Yukatanu , tak těžko by mohli nejprve odpovědět “ jsme tu doma“ , což dává vzhledem k položené otázce i smysl (prostě neřekli žádný název , ale že tu bydlí , což je odpověď vyžadující porozumění položené otázce) a příště o chvíli později (jedno jestli o hodinu nebo o den) by řekli udiveně na otázku po jménu celého velkého polostrova  odpověď vyjadřující údiv alias neporozumění (slyšte jak mluví(= údiv nad neznámo řečí) resp. nerozumím pane (= přímé přiznání, že nerozumí ani slovo)). A nastaly tedy v případě názvu poloostrova dvě možnosti , místní obyvatelé mohli říci , „slyště jak mluví“ a to řekli pochopitelně ve svém místním jazyce a ˇŠpanělé se domnívali , že slyšeli odpověď (tak dost možná že ne všichni , ale asi nikdo nebyl proti) , a další možnost je , že jim místní obyvatelé sice nerozumněli , avšak nicméně  ve svém jazyce mohli Španělům odpovědět , „nerozumím, pane“ . Ať  již to byla první , či druhá možnost , obojí se Španělům jevilo jako odpověď na otázku po názvu , jako slovo , jež nějak zapsali a to je ten dnešní YUCATAN , ve skutečnosti do jednoho slova zkomolená krátká věta v místním jazyce , vyjadřující neporozumění položené otázce . Dále také , jiné mayské národy ovšem , tomuto území říkali ULÜUMIL KUTZ YETEL CEB , tedy ROH HOJNOSTI JELENŮ A KROCANŮ . Ale ovšem ne místní obyvatelé na Yukatanském poloostrově . Ti tomuto území říkali , jak bylo později při studiu a zápisu jejich místních jazyků zjištěno , MAYAB . A jelikož se na tomto území hovoří čtyřmi jazyky, tedy LAKANTUUN , YUKATEKO , MOPAN , ITZÁ , a celá tato jazyková skupina se nazývá yukatecká , tak to bylo tedy zřejmě v jazyce dnes zvaném  yukateko. Tedy MA´YA´AB   a znamená to POCO , NO MUCHO, tedy TROCHU , NE MNOHO . Jakože tím názvem chtěli říci , že to je ZEMĚ NEMNOHA LIDÍ ,  nebo ZEMĚ LIDÍ VYBRANÝCH či ZEMĚ LIDÍ VYNIKAJÍCÍCH (a těch nebývá nikdy dost , spíše nemnoho ,  NO MUCHO) A toto zaznamenal autor bohužel anonymní , musím říci na tu dobu velice vzdělaný člověk  ve svém ručně psaném slovníku z roku 1577 , který zapsal do prázdného sešitu s čistými stránkami a později byl opatřen knižní vazbou . Byly z něj pořízeny rerodukce se zachováním v podobě osobitého rukopisu čili že stránky slovníku jsou vlastně reprodukované obrazy , kde obrazem je ručně psaný text a také samozřejmě přepis v podobě s tiskacím písmem . Na to , že to je psané rukopisem z roku 1577 , je to velice dobře čitelné i dnes , spíše čitelnější , než je rukopis dnešních lidí .   Později byl tento slovník připisován Fray Antonio de Ciudad Real , (Fray je řádový bratr) Je nazván DICCIONARIO  DE MOTUL MAYA 1577 a je to zřejmě jeden z vůbec prvních zápisů , kde je název MAYA  použit pro název jazyka národa dnes zvaného YUKATEKO, který si ovšem MAYA  nejspíš vůbec neříkal , jméno YUKATEKO  nepoužíval již vůbec , je to zkomolenina španělsko nahuaská , kdy implementovali do nesprávného názvu poloostrova koncovku ovšem množného čísla v jazyce nahuatlu ve stylu MIXTLI  plus TLACATL = MIXTLACATL , což se přechyluje na MIXTECATL , množné jčíslo je pak MIXTECAH a Španělé to koncové H nevyslovovali , takže obdrželi slovo MIXTECA a z toho redukovaného množného čísla vyrobili nahražením „a“ koncovým „o“ tvar jednotného čísla ve španělštině  , tedy MIXTECO a podobně zde YUCATECO , později YUKATEKO . Tak není vyloučeno , že si mezi sebou mohli říkat dle jimi užívaného názvu MAYAB nějakým podobným odvozeným jménem) , ale doložené to není , většinou si obyvatelé nejen Yukatanského poloostrova říkali podle většího sídla , takže i příslušníci stejné jazykové skupiny měli více jmen dle konkrétního sídla . A další verze , čistě jen jak se rozšířilo již zavedené slovo slovo MAYA  , tak v 19. století , jméno si bohužel již nevybavuji , spisovatel dobrodružných románů umístil příběh do Střední Ameriky a ve svém románu vysvětlil důvod užití názvu MAYA tím , že tak nazval (on ten spisovatel) souhrnně národy Střední Ameriky hovořící podobnými (dnes tedy nazvané mayskými) jazyky a mínil tím , že jméno si vypůjčil ze sanskrtu ze slova MÁJA (minulost, tak je to podobné jako v češtině minout, míjet , minulost , dá se v tom rozeznat sanskrtský slovní kmen z praindoevropského jazyka) a že tím chtěl říci , že ty národy již nejsou tím čím bývali , tedy že co dokázali , je již minulostí , tedy MÁJA. Ale samozřejmě že daleko pravděpodobnější je , že jen do názvu, tehdy ne ještě široce užívaného a známého spíše jen vědcům , jen uměle dosadil svou myšlenku , kterou přeložil do sanskrtu , když si zřejmě všiml, že do sanskrtského slova tento název dobře pasuje . Ale jisté především je , že jen malokterý domorodý obyvatel kterékoliv mayskými národy obývané oblasti měl ponětí o jiných mayských národech , maximálně jen o těch v nejbližším okolí,. to se samozřejmě s informačními technologiemi nenávratně změnilo . Ale dost těžko mohl například v 16. století příslušník Kičé znát příslušníky Huasteko (již kromě jiného proto , že i Huasteko není mayský název (a tak jej neznal , mohl znát nějaký jiný „jejich“ mayský , pokud vůbec)  , vlastně je dost podobný, jako OAXACA = HUAXYACAC = HUAXITL plus YACATL plus lokativ -C(když slovní kmen končí na samohlásku), HUASTECATL = HUAXITL plus TLACATL)) , již proto, že za svůj krátký život neměl možnost se do takto vzdálených oblastí dostat . Takže tuhle vědomost mohli mít jen v nejlepším případě obchodníci ať již jakéhokoliv národa i nemayského , například mexičtí(aztečtí) POCHTECAH – putující obchodníci . Takže již z tohoto čistě praktického důvodu žádný souhrnný název pro tyto (mayské) národy dlouho neexistoval , vlastně jej uměle zavedli a rozšířili jazykovědci s použitím zřejmě tedy lokálního názvu poloostrova (a je také otázka, jelikož i na tom poloostrově Yukatanu žili a žijí i „nemayské“ národy“ , zda jej používali všeobecně všichni tj, jak mayské tak i nemayské národy) , doloženého ve slovníku neznámého autora z roku 1577 . Ten slovník , až budu mít čas, sem přidám, je docela zajímavý a dobře čitelný.                  

Advertisements

Červenec 11, 2014 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

komentářů 6 »

  1. Krásný článek a hluboký vhled.. připomělo mi to příběh, který jsem slyšel od černocha v Nizozemí….
    …když priřjeli kolonizátoři do Austrálie, ptali se místních obyvatelů: „Jak se jmenujete?“ samozřejmě pro místní domorodce totálně odlišná kultura a jazyk bílých lidí jim ponechal odpověď: „Já ti nerozumím./My vám nerozumíme“ což se právě v jazyku domorodců řekne ABORIGINA [:aboridžina:] omouvám se za případný špatný přepis, tento příběh se ke mě dostal mluvenou cestou..

    komentář od Jan | Září 25, 2016

  2. Krásný článek a hluboký vhled.. připomělo mi to příběh, který jsem slyšel od černocha v Nizozemí….
    …když priřjeli kolonizátoři do Austrálie, ptali se místních obyvatelů: „Jak se jmenujete?“ samozřejmě pro místní domorodce totálně odlišná kultura a jazyk bílých lidí jim ponechal odpověď: „Já ti nerozumím./My vám nerozumíme“ což se právě v jazyku domorodců řekne ABORIGINA [:aboridžina:] omouvám se za případný špatný přepis, tento příběh se ke mě dostal mluvenou cestou..

    komentář od Jan Brožka | Září 25, 2016

  3. Krásný článek a hluboký vhled.. připomělo mi to příběh, který jsem slyšel od černocha v Nizozemí….
    …když priřjeli kolonizátoři do Austrálie, ptali se místních obyvatelů: „Jak se jmenujete?“ samozřejmě pro místní domorodce totálně odlišná kultura a jazyk bílých lidí jim ponechal odpověď: „Já ti nerozumím./My vám nerozumíme“ což se právě v jazyku domorodců řekne ABORIGINA [:aboridžina:] omouvám se za případný špatný přepis, tento příběh se ke mě dostal mluvenou cestou..

    komentář od Jan Love Brotha | Září 25, 2016

  4. Dobrý den ,

    děkuji Vám za přečtení.

    Ano, také si myslím, že název, který se souhrnně používá pro australské domorodé obyvatelstvo, mohl vzniknout „nedopatřením“.
    Kromě toho, pro jiné domorodce než australské se název praobyvatel (ABORIGEN, ab+origen, cca od původu) jako název národa, nepoužívá. Přitom každé obyvatelstvo, s nímž se Evropané setakli, je v jstém smyslu „praobyvateli“ vůči Evropanům, tedy aboriginy.
    Takže věřím, že v některém z australských jazyků se odpověď „nevím, nerozumím“, zřejmě takto vysloví a mohlo to odpovídat zvukové podobě slova, odvozeného na základě latinských slov ab+origen = od+původ a na tuto dávnou slovní výměnu mezi Evropany a australskými domorodci se prostě zapomenulo a začalo se „dělat“, že název ABORIGEN, či poangličtěno ABORIGIN je dán výlučně od Evropanů.

    Tak děkuji a na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Září 25, 2016

  5. Vaše stránky sleduji již od roku 2011 a… ve zkratce – slintám blahem.
    Je to sice trochu mimo téma/lokalitu, ale třeba se bude hodit:-)….

    …..Naranjo – původním, originálním jménem Sa’aal, bylo hlavním městem stejnojmeného
    „království“. Maxam bylo jméno geografického území na němž se království Sa’aal rozkládalo,
    a oblast Maxam bylo sama dále součástí většího goegrafického celku nazývaného Huk Tsuk…..

    komentář od Ateki | Listopad 26, 2016

  6. Dobrý den, děkuji Vám za přečtení stránek.

    Asi myslíte město v mexickém státu San Luis Potosí – El Naranjo.
    To mne zajímá,tohle místo bylo původně obýváno národem Huasteků (Huaxteků), což je jeden z mayských národů a jméno samo je ze slov jazyka nahuatl, národa Mexiců Azteků, HUAXITL + TLACATL = HUAXTECATL(asi jako Huaxitl, tykev, tlacatl, člověk, tlacah, lidé), a sami si říkají nejspíše jinak a žijí tam dodnes. A opravdu, dost stranou od ostatních mayských národů, dá se říci, že žijí od ostatních mayských národů nejodlehleji. Kdysi přepluli asi v důsledku sporu o životní prostor přes mexický záliv podél pobřeží zřejmě z yucatanského poloostrova do místa, kde Španělé založili později město La Ciudad de la Vera Cruz a odtud přešli do hor v okolí Potosí. Později je zase opanovali Mexicové Aztekové a ti jim dali stávající jméno.
    Ale je to stále jeden z mayských jazyků a národů a počítá se jako samostatná jazyková skupina, Huastekové a Chicomuseltekové (tohle jméno jim dali také v nahuatlu Mexicové Aztekové , tedy asi jako Chicome + Oztotl Sedm jeskyní, Chicomoztoc by bylo jako CHICOM(E) + OZTO(TL) + -C , tedy Místo sedmi jeskyní , koncovka -c se dává , když slovní kmen je na zakončen na samohlásku, jinak -co, když na souhlásku a znamená místo, kde ..
    A navíc je to jméno ještě zkomoleno jak to Huastecové, tedy asi jako lid z oblasti kde rostou tykve a také Chicomuseltekové – lid z místa sedmi jeskyní, ještě vlivem španělštiny.
    Podobná odlehlá místa daleko od své domoviny mají i jiné kmeny, například je dodnes asi v Guatemale jeden severoamerický kmen z plání , nejspíš příbuzný se siouxskou skupinou, který asi přešel přes Texas podél pobřeží až přes celé pobřeží mexického zálivu, část cesty možná na tehdejších plavidlech, také do Guatemaly a žije obklopen mayskými národy a dodnes užívají kromě španělštiny a mayských jazyků jež je bezprostředně obklopují, svůj původní jazyk.
    Tak ještě jednou děkuji a na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Listopad 26, 2016


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: