Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Malý návod na překlad zeměpisných názvů v mexickém – aztéckém jazyce nahuatlu

Asi nejčastěji to bude zajímat člověka v souvislosti s názvy zeměpisných pojmů , např. když pojede do Střední Ameriky .

Nejprve je vhodné se pokusit v názvu , který ale je dosti španělštinou zkomolený , rozpoznat původní tvar .

Nejčastěji bude zredukávána koncovka , případně zaměněno O za U , často X za J , P za B , dvojhláska TL za T nebo D  .

Např. TACUBA  je vlastně TLAHCOPAN , JALAPA je XALAPAN , TEXCOCO bylo nejspíše TEZCOCOC , MEXICO bylo nejspíše MEXICOC , METZICOC či MEZICOC a podobně .

Dále se oddělí koncovka, která bývá poměrně  dobře rozpoznatelná , viz níže a z ní vyplyne další význam celku .

Po té se lze pokusit rozdělit slovo od leva na jednu případně více částí . To však není jednoduché, jelikož to vyžaduje umět vidět vnořené části nebo celky slov a to zase vyžaduje je znát a případně jejich přibližný význam .

Asi největší problém bude s krátkými vnořenými slovy , např. ATL – agua – voda se redukuje na pouhé A a bude těžké jej oddělit od kusu jiného slova , zvlášť ,když pro usnadnění výslovnosti budou užity také „vsuvně-výsuvné“ pomocné kmenové hlásky .

Další postup je pak naznačen ve vícero článcích .

Např. -TLAN , -LAN , -CO , -TZINCO , -PAN , -AC , – OC , -CAN , – HUACAN , -TENANCO , TITLAN , NETLAN jsou nejčastější koncovky u jmen zeměpisných názvů .

Tedy slova , jež končí na koncovku –TLAN , tak byť to jsou a byla vždy početná města, tak ta koncovka neznamená vůbec město ani místo .

Její vznik je docela zajímavý , jak jsem psal v jiném článku o dávném přirovnání částí lidského těla k zeměpisným útvarům , tak podobně u Mexiců – Aztéků, tak jelikož nějaké místo , jež chtěli pojmenovat, tak bylo inspirováno jméno jeho nějakým větším výskytem věcí téhož druhu .

Jelikož zuby v ústech jsou jako předmět téhož druhu soustředěny na vyhraněném prostoru( v ústech) a je jich jako mnoho , resp. plno , resp. hojnost , tak posloužily pro výrobu přípony, jež charakterizuje tyto pojmy a ve španělštině pro to mají výraz junto ,  který pochází ze sanskrtu (joga) a to je jako hojnost , něčeho plno , množství . V samotném sanskrtu to slovo je dodnes vidět napříklat ve slovech evropských jazyků  conjunktion , adjungovaný , joint , junktion ( většinou ten slovní kmen značí spojení , křížení , styk , spokojený apodobně ) . Další a další významy přibývaly s užíváním tohoto slova za různých okolností . Např. křížení železničních tratí railroad junktion (aby se mohlo něco spolu křížit, tak se to také spojuje) , resp. aby mohlo být něčeho více (předmět téhož druhu), tak je jako spojen (tím , že je u sebe na hromadě) . 

(Malá odbočka , samo slovo místo a později město (kdysi miesto) vzniklo také jako přirovnání k jevu „Tam, kde se mísí lidé“ . Prostě ve městě je více lidí pohromadě a tak se mohou mísit , čili málo lidí se nemá s kým mísit .)

S tím pak souvisí dávné slovo přátelit , které je v perštině amichtan a , co je na něm zajímavé je , že znamená také mísit , což je podstata přátelení se a to je , dá se říci skoro doslova obsaženo v latině a dalších středozemních jazycích , jelikož amicus , amico , amigo  je přítel .  Pochopitelně , aby se mohl někdo s někým přátelit , musí být na „to“ dva a více a tak se mohou „mísit“  

Takže zde znamená místo plné (něčeho) , hojné (na něco) , četné (výskytem)

Tedy např. MAZATLAN – Lugar junto de los venados – Místo plné jelenů

Jiné je např.

COZCATLAN  – Lugar junto a los diamantes o cosas preciosas – Místo hojné na diamanty nebo věci drahocenné (území Salvadoru)

Další slova končící na – TITILAN

TENOCHTITLAN – Lugar entre las pencas de nopal – Místo uvnitř nopálových kmenů .

Hodně jmen končí na koncovku –LAN , to znamená území, kde je ten a ten jev či výskyt .

Např. tedy ACAL LAN – to je od slova ACALLI – piragua – piroga-kanoe , –LAN , tedy např. Místo , kde se plaví na kanoích (to sloveso značící činnost tam samozřejmě nutně být nemusí a pak se to dohledává buď podle původních zápisů v aztéckém písmu , kde je příslušný obrázek, ze kterého činnost vyplyne ) , nebo z ústní tradice . Samozřejmě , že může být i dodatečně , neznámo kdy pozměněná , např. podle toho, co si obyvatelé přáli slyšet v tom jménu.

(tedy zřejmě vzniklo ja ATL + CALLI , tedy dům na vodě , asi jako tichooceánští domorodci říkali HMS plavidlům J.Cooka plovoucí domy , tedy pochopitelně zde domy na vodě , jelikož co je na vodě , je nutně plovoucí (jinak by kleslo na dno moře)) .

Další jména končí na koncovku –PAN , např. město CHILAPAN , značí tedy Lugar sobre al río de los ajíes – Místo nad řekou papriky

Některá jména jsou ale ošidná , např. ACAPOLNETLAN a ACATLAN

To druhé značí Lugar junto a las caňas o caňaverales – Místo plné třtiny nebo třtinových plantáží

To první Lugar junto al centro de grande caňas o caňotas – Uvnitř (uprostřed)  místa hojného na velké třtiny či třtinová  pole

Totiž POLLI – grueso , vasto – silný , velký , obsáhlý

NE – vnitřní přípona , jako že je něco uvnitř něčeho

TLAN – junto – hojnost , plné (něčeho)

Dále mnoho jmen končí na příponu –CO , ta značí Místo , kde je to a to , např. ACATZINCO Lugar de pequeňas caňas o caňitas – Místo malých třtin či třtinek

Okolnost , kdy  zeměpisný název končí na -c nebo -co , je dána skutečností , že slovní kmen , který získáme po odtržení absolutního suffixu , ted -tl , či -tli , resp. -li (-lli) je zakončen samohláskou nebo souhláskou .

Ale také v případě složených slovních jmenů , kdy jsou po zakončení slova opatřena jinými koncovkami , tak dle způsobu odtržení , tak to , co „zbyde“ na konci , je rozhodující , zda to bude zakončeni na -c nebo -co .

Takže slovo ACAPOLCO končí na -co proto ,že mu předchází slovo ACATL + POLLI po odtržení přípony -li je tedy na konci L , tedy souhláska a proto je na konci -co , nebo HUEXOTZINCO , tedy HUEXOTL + -TZIN + CO , zude , jelikož je ze slopvního kmene učiněna zdrobnělina a ta je dána příponou -TZIN a to končí bna N , tedy souhlásku , je prot na konci -co .

nebo XOCHIMILCO (to je XOCHITL + MILLI + CO , odtrhneme-li MIL(li) , bude koncová kmenová hláska L , tedy souhláska a prot na konci -co (také to mohlo být slovo MILIA či miltoa (tak jak tak se odtrhává koncovka daného tvaru , tedy -toa či -ia a zbývá v kmeni -L na konci , tudíž koncovka je -co .

nebo XALCO , tedy XALLI + -CO , tedy XAL(li) po odtržení je na konci L a pto je koncovka -co .

Jiná jsou slova jako TEPEYAC (TEPETL + YACATL + -CO

Např. XOCHICALCO = XOCHITL + CALLI + CO , zde se skutečně odtrhne pouze absolutní suffix , tedy přípona a zbyde na konci L , tedy souhláska a proto -co .

Slovo TEPEC je rovněž tak utvořeno , ale zobecnělo . tedy TEPETL , odtrhneme TEPE(tl) , zbyde E a to je samohláska a proto na konci -c . Cosi ja ko Lugar en cerro , Místo na vrchu , na kopci )

S názvem TEXCOCO je poněkud problém , zde totiž „mate“ to zakončení slovního kmen , jež je právě CO a to není koncovka lokativ , ale přímo slovní kmen a Španělé to koncové -C vynechali . Takže proto na konci -c , jelikož končí na -O a to je samohláska .

TZIN  značí zdrobnělinu, např. ACATL , ACATZIN – caňa , caňita –  třtina , třtinka

Jména, která končí na příponu -CAN , resp. -HUACAN značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde , např.

TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou četní bohové .Vůbec to neznamená místo, kde se stáváte bohem . Není to ani původní jméno, ale dodatečně dané Mexiky – Aztéky a ti tím chtěli vyjádřit jen právě toto konstatování .

TENANCO – značí místo, kde je ohrada , zídka , např. je město MAZATENANCO – tedy Lugar de muralla pro los vernados – Místo ohrady pro jeleny

CO – značí místo ,kde se vyskytuje určitý jev , např. COMALCALCO značí Lugar en la casa del comal – Místo v domech , kde je comal a slovo comal zase značí plát z pálené hlíny pro pečení tortillí , čili celou větou Lugar en la casa de la plancha de barro para calentar de tortillas , tedy Místo v domech , kde jsou pláty z pálené hlíny pro pečení tortillí .

, dopříště dopíši další pojmy

Advertisements

Duben 11, 2009 - Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu, Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: