O aztéckém kalendáři a konci a začátku věku v souvislosti s datem 21.12.2012

      Datum 21. 12. 2012 asi upoutává lidi tím, že je již nablízku cc za  tři roky , dále , tak jak je vyjádřeno podle našeho evropského kalendáře , tak jsou v něm tři dvanáctky : 21. den  (zrcadlově 12) , dále 12. měsíc a dále  12. rok třetího tisíciletí a to vše navíc na den zimního slunovratu .    

K tomuto datu se dospělo přepočtem přes styčný bod kalendáře mexického a evropského , ale není v tom úplně jednotnost , to vysvětlím níže  .    

Jinak to datum se vztahuje jako ke konci pátého věku Slunce , ve kterém se nyní nacházíme . Podle verze aztécké to je konec šestého věku .    

O tom vypráví  Legenda o pěti Sluncích – La leyenda de cinco Sóles , zaznamenaná v jazyce nahuatlu , přičemž těch Pět Věků Slunce již proběhlo .    

Musím říci , že nepanuje jednotnost v pořadí jednotlivých věků Slunce , označení se v různých verzích shodují a také není jednotnost v již absolvovaném počtu věků Slunce , tedy těch jež již skončily .    

Ta legenda o Pěti Sluncích souvisí s cyklickým počítáním času .    

Zřejmě nejpůvodnější je mayské cyklické vnímání času , které vychází asi z ještě staršího olmeckého .    

Pořadí věků je vyznačeno na kalendářním kameni z Tenochtitlanu – Piedra del Sol o Calendario Azteco – Sluneční kámen či Aztécký kalendář .    

Na něm se Věk Prvního Slunce nazývá TLALTONATIUH , občas také OCELOTONATIUH , to proto , že věk skončil datem NAHUI OCELOTL (což je datum v TZOLKINu , tedy 4 Jaguar  a je uvedeno , že svět byl zničen velkými jaguáry, také to mohlo být přirovnání k velkým zvířatům , není vyloučeno , že dinosaurům – existuje totiž několik nalezišť , kde jsou vedle sebe stopy lidské i stopy dinosauří , a důkazy jsou nezpochybnitelné , jelikož jsou v geologické vrstvě, jejíž usazení trvá právě potřebný počet let , a stopy nelze narafičit (jelikož by se z hlediska mechaniky zeminy poznalo, že neodpovídá stáří) . Název je tedy Sol de Tierra , resp. Sol de Jaguar , tedy Slunce Země (jako té Země) , resp. Slunce Jaguara . Ten název Slunce Země asi pro to , že jaguar je jako pozemní zvíře a že prý jako zkonzumovali vše živé . (Názvy jsou TLAL(li) + TONATIUH = TLALTONATIUH , případně OCELO(tl) + TONATIUH = OCELOTONATIUH  , měl trvat 676 let , cca mezi lety  955 – 279 před naším letopočtem .   Koncovky -tl , -tli , -lli jsou tzv. absolutní suffix , -tl je po samohlásce -tli je po souhlásce a -lli je vlastně redukované -ltli , když kmen končí na souhlásku , ale l , a proto není tlal + -tli = tlaltli , ale tlal -(t)li, takže vlastně to první l je součástí kmene .  

Další  je Věk Druhého Slunce , tedy EHECATONATIUH , čili Sol de Viento , kdy byl svět uchvácen větrem a lidé se změnili v opice  , skončil datem NAHUI EHECATL  .(Název je EHECA(tl) + TONATIUH = EHECATONATIUH a měl trvat 364  let , mezi r. 279 před n. letopočtem až 85 našeho letopočtu .    

Další je Věk třetího Slunce , nazývá se QUIAHUITONATIUH , resp . QUIAUHTONATIUH , tedy Sol de Lluvia , tedy Slunce Deště (ohnivého) , jelikož svět byl zničen ohnivým deštěm z nebes . Také to mohlo být přirovnání , kdy do do blízkosti Země se mohl dostat např. planetoid a v jisté blízkosti od povrchu , to záleží výlučně na rozměrech a hmotnosti planetoidu, tak vlivem slapových sil dojde vždy k roztrhání tohoto tělesa na mnoho menších kamenných úlomků a ty při průletu atmosférou se rozpálí a dopadají na zem , což vypadá jako ohnivý déšť , takhle by to mohl popsat technickými znalostmi nevybavený pozorovatel . K tomu roztržení slapovými silami pochopitelně nedojde u menších těles , jelikož rozdíl gravitační síly není pro okraje tohoto tělesa při malém poloměru významný .    

Lidé se jako změnili v krocany , alespoň tak je uváděno , že ve HUEXOLOTLy , což je gallopavo , tedy paví kohout , alias krocan , věk skončil dnem NAHUI EHECATL , což je 4 vítr a trval 312 let , cca mezi lety 85 – 397 našeho letopočtu . (Název je dán jako QUIAHUI(tl) – TONATIUH = QUIAHUITONATIUH , nebo také lze QUIAHUITL , jelikož je tam vyslovované „v“ , tak se to dá redukovat na QUIAUH (itl) + TONATIUH = QUIAUHTONATIUH a při té redukci včetně i se pak přehodí HU na UH .    

Další je tedy Věk Čtvrtého Slunce , nazývá se ATONATIUH , což je Sol de Agua , tedy Slunce Vody , kdy svět byl zničen potopou a lidé se změnili v ryby a skončil datem NAHUI ATL . Trval 676 et , cca mezi lety 397 – 1073 našeho letopočtu .(Název je dán A(tl) + TONATIUH = ATONATIUH )    

Po něm následuje Věk Pátého Slunce , nazývá se OLTONATIUH , což je Sol de Seismo , resp. Sol de Terremoto , resp. Sol de Movimiento , tedy Slunce Zemětřesení (Pohybu (zemského)) , skončil dnem NAHUI OLLIN , což je čtyři zemětřesení , svět byl zničen zemětřesením a vyhladověním . Trval  485 let , cca mezi lety 1073 – 1558 našeho letopočtu .(Název je z OL(lin) + TONATIUH = OLTONATIUH ) .    

Po něm následoval Věk Šestého Slunce , ale jméno jsem nedohledal podle Aztéků a má skončit právě toho roku 2012 .    

Ten Věk pátého Slunce má ale dost možná v nepořádku uvedenou dobu trvání . Je totiž podezřelé , že :    

doba 1. věku byla 676 let , což je celistvý násobek 52 let , tedy 13 * 52 let , což činí 676 let .    

doba 2. věku byla 364 let , což je celistvý násobek 52 let , tedy 7 * 52 let = 364 let .    

doba 3. věku byla 312 let , což je opět celistvý násobek 52 let , tedy 6 * 52 let = 312 let .    

doba 4. věku byla opět 676 let , což je celistvý násobek 52 let , tedy 13 * 52 let = 676 let .    

doba 5. věku byla 485 let , ale to není celistvý násobek 52 let .    

A nyní , 1. věk byl 13* násobkem a 2.věk spolu s 3. věkem je rovněž 13* násobek 52 let, totiž 2. věk činí 7* násobek , 3. věk činí 6* násobek = celkem 13* násobek.    

Tudíž je zvláštní , proč by 5. věk nebyl n násobkem 52 let . Nejblíže tomu je 10 násobek , ale není vyloučen ani opět 13 násobek , případně 20 násobek , jelikož jak 13 , tak 20 je základem kalendáře .    

V případě 20 násobku by to ale znamenalo , že 5. věk by skončil až po to roce 2112 , tedy o 100 let později .    

Skutečné datum se asi již nedovíme .    

Aby 5. věk končil r. 2012 , tak by musil tedy právě probíhat a měl by dobu trvání 939 let , což  nicméně není také celistvým násobkem 52 let , tomu by odpovídalo 936 let , tedy 18 násobek 52 let, ale vycházelo by to na rok 2009 a jak vidět , nic zvláštního se zatím neděje , snad .    

V některých vysvětleních je místo zde popsaných let uvedeno , že se jedná až o dobu 26 000 let v rámci těch pěti Sluncí a že to , v němž se nalézáme, je teprve páté .    

Pak by doba 26 000 let byla dobou precese , za kterou zemská osa , myšleno např. její severní část , vykoná úplnou kružnici .   

V současnosti se ještě stále bude blížit po dobu cca 97 let severní část zemské osy až na maximální úhlovou blízkost k Polárce a od té chvíle již nezadržitelně se bude vzdalovat až do druhé krajní polohy , ležící cca 47 stupňů od Polárky , tedy jinýmy slovy , bude se promítat do hvězdy Vega v souhvězdí Lyra , což bude trvat cca 13 000 let .   

Také to znamená , že tím pádem přibude jeden den , protože precese zároveň posouvá jarní bod .   

Ve Vatikánském kodexu je  pořadí Věků Sluncí poněkud jiné :    

První Slunce je ATONATIUH – Slunce Vody , Druhé Slunce je EHECATONATIUH – Slunce Větru (to je totožné s výše uvedeným) , Třetí Slunce je TLETONATIUH , tedy Slunce Ohně , což také koresponduje , neboť ve výše uvedeném se jedná o Slunce Deště (Ohnivého) , obojí shodně uvádí zničení Země ohnivým deštěm , kde TLETL je oheň , pak TLE(tl) + TONATIUH = TLETONATIUH , úplný název ohnivý déšť by byl tle(tl) + quiahuitl = tlequiahuitl , ale to se neujalo. Čtvrté Slunce je v něm TLALTONATIUH , což je zde přehozeno s výše uvedeným prvním .    

O Pátém Slunci se v něm hovoří jako o OLTONATIUH , což koresponduje rovněž , ale nic více , rovněž  není znázorněno .    

Viz obrázky z Vatikánského kodexu :    

První Věk Slunce podle Vatikánského kodexu

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhý Věk Slunce podle Vatikánského kodexu

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                               

 

 

 

Třetí Věk Slunce podle Vatikánského kodexu

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhý Věk Slunce podle Vatikánského kodexu

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čtvrtý Věk slunce podle Vatikánského kodexu

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ten konec světa , který připadá na ten rok 2012 , tak se k němu dospělo na základě úvahy , že počítali cyklicky čas do třinácti baktunů – ÓOXLAHUN KATUNOB .

Po skončení 13 .baktunu začal zase první den prvního baktunu a tak znovu dál , až do 13. baktunu , ucelený počet 13 baktunů byl tzv.  Lárgo Cálculo – Velký(Dlouhý) počet . ÓOX – tři , LAHUN – deset .

To jest vzal se počet dní  , aritmeticky navyšovaný o jedničku až do maximálně 13 Baktunů a k němu se vedla kombinace data v Tzolkinu a Haabu a to je naprosto jednoznačný datovací způsob . tj. např. datum 14.11.2009 by odpovídalo : 12 Baktun 19 Katun 16 Tun 15 Uinal 7 Kin  2 Manik 5 Ceh

Kromě něj ale také existoval Mucho Lárgo Cálculo , který užíval více , po baktunu následujících násobků .

Ten 13. baktun končí tedy , dle našeho počítání času , cca práve 21. 12.2012 .

Ale bohužel Velký(Dlouhý) počet a Velmi Velký(Dlouhý) počet se přestal používat , když skončilo tzv. klasické období a užívání kalendáře upadlo a místo něj se používal méně přesný tzv. U kahlay katunob – počet katunů (jen) .

Ten spočíval na podobném principu , jako ten , který se užívá u Mexiků Aztéků , kdy pro označení data sice rovněž použila kombinace Tzolkinu a Haabu ale k ní se přidal tzv. Krátký počet , kdy se pro označení roku užil název, který byl pořadovým číslem katunu v rámci baktunu , t.j. 0,1,..19

 Takže se např. pro datum 14.11.2009 použilo označení : 19 Katun 2 Manik 5 Ceh , což fungovalo jednoznačně v rozsahu 400 let .

Na Yucatanu se ujal trochu jiný zkrácený způsob označování data , kdy se opět použila kombinace Tzolkinu a Haabu , ale k ní se připojil ještě název opatřený číslem dne , kterým daný rok končil , tj. vždy to byl Ahau ,, ale číslo k němu bylo jen jedna … třináct , což fungovalo jednoznačně již jen v rozsahu 260 let .

Takže datum 14.11.2009 by bylo 2 Manik 5 Ceh číslo Ahau . To číslo dopočítám a uvedu .

Rozlišovací schopnost pro tento způsob byla  jen 260 let a to z toho důvodu , jelikož  katun je tedy 20 let a čísel je třináct kusů , tedy 260 let (třista šedesáti denních ) .

 

Takže 14.11.2009  je v :

Largo Cálculo : 12 Baktun 19 Katun 16 Tun 15 Uinal 7 Kin  2 Manik 5 Ceh

Córto Cálkulo : 19 Katun  2 Manik 5 Ceh

Final de Ciclo : 2 Manik 5 Ceh * Ahau (hvězdičku dopočtu )

 

 Jelikož se také neví , nakolik činil v té době po opuštění měst z klasického období časový výpadek , tak je těžké stanovit styčné datum i jen mezi přesným kalendářem klasického období s tím kalendářem , který byl používán v době úpadku .

Styčný bod mezi evropským kalendářem (který byl v té době julianským) a mayským z úpadkového období se stanovil zhruba tak ,že se vzala data , která Mayové vedli ještě nějakou dobu ze setrvačnosti , když již se naučili psát evropským písmem a k tomu data , zapisovaná Evropany a vztahující se k týmž událostem ale již z koloniálního období .

A pak se pozpátku zkusilo dopočítat se pomocí tohoto nepřesného kalendáře z úpadkového období na data kalendáře klasického období .

Vesměs sedí , ale za předpokladu , že kalendář úpadkového období navazoval bezprostředně na kalendář klasického období .

To je ta tzv. Goodman , Martinezova a Thompsonova korelace .

Je dokument z Méridy ze 16. století z 6. ledna 1542 dle Julianského kalendáře , kde je obojí datování , přesněji řečeno je v něm uvedeno datum , jež je na principu data úpadkového období ve 260 ĺetém cyklu , a sice v katunu 13 Ahau v roce 1539 a takto je datum Dlouhého počtu  11.16.0.0.13 13 Ahau 8 Xul přepočtem  stanoveno na 14. listopad 1539

Mrzuté ale je , že se i po zavedení  Řehořského kalendáře , který se ale ujímal jen zvolna od cca 1584 , tak to vůbec neznamená , že se ještě ze setrvačnosti nejelo podle Juliánského a nikde není řečeno , jak dlouho , a také bohužel není u toho data uvedena např. zkratka – dle Julianského , resp. již dle řehořského a resp. obě dvě data souběžně .

Musíme se jen spolehnout na to , že ti , kteří datum zapisovali, tak to učinili v danou chvíli správně , tj . do r. 1584 dle Julianského kalendáře , po tomto roce již dle Řehořského , jenže se to již s určitostí nedozvíme . což by mohlo vést k chybám , tentokrát vlivem evropského kalendáře .

 

Ale také jsou v Drážďanském kodexu menší časové rozpory s tímto dnes používaným přepočtem , což by mohlo znamenat , že buď data v Drážďanském kodexu nejsou přeně zaznamenaná , nebo není přesný přepočet a ten je postavený v důsledku tohoto na nesprávném předpokladu časové návaznosti klasického a úpadkového období .

Každopádně se má zato , že 1. den začal cca r. 3114 př. n. l. a do toho data 21.12.2012 to je práve 13 BAKTUNob 0 KATUNob 0 UINALob 0 KINob

Koncovka -ob je množné číslo .

Takže vlastně 20.12.2012 bude mayské datum Velkého (dlouhého) počtu mít tvar 12 Baktunů 19 Katunů 17 Uinalů 19 Kinů a následující den , ten důležitý , tedy 21.12.2012 získáme přičtením jednotky a dostaneme 12 Baktunů 19 Katunů 17 Uinalů 20 Kinů , ale to je po úpravě 12 Baktunů 19 Katunů 18 uinalů  0 Kinů , ale to je po úpravě 12 Baktunů 20 Katunů 0 Uinalů 0 Kinů , ale to je po úpravě 13 Baktunů 0 Katunů 0 Uinalů 0 Kinů a to je teprve správně zapsané číslo .To mezitím byly jen mezivýpočty pro ilustraci , jak se zachází s připočítáváním, zde např. jednoho dne k danému Velkému počtu .

 

13 Baktunů je tedy 13 * 400 * 360 dní = 1 872 000 dní a to je středních slunečních let 1 872 000 / 365.24219 … = 5125 let + 134 dní . 

Tímto datem sice se uvádí , že jejich kalendář končí , ale on samozřejmě se bude pouze počítat nanovo po dobu zase těch třináct následujících baktunů a samozřejmě , že kromě to ho ,jak jsem zmínil , vedli i Velmi Velký počet a ten počítal v řádech , jež jsem uvedl v příspěvku o mayském kalendáři a ty násobky následující jsou : KIN , TUN , KATUN , BAKTUN , PICTUN , KALABTUN , KINCHILTUN , ALAUTUN , HABLATUN .

 

Dále , že Mayové myslili i na budoucnost po konci 13. Baktunu , tedy i po roce 2012 po našem způsobu , svědčí i jedno z dat , uvedených ve městě Palenque , kde je uvedeno , jak mají být uspořádány oslavy na počest panovníka a tam uvedené datum po přepočtu činí cca 4700 našeho letopočtu .

 

Ale také je tam rovněž záhadný vzkaz , který se vztahuje ke dni dovršení 13. Baktunu a sice :“Radujte se , pak již budete jiní “ (snad lepší , quién sabé) .

 

Jinak ta verze , která počítá s tím ,že Mayové si byli vědomi zemské precese , která činí cc 26 000 let , tak by o tom svědčilo , že 1 Baktun ucelený je cca 5125 .366 let .a do počtu 26 000 let se vejde právě 5* . Sice ne úplně přesně , ale ani my dnešní lidé ve skutečnosti ani s přesností na 1000 lt nedovedeme říci , jaká je doba precesní periody .

To proto , že z jednoduchého důvodu , aby toto bylo možno říci  exaktně , je nutno z hlediska astronomického pozorování toto provádět po celou , alespoň jednu jedinou obrátku  po precesní kružnici , jenžo te je právě cca 26 000 let .

A pořádná astronomická měření pochopitelně vyžadují velmi přesné měření úhlů , což se koná teprve cca 250 let . Staré dřevěné kvadranty, byť o průměru i deset a více metrů jen s pouhým průzorem bez optického záměrného zařízení (čistě jen oko + dvě vyčnívající mechanické rysky) , umožnily měření max. na šedesátinné  minuty , a to nestačí , jen na hrubé konstatování , že doba je cca 26 000 let .

Jenže ani přesné měření , konané po dobu 250 let , není samo o sobě nic platné .

To především proto, že my nevíme , jestli je ten precesní pohyb naprosto lineárně rovnoměrný .

To budeme vědět až po celém jeho absolvování .

Je to asi totéž , jako by chtěl někdo usuzovat z délky čáry mezi dvěma body vzdálenými 1 mm , jaký bude skutečná poloha , když jen mechanicky prodloužíme ten jeden mm na 100 mm .

Právě proto, že ty body samy o sobě mají , jsa nakresleny , nějaký průměr , tak čára jimi proložená je jistá jen co do odhadu středu těch nakreslených blízkých bodů . Čili jedná se o více než 100 násobnou extrapolaci a kdybychom provedli rozbor chyb této funkce , tak chyba v poloze může být mnohonásobek vlastní vzdálenosti těchto blízkých bodů a podobně je tomu i zde .

Ve skutečnosti se totiž nedá ani dnes říci , jaká bude poloha a paremtry oběžných drah planet v prostoru vůči Slunci a hvězdám , třeba za těch 26 000 let .

Soubor rovnic je tak složitý a závislý na tolika partametrech , že i jejich redukce (parametrů) může mít na svědomí motýlí efekt .

Něco jako nepatrný počin , že může mít dalekosáhlé následky .

Takže dá se říci, že Mayové , jestli znali precesní periodu , což není vyloučené , znali ji i bez použití dalekohledových přístrojů i jiní , nejen za starověkého Egypta , a nebo také nejen Mayové ale i jiní za použití jednoduchých dalekohledů , jež se v tomto případě třeba nemusily dochovat , tak potom se právě do 26 000 let vejde 5 sérií 13 Baktunů . To je jinými slovy za použití Velmi Velkého (Dlouhého) počtu  – Mucho Lárgo Cálculo tedy 65 Baktunů , což je 3 Pictun 5 Baktun 0 Katun 0 Tun 0 Uinal 0 Kin .

 

Pak by každá série 13 kusů Baktunů znamenala jako jeden věk Země a zakončení 5. série 13 kusů Baktunů by bylo obdobou zakončení pátého věku Slunce .

Což by znamenalo , že první den prvního baktunu z první série byl kdysi jako stanoven coby smluvní bod na precesní kružnici , z hlediska délky periody i poloze na hvězdné obloze .

Cosi jako obdoba jarního bodu , který se bere jako výchozí pro polohu na oběžné dráze Země kolem Slunce .

Indiáni však , když jsou na toto tázáni , jejich šamani , tak svorně odpovídají , že jim o tom není nic známo .

Ani ze vzdálené minulosti si na nic takového neupamatovávají .

Zřejmě tuto myšlenku z jejich řad mohli mít někteří jedinci , ale jako celek ne .

 

Ještě dopíši , ale musím také pracovat .