Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Návod na psaní a čtení textů v mayských jazycích

V tomto čánku bude uveden postup , jak si počínat při  čtení nápisů a  textů v mayských jazycích , zapsaných v jejich písmu .

(Samozřejmě , že to dnes již není příliš účelné ,  jelikož mayské jazyky lze docela dobře zapisovat jednoznačně evropským písmem , význam spočívá v tom , že lze takto číst stávající nápisy na stélách).

Jelikož jejich jazyk se skládá z mnoha krátkých až jednoslabičných slov , tak pro mnoho z nich je užit vzhledem k vývoji jejich písma jeden znak .

Jelikož jejich gramatika je dosti dokonalá a srovnatelná s gramatikou evropských jazyků , tak se další odvozené tvary, například při užívání sloves opatřovaly předponami a příponami , které se řetězí v jejich jazyce dle poměrně přesných pravidel . Dá se říci , že tento způsob , jímž lze vyjádřit i poměrně složité slovní vztahy ,  je v evropských jazycích nutné přepisovat pomocnými dalšími větami , jichž v mayských jazycích není třeba .

A tyto přípony se zapisují vesměs jako universální slabiky.

Dále také je pro jednu a tutéž slabiku více různých znaků , to souvisí zejména s okolností , že  mayské národy byly soustředěny v menších městských útvarech a dále vlivem fyzického utváření terénu byla  jejich sídla poměrně nepřístupná a tak vzájemnou izolací došlo k rozrůznění znaků pro tutéž slabiku či slovo .

Znaky se dají rozdělit na ty , jež vyjadřují tedy celé jedno slovo , dále slabičné zvuky a občas přímo samotné jednotlivé zvuky .

Samotné grafické znázornění znaků je rozděleno do tří skupin  .

v první jsou tzv. affixy  , jež mohou s hlediska umístění vůči hlavímu znaku , zvanému také infix sloužit jako prefix, postfix , subfix a superfix (dle polohy vůči hlavnímu znaku , který obklopují).

V druhé jsou tzv. hlavní znaky , k nimž se umísťují affixy , tj. píší se vlevo (prefix), vpravo (postfix) , pod hlavním znakem (subfix) a nad hlavním znakem (superfix) 

V třetí jsou tzv. hlavy, portréty a ty se umístují podobně , jako hlavní znaky .

Tedy znaky , jež vyjadřují affixy , jsou zjednodušené obrazce . U některých lze uhodnout , co mohly představovat a pravděpodobně zvuková podoba jejich dávného názvu mohla posloužit pro označení slabiky na jeho počátku , toho znaku .

Znaky  jež jsou hlavními , jsou již propracovanější a vyjadřují rovněž slabiky , ale i ucelená krátká jednoslabičná slova  .

A dále hlavy čili portréty rovněž představují jednotlivá krátká slova či slabiky a také názvy bohů .

Takže bude uvedeno několik příkladů , jak se skládají slova z příslušných znaků a tato slova budou v zákkladním tvaru  .

Dále bude ukázáno , jak se vyjádří například sloveso v konkrétntím gramatickém tvaru a dále také celá věta .

Takže příklad slova , jak jej zapsat v mayském písmu .

Mějme například slovo v yukatanské mayštině , uměle zvané yucateco (o tomto názvu více v článku o mayských jazycích) DŮM ,  tedy CASA , HOUSE , OTOOCH , OTOOT , (Tak se zapisuje v jejich dnešním jazyce) a případně vyslovovaný jako OTOCH , resp. OTOT .

V jejich slabičném písmu by se toto zaznamenalo jako zřetězení znaků :

YO + TO + CHU , resp YO + TO + CHE , ale byli si samozřejmě čtenáři (tehdejší) vědomí , že to je jen aproximace a tudíž musili vědět, že byť se to dá hláskovat YOTOCHU , resp YOTOCHE (po ‚“našem“ JOTOČU , JOTOČE) , tak přesto věděli , o „čem“ je řeč a proto to finálně přečetli zvukově správně jako OTOCH , resp. OTOT .

Ale není to zas až tak překvapující , jelikož se stačí podívat třeba na naše evropské jazyky a v případě angličtiny by dávní příslušníci mayských národů možná nevěřícně hleděli , jak je možné s tak poměrně dokanalou abecedou , schopnou zaznamenat veškeré potřebné zvuky jazyka , i anglického , tedy co znak to zvuk , eventuelně s případnými znaménky , a to dokonce pro různá slova v obdobných případech sice zapisovat obdobně, avšak číst pokaždé jinak a rozhodně by v tom nesledávali výhodu .

Jediné , co je nevýhoda, je , že  jim (mayským národům) nebyl dán čas přejít  k jednoduššímu čarovému charakteru znaků , což je výhoda našeho evropského písma .

Tak kupříkladu naše písmeno B (beta ,  dávné BETh) je dům a převzat z egyptského písma jako znak PER (kde právě znamená dům v egyptštině)  , což se zakreslilo jako půdorys domu španělského typu a do našich časů se znak změnil pouze tak, že byl ¨zaoblen'“)  a pocopitelně šlo o zvuk na počátku slova B(eth) , ne o pojem dům .

Tak k tomuto mayské národy vpodstatě dospěly , jen jim nebyl dán čas přejít v první řadě k zjednodušení písma ,

tj. nejprve důsledně slabičné

dále z obrázkového charakteru jen ke schematickému s co nejmenším počtem čarových prvků , jednoznačně rozlišitelných

a dále postupně od slabičného ke hláskovému , tedy , jak výše zmíněno , co jeden zvuk jejich jazyka ,  to jeden znak . Tím by pochopitelně došlo k veliké redukci a písmo by bylo srovnatelné například s korejským , jež má díky reformě před mnoha staletími rovněž fonetický charakter , jako naše evropské písmo , zbylé znaky, jež z původního velikého počtu užívá , jsou pozůstatkem čínského písma .

Takže se věc jeví spíše tak, že např., ve sovnání s dnešní angličtinou a prakticky žádným pravidlem jednoznačnou výslovnost s hlediska zápisu (žádné universální neexistuje) , tak by konstatoval , že mayské zapisování slov je jednoznačenější , resp. nejvýš podobně obtížné .

Tak kupříkladu CASA – OTOCH – HOUSE , ale čteno bude haus . Takže dost podobné průvodní jevy při zápisu  a čtení jak v angličtině, tak v yucatanské mayštině (například)  .

Čili i v angličtině jeden znak na konci nečten vůbec a jeden uvnitř přechýlen .

V mayském jazyce srovnatelně :

Tedy  :

zapsáno v angličtině HOUSE – nečte se znak na konci a prostřední se přechyluje s hlediska samostatné zvukové podoby .

zapsáno v mayském jazyce YOTOCHE – nečte se koncový zvuk na konci posledního slabičného znaku  a rovněž tak na počátku slova nečtena počáteční hláska prvního slabičného znaku .

Zmíněné znaky budou , jak se je podařilo odhalit , dány znaky , jež byly kdysi popsány v nejvěším počtu J.E.S.Thompsonem a proto se označují písmenem T plus pořadové číslo .

Proto se jim také říká T – numbers .

Samozřejmě, že byly katalogizovány i další , jež byly teprve objeveny a v době J.E.S. Thompsona ještě nepoznány , případně sice byly objeveny až po J.E.S.Thompsonovi , ale u části z nich shledány jako jiné varianty téhož již J.E.S. Thopmsonem popsaného znaku a tak se jich proto uvádí více .

Takže se pro zápis slova dům (OTOCH,OTOT) použily znaky č. : 115-(44-563b)-(515-87) ,

Toto zřetězení dá znaky YO TO TE a čtení  OTOT

resp. 115-(44-563b)-148 , přičemž znak T 148 byl zřejmě dešifrován nedávno , jelikož je často ještě uváděn jako undefined .

toto  zřetězení dá výslovnost YO TO CHE , YO TO CHU a čtení  OTOCH .

Jsou to již zmíněné dosti nesnadno kreslitelné obrázky , jež se zapíší takto :

Kresba znaků je zde :

1. Znak YO

011500

2. Znak TO

004400

3. Znak To , jiná varinata

004401

4. Znak TO , jiná varianta

004402

5. Znak TE

056301

6. Znak TE , jiná varianta

008700

7. Znak TE , jiná varianta

008701

8. Znak TE , jiná varinata

051501

9. Znak TE , jiná varianta

014800

Tyto znaky se dále řetězí dle určitých pravidel , jak je umísťovaly mayské národy na své stély .

To jest zapíše se hlavní znak (je-li jaký) a pak k němu příslušné affixy .

Viz niže :

Tedy , první znak YO je přípona , tedy zde jako prefix .

Druhý znak TO může být jak přípona, tak hlavní znak .

Třetí znak je rovněž , jak přípona , tak hlavní znak .

Tudíž je několik možností , jak toto slovo zaznamenat .

1.

Zvolíme 1. znak  affix , 2. znak affix (oba jako superfix) , 3. znak hlavní .

2.

Zvolíme1. znak  affix , 2. znak hlavní , 3. znak affix (může být jako superfix, infix,postfix)

3.

Zvolíme  1.znak affix , 2. znak hlavní , 3. znak hlavní , může být jako prefix a horizontálně vedle sebe hlavní

4.

Zvolíme 1. znak affix , 2.znak affix , 3. znak affix , může být první dva jako superfix, třetí jako postfix.

Červen 17, 2013 Posted by | O jazyce nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | , , | Napsat komentář

Malý návod na překlad zeměpisných názvů v mexickém – aztéckém jazyce nahuatlu

Asi nejčastěji to bude zajímat člověka v souvislosti s názvy zeměpisných pojmů , např. když pojede do Střední Ameriky .

Nejprve je vhodné se pokusit v názvu , který ale je dosti španělštinou zkomolený , rozpoznat původní tvar .

Nejčastěji bude zredukávána koncovka , případně zaměněno O za U , často X za J , P za B , dvojhláska TL za T nebo D  .

Např. TACUBA  je vlastně TLAHCOPAN , JALAPA je XALAPAN , TEXCOCO bylo nejspíše TEZCOCOC , MEXICO bylo nejspíše MEXICOC , METZICOC či MEZICOC a podobně .

Dále se oddělí koncovka, která bývá poměrně  dobře rozpoznatelná , viz níže a z ní vyplyne další význam celku .

Po té se lze pokusit rozdělit slovo od leva na jednu případně více částí . To však není jednoduché, jelikož to vyžaduje umět vidět vnořené části nebo celky slov a to zase vyžaduje je znát a případně jejich přibližný význam .

Asi největší problém bude s krátkými vnořenými slovy , např. ATL – agua – voda se redukuje na pouhé A a bude těžké jej oddělit od kusu jiného slova , zvlášť ,když pro usnadnění výslovnosti budou užity také „vsuvně-výsuvné“ pomocné kmenové hlásky .

Další postup je pak naznačen ve vícero článcích .

Např. -TLAN , -LAN , -CO , -TZINCO , -PAN , -AC , – OC , -CAN , – HUACAN , -TENANCO , TITLAN , NETLAN jsou nejčastější koncovky u jmen zeměpisných názvů .

Tedy slova , jež končí na koncovku –TLAN , tak byť to jsou a byla vždy početná města, tak ta koncovka neznamená vůbec město ani místo .

Její vznik je docela zajímavý , jak jsem psal v jiném článku o dávném přirovnání částí lidského těla k zeměpisným útvarům , tak podobně u Mexiců – Aztéků, tak jelikož nějaké místo , jež chtěli pojmenovat, tak bylo inspirováno jméno jeho nějakým větším výskytem věcí téhož druhu .

Jelikož zuby v ústech jsou jako předmět téhož druhu soustředěny na vyhraněném prostoru( v ústech) a je jich jako mnoho , resp. plno , resp. hojnost , tak posloužily pro výrobu přípony, jež charakterizuje tyto pojmy a ve španělštině pro to mají výraz junto ,  který pochází ze sanskrtu (joga) a to je jako hojnost , něčeho plno , množství . V samotném sanskrtu to slovo je dodnes vidět napříklat ve slovech evropských jazyků  conjunktion , adjungovaný , joint , junktion ( většinou ten slovní kmen značí spojení , křížení , styk , spokojený apodobně ) . Další a další významy přibývaly s užíváním tohoto slova za různých okolností . Např. křížení železničních tratí railroad junktion (aby se mohlo něco spolu křížit, tak se to také spojuje) , resp. aby mohlo být něčeho více (předmět téhož druhu), tak je jako spojen (tím , že je u sebe na hromadě) . 

(Malá odbočka , samo slovo místo a později město (kdysi miesto) vzniklo také jako přirovnání k jevu „Tam, kde se mísí lidé“ . Prostě ve městě je více lidí pohromadě a tak se mohou mísit , čili málo lidí se nemá s kým mísit .)

S tím pak souvisí dávné slovo přátelit , které je v perštině amichtan a , co je na něm zajímavé je , že znamená také mísit , což je podstata přátelení se a to je , dá se říci skoro doslova obsaženo v latině a dalších středozemních jazycích , jelikož amicus , amico , amigo  je přítel .  Pochopitelně , aby se mohl někdo s někým přátelit , musí být na „to“ dva a více a tak se mohou „mísit“  

Takže zde znamená místo plné (něčeho) , hojné (na něco) , četné (výskytem)

Tedy např. MAZATLAN – Lugar junto de los venados – Místo plné jelenů

Jiné je např.

COZCATLAN  – Lugar junto a los diamantes o cosas preciosas – Místo hojné na diamanty nebo věci drahocenné (území Salvadoru)

Další slova končící na – TITILAN

TENOCHTITLAN – Lugar entre las pencas de nopal – Místo uvnitř nopálových kmenů .

Hodně jmen končí na koncovku –LAN , to znamená území, kde je ten a ten jev či výskyt .

Např. tedy ACAL LAN – to je od slova ACALLI – piragua – piroga-kanoe , –LAN , tedy např. Místo , kde se plaví na kanoích (to sloveso značící činnost tam samozřejmě nutně být nemusí a pak se to dohledává buď podle původních zápisů v aztéckém písmu , kde je příslušný obrázek, ze kterého činnost vyplyne ) , nebo z ústní tradice . Samozřejmě , že může být i dodatečně , neznámo kdy pozměněná , např. podle toho, co si obyvatelé přáli slyšet v tom jménu.

(tedy zřejmě vzniklo ja ATL + CALLI , tedy dům na vodě , asi jako tichooceánští domorodci říkali HMS plavidlům J.Cooka plovoucí domy , tedy pochopitelně zde domy na vodě , jelikož co je na vodě , je nutně plovoucí (jinak by kleslo na dno moře)) .

Další jména končí na koncovku –PAN , např. město CHILAPAN , značí tedy Lugar sobre al río de los ajíes – Místo nad řekou papriky

Některá jména jsou ale ošidná , např. ACAPOLNETLAN a ACATLAN

To druhé značí Lugar junto a las caňas o caňaverales – Místo plné třtiny nebo třtinových plantáží

To první Lugar junto al centro de grande caňas o caňotas – Uvnitř (uprostřed)  místa hojného na velké třtiny či třtinová  pole

Totiž POLLI – grueso , vasto – silný , velký , obsáhlý

NE – vnitřní přípona , jako že je něco uvnitř něčeho

TLAN – junto – hojnost , plné (něčeho)

Dále mnoho jmen končí na příponu –CO , ta značí Místo , kde je to a to , např. ACATZINCO Lugar de pequeňas caňas o caňitas – Místo malých třtin či třtinek

Okolnost , kdy  zeměpisný název končí na -c nebo -co , je dána skutečností , že slovní kmen , který získáme po odtržení absolutního suffixu , ted -tl , či -tli , resp. -li (-lli) je zakončen samohláskou nebo souhláskou .

Ale také v případě složených slovních jmenů , kdy jsou po zakončení slova opatřena jinými koncovkami , tak dle způsobu odtržení , tak to , co „zbyde“ na konci , je rozhodující , zda to bude zakončeni na -c nebo -co .

Takže slovo ACAPOLCO končí na -co proto ,že mu předchází slovo ACATL + POLLI po odtržení přípony -li je tedy na konci L , tedy souhláska a proto je na konci -co , nebo HUEXOTZINCO , tedy HUEXOTL + -TZIN + CO , zude , jelikož je ze slopvního kmene učiněna zdrobnělina a ta je dána příponou -TZIN a to končí bna N , tedy souhlásku , je prot na konci -co .

nebo XOCHIMILCO (to je XOCHITL + MILLI + CO , odtrhneme-li MIL(li) , bude koncová kmenová hláska L , tedy souhláska a prot na konci -co (také to mohlo být slovo MILIA či miltoa (tak jak tak se odtrhává koncovka daného tvaru , tedy -toa či -ia a zbývá v kmeni -L na konci , tudíž koncovka je -co .

nebo XALCO , tedy XALLI + -CO , tedy XAL(li) po odtržení je na konci L a pto je koncovka -co .

Jiná jsou slova jako TEPEYAC (TEPETL + YACATL + -CO

Např. XOCHICALCO = XOCHITL + CALLI + CO , zde se skutečně odtrhne pouze absolutní suffix , tedy přípona a zbyde na konci L , tedy souhláska a proto -co .

Slovo TEPEC je rovněž tak utvořeno , ale zobecnělo . tedy TEPETL , odtrhneme TEPE(tl) , zbyde E a to je samohláska a proto na konci -c . Cosi ja ko Lugar en cerro , Místo na vrchu , na kopci )

S názvem TEXCOCO je poněkud problém , zde totiž „mate“ to zakončení slovního kmen , jež je právě CO a to není koncovka lokativ , ale přímo slovní kmen a Španělé to koncové -C vynechali . Takže proto na konci -c , jelikož končí na -O a to je samohláska .

TZIN  značí zdrobnělinu, např. ACATL , ACATZIN – caňa , caňita –  třtina , třtinka

Jména, která končí na příponu -CAN , resp. -HUACAN značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde , např.

TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou četní bohové .Vůbec to neznamená místo, kde se stáváte bohem . Není to ani původní jméno, ale dodatečně dané Mexiky – Aztéky a ti tím chtěli vyjádřit jen právě toto konstatování .

TENANCO – značí místo, kde je ohrada , zídka , např. je město MAZATENANCO – tedy Lugar de muralla pro los vernados – Místo ohrady pro jeleny

CO – značí místo ,kde se vyskytuje určitý jev , např. COMALCALCO značí Lugar en la casa del comal – Místo v domech , kde je comal a slovo comal zase značí plát z pálené hlíny pro pečení tortillí , čili celou větou Lugar en la casa de la plancha de barro para calentar de tortillas , tedy Místo v domech , kde jsou pláty z pálené hlíny pro pečení tortillí .

, dopříště dopíši další pojmy

Duben 11, 2009 Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O aztéckém písmu a způsobu zapisování názvů míst a krátkých vět

Tenhle článek je o tom, jakým způsobem Mexikové – Aztékové  a jiní , kteří hovořili jazykem nahuatlem , zapisovali např. názvy měst a zeměpisných útvarů a krátké věty .

UKÁZKA ZNAKŮ

UKÁZKA ZNAKŮ

 
 
 
 
 
  
 
 
Tímhle způsobem měli sestaven ve svých středních školách zvaných CALMECAC (cosi jako lyceum) slovník a mluvnici a vyučovali se znalosti psaní a čtení .
Výrazy značí : Slunce , hora , had , tamní rostlina zvaná opuncie , resp. nopál tedy NOPALLI , tamní rostlina zvaná maguey tedy METL , vlajka (zástava) .
 
Když např. chtěli napsat Hadí kopec , tedy COATEPEC, nejprve rozložili slovo na COA(tl) + TEPEC a zakreslili symbol pro kopec – cerro – TEPEC a znak pro hada – serpiente – COATL 
Pozn. Zde druhý znak je správně TEPETL , ale to je hora – monte . Znak pro TEPEC , cerro – vrch vypadá trochu odlišně .
 
V centru Tenochtitlanu , tam co byl tzv. Templo Mayor , Velký Chrám , oni Mexicové – Aztékové jej nazývali HUEHUE TEOCALLI jehož torzo je v současnosti vidět , tak byla ulice, jež vedla podél , lemována stavbou tzv. COATEPANTLI , tedy Muro de serpiente , resp. Paredón de serpiente –  Hadí zeď , jelikož na ní byly reliéfy pravoúhlých podélných obrazců , vzájemně propletených , odtud tedy jméno .
Její jméno je složeno jako COA(tl) + TEPANTLI , tedy COATL – serpiente – had , TEPANTLI – muro , paredón , – zeď , stěna .
TECPANTLI – palacete – zámeček , residence , vilka
Zapsání se provedlo pomocí znaků pro znázornění hada a vlajky .
Totiž had – COAT(l) + vlajka – PANTLI .
Symbol pro vlajku byl zvolen proto , jelikož druhá část slova obsahuje souvislé zvukové vyjádření pro věc, jež značí vlajku , tedy PANTLI , ta samohláska  e se již nevyjadřovala ničím, ale aby se to dalo souvisle vyslovit, tak zkušený písař věděl, jak se slova skládají z jednotlivých slovních kmenů a také věděl, že se náhodně shodují části  slovních řetězců různých , nesouvisejících slov .
Takže aby slovo bylo možno souvisle vyslovit, tak věděl, že se musí mezi slovo COATL a zbytek PANTLI dát taková hláska, jež nahradí hlásku l, bránící zřetězení  . Sice by bylo lze vyslovit COATLPANTLI  , ale to by nedávalo smysl (takové slovo v této zvukové podobě není a tak zápis byl v podstatě jednoznačný a doplnit po paměti chybějící překlenovací hlásku e bylo to nejmenší . Dá se říci o dost jednodušší, než např. v dnešní angličtině , nemající téměř žádných pravidel co se týče výslovnosti, jež jsou jen volná daná vývojem od kdysi jazyka, jenž měl v minulosti i skloňování , jež zaniklo a tudíž při učení angličtiny nutno v podstatě znát separovaně výslovnost každého slova , dá se říci že pravidlem angličtiny z hlediska výslovnosti je nepravidelnost (kromě jiného i proto, že snad už jen 1/10 počtu slov je saxonskoanglických, ostatní vesměs ze středozemních jazyků) .
 
Nebo v příběhu od Gary Jenningse AZTÉK , se budoucí písař TLILECTIC MIXTLI  zajímal jako školák o účetní knihy v guvernérově paláci na XALTOCANU a pokoušel se je číst . Byl tam např. soupis obyvatel a domů jejich cosi jako adres .
Např.  tam bylo uvedeno jméno jakési pradleny jménem Žluté světlo , tedy COZTLI TLANIXTELOTL .
Bylo to zapsáno pomocí dvou znaků : zub(špičák) a oko a obojí vykresleno žlutou barvou inkoustu .
Takže žlutá barva je COZTLI a znaky se četly TLAN(tli) + IXTELOTL = TLANIXTELOTL .
Čili vzala se nesouvisející slova, jež nicméně obsahovala důležité zřetězení, jehož zvuková podoba v souhrnu dala výsledné slovo světlo , tedy TLANIXTELOTL .
Ta koncovka tli ve slově TLANTLI není nositelem významu a každý písař věděl, jak se slova skládají v jejich jazyce , tj. zpravidla celý , nebo část slovního kmene se připojí k celému či části dalšího slovního kmene a tak pořád dál a to zakončené konkrétní koncovkou .
 
 
 
AZTÉCKÉ PÍSMO

AZTÉCKÉ PÍSMO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Název Chilapan je zde utvořen následovně : Má znamenat Lugar sobre el río de chiles o ajíes  , Místo nad řekou papriky (dle výzkumu jmen tohle tím mínili) 
 
Tedy CHIL(li) + A(tl) + – PAN = CHILAPAN , vzali obrázek pro koryto s vodou (něco jako říční profil) , nad něj nakreslili papriku , tím že ji nakreslili nad , tak docílili přípony -PAN
 
Název Colhuacan má , jelikož je zeměpisně užit vícekrát na více místech několik významů , tedy např. Lugar de ríos torcidos , Místo zakřivených(zakroucených  řek, Místo kde jsou zakroucené řeky .
Tedy COL(tic) + HUACAN = COLHUACAN ,  tórcido , Lugar dónde . Předmět, jehož se přídavné jméno týká , tu ale není vysloven v tom jméně .
Takže jediný způsob, jak  jej „dešifrovat“  , je ten , že se sleduje obrázek .
Takže bude-li např. obrázek obsahovat kresbu půdorysu meandrovité řeky , jsou to ríos tórcidos , tedy zakroucené řeky a  pak se užije nejobvyklejší přípona CAN , resp. HUACAN , což značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde je .
V tomhle obrázku je znázorněn zakřivený(zakroucený)  kopec (jeden) , takže by se toto slovo COLHUACAN přeložilo jako Lugar de cerro tórcido , Místo , kde je zakřivený kopec .
Kdyby se jednalo o jednu řeku , tak se zakreslí jen jedna, bude-li jich obecně více, nakreslí se dvě a bude-li jich konkrétní počet , tak se vyznačí pomocí jejich číslic .
 
 Název COATLAN je utvořen ze slov COA(tl) + TLAN , tedy had + plné , hojné .
Slovo , jež vyjadřuje to , čeho je mnoho , je dáno příponou TLAN .  Ta vznikla nikoliv náhodou jako přirovnání v zubům , tj. tlantli – diente – zub , tlanah – dientes – zuby . Totiž zuby, jako předmět stejného druhu , jsou soustředěny pohromadě v jednom místě , a sice v ústech . Tudíž se kdysi v dávné minulosti mohly stát přirozeným přirovnáním , synonymem pro to , čeho je mnoho .
Z toho důvodu tedy přípona, jež vyjadřuje to ,  čeho je mnoho , se značí právě pomocí obrázku zubů .
Nejedná se o náhodnou projekci , kdy by se pro vyjádření patřičného zvuku použilo slovo, jež má stejnou , resp. alespoň částečně shodnou zvukovou podobu . Tenhle postup se samozřejmě u složitějších výrazů rovněž užívá , ale zde tomu tak není .
V podstatě to jsem se pokusil vysvětlit v článku o přirovnání zeměpisných pojmů k různým částem těla . Zde se vlastně také přirovnává nějaký přírodní úkaz – plno (hadů na jednom místě ) k části lidského těla .
Čili nakreslil se obrázek zubů a nad něj obrázek hada .
 
Podobně je odvozen název AHUACATLAN – Místo plné avokáda .
Nakreslil se strom AHUACATL (avokádo) a k tomu TLANTLI (zuby) .
 
 
 
AZTÉCKÉ PÍSMO

AZTÉCKÉ PÍSMO

Aztécké číslice  , je vidět , že jsou podobně jako mayské , důsledně dvacítkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Příklady užití aztéckých číslic . Na obrázku z leva je např. uvedeno :
sto pytlů kakaa , tedy pět dvacet – macuilpoalli tlamamaltin  cacahuameh – ciento cargas de cacao ,
dále osmdesát supů, tedy čtyři dvacet – nauhpoalli totomeh  – ochenta pájares de este color
dále čtyřista  per, tedy jednou čtyřista – centzontli quecholtin – cuatro cientos plumos
UŽITÍ AZTÉCKÝCH ČÍSLIC

UŽITÍ AZTÉCKÝCH ČÍSLIC

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Aztécké číslice , je vidět , že jsou důsledně dvacítkové , číslo od jedné do dvaceti se vyjadřovalo tečkami , takže zde v ukázce je sice znázornění od jedné do deseti, ale i pro čísla jedenáct až devatenáct se užívalo příslušného počtu teček .
DvacetPOALLI se značilo symbolem pantli – vlajka 
Čtyři sta symbolem pro peří , jelikož samo osobě slovo CENTZONTLI znamená bez počtu , tedy přirovnání , jako počet vláken u pera .
Osm tisíc se značilo jako obchodnický vak – ruksak asi jako symbol „mnoha“ zboží, tedy i peněz , XIQUIPILLI .
AZTÉCKÉ ČÍSLICE

AZTÉCKÉ ČÍSLICE

Další příklady zapsání názců měst  písmu, jímž byl zapisován nahuatl :
TENOCHTITLAN

TENOCHTITLAN

HUEXOTLAN

HUEXOTLAN

TLAXCALA

TLAXCALA

TOLUCA

TOLUCA

Březen 14, 2009 Posted by | O aztéckém písmu, O jazyce nahuatlu | 1 komentář

O gramatice mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

DICTIONARY OF NAHUATL  - SLOVNÍK NAHUATLU
DICTIONARY OF NAHUATL - SLOVNÍK NAHUATLU

                                                                  
Abeceda: obsahuje následující písmena a zřetězení :

A , C , E , H , I  , L , M , N , O , P , Q , T , U , X , Y , Z

Dále zřetězení ch , tl , tz , ll , uh , hu , qu , cu , uc 

ve starších textech se před tvrdými samohláskami používala tzv. cedilla, tj. c s přívěškem , která pak byla nahražena z , občas se ještě používá v různých cizojazyčných trankripcích , aby se „nemíchala“ „domácí“ výslovnost s aztéckou .

C před tvrdými samohláskami je k , před měkkými s .

Ch je č

Tl je tl

Tz je c (tvrdé c , někde píší, že ts , ale není to tak .Není Ketsal , ale Kecal (vzácný pták) .

Ll čtou dnes jako výrazné L , ale já osobně jako LJ , lépe se to pamatuje . (Ale nejedná se o zřetězení LL, pokud dojde ke složení dvou slov, či slova a přípony) , např. TOLLI(junco-rákos) + přípona -LAN (lugar de , místo (něčeho))= TOL(li) + -LAN = TOLLAN

Uh ,

Hu vždy jako kulaté v (w)

Qu jako k a užívá se před měkkými samohláskami .

Cu jako KW   ,

Uc také jako kW , ale k tomu zřetězení dochází v modifikované gramatice, kde se vynechává H .

Tam , kde se chce zaručeně číst s po čemkoliv kdykoliv, tak se píše cedilla , C s přívěškem .

Yvždy jako j

-I, též ve zřetězení jako i

H se vyslovuje , pokud není ve zřetězení UH , HU  , dále na koncích slov , např.  v množném čísle jako tzv. ráz (saltillo) , př. TLACATL (Sg.) TLACAH (Pl.) , ale osobně si myslím ,že je lepší je číst , lépe se pak rozliší jednotlivé tvary .

U jen jako doplňující hláska do zřetězení pro výslovnosti W .

X jako š , jen tam, kde je modifikovaná výslovnost vlivem španělského přechýlení a ani nahuatlem hovořící se „nevrátili“ k původní zvukové podobě , tak rovněž jako naše h , jedná se vždy o případ, kdy je X před samohláskami v uceleném slovním kmeni .

Proto je vždy nutné zjistit, z jakých dílčích slovních kmenů se slovo skládá a takto jej také vnímat a vyslovit .

Tudíž může dojít i k bizardní situaci, kdy se „setkají“ tři l , tedy LLL a to může být tehdy , když slovo zleva se nechá ukončit na LL a napojí se na další slovo, které na L začíná a rovněž také naopak, zleva je slovo , ukončené na L a zprava se připojí slovo, jež na LL začíná .

Pak je vhodné si pro výslovnost (v duchu) říci —-LL , L —- , resp. —L, LL —- a pomoci si jako —-Lj,L—- , resp. ——L,Lj—— a mezi nimi krátká pauza .

Z samotné vždy jako tvrdé S . (asi jako El Zorro)

U každé části budou postupně jako příklady doplňovány kratší a posléze  delší věty a na konci souvislý text s postupným odvozením , jak jej převést např. z českého jazyka do nahuatlu . Pro každý případ jich bude velké množství , pokud možno ve všech tvarech .

 To vše je tzv. nahuatl klasický .

Sice se s ním dnes již nehovoří , jelikož jeho výslovnost je ovlivněna španělštinou a tím vznikl nahuatl moderní .

Ale má jednu nevýhodu , tím , že zjednodušuje i výslovnost , tak za cenu toho, že se ztrácí informace o tom, z jakých dílčích slov se slovo skládá , neboť redukuje složené hlásky a redukuje dílčí slovní kmeny .

Aby bylo možno cokoliv přeložit , například texty ze starší doby , je nutno nakonec použít nahuatl klasický ,  je poměrně jednoznačný a pomocí něj lze vytvářet i nové pojmy, v jeho době neznámé .

Gramatika zde bude ve dvojím provedení :

první bude podle  zvyklostí anglosaských universit se zaměřením na studie původního obyvatelstva Střední Ameriky

druhé podle zvyklostí hispanských universit se zaměřením na studie původního obyvatelstva Střední Ameriky

Porovnání gramatiky bude v prvním případě dle  hlediska angličtiny, někde navíc i češtiny  , pro nahuatl je dále zkratka NH , pro angličtinu je dále ANG

V dalším odvození převážně z hlediska českého jazyka .

Pozn.  samohlásky zde budou značeny V (vowel) , souhlásky C (consonant) .

Slovní podmět a předpony předmětu :

                            Předpony předmětu

                     NH                                                         ANG

     Sg.                        Pl.                                       Sg.              Pl.         

1 . ni-                         ti-(t-)                                  i                  we

2. ti-                          am- (an-)                           you            you

3.  —                           —                                        she , he     they

                           Předpony podmětu

                    NH                                                         ANG

    Sg.                        Pl.                                      Sg.                       Pl.

1. nech-                  tech-                                me                       us

2. mitz-                  amech-                            you                     you

3. c- , qui-             quim- , quin-                him , her , it    them

te                                                                       sombody

tla                                                                      somthing

                           Zvratné předpony

                      NH                                                    ANG

        Sg.                            Pl.                               Sg.                             Pl.

1.  no- (n-)                   to-   (t-)                   myself                          ourselves

2.  mo- (m-)                mo- (m-)                yourself                      youselves

3.  mo- (m-)                mo- (m-)               him , her , itself        themselves

                        Přípony zájmenné a podstatných jmen ,

                       přivlastňovací předpona  odkazující na vlastníka

                      NH                                                    ANG

        Sg.                            Pl.                               Sg.                             Pl.

1.  no-   (n-)*       to- (t-)                          my                             our

2. mo-  (m-)*      amo- (am-)                your                           your

3. i-                         im- (in-)                      his ,  her ,  its          their

*písmeno o se ubírá před a,e,i

                   Přípony přivlastňovací přidávané k přivlastňovacím zájmenům

      Sg.                             Pl.

C – hui                           C – huan

V – uh                            V – huan

              Přípony přidávané k nepřivlastňovacím zájmenům

Sg.                                   Pl

C -tli                             -tin , – meh

V -tl                              -me(h)

l -li                                 -tin

-in *                              -meh , -tin

* přípona se užívá v malém počtu slov vztahujících se k malým zvířatům

 Přípony užívané pro podstatná jmena odvozená od sloves

       Sg.                                 Pl.

 C -qui                              -queh

 C -co                               -queh

 V -c                                 -queh

Tvarosloví podstatných jmen v nahuatlu

Přípony podstatného jména slovesného

           NH                                ANG

1.  ni , ti                       i , we

2. ti  , an                     you

3. – –                               he , she , it, they

             CZ                       ANG                           NH

Např. Ty jsi Tolték , You are a Toltec , Ti Toltecatl

Přivlastňovací zájmena

Předložky přivlastňovacích zájmen

1 – Specifikovaný přivlastňovatel (obecný)

1 –  no / to (my / our)

2 –  mo / amo or mo (your)

3  – i  nebo mo / im  nebo  mo (his / her / its / their)

Nespecifikovaný přivlastňovatel (ne obecný)

te (somebody´s)

tla (something´s)

ne (fiktivní přivlastňovatel  na zvratném slovesu s účinkem na podmět)

2 – Kmen podstatného jména (občas zahrnující nějaký zdvojovací plurál)

3 – Přípony přivlastňovací

Sg. V -uh nebo  C -hui  nebo  žádná

Pl.  -huan

Nepřivlastňovací podstatná jména

4 – Kmen podstatného jména (občas zahrnující nějakou nahražující položku)

5 – Přípona podstatného jména v absolutivu (cosi jako nominativ)  , nekompatibilní s 1- a 3-

Sg.  tli  nebo  lli  nebo  tl  nebo  in  nebo  žádná

Pl.  tin  nebo  meh  nebo  h

 Shrnutí tvarosloví sloves v nahuatlu

Slovesa jsou složena z následujících částí :

0–  Optativní , resp. imperativní označovač (samostatné slovo)

ma = if , should it be that , let it be that

tla = if , should it be that , perhaps , let it be that (more polite than ma)

maca(mo) = if not , let it not be that (from ma + ahmo)

tlaca(mo) / tle = if not , let it not be that (more polite than macamo)

1 – Označovač záporu

ah (předpona)  nebo ahmo označovač záporu (samostatné slovo) („not“)

(nekompatibilní s označovačem optativa/imperativa , také 0

Předpona antecessiva

(ukazovaná akce je nebo bude ukončena v době trvání řeči nebo v čase hlavního slovesa (povinně s minulým časem)

o (already) již, už

3 – Zájmeno podmětu

1 ni / ti  (or xi)  (i / we)

2 ti (or xi) /am (or an) (or xi) (užívá se xi v optativu či imperativu)

3 ti (or xi) / am (or an) (or xi) (he / she / it / they)

4 – Předpona  předmětu (specifikuje Benefaktiv pro  přímý objekt – IO , resp. nepřímý objekt –  DO) – nekompatibilní se následující 7

1 nech / tech (me / us)

2 mitz / amech (you)

3 c / qui *) /qim (him /her / it / them)

*) Užívá se c před nebo po samohlásce , qui jinde (quim >> im jako zvlášť DO zájmena )

5 – Přímý označovatel  (pro místo  nebo čas)

on (thither)

hual ( hither)

6 – Zvratné zájmeno

1  – no / to  (myself / ourselves)

2 + 3  – mo (yourself / ourselves / himself / themselves)

v ostatních případech  ne(užívá se , když zvratné sloveso je užito jako nezvratné)

7 – Nespecifikovaný Benefaktiv , IO nebo DO zájmeno nekompatibilní s výše uvedenou 5)

To je fiktivní předmět pro užití přechodníku slovesa mimo uvedený předmět

te (pro lidi)

tla (pro nikoliv lidi)

Podstatná jména končí na koncovku -tl , -lli , -tli , in

          Sg.                                         Pl.

-tli předchází  C ,           -tin , -meh

-tl předchází   V ,           – meh

-li předchází   l   ,             -meh        (vlastně , jelikož l je také souhláska , tak by tvar byl slovo končící na l + tli , např. PIL + TLI = PILTLI , ale jelikož ltl by se špatně vyslovovalo,

 tak již kdysi dávno to Indiáni zredukovali na l(t)li = lli , proto není pil+ tli , ale pil + li = pilli (syn , dítě)a mnohá podobně konstruovaná slova .

-in *)                                    -meh , -tin  ,

*) předchází slovo v základním tvaru v případě, že tvoříme zdrobnělinu

ještě dopíši :

Přehled jednotlivých částí je podle gramatiky  D.K. Jordan v angličtině , a hispanoamerických autorů ve španělském jazyce , kde je užita  transkripce , založená na anglickém způsobu přepisování(v prvním případě)  a na bázi španělského pravopisu kdysi vzniklé trankripce (v případě druhém)  a zde převedená do klasické podoby na španělské modifikované bázi.

NAHUATL  – přehled jednotlivých částí gramatiky

U každé části budou postupně doplňovány kratší i delší věty jako příklady . Některé příklady budou asi na náš český jazyk méně obvyklé, ale jelikož mohou nastat , tak  se v českém jazyce opisují více větami . Jsou zde zkrátka pro dokreslení možností gramatiky nahuatlu .

Jednotlivé části , které budou následovat :

1. Podstatná jména

2. Složeniny

3. Pořadí slov ve větě

4. Zájmena

5. Číslovky (ty jsou podrobně odvozeny v samostatném článku)

6. Příslovečné otázky

7. Slovesa  – jako samostatná větší část – postupně budu doplňovat jednotlivá slovesa se všemi možnými tvary a ty napíši hned zkraje , odvození až potom .

————————————————————————————

1. Podstatná jména :

a) Jmenný přísudek : 

V klasické verzi jazyka nahuatlu není sloveso být a okolnost se řeší potřebnými předponami (prefixy)u podstatného jména a to tvoří přísudek .

(tvar ni- , ti- se použije v případě, že podstatné jméno začíná na souhlásku) ,

(tvar n- ,t- , tedy redukovaný , se použije, začíná-li podstatné jméno na samohlásku 

Příklad :

1. os. Sg. Ni + Toltecatl = Nitoltecatl – I am a Toltek – (Já)  jsem Toltek , N+Otontlacatl = Notontlacatl – (Já) jsem Otomí

2. os. Sg. Ti + Toltecatl = Titoltecatl – You are a  Toltek – (Ti)  jsi Toltek , T+Otontlacatl = Totontlacatl – (Ty) jsi Otomí

3. os. Sg. — + Totecatl = Toltecatl – He(She)  is a Toltek – (On,Ona)  je Toltek , — + Otontlacatl = Otontlacatl – (On,Ona) je Otomí

————————————————————————————————

1. os. Pl. Ti + Tolteca+h = Titoltecah – We are a Tolteks – (My) jsme Toltekové , N + Otontlaca+h = Totontlacah – (My) jsme Otomíové

2. os. Pl. An + Tolteca+h = Antoltecah – You are a Tolteks  – (Vy) jste Toltekové , An + Otontlaca+h = Anotontlacah – (Vy) jste Otomíové

3. os. Pl.  — + Tolteca+h = Toltecah  – They are a Tolteks  – (Oni , Ony) jsou Toltekové ,– + Otontlaca+h = Otontlacah – (Oni,Ony) jsou Otomíové

*******************************************************************************

 Začíná – li podstatné jméno na p , resp. m, je předpona am(na místo an ) .

Např.

(Vy) jste Mixtekové   – Am + Mixtecat+h = Ammixtecah,  (Vy) jste Mexikové – Am+Mexica+h = Ammehicah , resp. Ammexicamecah

(Vy) jste  Papantlatek –  Am + Papantlateca + h = Ampapantlatecah

ale všude jinde , jako výše

 (Vy) jste lidé – An + Tlaca+h = Antlacah 

b) Tvary absolutní přípony (sufixu)

 Největší část podstatných jmen , cca 90 % počtu má tvar -tl(po samohlásce)

Např. :

Mexicatl (Mexik, Mexičan), cihuatl (žena), atl (voda) , tlacatl (člověk)  , ocelotl (jaguar)

Další mají tvar – tli(po souhlásce)

Huitzilopochtli (udatný kolibřík) ,  itzcuintli (pes) , cuauhtli (orel) , oquichtli (muž)

Další  mají tvar -li(po koncovém l)

Calli (dům) , pilli (syn , dítě) ,

Tyto koncovky odpadají při tvorbě složenin (muž + syn,dítě) = chlapec , tedy oquich(tli) + pil(li) = oquichpil

A dále také odpadají při tvorbě množného čísla .

Dále jsou podstatná jména bez absolutní přípony, totiž v případech většinou zvířat či rostlin :

Mají tzv. neabsolutní příponu 

-in

např. Michin (ryba)

A dále jsou podstatná jména zcela bez přípony , kd y značí např. konkrétní zvířecí druh :

Chichi – pes , ale jinak je pes všeobecně Itzcuintli

c) Množné číslo podstatných jmen :

Je popsaáno několik pravidel, po sobě  jdoucích a užívaných :

1. U podstatných jmen, končících na absolutní příponu-tl, -tli , -li a neabsolutní příponu –in, se tato odstraní

2.Nahradí se jinou příponou -h , resp. -tin, resp. –meh

Přípona -hse používá u slov, končících na samohláskupo odstranění přípony , tedy

např. : Cihuatl -: Cihua(tl) + -h = Cihuah , Tlacatl -: Tlaca(tl) + -h = Tlacah , Mexicatl – : Mexica(tl) + -h = Mexicah ,( ale také Mexicamecah , Chichimecah )

Přípona -tin se používá u slov , končících na souhláskupo odstranění přípony , tedy

např.: Oquichtli -: Oquich(tli) + -tin = Oquichtin(muži) , Opochtli -: Opoch(tli) + -tin = Opochtin

Ve spojení s příponami -h , -tinse může také objevit zdvojení první slabiky ,  tedy

např.: Teotl -: Te+Teo(tl) + -h = Teteoh , Cohuatl -: Co+ Cohua(tl) + -h = Cocohuah (dnes ale spíše Coatl -: Co + Coa(tl) + -h = Cocoah )

Coyotl -: Co + Coyo(tl) + -h = Cocoyoh (kojoti), Pilli -: Pi + Pil(li) + -tin = Pipiltin (synové,děti)

Přípona -mehse dá přidávat v obou případech, když končí na samohlásku i souhlásku po oddělení přípony podstatné jméno , tedy

např.: Michin-: Mich(in) + -meh  = Michmeh , Chichi -: Chich(i) + -meh = Chichmeh

Ve skutečnosti je ale poměrně volnost ve tvoření množného čísla , např .:

Cihatl -: Cihua(tl) + -meh = Cihuameh , Coyotl -: Coyo(tl) + -meh = Coyomeh , Coatl -: Coa(tl) + -meh = Coameh (nebo Cohuatl-Cohuameh)

Také Michin -: Mi+Mich(in) + -tin= Mimichtin (ryby)

Důležité ale je, že množné číslo se tvoří jen u životných podstatných jmen (ale nicméně jsem viděl i u neživotných : Atl -: A+A(tl) + -h = Aah (vody))

 Některá zosobněná nežovotná odstatná jména nicméně mají přípona množného čísla , tedy

např.: Tepetl -: Te + Tepe(tl) + -h = Tetepeh (hory)

Citlalli -: Ci + Citlal(li) + -tin = Cicitlaltin , ale jelikož to l před -tin způsobuje problém při výslovnosti, tak jej redukují na Cicitlatin

Tohle slovo ale má dva tvary , též Citlalin -:Ci + Citlal(in) +  -tin = Cicitlaltin a opět se redukuje na Cicitlatin (hvězdy)

Příklad krátké zosobňující věty :

(My) jsme skály -: Ti + Te(tl) + -meh = Titemeh

Dále u podstatných jmen opatřených  přivlastňovacím zájmenem , které tvoří přípona (sufix) , se množné číslo tvoří poněkud odlišně

d) Členy

U většiny podstatných jmen se přidává určitý člen in, který také ale hraje i roli zájmena

Příklad krátké věty s určitým členem :

Ni quitta in calli ((já) vidím dům)

Rovněž se používá neurčitý člence, který je současně číslovkou jedna , v tomto smyslu je nahuatl velice podobný evropským jazykům .

2. Složeniny

Složeniny vznikají spojením slov bez absolutních přípon (sufixů) .

Velmi často jsou to zeměpisné názvy, ale bývá velký problém je dešifrovat , jelikož jsou často redukované .

Příklad : XOCHIMILCO -: XOCHITL – květina , AMILLI – tierra de cultivo – půda k obdělávání , -CO – Lugar dónde  , Místo kde je.. , tedy XOCHI(tl) + (a)MIL(li) +  -CO = XOCHOMILCO  , tedy asi Lugar dónde se cultivan las flores, Místo , kde se pěstují květiny  – viz článek překlad názvů  ve Střední Americe .

TEOTIHUACAN -: TEOTL – bůh + HUACAN – Místo , kde , tedy TEO(tl) + TI(N)  + -CAN = TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan  los diodes – Místo , kde jsou hojní (četní)  bohové

Zde zřejmě došlo k redukci přípony množného čísla , jelikož to N (na konci -TIN)  by způsobovalo zřejmě potíže při výslovnosti .

Příklad krátké věty :

Já prodávám tortille – NI – (já),  TLAXCALLI (tortilla)  , NAMACA – prodávat , tedy NI + TLAXCAL(li) + NAMACA = NITLAXCALNAMACA

Rybí kost -: MICHIN (ryba) , OMITL (kost) , MICH(in) +OMITL = MICHOMITL

Samostatná přídavná jména se nevyskytují

3) Stavba vět , pořadí slov ve větě 

a) Afirmativní věta (věta obsahující tvrzení (např.: confirmation – utvrzení) )

Bývá v pořadí sloveso – podmět – předmět (V-S-O)

Např.: Žena vidí dům , ale dáme do patřičného pořadí

tedy  Vidí žena dům , tedy Itta in cihuatl in calli .

Dále je pořadí sloveso – předmět

Např. (Já) vidím dům , tedy Niitta in calli .

Chceme- li zdůraznit předmět, přemění se pořadí , tedy předmět – sloveso – podmět  , a pak se to dokonce podobá i češtině

např.: Žena vidí dům , tedy In calli itta in cihuatl .

Nebo přeměníme pořadí předmět – podmět

např. : Dům vidím (já) – In calli niitta .

Chceme – li zdůraznit podmět , pak je pořadí podmět – sloveso – předmět (ale používá se jen zřídka)

Tedy např.:  Žena vidí dům – In cihuatl itta in calli .

Pro větší zdůraznění předmětu či podmětu se používá ukazovací částice ca , jež značíto je to

Např.: To je ten syn, který jí tortilli – Ca pilli in quicua in tlaxcalli  – zdůraznění podmětu

Např, .: To je ta tortilla, kterou jí syn – Ca tlaxcalli in quicua in pilli – zdůraznění předmětu

b) Záporná věta

Tvoří se pomocí záporu Amo(ne)

Např.: Žena nevidí dům – Amo itta in cihuatl in calli .

Např .: Já nevidím vodu – Amo niitta in atl .

Nevidím tě – Amo nimitzitta (zde je ale použito zájmeno (tě) a je vloženo mezi předponu NI a sloveso ITTA ve tvaru MITZ )

c) Věta tázací :

Otázka se navozuje pomocí tázací částice Cuix(asi jako kdybychom v češtině napsali Otázka : a nyní konkrétní věta a za ní ?)

Např.: Jsi to ty ? – Cuix tehuatl ?

Vidíš tamten dům ?  Cuix tiitta in calli on ?

4) Zájmena

a) Zájmena osobní nesamostatná

Vždy se spojují se slovesy

1. os. Sg. Ni – př.: – (Já) nespím – Am nicochi

2. os. Sg. Ti – př.:- (Ty) mluvíš – Titlahtoa

3. os. Sg. – př.: – (On,ona) vidí – Itta

1.os. Pl. Ti – př.: – (My) nejdeme Am tiyahuih

2. os. Pl.  Am , An – př.:- (Vy) studujete – Ammachtiah

3. os. Pl — (Oni,Ony) píší – Tlahcuiloah

b) Osobní zájmena izolovaná

 

Užívají se ke zdůraznění osoby ve větě a nemusí být nutně před každým slovesem

Ve větě se užívají v roli tzv. jmenného přísudku s významem slovesa být .

Jsou ve dvojím provedení , tzv. dlouhé a krátké

Dlouhý tvar :

1. os. Sg. Nehuatl

1. os. Sg. Tehuatl

1. os. Sg. Yehuatl

1. os. Pl. Tehuantin

2. os. Pl.Amehuantin

3. os. Pl. Yehuantin

Krátký tvar :

1. os. Sg. Ne

1. os. Sg. Te

1. os. Sg. Ye

1. os. Pl. Tehuan

2. os. Pl.Amehuan

3. os. Pl. Yehuan

Způsob užití izolovaných zájmen :

1) Ztotožnění , přísudkové užití :

Např.:

Cuix tehuatl . (Jsi to ty ?)

Ca nehuatl . (Jsem to já)

Ca nehuatl  in nitlahtoa . (Jsem to já, kdo mluví)

Ca yehuatl in temo . (Je to to , co padá)

Ca tehuatl in titlachtia . (Jsi to ty , kdo pracuješ) – od slova labor – práce , laborar – pracovat

Ca tehuantin in titlacohuah . (Jsme to my , kdo prodává)

Ca tehuatl nican in nitequipanoa . (Jsem to já , kdo  tady pracuje )  – od slova trabaja – práce

Ca tehuatl in nitlatequia . ( Jsem to já , kdo dělá ) – od slova dílo – obra , dělat – obrar

2. Zdůraznění osoby

Ca yehual in pilli in cochi  (Je to ten syn , který spí)

Ca yehuatl in Ixtlilxochitl  in tecuhtli (Je to on , pan Ixtlilxochitl .)

In nehuatl ca nicochi . (Jsem to já,  kdo spí )

c) Zájmena ukazovací

In– vztahuje se k předmětu blízkému(to , tadyto)

On – vztahuje se k předmětu vzdálenému  (to , tamto)

Např.:

Ca tezcatl in . – Tadyto je zrcadlo .

Ca tezcatl on . – Tamto je zrcadlo .

Tato zájmena ukazovací in , onse používají po jménech , tvoří tak přídavné jméno .

Jelikož se dává za jméno , nemá tvar množného čísla , to má jméno samo .

Např.:

Niccui in amatl in . –  Beru tento papír . Jsem to já, kdo bere tento papír .

Niquimitta in tlacah in  . – Vidím tyto muže .

Inin – Toto

Inon – Tamto

Inin , ca nitlapohua . – Toto , to přečtu  .

Inon , ca amo nitlapohua . – Tamto , to nepřečtu .

Také mají , jak již bylo řečeno , funkci přídavného jména (jelikož se spojují s podstatnými jmény)  :

Cuix ticmati inin cihuatl  ? – Znáš tuto ženu ?

Amo nicnequi inon amatl . – Nechci tamten papír  .

Jelikož se však dává před jméno , existuje k němu množné číslo , jež se tvoří podle vztahu k jménu , k němuž přísluší .

Inique in

Inique on

Cuix tiquimmati inique in amameh ? – Znáš tyto  papíry ?

Cuix tiquimmati inique on cihuah ? – Znáš tamty ženy ?

 

Inin – Toto

Inon – Tamto

Inin , ca nitlapohua . –  Toto , to si přečtu .

Inon , ca amo naxcatia . – Tamto , to nevlastním .

Rovněž mají funkci přídavných jmen , přičemž se spojují s podstatnými jmény .

Cuix ticmati inin tlacatl ? – Znáš tohoto muže ?

Amo nitlacuiloa inon amoxtli . – Nepíši tamtu knihu .

Jelikož se dává před jméno , tvoří se k němu množné číslo , jež se tvoří v závislosti na jménu , k němuž se vztahuje .

Inique in

Inique on

Cuix tixmati inique in tlaltin ? – Znáš tyto země ?

Cuix titlanextia inique on cihuah ? – Kreslíš tamty ženy ?

d) Zájmena přivlastňovací

Kromě přivlastňovacích předpon (prefixů) uvedených níže se používají i přivlastňovací přípony (sufixy) .

S koncovkami slovních kmenů končícími na samohlásku se přidávají následující přípony (sufixy)  , jež nahradí absolutní příponu -tl

a sice příponou uh (nejčastější přípona)  .

Např.:

 No + … – uh  : Noteuh =  No + te(otl) +uh – Můj bůh .To o se kvůli lepší výslovnosti odstraní , tedy Noteuh .

 Mo + … – uh: Mochichiuh = Mo + chichi + uh – Tvůj pes

I + … – uh: Icihuauh = I + cihua(tl) + uh –  Jeho žena

To + … -uh: Toyauh = To + ya(otl) + uh – Naši nepřátelé , resp. Imyaomeuh = Im + yaome(h) + uh

Amo + … – uh: Amoticiuh = Amo + tici(tl) + uh = Vaši učitelé

Im + … -uh : Imtlacauh = Im + tlaca(tl + uh = Jejich lidé  , resp. Imtlacameuh = Im + tlacame(h) + uh

další přípona bývá -hui ,  -hua 

Slova , u nichž  koncovky jejich slovních kmenů končí na souhlásku , k těm se nepřidává žádná přivlastňovací přípona , ale zkracují se o absolutní příponu .

Např.:

No+ cal(li) = Nocal – Náš dům

Mo+ pil(li) = Mopil  – Tvůj syn(dítě)

I + mich(in) = Imich – Jeho ryba

To+ xacal(li) = Toxacal – Naše chaty

Amo+ tlaxcal(li) = Amotlaxcal – Vaše tortille

Množné číslo přivlastňovacích tvarů :

-huan

No+ pil(li)+ huan= Nopilhuan – Naši synové , děti

Mo + Mich(in) +huan= Momichihuan – Tvoje ryby

I + iztcuin(tli) +huan= Iitzcuinhuan – Jeho , její psi

I + toch(tli) + huan= Itochhuan – Jeho, její králíci

Amo + chichi + huan = Amochichihuan – Vaši psi

V případě částí těla jsou užívány názvy s přivlastňovacím zájmenem a se zachovanou absolutní příponou .

Např.:

No + tlantli = Notlantli  – Můj zub

Mo + tlantli = Motlantli – Tvůj zub

I+ tlantli = Itlantli – Jeho,její zub

To+ tlantli = Totlantli – Náš zub

Amo+ tlantli = Amotlantli – Váš zub

Im+ tlantli = Imtlantli – Jejich zub

e) Zájmena tázací

Mají dva tvary :

Krátký tvar pro jednotné číslo :   Ac

Dlouhý tvar pro jednotné číslo :  Aquin

Tvar pro množné číslo : Aquique

Krátký tvar se používá s izolovanými zájmeny , dlouhý se používá v ostatních případech .

Např.:

Ac tehuatl – Kdo jsi ?

Aquin ixnentla – Kdo ví ?

Aquin tlahtoa – Kdo mluví ?

Tvar aquique se používá, když předpokládáme odpověď v množném čísle , tedy asi jako kteří .

Např.:

Aquique tepatiah ? Kteří léčí ?

Další zájmeno tázací má opět dva tvary, krátký a dlouhý

Tle 

Tlein

Tleique

Např.:

Tle  nehuatl ? – Co jsem ?  – ve smyslu : Co jsem zač ?

Tlein in ? – Co je to  ?

Tlein on ?-  Co je tamto ?

Tlein nitlaihtoa ? – Co říkám ?

Tlein titlaihtoa ? – Co říkáš ?

Tlein tlaihtoa ? – Co říká ?

Tleique titlaihtoah ? –  Co říkáme ?

Tleique amtlaihtoah ? – Co říkáte ?

Tleique tlaihtoah ? – Co říkají ?

Tleique in ? – Co jsou tito ? – ve smyslu:  Co jsou zač tito lidé ?

f) Zájmena vztažná

In (kdo , co , jaký , který , jenž )

Zájmeno in se  vztahuje k částici ca , která má charakter přísudku a vyjadřuje asi jako „to je“

Ca nehuatl in nitemachtia . – To jsem já, kdo učí .

Ca tehuatl in titemachtia . – To jsi ty , kdo učí .

Ca  yehuatl  in temachtia . – To je on , kdo učí .

Ca nehuantin in titemachtia . –  To jsme my , kdo učí.

Ca amehuantin in amtemachtia . – To jste vy , kdo učí .

Ca yehuantin in temachtia . – To jsou oni (ony), kdo učí .

g) Zájmena záporná

Ayac – nikdo

Např.:

Aquin tlahtoa ?  Ca ayac . – Kdo mluví ? Nikdo  .

Ayac nitemachtia .-  Nikoho neučím.

Ayac tlacah – Nejsou  žádní lidé .

Atle – nic

Atle nitlaihtoa . – Nic neříkám .

Také se užívá zdvojený zápor , přičemž se redukuje jedna ze záporných zájmen , bližších ke slovesu .

Např.:

Ayac tle quichihua . Nikdo nic nedělá . Je zde redukováno Atle na Tle .

h) zájmena zvratná

Např.: jméno je tocaitl, jmenovati je toca

Ninotoca .- Jmenuji se .

Timotoca . – Jmenuješ se .

Motoca . – Jmenuje se .

Tinotocah . – Jmenujeme se.

Ammotocah . – Jmenujete se .

Motocah . – Jmenují se .

i) Zájmena předmětná

Vztahují se k takovým slovesům, která mají vždy svůj předmět

Např.:

Sloveso Miluji se vždy váže k nějakému předmětu (přesněji řečeno lidem) , níže uvedené příklady použití se vztahují jak pro skupiny heterosexuální, tak gaye i lesbičky i bi.

Různé příklady použití :

tě miluji .– Nimitztlazotla  = Ni + mitz + tlazotla

vás miluji.  Niamechtlazotla = Ni + amech + tlazotla

se miluji, resp. Já miluji sebe (vlastně řeknou Já miluji mne) , Ninechtlazotla = Ni + nech + tlazotla

miluji nás. Nitechtlazotla = Ni + tech + tlazotla

ji (jej) miluji . Nictlazotla = Ni + c + tlazotla

je miluji. Niquintlazotla = Ni + quin + tlazotla

Ty mne miluješ. –  Tinechtlazotla = Ti + nech + tlazotla

Ty nás miluješ .  Titechtlazotla = Ti + tech + tlazotla 

Ty miluješ sebe. (vlastně řeknou Ty miluješ tebe ) . Timitztlazotla = Ti + mitz + tlazotla

Ty miluješ vás . Ti amtlaztla = Ti + am + tlazotla

Ty miluješ jej (ji).Tictlazotla =  Ti + c + tlazotla

Ty miluješ je. Tiquintlazotla = Ti + quin + tlazotla

On (ona) miluje mne . Nechtlazotla = — + nech + tlazotla

On (ona) miluje nás . Techtlazotla = — + tech + tlazotla

On (ona) miluje tebe . Mitztlazotla = — +mitz + tlazotla

On (ona) miluje vás . Amechtlazotla = — + amech + tlazotla 

On (ona) miluje ji (jej) . Quitlazotla = —  +qui + tlazotla

On (Ona) miluje je .  Quintlazotla = — + quin + tlazotla

My milujeme jej (ji) . Tiquitlazotlah = Ti + c + tlazotla + h

My milujeme je . Tiquintlazotlah  = Ti + quin + tlazotla + h

My milujeme tebe . Timitztlazotlah = Ti + mitz + tlazotla + h

My milujeme vás  . Tiamechtlazotlha = Ti + amech + tzlazotla + h

My milujeme sebe , resp. My se milujeme .(vlastně řeknou jako My milujeme nás) . Titechtlazotlah = Ti + tech + tlazotla + h

My milujeme mne . (tj. My = já + oni(ony), tedy Já miluje se be + Oni milují mne = My milujem mne). Tinechtlazotlah= Ti + nech + tlazotla + h

Vy milujete mne . Amnechtlazotlah = Am + nech + tlazotla + h

Vy milujete nás . Amtechtlazotlah = Am + tech + tlazotla +h

Vy se milujete , resp. Vy milujete sebe (vlastně řeknou Vy milujete vás) . Am amechtlazotlah = Am + amech + tlazotla + h

Říci Vy milujete tebe asi opravdu smysl nemá .

Vy milujete jej (ji) . Amquitlazotlah = Am + qui + tlazotla + h

Vy milujete je .Am quintlazotlah = Am + quin + tlazotla + h

Oni (ony) milují mne . Nechtlaotlah = — + nech + tlazotla + h

Oni (ony) milují nás . Techtlazotlah = — + tech + tlazotla + h

Oni (ony) milují jej (ji) . Quitlazotlah = — + qui + tlazotla + h

Oni (ony) milují je . Quintlazotlah = — + quin + tlazotla + h

Oni (ony) milují tebe. Mitztlazotlah = — + mitz + tlazotla + h

Oni(ony) milují vás . Amechtlazotlah = — + amech + tlazotla + h

Oni (ony) se milují ,  resp. Oni (ony) milují sebe (vlastně řeknou Oni(ony)milují nás).  Techtlazotlah = — + tech +t lazotla + h

Poznámka : Pokud  sloveso na samohlásku , ve třetí osobě se k této samohlásce přídává pro usnadnění výslovnosti předložka qui ,

Např.: viděti – iita

Vidím jej (ji) . Niquitta  = Ní + qu(c)  + iita

Vidím je .  Niquimtta = Ni + quim + itta

Vidím (zde pouze) mne . Ninechitta = Ni + nech + itta

Vidím tebe . Timitzitta = Ti + mitz + itta 

 5) Číslovky

Jsou podrobně odvozeny ve článku Názvy číslovek v jazyce nahuatlu a zde budou pro pořádek ještě jednou uvedeny a na něj navazuje článek , který je odvozuje z hlediska vzniku.

a) Řadové číslovky

1 – Ce

2 – Ome

3 – Yei

4 – Nahui

5 – Macuilli (resp. Mahcuilli) – vzniklo ze Maitl(resp. Mahitl – ruka) , Cuilia – vzít a to jako přirovnání : ruka, jež , aby mohla něco vzít, je tedy sevřená  a to značí pět prstů

Ostaně i u nás je přísloví : vzít za pět prstů

Další číslovky se tvoří jako pět jedna, pět dva, pět tři, pět čtyři.

Poněkud překvapivě tu není předchozí výraz pro pět , totiž macuilli  , odvození je následující : výraz CHICO značí plno , tedy plná (ruka) , což je jako pět prstů, tedy pět .

6 – Chicuace (plná(ruka)) jedna

7 – Chicome (plná(ruka)) dvě

8 –  Chicueyi

9 – Chicnahui

10- Matlactli

Výraz pro 10 je odvozen následovně : Ma(itl) + Tlac(atl) +-tli , čili ruce člověka , ruce člověka jsou pochopitelně myšleny obě , tedy dvě a to značí pět a pět , tedy deset

Jelikož tu je ve hře množné číslo pro ruce, tedy buď Maitl –Mamah , či Mameh , pak by to bylo také Ma(mah) + Tlac(atl) + tli = Matlactli, resp. Ma(meh) + Tlac(atl) + tli = Matlactli

a pak to přesně vyjadřuje ruce člověka , čili dvě.

11 – Matlacce (ruce člověka jedna)

12 – Matlacome (ruce člověka dvě)

13 – Matlacueyi (ruce člověka tři)

14 – Matlacnahui (ruce člověka čtyři)

15 – Caxtolli , tenhle výraz teprve dohledávám , není zcela jasné , co jím mínili (jistěže vyjadřuje počet 15)

16 – Caxtolce , resp. Caxtolli huan ce

17 – Caxtolome , resp. Caxtolli huan ome

18 – Caxtolyei , resp. Caxtolli huan yei

19 – Caxtolnahui , resp. Caxtolli huan nahui

20 – Cempoalli , resp. Cempohualli (znamená počet ) , přičemž před řádovou číslici dvacet se předsouvá konkrétní počet , tedy i v případě , že je ta dvacítka jen jedna , tedy jednou dvacet

40 – Ompohualli – dvadvacet

Veškeré odvození pro další řády a kombinace je ve výše uvedném článku , názvy číslovek v mexickém jazyce nahuatlu .

Další odvození zde uvené spočívá v poněkud zvláštní okolnosti :

b) Množné číslo u číslovek

Když je ve větě vyjádřen počet , tak může být počítaný předmět jak v jednotném , tak množném čísle a současně je rovněž ve shodném čísle i daná číslovka .

To je v evropských jazycích neobvyklé .

Tvar množného čísla je v českém jazyce (pro menší číslovky) jen u číslice jedna, např. jedna ruka , jedny ruce , ale co je více , než jedna, tak číslovka má asi takový rod, jako počítaný předmět a sice množném čísle .

Tudíž nejde říci ten tři , ti tři , ale ti tři(muži) , ty tři ženy) , totéž pro čtyři , ale pro pět a více , a pro další číslovky to je ale i v českém jazyce rovněž bizardní, kupř. nejde ani říci ten počet v prvním pádě ,

Např. těch pět , jedenáct , devadesát devět (mužů, žen) , čili ukázat jde pak jen formou 2.p.

Pak pro sto , tisíc , milion jde samozřejmě ukázat v prvním pádě : to sto , ten tisíc, ten milion ,dokonce jde vyrobit tedy i tvar jednotného čísla i množného čísla  ta sta , ty tisíce, ty miliony,

ale ve spojení s počítaným předmětem je situace asi možná zamotanější,

než v nahuatlu , jelikož :vidim sto mužů , žen, vlastně je  číslovka ve čtvrtém pádě a současně počítaný předmět ve druhém pádě.

Zde je to zřejmě tedy jednodušší .

Tedy např.

Číslovky se užívají před jmény(počítanými předměty)  (1,..10), ale v případě číslovek (11,…14,16,..19) za jmény . Číslovka 15 zase před jmény počítaných předmětů .

Otázka :

Quezqui ? Kolik ?

Např.:

Kolik vidíš stromů ?

Quezqui cuahuitl tiquitta ? Nebo Quezqui cuauhmeh tiquitta ?

Vidím tři stromy .

Yei niquitta in cuahuitl .

Otázka , tedy kolik , může mít i tvar množného čísla (to je v českém jazyce neobvyklé ) , jelikož kolik je vždy bez ohledu na počet jeden a více ., v nahuatli nikoliv.

Tedy , pokud tušíme, že počet, na nějž se tážeme, bude větší než jedna, zeptáme se Quezqin , resp. quezquintin –

Např.:

Quezquin cuahuitin tiquitta ?

Pak odpověď bude také formou množného čísla tj. i číslovka bude mít tvar množného čísla, tedy :

Yeiem niquitta cuahuitin . – Vidím tři stromy .

Ale i když ten předmět bude nakonec jen jeden, tak jelikož byla položena otázka formou množného čísla  :

Cemem niquitta cuahuitin . Vidím jeden strom .

Číslovka jeden má v množném čísle příponu -M , -ME, tedy CE + -ME = CEME

Číslovka dvě , čtyři má koncovku -N , -NTIN

Číslovka pět , deset , patnát , dvacet má příponu v množném čísle -TIN

Např .:

Quezquin (quezquintin) tlacah tiquimitta  ? – Kolik vidíš lidí ?

Yein , resp, Yeintin . – Tři .

Např.:

Omen , resp Omentin neci in tetepeh . Objevují se hory a jsou  dvě .

U složených číslověk se dávají do množného čísla všechny části :

Např .:

Niquimitta caxtoltin onceme cihuah . – Vidím 16 žen . – Zde jse položena odpověď v množném čísle, tedy jak počítaný předmět , tak i samotné části

číslovek jsou v množném čísle .

Také lze říci :

Niquitta caxtolli on ce cihuatl . , resp. Niquitta caxtolli huan ce cihuatl. , rsp. Niquitta caxtolce cihuatl . – Vidím šestnáct žen .

 Zde je položena odpověď v jednotném čísle , tedy k ženě v jednotném číslu je konkrétní počet rovněž v jednotném čísle  .

Číslovka jedna v množném čísle může znamenat nejen jednoho člověka , ale i jednoho ze skupiny .

Ca caxTedy např.:

Ceme niquitta cihuah . – Vidím jednu z žen.

Ceme amehuantin ancochi . – Jeden z vás spí .

Ca calli . – Jeden dům

Ceme caltin . – Jeden z domů .

c) Číslovky v roli přísudku

Quezqui inon cuahuitl ? – Kolik je tamtěch stromů ?

Ca caxtolome . Je jich sedmnáct .

d) Ukazovatele množství :

 Otázka QUEZQUI , QUEZQUIN, resp. QUEZQUINTIN může také zastoupit roli slovesa .

Např .:

Anquezquintin ? – Kolik nás je ?

Ca tichicuaceme – Je nás šest .

Miyac – jednotné č. – hodně , četný

Miyaquin , miyactin , miyaquintin – množné č.  – hodně , četný

Např.

Amo timiyaquintin. – Není nás moc .

Huitz miyac tlacatl . – Přichází hodně lidí . – řečeno formou jednotného čísla . 

Huitzeh miyaquintin  tlacah . – Přichází hodně lidí . – řečeno formou množného čísla .

Zan quezqui . – Jen málo , trochu .

Moch – vše , všichni – jednotné číslo

Mochi – vše všichni – množné číslo

Např.:

Moch tlacatl huitz . – Přichází všichni lidé . – řečeno formou jednotného čísla .

Mochi tlacah huitzeh . – Přichází všichni lidé . – řečeno formou množného čísla .

Timochintin ticmatih . – Všichni to víme . – řečeno formou množného čísla .

Zan – jenom

Ye – Už , již

Ayamo – Ještě ne (skládá se ze záporu Amo  + ye a je to složené A + y(a)e + mo  )

Oc – Ještě

Aoc – Už ne

Cuix oc ticochi : – Ještě spíš ?

Ca aoc , zan ye ninopaca . Už ne, už se koupu .

Cuix ye tonyauh ? – Již jdeš ?

Ca ayamo , za oc nitlacua . – Ještě ne , ještě jím .

Zan pilli . – Je to jen dítě .

Ye oquichtli . Je to již muž .

Aocan – Nikde

Ayacan – Dosud nikde, stále nikde , ještě nikde .

e) Tzv. míry (tj. vyjádření počtu věcí, kdy je číslovka spojená těsně se jménem)

Číslovky v tomto případě poněkud mění tvar

1 – cem-

2 – om-

3 – yem-

4 – nauh-

Např. ve spojení s názvy časových období :

Ilhuitl – den

Metztli , Meztli – Měsíc

Xuihuitl – rok

Cemilhuitl , cemmetztli , cenxihuitl – Jeden den , jeden měsíc, jeden rok

Omilhuitl , Ommetztli , onxihuitl  – dva dny, dva měsíce, dva roky

Tlamantli – věc

Nican ca yemtlamantli cuahuitl – Tady jsou tři druhy stromů .

Nican nemi ontlamantin tlacah – Tady žijí dva druhy lidí .

6) Otázky příslovečné

Quenicatza ? – Jak ?

Campa ? – Kde ?

Quemman ? resp. Itquin ? – Kdy ?

Tleica ? – Proč ?

Quenicatza nimotoca ? – Jak se jmenuješ ?

7) Slovesa

Nejprve přehled jednotlivých sloves a jejich časování :

Slovesa mohou končit na

-a ,což je 1 . způsob časování, zařazený do  třídy A

 -i, což je druhý způsob časování, zařazený do  třídy A

 -ia, což je třetí způsob časování, zařazený do třídy B

 -ohua , resp. později jako -oa, což je čtvrtý způsob časování, zařazený do  třídy B

-a, což je 5. způsob časování , zařazený do třídy B (odlišný od 1. způsobu)

Kromě těchto sloves pak existuje celá řada nepravidelných sloves , jimž odpovídají v evropských jazycích rovněž nejčastěji nepravidelná .

1A :

IZA – despertar – probudit

MOQUETZA- zastavit se , postavit se

MOPATA – cambiar – měnit

ITTA – ver – vidět

TENA –  gemir , quemarse – sténat , naříkat

IXCA – cocer – vařit

QUIZA – salír – odcházeti

TLATLAZOHTLA – amar – milovat (v předchozím příkladě bylo uvedeno jen tlazotla , což je totéž slovo , ale v nahuatlu moderno , v nahuatlu clásico je tlatlazohtla )

S výšE uvedenými a podobně zakončenými slovesy se zachází podobně , jako v příkladě slovesa IXCA , kde jsou uvedeny všechny tvary .

2A:

COCHI – dormir – spáti

CAQUI – oír – slyšet

MATI – saber – znát , vědět

MATI – sentir – cítit , vnímat , mít soucit  , litovat , mínit

CATZI – reverenciar – uctívat , klanět se , ctít

3B:

4B:

5B:

V množném čísle , v první osobě se ve skutečnosti rozlišují dva tvary , jež znamenají my(ve smyslu exklusivně) a my ve smyslu inklusivně.

Zřejmě , když je nějaká skupina lidí a někdo řekne my , tak to může znamenat my (někteří ) – tedy výlučně a nebo také my (všichni) – tedy obecně  , což se v evropských jazycích neujalo a lze to nicméně snadno obejít .

Tedy

1.os sg  : ni(n) + sloveso

2.os. sg : ti(t) + sloveso

3.os. sg. + sloveso

1.os. pl. exklusivně : ni(n) + sloveso + h

1.os. pl. inklusivně :  ti(t) + slovewso + h

2. os. pl. am(an) + sloveso + h

3.os. pl. + sloveso + h

ukázka konkrétních tvarů :

Tvar 1A  :

Přítomný čas – presente:

IXCA – cocer – vařit

NI + IXCA = NIXCA – já vařím

TI + IXCA = TIXCA – ty vaříš

IXCA – on , ona vaří

NI + IXCA + H  = NIXCAH = my vaříme (někteří)

TI + IXCA + H = TIXCAH – my vaříme (všichni)

AM + IXCA + H = AMIXCAH – vy vaříte

IXCAH – oni , ony vaří

Budoucí čas – futuro :

NIXCAZ – já budu vařit

TIXCAZ- ty budeš vařit

IXCAZ –  on , ona bude vařit

NIXCAZQUEH –  my budeme vařit ( někteří)

TIXCAZQUEH – my budeme vařit (všichni)

AMIXCAZQUEH – vy budete vařit

IXCAZQUEH – oni , ony budou vařit

Minulý čas nedokonavý – préterito imperfecto :

NIXCAYA – já jsem vařil(a)

TIXCAYA – ty jsi vařil(a)

IXCAYA – on vařil , ona vařila

NIXCAYAH – my jsme vařili(y) (někteří)

TIXCAYAH – my jsme vyřili(y) (všichni)

AMIXCAYAH – vy jste vařili(y)

IXCAYAH – oni vařili , ony vařily

Minulý čas dokonavý – préterito perfecto :

 NIXCAH – já jsem uvařil(a)

TIXCAH – ty jsi uvařil(a)

IXCAH – on uvařil , ona uvařila

NIXCAQUEH – my jsme uvařili(y) (někteří , některé)

TIXCAQUEH – myjsme uvařili(y) (všichni , všechny)

AMIXCAQUEX – vy jste uvařili(y)

IXCAQUEH – oni uvařili , ony uvařily

Minulý čas přechodný – Préterito transitorio :

NIXCACA – já jsem vařil(a) (ale nedokončil vaření)

TIXCACA – ty jsi vařil(a) (ale nedokončil(a) jsi vaření)

IXCACA – on(a) vařil(a) (ale nedokončil(a) vaření)

NIXCACAH – my jsme vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření (někteří , některé)

TIXCACAH – my jsem vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření (všichni , všechny)

AMIXCACAH – vy jste vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření)

IXCACAH – Oni(y) vařili(y) (ale nedokončili(y) vaření)

 Pozn.: Včeštině se ve třetích osobách kdysi také užívalo pomocné sloveso jesti,býti , např. on jest mluvi l , oni jsou mluvili .Vývojem užívání pomocného slovesa zaniklo ve třetích osobách , a v jiných jazycích , jako ruština ve všech .Jelikož jeho neužíváním nedochází k nedorozumění , tak z podobného důvodu se neujalo ani u nahuatlem hovořících .

Tvar 2A:

Přítomný čas – presente:

Cochi – dormir – spát

NICOCHI – Já spím

TICOCHI – Ty spíš

COCHI  – On , Ona spí

NICICHIH – My spíme (někteří)

TICOCHIH – My spíme (všichni)

AMCOCHIH- Vy spíte

COCHIH –  Oni , Ony spí

Budoucí čas – futuro :

NICOCHIZ – Já budu spát

TICOCHIZ – Ty budeš spát

COCHIZ – On , Ona bude spát

NICOCHIZQUEH – My bdeme spát (někteří , některé)

TICOCHIZQUEH – My budeme spát (všichni , všechny)

AMCOCHIZQUEH – Vy budete spát

COCHIZQUEH – Oni , Ony budou spát

Minulý čas nedokonavý – préterito imperfecto :

 NICOCHIAYA – Já jsem spal (a)

TICOCHIAYA – Ty jsi spal (a)

COCHIAYA – On , ona spal (a)

NICOCHIAYAH – My jsme spali (y) (někteří  , některé)

TICOCHIYAH – My jste spali (y) (všichni , všechny)

AMCOCHIYAH – Vy jste spali (y)

COCHIYAH – Oni , ony spali(y)

Minulý čas dokonavý – préterito perfecto :

 NICOCHIH – Já jsem se vyspal(a) , resp. Já jsem dospal(a)

TICOCHIH – Ty jsi se vyspal(a) , resp. Ty jsi dospal(a)

COCHIH – On(ona) se vyspal(a) , resp. On (ona) dospal (a)

NICOCHIQUEH – My jsem dospali(y) , resp. M jsem se vyspali(y) (někteří , některé )

TICOCHIQUEH – My jsem dospali(y) , resp. M jsem se vyspali(y) (všichni , všechny )

AMCOCHIQUEH –  Vy jste dospali(y) , resp. Vy jste se vyspali(y)

COCHIQUEH – Oni  , ony dospali(y) , resp. Oni , ony se vyspali(y)

Minulý čas přechodný – Préterito transitorio :

Tvar 4B:

TLAHTOA – mluvit (v ještě původnější verzi nahuatlu bylo tlahtohua , což v nahuatlu clasico se zredukovalo na tlahtoa a v nahuatlu moderno se upravilo na tacohua , čili v klasickém nahuatlu se zredukovaly koncovky -OHUA  na  -OA  , v moderním n. zvuk TL na T

NI  + TLAHTOA – já mluvím

TI + TLAHTOA – ty mluvíš

TLAHTOA – on , ona mluví

NI + TLAHTOA + H(výlučné „my“) , resp. TI + TLAHTOA + H (obecné „my“) – my (někteří) mluvíme , resp. my (všichni ) mluvíme

AMECH + TLAHTOA + H – vy mluvíte

TLAHTOA + H –  oni , ony mluví

Různé předložky :

IXPAN – ante , enfrente , delante  – proti , protější , naproti , před , vpředu

PAN – lugar sobre – místo nad něčím

TITLAN – entre – uvnitř (něčeho , čím je obklopené ) , např . TENOCHTITLAN (Místo uvnitř (obklopené) kmeny nopálů)

TLAN – junto – plno , hojné (na něco) ,např. MAZATLANLugar junto de los venados – Místo plné jelenů

XITLAN – lugar de abajo (místo na spodu ) tedy pod (něčím , zpravidla pod horou, vrchem) např . TEPECXITLAN – Lugar de abajo de cerro

ACHTO  – antes , primero , en primer lugar – před (časově) , na prvním místě , prvotní  např. ACHTOTLACATL – pračlověk

-CO – lugar de (algo) – Místo , kde je (něco)

-CAN – lugar de (rovněž Místo kde je (něco)

HUACAN – lugar – místo , např. TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou bohové (tedy jinými slovy hojnost bohů)

 APANCO

 Různá příslovce , otázky , přirovnání :

Příslovce týkající se způsobu :

 ZANIC finalmente , en fin -konečně  , nakonec

ZANEN tal vez – snad , asi , možná , pravděpodobně

ZAN TLAPIC – en vano – marně , zbytečně , nadarmo

CUALLI bien , aina – dobře

TLAHUILLO – claro – jasně

ACUALLI , AMOCUALLI – mal , vilmente – špatně (vlastně je tu řečeno nedobře

ICUIHCAC – rápido – rychle

IYOLIC – lentamente – pomalu

YANON acerca de – ohledně

Příslovce týkající se množství :

 ZANsolo , no más , nada más – zvlášť , jen , jenom , teprve , sám , jedině , ne více ; nikterak , nijak  více

 ZAN YEYOtan – tak , tolik

TEPITZIN , ACHITZINCOpóco – málo

MIEC , IXACHI mucho – mnoho

CENCA HUEL , IXACHIbastante – dosti

HUEL – demasiado , de más , por demás – příliš

ACHI , OCACHI más – více

NENCAN – menos – méně

Příslovce týkající se času :

 ICAMPA antes , atrás , dříve

 YEYEHUA poco antes – trochu dříve

 OCNEPAN , OCACHINEPANadelante , alante , más tarde  – později

próximamente – příště

a otras , otro día , otra vez – jindy

Příslovce týkající se směru a místa :

CUAUHTIC alto –  vysoko (vzniklo jako přirovnání , jelikož je orel (cuauhtli) na obloze jako vysoko(výše , než ostatní ptáci) , tak slovo vzniklo jako cuauht(li) + ic = cuauhtic , tedy orlí(výška) , také vysoký

(podobně také jako přirovnání vzniklo pene erecto TEPOLCUAUHTLI  , (vzniklo ze TEPOL(LI) + CUAUHTLI = TEPOLCUAUHTLI (jelikož je ochablý penis „nízko“ a ztopořený penis jako „vysoko“ , (jako orel) ,čili býti vzrušen je u nahuatlem hovořících jako“mít orlí penis)

AHUATETZTLI , AMOTLACPAC – bajo – nízko , také nízký(ale vlastně to znamená ne + vysoko , jelikož AMO(no – ne , nikoliv) + TLACPAC(altura,alto  -výška,vysoko )

ITIC de abajo, debajo – zdola

de alto – shora

TLANI , TEMO – abajo – dole  (temoa znamená klesat, pochopitelně směrem dolů , tudíž buď nejprve slovo ve smyslu dolů se stalo synonymem pro klesat a nebo také naopak  , smysl klesat se stal synonymem pro dolů)

ACO arriba – nahoře

AHUEHCA – lejano – daleký

INAHUAC , ITLA , AMO HUEHCA – cercano , próximo – blízký(amo huehca je vlastně ne + daleký)

HUEHCA lejos , remotamente , alejade – daleko

ACHCA , cerca , cabe , próximamente – blízko

ACAN en ningún lado , en ningún lugar , en ninguna parte , de ningún modo – na žádné straně , na žádném místě, na žádné části , žádným způsobem , tedy zkráceně řečemo nikde , nijak

ACHCAcerca – okolo

YANON acerca de – ohledně

TLAHCO mitad, medio , centro – polovina , prostředek , průměrný ,střed

Přehled nejrůznějších předpon a vysvětlení významu jejich použití :

The following alphabetical table is intended to include all of the affixes in the foregoing tables in a single list. It is divided into prefixes and suffixes (based on which side of the root the affix goes on).

Prefixes

  • ah- = negative verb prefix – záporná předpona u slovesa
  • ahmo- = negative verb prefix – záporná předpona u slovesa
  • am- = 2nd person plural possessive & subject prefix – druhá osoba množného čísla posesiva a předpona podstatného jména
  • amëch- = 2nd person plural object prefix – druhá osoba množného čísla předpony předmětu
  • amo- = 2nd person plural possessive prefix
  • an- 2nd person plural subject prefix
  • c- = 3rd person singular object prefix
  • huäl- = directional prefix („hither“)
  • ï- = 3rd person singular possessive prefix
  • ïm- = 3rd person plural possessive prefix
  • ïn- = 3rd person plural possessive prefix
  • m- = 2nd & 3rd person singular & plural reflexive prefix
  • m- = 2nd person singular possessive prefix
  • mä- = optative verb marker (= if), normally written as separate word
  • mäca = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • mäcamo- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • mitz- = 2nd person singular object prefix
  • mo- = 2nd & 3rd person singular & plural reflexive prefix
  • mo- = 2nd person singular possessive prefix
  • n- = 1st person singular possessive, reflexive, and subject prefix
  • na- = reciprocally
  • ne- = dummy possessive prefix on nouns derives from reflexives
  • nëch- = 1st person singular object prefix
  • ni- = 1st person singular subject prefix
  • no- = 1st person singular possessive & reflexive prefix
  • ö- = preterit prefix
  • on- = directional prefix („thither“)
  • qui- = 3rd person singular object prefix
  • quim- = 3rd person plural object prefix
  • quin- = 3rd person plural object prefix
  • Rh- (reduplication of initial syllable plus -h) = prefix stressing repetitive action
  • t- = 1st person plural possessive, reflexive, and subject prefix
  • t- = 2nd person singular subject prefix
  • të- = non-specific human possessive prefix
  • tëch- = 1st person plural object prefix
  • ti- = 1st person plural subject prefix
  • ti- = 2nd person singular subject prefix
  • tla- = non-human object prefix
  • tlä- = optative verb marker („if“), normally written as separate word
  • tläca- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • tläcamo- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • to- = 1st person plural possessive & reflexive prefix
  • – = 3rd person singular & plural subject prefix (null prefix)

Return to top.


 

Přehled nejrůznějších přípon a vysvětlení významu jejich použití :

Suffixes

  • -a = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -i#
  • -ahui = non-productive transitivizing suffix
  • -altia = alternative causative suffix for any very ending in -a#
  • -c = agentive suffix? used after V
  • -c = in, at, among
  • -c = interparticle ligature when the second particle is negative
  • -c = preterit verb form (V1)
  • -c(a) = interparticle ligature when the second particle is negative
  • -ca = pluperfect verb form
  • -ca = through, by, with, for
  • -cän = optative plural marker
  • -cän = in the place/time of
  • -chöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in VtzV# (The first vowel is retained before the ch.)
  • -co = agentive suffix? used after C
  • -co = „come“; singular present/past intentional suffix added to Base 1.
  • -co/c = in, at, among
  • -cöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in cV#
  • -coh = „come“; plural present/past intentional suffix added to Base 1.
  • -eh (pl. -ehqueh) = possessor of (after C; see huah.)
  • -h = „go“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -h = plural suffix, especially for nouns ending in tl
  • -h = present, quotidian, imperfect, & pluperfect verb form plural marker
  • -h = admonitive verb form (V1) (lost in plural)
  • -hua = passive suffix (added to Base 2 ending); see lö.
  • -huän = in the company of, with
  • -huän = possessed plural suffix
  • -huah = possessor of (esp. after V; see -eh)
  • -hualo = passive/inactive verb ending
  • -hui = possessive singular suffix used after C
  • -huïc = toward, against
  • -ïcampa = behind
  • -ïxpan = before, in the presence of
  • -ia = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -a# or -i#
  • -ia applicative formant (adds an object); see -lia. Also occurs as misspelling of -iya.
  • -icpac = on top of, on someone’s head, above
  • -ihtic = inside, in the belly of
  • -ihua = passive formant; see lö
  • -ihui = non-productive transitivizing suffix
  • -ilia = appicative verb ending (adds an object)
  • -itic See -ihtic
  • -ïxco = on the surface of
  • -lan = next to, in the place of
  • -lhuia See -lia
  • -li = absolutive suffix for nouns ending in l
  • -lia = causative suffix used with denominative verbs in -ti#
  • -lia applicative (or -lhuia or -ia)
  • Used to introduce additional oblique object, often benefactive.
  • -liztli (1) entification, (2) abstraction
  • -lö (-loh) = passive formant.
  • -loh = covered with, characterized by; see -yoh
  • -lotl = -ship, -ness; see yötl
  • -ltia = causative suffix
  • -ltia = See -tia.
  • -män = locative suffix
  • -meh = plural suffix, especially for nouns ending in tl
  • -möhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in mV#
  • -nähuac = next to, close to, near, within shouting distance of
  • -ni = quotidian verb form singular (V1 V2)
  • -nï = quotidian verb form singular (V3 V4)
  • -o = passive/inactive suffix (added to Base 2 ending in C)
  • -öhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in huV#; also occurs as misspelling of -oa.
  • -oa = non-productive transitivizing suffix; also occurs as misspelling of -ohua.
  • -oh = covered with, characterized by; see -yoh
  • -ohua = passive/inactive suffix; see lö
  • -otl See -yotl
  • -pa = (1) times (with number); (2) moment relative to point in time
  • -pal = for, by means of, for the sake of
  • -pampa = account of, for, reason for, through, because of
  • -pan = in, on for, above, in the time of, in the presence of
  • -queh = future verb form plural marker
  • -queh = plural suffix, especially for preterit agentives
  • -queh = preterit verb form plural marker
  • -qui = agentive suffix used after C
  • -qui = „come“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -quih = „come“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -quihuih = „come“; plural future intentional suffix added to Base 1.
  • -quiuh = „come“; singular future intentional suffix added to Base 1.
  • -tëhua = to depart Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tëhuac = departed Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tëhuaz = will depart Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tech = joined to, upon, as far as, concerning, beside, next to (general connector in verbal idioms)
  • -ti = „go“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tia = was Vb-ing (ti+yah) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tia = causative suffix (or -ltia)
  • N+ti(y)a = to provide sb with N
  • Adj+tia = to render st Adj
  • Vb + tia = to make sb Vb [st]
  • -tiaz = will be Vb-ing (ti+yaz) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tic = adjective suffix
  • -tica = ca = on account of (a person), by means of (a thing), at the place/time of, during.
  • -ticaca = stood Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -ticah = to be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -ticatca = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -ticaya = stood Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -ticaz = will stand Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -tiez = will be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -tih = „go“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tih = admonitive verb form plural marker
  • -tihcac = to stand Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -tihuetz = Vb-ed quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tihuetzi = to Vb quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tihuetziz = will Vb quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tïhuih = „go“; plural present & future intentional suffix added to Base 1.
  • -tihuïtz = to come Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from huïtz „come.“)
  • -tihuïtza = came Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from huïtz „come.“)
  • -timan = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timanca = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timani = to be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timaniz = will be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -tin = „go“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tin = plural suffix, especially for nouns ending in tli or glottal stop
  • -tin = admonitive verb form plural marker
  • -tinemi = to go about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinemiz = will go about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinen = went about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinenca = went about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tiquïz = passed Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiquïza = to pass Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiquïzaz = will pass Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiuh = to be Vb-ing (ti+yauh) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tïuh = „go“; singular present & future intentional suffix added to Base 1.
  • -tl = common absolutive suffix used for stems ending in V
  • -tla = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -gi#
  • -tlah = place of, place abundant in N.
  • -tlan = next to, under, between, under
  • -tli = absolutive suffix for nouns ending in C
  • -to = „go“; singular past intentional suffix added to Base 1.
  • -toc = to lie Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -toca = lay Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -toh = „go“; plural past intentional suffix added to Base 1.
  • -toz = will lie Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -tza = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -ki#
  • -tzälan = between, amidst, in the middle of
  • -tzé = vocative form of -tzintli
  • -tzïhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in CtzV# (The C is retained before the tz.)
  • -tzintlan = below
  • -tzintli = augmentative and dim. suffix in absolutive form.
  • -uh = possessive singular suffix used after V (except where V is left by dropping -atl or -itl from absolutive).
  • -xïhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in CsV# (The C is retained before the x.)
  • -xöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in VsV# (The first vowel is retained before the x.)
  • -yötl (after z: -zötl, after l: -lötl) = -ship, -ness
  • -yoh (-oh) = covered with, characterized by
  • -z = future verb form (V1 V2) (lengthens prior vowel in V3 & V4)
  • -zquiya (-h) = conditional verb form.
  • : (lengthening of preceding vowel) = optative verb form (V3 V4)
  • – = optative verb form (V1 V2) (null suffix)
  • – = possessive suffix used after V or C (alternative) (null suffix)
  • – = present verb form singular (null suffix)
  • – = preterit & admonitive verb form (V2 V3 V4) (null suffix)

 

Krátké shrnutí sloves :

slovesa pravidelná prvního způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente  zakončení  -a -ah
Budoucí čas – Futuro zakončení -az -azqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto  zakončení  -aya -ayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení  -ah -aqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení -aca -acah

slovesa pravidelná druhého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení-i -ih
Budoucí čas -Futuro zakončení -iz -izqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -iaya -iayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ih -iqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení -ica -icah

slovesa pravidelná třetího způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -ia -iah
Budoucí čas -Futuro zakončení -ih -izqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -iaya -iayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ih -ihqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ihca -ihcah

slovesa pravidelná čtvrtého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -ohua -ohuah
Budoucí čas -Futuro zakončení -oh -ozqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -ohuaya -ohuayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -oh -ohqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ohca -ohcah

slovesa pravidelná pátého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -a -ah
Budoucí čas -Futuro zakončení -ah -azqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -aya -ayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ah -ahqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ahca -ahca


Porovnání zakončení časování
Porovnej zakončení časování založeného na všech časováních :
SKUPINA  A SKUPINA B
Singular První Druhá Třetí čtvrtá Pátá 
Přítomný – Presente -a -i -ia -ohua -ah
Budoucí – Futuro -az -iz -ih -oh -ah                                                                                                                                                                                                                                                        Minulý nedokonavý – Pret. Imperf. -aya -iaya -aya -ohuaya -aya
Minulý dokonavý – Pret. Perf. -ah -ih -ih -oh -ah
Minulý přechodný – Pret. Trans. -aca -ica -ihca -ohca -ahca
Plural   První Druhá Třetí  Čtvrtá Pátá

Přítomný – Presente -ah -ih -iah -ohuah -ah
Futuro -azqueh -izqueh -izqueh -ôozuejh-azqueh                                                                                                                                                                                                                            Minulý nedokonavý – Pret. Imperf. -ayah -iayah -iayah -ohuayah-ayah
Minulý dokonavý – Pret. Perf. -aqueh -iqueh -ihqueh -ohqueh -ahqueh
Minulý přechodný – Pret. Trans. -acah -icah -ihcah -ohcah -ahcah

Una representación alternativa de las conjugaciones
Las conjugaciones del grupo A, por las obvias similitudes
que demuestran, se podrían considerar como una sola conjugación.
Aplicando reglas para la formación del pretérito imperfecto
y dejando la vocal temática como parte de la raíz, se presentaría
el siguiente conjunto de terminaciones:
Singular Plural
Presente … -h
Futuro -z -zqueh
Pret. imperf. -ya /-aya -yah /-ayah
Pret. perf. -h -queh
Pret. trans. -ca -cah

De la misma manera las del grupo B se reducirían a una sola
aplicando reglas para la formación del presente y del pretérito
imperfecto. Resultaría el siguiente conjunto de terminaciones.
Singular Plural
Presente -a /-hua/… -áh /-huah /-h
Futuro -:h -:zqueh
Pret. imperf. -:ya -:yah
Pret. perf. -h -hqueh
Pret. trans. -hca -hcah

****

 

 

Slovesa mají v nahuatlu devět tvarů času a způsobu , dvě časování odvozená , takzvaná směrná .

Každý z těchto tvarů je sestavený na jednom ze tří tématů slovesa .

Tématem se rozumí varianta slovesného kořene .

Všechny tvary mohou být odvozeny od přítomného času . V tomto tvaru se uvádí ve slovnících (tvar slovníkový , téma první , dlouhý kořen slovesa ).

Přítomný čas

1. Netransitivní slovesa

Jsou to slovesa , jež mají podmět ale nemají přímý předmět .

Předpony užívané ,  když sloveso začíná samohláskou :

V jednotném čísle 

 1. osoba : n-

2. osoba : t-

3. osoba : —

V množném čísle , na konci slovesa je přípona -h

1. osoba : t- ,…-h

2. osoba : am- , …-h

3. osoba — ,…-h

Např.: sloveso ehua – odejít

nehua – já odcházím

tehuah – my odcházíme

tehua – ty odcházíš

amehuah – vy odcházíte

ehua – on , ona odchází

ehuah – oni , ony odcházejí

Předpony užívané , když sloveso začíná souhláskou :

V jednotném čísle 

 1. osoba : ni-

2. osoba : ti-

3. osoba : —

V množném čísle , na konci slovesa je přípona -h

1. osoba : ti- ,…-h

2. osoba : am- , …-h

3. osoba — ,…-h

Např.: sloveso tlaihtoa – říci , pověděti

nitlaihtoa – já řeknu , povím

titlaihtoah – my řekneme , povíme

titlaihtoa – ty  řekneš , povíš

amtlaihtoah – vy řeknete , povíte

tlaihtoa – on , ona řekne , poví

tlaihtoah – oni , ony řeknou , povědí

Pořadí slov ve větě s netransitivními slovesy :

Sloveso – podmět , resp. podmět – sloveso

Cochi in cihuatl ., resp. Cihuatl in cochi . – Žena spí .

2. Transitivní slovesa

Rozumí se jimi taková slovesa , jež mají podmět a přímý předmět .

V jazyce nahuatlu je přímý předmět vyznačen předponou předmětu , která se nachází za předponou podmětu .

Tedy spojuje se podmět + přímý předmět + transitivní sloveso .

Předpona je

1.  an- před další souhláskou , jež není p nebo m

2. ni-

Např.

Nicnequi = Ni + c + nequi = Já + to(něco) + chci

Předpony :

Jednotné č.

1. os.  – nech

2. os. – mitz

3. os.  – qui , c

Množné č.

1. os. – tech

2. os. – amech

3. os. -quim, quin

Např.: sloveso itta – viděti

Já se vidím

Ty se vidíš

On , ona se vidí

My se vidíme

Vy se vidíte

Oni , ony se vidí

***

Já vidím tebe

Ty vidíš sebe

On , ona vidí tebe

My vidíme tebe 

Vy vidíte sebe

On , ona vidí tebe

***

Já vidím jej , ji

Ty vidíš jej , ji

On , ona vidí jej , ji

My vidíme jej , ji

Vy vidíte jej , ji

Oni , ony vidí jej , ji

***

Já vidím nás

Ty vidíš nás

On , ona vidí nás

My se vidíme

Vy nás vidíte

Oni , ony vidí nás

***

Já vidím vás

Ty vidíš vás

On , ona vidí vás

My vidíme vás

Vy se vidíte

Oni , ony vidí vás

***

Já vidím je

Ty vidíš je

On , oni vidí je

Myvidíme je

Vy vidíte je

Oni , ony vidí je

 

Březen 4, 2009 Posted by | O gramatice mexického aztéckého jazyka nahuatlu - s ukázkami překladu vět, O jazyce nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | Komentáře: 3

Slova , která přešla do evropských jazyků z mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

XOCOLATL  – vzniklo z pojmu pro ovoce XOCO(t)L + ATL  , ovoce + voda  , užívali jako horký nápoj , proto ta voda a kakaové boby jako ovoce , původní název zřejmě byl XOCOATL , jelikož se rovněž v nahuatlu užívá a ten přesněji odpovídá , tedy XOCO(tl) + ATL = XOCOATL , tedy sladkokyselé ovoce + voda.

V různých jiných vysvětleních je uvedeno např. , že to je (např. u iberoamerického institutu) – jako XOCOL + ATL , jako xocol – hořký + atl – voda , tedy hořká voda,  jenže to nesouhlasí, jelikož hořký se řekne naprosto odlišně a samo slovo xocol neexistuje , ale xococ – agrio , ácido – tedy kyselý) , pravděpodobně si byli Aztékové vědomí , že ovoce je nejčastěji poněkud kyselé , i když zralé a tak posloužilo slovo pro ovoce pro pojem kyselý , resp. sladkokyselý , jinde zase , např. v AULEXu uvádí , že to je od pojmu kyselé ovoce , což by skoro souhlasilo , tedy XOCO(C) + ATL  = XOCOATL , ale v tom samém AULEXu nicméně uvádí vysvětlení XOCOTL + ATL = agua de frutas- ve vodě rozdělané ovoce , jelikož čokoláda především není kyselá , ani jako nápoj.  Sám pojem hořký , – amargo – CHICHIC v základním tvaru XOCOATL , resp. XOCOLATL nefiguruje .

Jediné , co by mohlo nasvědčovat , je příklad z názvu města AJACUBA , správně AXACOPAN – Lugar sobre la agua amarga , tedy místo nad hořkou vodou a jedna zmínka z knihy Jerye Jenningse , „Azték“ , kde v příběhu o mexickém písaři Tlilecticu Mixtliovi , který měl slabý zrak , tak jeho matka „vyčetla“ svému manželu , že to zavinil strýc z jeho strany , který vypil jakýsi  žíravý XACOYOTL . Pak toto slovo by obsahovalo tentýž řetězec, jako v názvu města AXACOPAN , jelikož slovo XACOYOTL je XACO(…) + YOTL , kde YOTL je věc, záležitost .

Pak ale by musilo existovat slovo XACOC , ve významu amargo , hořký , ale bohužel , samo o sobě amargo, tedy hořký , je CHICHIC . A pokud by kdysi v minulosti takové existovalo a bylo užíváno (čemuž nasvědčuje název tohoto města , měl by se tedy nápoj XOCOATL , resp. XOCOLATL  , jmenovat XACOATL , resp. XACOLATL .

Nepodařilo se mi ale nalézt slovo XACO(C) či v nějaké jiné podobě, aby současně znamenalo hořký , amargo .

Nicméně pod vlivem pojmu pro ovoce , XOCOTL , mohlo dojít k přechýlení samohlásky .

To je velký rozdíl , naprosto ani náhodou není totéž hořký jako kyselý , obojí je nezaměnitelné .

Naopak

CHICHIXOCOLATLchocolate amargo – čokoláda hořká  – je ale již novější pojem , když se její užití rozšířilo v podobě tabulkové .

CACAHUATLcacao

TOMATLtomato – rajče

AHUACATLI avocado – avokado , ovoce , viz vyobrazení v galerii , také je slovo AHUACATL a to značí testículo – varle , dost možná se nechali jím inspirovat a pro název  ovoce použili název fyzické  části těla .

Pozn.: Vznik názvu pro varle je v latině zajímavý , totiž je slovo testis – svědek a římané říkali jeden svědek , žádný svědek , tedy testis unum , testis nullum .

A protože tedy pro dosvědčení bylo nutno alespoň dvou svědků , tak se pochopitelně nejčastěji také tak vyskytovali .

A jelikož byli v páru (ti svědci u soudu) , tak tedy rovněž tak varlata se vyskytují v páru .

Proto se pak začalo říkat varlatům obrazně řečeno svědci (s koncovkou zdrobněliny) , tedy testiculum a navíc , jelikož je to zkrátka důležitá část lidského těla, tak si byli vědomi že podobně , jako jeden svědek , žádný svědek , tak podobně jedno varle , žádné varle a tak je přirovnali k oněm svědkům u soudu , vždy se v párech pro úspěch věci vyskytujících , podobně tak , jako u zdravého člověka rovněž v párech se pro zdar úspěšného milování vyskytujících .

Rovněž tak vanilka má také erotické jméno , jako rostlina je rovněž ze Střední Ameriky , v jiných částech Ameriky se zřejmě nevyskytovala , ale název užívaný pochází od Španělů .

Vůbec nejlepší vanilka na světě je v oblasti PAPANTLACA , obývané Totonaky , cca 110 km do vnitrozemí od města jeménem VERA CRUZ , dříve přesněji VILLA RICA DE LA VERA CRUZ .(Bohaté Město Pravého Kříže) ,

také CIUDAD DE LA VERA CRUZ (Město Pravého Kříže) .

Také se mu říkalo MUY RIQUÍSIMA Y MUY SANTÍSIMA LA CIUDAD DE LA VERA CRUZ . (Velice Bohaté A Velice Zbožné Město Pravého Kříže) .

Tedy původně a dodnes je to TLILXOCHITL – la flor obscura – temný květ .

Jelikož , aby strom nesl plody zaručeně , poznali domorodí Američané , že je nutno jej v pravou chvíli opylovat , což je vlastně oplodnění .

Má prý v rozích jakési kapsičky a jelikož jim tvar i ta činnost připomínala (Španělům) vaginu (jež rovněž pochopitelně slouží při oplodnění (ženy), říkali té rostlině zdrobnělinou od slova VAGINA – pochva , tedy VAGINILLA – pochvička a jelikož španělština změnila pravopis( cca v 16. století a zřejmě jako vůbec první reforma jazyka provedená na vědecké bázi, jejíž zásady se používají dodnes) , tak se písmeno G (zde čtené jako „CH“ vynechalo a zbylo VAINILLA a když se pak zámořského obchodu zmocnili Angličané, tak se pak  dále zredukoval název na VANILLA a takto jej mají v angličtině a přes ni se dostal do dalších evropských jazyků v podobě VANILA , i našeho v podobě VANILKA . Takže náš název Vanilka je něco jako zdrobnělina na druhou (jako kdybychom chtěli udělat další zdrobnělinu od slova pochva – pochvička – pochvičička (asi) .

Podobná úprava s vynecháním G (v roli „ch“ proběhla ve slově královna – REGINA – RE(G)INA – REINA .

Pak královnička by byla REGINILLA a po gramatické redukci REINILLA .

Jsem tedy dost na rozpacích ,  když si dívka či žena přeje , aby se jí říkalo VANILKA .

Takže se , když oslovuji dívku či ženu , která si tak říká (VANILKA) , nejen v duchu, musím trochu červenat , spíše se pak směji a musím vysvětlovat proč.

Také ve slově např. dvacet – VIGE (vigesimální soustava )- VEINTE (N je jen neznělá výplňová hláska , ve fr. ale zůstalo VINGT .

Pak VAGINA – VA(G)INA – VAINA a z toho VAIN(A) + ILLA = VAINILLA . Nicméně samo slovo v základním tvaru (nezdrobnělém) VAINA se nepříliš ujalo a tak se dodnes užívá více latinskému se podobající VAGINA .

Podobně PERRO(pes – PERR(O) + ILLO = PERRILLO  – jen jako příklad podobně zakončené zdrobnělinya podobně níže ITEM.

Také CIGARRO – CIGARR(O) + ILLO = CIGARRILLO (cigareta) (to je zase z franštiny CIGARRE + ETTE  = CIGARETTE.

MALIHUANAmarijuanamarihuana – pro zájemce , napsal jsem o tom článek na WWW.ONDYS.WORDPRESS.COM – trávou opilý

METZCALLI , METZCATL – liquor de agave , také si tak říkali Apači Mescalerové (myslím, že ten název zazněl ve zfilmovaném příběhu , kde byl užit K. Mayem ) , jinak likér z agáve

PEYOTL – silná droga , rostlina je volně rostoucí a velmi chráněná

OCELOTL – jaguar – jaguar – zoologové to ale popletli a tomu menšímu zvířeti, které v Evropě nazývají ocelot(l) , je vlastně zvíře, které se v nahuatlu jmenuje TLAHCOOCELOTL , tedy střední , poloviční ocelot(l) , tedy střední jaguar

COYOTL – coyot – kojot

CHIHUAHUAC – chihuahua (dnes se tím rozumí název psa) – znamená to Lugar, dónde perros ladrán  , Místo, kde psi kradou , vzniklo ze CHI(chine) – perro – pes, HUAHUA(loa) – ladrar , krásti , -C(o) , Lugar, dónde es , Místo, kde je

NOPALLI – nopal – nopál – kaktus

CHILLI – ají – znamená paprika všeobecně , ale  do evropských jazyků přešlo slovo jako jen jediný nejpálivější druh

TEQUILA – tequila , licor de agave , likér z agáve

CHICTLI  – chicle – chikle , pryskyřice ze stromu zapote na výrobu žvýkací gumy

COPALLIcopal – kopal , aromatická látka

EPAZOTL  – epazote – teloxys ambrosioides (ale nevím  co je)

MIZQUITLalgarroba – medyněk , (rohovník obecný) – strom

TZAPACUAHUITLárbol de zapote – sapodilla – strom zapote a podle něj tak říkali Mexikové – Aztékové  Zapotékům

XACALLI –  cabaňa , choza , jacal – chalupa , chýše ,chatrč ( vlastně znamená pískový dům XA(lli) + CALLI – grass hut a do angličtiny přešlo jako shack

TAMALLItamal – jídlo z kukuřice, masa a papriky pálivé chili

TOLIN – tule , junco   rákos , třtina , skřípinec  jezerní

TZAPOTLzapote –  sapodilla – strom zapote viz výše

MOLLImoleguisado – zadělávané maso , ragů , guláš , salsa – omáčka , krém , potaje – polévka , vývar , guiso – jídlo , pokrm

AXOLOTLajolote , axolot – axolot –  zvíře (vzniklo ze A(TL) + XOLOTL – voda + hračka , šašek)

CHAYOHTLIchayote – druh ovoce , viz obrázek v galerii

CHIATLchía – nějaký druh keře , podle něj se jmenuje území Chiapas , tedy CHIAPAN – Lugar sobre la chía – Místo nad porostem chía .

ATOLLIatole –  tradiční nápoj z kukuřice s vodou nebo mlékem

CAMOHTLI camote ,pata , patata –  sladké brambory

ELOTLelote , grano de maíz – kukuřičné zrno , američané ale překládají jako husk of corn – kukuřičný lusk)

QUETZALLIquetzal – zoologové mu říkají kvesal , ale znamená to opeřený a jelikož se tohle přízvisko používalo pro ptáka jménem QUETZALTOTOTL , což je vzácný pták se zeleným peřím , tak to také znamenalo vzácný , asi jako ,když se řekne zlatý člověk , když jako něco udělá pro někoho , jinak quetzaltototl znamená jen opeřený pták .

CACHICATLcacique , jefe , – v češtině asi jako kazikové , rozmuměl se tím pohlavár , náčelník , představený kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze CA(tl + CHI(chia) + (tla)CATL , existence , přijít si na své , člověk

MECATLmecate – cuerda , cordón , soga , lazo , cable , cinta – provazec , vlákno , lano , laso , kabel , stuha

Na konec jedno slovo , které se pokládá z nejdelší slovo v jazyce nahuatlu domorodého původu .

Samozřejmě , že dle pravidel skládání slov lze i dnes v používaném nahuatlu sestavit i libovolně dlouhé slovo , které vlastně představuje i několik kratších vět , ale není to účelné .

Slova a jejich vznik vždy odrážely konkrétní potřebu a vliv prostředí a okolnosti si tak nějak „samostatně“ vynutí vznik slova .

MIHUIITTILMOYOICCUITLANTONPICIXOCHITL – (37 ZNAKŮ) rozumí se tím nějaká vzácná rostlina a v názvu je krátkou větou řečeno , kde se nachází , jak vypadá a k čemu se používá .

Asi by se slovo dalo rozdělit na skupiny : MI + HUI + IT  + TIL + MOYOIC + CUI + TLAN + TON + PICI + XOCHITL

a z těch by se dalo zrekonstruovat , jaká věta je zde řečena .

Tedy

XOCHITL – květ , květina , i jako rostlina

PICIYETL – tobaco – tabák

CUAHUITL – árbol – strom

a další příště .

 

Únor 25, 2009 Posted by | Slova aztéckého jazyka nahuatlu | Napsat komentář

Malý slovník slov mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

Názvy přírodních jevů, útvarů a uměle vytvořených věcí a institucí a abstraktních pojmů

Názvy týkající se lidského těla

Názvy zvířat

Názvy povolání a postavení

Názvy barev

Názvy pro porovnání

Názvy vlastností 

Názvy rostlin

Názvy činností 

Názvy oborů lidské činnosti

Názvy světových stran

—————————————————————

Názvy přírodních jevů a útvarů a uměle vytvořených věcí 

ATLagua – voda

TLALLItierra – země

EHECATLaire , viento – vzduch , vítr

TLETLfuego – oheň

TLAHUIZTLI , TLAHUIZTLI , TLANEXTLIluz – světlo

TLANIXTELOTLluz solar – světlo sluneční , denní

TLAHUZTLIluz , aurora , resplandor – světlo (ale spíše ve smyslu zář) , zář , úsvit , jitřenka , ranní záře , lesk , třpyt , nádhera

TONALLIdía – den

YOHUALLI – noche – noc

TETL , TOTETLpiedra , kámen

TEPOZTLImetal , hierro, fierro(ferum)  – kov, železo

HUEYTEPOZTLIacero – ocel (vznešené železo , asi jako ušlechtilá ocel)

TEXCALLIroca  –  skála , útes

TEPECcerro   –  vrch , kopec

TEPETLmontaňa  –  hora , také sopka

AXALAPAZCOcrater  –  kráter

MIXTLInube – oblak , mrak

ILHUICATLcielo – nebe

CITLALLI – estella, estrella hvězda

MEZTLImes – měsíc, Luna

ILHUITLdía – den

IHUITL   – plumo – pero (peří)

ANAHUACuniverso  – svět  , vesmír

OZTOTLcueva , gruta , caverna , mina  –  jeskyně ,  kaverna – podzemní prostor vzniklý zřícením  , důl , v angl. např. cave = jeskyně , a zde je vidět, že slovo CAVErna obsahuje slovo cave , čili je to pořád jeskyně  

CALLIcasa  –  dům

XACALLIcabaňa – chata , vzniklo jako XA(LLI) + CALLI = XACALLI – casa a la arena – dům na písku , do angličtiny to slovo proniklo rovněž , má podobu jacal a rozumí se jí rovněž grass hut , cosi jako chatrč , chata na trávě a pod.)

TEOCALLI – iglesia , casa del dios , kostel , boží dům , vzniklo z TEO(tl) + CALLI = TEOCALLI

MOMOZTLI altar – oltář

TEOCALTEPITON – rovněž altar – oltář , vzniklo ze TEO(tl) + CAL(li) + TE(tl) + PI(Lli) + TON(tli , tedy díos + casa + piedra + apendice + pequeño = bůh + dům + kámen + příslušenství ( příloha , přídatek ) + malý , tedy malé kamenné příslušenství k domu boha , oltář byl původně cosi jako kamenný stolec , později převzatý do budov , tedy chrámů , alias domů boha

TECPANTLI –  palacete – zámeček , residence , vilka

TEPANTLImuroparedón – zeď , stěna

CUAUHTZACUALLI –  rueda – kolo

MALACATL – rueda , huso  – kolo (jako součást dopravního prostředku) , vřeteno , naviják

YAHUALLI , MALACACHTLI – círculo, redondel – kruh , aréna , zápasiště , obvod

CALMECACliceo , colegio particular – lyceum , privátní kolej , za starých časů tehdejší střední škola

TLAPIXQUIpolicía – policie

AMATLpapel – papír , také libre – kniha

TLAHTOLMACHIOTL , TLACUILOLLIletra – písmeno (vzniklo ze TLAHTOL(li) + MACHIOTL – značka mluvící)

MACHIOTLAHTOLLOLIZTLIabecedario – slabikář

TLAXCALNECUHTLIpan de maíz , tortilla – chléb z kukuřice , tortilla , placka z kukuřičné mouky

TEZCATLespejo – zrcadlo

PALYACATLpaňuelo – kapesník , šátek , plachetka

TECPATL – cuchillo – nůž (tímle slovem byl myšlen pazorkový) , ale dnes pravděpodobně kdejaký nůž

TEPOZTECPATL cuchillo de hierro , acero – železný , ocelový nůž (také kovový)

TEPOZTLImetal , hierro – kov , železo

TEPOZMACUAHUITLespada   – meč , vzniklo ze TEPOZ(tli)  + MAI(tl) + CUAHUITL , (metal + mano + madera) železné dřevo v ruce , to proto , že nejprve měli jen dřevo v ruce ve tvaru meče , posázené obsidiánem , později,když přišli Španělé se svými železnými zbraněmi,tak použili tradiční název a předsadili mu slovo pro kov , aby zdůraznili , že mají na mysli meč španělského typu . Slovo pro ruku – MAITL lze také psát klasičtěji jako MAHITL , zvuk H při rychlé mluvě „překážel“ , tudíž došlo k redukci .

MACUAHUITLespada   – meč , ale tradiční , pouze z opracovaného dřeva ve tvaru meče s obsidiánovými břity  

 ACALLIpiragua – kanoe(piroga) , mohlo vzniknout jako A(tl) + CALLI = ACALLI – dům na vodě

TEOCALLIiglesia – kostel , vzniklo ze TEO(tl)+CALLI , boží dům

XOCHITLflor  –  květ , květina

XOCOTL fruta – ovoce

MALINALLIhierba , yerba – tráva

ACATLcaňa – třtina

CHILLIají – paprika (jakákoliv) , ale v evropských jazycích již jen ta nejpálivější

XONACATL  – cebolla – cibule

CUAHUITLárbol  –  strom , dřevo

XALLI   – arena –  písek

IZTACXALLIsal de mar  –  mořská sůl (přirovnání k bílému písku , když ji získávali odpařováním)

IZTATLsal – sůl (přirovnání jako bílá voda)

TLAXCALLI pan de maíz o tortilla – chléb z kukuřičné mouky nebo tortilla

COMALLI – plancha de barro para calentar de tortillas – plát z (pálené) hlíny na pečení tortillí

TEPOZCOMALLI – fórno para calentar – pečící trouba (jelikož je zde na počátku slovo TEPOZ(tli) – kov , železo , tak je tím míněna i běžná moderní kovová (bez ohledu na způsob ohřevu)

AMOLLIjabón – mýdlo (mohlo vzniknout ze A(tl) + MOLLI = AMOLLI , voda + míchanina , asi jejich mýdlo mohlo být nejen tuhé , ale i tekuté

IXCATL  , ICHCATLalgodón – bavlna

ALTEPETLciudad – město

TLALPAN – país , patria  – země ve smyslu vlast

PANQUETZALLIbandera – vlajka , zástava

HUIPILLIblusa – blůza , kterou nosí ženy jako tradiční oděv , dva kusy látky(přední a zadní) v délce pod kolena , na dvou místech na ramenou, pod ňadry , v pase, na bocích svázaná tkanicemi.

CIHUAMAXTLIpantaleta , bragas femeninas – dámské kalhotky

MAXTLItanga – tanga

CACTLIzapato – střevíc, obuv , cactinzapatos – střevíce, obuv

TILMAHUATL   , QUEMITL  – vestido – oděv

TLAMAMALLIhábito – šaty

POHUALLI (POALLI)cuenta – počet ,samo slovo posloužilo pro číslovku 20 , ale vždy se pak předřazuje, kolikrát, takže dvacet je cempoalli (jako jednou dvacet)

Názvy týkající se lidského těla 

TLACATL hombre , varón , člověk, muž

MIQUIZTLI   – muerte – smrt

TLACATInacer – narodit se

OQUICHTLI   – varón – muž

CIHUATLmujer – žena

MAITL (MAHITL) – mano – ruka

ZOYATLpalma – dlaň

XOTLpie – chodidlo

IMETZTLIpierna – noha

MATZOPAZTLIbrazo – rameno

TONACAYOTLcuerpo humano – tělo lidské

YOLLOTLcorazón – srdce

EZTLIsangre – krev

TEPOLLIpene , penis

QUETZATOC , ICATOC , erecto – vztyčený , postavený

QUETZALIZTLI  – erección – vztyčení , postavení , erekce

TEPOLCUAUHTLIpene erecto – penis ztopořený (vzniklo ze TEPOL(li) + CUAUHTLI , penis,orel, asi jako podle nich přirovnání , že postavený penis je „ve střehu jako orel“)

AHUILTEPOLIZTLI – masturbación , onanie – masturbace , onanie (u muže)

AHUILTEPILIZTLImasturbación , onanie , masturbace , onanie (u ženy)

AHUATOMATLbellota – žalud

AHUACATLtestículo – varle ( množné . č. – ahuahuacah – testículos)

ALOYOTL , TANATLescroto , piel que cubre los testículos – šourek , scrotum , ve špan. „kůže, která chrání varlata“

TZOCOHUAZTZINfrenillo – uzdička (ze tzocohuaztli – freno(frenum) – uzda)

TEPILLIvagina , pochva

XACAPILLIclítoris  – klitoris

HUEYCICIPEH – labios grandes   labis maior – velké pysky (ale v latině rty velké) – název v nahuatlu je ale jen přeložený doslova na motivy evrop. jazyka

CICIPEHTONTLI – labios pequeňos   – labis minor  – malé pysky (ale v latině rty malé) – název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka

XOCHIQUETZALTEPEC   – cerro de venuso   – mons veneris – venušin vrch – frejin vrch – freyberg – freiberg (název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka)

XIUHNENETL – panenská blána (jako přirovnání- vzácná hračka)

XINACHYOTLesperma – sperma

CUAITLcabeza – hlava

TZONTECOTLcráneo , calavera – lebka

CHICHIHUALLIseno – ňadro

TLANCUAITLrodilla – koleno

CAMACTLI , CAMATLboca – pusa , ústa

NENEPILLIlengua – jazyk (v ústech)

CIPETL  – labio ret , cicipeh – labios rty

TLANTLIdiente – zub

YOHUICUITZIN – culo ( ale jako zdrobnělina culillo ) – zadeček , yohuicuitl – culo zadek

NAZTLI , TZINTLInalga , anca  – hýždě , naztin , tzintinnalgas , ancas  – hýždě (mn.č.)

METZPATL , TOMAXACmuslo , pernil – stehno

COTZTLIpantorrilla – lýtko

CHICHIHUALPIAZTLIpezón , mamila , tetilla , mamelón – prsní bradavka (slovo je složeno ze chichihualli – ňadro , apiaztli – džbán)

 

IXTELOTLojo – oko

IXTAYOTLlágrima – slza , vzniklo ze IXT(ELOTLI) + A(tl) + YOTL – oko , voda , záležitost, čili slza je „záležitost vody v oku“

IXTETZAHUACACtez – pleť

CUETLAXTLIpiel – kůže

TANATLpiel de los testiculos – šourek , zde  kůže chránící varlata

TZONTLI   –  pelo – vlas , tzontinpelos – vlasy

TZOMITLvello – chlup , tzotzomih   – vellos – chlupy

IXTZONTLIpestaňa – řasa , vzniklo ze IX(TELOTLI) + TZONTLI , jako vlasy u oka

YACATLnariz – nos

NACAZTLIoreja – ucho

CUITLATECOMATLabdomen – břicho

XICTLI –  ómbligo , pancho   – pupek

CUECHTLI , QUECHTLI cuello – krk

CUITLACUAITL , TZONTECOMATLnuca – šíje

MAPILLIdedo de mano , prst ruky

XAPILLIdedo de pierna , prst nohy , lékaři nazývají  prstec

TICITL médico – lékař

CONETLhijo – syn

CIHUACONETLhija – dcera

TELPOCHTLI   – muchacho – chlapec

ICHPOCATL –  muchacha – dívka

AHUILNEMILIZTLIamor , querencia , milování

XITLATZOAalisar – hladit

COCHTEQUI , MATACAarrullar , halagar , acariciar – laskat

TENAMIQUIbesar , comerse a besos (jako polykat při líbání , vzniklo ve špan. zřejmě přirovnáním, kdy při líbání na ústa jako vedlejší efekt dojde k polykání slin) – hlukoké milostné líbání (jako tzv. francouzské)

TEOTIAadorar – líbat v běžném smyslu (nejen milostně)

IZTACTLIsaliva – slina , iztactinsalivas – sliny

CIHUAHUIANI , AHUIANI- prostituta , puta poskytující milování

CIHUAOQUICHTIClesbiana , lesbička

PETLACIHUAYOTLacto lesbianismo , milování lesbiček

HUILONTLI , HUILOTL , TECUILONIhomosexual , gay

HUILONYOTLacto homosexual , milování gayů

AHUILNEYOTLsexualidad – pohlavnost , sexualita 

AHUILNEMACpervertido sexual – sexuálně zvrácený , to slovo je ovšem zprofanované , jelikož  tím dříve nazývali i ty způsoby a počínání při milování , které jsou dnes běžné mezi milenci a manželi , podle tehdejších uživatelů  tohoto slova by asi dnes vše bylo označitelné tím nepěkným slovem .

AHUILNEMILIZTLI coito , cópula carnal , ayuntamiento carnal , cohabitación – styk , pohlavní obcování tělesné , tělesné spojení , soulož (překlad je doslovný a vyjadřuje , jak se vyvíjela španělština)

 AHUILNEMIQUIlujorioso – smilný

AHUILNEMINIvicioso – hříšný , prostopášný

AHUILNEYOsexual – pohlavní

AHUIALILLIexitado , excitado – vzrušený (milostně)

NECOMONILIZTLIexitación, excitación – vzrušení  (všeobecně)

CIHUAHUIAYALIZTLIexitación , excitación femenina – pohlavní vzrušení u ženy

TEPOLCUAUHTILIZTLIexitación, excitación masculina – pohlavní vzrušení u muže

AHUIAYALIZTLIexitación, excitación sexual – pohlavní vzrušení

ELCOMALLI – espalda – záda

TLACALAQUILLI , ELPANTLI – pecho  (pechos)  – prsa (u muže)

ELCHIQUITL – tórax   hrudník

Názvy zvířat

TLACUACHIN oposum oposum (didelphis marsupialis) , oposum

OCELOTL – jaguar , jaguar

COYOTL – coyot , kojot

TECOLOTL  –   búho  – sova , výr

AHUATECOLOTL  – lechuza – sova

AXOLOTL  –  sorta de salamandra – druh salamandra

MAZATL – venado , jelen

CUAUHTLI – águila , orel

COZCACUAUHTLI – buítre ,  zopilote ,  sup

COATL (COHUATL) – serpiente – had

CIPACTLIcocodrillo – krokodýl

CUETZPALLINllagartija – ještěrka

OZOMATLI , OZOMAHTLImono – opice

TOTOTLave , pájaro – pták

AZTLI (AZTATL , AZATL) –  garza , volavka (bez předpony se rozumí sněžná)

HUAXOLOTL –   galopavo (jako paví kohout ve španělštině) , krocan

TOCHTLIconejo – králík

ITZCUINTLIperro – pes

CHICHIperro – pes

MIZTLIgato montes – kocour horský (připomíná rysa)

MIZTONTLIgato domestico – kocor domácí

TLAHCOMIZTLIleón montes , puma – puma

TECUANOTL   – ozo negro – medvěd černý (ursus americanus)

MOTOTL –  ardillon – velká veverka

TOZAN topo – krtek

Názvy povolání a postavení

POCHTECATL – comerciante , negociante   obchodník

TLAHTOANI (TLAHTOHUANI) – caudillo , político , gobernante  – vůdce , politik , guvernér , mluvčí (ve smyslu předsedajícího)

TLAHTOhablante , dorador – mluvčí v běžném smyslu

TICITLmédico – lékař

TLANTICITLdentista – médico de dientes (ale asi to tak ve špan. neříkají) – zubní lékař

NEMACHTIANIeducador , maestro , profesor – učitel, mistr, profesor

TLAMACHTILLIalumno , discípulo – žák , podléhající výuce

MACHTIANIestudiante – student

NEMACHTLAPOUHQUI   – aprendiz – učeň

TLAIXNAMIC – amante (hombre) – milenec

CIHUATLAIXNAMICamante (mujer) – milenka

CIHUATZINamada mujer – milovaná žena

NETEOTILOANIadorador , amador – milovník

CACHICATLcacique (ale to je jen převzaté přímo do španělštiny z nahuatlu) , pohlavár, vládce kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze    CA(tl) +   CHI(chia) +  (tla)CATL , bytí, přijít na své , člověk

TLACUILOpintor – malíř (umělec)

TLACUICUILOescultor – sochař

TLAPIXQUI guardia – garda , ochranný sbor , policie , četnictvo

TLAPIANI , PIXQUI guardián – gardista  , ochránce , policista  , četník

CUICATLAMATINI , TLATZOTZONQUImúsico – hudebník

CUICANI , TLACUICAC  – cantante – zpěvák

TLATEQUITINI , TEQUINI , TLAQUEHUALLIobrero , dělník

TEQUITINI ,TLATQUIHUALLItrabajador – pracovník

MILPIXQUI , MILQUITQUI , IXTLAHUATLACATL , MITLACATLcampesino , peón – rolník , zemědělec

TOPILEHjuez – soudce

ALTEPEPALEHUINIprocurador – prokurátor , státní zástupce , návladní , atorney 

Názvy barev

IZTACblanco – bílý

TLIL negro – černý

TLILTICmoreno – tmavý

TLILECTIC   – óbscuro – temný

CHILTICrojo – červený

CHICHILTICencarnado – rudý

COZCATICamarillo – žlutý

QUILTIC , QUILITIC , verde – světle zelený

TEXOTIC , TEXOTLIazul – modrý

POXTIC – lila – světle fialový

EZCOMALLI – bazo , pardo , bruno – hnědý

MATLACTIC – verde  obscuro – zeleň tmavá

NEXTICgris – šedý

 Názvy pro porovnávání

HUEY  – grande – velký

TONTLI – peqeňo – malý

HUEHUEviejo – starý

YANCUICnuevo – nový

TELPOCATL –  joven – mladý

AYACUAEL  –  próximo –  blízký

AHUEHCA   , MOMOLOTZA lejano , remoto  – daleký

CHICO junto – plno , hojný

TICHTICAMO HUEYAC , ACHIHUEYACcorto – krátký , nedlouhý , trochu dlouhý , to první je právě totéž , co v češtině a další je jen jejich přirovnání , popsatelné podobným způsobem, jako užíváme v češtině

HUEYAClargo – dlouhý

NENEUHQUI  – igual , parejo – stejný

MELAHUAC –  recto – rovný (v obecném smyslu)

TOMAHUAC  , TOMACTIC – gordo – tlustý , silný

CANAHUAC , PITZAHUAC , PITZACTIC , TOTPOCHTIC   – delgado – útlý , tenký

PIAZTICesbelto – štíhlý

HUACQUI , HUACseco – suchý

TLAXOLONCATL , CUACHAHUAC  – húmedo , aguanoso –  mokrý

AMO CUACUATZIN , AMOCUALNECI feo  , deforme , maldadoso – ošklivý

HUELNEXQUI  – lindo – hezký

TLAHUELILOC malvado , perverso , loco – zlý

AMOCUALLI malo , malvado – špatný

CUALLIbueno – dobrý

TEMOCdesciende – klesající

TEMO , TEMOA , TLATEMOHUIAdescender – klesat

TEPENTLECOAascender , escalar – stoupat

TLAZOHTLI – querido , ameno , amable – milý

Názvy vlastností

HUEHUEYOTL –  vejez , senectud stáří

TELPOCAYOTL juventud , mocedad  mládí

HUEYOTL grandeza , magnitud – velikost-

XOLOPITLItonto , modorro , estupido ,  menso , sonso – hloupý , pošetilý , šašek , lenivý , líný , potrhlý

XOLOPIYOTL  – payasada , tontería , demencia discreta , locura leve – pitomost  , šaškovina , tiché bláznovství , lehkomyslnost, lehké bláznovství

Názvy rostlin

HUEXOTL  –  sauce – vrba

CUAHUITL  –  madera – dřevo

CUAHUITL  –  árbol –  strom

Názvy oborů lidské činností

MATILIZTLI – sabiduría adquirida pro sí mismo – znalost , moudrost , vědomost získaná sama od sebe

MACHILIZTLI – sabiduría transmitida pro tradición – znalost moudrost , vědomost předaná tradicí

TLAMATILIZTLI – matemática  – matematika

TICITLIZTLI , TICIYOTLmedicina , medicína, lékařství

Názvy světových stran

AYAMICTLAN – Norte –  Sever

AMICTLAMPAN -al norte – na sever

AYAMICTLANI – Norteño , Noriano , Seveřan

AYAMICTLANIMEH –  Norteños , Norianos , Seveřané

HUTZTLAN – Sur – Jih

HUITZTLAMPAN  – al sur – na jih

HUITZTLANI – Sureño , Suriano – Jižan

HUTZTLANIMEH – Sureños , Surianos – Jižané

ICALAQUIAN – Oeste – Západ

ICALAQUIAMPAN – al oeste – na západ

ICALAQUIANI – Oesteño – Zápaďan , Zápaďák 

ICALAQUIANIMEH – Oesteño – Zápaďané , Zápaďáci

IQUIZAYAN – Este (Oriente)  – Východ

TLAUHCOPAN – al este – na východ

IQUIZAYANI – Esteño – Výchoďan , Výchoďák

IQUIZAYANIMEH – Esteños – Výchoďané , Výchoďáci

Únor 25, 2009 Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu | Komentáře: 13

Slova v mexickém-aztéckém jazyce nahuatlu , která vypadají a znamenají totéž , jako evropská

Např. slovo TEOTLdíos – (theos) – bůh

CITLALLI estrella – stella – hvězda

MEZTLI , METZTLI – mes – měsíc , Luna

PAPALOTL  , resp. PAPILOTLmariposa – papilius – papillon – motýl

ATL –  agua – eau – ea(v sumerštině)- voda

TAHTLI – (zdrobnělina je tahtzin) – padre – otec (táta)

NANTLI – (zdrobnělina je nantzin) — madre – matka (máma)

TLANTLIdiente – dente – zub

LAN – lugar , tierra , país, territorio – přípona , znamenající místo , země (land) , území , region

TEPECcerro – vrch, kopec , v turečtině kopec je tepe (např. tam, co byla nalezena Troja , tak tomu místu říkali místní obyvatelé Kara hujik tepe , Spálený, popel, kopec (takže v tomle případě se podobá slovu z neevropského jazyka) , v příbuzném jazyce nahuatlu pipil píší a říkají jen tepe

MATILIZTLI – sciencía – mathesis – nauka , věda , např. mathesis universalis , je také obsaženo ve slově máthema  to zase ve slově mathematika

TI – ty , dokonce mají podobný způsob mluvy v jednoduchých větách , jako např . v ruštině : Ty jsi Tolték je v ruštině : „Ty Tolték „, v nahuatlu : „Ti Toltecatl

NIyo – já (mně , mnou) , např. Ni tlacatl , Já (jsem) člověk

IN – ten , ta , to

ININ – tento , tato , toto ,

INON – tamten , tamta , tamto ,  tak trochu se podobají českým ukazoacím zájmenům , až na nepřítomnost úvodního T .

V perštině , která je evropským jazykům příbuzná, je in – toto,  an (on)  – tamto , zde tedy úvodní „české“  T rovněž není , jako v nahuatlu .

MIZTLIMITZTLI gato mótes , felis concolor  – puma , sice překládají španělé jako kocour horský , ale měli na mysli to zvíře , kterému se také říká puma , nicméně , když s sebou přivezli kočku domácí , tak jí říkali nahuatlem hovořící Mexicové Aztékové MIZTONTLI , tedy jako puma malá .

Na názvu je nicméně zajímavé to , že : když vezmeme slovo MIZTLI (mistli), resp, MITZTLI (mictli) a odpojíme absolutní suffix , tedy koncovku , obdržíme slovní kmen mis , resp. mic .

Je tu pořád řeč o šelmách kočkovitých , tedy kočkách všeobecně .

V češtině se familiárně říká kočce MÍCA , nebo MÍCINKA či MICINKA , kde slovní kmen je MIC (a) , resp. MIC(inka) .

Nejzajímavější je , že tedy slovní kmen jak v češtině , tak v nahuatlu pro to „kočkovité zvíře“ obsahuje prakticky stejný kořen o zvukové hodnotě MIS či MIC

Únor 25, 2009 Posted by | Slova aztéckého jazyka nahuatlu | Napsat komentář