Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O NÁZVU MAYA

  Sice jsem v jednom jiném příspěvku uvedl, že název MAYA byl užit ze sanskrtu , není to vyloučeno , ale věc je poněkud složitější . Nějdříve se pochopitelně španělští žoldáci a za nimi misionáři a další, kteří to myslili s domácími obyvateli i poněkud lépe, tak se  setkali s místními obyvayteli především na poloostrově Yucatan. Tehdy ovšem ten název vznikl zcela určitě nedopatřením , prostě se místních lidí , kteří sledovali jejich vylodění a žádný z nich ještě španělštině nerozuměl , ptali, jak se jmenuje tato země . Toto přistání se událo na mysu, který zase zřejmě nedopatřením, nazvali Španělé COTOCHE , tedy asi se jich ptali, jak se jmenuje ten kus území, co vybíhá do moře (tedy mys) a oni jim zřejmě odpověděli něco jako „náš domov“ , resp. bydlíme tu“ , resp. „u nás doma“, a to se v místních jazycích řekne dost podobně, jako v evropských jazycích pojem „doma“, tedy v mém domě, resp. v našich domech “ jako že je to jejich domov , přičemž dům ve smyslu domov ,  je OTOCH   a předpona je přivlastňovací zájmeno , tedy COTOCH . A samozřejmě není vyloučeno, že  tomu kusu území vybíhajícímu do moře opravdu již před přistáním Španělů říkali COTOCH . Tak ale jelikož v případě onoho názvu Yukatan sami vlastně doznali , že Španělům nerozumnějí , tedy jejich položené otázce , tak by pak onen mys obdržel jméno Španěly zapsané až později , kdy již někteří z místních obyvatelů začali španělsky rozumět , jelikož kdyby to dokonce předcházelo názvu toho Yukatanu , tak těžko by mohli nejprve odpovědět “ jsme tu doma“ , což dává vzhledem k položené otázce i smysl (prostě neřekli žádný název , ale že tu bydlí , což je odpověď vyžadující porozumění položené otázce) a příště o chvíli později (jedno jestli o hodinu nebo o den) by řekli udiveně na otázku po jménu celého velkého polostrova  odpověď vyjadřující údiv alias neporozumění (slyšte jak mluví(= údiv nad neznámo řečí) resp. nerozumím pane (= přímé přiznání, že nerozumí ani slovo)). A nastaly tedy v případě názvu poloostrova dvě možnosti , místní obyvatelé mohli říci , „slyště jak mluví“ a to řekli pochopitelně ve svém místním jazyce a ˇŠpanělé se domnívali , že slyšeli odpověď (tak dost možná že ne všichni , ale asi nikdo nebyl proti) , a další možnost je , že jim místní obyvatelé sice nerozumněli , avšak nicméně  ve svém jazyce mohli Španělům odpovědět , „nerozumím, pane“ . Ať  již to byla první , či druhá možnost , obojí se Španělům jevilo jako odpověď na otázku po názvu , jako slovo , jež nějak zapsali a to je ten dnešní YUCATAN , ve skutečnosti do jednoho slova zkomolená krátká věta v místním jazyce , vyjadřující neporozumění položené otázce . Dále také , jiné mayské národy ovšem , tomuto území říkali ULÜUMIL KUTZ YETEL CEB , tedy ROH HOJNOSTI JELENŮ A KROCANŮ . Ale ovšem ne místní obyvatelé na Yukatanském poloostrově . Ti tomuto území říkali , jak bylo později při studiu a zápisu jejich místních jazyků zjištěno , MAYAB . A jelikož se na tomto území hovoří čtyřmi jazyky, tedy LAKANTUUN , YUKATEKO , MOPAN , ITZÁ , a celá tato jazyková skupina se nazývá yukatecká , tak to bylo tedy zřejmě v jazyce dnes zvaném  yukateko. Tedy MA´YA´AB   a znamená to POCO , NO MUCHO, tedy TROCHU , NE MNOHO . Jakože tím názvem chtěli říci , že to je ZEMĚ NEMNOHA LIDÍ ,  nebo ZEMĚ LIDÍ VYBRANÝCH či ZEMĚ LIDÍ VYNIKAJÍCÍCH (a těch nebývá nikdy dost , spíše nemnoho ,  NO MUCHO) A toto zaznamenal autor bohužel anonymní , musím říci na tu dobu velice vzdělaný člověk  ve svém ručně psaném slovníku z roku 1577 , který zapsal do prázdného sešitu s čistými stránkami a později byl opatřen knižní vazbou . Byly z něj pořízeny rerodukce se zachováním v podobě osobitého rukopisu čili že stránky slovníku jsou vlastně reprodukované obrazy , kde obrazem je ručně psaný text a také samozřejmě přepis v podobě s tiskacím písmem . Na to , že to je psané rukopisem z roku 1577 , je to velice dobře čitelné i dnes , spíše čitelnější , než je rukopis dnešních lidí .   Později byl tento slovník připisován Fray Antonio de Ciudad Real , (Fray je řádový bratr) Je nazván DICCIONARIO  DE MOTUL MAYA 1577 a je to zřejmě jeden z vůbec prvních zápisů , kde je název MAYA  použit pro název jazyka národa dnes zvaného YUKATEKO, který si ovšem MAYA  nejspíš vůbec neříkal , jméno YUKATEKO  nepoužíval již vůbec , je to zkomolenina španělsko nahuaská , kdy implementovali do nesprávného názvu poloostrova koncovku ovšem množného čísla v jazyce nahuatlu ve stylu MIXTLI  plus TLACATL = MIXTLACATL , což se přechyluje na MIXTECATL , množné jčíslo je pak MIXTECAH a Španělé to koncové H nevyslovovali , takže obdrželi slovo MIXTECA a z toho redukovaného množného čísla vyrobili nahražením „a“ koncovým „o“ tvar jednotného čísla ve španělštině  , tedy MIXTECO a podobně zde YUCATECO , později YUKATEKO . Tak není vyloučeno , že si mezi sebou mohli říkat dle jimi užívaného názvu MAYAB nějakým podobným odvozeným jménem) , ale doložené to není , většinou si obyvatelé nejen Yukatanského poloostrova říkali podle většího sídla , takže i příslušníci stejné jazykové skupiny měli více jmen dle konkrétního sídla . A další verze , čistě jen jak se rozšířilo již zavedené slovo slovo MAYA  , tak v 19. století , jméno si bohužel již nevybavuji , spisovatel dobrodružných románů umístil příběh do Střední Ameriky a ve svém románu vysvětlil důvod užití názvu MAYA tím , že tak nazval (on ten spisovatel) souhrnně národy Střední Ameriky hovořící podobnými (dnes tedy nazvané mayskými) jazyky a mínil tím , že jméno si vypůjčil ze sanskrtu ze slova MÁJA (minulost, tak je to podobné jako v češtině minout, míjet , minulost , dá se v tom rozeznat sanskrtský slovní kmen z praindoevropského jazyka) a že tím chtěl říci , že ty národy již nejsou tím čím bývali , tedy že co dokázali , je již minulostí , tedy MÁJA. Ale samozřejmě že daleko pravděpodobnější je , že jen do názvu, tehdy ne ještě široce užívaného a známého spíše jen vědcům , jen uměle dosadil svou myšlenku , kterou přeložil do sanskrtu , když si zřejmě všiml, že do sanskrtského slova tento název dobře pasuje . Ale jisté především je , že jen malokterý domorodý obyvatel kterékoliv mayskými národy obývané oblasti měl ponětí o jiných mayských národech , maximálně jen o těch v nejbližším okolí,. to se samozřejmě s informačními technologiemi nenávratně změnilo . Ale dost těžko mohl například v 16. století příslušník Kičé znát příslušníky Huasteko (již kromě jiného proto , že i Huasteko není mayský název (a tak jej neznal , mohl znát nějaký jiný „jejich“ mayský , pokud vůbec)  , vlastně je dost podobný, jako OAXACA = HUAXYACAC = HUAXITL plus YACATL plus lokativ -C(když slovní kmen končí na samohlásku), HUASTECATL = HUAXITL plus TLACATL)) , již proto, že za svůj krátký život neměl možnost se do takto vzdálených oblastí dostat . Takže tuhle vědomost mohli mít jen v nejlepším případě obchodníci ať již jakéhokoliv národa i nemayského , například mexičtí(aztečtí) POCHTECAH – putující obchodníci . Takže již z tohoto čistě praktického důvodu žádný souhrnný název pro tyto (mayské) národy dlouho neexistoval , vlastně jej uměle zavedli a rozšířili jazykovědci s použitím zřejmě tedy lokálního názvu poloostrova (a je také otázka, jelikož i na tom poloostrově Yukatanu žili a žijí i „nemayské“ národy“ , zda jej používali všeobecně všichni tj, jak mayské tak i nemayské národy) , doloženého ve slovníku neznámého autora z roku 1577 . Ten slovník , až budu mít čas, sem přidám, je docela zajímavý a dobře čitelný.                  

Červenec 11, 2014 Posted by | Zajímavosti z Mexica | komentářů 6