JEŠTĚ DOPLNĚNÍ K MAYSKÉMU KALENDÁŘI K PŘESTUPNÝM DNÍM

Jelikož si tedy Mayské národy byly vědomé , že rok trvá kromě celého počtu 365 dní též zlomek a dále jelikož měli základní cyklus pro kombinaci HAABu a TZOLKINu , který dával 52 slunečních roků po 365 dnech , což je těch známých 18 980 dní , tak se za tuto dobu nastřádalo 13 přespočetných dní , o které se kalendář již rozcházel vzhledem ke Slunci .

Tudíž v Evropě za tutéž dobu 52 let přidáme každý čtvrtý rok po jednom přestupném dni a u Mayů tak učinili naráz po 52 letech tím , že přidali 13 dní v celku .

A jelikož jejich kalenář byl tedy kombinací Haabu a Tzolkinu , tak 73 * 260 denní TZOLKIN  = 52 * 365 denní HAAB = 18 980  dní .

Jednotlivé listy kalendáře v 52 letém cyklu byly uspořádány do tzv. třináctic ( trecenas) , a to je asi pravý důvod , proč čekali celých 52 let , než vložili jednu přestupnou trecenas – třináctici dní , jelikož to umožňovalo pak jet nanovo další cyklus 52 let tedy  18 980 dní opět   uspořádaných a zakreslených do trecenas , jejichž počet je 1460 , těch třináctic , po nichž vlastně „obraceli“ stránky kalendáře . Byla to vlastně obdoba jakoby týdne , jenže týden (u nás je pochopitelně týž den = tý(ž) den , což zde pochopitelně záměrně není , nejedná se o „týdny“ alias tytéž dny , ten přijde u nich na řadu právě za 52 let , tedy 18 980 dní , a pak teprve nastane „týž“ den .

Týden tomu nicméně učenci říkají asi proto , že délkou 13 dní , jim to připomíná nášich sedm dní (spíše dva týdny) .

K tomu 52 letému cyklu se mohli rovněž přiklonit proto , že jim tak nějak připomínal délku jejich života , jež nebyla zas až tak dlouhá , málokdo se dožíval 80 let spíše 65 a většinou tak 60 .

Tudíž když jim to vyšlo , mohli oslavovat (u Mexiců ) 2* XIUHMOLPILLI – zapálení nového ohně .

Dále také , jelikož zlomek dne není , který na konci roku přebývá , není přesně jedna čtvrtina , ale cca 0.2422 (dle současných pozorování) a 0.2420 dle pozorování Mayů , tak tím ,že přidávali přestupné třináctice dní , tak nahromadili takto chybu ca 0.008  dne na jeden každý rok  a tudíž to vedlo k tomu , že po 3125 letech zase 25 dní naráz ubírali .(Jelikož se každý rok vlastně přidává 1/4 dne , ale má to být 0.242 , tedy 0.250 – 0.242 = 0.008 .

Někde jsem četl 3152 , ale to mi moc nesedí , jelikož 1/0.008 = 125 let , tedy za 125 let nutno jeden den ubrat , za 25 * 125 let , což je pochopitelně 3125 let , tedy nutno ubrat 25 dní .

Jen si nejsem jistý jak , jelikož byť 3125 je 5*5*5*5 , tak  to neumožňuje pracovat s násobky trecenas .

Spíše si myslím, že , ale to za předpokladu , že zamýšleli , že jejich civilisace bude trvat minimálně alespoň 3125 let , tak by bylo lepší počkat na okamžik , kdy to bude raději 26 dní , což jsou dvě trecenas , tedy třináctice a to by pak bylo o 125 let později , tedy za 3125 + 125 = 3150 let .

 

V různých jiných vysvětleních ale uvádí , že vůbec přestupné dny nevsouvali , ale místo toho „jeli “ pořád pryč , takže se pochopitelně kalendář stále více rozcházel , ale že prý k pokročilejším datumům , kde „rozchod“ vůči ročním obdobím byl již stále více patrný , tak že k datumu (načtenému aritmeticky) připisovali , jaké by mělo být (kdyby se užily korekční přestupné dny) .

 

Takže prý vlastně bylo jedno datum dle kalendáře a u něj to samé , ale zkorigované o patřičný počet přestupných dní .

 

Asi jako kdybychom vypustili např. 29. únor 2008 a „jeli“ pořád 365 denním kalendářem a např. k datumu 29. září 2009 dopsali , že to je ale správně 30. září 2009 .

Možné to je , ale je otázka , zda to tak dělali opravdu a také všechny mayské kmeny .

Není vyloučené , že různé mayské kmeny zvolily „vlastní cestu“ a ta s vkládáním ucelené treceny – třináctice , na konci 52 let , kdy se prostřídaly všechny kalendářní kombinace , je mohla napadnout jako rozumné řešení , navíc dokončení cyklu 52 let byla velká sláva a kdy jindy by se hodilo provést opravu , než u příležitosti oslavy „zapálení nového ohně“  – řečeno terminologií Mexiců .

Vlastně by se tak oslavil nový cyklus a uvedl slavnostně do souladu se zdánlivým pohybem Slunce a ročními obdobími .

 

TRECENA DE DÍAS - TŘINÁCTICE DNÍ

TENOCHTITLAN – JEDNOTLIVÁ VYOBRAZENÍ

 

 

 

HRA PATOLLI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ještě jednou k jeho názvu :

 TENOCHTLI – tronca , penca de nopal – kmen nopálu

TITLAN – lugar entre – místo uvnitř , obklopené

tedy TENOCH(tli) + TITLAN = TENOCHTITLAN

 Lugar entre las pencas de nopal – Místo obklopené (uvnitř) kmenů nopálu.

  Samotné slovo TENOCHTLI je od slova TE(tl) + NOCHTLI = TENOCHTLI ,

tedy TETEL – piedra – kámen

NOCHTLI – chumbera , nopal – nopál

kámen + nopál zde se stalo synonymem pro tu tvrdou část stromu a protože je kámen (tetl) jako tvrdý , tak tvrdá(část) nopálu je jako kmen nopálu .

Tudíž toto spojení zde neznamená kamenný nopál , ani nopál na kameni , ale kmen nopálu .

Asi podobné přirovnání , jako u Navahů v kódové knize za velké války bílých : ponorka – železná ryba , letadlo – železný pták , tank – železná želva .

 

     Zde bude soubor map a vyobrazení Tenochtitlanu , jak kdysi vypadal a jak mohl vypadat i dnes , kdyby nebyl zničen a jezero jej obklopující , z největší části vysušeno a pozemek zastavěn katedrálami nevalné architektury .

 

      Vista al lago de Texcoco y gran ciudad Tenochtitlan desde del norte .

Pohled na jezero Texcoco a velkoměsto Tenochtitlan od severu .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      Jelikož sopky jsou od VJV k JV vůči Tenochtitlanu , nejsou zde na této počítačové rekonstrukci vidět .

 

 

 

POHLED NA TENOCHTITLAN OD SEVERU

     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      Vista al Lago de Texcoco desde del sur 

      Níže je pohled na jezero Texcoco od jihu , tudíž sopky opět nejsou vidět , jsou schované v pravé části obrázku , poblíž je město Xochimilco , obklopené plovoucími zahradami – viz vysvětlení v článku plovoucí zahrada chinampa .

 

 

 

 

 

 

POHLED OD JIHU

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    Níže je pohled , který bývá nejčastěji užíván , tj. na JV – sopka Popocatepetl a VJV – sopka Iztaccihuatl .

 

Tentokrát , jak mohlo velkoměsto vypadat v noci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MĚSÍC NAD SOPKAMI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Níže je mapa Tenochtitlanu , jež byla pořízena krátce po dobytí tohoto města španělskými žoldáky , zachycuje , jak město vzniklo propojením jednotlivých ostrůvků v jezeře Texcocu prostřednictvím hrází , jež umožnily ze břehu dopravovat stavební materiál, jehož použitím vznikla souvislá plocha s vynechanými dopravními cestami (cosi jako vodní ulice v Benátkách )

 

 

 

 

 

 

 

 

MAPA PŮVODNÍCH OSTROVŮ

 

Legenda :

1 – Palacio de Motecuhzoma Xocoyotzin

2 – Plaza del El Volador (pořádala se dodnes oblíbená slavnost Los Voladores , kdy čtyři připoutaní  letci provedou 4*91 otáček , přičemž na vrcholu sloupu je jeden Volador, který roztáčí lana s letci , což je jako jeden den + 4 *91 otáček  = 365 dní , tedy celý sluneční rok .

 3- Plaza de las Aves – Náměstí Ptáků

 

 4 – Telpochcalli  – Colegio , Universidad , Escuela Profesional – Kolej , universita , Profesní škola

 

5 – Templo Mayor – Huey Teocalli – Velký Chrám

 

6 – Palacio de Axaycatl – Palác vznešeného mluvčího Axayacatla  – Palác – palacio – Tlahtocan , resp. Tecpan , Axayacatl – Rostro de Agua – Tvář Vody , Tlahtoani – hablante – mluvčí

 

7 – Cuicacalco – Casa de la música – Dům hudby , Cuicatl – hudba , zpěv , calli – casa – dům , -co – lugar de , místo kde je ..

 

8- Plaza Principal – Hlavní Náměstí – Huey Tiamilcoyan , Aithualli

 

9- Palacio del Tilancanqui –

 

 10- Casa de las Fieras – Dům šelem – Tecuancalli

 

 11 – Tiancuis de Moyotla

 

 12 – Huitzanahuac

 

13 – Xoloco Teocalli – Chrám Xoloco –

 

14 –  Templo de Toci – Chrám Toci

 

 15 – Palacio de Cuauhtemoc – Tecpan Huey tlahtoani Cuauhtemoc – Palác vznešeného mluvčího Klesajícího Orla – Palacio de majestuoso hablante de Águila que desciende

 

 16 – Tezontlemacoyan Teocalli – Chrám Tezontlemacoyan

 

 17 – Palacio de Yacalolco

 

 18 – Tlacochcalco Teocalli – Chrám Tlacochcalco  

 

 19 – Apahuaztlan o Azahuaztlan Teocalli – Chrám

 

 20 –  Atenantitech o Teotenamitl Teocalli – Chrám

 

 21 – Xocotitlan o Cihuatecpan

 

 22 – Tiancuis – Mercado de Tlaltelolco – Tržnice v Tlaltelolcu , Tlaltelolco – Montículo que se mueve – Kopeček , který se hýbe

 

 23 – Templo Mayor de Tlaltelolco – Velký , ústřední , hlavní chrám v Tlaltelolcu

 

 

Prakticky všechna města nahuatlem hovořících obyvatel byla postavena v podobném duchu , tj, cca uprostřed velké náměstí , na něm Hlavní Chrám a v okolí pak další budovy, jako školy , čtvrti řemeslníků a obchodníků .

 

 Ještě v budoucnu dohledám a dopřeložím jednotlivé názvy .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PANORAMATICKÝ POHLED-- Níže je pohled od ústředního náměstí v Tenochtitlanu na sopku Popocatepetl , cca 65 km na JV , takto lze jej dnes vidět z náměstí , kde se nachází ta Španěly postavená katedrála ,která se propadá neustále do jezerního podloží a pod dlažbou dnešního náměstí lze spatři tzbytky HUEY TEOCALLI , tedy Templo Mayor , také starší gramatikou Templo Maior , tedy Velký Chrám . POHLED Z TENOCHTITLANU NA SOPKY - KRESBA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

REKONSTRUKCE TYPICKÉHO OBYDLÍ OBYVATELE TENOCHTITLANU

Takhle kdysi vypadal malý rodinný domek pro obyvatele velkoměsta Tenochtitlanu .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zde je pohled na jednotlivé obytné čtvrti obklopující ústřední náměstí , vytvořeno počíačovou grafikou .

TENOCHTITLAN

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mexiky Aztéky pořízená mapa (dosti zjednodušená , neboť jezero , obklopující Tenochtitlan , pokračovalo daleko na sever a v severní části je zde jako obklopené břehem , který ale zde nebyl , nicméně severní hráz jej ochraňující tak  mohla působit .

Tuto mapu pak později převzali zrpvopočátku Španělé , kteří doplnili jména okolních měst na březích jezera .

 

 

MAPA TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Černobílá kresba , zachycující život v Tenochtitlanu , opět s pohledem na vícenásobný vrchol sopky Iztaccihuatl , ležící rovněž cca 65 km na VJV , tedy něco více východně , než Popocatepetl .

 

ŽIVOT V TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍKLAD ŽIVOTA V TENOCHTITLANU - NÁSTĚNNÁ MALBA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TEOCALLI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Model města Tenochtitlanu , který se nachází v jednom z muzeí v Hlavním Městě Mexika  , zhotovený podle dobových kreseb .

 

 

 

 

 

MODEL TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KRESBA TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MEXICKÝ AZTÉCKÝ VÁLEČNÍK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KRESBA TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MODEL TEOCALLI V TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KRESBA ŽIVOTA V TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obraz ukazuje legendu k založení Tenochtitlanu :

 

Orel , sedící na nopálu , držící v zobáku hada (ale spíše původně ve spárech držící propletené červené a zelené stužky jako symboly války)

 

Proto tedy ten název uvnitř(v obklopení) kmenů nopálu .

 

Na iberoamerickém institutu názav překládají jako Místo , kde je nopál na kameni , ale spíše se jedná o nepochopení situace .

Totiž byly to bahnité ostrůvky , kde

 

 

 

 

 

ZALOŽENÍ TENOCHTITLANU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POHLED NA JEZERNÍ ÚDOLÍ POD SOPKAMI

 

 

 

 

MODEL TEOCALLI

LUNA NAD SOPKAMI NAD TENOCHTITLANEM

MODEL HUEY TEOCALLI

MODEL HUEY TEOCALLI

MODEL ÚSTŘEDNÍHO NÁMĚSTÍ

MODEL POHLEDU NA TENOCHTITLAN

POHLED NA TENOCHTITLAN NA JEZEŘE

TENOCHTITLAN - NÁSTĚNNÁ MALBA - DIEGO RIVERA

KRESBA TENOCHTITLANU

KRESBA TEMPLO MAYOR - HUEY TEOCALLI

POČÍTAČOVOU GRAFIKOU POŘÍZENÝ POHLED NA VELKOMĚSTO TENOCHTITLAN

NÁSTĚNNÁ MALBA TENOCHTITLANU OD DIEGA RIVERY

NÁSTĚNNÁ MALBA TENOCHTITLANU OD DIEGA RIVERY

ŽIVOT V TENOCHTITLANU - KRESBA

MAPA TENOCHTITLANU

DOBOVÁ MAPA TENOCHTITLANU VE STYLU POP ARTU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Níže je stolní desková hra patolli , kterou hrají středoameričtí obyvatelé nejrůznějšího původu , nazývají ji tedy ve svém jazyce a název patolli , pod jakým byl představen Evropanům , je díky okolnosti, že se s ním seznámili při exploataci říše Mexico , Hlavního města Mexico Tenochtitlan .

 

Je zajímavé , že podobná hra s podobnými pravidly se hraje rovněž v Asii , např. v Indii i Japonsku .

V Indii se nazývá Pačísí a má v zásadě stejná pravidla .

 

Název v nahuatlu znamená hra (obecně) , přičemž se provozuje pomocí fazolí s vyznačeným okem na jedné straně a těmi se hází a cílem je projít všemi stezkami.

Někde název překládají jako hra s fazolemi , ale samo slovo fazole je :

ETL – fríjol (phasaeollum vulgaris) – fazole (obecná)

PATOLLI – juego – hra

tedy E(tl)+PATOLLI = EPATOLLI .

Jenže se jí takto neříká a této deskové hře se jednoduše říká PATOLLI . Není vyloučené , že  se po čase zjednodušilo .

 

 

Středoameričtí obyvatelé ji však znají již dávno před návštěvou Evropanů vedených Kolumbem a jeho následné exploatace , kam až jejich paměť sahá .

Rovněž tak  Indové v Asii  ji užívají , kam až jejich paměť sahá , dávno před Kolumbovou  návštěvou v Americe .

Nicméně , není vyloučené , že jedni či druzí se s ní seznámili při nějaké velmi dávné návštěvě „u těch naproti“ .

 

 A rovněž tak je možné , že si ji kdysi dávno přinesli někteří praobyvatelé Ameriky z Asie z doby dávného osídlení , kde byla již rozšířená , tedy v Indii .

Z Indie se rozšířila prostřednictvím obchodníků až do Evropy , kde se užívá v různých modifikacích , jako např. u nás tzv. hra člověče nezlob se , s podobnými pravidly a podobným cílem .

A nemusilo to nutně být v době , kdy byl jako zamrzlý Beringův průliv , z toho jednoduchého důvodu , že jeho šířka cca 83 km umožňuje vidět z břehů Asie na břehy Ameriky z vyvýšeného místa a dále, co je důležité , cca na polovině cesty je v průlivu ostrov Velký a Malý Diomedes a tím je průliv asi tak přibližně stejně náročný co do přeplavby , jako např. průliv mezi Afrikou a Evropou , cca 43 km široký , mnohokrát , dá se říce denně , překonávaný i ve Starověku .

 

Zcela určitě je pohodlnější vézt na nákladních kanoích užitečný náklad a pomocí větru a pádel se dostat na ony ostrovy uprostřed průlivu a po odpočinku absolvovat zbytek cesty .

 

Daleko energeticky náročnější je jít přes sice zamrzlý Beringův průliv , ale jen uvézt jakýkoliv náklad je mnohem náročnější , než po moři na pirogách .

Stačí , když se poutníkovi postaví do cesty buď rozbité ledové pole, nebo průrva (i kdyby jen pár metrů široká) , nebo do výše nakupený val , stačí několik metrů a nemusí být nijak zvlášť široký a překonat takovouto překážku může být zábava na celý den .

Za celý den lze v pohodě uveslovat i těch 43 km z Asie na soustroví Diomeda , stačí i kdyby jen 3 km / hod a za 15 hodin může člověk odpočívat  na ostrově .

Pak totéž z Diomeda do Ameriky .

Jistěže se to mnohokrát kvůli mlze , bouřlivému moři a větru , který se mohl kdykoliv objevit  nemusilo podařit .

 

Jenže , zrovna tak jsou osídlené ostrovy v Karibském moři .

Kuba je cca 130 km od jižního cípu Floridy a cca 130 km od vrcholu poloostrova Yucatanu .

 

Ostatní ostrovy jsou rovněž různě od sebe vzdálené .

 

A přesto dávno osídlené a mnohokrát vzájemně navštěvované .

 

 

 

HRA PATOLLI

 

O Dogonech a hvězdném systému Siria

O tom , že má rudý obr SIRIOS v souhvězdí Velkého  psa také svého průvoce , tedy jinými slovy , že se jedná o vícehvězdný , dle současných pozorování dvouhvězdný systém , se ví „oficiálně“ teprve krátce , cca  140 let .

Vzdálenost této hvězdy od Země cca 8.6 sv. r.

Jméno pochází ze starověkého Egypta , jelikož to je Psí hvězda , jak říkali Egypťané a Psí bůh je Osiris . Egypťané jí ale říkali Sotis (což je ta bohyně, jež učiní zadosti Sotisfacere – z toho v latině přechýlili na satisfacere  a z toho ta činnost – satisfaktion .

A Řekové , jak měli ve zvyku , tak egyptská jména velmi komolili a místo Osiris říkali Sirios a shodou okolností takto přizpůsobené slovo v řečtině značí zářící , což je ale nicméně zde velmi příznačné   – patří podle zažité klasifikace do kategorie rudý obr .

Vlastně se to ví jen velikou náhodou , když se v průběhu vývoje astronomie (evropské) začalo předpokládat, že hvězdy se budou nejčastěji vyskytovat jako vícehvězné systémy .

Astronom , který průvodce Siria spatřil jako první (v novodobých dějinách astronomie) , se pokoušel , víceméně nahodile, předpokládat, že by Sirios mohl mít svého průvodce , jelikož se vícehvězdnými systémy zabýval .

Shodou okolností se podíval na oblohu v době , kdy souputník rudého obra Siria byl v maximálním oddálení vůči centrální hvězdě .

Tedy rovina vzájemné oběžné dráhy Siria A a Siria B není bohužel kolmá na záměrný paparsek vedený ze Země .

Z největší části záměrný paprsek ze Země na hvězdný systém Siria leží v téže rovině .

A jelikož neviditelný souputník, bílý trpasík Sirios B svůj oběh dokončí za cca 50 let , tak je v případě, kdy je za Siriiem A , tak je jednoduše zakryt, je-li před , tak je přezářen a je-li poblíž , jsa v té části dráhy, kdy je za Siriiem , tak nalevo či napravo poblíž Siria , není rovněž rozpoznatelný .

Rovněž tak , je-li v té části dráhy , která je k Zemi blíž , před Siriiem  tak opět, je-li nalevo či napravo , také není rozpoznatelný , je přezářen .

Tudíž je vidět z praktických důvodů jen je-li maximálně vlevo či maximálně vpravo a malý kus své dráhy, kdy se dostává před kotouč Siria , resp. za kotouč Siria .

Tudíž kdyby se onen astronom, který jej v novodobých dějinách objevil, podíval v jinou dobu , tak by jej nespatřil a jelikož by nevěděl, že tam ten Sirios B existuje, tak by pochopitelně neměl důvod předpokládat, že za několik let popojde ze záře Siria A , ať již na té či oné straně .

Takhle pochopitelně spatřil poblíž Siria malou hvězdu . To samozžejmě nenese informaci o tom, zda se nejedná o náhodný průmět dvou hvězd , což by byla tzv. visuální dvouhvězda .

Např. obvykle, dvě hvězdy, jež jsou od sebe vzdáleny přes celý horizont , např. jedna je nízko nad obzorem na východě , jiná je nízko nad obzorem na západě , mohou být vůči sobě mnohem blíž , než

jiné dvě hvězdy, jež se promítají to téměř stejného místa na obloze .

Pouhé jedno pozorování nestačí .

Takže jelikož ten astronom zřejmě na velmi význačnou hvězdu , jako je Sirios pohleděl jistě vícekrát a nejken on a nikdo o žádné malé hvězdě v jejím okolí nehovořil ani to nezaznamenal, tak, si byl vědom, že chce-li studovat fyzikální dvouhvězdy , musí pochopitelně předpokládat vzájemný pohyb kolem společného těžiště . A ten může být co do periody oběhu velmi různý . Od několika let až po tisíce let .

Kdyby neviditelný průvodce Siria obíhal velmi pomalu , tak by ani za aktivní život , po který by jej onen astronom pozoroval, nezaznamenal téměř žádnou změnu .

Takto , vzhledem k periodě 50 let se i za jediný měsíc od okamžiku , kdy byl spatřen , dá zaznamenat úhlová změna v poloze, značící vzájemný pohyb . Pochopitlně že onen astronom za zbytek svého života nespatřil, jak Sirios B vykoná úplný oběh , nicméně větší část dráhy zdokumentovat mohl .

Tudíž je zde ukázáno, jak velké náhody rozhodují o objevu .

Stačilo , kdyby byl Sirios B např., buď „za“ Siriem A , nebo přímo před ním (obojí na záměrné přímce Země  – Sirios A – Sirios B , resp. Země – Sirios B – Sirios A)  a pak by trvalo několik let, než by se Sirios B dostal ze zóny přezáření Siriem A a  a pak by pochopitelně (ten astronom)namířil svou pozornost jinam .

Jistěže by dříve či později byl objeven jako obíhající hvězda někým jiným .

Tím je ale jen ukázáno , jak je nesmírně obtížné cokoliv objevit .

Jenže černoši Dogoni v Mali žijící na Bandiagarské vysočině tuto znalost , neznámo odkud , mají jíž dávno , snad 1500 let .

Říkají , že každých 50 let okolo velké hvězdy (které my říkáme Sirios A) oběhne malá hvězda (přirovnávají ji k nejmenšímu zrnku – říkáme jí Sirios B .

Dále uvádí , že jim tuto znalost přinesli učitelé z vesmíru , jakýsi Nomo  .

U příležitosti dokončeného oběhu slaví také slavnost Sigui , při které zhotovují sudy na obřadní pivo , které dokládají starobylost původu jejich rodiny .

Vědci to bohužel  zlehčují , říkají , že prý tu znalost o Siriu B mají Dogoni z obrázkových časopisů .

Jak vysvětlují jejich od dávné minulosti pořádanou slavnost Sigui , tak tu nevysvětlují vůbec .

Také bohužel zlehčují , jak je prý snadné Sirios B vidět .

Vůbec nikoliv, ani náhodou dokonce ani ne dalekohledem u teodolitu (ani triangulačního ) , ale pořádným teleskopem s velmi přesným měřením  úhlů .

Dvouhvězda Sirios

 

 

 

 

 

 

 

 

Sirios z jiného pohledu