Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

TENOCHTITLAN – JEDNOTLIVÁ VYOBRAZENÍ

 
 
 
HRA PATOLLI

HRA PATOLLI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ještě jednou k jeho názvu :

 TENOCHTLI tronca , penca de nopal – kmen nopálu

TITLAN – lugar entre – místo uvnitř , obklopené

tedy TENOCH(tli) + TITLAN = TENOCHTITLAN

 Lugar entre las pencas de nopal – Místo obklopené (uvnitř) kmenů nopálu.

  Samotné slovo TENOCHTLI je od slova TE(tl) + NOCHTLI = TENOCHTLI ,

tedy TETEL – piedra – kámen

NOCHTLI – chumbera , nopal – nopál

kámen + nopál zde se stalo synonymem pro tu tvrdou část stromu a protože je kámen (tetl) jako tvrdý , tak tvrdá(část) nopálu je jako kmen nopálu .

Tudíž toto spojení zde neznamená kamenný nopál , ani nopál na kameni , ale kmen nopálu .

Asi podobné přirovnání , jako u Navahů v kódové knize za velké války bílých : ponorka – železná ryba , letadlo – železný pták , tank – železná želva .

 

     Zde bude soubor map a vyobrazení Tenochtitlanu , jak kdysi vypadal a jak mohl vypadat i dnes , kdyby nebyl zničen a jezero jej obklopující , z největší části vysušeno a pozemek zastavěn katedrálami nevalné architektury .

 
      Vista al lago de Texcoco y gran ciudad Tenochtitlan desde del norte .
Pohled na jezero Texcoco a velkoměsto Tenochtitlan od severu .
 
 
 
 
 
 
 
 
 

      Jelikož sopky jsou od VJV k JV vůči Tenochtitlanu , nejsou zde na této počítačové rekonstrukci vidět .

 
 
 
POHLED NA TENOCHTITLAN OD SEVERU

POHLED NA TENOCHTITLAN OD SEVERU

     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      Vista al Lago de Texcoco desde del sur 

      Níže je pohled na jezero Texcoco od jihu , tudíž sopky opět nejsou vidět , jsou schované v pravé části obrázku , poblíž je město Xochimilco , obklopené plovoucími zahradami – viz vysvětlení v článku plovoucí zahrada chinampa .
 
 
 
 
 
 
POHLED OD JIHU

POHLED OD JIHU

 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
    Níže je pohled , který bývá nejčastěji užíván , tj. na JV – sopka Popocatepetl a VJV – sopka Iztaccihuatl .
 
Tentokrát , jak mohlo velkoměsto vypadat v noci
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
MĚSÍC NAD SOPKAMI

MĚSÍC NAD SOPKAMI

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Níže je mapa Tenochtitlanu , jež byla pořízena krátce po dobytí tohoto města španělskými žoldáky , zachycuje , jak město vzniklo propojením jednotlivých ostrůvků v jezeře Texcocu prostřednictvím hrází , jež umožnily ze břehu dopravovat stavební materiál, jehož použitím vznikla souvislá plocha s vynechanými dopravními cestami (cosi jako vodní ulice v Benátkách )
 
 
 
 
 
 
 
 
MAPA PŮVODNÍCH OSTROVŮ

MAPA PŮVODNÍCH OSTROVŮ

 

Legenda :

1 – Palacio de Motecuhzoma Xocoyotzin

2 – Plaza del El Volador (pořádala se dodnes oblíbená slavnost Los Voladores , kdy čtyři připoutaní  letci provedou 4*91 otáček , přičemž na vrcholu sloupu je jeden Volador, který roztáčí lana s letci , což je jako jeden den + 4 *91 otáček  = 365 dní , tedy celý sluneční rok .

 3- Plaza de las Aves – Náměstí Ptáků
 
 4 – Telpochcalli  – Colegio , Universidad , Escuela Profesional – Kolej , universita , Profesní škola
 
5 – Templo Mayor – Huey Teocalli – Velký Chrám
 
6 – Palacio de Axaycatl – Palác vznešeného mluvčího Axayacatla  – Palác – palacio – Tlahtocan , resp. Tecpan , Axayacatl – Rostro de Agua – Tvář Vody , Tlahtoani – hablante – mluvčí
 
7 – Cuicacalco – Casa de la música – Dům hudby , Cuicatl – hudba , zpěv , calli – casa – dům , -co – lugar de , místo kde je ..
 
8- Plaza Principal – Hlavní Náměstí – Huey Tiamilcoyan , Aithualli
 
9- Palacio del Tilancanqui –
 
 10- Casa de las Fieras – Dům šelem – Tecuancalli
 
 11 – Tiancuis de Moyotla
 
 12 – Huitzanahuac
 
13 – Xoloco Teocalli – Chrám Xoloco –
 
14 –  Templo de Toci – Chrám Toci
 
 15 – Palacio de Cuauhtemoc – Tecpan Huey tlahtoani Cuauhtemoc – Palác vznešeného mluvčího Klesajícího Orla – Palacio de majestuoso hablante de Águila que desciende
 
 16 – Tezontlemacoyan Teocalli – Chrám Tezontlemacoyan
 
 17 – Palacio de Yacalolco
 
 18 – Tlacochcalco Teocalli – Chrám Tlacochcalco  
 
 19 – Apahuaztlan o Azahuaztlan Teocalli – Chrám
 
 20 –  Atenantitech o Teotenamitl Teocalli – Chrám
 
 21 – Xocotitlan o Cihuatecpan
 
 22 – Tiancuis – Mercado de Tlaltelolco – Tržnice v Tlaltelolcu , Tlaltelolco – Montículo que se mueve – Kopeček , který se hýbe
 
 23 – Templo Mayor de Tlaltelolco – Velký , ústřední , hlavní chrám v Tlaltelolcu
 
 
Prakticky všechna města nahuatlem hovořících obyvatel byla postavena v podobném duchu , tj, cca uprostřed velké náměstí , na něm Hlavní Chrám a v okolí pak další budovy, jako školy , čtvrti řemeslníků a obchodníků .
 
 Ještě v budoucnu dohledám a dopřeložím jednotlivé názvy .
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PANORAMATICKÝ POHLED

PANORAMATICKÝ POHLED-- Níže je pohled od ústředního náměstí v Tenochtitlanu na sopku Popocatepetl , cca 65 km na JV , takto lze jej dnes vidět z náměstí , kde se nachází ta Španěly postavená katedrála ,která se propadá neustále do jezerního podloží a pod dlažbou dnešního náměstí lze spatři tzbytky HUEY TEOCALLI , tedy Templo Mayor , také starší gramatikou Templo Maior , tedy Velký Chrám . POHLED Z TENOCHTITLANU NA SOPKY - KRESBA

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
REKONSTRUKCE TYPICKÉHO OBYDLÍ OBYVATELE TENOCHTITLANU
REKONSTRUKCE TYPICKÉHO OBYDLÍ OBYVATELE TENOCHTITLANU

Takhle kdysi vypadal malý rodinný domek pro obyvatele velkoměsta Tenochtitlanu .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zde je pohled na jednotlivé obytné čtvrti obklopující ústřední náměstí , vytvořeno počíačovou grafikou .

TENOCHTITLAN

TENOCHTITLAN

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mexiky Aztéky pořízená mapa (dosti zjednodušená , neboť jezero , obklopující Tenochtitlan , pokračovalo daleko na sever a v severní části je zde jako obklopené břehem , který ale zde nebyl , nicméně severní hráz jej ochraňující tak  mohla působit .
Tuto mapu pak později převzali zrpvopočátku Španělé , kteří doplnili jména okolních měst na březích jezera .
 
 
MAPA TENOCHTITLANU

MAPA TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Černobílá kresba , zachycující život v Tenochtitlanu , opět s pohledem na vícenásobný vrchol sopky Iztaccihuatl , ležící rovněž cca 65 km na VJV , tedy něco více východně , než Popocatepetl .
 
ŽIVOT V TENOCHTITLANU

ŽIVOT V TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PŘÍKLAD ŽIVOTA V TENOCHTITLANU - NÁSTĚNNÁ MALBA

PŘÍKLAD ŽIVOTA V TENOCHTITLANU - NÁSTĚNNÁ MALBA

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
TEOCALLI

TEOCALLI

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Model města Tenochtitlanu , který se nachází v jednom z muzeí v Hlavním Městě Mexika  , zhotovený podle dobových kreseb .
 
 
 
 
 
MODEL TENOCHTITLANU

MODEL TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
KRESBA TENOCHTITLANU

KRESBA TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
MEXICKÝ AZTÉCKÝ VÁLEČNÍK

MEXICKÝ AZTÉCKÝ VÁLEČNÍK

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
KRESBA TENOCHTITLANU

KRESBA TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
MODEL TEOCALLI V TENOCHTITLANU

MODEL TEOCALLI V TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
KRESBA ŽIVOTA V TENOCHTITLANU

KRESBA ŽIVOTA V TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Obraz ukazuje legendu k založení Tenochtitlanu :
 
Orel , sedící na nopálu , držící v zobáku hada (ale spíše původně ve spárech držící propletené červené a zelené stužky jako symboly války)
 
Proto tedy ten název uvnitř(v obklopení) kmenů nopálu .
 
Na iberoamerickém institutu názav překládají jako Místo , kde je nopál na kameni , ale spíše se jedná o nepochopení situace .
Totiž byly to bahnité ostrůvky , kde
 
 
 
 
 
ZALOŽENÍ TENOCHTITLANU

ZALOŽENÍ TENOCHTITLANU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
POHLED NA JEZERNÍ ÚDOLÍ POD SOPKAMI

POHLED NA JEZERNÍ ÚDOLÍ POD SOPKAMI

 
 
 
 
MODEL TEOCALLI

MODEL TEOCALLI

LUNA NAD SOPKAMI NAD TENOCHTITLANEM

LUNA NAD SOPKAMI NAD TENOCHTITLANEM

MODEL HUEY TEOCALLI

MODEL HUEY TEOCALLI

MODEL HUEY TEOCALLI

MODEL HUEY TEOCALLI

MODEL ÚSTŘEDNÍHO NÁMĚSTÍ

MODEL ÚSTŘEDNÍHO NÁMĚSTÍ

MODEL POHLEDU NA TENOCHTITLAN

MODEL POHLEDU NA TENOCHTITLAN

POHLED NA TENOCHTITLAN NA JEZEŘE

POHLED NA TENOCHTITLAN NA JEZEŘE

TENOCHTITLAN - NÁSTĚNNÁ MALBA - DIEGO RIVERA

TENOCHTITLAN - NÁSTĚNNÁ MALBA - DIEGO RIVERA

KRESBA TENOCHTITLANU

KRESBA TENOCHTITLANU

KRESBA TEMPLO MAYOR - HUEY TEOCALLI

KRESBA TEMPLO MAYOR - HUEY TEOCALLI

POČÍTAČOVOU GRAFIKOU POŘÍZENÝ POHLED NA VELKOMĚSTO TENOCHTITLAN

POČÍTAČOVOU GRAFIKOU POŘÍZENÝ POHLED NA VELKOMĚSTO TENOCHTITLAN

NÁSTĚNNÁ MALBA TENOCHTITLANU OD DIEGA RIVERY

NÁSTĚNNÁ MALBA TENOCHTITLANU OD DIEGA RIVERY

NÁSTĚNNÁ MALBA TENOCHTITLANU OD DIEGA RIVERY

NÁSTĚNNÁ MALBA TENOCHTITLANU OD DIEGA RIVERY

ŽIVOT V TENOCHTITLANU - KRESBA

ŽIVOT V TENOCHTITLANU - KRESBA

MAPA TENOCHTITLANU

MAPA TENOCHTITLANU

DOBOVÁ MAPA TENOCHTITLANU VE STYLU POP ARTU

DOBOVÁ MAPA TENOCHTITLANU VE STYLU POP ARTU

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Níže je stolní desková hra patolli , kterou hrají středoameričtí obyvatelé nejrůznějšího původu , nazývají ji tedy ve svém jazyce a název patolli , pod jakým byl představen Evropanům , je díky okolnosti, že se s ním seznámili při exploataci říše Mexico , Hlavního města Mexico Tenochtitlan .
 
Je zajímavé , že podobná hra s podobnými pravidly se hraje rovněž v Asii , např. v Indii i Japonsku .
V Indii se nazývá Pačísí a má v zásadě stejná pravidla .
 
Název v nahuatlu znamená hra (obecně) , přičemž se provozuje pomocí fazolí s vyznačeným okem na jedné straně a těmi se hází a cílem je projít všemi stezkami.
Někde název překládají jako hra s fazolemi , ale samo slovo fazole je :
ETL – fríjol (phasaeollum vulgaris) – fazole (obecná)
PATOLLI – juego – hra
tedy E(tl)+PATOLLI = EPATOLLI .
Jenže se jí takto neříká a této deskové hře se jednoduše říká PATOLLI . Není vyloučené , že  se po čase zjednodušilo .
 
 
Středoameričtí obyvatelé ji však znají již dávno před návštěvou Evropanů vedených Kolumbem a jeho následné exploatace , kam až jejich paměť sahá .
Rovněž tak  Indové v Asii  ji užívají , kam až jejich paměť sahá , dávno před Kolumbovou  návštěvou v Americe .
Nicméně , není vyloučené , že jedni či druzí se s ní seznámili při nějaké velmi dávné návštěvě „u těch naproti“ .
 
 A rovněž tak je možné , že si ji kdysi dávno přinesli někteří praobyvatelé Ameriky z Asie z doby dávného osídlení , kde byla již rozšířená , tedy v Indii .
Z Indie se rozšířila prostřednictvím obchodníků až do Evropy , kde se užívá v různých modifikacích , jako např. u nás tzv. hra člověče nezlob se , s podobnými pravidly a podobným cílem .
A nemusilo to nutně být v době , kdy byl jako zamrzlý Beringův průliv , z toho jednoduchého důvodu , že jeho šířka cca 83 km umožňuje vidět z břehů Asie na břehy Ameriky z vyvýšeného místa a dále, co je důležité , cca na polovině cesty je v průlivu ostrov Velký a Malý Diomedes a tím je průliv asi tak přibližně stejně náročný co do přeplavby , jako např. průliv mezi Afrikou a Evropou , cca 43 km široký , mnohokrát , dá se říce denně , překonávaný i ve Starověku .
 
Zcela určitě je pohodlnější vézt na nákladních kanoích užitečný náklad a pomocí větru a pádel se dostat na ony ostrovy uprostřed průlivu a po odpočinku absolvovat zbytek cesty .
 
Daleko energeticky náročnější je jít přes sice zamrzlý Beringův průliv , ale jen uvézt jakýkoliv náklad je mnohem náročnější , než po moři na pirogách .
Stačí , když se poutníkovi postaví do cesty buď rozbité ledové pole, nebo průrva (i kdyby jen pár metrů široká) , nebo do výše nakupený val , stačí několik metrů a nemusí být nijak zvlášť široký a překonat takovouto překážku může být zábava na celý den .
Za celý den lze v pohodě uveslovat i těch 43 km z Asie na soustroví Diomeda , stačí i kdyby jen 3 km / hod a za 15 hodin může člověk odpočívat  na ostrově .
Pak totéž z Diomeda do Ameriky .
Jistěže se to mnohokrát kvůli mlze , bouřlivému moři a větru , který se mohl kdykoliv objevit  nemusilo podařit .
 
Jenže , zrovna tak jsou osídlené ostrovy v Karibském moři .
Kuba je cca 130 km od jižního cípu Floridy a cca 130 km od vrcholu poloostrova Yucatanu .
 
Ostatní ostrovy jsou rovněž různě od sebe vzdálené .
 
A přesto dávno osídlené a mnohokrát vzájemně navštěvované .
 
 
 
HRA PATOLLI

HRA PATOLLI

 
Advertisements

Září 15, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: