Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O vzniku názvu marihuana – About conception of therm marihuana

MALIHUANA

MALIHUANA

V různých populárních wikipediích píší, že název vznikl z propagandistických důvodů ve španělském jazyce jako Mari(e) + Juan(a) , asi jako Mařenka a Janička .

Já osobně jsem tomu nikdy nevěřil , jelikož tím, že se zabývám jazykem nahuatlem cca od svých sedmi let , tak jsem v názvu viděl přinejmenším části dvou slov :  Mari…   + …..huana .

Navíc jsem také viděl , že se občas píše marijuana , jindy marihuana a jelikož jsem začal cosi vědět i o španělštině , tak jsem tušil, že to je tam účelově kvůli výslovnosti , jelikož se ve španělštině již kdysi dávno přestalo vyslovovat h .

Dále malá odbočka , ta mayská žena , která znala oba jazyky a tlumočila Cortezovi  (mayštinu a nahuatl) , tak jelikož dětem otroků bylo zvykem dávat jména dle jména konkrétního dne v kalendáři , tak jelikož se narodila v den CE MALINALLI (viz můj článek o Aztéckém kalendáři a vyobrazení symbolů) , tedy JEDNA TRÁVA , tak jí žoldáci říkali místo Malina(lli) jen Marina , jelikož to r je ve španělštině zvučnější . Občas ji také nazývali Malinche a později Doňa Marína .

Cosi podobného je i ve jménech jako např. ostrov Lancelote – Lancarote a z toho Lanzarote (to C s přívěškem je cedilla a čte se podobně, jako ve slově Zorro , tedy tvrdé s) a nebo u pojmu pro hrad : v arabštině je KaSR , resp. KSaR (psáno obojí  kap, samech , reš) a v našich evropských jazycích CASTRO (CASTRUM) a versus tomu CASTEL , CHATEL  (zkrátka jednou tam je R , jindy L)  , to arabské a evropské slovo je jinak shodné , až na výslovnost (to -el , resp. -o , resp. -um jsou jen koncovky slovního kmene, totožného s arabským) .

Navíc slovo se ve španělštině před příjezedm španělských žoldáků do Ameriky vůbec nevyskytovalo  .

Tam již ale bylo přítomno ve zvukové podobě MALIHUANA (proto ta má odbočka kvůli vysvětlení dnešního R na místo původního L) . Jako velmi dávné slovo . 

A je kolem sta různých vysvětlení , co pojem znamená , ale všechna se týkají vzhledu rostliny , použití , následků použití .

Asi nejčastějším rozborem dostaneme MALI(nalli) + (tla)HUANA = MALIHUANA  = TRÁVOU OPILÝ , OMÁMENÝ .

tedy MALINALLI  – hierba – tráva

TLAHUANA  – ebriedad – opilství , borrachera – opilost , opilství , parranda – tlupa , veselí 

Jiné je například

MALLI – prisionero – vězeň , uvězněný

HUALOA – ladrar – krást  

ANA – asir , coger, tomar – vzít , brát , uchopit , ovládnout , dobýt

Tedy MAL(l)I + HUA(loa) + (a)NA = MALIHUANA , tedy jako přirovnání : Ten, který je odcizen , uchopen , dobyt , ovládnut a uvězněn (jako že se stane vězněm svého zlozvyku ,který jej opanuje – ta droga) 

a mnoho dalších .  Sami domorodí obyvatelé Mexikové – Aztékové (nahuatlem hovořící) uvádějí , že to slovo je velmi staré a protože bohužel španělští žoldáci spálili mexické rukopisy , mezi kterými bylo i mnoho z farmacie , popisu a vlastností rostlin a herbářů , tak se to již nelze jednoznačně dozvědět .

Co je jisté , že slovo je výhradně mexického původu z nahuatlu a všechny ostatní jeho verze jsou jen přizpůsobeniny dle lepší výslovnosti .

Reklamy

Březen 27, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | 1 komentář

O pyramidě v EL TAJÍNU

Ve vnitrozemí , na jihozápad od města Vera Cruz , na cestě přes město PAPANTLA , leží v pralese město EL TAJIN . Název Tajin sice pochází od Totonaků , ale je otázka , zda byli staviteli tohoto města .

Architekturou si nezadá s Teotihuacanem , asi ale nejzajímavější je PIRAMIDE DE LOS NICHOS – pyramida výklenků (nik) , el nicho – nika – výklenek

Těch výklenků je celkem 365 a sice uspořádaných následujícím způsobem :

jsou čtyři strany pyramidy a jeden vrchol , tedy (365-1)/4 = 91 .

Tedy na každou stěnu připadá 91 výklenků .

Dále je sedm etáží + jedna závěrečná plošina .

Pozn. Mexikové – Aztékové nazývali celou stavbu teocalli – dům boha , přičemž i samotné stavbě na vrcholové plošině pyramidy se říká teocalli , která zde ale není . Ještě dohledám , jak říkali stavbě tvořící sokl , na níž je samotná teocalli .

V tomhle případě zde závěrečná teocalli nebyla zřízena .

Jelikož těch výklenků je 91 , tak jsou poměrně důmyslným způsobem rozmístěny vzhledem k okolnosti , že pyramida se zužuje od základové plošiny k náhorní .

Součet 91 lze vzhledem k sedmi etážím obdržet jako : 22+19+16+13+10+7+4 = 91 výklenků .

Samotná závěrečná plošina, kde se tedy jednotlivé stěna stýkají , hraje tedy vrchol té 365 , poslední niky (výklenku)

Nejzajímavější ovšem je , že vzhledem k úhlu sklonu povrchové přímky a dané velikosti základny se dal zvolit právě jediný způsob rozmístění výklenků

Vždy s každou další etáží klesá počet výklenků o 3,

tj. nejspodnější , 1. má 22

2. má 22-3 = 19

3. má 19-3 = 16

4. má 16-3 = 13

5. má 13-3 = 10

6. má 10-3 = 7

7. má 7-3 = 4

poslední vrcholová plošina má 4 -3 = 1

a plošina, kde se stěny sbíhají , je právě jedna .

Bylo by samozřejmě možné zvolit také jiný počet etáží a nechat klesat počet výklenků s jiným faktorem , ale pak by byl sklon stavby příliš strmý .

Samozřejmě , že největší náhoda  zde figurující ale je, že délka roku , umenšená o jeden den (jeden vrchol pyrymidy) , je dělitelná 4 , tj. počtem stěn pyramidy , další , ale vedlejší náhoda je, lze počet 91 rozložit na sedm sčítanců což umožní , že v prostřední etáži , tj. čtvrté z počtu sedmi (pak je lhostejno , zda počítáme od zdola či od shora , má třináct nik (výklenků) , jinými slovy můžeme také říci, že 91 (dní) = 7 (etáží) * 13 (výklenků – nik)

Třinátka je pro ně důležitá v kalendáři 260 denním (20 kusů tzv. trecenas – třináctic )

 

 Pohled z boční strany , v pohledu kolmo na podélnou osu náměstí

EL TAJIN

EL TAJIN

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Pohled od náměstí , odkud se dalo vystoupit na vrcholovou plošinu
EL TAJIN

EL TAJIN

Březen 23, 2009 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Slova , která přešla z egyptského jazyka do evropských jazyků

V dnešních evropských jazycích používáme dnes a denně slova , jež  byla zaznamenána v Egyptě před cca  6000 lety .

Např. když soud tzv. přizná satisfakci , mi říkáme zadostiučinění , tak vlastně jen opakuje název bohyně Sotis .

Ta měla v popisu práce , když se někomu přihodila nespravedlivost, křivda , tak si šel postěžovat do chrámu bohyně Sotis a říkali (Egypťané) , že Sotis Tobě učiní zadosti ( jako že mu dá za pravdu) .

Takže slovo satisfaktion je složeno z prastarého názvu SOTIS + FACERE (Sotis činí) , z infinitivu facere , je pak faktion – činění , konání .

Takže vlastně Římané říkali Sotis učiní (za dosti) – jelikož každý věděl, oč běží, tak to slovo za dosti tam již nepsali ani nevyslovovali .

Britové říkají satisfy (ale to jen zjednodušují latinskou koncovku) . To O  nebo A ve slově Sotis není podstatné , jelikož tím, že nezapisovali vnitřní samohlásky , tak se již nedozvíme, jak to slovo bylo , zda Satis , či Sotis .

To Sotis se píše pod vlivem řečtiny , ale Řekové vůbec nezachycovali slova věrně . Neměli to ve zvyku , jelikož i jim nejbližší příbuzné kmeny, hovořící řecky , byly pro ně nevzdělané.

Arabové dodnes uvádí, že nepřítomnost samohlásek v písmu vyjadřuje jejich nestálost v jazyce .

*********

Další užívané slovo je DESERT – poušť , což je egyptsky DEŠERET  (DŠRT) , ve španělštině např. desierto .

Proto také svévolně opustit vojenský útvar je desertovat (opustit) a to je od starého egyptského slova.

*********

Další je slovo pro název psa , jehož nazývali jako Otvírač cest UPUAUT , ale takto psáno je vlastně jen VPVAVT a to lze čís i nazvuk U i zvuk V a další samohlásky jsou nepodstatné.

Britové jej nazývají VIPET (nějakého jejich psa) .

*********

Slovo CHEMIE je také vlastně egyptské , totiž dodnes , i v příbuzném jazyce dodnes používaném , koptštině (v Etiopii ) nazývají Egypt jako KÉME , KHÉME , KÉMET , což značí Tmavá Země .

A jelikož při balzamovacích pracích lidí a zvířat se naučili medicíně a přípravě medikamentů i zpracování kovů a slitin , tak souhrn těchto laboratorních prací nazývali ti, kteří od nich se tomuto umění přiučili, jako umění z Tmavé Země , tedy umění ze země KHÉME .

Arabové , kteří to od nich také převzali, to umění nazývali stejně , teda AL CHIMIA , ten ukazovací člen je navíc, není nositelem významu a zvuk KH na začátku slova nahradili znělejším CH .

Tím vzniklo slovo ALCHIMIA – ALCHIMIE a z toho (al) CHEMIE – tedy CHEMIE . Takže ve slově chem(ie) je obsažen původní název  KHEM(et) – Egypt .

To , že se ve slově ALCHYMIE píše tvrdé i je jen taková gramatická nedůslednost jazykovědců , kteří zaměnili nesprávnou úvahou písmeno , jelikož Y je vlastně zvuk U , resp. V ve všech jazycích této oblasti , i v řečtině byl do doby , dokud je nepřeválcovali Římané .

*********

Další slovo je např. velbloud – CAMEL -, to je staré jméno GIMEL , jež posloužilo pro název písmene G , které dodnes přežívá v řečtině jako gama (ale tam již pochopitelně nic konktrétního nevyjadřuje, jen zvuk na počátku slova gama , tedy G) .

*********

Také lev – LEO , když chtěli v egyptštině vyjádřit samotný zvuk L , tak použili obrázek lva , jelikož na počátku je zvuk L  a také pro zápis neegyptských jmen . Tohle písmeno bylo mezi prvními rozluštěnými Champolionem , např. ve slově PTO L MEES , K L EOPATRA a pod . (Pro čtenářky , pokud mají v koupelně oblíbený dlaždicový motiv s egyptskými výjevy , tak mají-li dlaždici s Kleopatrou , tak mezi písmeny je obrázek lva , celý nápis bývá v kartuši a čte se od shora dolů) .

*********

Slovo Fenix pro ptáka , který se obnovuje , je převzato ze egyptského slova pro kámen BEN .

Na začátku je zvuk B a hlásky jako b,p,f  jsou neznělé .

Řekové jen převzali starý příběh o vznášejícím se kameni , ve kterém přicestovali učitelé z vesmíru , jak uvádí ve městě IVNV (Ionu , resp. Onu) , dnes se jmenuje Heliopolis .

Jelikož člověk , který spatřil onen výjev , tak přirovnával, že „něco“  jako „kámen“ – BEN , v ohni sestoupilo.

Posléze také tentýž předmět BEN , zažehl oheň a opět se vznesl a zůstavil po sobě „popel“ .

Jelikož pozorovatel onoho výjevu disponoval jen slovní zásobou na úrovni beduina , tak pochopitelně svým kamarádům u ohně mohl říci jen to ,že něco jako kámen se vzneslo (jako pták, jelikož beduin ví, že obvykle létají ptáci) a udělalo oheň a vzneslo se ze svého popela .

Pochopitelně, jelikož beduin ví, že oheň vše stráví , i ptáka , tak musil říci , že se vznesl ze svého popela , jemuž předcházel oheň , jelikož zase „ví“ , že oheň obvykle zanechává popel .

A to vše o mnoho let později slyšeli Řekové , kteří si podmanili Egypt a slovo kámen vypustili a už jen pro to přirovnání k létání, tedy ptáku použili jimi zaslechnuté a nedůsledně zapsané slovo BEN – FEN a opatřili koncovkou ix , tedy BEN(ix) – FEN(ix)

*********

Dále např. slovo pramen , ve starověké egyptštině je BIR , jenže právě takovou zvukovou podobu má i arabský výraz pro pramen , resp. studnu , rovněž BIR .

Např. stálá archeologická výprava z Čech v Egyptě pracuje na lokalitě Bir Šauíš , Studna četníkova, jelikož si pozemek v blízkosti této archeologické lokality koupil egyptský četník na penzi a archeologové potřebují nějak označit svou lokalitu názvem .

V našich evropských jazycích je slovo třeba BRUN(e) – rovněž studna či pramen , to n ve slově Brun není podstatné , jelikož se objevilo až později .

I samo slovo pramen je téhož původu , PRAM(en) , to en je jen koncovka , jež není nositelem významu a hlásky b , p jsou zaměnitelné vzhledem k neznělosti .

V tomhle případě ale slovo není zřejmě převzaté , ale je to asi jakési pradávné slovo , zřejmě ani Arabové a jim podobní jej nemají od Egypťanů , ale „odpradávna“ , téměř všechny národy jako z „jednoho zdroje“ snad z doby , kdy lidé začali artikulovat .

*********

A ještě pár slov z jiných jazyků , která jsou dodnes užívána v nezměněném významu dodnes :

Např. zlo je i včeštině běs , např. besnota je slovensky vzteklina ,  zlo je i v dnešní němčině boese a to je velmi staré chaldejské slovo , jež užívali např. zaříkavači ve své průpovídce  „Hilka hilka , beša , beša – Kliď se kliď se , zlo , zlo  “ .

V kurdštině a podobných jazycích je slovo SPA a znamená přesně totéž , co v evropských jazycích – horké prameny , tedy souhrnně lázně .

 Hotely mívají v názvu slůvko INN , ale to je rovněž z chaldejštiny INANI , kde značí pohostinný dům , čili „hospodu“  .

 Ze sumerštiny zřejmě přejaly všechny ostatní jazyky slova jako MYRH (myrha) , GYPS (sádra) , alKEHAL (alkohol, to slůvko al je až daleko později Araby přidaný určitý člen) , CANA (třtina)

Slovo pro hrad je také zajímavé , CASTRO , CASTRum , CASTEL , KASR, KSAR , v arabštině, právě proto nepsali samohlásky, že vysvětlovali, že nepřítomnost samohlásek v písmu vyjadřuje jejich nestálost v jazyce. Je hezky vidět, jak arabský výraz pro hrad je v zásadě co do zvukové podoby shodný , tedy KASR –  KASTRum , slovní kmen KASTR v latině je nositelem významu a -um je jen koncovka , a jelikož zvuk s a t je neznělý , tak výslovnostně splývá . Podobná redukce se ostatně děje dodnes i ve středozemních jazycích , především v italštině .Vybral jsem výslovnost arabskou, používanou v Iráku a okolí . Výslovnost KSAR se spíš používá v zemích MAGHRIBu – západu , tedy saharských .

 

Březen 23, 2009 Posted by | Různé | Napsat komentář

Doplnění vztahů pro výpočet obsahů a povrchů hyperkoule v E(N)

Nalézá se v geometrii vícerozměrných prostorů , odvození je pro prostory E4 až E10 .

Asi nejzajímavější je , že s rostoucím počtem prostorových rozměrů roste i mocnina u čísla PI  , je společná pro sudý počet rozměrů a následující lichý (nikoliv obráceně) .

Způsobené je to tím , že s rostoucím počtem rozměrů přibývá prostoru a pro hyperkouli je nutno provést příslušné „rotace“ ve více rozměrech a jejich kombinace se pochopitelně násobí .

Obecný tvar pro obsah hyperkoule v E(N) je O =  C(EN) * R^N , kde C(EN) = a*PI^b , čili

pro E0 je a = 1 , b = 0 ,

pro E1 je a = 2 , b = 0 ,

pro E2 je a = 1 , b = 1 ,

pro E3 je a = 4/3 , b = 1

pro E4 je a = 1/2 , b = 2

pro E5 je a = 8/15 , b = 2

pro E6 je a = 1/6 , b = 3

pro E7 je a = 16/105 , b = 3

pro E8 je a = 1/24 , b = 4

pro E9 je a=32/954 , b= 4

pro E10 je a = 1/120 , b = 5

Pozorná čtenářka si jistě povšímla , že když vezmeme např pro E10 a porovnáme E8 , je to konstanta pro E8 násobená PI/5

když totéž provedem pro E8 a provnáme E6 , je to konstanta E6 násobená PI/4

když totéž provedem pro E6 a porovnáme E4 , je to konstanta E4 násobená PI/3

když totoéž provedeme pro E4 a porovnáme pro E2 , je to konstanta E2 násobená PI/2

Čili se takto dá rekursivně odvodit, jak by vypadal tvar např. pro prostor E12 a další prostory se sudým počtem rozměrů :

vezme se pro konstanta pro předchozí sudý, zde E10 a to je 1/120*PI^5  , a vynásobíme PI / polovičním počtem rozměrů

U prostorů s lichým počtem rozměrů lze udělat poupravenou úvahu :

pozorná čtenářka si jistě povšimne , že čísla v čitateli (bez samotného PI a jeho příslušných mocnin) u lichopočetných  prostorů jsou :

E1 : 2

E3 : 4

E5 : 8

E7 : 16

E9 : 32

E11 : 64

atd. Čili to je řada  2^(n+1)/2

Co se týče mocniny PI , tak je to naopak PI^(n-1)/2

Co se týče samotného jmenovatele , tak to je vždy číslo ve jmenovateli , které figuruje v prostoru o předchozí dvě dimenze méně a je násobené přímo počtem rozměrů konkrétního prostoru , tedy :

E1 : 1

E3 : 3

E5 : 15

E7 : 105

E9 : 945

E11 : 10395

atd. Čili je to řada , kde se násobí předchozí číslo ve jmenovateli počtem rozměrů daného vesmíru .

Možná , že se zdá milým čtenářkám divné, proč zdůrazňuji jedničku u prostoru E1 , když tam je celé číslo jen 2 .

To proto, že 2 je rovněž 2/1 a ta formální jednička ve jmenovateli , nemající významu , tak násobená počtem rozměrů našeho třírozměrného vesmíru zařídí , proč je ve vzorečku pro kouli v E3 něco lomeno třemi

V dalším článku , kde je kompletní odvození , tak je ještě lépe podán výpočet příslušných koeficientů pro hyperkouli .

Mně osobně se na tomhle nejvíce líbí , že ve školometském odvozování vzorečků je skutečnou příčinou toho, že tu v čitateli , resp. ve jmenovateli pro různá tělesa je to číslo především důsledkem počtu prostorových rozměrů daného vesmíru , to je pravá příčina jejich existence .

Čili když člověk ví , jak to bude vypadat v prostorech s různým počtem rozměrů , dokáže pozpátku i vpřed odvodit jakékoliv další vztahy , aniž by složitě odvozoval, pochopitelně v prostorech s EYKLEIDEOVSKOU geometrií konkrétní jednotlivé vztahy , to je samozřejmě také důležité a pak konkrétní postup pro konkrétní prostor nám dá výsledek, , který můžeme ověřit z hlediska platnosti obecného odvození pro prostory s různým počtem rozměrů , zde předvedené .

Tak trochu to připomíná radu , jak se učit konkrétní cizí jazyk , že nejlépe tak, když se rovnou budeme učit několik, třeba deset souběžně .Tam je samozřejmě největší problém , naučit se mluvit a myslit v tom jazyce přímým kontaktem s rodilými mluvčími .

Okolnost, proč je konstanta u bezrozměrného , bodového vesmíru E0 = 1 , a ne 0 , není na první pohled tak zřejmá a dá se odvodit vlastně jen rekursivně .

To především proto, že v tomto „prostoru“ není co měřit .

 

 

 

 

Březen 20, 2009 Posted by | Geometrie vícerozměrných prostorů | 1 komentář

Něco o našem písmu

O písmu užívaném v Evropě se sice říká ,že je fénické , ale ve skutečnosti je především egyptské .

Sice především proto, že názvy písmen v semitském jazyce odpovídají „obrázku“ , který to písmeno představuje a ten je shodný s „obrázkem“ , užitým pro totéž písmeno v egyptském písmu , konkrétně v době , kdy již bylo k dispozici i  fonetické, které však bylo používáno jen sporadicky , především pro zapisování cizích, neegyptských jmen .

Např. písmeno béth (beta) , tak slovo samo znamená dům(ve féničtině i hebrejštině ) a pro toto písmeno byl vybrán obrázek , který znázorňuje půdorys domu a jelikož je to fonetické písmo, tak se jím rozuměl již jen ten zvuk na začátku .

Asi jako když policajti hláskují A jako Adam , ale nemají na mysli žádného Adama, ale jen zvuk na počátku slova Adam . 

Ten samý obrázek, půdorysu domu , je i v egyptském písmu a tam znamená rovněž dům (ovšem že vyslovovaný egyptsky PER )

Podobně je tomu s písmenem K – Kaf – Kapa .

Vlastně to je ruka v nárysu (malíková hrana + ukazovák a palec schematicky) a na začátku je pochopitelně zvuk K .

A takovýchto znaků je cca 11 , jež mají svůj původ v egyptském písmu .

Ten samý znak je ovšem i v egyptském písmu , kde rovněž znamená ruku a řekne se SAF .

Nicméně , obojí vlastně znamená jako chop(iti) (to je to , co umí ruka).

Ještě dříve se řekla tuším CHeB a z toho je SEP , resp. SAF , to slovo se vyskytuje i v nám známých evropských jazycích , ale i v izolovaných jazycích , jako třeba PINTINTDŽARA (v Austrálii u domorodců a dost našich slov je v jejich jazyce , ale ne proto, že by je snad převzali , ale  mají je minimálně tak dávno, jak je starý praindoevropský jazyk a ještě i déle)  ve stejném významu .

Obchodníci z Fénicie , prakticky založení , prostě jen převzali pro své obchodní potřeby a snadné zapisování obchodních komodit písmo od Egypťanů , se kterými byli v bezprostředním styku a spontánně od nich všechny beduínské kmeny, se kterými se na cestách setkávali , proto nikoliv náhodou mají v podstatě všechny národy z této oblasti stejné názvy pro obdobná písmena , případně d0plněná již dle své provenience a potřeb o další znaky . Samozřejmě, že na rozdíl od Egypťanů se u nich toto písmo rozšířilo rychle , jelikož neměli na rozdíl od Egypťanů čas, zabývat se složitými znaky a proto je pochopitelně náležitě maximálně zjednodušili lineárně .

Čili nevzniklo, jak se do sebe zahledění vědci snaží tvrdit , ve Fénicii , ale v Egyptě, kde nicméně  pouze stagnovalo a teprve až se na scéně objevili prakticky uvažující obchodníci, v tomhle případě Fénického původu , tak teprve se rozšířilo a vylepšilo .

 

Názvy písmen vznikly jako :

ALÍF (alef) – býk (alfa) , vzniklo z něj v latině A , i v řečtině

BÉTHdům (beta) , vzniklo z něj v latině B , i vřečtině

GIMEL  – camel – (gama) – velbloud  (ro zajímavost , tohle slovo, jež je na cigaretách značky CAMEL , tak pochází také ze starověké egyptštiny a odtud přešlo do všech možných jazyků) , vzniklo z něj v latině C , G , v řečtině G

DALETH – delta – dveře , vzniklo z něj v latině D

HE – vzniklo z něj E v latině , neví se s určitostí, co zobrazoval

WAW – vzniklo z něj F v latině – upsilon , resp. ypsilon – neví se s určitostí, co zobrazoval

HETH – héta , éta , dnes ita – stěna , vzniklo z něj v latině H

YODH – iota – ruka (rovněž) , vzniklo z něj v latině I , J

KAF – kapa – ruka , vzniklo z něj K , ale ne v latině (tam se K neujalo), ale v etruštině a jiných

LAMED – LAMBDA – neví se s určitostí, který předmět představoval , vzniklo z něj v latině i řečtině L

MEM – mí – voda , vzniklo z něj v latině M

NUN – ný- ryba (rovněž) vzniklo z něj v latině N

AJIN – ve féničtině, hebrejštině , aramejštině , amharštině , arabštině a dalších  – oko , vzniklo z něj v latině O

PE – pí – ústa (pusa) , vzniklo z něj v latině P

QOF – kvé – opice , vzniklo z něj Q v latině a „chvíli“ bylo i ve staré řečtině

REŠ – ró – hlava (např. arabsky i dnes je hlava RAS) – , vzniklo z něj v latině R

SINzub – do hebrejštiny byl užito jako šín (Š) a také do ruštiny jako ŠA, ŠČA  a jeho obraz , o 90  ° otočený byl užit do řečtiny jako velká sigma S), vzniklo z něj v latině S (také otočením o 90 °

Tav – tau – stopa , vzniklo z něj vlatině T

WAW – vzniklo z něj SAMECH – sigma – ryba (rovněž) a z něj v řečtině ksí a v latině X , jinak slovo jako název samech, později v řečtině sigma, byl užit pro název písmene našeho S , vzhledově modifikovaného (jako jablíčko se šťopkou) , ale neví se , co představoval  obrázek

ZAJIN – zeta – meč (kuriosně El Zorro vkresloval do svých nepřátel rovněž písmeno Z a sice pomocí nástroje zvaného meč, tedy fénicky zajin, což je současně název onoho písmene Z, dalo by se říci „svůj k svému“) 

 

Ještě dokreslím odpovídající obrázky pro ilustraci .

 

Pozn. V dnešní nové řečtině mají celkem TŘI písmena , jež reprezentují zvuk I, z toho dvě naprosto zbytečná . A sice I (iota) , Y (upsilon – ypsilon) , H (heta , eta , ita) .

V důsledku toho je v dnešní řečtině vlastně nemožné napsat jména jako HEPA (héra) , takže jen HPA (ted íra) , není již HEPAKLEIΩΣ  (heraklios) , ale HPAKLEIΩΣ (íraklios) .

Jak to „řeší “ se jmény HΩMEP (homér) , resp. HADEΣ (hádes) , nevím . Každopádně se tak velmi zkresluje a ztrácí informace. Je to velmi podivné vylepšení jazyka .

Zvláštně  z toho pak  vychází i jméno hlavního města .

Pokud ve starověké řečtině chtěli slyšet zvukovou podobu athéné (bez užití semitského písmena tét – thét – theta a jeho specifické výslovnosti) , tak tedy psali ATHENAI (alfa , tau , heta , epsilon , ný , alfa , iota)   A T H E N A I .

Pokud chtěli slyšet jen zvuk aténé , tak psali alfa , tau epsilon , ný , alfa , iota. , tedy A T E N A I .

Ještě je nutno dodat, že vlastně písmeno vzhledu E (epsilon) vzniklo z grafické podoby H .

Každobádně v dnešní nové řečtině jen píší alfa , tau , ita , ný , alfa , iota , tedy A T H N A I a čtou jako ATÍNÉ .

Takže pokusy , jež nám presentují naši vědci z ústavů , např. pro jazyk český a podobně , jsou divné . Divné proto, že dělají , jako by H v řečtině sále existovalo, čemuž tak dávno není. Takže např. ten fotbalový klub  , jehož jméno v mediích vyslovují jako panatinajkos je vlastně panatínékos, jelikož v dnešní novořečtině jej nazývají Pí Alfa Ný Alfa Tau Ita Ný Alfa Iota Kapa Omega Sigma , tedy  ΠΑΝΑΤΗNAIKΩΣ , takže by se to mělo buď přepsat jako (1:1)  PANTHNAIKOS , nebo již jen foneticky PANATINEKOS .

 Ve skutečnosti písmeno vzhledu Y je upsilon a představovalo zvuk na počátku, tedy U a proto mu britové říkají VAJ , tedy to je starovéké fénické VAV a po odebrání spodní svislé příčky dostaneme špičaté V a proto mu Němci říkají FAU a teprve , např. ve španělštině až v 16. stl. se „zakulatělo“ a udělalo se U , takže Y , V , U je stále totéž písmeno . Dvojité W je jen až uměle dotvořené pro potřebu germánských jazyků .

Čili ve starověké řečtině se četlo důsledně jako U , takže KYKLOS je (kuklos, KYNOS je kunos , BYBLOS (to je ale fénické – je BUBLOS , í když z toho udělali BIBLOS a proto také dodnes , tam kam vliv Řeků nedosáhl, tak na Dobrém mysu (Mys Bon v Tunisu) na jeho Krásné výspě byl hrad , psáno fénicky BYRSA a četli jej Bursa a jelikož se tam scházeli jako na bezpečném místě obchodníci , tak jít „za obchodem“ se řeklo „jít na Bursu“ a tohle slovo v nezměněné podobě přečkalo až do naší doby . Takže díky Fénickým Karthagincům se obchoduje na BYRSE (vyslovované Bursa) , a ne na BYRSE ( vyslovované Byrsa) .

 

 Ještě pozn. : Na wikipedii tvrdí ,že prý burza je od slova měšeč v latině . Sice slovo měšec se řekne bursa , ale to je asi tak vše .

Ve skutečnosti se burza jmenuje dle toho , co je pro ni typické , totiž okamžité obchodování ve velkém .

A to se právě odehrávalo v Karthágu a jelikož  na pobřeží , kde byl i obchodní přístav , tak se tam také tyčil hrad BYRSA (tedy BURSA) . A jelikož přístav přitahuje i nekalé živly ,tak se v okolí toho hradu pochopitelně procházely stráže a obchodníci se mohli cítit bezpeční .

Čili když přijely do přístavu nákladní galéry , tak samozřejmě jejich zboží mělo i své kupce .Tudíž obchodníci řekli , jde se obchodovat na Bursu a později zkráceně , Jde se na Bursu .

A pochopitelně množství zboží , které činilo obrat , bylo pro toto místo typické .

A jelikož na obchodu záleží svět , tak i po zničení Karthága i jeho hradu Byrsa (bursa) název zůstal včetně okolností , jež se k němu vázaly , tj. obchodování ve velkém.

A tohle slovo pochopitelně ožilo v novější době , např. v Antverpách , ale v podstatě jen navázali na tradici Karthaginských velkoobchodníků , která přečkala .

Je pošetilé tvrdit, že někdy cca 1531 , dá se říci v roce podmanění Aztécké říše , když se rozvíjel obchod s drahými kovy a komoditami exploatovanými ve Střední Americe , se nějaká skupina antverpských obchodníků sešla a jako jeden z bodů svého programu měla , kterak nazvati nový velkoobchod s naloupenými  komoditami ze Střední Ameriky .

Dle české wikipedie by byl prý postup ten, že nějaký , blíže neurčený obchodník vzal na schůzi ostatních obchodníků latinský slovník a nazval tento velkoobchod s americkými komoditami dle latinského výrazu pro měšec  (latinsky bursa) . To je velmi pošetilé .

Takhle vůbec život nefunguje . Slovo tu již od zavedených a rozených velkoobchodníků , jakými Karthaginci byli , tedy bylo , znamenalo pojem pro přístav (jako třeba Antverpy) přistávající galéry, resp. galeony s komoditami (totéž jako v Karthágu) a obchodníci , kteří musí produkovat zisk rovněž (to se dodnes od dob Karthága až do doby Antverp nezměnilo) .

Jediné, co je pravda, je že náhodně se promítá slovo váček či měšec do slova bursa fénické – kartaghinské provenience . V podstatě zaměňují příčiny s důsledky. 

Váček na peníze je v nejlepším případě atributem maloobchodu a spíše nedostatku , ale nikoliv velkoobchodu .

Na německé wikipedii jsou již opatrnější , tam dokonce pro jistotu vyrukovali se třemi teoriemi (Es gibt dreie Theorien des Namens Bursa) : jedna se týká měšce( jako v české v.) , druhá dle patricijské rodiny De Bourse a třetí verze prý dle jména přístavu Bruggy .

Já se tomu jen směji , jelikož když opatrní Němci již nemluví o tom, že to je tak a tak natvrdo , jako na české , a raději jen hovoří o 3 teoriích, tak já dodávám, kde jsou tři teorie, tak může být i čtvrá .

Ta Karthaginská sedí podle všech hledisek a navíc tak i fungovala několik set let . 

 

Ostatně Britové název mědi vyslovují stále cooper , koneckonců , jako v latině cuprum , ale nicméně ti samí latinsky hovořící jméno ostrova přechýlili z KYPRos , když se ještě vyslovovalo jako kupros , na CYPRUS a tak to přešl do většiny jazyků jako římany poškozená výslovnost  .

Podobná situace je u názvu kormidelníka – KYBERNÉTÉS  a jelikož to četli Řekové KUBERNÉTÉS , tak to přešlo , dá se říci včas, do latiny jako např. GUBERNÁTOR , GUV(B)ERNER a v ostatních jazycích , třeba v angličtině jen přizpůsobili vyslvované starořecké U na O, takže zůstalo GOVERNMENT  . Jinak kormidlu říkají v latině tuším GUBERNIO .

Jak se vyvíjel název města na Dobrém mysu :

KARTÁGO (KART ÁGO) , KARTHÁGO (KART  HÁGO) – tedy NEA POLIS , KART HADAŠT , KART CHADAŠT , KARCHEDÓN (KAR CHEDÓN)

 

abc

abc

 

 

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Březen 15, 2009 Posted by | Různé | Napsat komentář

O aztéckém písmu a způsobu zapisování názvů míst a krátkých vět

Tenhle článek je o tom, jakým způsobem Mexikové – Aztékové  a jiní , kteří hovořili jazykem nahuatlem , zapisovali např. názvy měst a zeměpisných útvarů a krátké věty .

UKÁZKA ZNAKŮ

UKÁZKA ZNAKŮ

 
 
 
 
 
  
 
 
Tímhle způsobem měli sestaven ve svých středních školách zvaných CALMECAC (cosi jako lyceum) slovník a mluvnici a vyučovali se znalosti psaní a čtení .
Výrazy značí : Slunce , hora , had , tamní rostlina zvaná opuncie , resp. nopál tedy NOPALLI , tamní rostlina zvaná maguey tedy METL , vlajka (zástava) .
 
Když např. chtěli napsat Hadí kopec , tedy COATEPEC, nejprve rozložili slovo na COA(tl) + TEPEC a zakreslili symbol pro kopec – cerro – TEPEC a znak pro hada – serpiente – COATL 
Pozn. Zde druhý znak je správně TEPETL , ale to je hora – monte . Znak pro TEPEC , cerro – vrch vypadá trochu odlišně .
 
V centru Tenochtitlanu , tam co byl tzv. Templo Mayor , Velký Chrám , oni Mexicové – Aztékové jej nazývali HUEHUE TEOCALLI jehož torzo je v současnosti vidět , tak byla ulice, jež vedla podél , lemována stavbou tzv. COATEPANTLI , tedy Muro de serpiente , resp. Paredón de serpiente –  Hadí zeď , jelikož na ní byly reliéfy pravoúhlých podélných obrazců , vzájemně propletených , odtud tedy jméno .
Její jméno je složeno jako COA(tl) + TEPANTLI , tedy COATL – serpiente – had , TEPANTLI – muro , paredón , – zeď , stěna .
TECPANTLI – palacete – zámeček , residence , vilka
Zapsání se provedlo pomocí znaků pro znázornění hada a vlajky .
Totiž had – COAT(l) + vlajka – PANTLI .
Symbol pro vlajku byl zvolen proto , jelikož druhá část slova obsahuje souvislé zvukové vyjádření pro věc, jež značí vlajku , tedy PANTLI , ta samohláska  e se již nevyjadřovala ničím, ale aby se to dalo souvisle vyslovit, tak zkušený písař věděl, jak se slova skládají z jednotlivých slovních kmenů a také věděl, že se náhodně shodují části  slovních řetězců různých , nesouvisejících slov .
Takže aby slovo bylo možno souvisle vyslovit, tak věděl, že se musí mezi slovo COATL a zbytek PANTLI dát taková hláska, jež nahradí hlásku l, bránící zřetězení  . Sice by bylo lze vyslovit COATLPANTLI  , ale to by nedávalo smysl (takové slovo v této zvukové podobě není a tak zápis byl v podstatě jednoznačný a doplnit po paměti chybějící překlenovací hlásku e bylo to nejmenší . Dá se říci o dost jednodušší, než např. v dnešní angličtině , nemající téměř žádných pravidel co se týče výslovnosti, jež jsou jen volná daná vývojem od kdysi jazyka, jenž měl v minulosti i skloňování , jež zaniklo a tudíž při učení angličtiny nutno v podstatě znát separovaně výslovnost každého slova , dá se říci že pravidlem angličtiny z hlediska výslovnosti je nepravidelnost (kromě jiného i proto, že snad už jen 1/10 počtu slov je saxonskoanglických, ostatní vesměs ze středozemních jazyků) .
 
Nebo v příběhu od Gary Jenningse AZTÉK , se budoucí písař TLILECTIC MIXTLI  zajímal jako školák o účetní knihy v guvernérově paláci na XALTOCANU a pokoušel se je číst . Byl tam např. soupis obyvatel a domů jejich cosi jako adres .
Např.  tam bylo uvedeno jméno jakési pradleny jménem Žluté světlo , tedy COZTLI TLANIXTELOTL .
Bylo to zapsáno pomocí dvou znaků : zub(špičák) a oko a obojí vykresleno žlutou barvou inkoustu .
Takže žlutá barva je COZTLI a znaky se četly TLAN(tli) + IXTELOTL = TLANIXTELOTL .
Čili vzala se nesouvisející slova, jež nicméně obsahovala důležité zřetězení, jehož zvuková podoba v souhrnu dala výsledné slovo světlo , tedy TLANIXTELOTL .
Ta koncovka tli ve slově TLANTLI není nositelem významu a každý písař věděl, jak se slova skládají v jejich jazyce , tj. zpravidla celý , nebo část slovního kmene se připojí k celému či části dalšího slovního kmene a tak pořád dál a to zakončené konkrétní koncovkou .
 
 
 
AZTÉCKÉ PÍSMO

AZTÉCKÉ PÍSMO

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Název Chilapan je zde utvořen následovně : Má znamenat Lugar sobre el río de chiles o ajíes  , Místo nad řekou papriky (dle výzkumu jmen tohle tím mínili) 
 
Tedy CHIL(li) + A(tl) + – PAN = CHILAPAN , vzali obrázek pro koryto s vodou (něco jako říční profil) , nad něj nakreslili papriku , tím že ji nakreslili nad , tak docílili přípony -PAN
 
Název Colhuacan má , jelikož je zeměpisně užit vícekrát na více místech několik významů , tedy např. Lugar de ríos torcidos , Místo zakřivených(zakroucených  řek, Místo kde jsou zakroucené řeky .
Tedy COL(tic) + HUACAN = COLHUACAN ,  tórcido , Lugar dónde . Předmět, jehož se přídavné jméno týká , tu ale není vysloven v tom jméně .
Takže jediný způsob, jak  jej „dešifrovat“  , je ten , že se sleduje obrázek .
Takže bude-li např. obrázek obsahovat kresbu půdorysu meandrovité řeky , jsou to ríos tórcidos , tedy zakroucené řeky a  pak se užije nejobvyklejší přípona CAN , resp. HUACAN , což značí Lugar, resp. Lugar dónde , tedy Místo, resp. Místo kde je .
V tomhle obrázku je znázorněn zakřivený(zakroucený)  kopec (jeden) , takže by se toto slovo COLHUACAN přeložilo jako Lugar de cerro tórcido , Místo , kde je zakřivený kopec .
Kdyby se jednalo o jednu řeku , tak se zakreslí jen jedna, bude-li jich obecně více, nakreslí se dvě a bude-li jich konkrétní počet , tak se vyznačí pomocí jejich číslic .
 
 Název COATLAN je utvořen ze slov COA(tl) + TLAN , tedy had + plné , hojné .
Slovo , jež vyjadřuje to , čeho je mnoho , je dáno příponou TLAN .  Ta vznikla nikoliv náhodou jako přirovnání v zubům , tj. tlantli – diente – zub , tlanah – dientes – zuby . Totiž zuby, jako předmět stejného druhu , jsou soustředěny pohromadě v jednom místě , a sice v ústech . Tudíž se kdysi v dávné minulosti mohly stát přirozeným přirovnáním , synonymem pro to , čeho je mnoho .
Z toho důvodu tedy přípona, jež vyjadřuje to ,  čeho je mnoho , se značí právě pomocí obrázku zubů .
Nejedná se o náhodnou projekci , kdy by se pro vyjádření patřičného zvuku použilo slovo, jež má stejnou , resp. alespoň částečně shodnou zvukovou podobu . Tenhle postup se samozřejmě u složitějších výrazů rovněž užívá , ale zde tomu tak není .
V podstatě to jsem se pokusil vysvětlit v článku o přirovnání zeměpisných pojmů k různým částem těla . Zde se vlastně také přirovnává nějaký přírodní úkaz – plno (hadů na jednom místě ) k části lidského těla .
Čili nakreslil se obrázek zubů a nad něj obrázek hada .
 
Podobně je odvozen název AHUACATLAN – Místo plné avokáda .
Nakreslil se strom AHUACATL (avokádo) a k tomu TLANTLI (zuby) .
 
 
 
AZTÉCKÉ PÍSMO

AZTÉCKÉ PÍSMO

Aztécké číslice  , je vidět , že jsou podobně jako mayské , důsledně dvacítkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Příklady užití aztéckých číslic . Na obrázku z leva je např. uvedeno :
sto pytlů kakaa , tedy pět dvacet – macuilpoalli tlamamaltin  cacahuameh – ciento cargas de cacao ,
dále osmdesát supů, tedy čtyři dvacet – nauhpoalli totomeh  – ochenta pájares de este color
dále čtyřista  per, tedy jednou čtyřista – centzontli quecholtin – cuatro cientos plumos
UŽITÍ AZTÉCKÝCH ČÍSLIC

UŽITÍ AZTÉCKÝCH ČÍSLIC

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Aztécké číslice , je vidět , že jsou důsledně dvacítkové , číslo od jedné do dvaceti se vyjadřovalo tečkami , takže zde v ukázce je sice znázornění od jedné do deseti, ale i pro čísla jedenáct až devatenáct se užívalo příslušného počtu teček .
DvacetPOALLI se značilo symbolem pantli – vlajka 
Čtyři sta symbolem pro peří , jelikož samo osobě slovo CENTZONTLI znamená bez počtu , tedy přirovnání , jako počet vláken u pera .
Osm tisíc se značilo jako obchodnický vak – ruksak asi jako symbol „mnoha“ zboží, tedy i peněz , XIQUIPILLI .
AZTÉCKÉ ČÍSLICE

AZTÉCKÉ ČÍSLICE

Další příklady zapsání názců měst  písmu, jímž byl zapisován nahuatl :
TENOCHTITLAN

TENOCHTITLAN

HUEXOTLAN

HUEXOTLAN

TLAXCALA

TLAXCALA

TOLUCA

TOLUCA

Březen 14, 2009 Posted by | O aztéckém písmu, O jazyce nahuatlu | 1 komentář

Seznam mexických – aztéckých bohů – List of mexico´s – aztec´s gods

 

CHALCHIUHTLICUE

CHALCHIUHTLICUE

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
CHALCHIUHTLICUE

CHALCHIUHTLICUE

 

CHALCHIUHTLICUE El en falda de jade Ta v jadeitové , resp. nefritové sukni , bohyně  „běžících vod“  , tj. oceánů , řek a dalších pohybujících se vodstev a také patronka narození , žen a práce

Vzniklo ze CHALCHIHUITL – jade – jadeit , nefrit

CUEITL , CUEXATL – falda , sukně

CIHUATL – mujer , žena 

tedy CHALCHIUH(itl) + (cihua)TL (i) + CUE(itl) , resp CHALCHIUH(itl) + (cihua)TL(i) + CUE(xatl)  . Přesmyčka UH se dělá v případě , kdy po I následuje HU ve slovním kmeni . I po  TL je jen překlenovací hláska pro usnadnění výslovnosti .

 

 

 

 

TLALOC

TLALOC

 

 TLALOC El que hace crecer las cosas  – Ten , který nechá vyrůst , Bůh deště , blesku a hromu , také plodnosti  a také hněvu

 

 

 

 

 

 

 

 
TLALOC

TLALOC

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
QUETZALCOATL

QUETZALCOATL

 
QUETZALCOATL –  serpiente de pluma o serpiente precioso  – opeřený had , resp. vzácný had  , jelikož peří quetzaltototla je vzácné a rčení jako přirovnání se používá dodnes
 
Bůh inteligence , samostatného myšlení a patron kněží
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
QUETZALCOATL

QUETZALCOATL

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
YIYACATECUHTLI

YIYACATECUHTLI

 

 

 

 

 

 

 

 

YIYACATECUHTLI –  El con picotudo narizTen se špičatým nosem– Bůh obchodníků , zobrazován s obchodnickým vakem na zádech , vzniklo ze YACATL – nariz , nos , TECUHTLI – seňor , pán , YEH – él – ten , časem zřejmě došlo k přechýlení YE – YI , tedy YE(h)+YACA(tl)+TECUHTLI 

 

tlazolteotl1

 

 

TLAZOLTEOTL – zpovědní bohyně , jedlice nečistot , také bohyně poskytovatelů rozkoše a bohyně erotiky a lidské fertility , také jako TLAELCUANI – jedlice nečistot

 

 

 

 

                                                                                            

 

COYOLXAUHQUI

COYOLXAUHQUI

 

 

 

COYOLXAUHQUI – Seňora de los cascabeles adornos – Paní s ozdobnými rolničkami , zvonky , zde je uvecdeno ozdobné zvonky , také se překládá jako zlaté zvonky .Je záměrně zpodobněná se zvýrazněnými nezakrytými ňadry , jelikož jejich tvar evokuje představu „zvonků“ , bohyně Měsíce

 

 

 

COYOLXAUHQUI

COYOLXAUHQUI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

XOCHIQUETZAL

XOCHIQUETZAL

 

 

 

 

XOCHIQUETZAL  – La flor precia Vzácný květ la diosa de amor y erotíca bohyně lásky a erotiky , zde quetzal samo o sobě značí opeřený , ale v tomhle případě vzácný

 

 

 

 

 

XOCHIQUETZAL

XOCHIQUETZAL

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

XIPE TOPEC

XIPE TOTEC

 
 
 
 XIPE TOTECSeňor desollado – Pán z kůže stažený , patron klenotníků , bůh plodnosti , kukuřice a vojenství
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
XILONEN

XILONENEN

 
XILONENdiosa del maíz tierno – bohyně kukuřice čerstvé , měkké
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 XOLOTL – paje , payaso , arlequin – páže , šašek , harlekýn – jako vládce západu , také dvojče Venuše , coby hvězdy ranní i večerní , jako vlkodlak , průvodce Quetzalcoatla do mictlanu (podsvětí mrtvých) , zástupce Quetzalcoatla .
Je spojován se dnem Ollin (zemětřesení) a třinácticí (trecena)  1Cozcacuauhtli (sup)
 

XOLOTL   

 
 
XOLOTL

XOLOTL

TEZCATLIPOCA

TEZCATLIPOCA

TEZCATLIPOCA –  Espejo humeante – Dýmající zrcadlo – Bůh noční oblohy , také spojován se směrem sever , dále s podsvětím Mictlan , bůh války , také je spojován s božstvy jako TITLACUAUAN – znamená My jsme jeho otroci , dále IPALNEOMANI – ten, u kterého my žijeme , také NECOC YAOTL – Nepřítel obou stran , TLOQUE NAHUAQUE – Pán důvěrnosti a útočiště , také YOHUALLI EHECATL – Noční vítr , také OME ACATL – bůh dne Dvě Třtina (v kalendáři) , také ILHUICAHUA TLALTICPAC – Majetník ( vlastník)  nebe a země .
Také vládne třináctici zvané  1 Ocelotl (1 Jaguar)  (třináct dní , vyznačených na jednom listě má také svůj pořadový název s pořadovým číslem , tak jako i jednotlivé dny na té třináctici zobrazené)  – jedná se o 260 denní TONALPOHUALLI .
Tezcatlipoca je vůči Quetzalcoatlovi v pozici soupeře , asi jako konkurenční bůh , oba se v tom příběhu o Pěti Sluncích střídavě podíleli na vytvoření dalšího světa a následném jeho zničení (jeden stvořil Tezcatlipoca a Quetzalcoatl jej zničil a pak další vytvořil Quetzalcoatl  a Tezcatlipoca jej zničil a tak dále .
My žijeme ve věku pátého Slunce a ten má být ukončen v roce 2012 .

Březen 7, 2009 Posted by | Galerie mexických bohů s vyobrazením | komentáře 2

O gramatice mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

DICTIONARY OF NAHUATL  - SLOVNÍK NAHUATLU
DICTIONARY OF NAHUATL - SLOVNÍK NAHUATLU

                                                                  
Abeceda: obsahuje následující písmena a zřetězení :

A , C , E , H , I  , L , M , N , O , P , Q , T , U , X , Y , Z

Dále zřetězení ch , tl , tz , ll , uh , hu , qu , cu , uc 

ve starších textech se před tvrdými samohláskami používala tzv. cedilla, tj. c s přívěškem , která pak byla nahražena z , občas se ještě používá v různých cizojazyčných trankripcích , aby se „nemíchala“ „domácí“ výslovnost s aztéckou .

C před tvrdými samohláskami je k , před měkkými s .

Ch je č

Tl je tl

Tz je c (tvrdé c , někde píší, že ts , ale není to tak .Není Ketsal , ale Kecal (vzácný pták) .

Ll čtou dnes jako výrazné L , ale já osobně jako LJ , lépe se to pamatuje . (Ale nejedná se o zřetězení LL, pokud dojde ke složení dvou slov, či slova a přípony) , např. TOLLI(junco-rákos) + přípona -LAN (lugar de , místo (něčeho))= TOL(li) + -LAN = TOLLAN

Uh ,

Hu vždy jako kulaté v (w)

Qu jako k a užívá se před měkkými samohláskami .

Cu jako KW   ,

Uc také jako kW , ale k tomu zřetězení dochází v modifikované gramatice, kde se vynechává H .

Tam , kde se chce zaručeně číst s po čemkoliv kdykoliv, tak se píše cedilla , C s přívěškem .

Yvždy jako j

-I, též ve zřetězení jako i

H se vyslovuje , pokud není ve zřetězení UH , HU  , dále na koncích slov , např.  v množném čísle jako tzv. ráz (saltillo) , př. TLACATL (Sg.) TLACAH (Pl.) , ale osobně si myslím ,že je lepší je číst , lépe se pak rozliší jednotlivé tvary .

U jen jako doplňující hláska do zřetězení pro výslovnosti W .

X jako š , jen tam, kde je modifikovaná výslovnost vlivem španělského přechýlení a ani nahuatlem hovořící se „nevrátili“ k původní zvukové podobě , tak rovněž jako naše h , jedná se vždy o případ, kdy je X před samohláskami v uceleném slovním kmeni .

Proto je vždy nutné zjistit, z jakých dílčích slovních kmenů se slovo skládá a takto jej také vnímat a vyslovit .

Tudíž může dojít i k bizardní situaci, kdy se „setkají“ tři l , tedy LLL a to může být tehdy , když slovo zleva se nechá ukončit na LL a napojí se na další slovo, které na L začíná a rovněž také naopak, zleva je slovo , ukončené na L a zprava se připojí slovo, jež na LL začíná .

Pak je vhodné si pro výslovnost (v duchu) říci —-LL , L —- , resp. —L, LL —- a pomoci si jako —-Lj,L—- , resp. ——L,Lj—— a mezi nimi krátká pauza .

Z samotné vždy jako tvrdé S . (asi jako El Zorro)

U každé části budou postupně jako příklady doplňovány kratší a posléze  delší věty a na konci souvislý text s postupným odvozením , jak jej převést např. z českého jazyka do nahuatlu . Pro každý případ jich bude velké množství , pokud možno ve všech tvarech .

 To vše je tzv. nahuatl klasický .

Sice se s ním dnes již nehovoří , jelikož jeho výslovnost je ovlivněna španělštinou a tím vznikl nahuatl moderní .

Ale má jednu nevýhodu , tím , že zjednodušuje i výslovnost , tak za cenu toho, že se ztrácí informace o tom, z jakých dílčích slov se slovo skládá , neboť redukuje složené hlásky a redukuje dílčí slovní kmeny .

Aby bylo možno cokoliv přeložit , například texty ze starší doby , je nutno nakonec použít nahuatl klasický ,  je poměrně jednoznačný a pomocí něj lze vytvářet i nové pojmy, v jeho době neznámé .

Gramatika zde bude ve dvojím provedení :

první bude podle  zvyklostí anglosaských universit se zaměřením na studie původního obyvatelstva Střední Ameriky

druhé podle zvyklostí hispanských universit se zaměřením na studie původního obyvatelstva Střední Ameriky

Porovnání gramatiky bude v prvním případě dle  hlediska angličtiny, někde navíc i češtiny  , pro nahuatl je dále zkratka NH , pro angličtinu je dále ANG

V dalším odvození převážně z hlediska českého jazyka .

Pozn.  samohlásky zde budou značeny V (vowel) , souhlásky C (consonant) .

Slovní podmět a předpony předmětu :

                            Předpony předmětu

                     NH                                                         ANG

     Sg.                        Pl.                                       Sg.              Pl.         

1 . ni-                         ti-(t-)                                  i                  we

2. ti-                          am- (an-)                           you            you

3.  —                           —                                        she , he     they

                           Předpony podmětu

                    NH                                                         ANG

    Sg.                        Pl.                                      Sg.                       Pl.

1. nech-                  tech-                                me                       us

2. mitz-                  amech-                            you                     you

3. c- , qui-             quim- , quin-                him , her , it    them

te                                                                       sombody

tla                                                                      somthing

                           Zvratné předpony

                      NH                                                    ANG

        Sg.                            Pl.                               Sg.                             Pl.

1.  no- (n-)                   to-   (t-)                   myself                          ourselves

2.  mo- (m-)                mo- (m-)                yourself                      youselves

3.  mo- (m-)                mo- (m-)               him , her , itself        themselves

                        Přípony zájmenné a podstatných jmen ,

                       přivlastňovací předpona  odkazující na vlastníka

                      NH                                                    ANG

        Sg.                            Pl.                               Sg.                             Pl.

1.  no-   (n-)*       to- (t-)                          my                             our

2. mo-  (m-)*      amo- (am-)                your                           your

3. i-                         im- (in-)                      his ,  her ,  its          their

*písmeno o se ubírá před a,e,i

                   Přípony přivlastňovací přidávané k přivlastňovacím zájmenům

      Sg.                             Pl.

C – hui                           C – huan

V – uh                            V – huan

              Přípony přidávané k nepřivlastňovacím zájmenům

Sg.                                   Pl

C -tli                             -tin , – meh

V -tl                              -me(h)

l -li                                 -tin

-in *                              -meh , -tin

* přípona se užívá v malém počtu slov vztahujících se k malým zvířatům

 Přípony užívané pro podstatná jmena odvozená od sloves

       Sg.                                 Pl.

 C -qui                              -queh

 C -co                               -queh

 V -c                                 -queh

Tvarosloví podstatných jmen v nahuatlu

Přípony podstatného jména slovesného

           NH                                ANG

1.  ni , ti                       i , we

2. ti  , an                     you

3. – –                               he , she , it, they

             CZ                       ANG                           NH

Např. Ty jsi Tolték , You are a Toltec , Ti Toltecatl

Přivlastňovací zájmena

Předložky přivlastňovacích zájmen

1 – Specifikovaný přivlastňovatel (obecný)

1 –  no / to (my / our)

2 –  mo / amo or mo (your)

3  – i  nebo mo / im  nebo  mo (his / her / its / their)

Nespecifikovaný přivlastňovatel (ne obecný)

te (somebody´s)

tla (something´s)

ne (fiktivní přivlastňovatel  na zvratném slovesu s účinkem na podmět)

2 – Kmen podstatného jména (občas zahrnující nějaký zdvojovací plurál)

3 – Přípony přivlastňovací

Sg. V -uh nebo  C -hui  nebo  žádná

Pl.  -huan

Nepřivlastňovací podstatná jména

4 – Kmen podstatného jména (občas zahrnující nějakou nahražující položku)

5 – Přípona podstatného jména v absolutivu (cosi jako nominativ)  , nekompatibilní s 1- a 3-

Sg.  tli  nebo  lli  nebo  tl  nebo  in  nebo  žádná

Pl.  tin  nebo  meh  nebo  h

 Shrnutí tvarosloví sloves v nahuatlu

Slovesa jsou složena z následujících částí :

0–  Optativní , resp. imperativní označovač (samostatné slovo)

ma = if , should it be that , let it be that

tla = if , should it be that , perhaps , let it be that (more polite than ma)

maca(mo) = if not , let it not be that (from ma + ahmo)

tlaca(mo) / tle = if not , let it not be that (more polite than macamo)

1 – Označovač záporu

ah (předpona)  nebo ahmo označovač záporu (samostatné slovo) („not“)

(nekompatibilní s označovačem optativa/imperativa , také 0

Předpona antecessiva

(ukazovaná akce je nebo bude ukončena v době trvání řeči nebo v čase hlavního slovesa (povinně s minulým časem)

o (already) již, už

3 – Zájmeno podmětu

1 ni / ti  (or xi)  (i / we)

2 ti (or xi) /am (or an) (or xi) (užívá se xi v optativu či imperativu)

3 ti (or xi) / am (or an) (or xi) (he / she / it / they)

4 – Předpona  předmětu (specifikuje Benefaktiv pro  přímý objekt – IO , resp. nepřímý objekt –  DO) – nekompatibilní se následující 7

1 nech / tech (me / us)

2 mitz / amech (you)

3 c / qui *) /qim (him /her / it / them)

*) Užívá se c před nebo po samohlásce , qui jinde (quim >> im jako zvlášť DO zájmena )

5 – Přímý označovatel  (pro místo  nebo čas)

on (thither)

hual ( hither)

6 – Zvratné zájmeno

1  – no / to  (myself / ourselves)

2 + 3  – mo (yourself / ourselves / himself / themselves)

v ostatních případech  ne(užívá se , když zvratné sloveso je užito jako nezvratné)

7 – Nespecifikovaný Benefaktiv , IO nebo DO zájmeno nekompatibilní s výše uvedenou 5)

To je fiktivní předmět pro užití přechodníku slovesa mimo uvedený předmět

te (pro lidi)

tla (pro nikoliv lidi)

Podstatná jména končí na koncovku -tl , -lli , -tli , in

          Sg.                                         Pl.

-tli předchází  C ,           -tin , -meh

-tl předchází   V ,           – meh

-li předchází   l   ,             -meh        (vlastně , jelikož l je také souhláska , tak by tvar byl slovo končící na l + tli , např. PIL + TLI = PILTLI , ale jelikož ltl by se špatně vyslovovalo,

 tak již kdysi dávno to Indiáni zredukovali na l(t)li = lli , proto není pil+ tli , ale pil + li = pilli (syn , dítě)a mnohá podobně konstruovaná slova .

-in *)                                    -meh , -tin  ,

*) předchází slovo v základním tvaru v případě, že tvoříme zdrobnělinu

ještě dopíši :

Přehled jednotlivých částí je podle gramatiky  D.K. Jordan v angličtině , a hispanoamerických autorů ve španělském jazyce , kde je užita  transkripce , založená na anglickém způsobu přepisování(v prvním případě)  a na bázi španělského pravopisu kdysi vzniklé trankripce (v případě druhém)  a zde převedená do klasické podoby na španělské modifikované bázi.

NAHUATL  – přehled jednotlivých částí gramatiky

U každé části budou postupně doplňovány kratší i delší věty jako příklady . Některé příklady budou asi na náš český jazyk méně obvyklé, ale jelikož mohou nastat , tak  se v českém jazyce opisují více větami . Jsou zde zkrátka pro dokreslení možností gramatiky nahuatlu .

Jednotlivé části , které budou následovat :

1. Podstatná jména

2. Složeniny

3. Pořadí slov ve větě

4. Zájmena

5. Číslovky (ty jsou podrobně odvozeny v samostatném článku)

6. Příslovečné otázky

7. Slovesa  – jako samostatná větší část – postupně budu doplňovat jednotlivá slovesa se všemi možnými tvary a ty napíši hned zkraje , odvození až potom .

————————————————————————————

1. Podstatná jména :

a) Jmenný přísudek : 

V klasické verzi jazyka nahuatlu není sloveso být a okolnost se řeší potřebnými předponami (prefixy)u podstatného jména a to tvoří přísudek .

(tvar ni- , ti- se použije v případě, že podstatné jméno začíná na souhlásku) ,

(tvar n- ,t- , tedy redukovaný , se použije, začíná-li podstatné jméno na samohlásku 

Příklad :

1. os. Sg. Ni + Toltecatl = Nitoltecatl – I am a Toltek – (Já)  jsem Toltek , N+Otontlacatl = Notontlacatl – (Já) jsem Otomí

2. os. Sg. Ti + Toltecatl = Titoltecatl – You are a  Toltek – (Ti)  jsi Toltek , T+Otontlacatl = Totontlacatl – (Ty) jsi Otomí

3. os. Sg. — + Totecatl = Toltecatl – He(She)  is a Toltek – (On,Ona)  je Toltek , — + Otontlacatl = Otontlacatl – (On,Ona) je Otomí

————————————————————————————————

1. os. Pl. Ti + Tolteca+h = Titoltecah – We are a Tolteks – (My) jsme Toltekové , N + Otontlaca+h = Totontlacah – (My) jsme Otomíové

2. os. Pl. An + Tolteca+h = Antoltecah – You are a Tolteks  – (Vy) jste Toltekové , An + Otontlaca+h = Anotontlacah – (Vy) jste Otomíové

3. os. Pl.  — + Tolteca+h = Toltecah  – They are a Tolteks  – (Oni , Ony) jsou Toltekové ,– + Otontlaca+h = Otontlacah – (Oni,Ony) jsou Otomíové

*******************************************************************************

 Začíná – li podstatné jméno na p , resp. m, je předpona am(na místo an ) .

Např.

(Vy) jste Mixtekové   – Am + Mixtecat+h = Ammixtecah,  (Vy) jste Mexikové – Am+Mexica+h = Ammehicah , resp. Ammexicamecah

(Vy) jste  Papantlatek –  Am + Papantlateca + h = Ampapantlatecah

ale všude jinde , jako výše

 (Vy) jste lidé – An + Tlaca+h = Antlacah 

b) Tvary absolutní přípony (sufixu)

 Největší část podstatných jmen , cca 90 % počtu má tvar -tl(po samohlásce)

Např. :

Mexicatl (Mexik, Mexičan), cihuatl (žena), atl (voda) , tlacatl (člověk)  , ocelotl (jaguar)

Další mají tvar – tli(po souhlásce)

Huitzilopochtli (udatný kolibřík) ,  itzcuintli (pes) , cuauhtli (orel) , oquichtli (muž)

Další  mají tvar -li(po koncovém l)

Calli (dům) , pilli (syn , dítě) ,

Tyto koncovky odpadají při tvorbě složenin (muž + syn,dítě) = chlapec , tedy oquich(tli) + pil(li) = oquichpil

A dále také odpadají při tvorbě množného čísla .

Dále jsou podstatná jména bez absolutní přípony, totiž v případech většinou zvířat či rostlin :

Mají tzv. neabsolutní příponu 

-in

např. Michin (ryba)

A dále jsou podstatná jména zcela bez přípony , kd y značí např. konkrétní zvířecí druh :

Chichi – pes , ale jinak je pes všeobecně Itzcuintli

c) Množné číslo podstatných jmen :

Je popsaáno několik pravidel, po sobě  jdoucích a užívaných :

1. U podstatných jmen, končících na absolutní příponu-tl, -tli , -li a neabsolutní příponu –in, se tato odstraní

2.Nahradí se jinou příponou -h , resp. -tin, resp. –meh

Přípona -hse používá u slov, končících na samohláskupo odstranění přípony , tedy

např. : Cihuatl -: Cihua(tl) + -h = Cihuah , Tlacatl -: Tlaca(tl) + -h = Tlacah , Mexicatl – : Mexica(tl) + -h = Mexicah ,( ale také Mexicamecah , Chichimecah )

Přípona -tin se používá u slov , končících na souhláskupo odstranění přípony , tedy

např.: Oquichtli -: Oquich(tli) + -tin = Oquichtin(muži) , Opochtli -: Opoch(tli) + -tin = Opochtin

Ve spojení s příponami -h , -tinse může také objevit zdvojení první slabiky ,  tedy

např.: Teotl -: Te+Teo(tl) + -h = Teteoh , Cohuatl -: Co+ Cohua(tl) + -h = Cocohuah (dnes ale spíše Coatl -: Co + Coa(tl) + -h = Cocoah )

Coyotl -: Co + Coyo(tl) + -h = Cocoyoh (kojoti), Pilli -: Pi + Pil(li) + -tin = Pipiltin (synové,děti)

Přípona -mehse dá přidávat v obou případech, když končí na samohlásku i souhlásku po oddělení přípony podstatné jméno , tedy

např.: Michin-: Mich(in) + -meh  = Michmeh , Chichi -: Chich(i) + -meh = Chichmeh

Ve skutečnosti je ale poměrně volnost ve tvoření množného čísla , např .:

Cihatl -: Cihua(tl) + -meh = Cihuameh , Coyotl -: Coyo(tl) + -meh = Coyomeh , Coatl -: Coa(tl) + -meh = Coameh (nebo Cohuatl-Cohuameh)

Také Michin -: Mi+Mich(in) + -tin= Mimichtin (ryby)

Důležité ale je, že množné číslo se tvoří jen u životných podstatných jmen (ale nicméně jsem viděl i u neživotných : Atl -: A+A(tl) + -h = Aah (vody))

 Některá zosobněná nežovotná odstatná jména nicméně mají přípona množného čísla , tedy

např.: Tepetl -: Te + Tepe(tl) + -h = Tetepeh (hory)

Citlalli -: Ci + Citlal(li) + -tin = Cicitlaltin , ale jelikož to l před -tin způsobuje problém při výslovnosti, tak jej redukují na Cicitlatin

Tohle slovo ale má dva tvary , též Citlalin -:Ci + Citlal(in) +  -tin = Cicitlaltin a opět se redukuje na Cicitlatin (hvězdy)

Příklad krátké zosobňující věty :

(My) jsme skály -: Ti + Te(tl) + -meh = Titemeh

Dále u podstatných jmen opatřených  přivlastňovacím zájmenem , které tvoří přípona (sufix) , se množné číslo tvoří poněkud odlišně

d) Členy

U většiny podstatných jmen se přidává určitý člen in, který také ale hraje i roli zájmena

Příklad krátké věty s určitým členem :

Ni quitta in calli ((já) vidím dům)

Rovněž se používá neurčitý člence, který je současně číslovkou jedna , v tomto smyslu je nahuatl velice podobný evropským jazykům .

2. Složeniny

Složeniny vznikají spojením slov bez absolutních přípon (sufixů) .

Velmi často jsou to zeměpisné názvy, ale bývá velký problém je dešifrovat , jelikož jsou často redukované .

Příklad : XOCHIMILCO -: XOCHITL – květina , AMILLI – tierra de cultivo – půda k obdělávání , -CO – Lugar dónde  , Místo kde je.. , tedy XOCHI(tl) + (a)MIL(li) +  -CO = XOCHOMILCO  , tedy asi Lugar dónde se cultivan las flores, Místo , kde se pěstují květiny  – viz článek překlad názvů  ve Střední Americe .

TEOTIHUACAN -: TEOTL – bůh + HUACAN – Místo , kde , tedy TEO(tl) + TI(N)  + -CAN = TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan  los diodes – Místo , kde jsou hojní (četní)  bohové

Zde zřejmě došlo k redukci přípony množného čísla , jelikož to N (na konci -TIN)  by způsobovalo zřejmě potíže při výslovnosti .

Příklad krátké věty :

Já prodávám tortille – NI – (já),  TLAXCALLI (tortilla)  , NAMACA – prodávat , tedy NI + TLAXCAL(li) + NAMACA = NITLAXCALNAMACA

Rybí kost -: MICHIN (ryba) , OMITL (kost) , MICH(in) +OMITL = MICHOMITL

Samostatná přídavná jména se nevyskytují

3) Stavba vět , pořadí slov ve větě 

a) Afirmativní věta (věta obsahující tvrzení (např.: confirmation – utvrzení) )

Bývá v pořadí sloveso – podmět – předmět (V-S-O)

Např.: Žena vidí dům , ale dáme do patřičného pořadí

tedy  Vidí žena dům , tedy Itta in cihuatl in calli .

Dále je pořadí sloveso – předmět

Např. (Já) vidím dům , tedy Niitta in calli .

Chceme- li zdůraznit předmět, přemění se pořadí , tedy předmět – sloveso – podmět  , a pak se to dokonce podobá i češtině

např.: Žena vidí dům , tedy In calli itta in cihuatl .

Nebo přeměníme pořadí předmět – podmět

např. : Dům vidím (já) – In calli niitta .

Chceme – li zdůraznit podmět , pak je pořadí podmět – sloveso – předmět (ale používá se jen zřídka)

Tedy např.:  Žena vidí dům – In cihuatl itta in calli .

Pro větší zdůraznění předmětu či podmětu se používá ukazovací částice ca , jež značíto je to

Např.: To je ten syn, který jí tortilli – Ca pilli in quicua in tlaxcalli  – zdůraznění podmětu

Např, .: To je ta tortilla, kterou jí syn – Ca tlaxcalli in quicua in pilli – zdůraznění předmětu

b) Záporná věta

Tvoří se pomocí záporu Amo(ne)

Např.: Žena nevidí dům – Amo itta in cihuatl in calli .

Např .: Já nevidím vodu – Amo niitta in atl .

Nevidím tě – Amo nimitzitta (zde je ale použito zájmeno (tě) a je vloženo mezi předponu NI a sloveso ITTA ve tvaru MITZ )

c) Věta tázací :

Otázka se navozuje pomocí tázací částice Cuix(asi jako kdybychom v češtině napsali Otázka : a nyní konkrétní věta a za ní ?)

Např.: Jsi to ty ? – Cuix tehuatl ?

Vidíš tamten dům ?  Cuix tiitta in calli on ?

4) Zájmena

a) Zájmena osobní nesamostatná

Vždy se spojují se slovesy

1. os. Sg. Ni – př.: – (Já) nespím – Am nicochi

2. os. Sg. Ti – př.:- (Ty) mluvíš – Titlahtoa

3. os. Sg. – př.: – (On,ona) vidí – Itta

1.os. Pl. Ti – př.: – (My) nejdeme Am tiyahuih

2. os. Pl.  Am , An – př.:- (Vy) studujete – Ammachtiah

3. os. Pl — (Oni,Ony) píší – Tlahcuiloah

b) Osobní zájmena izolovaná

 

Užívají se ke zdůraznění osoby ve větě a nemusí být nutně před každým slovesem

Ve větě se užívají v roli tzv. jmenného přísudku s významem slovesa být .

Jsou ve dvojím provedení , tzv. dlouhé a krátké

Dlouhý tvar :

1. os. Sg. Nehuatl

1. os. Sg. Tehuatl

1. os. Sg. Yehuatl

1. os. Pl. Tehuantin

2. os. Pl.Amehuantin

3. os. Pl. Yehuantin

Krátký tvar :

1. os. Sg. Ne

1. os. Sg. Te

1. os. Sg. Ye

1. os. Pl. Tehuan

2. os. Pl.Amehuan

3. os. Pl. Yehuan

Způsob užití izolovaných zájmen :

1) Ztotožnění , přísudkové užití :

Např.:

Cuix tehuatl . (Jsi to ty ?)

Ca nehuatl . (Jsem to já)

Ca nehuatl  in nitlahtoa . (Jsem to já, kdo mluví)

Ca yehuatl in temo . (Je to to , co padá)

Ca tehuatl in titlachtia . (Jsi to ty , kdo pracuješ) – od slova labor – práce , laborar – pracovat

Ca tehuantin in titlacohuah . (Jsme to my , kdo prodává)

Ca tehuatl nican in nitequipanoa . (Jsem to já , kdo  tady pracuje )  – od slova trabaja – práce

Ca tehuatl in nitlatequia . ( Jsem to já , kdo dělá ) – od slova dílo – obra , dělat – obrar

2. Zdůraznění osoby

Ca yehual in pilli in cochi  (Je to ten syn , který spí)

Ca yehuatl in Ixtlilxochitl  in tecuhtli (Je to on , pan Ixtlilxochitl .)

In nehuatl ca nicochi . (Jsem to já,  kdo spí )

c) Zájmena ukazovací

In– vztahuje se k předmětu blízkému(to , tadyto)

On – vztahuje se k předmětu vzdálenému  (to , tamto)

Např.:

Ca tezcatl in . – Tadyto je zrcadlo .

Ca tezcatl on . – Tamto je zrcadlo .

Tato zájmena ukazovací in , onse používají po jménech , tvoří tak přídavné jméno .

Jelikož se dává za jméno , nemá tvar množného čísla , to má jméno samo .

Např.:

Niccui in amatl in . –  Beru tento papír . Jsem to já, kdo bere tento papír .

Niquimitta in tlacah in  . – Vidím tyto muže .

Inin – Toto

Inon – Tamto

Inin , ca nitlapohua . – Toto , to přečtu  .

Inon , ca amo nitlapohua . – Tamto , to nepřečtu .

Také mají , jak již bylo řečeno , funkci přídavného jména (jelikož se spojují s podstatnými jmény)  :

Cuix ticmati inin cihuatl  ? – Znáš tuto ženu ?

Amo nicnequi inon amatl . – Nechci tamten papír  .

Jelikož se však dává před jméno , existuje k němu množné číslo , jež se tvoří podle vztahu k jménu , k němuž přísluší .

Inique in

Inique on

Cuix tiquimmati inique in amameh ? – Znáš tyto  papíry ?

Cuix tiquimmati inique on cihuah ? – Znáš tamty ženy ?

 

Inin – Toto

Inon – Tamto

Inin , ca nitlapohua . –  Toto , to si přečtu .

Inon , ca amo naxcatia . – Tamto , to nevlastním .

Rovněž mají funkci přídavných jmen , přičemž se spojují s podstatnými jmény .

Cuix ticmati inin tlacatl ? – Znáš tohoto muže ?

Amo nitlacuiloa inon amoxtli . – Nepíši tamtu knihu .

Jelikož se dává před jméno , tvoří se k němu množné číslo , jež se tvoří v závislosti na jménu , k němuž se vztahuje .

Inique in

Inique on

Cuix tixmati inique in tlaltin ? – Znáš tyto země ?

Cuix titlanextia inique on cihuah ? – Kreslíš tamty ženy ?

d) Zájmena přivlastňovací

Kromě přivlastňovacích předpon (prefixů) uvedených níže se používají i přivlastňovací přípony (sufixy) .

S koncovkami slovních kmenů končícími na samohlásku se přidávají následující přípony (sufixy)  , jež nahradí absolutní příponu -tl

a sice příponou uh (nejčastější přípona)  .

Např.:

 No + … – uh  : Noteuh =  No + te(otl) +uh – Můj bůh .To o se kvůli lepší výslovnosti odstraní , tedy Noteuh .

 Mo + … – uh: Mochichiuh = Mo + chichi + uh – Tvůj pes

I + … – uh: Icihuauh = I + cihua(tl) + uh –  Jeho žena

To + … -uh: Toyauh = To + ya(otl) + uh – Naši nepřátelé , resp. Imyaomeuh = Im + yaome(h) + uh

Amo + … – uh: Amoticiuh = Amo + tici(tl) + uh = Vaši učitelé

Im + … -uh : Imtlacauh = Im + tlaca(tl + uh = Jejich lidé  , resp. Imtlacameuh = Im + tlacame(h) + uh

další přípona bývá -hui ,  -hua 

Slova , u nichž  koncovky jejich slovních kmenů končí na souhlásku , k těm se nepřidává žádná přivlastňovací přípona , ale zkracují se o absolutní příponu .

Např.:

No+ cal(li) = Nocal – Náš dům

Mo+ pil(li) = Mopil  – Tvůj syn(dítě)

I + mich(in) = Imich – Jeho ryba

To+ xacal(li) = Toxacal – Naše chaty

Amo+ tlaxcal(li) = Amotlaxcal – Vaše tortille

Množné číslo přivlastňovacích tvarů :

-huan

No+ pil(li)+ huan= Nopilhuan – Naši synové , děti

Mo + Mich(in) +huan= Momichihuan – Tvoje ryby

I + iztcuin(tli) +huan= Iitzcuinhuan – Jeho , její psi

I + toch(tli) + huan= Itochhuan – Jeho, její králíci

Amo + chichi + huan = Amochichihuan – Vaši psi

V případě částí těla jsou užívány názvy s přivlastňovacím zájmenem a se zachovanou absolutní příponou .

Např.:

No + tlantli = Notlantli  – Můj zub

Mo + tlantli = Motlantli – Tvůj zub

I+ tlantli = Itlantli – Jeho,její zub

To+ tlantli = Totlantli – Náš zub

Amo+ tlantli = Amotlantli – Váš zub

Im+ tlantli = Imtlantli – Jejich zub

e) Zájmena tázací

Mají dva tvary :

Krátký tvar pro jednotné číslo :   Ac

Dlouhý tvar pro jednotné číslo :  Aquin

Tvar pro množné číslo : Aquique

Krátký tvar se používá s izolovanými zájmeny , dlouhý se používá v ostatních případech .

Např.:

Ac tehuatl – Kdo jsi ?

Aquin ixnentla – Kdo ví ?

Aquin tlahtoa – Kdo mluví ?

Tvar aquique se používá, když předpokládáme odpověď v množném čísle , tedy asi jako kteří .

Např.:

Aquique tepatiah ? Kteří léčí ?

Další zájmeno tázací má opět dva tvary, krátký a dlouhý

Tle 

Tlein

Tleique

Např.:

Tle  nehuatl ? – Co jsem ?  – ve smyslu : Co jsem zač ?

Tlein in ? – Co je to  ?

Tlein on ?-  Co je tamto ?

Tlein nitlaihtoa ? – Co říkám ?

Tlein titlaihtoa ? – Co říkáš ?

Tlein tlaihtoa ? – Co říká ?

Tleique titlaihtoah ? –  Co říkáme ?

Tleique amtlaihtoah ? – Co říkáte ?

Tleique tlaihtoah ? – Co říkají ?

Tleique in ? – Co jsou tito ? – ve smyslu:  Co jsou zač tito lidé ?

f) Zájmena vztažná

In (kdo , co , jaký , který , jenž )

Zájmeno in se  vztahuje k částici ca , která má charakter přísudku a vyjadřuje asi jako „to je“

Ca nehuatl in nitemachtia . – To jsem já, kdo učí .

Ca tehuatl in titemachtia . – To jsi ty , kdo učí .

Ca  yehuatl  in temachtia . – To je on , kdo učí .

Ca nehuantin in titemachtia . –  To jsme my , kdo učí.

Ca amehuantin in amtemachtia . – To jste vy , kdo učí .

Ca yehuantin in temachtia . – To jsou oni (ony), kdo učí .

g) Zájmena záporná

Ayac – nikdo

Např.:

Aquin tlahtoa ?  Ca ayac . – Kdo mluví ? Nikdo  .

Ayac nitemachtia .-  Nikoho neučím.

Ayac tlacah – Nejsou  žádní lidé .

Atle – nic

Atle nitlaihtoa . – Nic neříkám .

Také se užívá zdvojený zápor , přičemž se redukuje jedna ze záporných zájmen , bližších ke slovesu .

Např.:

Ayac tle quichihua . Nikdo nic nedělá . Je zde redukováno Atle na Tle .

h) zájmena zvratná

Např.: jméno je tocaitl, jmenovati je toca

Ninotoca .- Jmenuji se .

Timotoca . – Jmenuješ se .

Motoca . – Jmenuje se .

Tinotocah . – Jmenujeme se.

Ammotocah . – Jmenujete se .

Motocah . – Jmenují se .

i) Zájmena předmětná

Vztahují se k takovým slovesům, která mají vždy svůj předmět

Např.:

Sloveso Miluji se vždy váže k nějakému předmětu (přesněji řečeno lidem) , níže uvedené příklady použití se vztahují jak pro skupiny heterosexuální, tak gaye i lesbičky i bi.

Různé příklady použití :

tě miluji .– Nimitztlazotla  = Ni + mitz + tlazotla

vás miluji.  Niamechtlazotla = Ni + amech + tlazotla

se miluji, resp. Já miluji sebe (vlastně řeknou Já miluji mne) , Ninechtlazotla = Ni + nech + tlazotla

miluji nás. Nitechtlazotla = Ni + tech + tlazotla

ji (jej) miluji . Nictlazotla = Ni + c + tlazotla

je miluji. Niquintlazotla = Ni + quin + tlazotla

Ty mne miluješ. –  Tinechtlazotla = Ti + nech + tlazotla

Ty nás miluješ .  Titechtlazotla = Ti + tech + tlazotla 

Ty miluješ sebe. (vlastně řeknou Ty miluješ tebe ) . Timitztlazotla = Ti + mitz + tlazotla

Ty miluješ vás . Ti amtlaztla = Ti + am + tlazotla

Ty miluješ jej (ji).Tictlazotla =  Ti + c + tlazotla

Ty miluješ je. Tiquintlazotla = Ti + quin + tlazotla

On (ona) miluje mne . Nechtlazotla = — + nech + tlazotla

On (ona) miluje nás . Techtlazotla = — + tech + tlazotla

On (ona) miluje tebe . Mitztlazotla = — +mitz + tlazotla

On (ona) miluje vás . Amechtlazotla = — + amech + tlazotla 

On (ona) miluje ji (jej) . Quitlazotla = —  +qui + tlazotla

On (Ona) miluje je .  Quintlazotla = — + quin + tlazotla

My milujeme jej (ji) . Tiquitlazotlah = Ti + c + tlazotla + h

My milujeme je . Tiquintlazotlah  = Ti + quin + tlazotla + h

My milujeme tebe . Timitztlazotlah = Ti + mitz + tlazotla + h

My milujeme vás  . Tiamechtlazotlha = Ti + amech + tzlazotla + h

My milujeme sebe , resp. My se milujeme .(vlastně řeknou jako My milujeme nás) . Titechtlazotlah = Ti + tech + tlazotla + h

My milujeme mne . (tj. My = já + oni(ony), tedy Já miluje se be + Oni milují mne = My milujem mne). Tinechtlazotlah= Ti + nech + tlazotla + h

Vy milujete mne . Amnechtlazotlah = Am + nech + tlazotla + h

Vy milujete nás . Amtechtlazotlah = Am + tech + tlazotla +h

Vy se milujete , resp. Vy milujete sebe (vlastně řeknou Vy milujete vás) . Am amechtlazotlah = Am + amech + tlazotla + h

Říci Vy milujete tebe asi opravdu smysl nemá .

Vy milujete jej (ji) . Amquitlazotlah = Am + qui + tlazotla + h

Vy milujete je .Am quintlazotlah = Am + quin + tlazotla + h

Oni (ony) milují mne . Nechtlaotlah = — + nech + tlazotla + h

Oni (ony) milují nás . Techtlazotlah = — + tech + tlazotla + h

Oni (ony) milují jej (ji) . Quitlazotlah = — + qui + tlazotla + h

Oni (ony) milují je . Quintlazotlah = — + quin + tlazotla + h

Oni (ony) milují tebe. Mitztlazotlah = — + mitz + tlazotla + h

Oni(ony) milují vás . Amechtlazotlah = — + amech + tlazotla + h

Oni (ony) se milují ,  resp. Oni (ony) milují sebe (vlastně řeknou Oni(ony)milují nás).  Techtlazotlah = — + tech +t lazotla + h

Poznámka : Pokud  sloveso na samohlásku , ve třetí osobě se k této samohlásce přídává pro usnadnění výslovnosti předložka qui ,

Např.: viděti – iita

Vidím jej (ji) . Niquitta  = Ní + qu(c)  + iita

Vidím je .  Niquimtta = Ni + quim + itta

Vidím (zde pouze) mne . Ninechitta = Ni + nech + itta

Vidím tebe . Timitzitta = Ti + mitz + itta 

 5) Číslovky

Jsou podrobně odvozeny ve článku Názvy číslovek v jazyce nahuatlu a zde budou pro pořádek ještě jednou uvedeny a na něj navazuje článek , který je odvozuje z hlediska vzniku.

a) Řadové číslovky

1 – Ce

2 – Ome

3 – Yei

4 – Nahui

5 – Macuilli (resp. Mahcuilli) – vzniklo ze Maitl(resp. Mahitl – ruka) , Cuilia – vzít a to jako přirovnání : ruka, jež , aby mohla něco vzít, je tedy sevřená  a to značí pět prstů

Ostaně i u nás je přísloví : vzít za pět prstů

Další číslovky se tvoří jako pět jedna, pět dva, pět tři, pět čtyři.

Poněkud překvapivě tu není předchozí výraz pro pět , totiž macuilli  , odvození je následující : výraz CHICO značí plno , tedy plná (ruka) , což je jako pět prstů, tedy pět .

6 – Chicuace (plná(ruka)) jedna

7 – Chicome (plná(ruka)) dvě

8 –  Chicueyi

9 – Chicnahui

10- Matlactli

Výraz pro 10 je odvozen následovně : Ma(itl) + Tlac(atl) +-tli , čili ruce člověka , ruce člověka jsou pochopitelně myšleny obě , tedy dvě a to značí pět a pět , tedy deset

Jelikož tu je ve hře množné číslo pro ruce, tedy buď Maitl –Mamah , či Mameh , pak by to bylo také Ma(mah) + Tlac(atl) + tli = Matlactli, resp. Ma(meh) + Tlac(atl) + tli = Matlactli

a pak to přesně vyjadřuje ruce člověka , čili dvě.

11 – Matlacce (ruce člověka jedna)

12 – Matlacome (ruce člověka dvě)

13 – Matlacueyi (ruce člověka tři)

14 – Matlacnahui (ruce člověka čtyři)

15 – Caxtolli , tenhle výraz teprve dohledávám , není zcela jasné , co jím mínili (jistěže vyjadřuje počet 15)

16 – Caxtolce , resp. Caxtolli huan ce

17 – Caxtolome , resp. Caxtolli huan ome

18 – Caxtolyei , resp. Caxtolli huan yei

19 – Caxtolnahui , resp. Caxtolli huan nahui

20 – Cempoalli , resp. Cempohualli (znamená počet ) , přičemž před řádovou číslici dvacet se předsouvá konkrétní počet , tedy i v případě , že je ta dvacítka jen jedna , tedy jednou dvacet

40 – Ompohualli – dvadvacet

Veškeré odvození pro další řády a kombinace je ve výše uvedném článku , názvy číslovek v mexickém jazyce nahuatlu .

Další odvození zde uvené spočívá v poněkud zvláštní okolnosti :

b) Množné číslo u číslovek

Když je ve větě vyjádřen počet , tak může být počítaný předmět jak v jednotném , tak množném čísle a současně je rovněž ve shodném čísle i daná číslovka .

To je v evropských jazycích neobvyklé .

Tvar množného čísla je v českém jazyce (pro menší číslovky) jen u číslice jedna, např. jedna ruka , jedny ruce , ale co je více , než jedna, tak číslovka má asi takový rod, jako počítaný předmět a sice množném čísle .

Tudíž nejde říci ten tři , ti tři , ale ti tři(muži) , ty tři ženy) , totéž pro čtyři , ale pro pět a více , a pro další číslovky to je ale i v českém jazyce rovněž bizardní, kupř. nejde ani říci ten počet v prvním pádě ,

Např. těch pět , jedenáct , devadesát devět (mužů, žen) , čili ukázat jde pak jen formou 2.p.

Pak pro sto , tisíc , milion jde samozřejmě ukázat v prvním pádě : to sto , ten tisíc, ten milion ,dokonce jde vyrobit tedy i tvar jednotného čísla i množného čísla  ta sta , ty tisíce, ty miliony,

ale ve spojení s počítaným předmětem je situace asi možná zamotanější,

než v nahuatlu , jelikož :vidim sto mužů , žen, vlastně je  číslovka ve čtvrtém pádě a současně počítaný předmět ve druhém pádě.

Zde je to zřejmě tedy jednodušší .

Tedy např.

Číslovky se užívají před jmény(počítanými předměty)  (1,..10), ale v případě číslovek (11,…14,16,..19) za jmény . Číslovka 15 zase před jmény počítaných předmětů .

Otázka :

Quezqui ? Kolik ?

Např.:

Kolik vidíš stromů ?

Quezqui cuahuitl tiquitta ? Nebo Quezqui cuauhmeh tiquitta ?

Vidím tři stromy .

Yei niquitta in cuahuitl .

Otázka , tedy kolik , může mít i tvar množného čísla (to je v českém jazyce neobvyklé ) , jelikož kolik je vždy bez ohledu na počet jeden a více ., v nahuatli nikoliv.

Tedy , pokud tušíme, že počet, na nějž se tážeme, bude větší než jedna, zeptáme se Quezqin , resp. quezquintin –

Např.:

Quezquin cuahuitin tiquitta ?

Pak odpověď bude také formou množného čísla tj. i číslovka bude mít tvar množného čísla, tedy :

Yeiem niquitta cuahuitin . – Vidím tři stromy .

Ale i když ten předmět bude nakonec jen jeden, tak jelikož byla položena otázka formou množného čísla  :

Cemem niquitta cuahuitin . Vidím jeden strom .

Číslovka jeden má v množném čísle příponu -M , -ME, tedy CE + -ME = CEME

Číslovka dvě , čtyři má koncovku -N , -NTIN

Číslovka pět , deset , patnát , dvacet má příponu v množném čísle -TIN

Např .:

Quezquin (quezquintin) tlacah tiquimitta  ? – Kolik vidíš lidí ?

Yein , resp, Yeintin . – Tři .

Např.:

Omen , resp Omentin neci in tetepeh . Objevují se hory a jsou  dvě .

U složených číslověk se dávají do množného čísla všechny části :

Např .:

Niquimitta caxtoltin onceme cihuah . – Vidím 16 žen . – Zde jse položena odpověď v množném čísle, tedy jak počítaný předmět , tak i samotné části

číslovek jsou v množném čísle .

Také lze říci :

Niquitta caxtolli on ce cihuatl . , resp. Niquitta caxtolli huan ce cihuatl. , rsp. Niquitta caxtolce cihuatl . – Vidím šestnáct žen .

 Zde je položena odpověď v jednotném čísle , tedy k ženě v jednotném číslu je konkrétní počet rovněž v jednotném čísle  .

Číslovka jedna v množném čísle může znamenat nejen jednoho člověka , ale i jednoho ze skupiny .

Ca caxTedy např.:

Ceme niquitta cihuah . – Vidím jednu z žen.

Ceme amehuantin ancochi . – Jeden z vás spí .

Ca calli . – Jeden dům

Ceme caltin . – Jeden z domů .

c) Číslovky v roli přísudku

Quezqui inon cuahuitl ? – Kolik je tamtěch stromů ?

Ca caxtolome . Je jich sedmnáct .

d) Ukazovatele množství :

 Otázka QUEZQUI , QUEZQUIN, resp. QUEZQUINTIN může také zastoupit roli slovesa .

Např .:

Anquezquintin ? – Kolik nás je ?

Ca tichicuaceme – Je nás šest .

Miyac – jednotné č. – hodně , četný

Miyaquin , miyactin , miyaquintin – množné č.  – hodně , četný

Např.

Amo timiyaquintin. – Není nás moc .

Huitz miyac tlacatl . – Přichází hodně lidí . – řečeno formou jednotného čísla . 

Huitzeh miyaquintin  tlacah . – Přichází hodně lidí . – řečeno formou množného čísla .

Zan quezqui . – Jen málo , trochu .

Moch – vše , všichni – jednotné číslo

Mochi – vše všichni – množné číslo

Např.:

Moch tlacatl huitz . – Přichází všichni lidé . – řečeno formou jednotného čísla .

Mochi tlacah huitzeh . – Přichází všichni lidé . – řečeno formou množného čísla .

Timochintin ticmatih . – Všichni to víme . – řečeno formou množného čísla .

Zan – jenom

Ye – Už , již

Ayamo – Ještě ne (skládá se ze záporu Amo  + ye a je to složené A + y(a)e + mo  )

Oc – Ještě

Aoc – Už ne

Cuix oc ticochi : – Ještě spíš ?

Ca aoc , zan ye ninopaca . Už ne, už se koupu .

Cuix ye tonyauh ? – Již jdeš ?

Ca ayamo , za oc nitlacua . – Ještě ne , ještě jím .

Zan pilli . – Je to jen dítě .

Ye oquichtli . Je to již muž .

Aocan – Nikde

Ayacan – Dosud nikde, stále nikde , ještě nikde .

e) Tzv. míry (tj. vyjádření počtu věcí, kdy je číslovka spojená těsně se jménem)

Číslovky v tomto případě poněkud mění tvar

1 – cem-

2 – om-

3 – yem-

4 – nauh-

Např. ve spojení s názvy časových období :

Ilhuitl – den

Metztli , Meztli – Měsíc

Xuihuitl – rok

Cemilhuitl , cemmetztli , cenxihuitl – Jeden den , jeden měsíc, jeden rok

Omilhuitl , Ommetztli , onxihuitl  – dva dny, dva měsíce, dva roky

Tlamantli – věc

Nican ca yemtlamantli cuahuitl – Tady jsou tři druhy stromů .

Nican nemi ontlamantin tlacah – Tady žijí dva druhy lidí .

6) Otázky příslovečné

Quenicatza ? – Jak ?

Campa ? – Kde ?

Quemman ? resp. Itquin ? – Kdy ?

Tleica ? – Proč ?

Quenicatza nimotoca ? – Jak se jmenuješ ?

7) Slovesa

Nejprve přehled jednotlivých sloves a jejich časování :

Slovesa mohou končit na

-a ,což je 1 . způsob časování, zařazený do  třídy A

 -i, což je druhý způsob časování, zařazený do  třídy A

 -ia, což je třetí způsob časování, zařazený do třídy B

 -ohua , resp. později jako -oa, což je čtvrtý způsob časování, zařazený do  třídy B

-a, což je 5. způsob časování , zařazený do třídy B (odlišný od 1. způsobu)

Kromě těchto sloves pak existuje celá řada nepravidelných sloves , jimž odpovídají v evropských jazycích rovněž nejčastěji nepravidelná .

1A :

IZA – despertar – probudit

MOQUETZA- zastavit se , postavit se

MOPATA – cambiar – měnit

ITTA – ver – vidět

TENA –  gemir , quemarse – sténat , naříkat

IXCA – cocer – vařit

QUIZA – salír – odcházeti

TLATLAZOHTLA – amar – milovat (v předchozím příkladě bylo uvedeno jen tlazotla , což je totéž slovo , ale v nahuatlu moderno , v nahuatlu clásico je tlatlazohtla )

S výšE uvedenými a podobně zakončenými slovesy se zachází podobně , jako v příkladě slovesa IXCA , kde jsou uvedeny všechny tvary .

2A:

COCHI – dormir – spáti

CAQUI – oír – slyšet

MATI – saber – znát , vědět

MATI – sentir – cítit , vnímat , mít soucit  , litovat , mínit

CATZI – reverenciar – uctívat , klanět se , ctít

3B:

4B:

5B:

V množném čísle , v první osobě se ve skutečnosti rozlišují dva tvary , jež znamenají my(ve smyslu exklusivně) a my ve smyslu inklusivně.

Zřejmě , když je nějaká skupina lidí a někdo řekne my , tak to může znamenat my (někteří ) – tedy výlučně a nebo také my (všichni) – tedy obecně  , což se v evropských jazycích neujalo a lze to nicméně snadno obejít .

Tedy

1.os sg  : ni(n) + sloveso

2.os. sg : ti(t) + sloveso

3.os. sg. + sloveso

1.os. pl. exklusivně : ni(n) + sloveso + h

1.os. pl. inklusivně :  ti(t) + slovewso + h

2. os. pl. am(an) + sloveso + h

3.os. pl. + sloveso + h

ukázka konkrétních tvarů :

Tvar 1A  :

Přítomný čas – presente:

IXCA – cocer – vařit

NI + IXCA = NIXCA – já vařím

TI + IXCA = TIXCA – ty vaříš

IXCA – on , ona vaří

NI + IXCA + H  = NIXCAH = my vaříme (někteří)

TI + IXCA + H = TIXCAH – my vaříme (všichni)

AM + IXCA + H = AMIXCAH – vy vaříte

IXCAH – oni , ony vaří

Budoucí čas – futuro :

NIXCAZ – já budu vařit

TIXCAZ- ty budeš vařit

IXCAZ –  on , ona bude vařit

NIXCAZQUEH –  my budeme vařit ( někteří)

TIXCAZQUEH – my budeme vařit (všichni)

AMIXCAZQUEH – vy budete vařit

IXCAZQUEH – oni , ony budou vařit

Minulý čas nedokonavý – préterito imperfecto :

NIXCAYA – já jsem vařil(a)

TIXCAYA – ty jsi vařil(a)

IXCAYA – on vařil , ona vařila

NIXCAYAH – my jsme vařili(y) (někteří)

TIXCAYAH – my jsme vyřili(y) (všichni)

AMIXCAYAH – vy jste vařili(y)

IXCAYAH – oni vařili , ony vařily

Minulý čas dokonavý – préterito perfecto :

 NIXCAH – já jsem uvařil(a)

TIXCAH – ty jsi uvařil(a)

IXCAH – on uvařil , ona uvařila

NIXCAQUEH – my jsme uvařili(y) (někteří , některé)

TIXCAQUEH – myjsme uvařili(y) (všichni , všechny)

AMIXCAQUEX – vy jste uvařili(y)

IXCAQUEH – oni uvařili , ony uvařily

Minulý čas přechodný – Préterito transitorio :

NIXCACA – já jsem vařil(a) (ale nedokončil vaření)

TIXCACA – ty jsi vařil(a) (ale nedokončil(a) jsi vaření)

IXCACA – on(a) vařil(a) (ale nedokončil(a) vaření)

NIXCACAH – my jsme vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření (někteří , některé)

TIXCACAH – my jsem vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření (všichni , všechny)

AMIXCACAH – vy jste vařili(y) (ale nedokončili(y) jsme vaření)

IXCACAH – Oni(y) vařili(y) (ale nedokončili(y) vaření)

 Pozn.: Včeštině se ve třetích osobách kdysi také užívalo pomocné sloveso jesti,býti , např. on jest mluvi l , oni jsou mluvili .Vývojem užívání pomocného slovesa zaniklo ve třetích osobách , a v jiných jazycích , jako ruština ve všech .Jelikož jeho neužíváním nedochází k nedorozumění , tak z podobného důvodu se neujalo ani u nahuatlem hovořících .

Tvar 2A:

Přítomný čas – presente:

Cochi – dormir – spát

NICOCHI – Já spím

TICOCHI – Ty spíš

COCHI  – On , Ona spí

NICICHIH – My spíme (někteří)

TICOCHIH – My spíme (všichni)

AMCOCHIH- Vy spíte

COCHIH –  Oni , Ony spí

Budoucí čas – futuro :

NICOCHIZ – Já budu spát

TICOCHIZ – Ty budeš spát

COCHIZ – On , Ona bude spát

NICOCHIZQUEH – My bdeme spát (někteří , některé)

TICOCHIZQUEH – My budeme spát (všichni , všechny)

AMCOCHIZQUEH – Vy budete spát

COCHIZQUEH – Oni , Ony budou spát

Minulý čas nedokonavý – préterito imperfecto :

 NICOCHIAYA – Já jsem spal (a)

TICOCHIAYA – Ty jsi spal (a)

COCHIAYA – On , ona spal (a)

NICOCHIAYAH – My jsme spali (y) (někteří  , některé)

TICOCHIYAH – My jste spali (y) (všichni , všechny)

AMCOCHIYAH – Vy jste spali (y)

COCHIYAH – Oni , ony spali(y)

Minulý čas dokonavý – préterito perfecto :

 NICOCHIH – Já jsem se vyspal(a) , resp. Já jsem dospal(a)

TICOCHIH – Ty jsi se vyspal(a) , resp. Ty jsi dospal(a)

COCHIH – On(ona) se vyspal(a) , resp. On (ona) dospal (a)

NICOCHIQUEH – My jsem dospali(y) , resp. M jsem se vyspali(y) (někteří , některé )

TICOCHIQUEH – My jsem dospali(y) , resp. M jsem se vyspali(y) (všichni , všechny )

AMCOCHIQUEH –  Vy jste dospali(y) , resp. Vy jste se vyspali(y)

COCHIQUEH – Oni  , ony dospali(y) , resp. Oni , ony se vyspali(y)

Minulý čas přechodný – Préterito transitorio :

Tvar 4B:

TLAHTOA – mluvit (v ještě původnější verzi nahuatlu bylo tlahtohua , což v nahuatlu clasico se zredukovalo na tlahtoa a v nahuatlu moderno se upravilo na tacohua , čili v klasickém nahuatlu se zredukovaly koncovky -OHUA  na  -OA  , v moderním n. zvuk TL na T

NI  + TLAHTOA – já mluvím

TI + TLAHTOA – ty mluvíš

TLAHTOA – on , ona mluví

NI + TLAHTOA + H(výlučné „my“) , resp. TI + TLAHTOA + H (obecné „my“) – my (někteří) mluvíme , resp. my (všichni ) mluvíme

AMECH + TLAHTOA + H – vy mluvíte

TLAHTOA + H –  oni , ony mluví

Různé předložky :

IXPAN – ante , enfrente , delante  – proti , protější , naproti , před , vpředu

PAN – lugar sobre – místo nad něčím

TITLAN – entre – uvnitř (něčeho , čím je obklopené ) , např . TENOCHTITLAN (Místo uvnitř (obklopené) kmeny nopálů)

TLAN – junto – plno , hojné (na něco) ,např. MAZATLANLugar junto de los venados – Místo plné jelenů

XITLAN – lugar de abajo (místo na spodu ) tedy pod (něčím , zpravidla pod horou, vrchem) např . TEPECXITLAN – Lugar de abajo de cerro

ACHTO  – antes , primero , en primer lugar – před (časově) , na prvním místě , prvotní  např. ACHTOTLACATL – pračlověk

-CO – lugar de (algo) – Místo , kde je (něco)

-CAN – lugar de (rovněž Místo kde je (něco)

HUACAN – lugar – místo , např. TEOTIHUACAN – Lugar dónde abundan de los diodes – Místo , kde jsou bohové (tedy jinými slovy hojnost bohů)

 APANCO

 Různá příslovce , otázky , přirovnání :

Příslovce týkající se způsobu :

 ZANIC finalmente , en fin -konečně  , nakonec

ZANEN tal vez – snad , asi , možná , pravděpodobně

ZAN TLAPIC – en vano – marně , zbytečně , nadarmo

CUALLI bien , aina – dobře

TLAHUILLO – claro – jasně

ACUALLI , AMOCUALLI – mal , vilmente – špatně (vlastně je tu řečeno nedobře

ICUIHCAC – rápido – rychle

IYOLIC – lentamente – pomalu

YANON acerca de – ohledně

Příslovce týkající se množství :

 ZANsolo , no más , nada más – zvlášť , jen , jenom , teprve , sám , jedině , ne více ; nikterak , nijak  více

 ZAN YEYOtan – tak , tolik

TEPITZIN , ACHITZINCOpóco – málo

MIEC , IXACHI mucho – mnoho

CENCA HUEL , IXACHIbastante – dosti

HUEL – demasiado , de más , por demás – příliš

ACHI , OCACHI más – více

NENCAN – menos – méně

Příslovce týkající se času :

 ICAMPA antes , atrás , dříve

 YEYEHUA poco antes – trochu dříve

 OCNEPAN , OCACHINEPANadelante , alante , más tarde  – později

próximamente – příště

a otras , otro día , otra vez – jindy

Příslovce týkající se směru a místa :

CUAUHTIC alto –  vysoko (vzniklo jako přirovnání , jelikož je orel (cuauhtli) na obloze jako vysoko(výše , než ostatní ptáci) , tak slovo vzniklo jako cuauht(li) + ic = cuauhtic , tedy orlí(výška) , také vysoký

(podobně také jako přirovnání vzniklo pene erecto TEPOLCUAUHTLI  , (vzniklo ze TEPOL(LI) + CUAUHTLI = TEPOLCUAUHTLI (jelikož je ochablý penis „nízko“ a ztopořený penis jako „vysoko“ , (jako orel) ,čili býti vzrušen je u nahuatlem hovořících jako“mít orlí penis)

AHUATETZTLI , AMOTLACPAC – bajo – nízko , také nízký(ale vlastně to znamená ne + vysoko , jelikož AMO(no – ne , nikoliv) + TLACPAC(altura,alto  -výška,vysoko )

ITIC de abajo, debajo – zdola

de alto – shora

TLANI , TEMO – abajo – dole  (temoa znamená klesat, pochopitelně směrem dolů , tudíž buď nejprve slovo ve smyslu dolů se stalo synonymem pro klesat a nebo také naopak  , smysl klesat se stal synonymem pro dolů)

ACO arriba – nahoře

AHUEHCA – lejano – daleký

INAHUAC , ITLA , AMO HUEHCA – cercano , próximo – blízký(amo huehca je vlastně ne + daleký)

HUEHCA lejos , remotamente , alejade – daleko

ACHCA , cerca , cabe , próximamente – blízko

ACAN en ningún lado , en ningún lugar , en ninguna parte , de ningún modo – na žádné straně , na žádném místě, na žádné části , žádným způsobem , tedy zkráceně řečemo nikde , nijak

ACHCAcerca – okolo

YANON acerca de – ohledně

TLAHCO mitad, medio , centro – polovina , prostředek , průměrný ,střed

Přehled nejrůznějších předpon a vysvětlení významu jejich použití :

The following alphabetical table is intended to include all of the affixes in the foregoing tables in a single list. It is divided into prefixes and suffixes (based on which side of the root the affix goes on).

Prefixes

  • ah- = negative verb prefix – záporná předpona u slovesa
  • ahmo- = negative verb prefix – záporná předpona u slovesa
  • am- = 2nd person plural possessive & subject prefix – druhá osoba množného čísla posesiva a předpona podstatného jména
  • amëch- = 2nd person plural object prefix – druhá osoba množného čísla předpony předmětu
  • amo- = 2nd person plural possessive prefix
  • an- 2nd person plural subject prefix
  • c- = 3rd person singular object prefix
  • huäl- = directional prefix („hither“)
  • ï- = 3rd person singular possessive prefix
  • ïm- = 3rd person plural possessive prefix
  • ïn- = 3rd person plural possessive prefix
  • m- = 2nd & 3rd person singular & plural reflexive prefix
  • m- = 2nd person singular possessive prefix
  • mä- = optative verb marker (= if), normally written as separate word
  • mäca = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • mäcamo- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • mitz- = 2nd person singular object prefix
  • mo- = 2nd & 3rd person singular & plural reflexive prefix
  • mo- = 2nd person singular possessive prefix
  • n- = 1st person singular possessive, reflexive, and subject prefix
  • na- = reciprocally
  • ne- = dummy possessive prefix on nouns derives from reflexives
  • nëch- = 1st person singular object prefix
  • ni- = 1st person singular subject prefix
  • no- = 1st person singular possessive & reflexive prefix
  • ö- = preterit prefix
  • on- = directional prefix („thither“)
  • qui- = 3rd person singular object prefix
  • quim- = 3rd person plural object prefix
  • quin- = 3rd person plural object prefix
  • Rh- (reduplication of initial syllable plus -h) = prefix stressing repetitive action
  • t- = 1st person plural possessive, reflexive, and subject prefix
  • t- = 2nd person singular subject prefix
  • të- = non-specific human possessive prefix
  • tëch- = 1st person plural object prefix
  • ti- = 1st person plural subject prefix
  • ti- = 2nd person singular subject prefix
  • tla- = non-human object prefix
  • tlä- = optative verb marker („if“), normally written as separate word
  • tläca- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • tläcamo- = negative optative verb marker („if not“), normally written as separate word
  • to- = 1st person plural possessive & reflexive prefix
  • – = 3rd person singular & plural subject prefix (null prefix)

Return to top.


 

Přehled nejrůznějších přípon a vysvětlení významu jejich použití :

Suffixes

  • -a = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -i#
  • -ahui = non-productive transitivizing suffix
  • -altia = alternative causative suffix for any very ending in -a#
  • -c = agentive suffix? used after V
  • -c = in, at, among
  • -c = interparticle ligature when the second particle is negative
  • -c = preterit verb form (V1)
  • -c(a) = interparticle ligature when the second particle is negative
  • -ca = pluperfect verb form
  • -ca = through, by, with, for
  • -cän = optative plural marker
  • -cän = in the place/time of
  • -chöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in VtzV# (The first vowel is retained before the ch.)
  • -co = agentive suffix? used after C
  • -co = „come“; singular present/past intentional suffix added to Base 1.
  • -co/c = in, at, among
  • -cöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in cV#
  • -coh = „come“; plural present/past intentional suffix added to Base 1.
  • -eh (pl. -ehqueh) = possessor of (after C; see huah.)
  • -h = „go“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -h = plural suffix, especially for nouns ending in tl
  • -h = present, quotidian, imperfect, & pluperfect verb form plural marker
  • -h = admonitive verb form (V1) (lost in plural)
  • -hua = passive suffix (added to Base 2 ending); see lö.
  • -huän = in the company of, with
  • -huän = possessed plural suffix
  • -huah = possessor of (esp. after V; see -eh)
  • -hualo = passive/inactive verb ending
  • -hui = possessive singular suffix used after C
  • -huïc = toward, against
  • -ïcampa = behind
  • -ïxpan = before, in the presence of
  • -ia = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -a# or -i#
  • -ia applicative formant (adds an object); see -lia. Also occurs as misspelling of -iya.
  • -icpac = on top of, on someone’s head, above
  • -ihtic = inside, in the belly of
  • -ihua = passive formant; see lö
  • -ihui = non-productive transitivizing suffix
  • -ilia = appicative verb ending (adds an object)
  • -itic See -ihtic
  • -ïxco = on the surface of
  • -lan = next to, in the place of
  • -lhuia See -lia
  • -li = absolutive suffix for nouns ending in l
  • -lia = causative suffix used with denominative verbs in -ti#
  • -lia applicative (or -lhuia or -ia)
  • Used to introduce additional oblique object, often benefactive.
  • -liztli (1) entification, (2) abstraction
  • -lö (-loh) = passive formant.
  • -loh = covered with, characterized by; see -yoh
  • -lotl = -ship, -ness; see yötl
  • -ltia = causative suffix
  • -ltia = See -tia.
  • -män = locative suffix
  • -meh = plural suffix, especially for nouns ending in tl
  • -möhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in mV#
  • -nähuac = next to, close to, near, within shouting distance of
  • -ni = quotidian verb form singular (V1 V2)
  • -nï = quotidian verb form singular (V3 V4)
  • -o = passive/inactive suffix (added to Base 2 ending in C)
  • -öhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in huV#; also occurs as misspelling of -oa.
  • -oa = non-productive transitivizing suffix; also occurs as misspelling of -ohua.
  • -oh = covered with, characterized by; see -yoh
  • -ohua = passive/inactive suffix; see lö
  • -otl See -yotl
  • -pa = (1) times (with number); (2) moment relative to point in time
  • -pal = for, by means of, for the sake of
  • -pampa = account of, for, reason for, through, because of
  • -pan = in, on for, above, in the time of, in the presence of
  • -queh = future verb form plural marker
  • -queh = plural suffix, especially for preterit agentives
  • -queh = preterit verb form plural marker
  • -qui = agentive suffix used after C
  • -qui = „come“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -quih = „come“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -quihuih = „come“; plural future intentional suffix added to Base 1.
  • -quiuh = „come“; singular future intentional suffix added to Base 1.
  • -tëhua = to depart Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tëhuac = departed Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tëhuaz = will depart Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ëhua „rise, depart.“)
  • -tech = joined to, upon, as far as, concerning, beside, next to (general connector in verbal idioms)
  • -ti = „go“; singular optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tia = was Vb-ing (ti+yah) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tia = causative suffix (or -ltia)
  • N+ti(y)a = to provide sb with N
  • Adj+tia = to render st Adj
  • Vb + tia = to make sb Vb [st]
  • -tiaz = will be Vb-ing (ti+yaz) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tic = adjective suffix
  • -tica = ca = on account of (a person), by means of (a thing), at the place/time of, during.
  • -ticaca = stood Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -ticah = to be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -ticatca = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -ticaya = stood Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -ticaz = will stand Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -tiez = will be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from cah „be.“)
  • -tih = „go“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tih = admonitive verb form plural marker
  • -tihcac = to stand Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from ihcac „stand.“)
  • -tihuetz = Vb-ed quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tihuetzi = to Vb quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tihuetziz = will Vb quickly (Auxiliary added to Base 2, from huetzi „fall.“)
  • -tïhuih = „go“; plural present & future intentional suffix added to Base 1.
  • -tihuïtz = to come Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from huïtz „come.“)
  • -tihuïtza = came Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from huïtz „come.“)
  • -timan = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timanca = was Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timani = to be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -timaniz = will be Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from mani „be spread out.“)
  • -tin = „go“; plural optative intentional suffix added to Base 1.
  • -tin = plural suffix, especially for nouns ending in tli or glottal stop
  • -tin = admonitive verb form plural marker
  • -tinemi = to go about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinemiz = will go about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinen = went about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tinenca = went about Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from nemi „live.“)
  • -tiquïz = passed Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiquïza = to pass Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiquïzaz = will pass Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from quïza „emerge, pass.“)
  • -tiuh = to be Vb-ing (ti+yauh) (Auxiliary added to Base 2, from yuah „go.“)
  • -tïuh = „go“; singular present & future intentional suffix added to Base 1.
  • -tl = common absolutive suffix used for stems ending in V
  • -tla = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -gi#
  • -tlah = place of, place abundant in N.
  • -tlan = next to, under, between, under
  • -tli = absolutive suffix for nouns ending in C
  • -to = „go“; singular past intentional suffix added to Base 1.
  • -toc = to lie Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -toca = lay Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -toh = „go“; plural past intentional suffix added to Base 1.
  • -toz = will lie Vb-ing (Auxiliary added to Base 2, from on > oc „lie.“)
  • -tza = non-productive transitivizing suffix for verbs ending in -ki#
  • -tzälan = between, amidst, in the middle of
  • -tzé = vocative form of -tzintli
  • -tzïhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in CtzV# (The C is retained before the tz.)
  • -tzintlan = below
  • -tzintli = augmentative and dim. suffix in absolutive form.
  • -uh = possessive singular suffix used after V (except where V is left by dropping -atl or -itl from absolutive).
  • -xïhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in CsV# (The C is retained before the x.)
  • -xöhua = form of impersonal ending -hua for verbs ending in VsV# (The first vowel is retained before the x.)
  • -yötl (after z: -zötl, after l: -lötl) = -ship, -ness
  • -yoh (-oh) = covered with, characterized by
  • -z = future verb form (V1 V2) (lengthens prior vowel in V3 & V4)
  • -zquiya (-h) = conditional verb form.
  • : (lengthening of preceding vowel) = optative verb form (V3 V4)
  • – = optative verb form (V1 V2) (null suffix)
  • – = possessive suffix used after V or C (alternative) (null suffix)
  • – = present verb form singular (null suffix)
  • – = preterit & admonitive verb form (V2 V3 V4) (null suffix)

 

Krátké shrnutí sloves :

slovesa pravidelná prvního způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente  zakončení  -a -ah
Budoucí čas – Futuro zakončení -az -azqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto  zakončení  -aya -ayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení  -ah -aqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení -aca -acah

slovesa pravidelná druhého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení-i -ih
Budoucí čas -Futuro zakončení -iz -izqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -iaya -iayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ih -iqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení -ica -icah

slovesa pravidelná třetího způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -ia -iah
Budoucí čas -Futuro zakončení -ih -izqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -iaya -iayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ih -ihqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ihca -ihcah

slovesa pravidelná čtvrtého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -ohua -ohuah
Budoucí čas -Futuro zakončení -oh -ozqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -ohuaya -ohuayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -oh -ohqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ohca -ohcah

slovesa pravidelná pátého způsobu časování :

Čas  , Číslo : Singular Plural , Zakončení slovesa

Přítomný čas – Presente zakončení -a -ah
Budoucí čas -Futuro zakončení -ah -azqueh
Minulý čas nedokonavý – Preterito  imperfecto zakončení -aya -ayah
Minulý čas dokonavý – Preterito  perfecto zakončení -ah -ahqueh
Minulý čas přechodný – Preterito  transitorio zakončení  -ahca -ahca


Porovnání zakončení časování
Porovnej zakončení časování založeného na všech časováních :
SKUPINA  A SKUPINA B
Singular První Druhá Třetí čtvrtá Pátá 
Přítomný – Presente -a -i -ia -ohua -ah
Budoucí – Futuro -az -iz -ih -oh -ah                                                                                                                                                                                                                                                        Minulý nedokonavý – Pret. Imperf. -aya -iaya -aya -ohuaya -aya
Minulý dokonavý – Pret. Perf. -ah -ih -ih -oh -ah
Minulý přechodný – Pret. Trans. -aca -ica -ihca -ohca -ahca
Plural   První Druhá Třetí  Čtvrtá Pátá

Přítomný – Presente -ah -ih -iah -ohuah -ah
Futuro -azqueh -izqueh -izqueh -ôozuejh-azqueh                                                                                                                                                                                                                            Minulý nedokonavý – Pret. Imperf. -ayah -iayah -iayah -ohuayah-ayah
Minulý dokonavý – Pret. Perf. -aqueh -iqueh -ihqueh -ohqueh -ahqueh
Minulý přechodný – Pret. Trans. -acah -icah -ihcah -ohcah -ahcah

Una representación alternativa de las conjugaciones
Las conjugaciones del grupo A, por las obvias similitudes
que demuestran, se podrían considerar como una sola conjugación.
Aplicando reglas para la formación del pretérito imperfecto
y dejando la vocal temática como parte de la raíz, se presentaría
el siguiente conjunto de terminaciones:
Singular Plural
Presente … -h
Futuro -z -zqueh
Pret. imperf. -ya /-aya -yah /-ayah
Pret. perf. -h -queh
Pret. trans. -ca -cah

De la misma manera las del grupo B se reducirían a una sola
aplicando reglas para la formación del presente y del pretérito
imperfecto. Resultaría el siguiente conjunto de terminaciones.
Singular Plural
Presente -a /-hua/… -áh /-huah /-h
Futuro -:h -:zqueh
Pret. imperf. -:ya -:yah
Pret. perf. -h -hqueh
Pret. trans. -hca -hcah

****

 

 

Slovesa mají v nahuatlu devět tvarů času a způsobu , dvě časování odvozená , takzvaná směrná .

Každý z těchto tvarů je sestavený na jednom ze tří tématů slovesa .

Tématem se rozumí varianta slovesného kořene .

Všechny tvary mohou být odvozeny od přítomného času . V tomto tvaru se uvádí ve slovnících (tvar slovníkový , téma první , dlouhý kořen slovesa ).

Přítomný čas

1. Netransitivní slovesa

Jsou to slovesa , jež mají podmět ale nemají přímý předmět .

Předpony užívané ,  když sloveso začíná samohláskou :

V jednotném čísle 

 1. osoba : n-

2. osoba : t-

3. osoba : —

V množném čísle , na konci slovesa je přípona -h

1. osoba : t- ,…-h

2. osoba : am- , …-h

3. osoba — ,…-h

Např.: sloveso ehua – odejít

nehua – já odcházím

tehuah – my odcházíme

tehua – ty odcházíš

amehuah – vy odcházíte

ehua – on , ona odchází

ehuah – oni , ony odcházejí

Předpony užívané , když sloveso začíná souhláskou :

V jednotném čísle 

 1. osoba : ni-

2. osoba : ti-

3. osoba : —

V množném čísle , na konci slovesa je přípona -h

1. osoba : ti- ,…-h

2. osoba : am- , …-h

3. osoba — ,…-h

Např.: sloveso tlaihtoa – říci , pověděti

nitlaihtoa – já řeknu , povím

titlaihtoah – my řekneme , povíme

titlaihtoa – ty  řekneš , povíš

amtlaihtoah – vy řeknete , povíte

tlaihtoa – on , ona řekne , poví

tlaihtoah – oni , ony řeknou , povědí

Pořadí slov ve větě s netransitivními slovesy :

Sloveso – podmět , resp. podmět – sloveso

Cochi in cihuatl ., resp. Cihuatl in cochi . – Žena spí .

2. Transitivní slovesa

Rozumí se jimi taková slovesa , jež mají podmět a přímý předmět .

V jazyce nahuatlu je přímý předmět vyznačen předponou předmětu , která se nachází za předponou podmětu .

Tedy spojuje se podmět + přímý předmět + transitivní sloveso .

Předpona je

1.  an- před další souhláskou , jež není p nebo m

2. ni-

Např.

Nicnequi = Ni + c + nequi = Já + to(něco) + chci

Předpony :

Jednotné č.

1. os.  – nech

2. os. – mitz

3. os.  – qui , c

Množné č.

1. os. – tech

2. os. – amech

3. os. -quim, quin

Např.: sloveso itta – viděti

Já se vidím

Ty se vidíš

On , ona se vidí

My se vidíme

Vy se vidíte

Oni , ony se vidí

***

Já vidím tebe

Ty vidíš sebe

On , ona vidí tebe

My vidíme tebe 

Vy vidíte sebe

On , ona vidí tebe

***

Já vidím jej , ji

Ty vidíš jej , ji

On , ona vidí jej , ji

My vidíme jej , ji

Vy vidíte jej , ji

Oni , ony vidí jej , ji

***

Já vidím nás

Ty vidíš nás

On , ona vidí nás

My se vidíme

Vy nás vidíte

Oni , ony vidí nás

***

Já vidím vás

Ty vidíš vás

On , ona vidí vás

My vidíme vás

Vy se vidíte

Oni , ony vidí vás

***

Já vidím je

Ty vidíš je

On , oni vidí je

Myvidíme je

Vy vidíte je

Oni , ony vidí je

 

Březen 4, 2009 Posted by | O gramatice mexického aztéckého jazyka nahuatlu - s ukázkami překladu vět, O jazyce nahuatlu, Zajímavosti z Mexica | komentáře 3