Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

O Dogonech a hvězdném systému Siria

O tom , že má rudý obr SIRIOS v souhvězdí Velkého  psa také svého průvoce , tedy jinými slovy , že se jedná o vícehvězdný , dle současných pozorování dvouhvězdný systém , se ví „oficiálně“ teprve krátce , cca  140 let .

Vzdálenost této hvězdy od Země cca 8.6 sv. r.

Jméno pochází ze starověkého Egypta , jelikož to je Psí hvězda , jak říkali Egypťané a Psí bůh je Osiris . Egypťané jí ale říkali Sotis (což je ta bohyně, jež učiní zadosti Sotisfacere – z toho v latině přechýlili na satisfacere  a z toho ta činnost – satisfaktion .

A Řekové , jak měli ve zvyku , tak egyptská jména velmi komolili a místo Osiris říkali Sirios a shodou okolností takto přizpůsobené slovo v řečtině značí zářící , což je ale nicméně zde velmi příznačné   – patří podle zažité klasifikace do kategorie rudý obr .

Vlastně se to ví jen velikou náhodou , když se v průběhu vývoje astronomie (evropské) začalo předpokládat, že hvězdy se budou nejčastěji vyskytovat jako vícehvězné systémy .

Astronom , který průvodce Siria spatřil jako první (v novodobých dějinách astronomie) , se pokoušel , víceméně nahodile, předpokládat, že by Sirios mohl mít svého průvodce , jelikož se vícehvězdnými systémy zabýval .

Shodou okolností se podíval na oblohu v době , kdy souputník rudého obra Siria byl v maximálním oddálení vůči centrální hvězdě .

Tedy rovina vzájemné oběžné dráhy Siria A a Siria B není bohužel kolmá na záměrný paparsek vedený ze Země .

Z největší části záměrný paprsek ze Země na hvězdný systém Siria leží v téže rovině .

A jelikož neviditelný souputník, bílý trpasík Sirios B svůj oběh dokončí za cca 50 let , tak je v případě, kdy je za Siriiem A , tak je jednoduše zakryt, je-li před , tak je přezářen a je-li poblíž , jsa v té části dráhy, kdy je za Siriiem , tak nalevo či napravo poblíž Siria , není rovněž rozpoznatelný .

Rovněž tak , je-li v té části dráhy , která je k Zemi blíž , před Siriiem  tak opět, je-li nalevo či napravo , také není rozpoznatelný , je přezářen .

Tudíž je vidět z praktických důvodů jen je-li maximálně vlevo či maximálně vpravo a malý kus své dráhy, kdy se dostává před kotouč Siria , resp. za kotouč Siria .

Tudíž kdyby se onen astronom, který jej v novodobých dějinách objevil, podíval v jinou dobu , tak by jej nespatřil a jelikož by nevěděl, že tam ten Sirios B existuje, tak by pochopitelně neměl důvod předpokládat, že za několik let popojde ze záře Siria A , ať již na té či oné straně .

Takhle pochopitelně spatřil poblíž Siria malou hvězdu . To samozžejmě nenese informaci o tom, zda se nejedná o náhodný průmět dvou hvězd , což by byla tzv. visuální dvouhvězda .

Např. obvykle, dvě hvězdy, jež jsou od sebe vzdáleny přes celý horizont , např. jedna je nízko nad obzorem na východě , jiná je nízko nad obzorem na západě , mohou být vůči sobě mnohem blíž , než

jiné dvě hvězdy, jež se promítají to téměř stejného místa na obloze .

Pouhé jedno pozorování nestačí .

Takže jelikož ten astronom zřejmě na velmi význačnou hvězdu , jako je Sirios pohleděl jistě vícekrát a nejken on a nikdo o žádné malé hvězdě v jejím okolí nehovořil ani to nezaznamenal, tak, si byl vědom, že chce-li studovat fyzikální dvouhvězdy , musí pochopitelně předpokládat vzájemný pohyb kolem společného těžiště . A ten může být co do periody oběhu velmi různý . Od několika let až po tisíce let .

Kdyby neviditelný průvodce Siria obíhal velmi pomalu , tak by ani za aktivní život , po který by jej onen astronom pozoroval, nezaznamenal téměř žádnou změnu .

Takto , vzhledem k periodě 50 let se i za jediný měsíc od okamžiku , kdy byl spatřen , dá zaznamenat úhlová změna v poloze, značící vzájemný pohyb . Pochopitlně že onen astronom za zbytek svého života nespatřil, jak Sirios B vykoná úplný oběh , nicméně větší část dráhy zdokumentovat mohl .

Tudíž je zde ukázáno, jak velké náhody rozhodují o objevu .

Stačilo , kdyby byl Sirios B např., buď „za“ Siriem A , nebo přímo před ním (obojí na záměrné přímce Země  – Sirios A – Sirios B , resp. Země – Sirios B – Sirios A)  a pak by trvalo několik let, než by se Sirios B dostal ze zóny přezáření Siriem A a  a pak by pochopitelně (ten astronom)namířil svou pozornost jinam .

Jistěže by dříve či později byl objeven jako obíhající hvězda někým jiným .

Tím je ale jen ukázáno , jak je nesmírně obtížné cokoliv objevit .

Jenže černoši Dogoni v Mali žijící na Bandiagarské vysočině tuto znalost , neznámo odkud , mají jíž dávno , snad 1500 let .

Říkají , že každých 50 let okolo velké hvězdy (které my říkáme Sirios A) oběhne malá hvězda (přirovnávají ji k nejmenšímu zrnku – říkáme jí Sirios B .

Dále uvádí , že jim tuto znalost přinesli učitelé z vesmíru , jakýsi Nomo  .

U příležitosti dokončeného oběhu slaví také slavnost Sigui , při které zhotovují sudy na obřadní pivo , které dokládají starobylost původu jejich rodiny .

Vědci to bohužel  zlehčují , říkají , že prý tu znalost o Siriu B mají Dogoni z obrázkových časopisů .

Jak vysvětlují jejich od dávné minulosti pořádanou slavnost Sigui , tak tu nevysvětlují vůbec .

Také bohužel zlehčují , jak je prý snadné Sirios B vidět .

Vůbec nikoliv, ani náhodou dokonce ani ne dalekohledem u teodolitu (ani triangulačního ) , ale pořádným teleskopem s velmi přesným měřením  úhlů .

Dvouhvězda Sirios

Dvouhvězda Sirios

 

 

 

 

 

 

 

 

Sirios z jiného pohledu

Sirios z jiného pohledu

Reklamy

Září 14, 2009 - Posted by | Různé, Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: