Malý slovník slov mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

Názvy přírodních jevů, útvarů a uměle vytvořených věcí a institucí a abstraktních pojmů

Názvy týkající se lidského těla

Názvy zvířat

Názvy povolání a postavení

Názvy barev

Názvy pro porovnání

Názvy vlastností 

Názvy rostlin

Názvy činností 

Názvy oborů lidské činnosti

Názvy světových stran

—————————————————————

Názvy přírodních jevů a útvarů a uměle vytvořených věcí 

ATL – agua – voda

TLALLI – tierra – země

EHECATL – aire , viento – vzduch , vítr

TLETL – fuego – oheň

TLAHUIZTLI , TLAHUIZTLI , TLANEXTLI – luz – světlo

TLANIXTELOTL – luz solar – světlo sluneční , denní

TLAHUZTLI – luz , aurora , resplandor – světlo (ale spíše ve smyslu zář) , zář , úsvit , jitřenka , ranní záře , lesk , třpyt , nádhera

TONALLI – día – den

YOHUALLI – noche – noc

TETL , TOTETL – piedra , kámen

TEPOZTLI – metal , hierro, fierro(ferum)  – kov, železo

HUEYTEPOZTLI – acero – ocel (vznešené železo , asi jako ušlechtilá ocel)

TEXCALLI – roca  –  skála , útes

TEPEC – cerro   –  vrch , kopec

TEPETL – montaňa  –  hora , také sopka

AXALAPAZCO – crater  –  kráter

MIXTLI – nube – oblak , mrak

ILHUICATL – cielo – nebe

CITLALLI – estella, estrella – hvězda

MEZTLI – mes – měsíc, Luna

ILHUITL – día – den

IHUITL   – plumo – pero (peří)

ANAHUAC – universo  – svět  , vesmír

OZTOTL – cueva , gruta , caverna , mina  –  jeskyně ,  kaverna – podzemní prostor vzniklý zřícením  , důl , v angl. např. cave = jeskyně , a zde je vidět, že slovo CAVErna obsahuje slovo cave , čili je to pořád jeskyně  

CALLI – casa  –  dům

XACALLI – cabaňa – chata , vzniklo jako XA(LLI) + CALLI = XACALLI – casa a la arena – dům na písku , do angličtiny to slovo proniklo rovněž , má podobu jacal a rozumí se jí rovněž grass hut , cosi jako chatrč , chata na trávě a pod.)

TEOCALLI – iglesia , casa del dios , kostel , boží dům , vzniklo z TEO(tl) + CALLI = TEOCALLI

MOMOZTLI – altar – oltář

TEOCALTEPITON – rovněž altar – oltář , vzniklo ze TEO(tl) + CAL(li) + TE(tl) + PI(Lli) + TON(tli , tedy díos + casa + piedra + apendice + pequeño = bůh + dům + kámen + příslušenství ( příloha , přídatek ) + malý , tedy malé kamenné příslušenství k domu boha , oltář byl původně cosi jako kamenný stolec , později převzatý do budov , tedy chrámů , alias domů boha

TECPANTLI –  palacete – zámeček , residence , vilka

TEPANTLI – muro , paredón – zeď , stěna

CUAUHTZACUALLI –  rueda – kolo

MALACATL – rueda , huso  – kolo (jako součást dopravního prostředku) , vřeteno , naviják

YAHUALLI , MALACACHTLI – círculo, redondel – kruh , aréna , zápasiště , obvod

CALMECAC – liceo , colegio particular – lyceum , privátní kolej , za starých časů tehdejší střední škola

TLAPIXQUI – policía – policie

AMATL – papel – papír , také libre – kniha

TLAHTOLMACHIOTL , TLACUILOLLI – letra – písmeno (vzniklo ze TLAHTOL(li) + MACHIOTL – značka mluvící)

MACHIOTLAHTOLLOLIZTLI – abecedario – slabikář

TLAXCALNECUHTLI – pan de maíz , tortilla – chléb z kukuřice , tortilla , placka z kukuřičné mouky

TEZCATL – espejo – zrcadlo

PALYACATL – paňuelo – kapesník , šátek , plachetka

TECPATL – cuchillo – nůž (tímle slovem byl myšlen pazorkový) , ale dnes pravděpodobně kdejaký nůž

TEPOZTECPATL – cuchillo de hierro , acero – železný , ocelový nůž (také kovový)

TEPOZTLI – metal , hierro – kov , železo

TEPOZMACUAHUITL – espada   – meč , vzniklo ze TEPOZ(tli)  + MAI(tl) + CUAHUITL , (metal + mano + madera) železné dřevo v ruce , to proto , že nejprve měli jen dřevo v ruce ve tvaru meče , posázené obsidiánem , později,když přišli Španělé se svými železnými zbraněmi,tak použili tradiční název a předsadili mu slovo pro kov , aby zdůraznili , že mají na mysli meč španělského typu . Slovo pro ruku – MAITL lze také psát klasičtěji jako MAHITL , zvuk H při rychlé mluvě „překážel“ , tudíž došlo k redukci .

MACUAHUITL – espada   – meč , ale tradiční , pouze z opracovaného dřeva ve tvaru meče s obsidiánovými břity  

 ACALLI – piragua – kanoe(piroga) , mohlo vzniknout jako A(tl) + CALLI = ACALLI – dům na vodě

TEOCALLI – iglesia – kostel , vzniklo ze TEO(tl)+CALLI , boží dům

XOCHITL – flor  –  květ , květina

XOCOTL – fruta – ovoce

MALINALLI – hierba , yerba – tráva

ACATL – caňa – třtina

CHILLI – ají – paprika (jakákoliv) , ale v evropských jazycích již jen ta nejpálivější

XONACATL  – cebolla – cibule

CUAHUITL – árbol  –  strom , dřevo

XALLI   – arena –  písek

IZTACXALLI – sal de mar  –  mořská sůl (přirovnání k bílému písku , když ji získávali odpařováním)

IZTATL – sal – sůl (přirovnání jako bílá voda)

TLAXCALLI – pan de maíz o tortilla – chléb z kukuřičné mouky nebo tortilla

COMALLI – plancha de barro para calentar de tortillas – plát z (pálené) hlíny na pečení tortillí

TEPOZCOMALLI – fórno para calentar – pečící trouba (jelikož je zde na počátku slovo TEPOZ(tli) – kov , železo , tak je tím míněna i běžná moderní kovová (bez ohledu na způsob ohřevu)

AMOLLI – jabón – mýdlo (mohlo vzniknout ze A(tl) + MOLLI = AMOLLI , voda + míchanina , asi jejich mýdlo mohlo být nejen tuhé , ale i tekuté

IXCATL  , ICHCATL – algodón – bavlna

ALTEPETL – ciudad – město

TLALPAN – país , patria  – země ve smyslu vlast

PANQUETZALLI – bandera – vlajka , zástava

HUIPILLI – blusa – blůza , kterou nosí ženy jako tradiční oděv , dva kusy látky(přední a zadní) v délce pod kolena , na dvou místech na ramenou, pod ňadry , v pase, na bocích svázaná tkanicemi.

CIHUAMAXTLI – pantaleta , bragas femeninas – dámské kalhotky

MAXTLI – tanga – tanga

CACTLI – zapato – střevíc, obuv , cactin – zapatos – střevíce, obuv

TILMAHUATL   , QUEMITL  – vestido – oděv

TLAMAMALLI – hábito – šaty

POHUALLI (POALLI) – cuenta – počet ,samo slovo posloužilo pro číslovku 20 , ale vždy se pak předřazuje, kolikrát, takže dvacet je cempoalli (jako jednou dvacet)

Názvy týkající se lidského těla 

TLACATL – hombre , varón , člověk, muž

MIQUIZTLI   – muerte – smrt

TLACATI – nacer – narodit se

OQUICHTLI   – varón – muž

CIHUATL – mujer – žena

MAITL (MAHITL) – mano – ruka

ZOYATL – palma – dlaň

XOTL – pie – chodidlo

IMETZTLI – pierna – noha

MATZOPAZTLI – brazo – rameno

TONACAYOTL – cuerpo humano – tělo lidské

YOLLOTL – corazón – srdce

EZTLI – sangre – krev

TEPOLLI – pene , penis

QUETZATOC , ICATOC , erecto – vztyčený , postavený

QUETZALIZTLI  – erección – vztyčení , postavení , erekce

TEPOLCUAUHTLI – pene erecto – penis ztopořený (vzniklo ze TEPOL(li) + CUAUHTLI , penis,orel, asi jako podle nich přirovnání , že postavený penis je „ve střehu jako orel“)

AHUILTEPOLIZTLI – masturbación , onanie – masturbace , onanie (u muže)

AHUILTEPILIZTLI – masturbación , onanie , masturbace , onanie (u ženy)

AHUATOMATL – bellota – žalud

AHUACATL – testículo – varle ( množné . č. – ahuahuacah – testículos)

ALOYOTL , TANATL – escroto , piel que cubre los testículos – šourek , scrotum , ve špan. „kůže, která chrání varlata“

TZOCOHUAZTZIN – frenillo – uzdička (ze tzocohuaztli – freno(frenum) – uzda)

TEPILLI – vagina , pochva

XACAPILLI – clítoris  – klitoris

HUEYCICIPEH – labios grandes  – labis maior – velké pysky (ale v latině rty velké) – název v nahuatlu je ale jen přeložený doslova na motivy evrop. jazyka

CICIPEHTONTLI – labios pequeňos   – labis minor  – malé pysky (ale v latině rty malé) – název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka

XOCHIQUETZALTEPEC   – cerro de venuso   – mons veneris – venušin vrch – frejin vrch – freyberg – freiberg (název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka)

XIUHNENETL – panenská blána (jako přirovnání- vzácná hračka)

XINACHYOTL – esperma – sperma

CUAITL – cabeza – hlava

TZONTECOTL – cráneo , calavera – lebka

CHICHIHUALLI – seno – ňadro

TLANCUAITL – rodilla – koleno

CAMACTLI , CAMATL – boca – pusa , ústa

NENEPILLI – lengua – jazyk (v ústech)

CIPETL  – labio – ret , cicipeh – labios – rty

TLANTLI – diente – zub

YOHUICUITZIN – culo ( ale jako zdrobnělina culillo ) – zadeček , yohuicuitl – culo – zadek

NAZTLI , TZINTLI – nalga , anca  – hýždě , naztin , tzintin – nalgas , ancas  – hýždě (mn.č.)

METZPATL , TOMAXAC – muslo , pernil – stehno

COTZTLI – pantorrilla – lýtko

CHICHIHUALPIAZTLI – pezón , mamila , tetilla , mamelón – prsní bradavka (slovo je složeno ze chichihualli – ňadro , apiaztli – džbán)

 

IXTELOTL – ojo – oko

IXTAYOTL – lágrima – slza , vzniklo ze IXT(ELOTLI) + A(tl) + YOTL – oko , voda , záležitost, čili slza je „záležitost vody v oku“

IXTETZAHUACAC – tez – pleť

CUETLAXTLI – piel – kůže

TANATL – piel de los testiculos – šourek , zde  kůže chránící varlata

TZONTLI   –  pelo – vlas , tzontin – pelos – vlasy

TZOMITL – vello – chlup , tzotzomih   – vellos – chlupy

IXTZONTLI – pestaňa – řasa , vzniklo ze IX(TELOTLI) + TZONTLI , jako vlasy u oka

YACATL – nariz – nos

NACAZTLI – oreja – ucho

CUITLATECOMATL – abdomen – břicho

XICTLI –  ómbligo , pancho   – pupek

CUECHTLI , QUECHTLI – cuello – krk

CUITLACUAITL , TZONTECOMATL – nuca – šíje

MAPILLI – dedo de mano , prst ruky

XAPILLI – dedo de pierna , prst nohy , lékaři nazývají  prstec

TICITL – médico – lékař

CONETL – hijo – syn

CIHUACONETL – hija – dcera

TELPOCHTLI   – muchacho – chlapec

ICHPOCATL –  muchacha – dívka

AHUILNEMILIZTLI – amor , querencia , milování

XITLATZOA – alisar – hladit

COCHTEQUI , MATACA – arrullar , halagar , acariciar – laskat

TENAMIQUI – besar , comerse a besos (jako polykat při líbání , vzniklo ve špan. zřejmě přirovnáním, kdy při líbání na ústa jako vedlejší efekt dojde k polykání slin) – hlukoké milostné líbání (jako tzv. francouzské)

TEOTIA – adorar – líbat v běžném smyslu (nejen milostně)

IZTACTLI – saliva – slina , iztactin – salivas – sliny

CIHUAHUIANI , AHUIANI- prostituta , puta – poskytující milování

CIHUAOQUICHTIC – lesbiana , lesbička

PETLACIHUAYOTL – acto lesbianismo , milování lesbiček

HUILONTLI , HUILOTL , TECUILONI – homosexual , gay

HUILONYOTL – acto homosexual , milování gayů

AHUILNEYOTL – sexualidad – pohlavnost , sexualita 

AHUILNEMAC – pervertido sexual – sexuálně zvrácený , to slovo je ovšem zprofanované , jelikož  tím dříve nazývali i ty způsoby a počínání při milování , které jsou dnes běžné mezi milenci a manželi , podle tehdejších uživatelů  tohoto slova by asi dnes vše bylo označitelné tím nepěkným slovem .

AHUILNEMILIZTLI – coito , cópula carnal , ayuntamiento carnal , cohabitación – styk , pohlavní obcování tělesné , tělesné spojení , soulož (překlad je doslovný a vyjadřuje , jak se vyvíjela španělština)

 AHUILNEMIQUI – lujorioso – smilný

AHUILNEMINI – vicioso – hříšný , prostopášný

AHUILNEYO – sexual – pohlavní

AHUIALILLI – exitado , excitado – vzrušený (milostně)

NECOMONILIZTLI – exitación, excitación – vzrušení  (všeobecně)

CIHUAHUIAYALIZTLI – exitación , excitación femenina – pohlavní vzrušení u ženy

TEPOLCUAUHTILIZTLI – exitación, excitación masculina – pohlavní vzrušení u muže

AHUIAYALIZTLI – exitación, excitación sexual – pohlavní vzrušení

ELCOMALLI – espalda – záda

TLACALAQUILLI , ELPANTLI – pecho  (pechos)  – prsa (u muže)

ELCHIQUITL – tórax   – hrudník

Názvy zvířat

TLACUACHIN – oposum oposum (didelphis marsupialis) , oposum

OCELOTL – jaguar , jaguar

COYOTL – coyot , kojot

TECOLOTL  –   búho  – sova , výr

AHUATECOLOTL  – lechuza – sova

AXOLOTL  –  sorta de salamandra – druh salamandra

MAZATL – venado , jelen

CUAUHTLI – águila , orel

COZCACUAUHTLI – buítre ,  zopilote ,  sup

COATL (COHUATL) – serpiente – had

CIPACTLI – cocodrillo – krokodýl

CUETZPALLIN – llagartija – ještěrka

OZOMATLI , OZOMAHTLI – mono – opice

TOTOTL – ave , pájaro – pták

AZTLI (AZTATL , AZATL) –  garza , volavka (bez předpony se rozumí sněžná)

HUAXOLOTL –   galopavo (jako paví kohout ve španělštině) , krocan

TOCHTLI – conejo – králík

ITZCUINTLI – perro – pes

CHICHI – perro – pes

MIZTLI – gato montes – kocour horský (připomíná rysa)

MIZTONTLI – gato domestico – kocor domácí

TLAHCOMIZTLI – león montes , puma – puma

TECUANOTL   – ozo negro – medvěd černý (ursus americanus)

MOTOTL –  ardillon – velká veverka

TOZAN – topo – krtek

Názvy povolání a postavení

POCHTECATL – comerciante , negociante  – obchodník

TLAHTOANI (TLAHTOHUANI) – caudillo , político , gobernante  – vůdce , politik , guvernér , mluvčí (ve smyslu předsedajícího)

TLAHTO – hablante , dorador – mluvčí v běžném smyslu

TICITL – médico – lékař

TLANTICITL – dentista – médico de dientes (ale asi to tak ve špan. neříkají) – zubní lékař

NEMACHTIANI – educador , maestro , profesor – učitel, mistr, profesor

TLAMACHTILLI – alumno , discípulo – žák , podléhající výuce

MACHTIANI – estudiante – student

NEMACHTLAPOUHQUI   – aprendiz – učeň

TLAIXNAMIC – amante (hombre) – milenec

CIHUATLAIXNAMIC – amante (mujer) – milenka

CIHUATZIN – amada mujer – milovaná žena

NETEOTILOANI – adorador , amador – milovník

CACHICATL – cacique (ale to je jen převzaté přímo do španělštiny z nahuatlu) , pohlavár, vládce kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze    CA(tl) +   CHI(chia) +  (tla)CATL , bytí, přijít na své , člověk

TLACUILO – pintor – malíř (umělec)

TLACUICUILO – escultor – sochař

TLAPIXQUI – guardia – garda , ochranný sbor , policie , četnictvo

TLAPIANI , PIXQUI– guardián – gardista  , ochránce , policista  , četník

CUICATLAMATINI , TLATZOTZONQUI – músico – hudebník

CUICANI , TLACUICAC  – cantante – zpěvák

TLATEQUITINI , TEQUINI , TLAQUEHUALLI – obrero , dělník

TEQUITINI ,TLATQUIHUALLI – trabajador – pracovník

MILPIXQUI , MILQUITQUI , IXTLAHUATLACATL , MITLACATL – campesino , peón – rolník , zemědělec

TOPILEH – juez – soudce

ALTEPEPALEHUINI – procurador – prokurátor , státní zástupce , návladní , atorney 

Názvy barev

IZTAC – blanco – bílý

TLIL – negro – černý

TLILTIC – moreno – tmavý

TLILECTIC   – óbscuro – temný

CHILTIC – rojo – červený

CHICHILTIC – encarnado – rudý

COZCATIC – amarillo – žlutý

QUILTIC , QUILITIC , verde – světle zelený

TEXOTIC , TEXOTLI – azul – modrý

POXTIC – lila – světle fialový

EZCOMALLI – bazo , pardo , bruno – hnědý

MATLACTIC – verde  obscuro – zeleň tmavá

NEXTIC – gris – šedý

 Názvy pro porovnávání

HUEY  – grande – velký

TONTLI – peqeňo – malý

HUEHUE – viejo – starý

YANCUIC – nuevo – nový

TELPOCATL –  joven – mladý

AYACUAEL  –  próximo –  blízký

AHUEHCA   , MOMOLOTZA – lejano , remoto  – daleký

CHICO – junto – plno , hojný

TICHTIC ,  AMO HUEYAC , ACHIHUEYAC – corto – krátký , nedlouhý , trochu dlouhý , to první je právě totéž , co v češtině a další je jen jejich přirovnání , popsatelné podobným způsobem, jako užíváme v češtině

HUEYAC – largo – dlouhý

NENEUHQUI  – igual , parejo – stejný

MELAHUAC –  recto – rovný (v obecném smyslu)

TOMAHUAC  , TOMACTIC – gordo – tlustý , silný

CANAHUAC , PITZAHUAC , PITZACTIC , TOTPOCHTIC   – delgado – útlý , tenký

PIAZTIC – esbelto – štíhlý

HUACQUI , HUAC – seco – suchý

TLAXOLONCATL , CUACHAHUAC  – húmedo , aguanoso –  mokrý

AMO CUACUATZIN , AMOCUALNECI – feo  , deforme , maldadoso – ošklivý

HUELNEXQUI  – lindo – hezký

TLAHUELILOC – malvado , perverso , loco – zlý

AMOCUALLI – malo , malvado – špatný

CUALLI – bueno – dobrý

TEMOC – desciende – klesající

TEMO , TEMOA , TLATEMOHUIA – descender – klesat

TEPENTLECOA – ascender , escalar – stoupat

TLAZOHTLI – querido , ameno , amable – milý

Názvy vlastností

HUEHUEYOTL –  vejez , senectud – stáří

TELPOCAYOTL – juventud , mocedad – mládí

HUEYOTL – grandeza , magnitud – velikost-

XOLOPITLI – tonto , modorro , estupido ,  menso , sonso – hloupý , pošetilý , šašek , lenivý , líný , potrhlý

XOLOPIYOTL  – payasada , tontería , demencia discreta , locura leve – pitomost  , šaškovina , tiché bláznovství , lehkomyslnost, lehké bláznovství

Názvy rostlin

HUEXOTL  –  sauce – vrba

CUAHUITL  –  madera – dřevo

CUAHUITL  –  árbol –  strom

Názvy oborů lidské činností

MATILIZTLI – sabiduría adquirida pro sí mismo – znalost , moudrost , vědomost získaná sama od sebe

MACHILIZTLI – sabiduría transmitida pro tradición – znalost moudrost , vědomost předaná tradicí

TLAMATILIZTLI – matemática  – matematika

TICITLIZTLI , TICIYOTL – medicina , medicína, lékařství

Názvy světových stran

AYAMICTLAN – Norte –  Sever

AMICTLAMPAN -al norte – na sever

AYAMICTLANI – Norteño , Noriano , Seveřan

AYAMICTLANIMEH –  Norteños , Norianos , Seveřané

HUTZTLAN – Sur – Jih

HUITZTLAMPAN  – al sur – na jih

HUITZTLANI – Sureño , Suriano – Jižan

HUTZTLANIMEH – Sureños , Surianos – Jižané

ICALAQUIAN – Oeste – Západ

ICALAQUIAMPAN – al oeste – na západ

ICALAQUIANI – Oesteño – Zápaďan , Zápaďák 

ICALAQUIANIMEH – Oesteño – Zápaďané , Zápaďáci

IQUIZAYAN – Este (Oriente)  – Východ

TLAUHCOPAN – al este – na východ

IQUIZAYANI – Esteño – Výchoďan , Výchoďák

IQUIZAYANIMEH – Esteños – Výchoďané , Výchoďáci