Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Malý slovník slov mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

Názvy přírodních jevů, útvarů a uměle vytvořených věcí a institucí a abstraktních pojmů

Názvy týkající se lidského těla

Názvy zvířat

Názvy povolání a postavení

Názvy barev

Názvy pro porovnání

Názvy vlastností 

Názvy rostlin

Názvy činností 

Názvy oborů lidské činnosti

Názvy světových stran

—————————————————————

Názvy přírodních jevů a útvarů a uměle vytvořených věcí 

ATLagua – voda

TLALLItierra – země

EHECATLaire , viento – vzduch , vítr

TLETLfuego – oheň

TLAHUIZTLI , TLAHUIZTLI , TLANEXTLIluz – světlo

TLANIXTELOTLluz solar – světlo sluneční , denní

TLAHUZTLIluz , aurora , resplandor – světlo (ale spíše ve smyslu zář) , zář , úsvit , jitřenka , ranní záře , lesk , třpyt , nádhera

TONALLIdía – den

YOHUALLI – noche – noc

TETL , TOTETLpiedra , kámen

TEPOZTLImetal , hierro, fierro(ferum)  – kov, železo

HUEYTEPOZTLIacero – ocel (vznešené železo , asi jako ušlechtilá ocel)

TEXCALLIroca  –  skála , útes

TEPECcerro   –  vrch , kopec

TEPETLmontaňa  –  hora , také sopka

AXALAPAZCOcrater  –  kráter

MIXTLInube – oblak , mrak

ILHUICATLcielo – nebe

CITLALLI – estella, estrella hvězda

MEZTLImes – měsíc, Luna

ILHUITLdía – den

IHUITL   – plumo – pero (peří)

ANAHUACuniverso  – svět  , vesmír

OZTOTLcueva , gruta , caverna , mina  –  jeskyně ,  kaverna – podzemní prostor vzniklý zřícením  , důl , v angl. např. cave = jeskyně , a zde je vidět, že slovo CAVErna obsahuje slovo cave , čili je to pořád jeskyně  

CALLIcasa  –  dům

XACALLIcabaňa – chata , vzniklo jako XA(LLI) + CALLI = XACALLI – casa a la arena – dům na písku , do angličtiny to slovo proniklo rovněž , má podobu jacal a rozumí se jí rovněž grass hut , cosi jako chatrč , chata na trávě a pod.)

TEOCALLI – iglesia , casa del dios , kostel , boží dům , vzniklo z TEO(tl) + CALLI = TEOCALLI

MOMOZTLI altar – oltář

TEOCALTEPITON – rovněž altar – oltář , vzniklo ze TEO(tl) + CAL(li) + TE(tl) + PI(Lli) + TON(tli , tedy díos + casa + piedra + apendice + pequeño = bůh + dům + kámen + příslušenství ( příloha , přídatek ) + malý , tedy malé kamenné příslušenství k domu boha , oltář byl původně cosi jako kamenný stolec , později převzatý do budov , tedy chrámů , alias domů boha

TECPANTLI –  palacete – zámeček , residence , vilka

TEPANTLImuroparedón – zeď , stěna

CUAUHTZACUALLI –  rueda – kolo

MALACATL – rueda , huso  – kolo (jako součást dopravního prostředku) , vřeteno , naviják

YAHUALLI , MALACACHTLI – círculo, redondel – kruh , aréna , zápasiště , obvod

CALMECACliceo , colegio particular – lyceum , privátní kolej , za starých časů tehdejší střední škola

TLAPIXQUIpolicía – policie

AMATLpapel – papír , také libre – kniha

TLAHTOLMACHIOTL , TLACUILOLLIletra – písmeno (vzniklo ze TLAHTOL(li) + MACHIOTL – značka mluvící)

MACHIOTLAHTOLLOLIZTLIabecedario – slabikář

TLAXCALNECUHTLIpan de maíz , tortilla – chléb z kukuřice , tortilla , placka z kukuřičné mouky

TEZCATLespejo – zrcadlo

PALYACATLpaňuelo – kapesník , šátek , plachetka

TECPATL – cuchillo – nůž (tímle slovem byl myšlen pazorkový) , ale dnes pravděpodobně kdejaký nůž

TEPOZTECPATL cuchillo de hierro , acero – železný , ocelový nůž (také kovový)

TEPOZTLImetal , hierro – kov , železo

TEPOZMACUAHUITLespada   – meč , vzniklo ze TEPOZ(tli)  + MAI(tl) + CUAHUITL , (metal + mano + madera) železné dřevo v ruce , to proto , že nejprve měli jen dřevo v ruce ve tvaru meče , posázené obsidiánem , později,když přišli Španělé se svými železnými zbraněmi,tak použili tradiční název a předsadili mu slovo pro kov , aby zdůraznili , že mají na mysli meč španělského typu . Slovo pro ruku – MAITL lze také psát klasičtěji jako MAHITL , zvuk H při rychlé mluvě „překážel“ , tudíž došlo k redukci .

MACUAHUITLespada   – meč , ale tradiční , pouze z opracovaného dřeva ve tvaru meče s obsidiánovými břity  

 ACALLIpiragua – kanoe(piroga) , mohlo vzniknout jako A(tl) + CALLI = ACALLI – dům na vodě

TEOCALLIiglesia – kostel , vzniklo ze TEO(tl)+CALLI , boží dům

XOCHITLflor  –  květ , květina

XOCOTL fruta – ovoce

MALINALLIhierba , yerba – tráva

ACATLcaňa – třtina

CHILLIají – paprika (jakákoliv) , ale v evropských jazycích již jen ta nejpálivější

XONACATL  – cebolla – cibule

CUAHUITLárbol  –  strom , dřevo

XALLI   – arena –  písek

IZTACXALLIsal de mar  –  mořská sůl (přirovnání k bílému písku , když ji získávali odpařováním)

IZTATLsal – sůl (přirovnání jako bílá voda)

TLAXCALLI pan de maíz o tortilla – chléb z kukuřičné mouky nebo tortilla

COMALLI – plancha de barro para calentar de tortillas – plát z (pálené) hlíny na pečení tortillí

TEPOZCOMALLI – fórno para calentar – pečící trouba (jelikož je zde na počátku slovo TEPOZ(tli) – kov , železo , tak je tím míněna i běžná moderní kovová (bez ohledu na způsob ohřevu)

AMOLLIjabón – mýdlo (mohlo vzniknout ze A(tl) + MOLLI = AMOLLI , voda + míchanina , asi jejich mýdlo mohlo být nejen tuhé , ale i tekuté

IXCATL  , ICHCATLalgodón – bavlna

ALTEPETLciudad – město

TLALPAN – país , patria  – země ve smyslu vlast

PANQUETZALLIbandera – vlajka , zástava

HUIPILLIblusa – blůza , kterou nosí ženy jako tradiční oděv , dva kusy látky(přední a zadní) v délce pod kolena , na dvou místech na ramenou, pod ňadry , v pase, na bocích svázaná tkanicemi.

CIHUAMAXTLIpantaleta , bragas femeninas – dámské kalhotky

MAXTLItanga – tanga

CACTLIzapato – střevíc, obuv , cactinzapatos – střevíce, obuv

TILMAHUATL   , QUEMITL  – vestido – oděv

TLAMAMALLIhábito – šaty

POHUALLI (POALLI)cuenta – počet ,samo slovo posloužilo pro číslovku 20 , ale vždy se pak předřazuje, kolikrát, takže dvacet je cempoalli (jako jednou dvacet)

Názvy týkající se lidského těla 

TLACATL hombre , varón , člověk, muž

MIQUIZTLI   – muerte – smrt

TLACATInacer – narodit se

OQUICHTLI   – varón – muž

CIHUATLmujer – žena

MAITL (MAHITL) – mano – ruka

ZOYATLpalma – dlaň

XOTLpie – chodidlo

IMETZTLIpierna – noha

MATZOPAZTLIbrazo – rameno

TONACAYOTLcuerpo humano – tělo lidské

YOLLOTLcorazón – srdce

EZTLIsangre – krev

TEPOLLIpene , penis

QUETZATOC , ICATOC , erecto – vztyčený , postavený

QUETZALIZTLI  – erección – vztyčení , postavení , erekce

TEPOLCUAUHTLIpene erecto – penis ztopořený (vzniklo ze TEPOL(li) + CUAUHTLI , penis,orel, asi jako podle nich přirovnání , že postavený penis je „ve střehu jako orel“)

AHUILTEPOLIZTLI – masturbación , onanie – masturbace , onanie (u muže)

AHUILTEPILIZTLImasturbación , onanie , masturbace , onanie (u ženy)

AHUATOMATLbellota – žalud

AHUACATLtestículo – varle ( množné . č. – ahuahuacah – testículos)

ALOYOTL , TANATLescroto , piel que cubre los testículos – šourek , scrotum , ve špan. „kůže, která chrání varlata“

TZOCOHUAZTZINfrenillo – uzdička (ze tzocohuaztli – freno(frenum) – uzda)

TEPILLIvagina , pochva

XACAPILLIclítoris  – klitoris

HUEYCICIPEH – labios grandes   labis maior – velké pysky (ale v latině rty velké) – název v nahuatlu je ale jen přeložený doslova na motivy evrop. jazyka

CICIPEHTONTLI – labios pequeňos   – labis minor  – malé pysky (ale v latině rty malé) – název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka

XOCHIQUETZALTEPEC   – cerro de venuso   – mons veneris – venušin vrch – frejin vrch – freyberg – freiberg (název v nahuatlu je ale jen doslova přeložený na motivy evrop. jazyka)

XIUHNENETL – panenská blána (jako přirovnání- vzácná hračka)

XINACHYOTLesperma – sperma

CUAITLcabeza – hlava

TZONTECOTLcráneo , calavera – lebka

CHICHIHUALLIseno – ňadro

TLANCUAITLrodilla – koleno

CAMACTLI , CAMATLboca – pusa , ústa

NENEPILLIlengua – jazyk (v ústech)

CIPETL  – labio ret , cicipeh – labios rty

TLANTLIdiente – zub

YOHUICUITZIN – culo ( ale jako zdrobnělina culillo ) – zadeček , yohuicuitl – culo zadek

NAZTLI , TZINTLInalga , anca  – hýždě , naztin , tzintinnalgas , ancas  – hýždě (mn.č.)

METZPATL , TOMAXACmuslo , pernil – stehno

COTZTLIpantorrilla – lýtko

CHICHIHUALPIAZTLIpezón , mamila , tetilla , mamelón – prsní bradavka (slovo je složeno ze chichihualli – ňadro , apiaztli – džbán)

 

IXTELOTLojo – oko

IXTAYOTLlágrima – slza , vzniklo ze IXT(ELOTLI) + A(tl) + YOTL – oko , voda , záležitost, čili slza je „záležitost vody v oku“

IXTETZAHUACACtez – pleť

CUETLAXTLIpiel – kůže

TANATLpiel de los testiculos – šourek , zde  kůže chránící varlata

TZONTLI   –  pelo – vlas , tzontinpelos – vlasy

TZOMITLvello – chlup , tzotzomih   – vellos – chlupy

IXTZONTLIpestaňa – řasa , vzniklo ze IX(TELOTLI) + TZONTLI , jako vlasy u oka

YACATLnariz – nos

NACAZTLIoreja – ucho

CUITLATECOMATLabdomen – břicho

XICTLI –  ómbligo , pancho   – pupek

CUECHTLI , QUECHTLI cuello – krk

CUITLACUAITL , TZONTECOMATLnuca – šíje

MAPILLIdedo de mano , prst ruky

XAPILLIdedo de pierna , prst nohy , lékaři nazývají  prstec

TICITL médico – lékař

CONETLhijo – syn

CIHUACONETLhija – dcera

TELPOCHTLI   – muchacho – chlapec

ICHPOCATL –  muchacha – dívka

AHUILNEMILIZTLIamor , querencia , milování

XITLATZOAalisar – hladit

COCHTEQUI , MATACAarrullar , halagar , acariciar – laskat

TENAMIQUIbesar , comerse a besos (jako polykat při líbání , vzniklo ve špan. zřejmě přirovnáním, kdy při líbání na ústa jako vedlejší efekt dojde k polykání slin) – hlukoké milostné líbání (jako tzv. francouzské)

TEOTIAadorar – líbat v běžném smyslu (nejen milostně)

IZTACTLIsaliva – slina , iztactinsalivas – sliny

CIHUAHUIANI , AHUIANI- prostituta , puta poskytující milování

CIHUAOQUICHTIClesbiana , lesbička

PETLACIHUAYOTLacto lesbianismo , milování lesbiček

HUILONTLI , HUILOTL , TECUILONIhomosexual , gay

HUILONYOTLacto homosexual , milování gayů

AHUILNEYOTLsexualidad – pohlavnost , sexualita 

AHUILNEMACpervertido sexual – sexuálně zvrácený , to slovo je ovšem zprofanované , jelikož  tím dříve nazývali i ty způsoby a počínání při milování , které jsou dnes běžné mezi milenci a manželi , podle tehdejších uživatelů  tohoto slova by asi dnes vše bylo označitelné tím nepěkným slovem .

AHUILNEMILIZTLI coito , cópula carnal , ayuntamiento carnal , cohabitación – styk , pohlavní obcování tělesné , tělesné spojení , soulož (překlad je doslovný a vyjadřuje , jak se vyvíjela španělština)

 AHUILNEMIQUIlujorioso – smilný

AHUILNEMINIvicioso – hříšný , prostopášný

AHUILNEYOsexual – pohlavní

AHUIALILLIexitado , excitado – vzrušený (milostně)

NECOMONILIZTLIexitación, excitación – vzrušení  (všeobecně)

CIHUAHUIAYALIZTLIexitación , excitación femenina – pohlavní vzrušení u ženy

TEPOLCUAUHTILIZTLIexitación, excitación masculina – pohlavní vzrušení u muže

AHUIAYALIZTLIexitación, excitación sexual – pohlavní vzrušení

ELCOMALLI – espalda – záda

TLACALAQUILLI , ELPANTLI – pecho  (pechos)  – prsa (u muže)

ELCHIQUITL – tórax   hrudník

Názvy zvířat

TLACUACHIN oposum oposum (didelphis marsupialis) , oposum

OCELOTL – jaguar , jaguar

COYOTL – coyot , kojot

TECOLOTL  –   búho  – sova , výr

AHUATECOLOTL  – lechuza – sova

AXOLOTL  –  sorta de salamandra – druh salamandra

MAZATL – venado , jelen

CUAUHTLI – águila , orel

COZCACUAUHTLI – buítre ,  zopilote ,  sup

COATL (COHUATL) – serpiente – had

CIPACTLIcocodrillo – krokodýl

CUETZPALLINllagartija – ještěrka

OZOMATLI , OZOMAHTLImono – opice

TOTOTLave , pájaro – pták

AZTLI (AZTATL , AZATL) –  garza , volavka (bez předpony se rozumí sněžná)

HUAXOLOTL –   galopavo (jako paví kohout ve španělštině) , krocan

TOCHTLIconejo – králík

ITZCUINTLIperro – pes

CHICHIperro – pes

MIZTLIgato montes – kocour horský (připomíná rysa)

MIZTONTLIgato domestico – kocor domácí

TLAHCOMIZTLIleón montes , puma – puma

TECUANOTL   – ozo negro – medvěd černý (ursus americanus)

MOTOTL –  ardillon – velká veverka

TOZAN topo – krtek

Názvy povolání a postavení

POCHTECATL – comerciante , negociante   obchodník

TLAHTOANI (TLAHTOHUANI) – caudillo , político , gobernante  – vůdce , politik , guvernér , mluvčí (ve smyslu předsedajícího)

TLAHTOhablante , dorador – mluvčí v běžném smyslu

TICITLmédico – lékař

TLANTICITLdentista – médico de dientes (ale asi to tak ve špan. neříkají) – zubní lékař

NEMACHTIANIeducador , maestro , profesor – učitel, mistr, profesor

TLAMACHTILLIalumno , discípulo – žák , podléhající výuce

MACHTIANIestudiante – student

NEMACHTLAPOUHQUI   – aprendiz – učeň

TLAIXNAMIC – amante (hombre) – milenec

CIHUATLAIXNAMICamante (mujer) – milenka

CIHUATZINamada mujer – milovaná žena

NETEOTILOANIadorador , amador – milovník

CACHICATLcacique (ale to je jen převzaté přímo do španělštiny z nahuatlu) , pohlavár, vládce kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze    CA(tl) +   CHI(chia) +  (tla)CATL , bytí, přijít na své , člověk

TLACUILOpintor – malíř (umělec)

TLACUICUILOescultor – sochař

TLAPIXQUI guardia – garda , ochranný sbor , policie , četnictvo

TLAPIANI , PIXQUI guardián – gardista  , ochránce , policista  , četník

CUICATLAMATINI , TLATZOTZONQUImúsico – hudebník

CUICANI , TLACUICAC  – cantante – zpěvák

TLATEQUITINI , TEQUINI , TLAQUEHUALLIobrero , dělník

TEQUITINI ,TLATQUIHUALLItrabajador – pracovník

MILPIXQUI , MILQUITQUI , IXTLAHUATLACATL , MITLACATLcampesino , peón – rolník , zemědělec

TOPILEHjuez – soudce

ALTEPEPALEHUINIprocurador – prokurátor , státní zástupce , návladní , atorney 

Názvy barev

IZTACblanco – bílý

TLIL negro – černý

TLILTICmoreno – tmavý

TLILECTIC   – óbscuro – temný

CHILTICrojo – červený

CHICHILTICencarnado – rudý

COZCATICamarillo – žlutý

QUILTIC , QUILITIC , verde – světle zelený

TEXOTIC , TEXOTLIazul – modrý

POXTIC – lila – světle fialový

EZCOMALLI – bazo , pardo , bruno – hnědý

MATLACTIC – verde  obscuro – zeleň tmavá

NEXTICgris – šedý

 Názvy pro porovnávání

HUEY  – grande – velký

TONTLI – peqeňo – malý

HUEHUEviejo – starý

YANCUICnuevo – nový

TELPOCATL –  joven – mladý

AYACUAEL  –  próximo –  blízký

AHUEHCA   , MOMOLOTZA lejano , remoto  – daleký

CHICO junto – plno , hojný

TICHTICAMO HUEYAC , ACHIHUEYACcorto – krátký , nedlouhý , trochu dlouhý , to první je právě totéž , co v češtině a další je jen jejich přirovnání , popsatelné podobným způsobem, jako užíváme v češtině

HUEYAClargo – dlouhý

NENEUHQUI  – igual , parejo – stejný

MELAHUAC –  recto – rovný (v obecném smyslu)

TOMAHUAC  , TOMACTIC – gordo – tlustý , silný

CANAHUAC , PITZAHUAC , PITZACTIC , TOTPOCHTIC   – delgado – útlý , tenký

PIAZTICesbelto – štíhlý

HUACQUI , HUACseco – suchý

TLAXOLONCATL , CUACHAHUAC  – húmedo , aguanoso –  mokrý

AMO CUACUATZIN , AMOCUALNECI feo  , deforme , maldadoso – ošklivý

HUELNEXQUI  – lindo – hezký

TLAHUELILOC malvado , perverso , loco – zlý

AMOCUALLI malo , malvado – špatný

CUALLIbueno – dobrý

TEMOCdesciende – klesající

TEMO , TEMOA , TLATEMOHUIAdescender – klesat

TEPENTLECOAascender , escalar – stoupat

TLAZOHTLI – querido , ameno , amable – milý

Názvy vlastností

HUEHUEYOTL –  vejez , senectud stáří

TELPOCAYOTL juventud , mocedad  mládí

HUEYOTL grandeza , magnitud – velikost-

XOLOPITLItonto , modorro , estupido ,  menso , sonso – hloupý , pošetilý , šašek , lenivý , líný , potrhlý

XOLOPIYOTL  – payasada , tontería , demencia discreta , locura leve – pitomost  , šaškovina , tiché bláznovství , lehkomyslnost, lehké bláznovství

Názvy rostlin

HUEXOTL  –  sauce – vrba

CUAHUITL  –  madera – dřevo

CUAHUITL  –  árbol –  strom

Názvy oborů lidské činností

MATILIZTLI – sabiduría adquirida pro sí mismo – znalost , moudrost , vědomost získaná sama od sebe

MACHILIZTLI – sabiduría transmitida pro tradición – znalost moudrost , vědomost předaná tradicí

TLAMATILIZTLI – matemática  – matematika

TICITLIZTLI , TICIYOTLmedicina , medicína, lékařství

Názvy světových stran

AYAMICTLAN – Norte –  Sever

AMICTLAMPAN -al norte – na sever

AYAMICTLANI – Norteño , Noriano , Seveřan

AYAMICTLANIMEH –  Norteños , Norianos , Seveřané

HUTZTLAN – Sur – Jih

HUITZTLAMPAN  – al sur – na jih

HUITZTLANI – Sureño , Suriano – Jižan

HUTZTLANIMEH – Sureños , Surianos – Jižané

ICALAQUIAN – Oeste – Západ

ICALAQUIAMPAN – al oeste – na západ

ICALAQUIANI – Oesteño – Zápaďan , Zápaďák 

ICALAQUIANIMEH – Oesteño – Zápaďané , Zápaďáci

IQUIZAYAN – Este (Oriente)  – Východ

TLAUHCOPAN – al este – na východ

IQUIZAYANI – Esteño – Výchoďan , Výchoďák

IQUIZAYANIMEH – Esteños – Výchoďané , Výchoďáci

Advertisements

Únor 25, 2009 - Posted by | O jazyce nahuatlu, Slova aztéckého jazyka nahuatlu

komentářů 13 »

  1. 🙂 dobre

    komentář od bendis | Prosinec 1, 2009

  2. Dobrý den , děkuji , že jste se podíval na můj , prozatím se pomalu rozšiřující slovník slov mexického – aztéckého jazyka nahuatlu . Postupně jej ještě rozšířím a doplním i odvození složitějších slov a gramatiku .
    Na shledanou
    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Prosinec 2, 2009

  3. caw

    komentář od hgsh | Srpen 5, 2011

  4. Dobrý den , děkuji , že jste si přečetl , či přečetla mé stránky . Sice jsem Vám neporozumněl , co jste si přál či přála vyjádřit , ale to nevadí . I tak jsem rád , pokud jste se dověděl či dověděla , co Vám snad pomohlo .
    Aneh Cualohtli
    Aztli

    komentář od aztli | Srpen 5, 2011

  5. Dobrý den, jsem rád, že podobné stránky existují. Mám prosbu. Jaký význam mají v češtině jména z aztéckého jazyka – Tecciztecatl a Nanautzin.

    Děkuji

    komentář od pabelina | Říjen 3, 2012

  6. Dobrý den ,
    děkuji Vám , že jste si přečetl mé stránky a rád Vám odpovím .
    Během dnešního dne.

    Zatím na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Říjen 4, 2012

  7. Dobrý den , tak tedy , NANAUTZIN , je také NANAUHTZIN a také asi nejsprávněji v klasickém nahuatlu NANAHUATZIN a tím se rozumí skromný bůh , zjizvený od nešťovic , který se jako na počátku 5. věku Slunce obětoval a dal vzniknout novému Slunci .
    Takže to slovo NANAHUATZIN vzniklo ze slov v jazyce nahuatlu NANAHUATL + přípona -TZIN , tedy NANAHUA(tl) + -TZIN = NANAHUATZIN . Slovo NANAHUATL znamená vřed , obecně , jako kvůli těm nešťovicím , jimiž byl bůh zjizven a přípona -TZIN znamená zdrobnělinu , takže asi jako vřídek . Ale také ta přípoona -TZIN znamená šlechtický přídomek , jako že nositel toho jména je výše postavený člověk – Pán, takže také jako Pán s vředy .

    K tomu druhému slovu ještě najdu odvození .

    Zatím na shledanou

    Milan Kochaník

    Dobrý den , to slovo TECCIZTECATL se skládá ze dvou slov ,

    první slovo
    TECCIZTLI znamená caracol marino , mořský šnek a

    druhé slovo TECATL, které je pozměněno z TLACATL , znamená hombre , člověk , muž .

    To slovo TLACATL se často redukuje na TECATL , takže třeba MIXTLI + TLACATL se spojí jako MIXTLI + TECATL = MIX(tli) + TECATL = MIXTECATL , tedy Mixtek (příslušník jednoho z národů Střední Ameriky) , Oblační lidé .

    Takže spojením TECCIZ(tli) + TECATL = TECCIZTECATL vznikne nové slovo cosi jako Hombre de los caracoles , asi jako člověk (pán) šneků .

    Ještě se podívám , proč jej spojovali s šneky či ulitou .

    Zatím na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Říjen 4, 2012

  8. ako sa povie pivo . Dakujem

    komentář od peto0707 | Únor 24, 2014

  9. Dobrý den ,

    děkuji Vám za shlédnutí stránek .

    Pivo , tedy ve španělštině la cerveza , se v jazyce nahuatl řekne TEIXHUINOTL , přičemž , jedná se vlastně o přirovnání . Jelikož i před příchodem Evropanů znali opojné nápoje, například pulque a octli . A také měli přísné tresty za opilství na veřejnosti . Nápoj, připomínající pivo a vyráběný z obdoby sladu neměli , měli spíše cosi jako obdobu vína . Ale zřejmě by se z té obilniny – kukuřice , kterou užívali jako hlavní zdroj potravin , asi jakási obdoba sladu dala vyrobit a jestli se vyrábí kukuřičný slad , nevím .
    Vysvětlení včetně odovzení slova jsem Vám zaslal na Váš email

    Tedy TEIXHUIN(i) + (y)OTL = TEIXHUINOTL = la cosa que embriaga , věc která opíjí .

    Na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Únor 24, 2014

  10. coto znamena yo se

    komentář od michael miko bily | Červenec 4, 2014

  11. Dobrý den,
    Děkuji Vám za shlédnutí stránek, tedy, yo se, za předpokladu že se ptáte co tato slova znamenají ve španělštině, tak správněji yo sé znamená, JÁ VÍM (YO SÉ = JÁ VÍM, TÚ SABÉS = TY VÍŠ, ELLO, ELLA SABE, ON, ONA VÍ, NOS SABEMOS, MY VÍME, VOS SABEIS, VY(jako více lidí) VÍTE ELOS, ELLAS SABEN , ONI, ONY VĚDÍ, případně zdvořilostně Usted sabe (Vy jako jeden) víte, Ustetes saben (Vy jako Vy všichni přítomní) víte, ale sama o sobě tato slova v jazyce nahuatlu nevyjadřují nic, ale když, tak se ještě podívejte, jestli to na co se ptáte, tak z jakého má být jazyka
    Na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Červenec 4, 2014

  12. Dobrý den, co znamená „Ti paxalo te María/Timiyehualotzin pa Tonantzin“, případně “ Xa paxalo ce María Timiyehualotzin, huan Tonantzin Santa María“? Děkuji

    komentář od Vít Kremlička | Říjen 19, 2015

  13. Dobrý den,

    děkuji Vám za přečtení stránek, podívám se Vám během dne, není to tak složité . Tak zatím na shledanou a přeložím

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Říjen 19, 2015


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: