Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Slova , která přešla do evropských jazyků z mexického – aztéckého jazyka nahuatlu

XOCOLATL  – vzniklo z pojmu pro ovoce XOCO(t)L + ATL  , ovoce + voda  , užívali jako horký nápoj , proto ta voda a kakaové boby jako ovoce , původní název zřejmě byl XOCOATL , jelikož se rovněž v nahuatlu užívá a ten přesněji odpovídá , tedy XOCO(tl) + ATL = XOCOATL , tedy sladkokyselé ovoce + voda.

V různých jiných vysvětleních je uvedeno např. , že to je (např. u iberoamerického institutu) – jako XOCOL + ATL , jako xocol – hořký + atl – voda , tedy hořká voda,  jenže to nesouhlasí, jelikož hořký se řekne naprosto odlišně a samo slovo xocol neexistuje , ale xococ – agrio , ácido – tedy kyselý) , pravděpodobně si byli Aztékové vědomí , že ovoce je nejčastěji poněkud kyselé , i když zralé a tak posloužilo slovo pro ovoce pro pojem kyselý , resp. sladkokyselý , jinde zase , např. v AULEXu uvádí , že to je od pojmu kyselé ovoce , což by skoro souhlasilo , tedy XOCO(C) + ATL  = XOCOATL , ale v tom samém AULEXu nicméně uvádí vysvětlení XOCOTL + ATL = agua de frutas- ve vodě rozdělané ovoce , jelikož čokoláda především není kyselá , ani jako nápoj.  Sám pojem hořký , – amargo – CHICHIC v základním tvaru XOCOATL , resp. XOCOLATL nefiguruje .

Jediné , co by mohlo nasvědčovat , je příklad z názvu města AJACUBA , správně AXACOPAN – Lugar sobre la agua amarga , tedy místo nad hořkou vodou a jedna zmínka z knihy Jerye Jenningse , „Azték“ , kde v příběhu o mexickém písaři Tlilecticu Mixtliovi , který měl slabý zrak , tak jeho matka „vyčetla“ svému manželu , že to zavinil strýc z jeho strany , který vypil jakýsi  žíravý XACOYOTL . Pak toto slovo by obsahovalo tentýž řetězec, jako v názvu města AXACOPAN , jelikož slovo XACOYOTL je XACO(…) + YOTL , kde YOTL je věc, záležitost .

Pak ale by musilo existovat slovo XACOC , ve významu amargo , hořký , ale bohužel , samo o sobě amargo, tedy hořký , je CHICHIC . A pokud by kdysi v minulosti takové existovalo a bylo užíváno (čemuž nasvědčuje název tohoto města , měl by se tedy nápoj XOCOATL , resp. XOCOLATL  , jmenovat XACOATL , resp. XACOLATL .

Nepodařilo se mi ale nalézt slovo XACO(C) či v nějaké jiné podobě, aby současně znamenalo hořký , amargo .

Nicméně pod vlivem pojmu pro ovoce , XOCOTL , mohlo dojít k přechýlení samohlásky .

To je velký rozdíl , naprosto ani náhodou není totéž hořký jako kyselý , obojí je nezaměnitelné .

Naopak

CHICHIXOCOLATLchocolate amargo – čokoláda hořká  – je ale již novější pojem , když se její užití rozšířilo v podobě tabulkové .

CACAHUATLcacao

TOMATLtomato – rajče

AHUACATLI avocado – avokado , ovoce , viz vyobrazení v galerii , také je slovo AHUACATL a to značí testículo – varle , dost možná se nechali jím inspirovat a pro název  ovoce použili název fyzické  části těla .

Pozn.: Vznik názvu pro varle je v latině zajímavý , totiž je slovo testis – svědek a římané říkali jeden svědek , žádný svědek , tedy testis unum , testis nullum .

A protože tedy pro dosvědčení bylo nutno alespoň dvou svědků , tak se pochopitelně nejčastěji také tak vyskytovali .

A jelikož byli v páru (ti svědci u soudu) , tak tedy rovněž tak varlata se vyskytují v páru .

Proto se pak začalo říkat varlatům obrazně řečeno svědci (s koncovkou zdrobněliny) , tedy testiculum a navíc , jelikož je to zkrátka důležitá část lidského těla, tak si byli vědomi že podobně , jako jeden svědek , žádný svědek , tak podobně jedno varle , žádné varle a tak je přirovnali k oněm svědkům u soudu , vždy se v párech pro úspěch věci vyskytujících , podobně tak , jako u zdravého člověka rovněž v párech se pro zdar úspěšného milování vyskytujících .

Rovněž tak vanilka má také erotické jméno , jako rostlina je rovněž ze Střední Ameriky , v jiných částech Ameriky se zřejmě nevyskytovala , ale název užívaný pochází od Španělů .

Vůbec nejlepší vanilka na světě je v oblasti PAPANTLACA , obývané Totonaky , cca 110 km do vnitrozemí od města jeménem VERA CRUZ , dříve přesněji VILLA RICA DE LA VERA CRUZ .(Bohaté Město Pravého Kříže) ,

také CIUDAD DE LA VERA CRUZ (Město Pravého Kříže) .

Také se mu říkalo MUY RIQUÍSIMA Y MUY SANTÍSIMA LA CIUDAD DE LA VERA CRUZ . (Velice Bohaté A Velice Zbožné Město Pravého Kříže) .

Tedy původně a dodnes je to TLILXOCHITL – la flor obscura – temný květ .

Jelikož , aby strom nesl plody zaručeně , poznali domorodí Američané , že je nutno jej v pravou chvíli opylovat , což je vlastně oplodnění .

Má prý v rozích jakési kapsičky a jelikož jim tvar i ta činnost připomínala (Španělům) vaginu (jež rovněž pochopitelně slouží při oplodnění (ženy), říkali té rostlině zdrobnělinou od slova VAGINA – pochva , tedy VAGINILLA – pochvička a jelikož španělština změnila pravopis( cca v 16. století a zřejmě jako vůbec první reforma jazyka provedená na vědecké bázi, jejíž zásady se používají dodnes) , tak se písmeno G (zde čtené jako „CH“ vynechalo a zbylo VAINILLA a když se pak zámořského obchodu zmocnili Angličané, tak se pak  dále zredukoval název na VANILLA a takto jej mají v angličtině a přes ni se dostal do dalších evropských jazyků v podobě VANILA , i našeho v podobě VANILKA . Takže náš název Vanilka je něco jako zdrobnělina na druhou (jako kdybychom chtěli udělat další zdrobnělinu od slova pochva – pochvička – pochvičička (asi) .

Podobná úprava s vynecháním G (v roli „ch“ proběhla ve slově královna – REGINA – RE(G)INA – REINA .

Pak královnička by byla REGINILLA a po gramatické redukci REINILLA .

Jsem tedy dost na rozpacích ,  když si dívka či žena přeje , aby se jí říkalo VANILKA .

Takže se , když oslovuji dívku či ženu , která si tak říká (VANILKA) , nejen v duchu, musím trochu červenat , spíše se pak směji a musím vysvětlovat proč.

Také ve slově např. dvacet – VIGE (vigesimální soustava )- VEINTE (N je jen neznělá výplňová hláska , ve fr. ale zůstalo VINGT .

Pak VAGINA – VA(G)INA – VAINA a z toho VAIN(A) + ILLA = VAINILLA . Nicméně samo slovo v základním tvaru (nezdrobnělém) VAINA se nepříliš ujalo a tak se dodnes užívá více latinskému se podobající VAGINA .

Podobně PERRO(pes – PERR(O) + ILLO = PERRILLO  – jen jako příklad podobně zakončené zdrobnělinya podobně níže ITEM.

Také CIGARRO – CIGARR(O) + ILLO = CIGARRILLO (cigareta) (to je zase z franštiny CIGARRE + ETTE  = CIGARETTE.

MALIHUANAmarijuanamarihuana – pro zájemce , napsal jsem o tom článek na WWW.ONDYS.WORDPRESS.COM – trávou opilý

METZCALLI , METZCATL – liquor de agave , také si tak říkali Apači Mescalerové (myslím, že ten název zazněl ve zfilmovaném příběhu , kde byl užit K. Mayem ) , jinak likér z agáve

PEYOTL – silná droga , rostlina je volně rostoucí a velmi chráněná

OCELOTL – jaguar – jaguar – zoologové to ale popletli a tomu menšímu zvířeti, které v Evropě nazývají ocelot(l) , je vlastně zvíře, které se v nahuatlu jmenuje TLAHCOOCELOTL , tedy střední , poloviční ocelot(l) , tedy střední jaguar

COYOTL – coyot – kojot

CHIHUAHUAC – chihuahua (dnes se tím rozumí název psa) – znamená to Lugar, dónde perros ladrán  , Místo, kde psi kradou , vzniklo ze CHI(chine) – perro – pes, HUAHUA(loa) – ladrar , krásti , -C(o) , Lugar, dónde es , Místo, kde je

NOPALLI – nopal – nopál – kaktus

CHILLI – ají – znamená paprika všeobecně , ale  do evropských jazyků přešlo slovo jako jen jediný nejpálivější druh

TEQUILA – tequila , licor de agave , likér z agáve

CHICTLI  – chicle – chikle , pryskyřice ze stromu zapote na výrobu žvýkací gumy

COPALLIcopal – kopal , aromatická látka

EPAZOTL  – epazote – teloxys ambrosioides (ale nevím  co je)

MIZQUITLalgarroba – medyněk , (rohovník obecný) – strom

TZAPACUAHUITLárbol de zapote – sapodilla – strom zapote a podle něj tak říkali Mexikové – Aztékové  Zapotékům

XACALLI –  cabaňa , choza , jacal – chalupa , chýše ,chatrč ( vlastně znamená pískový dům XA(lli) + CALLI – grass hut a do angličtiny přešlo jako shack

TAMALLItamal – jídlo z kukuřice, masa a papriky pálivé chili

TOLIN – tule , junco   rákos , třtina , skřípinec  jezerní

TZAPOTLzapote –  sapodilla – strom zapote viz výše

MOLLImoleguisado – zadělávané maso , ragů , guláš , salsa – omáčka , krém , potaje – polévka , vývar , guiso – jídlo , pokrm

AXOLOTLajolote , axolot – axolot –  zvíře (vzniklo ze A(TL) + XOLOTL – voda + hračka , šašek)

CHAYOHTLIchayote – druh ovoce , viz obrázek v galerii

CHIATLchía – nějaký druh keře , podle něj se jmenuje území Chiapas , tedy CHIAPAN – Lugar sobre la chía – Místo nad porostem chía .

ATOLLIatole –  tradiční nápoj z kukuřice s vodou nebo mlékem

CAMOHTLI camote ,pata , patata –  sladké brambory

ELOTLelote , grano de maíz – kukuřičné zrno , američané ale překládají jako husk of corn – kukuřičný lusk)

QUETZALLIquetzal – zoologové mu říkají kvesal , ale znamená to opeřený a jelikož se tohle přízvisko používalo pro ptáka jménem QUETZALTOTOTL , což je vzácný pták se zeleným peřím , tak to také znamenalo vzácný , asi jako ,když se řekne zlatý člověk , když jako něco udělá pro někoho , jinak quetzaltototl znamená jen opeřený pták .

CACHICATLcacique , jefe , – v češtině asi jako kazikové , rozmuměl se tím pohlavár , náčelník , představený kraje , blahobytný člověk , vzniklo ze CA(tl + CHI(chia) + (tla)CATL , existence , přijít si na své , člověk

MECATLmecate – cuerda , cordón , soga , lazo , cable , cinta – provazec , vlákno , lano , laso , kabel , stuha

Na konec jedno slovo , které se pokládá z nejdelší slovo v jazyce nahuatlu domorodého původu .

Samozřejmě , že dle pravidel skládání slov lze i dnes v používaném nahuatlu sestavit i libovolně dlouhé slovo , které vlastně představuje i několik kratších vět , ale není to účelné .

Slova a jejich vznik vždy odrážely konkrétní potřebu a vliv prostředí a okolnosti si tak nějak „samostatně“ vynutí vznik slova .

MIHUIITTILMOYOICCUITLANTONPICIXOCHITL – (37 ZNAKŮ) rozumí se tím nějaká vzácná rostlina a v názvu je krátkou větou řečeno , kde se nachází , jak vypadá a k čemu se používá .

Asi by se slovo dalo rozdělit na skupiny : MI + HUI + IT  + TIL + MOYOIC + CUI + TLAN + TON + PICI + XOCHITL

a z těch by se dalo zrekonstruovat , jaká věta je zde řečena .

Tedy

XOCHITL – květ , květina , i jako rostlina

PICIYETL – tobaco – tabák

CUAHUITL – árbol – strom

a další příště .

 

Advertisements

Únor 25, 2009 - Posted by | Slova aztéckého jazyka nahuatlu

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: