Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

MLUVENÁ ŠPANĚLŠTINA

Docela zajímavá stará publikace , která obsahuje dřívější poznatky o středoamerických a jihoamerických civilizacích . Tu použiji v dalších článcích . Dobře ukazuje ,  jak se vyvíjel způsob zapisování jmen tehdejší španělštinou . 

http://books.google.cz/books?id=5rIVAAAAYAAJ&pg=PA738&lpg=PA738&dq=tecpantlacatl&source=bl&ots=FAfy885UAx&sig=XWLlgcArNAJzbFDnAduZKt8mLEs&hl=cs&sa=X&ei=8pwTUf2aGeLj4QTJjoGYBA&ved=0CFQQ6AEwCQ#v=onepage&q=tecpantlacatl&f=false

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Zde bude zobrazen obsah staré učebnice španělštiny , sice poněkud obstarožní , ale kdo ji zvládne , zná španělsky docela obstojně .

Přední a zadní strana obálky

docu0401

0. a 1. strana

docu0402

2. a 3. strana

docu0403

4. a 5. strana

docu0404

6. a 7. strana

docu0405

8. a 9. strana

docu0406

 10. a 11. strana 

docu0407

12. a 13. strana

docu0408

14. a 15. strana

docu0409

16. a 17. strana

docu0410

18. a 19. strana

docu0411

20. a 21. strana

docu0412

22. a 23. strana

docu0413

24. a 25. strana

docu0414

26. a 27. strana

docu0415

28. a 29. strana

docu0416

30. a 31. strana

docu0417

32. a 33. strana

docu0418

34. a 35. strana

docu0419

36. a 37. strana

docu0420

38. a 39. strana

40. a 41. strana

24 ledna, 2013 Posted by | O gramatice mexického aztéckého jazyka nahuatlu - s ukázkami překladu vět, Různé, Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Nejasná zpráva o konci světa

20 prosince, 2012 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

CÓDICE VINDOBONENSIS MEXICANUS 1

Na této stránce bude zobrazen přehled jednotlivých stran kodexu vídeňského mexického č. 1 .

Mixteckých kodexů se zachovalo více ,  dalším z nich je tzv. Zouche – Nuttall  , kodex Bodleyův , kodex Seldenův (se zaznamenaným datem 11 Tecpatl) , kodex Egertonův (to je spíš ale kodex zapotecký) , ale zaznamenává historii mixtecké vznešené rodiny .

Je často spojován s kodexem Zouche – Nuttall podle jeho stylu a obsahu .

Je popsán oboustranně , zde však na rozdíl od jiných kodexů je zvoleno číslování stránek 1-52 na líci a 1 – 52 na rubu .

Stránky 1-52 na lícové straně pojednávají o dějinách knížat z města jménem Tilantonco ,  dále se zabývají genealogickými a mytologickými tématy a mýtickou historií bohů , jsou zde detailně  zobrazené kvetoucí rostliny,  ptáci , zvířata a bohové a dále i prvky architektury .

Lícová strana je nakreslena o poznání pečlivěji , než rubová strana , jež vypadá , jako by byla  pořízena ve větším  spěchu , což naznačuje , že  lícní strana vznikla v jiném období , než rubová strana a dle jiných předloh .

Rubová strana zachycuje časové období cca 720 – 1350 a je z neznámých důvodů nedokončená .

Je pravděpodobné , že jedna ze dvou knih , kodex Vindobonensis, nebo Zouche – Nuttall , byla poslána Hernanem Cortesem do Španělska v roce 1519 , ale není pro to žádný doklad .

Prvním známým evropským „majitelem“ rukopisu byl portugalský král Manuel 1 a do Vídně dorazil cca 1677 , kde byl v držení císaře Leopolda 1 .

Kodex je složen na způsob leporello , je zhotoven z jelení kůže , je vložen ve  dvou dřevěných deskách , velikost strany činí cca 22*26.5 cm .

Strana 0

Página 0

Strana 1

Página 1

Strana 2

Página 2

Strana 3

Página 3

Strana 4

Página 4

Strana 5

Página 5

Strana 6

Página 6

Strana 7

Página 7

Strana 8

Página 8

Strana 9

Página 9

Strana 10

Página 10

Strana 11

Página 11

Strana 12

Página 12

 

Strana 13

Página 13

Strana 14

Página 14

Strana 15

Página 15

Strana 16

Página 16

Strana 17

Página 17

Strana 18

Página 18

Strana 19

Página 19

Strana 20

Página 20

Strana 21

Página 21

page21

Strana 22

Página 22

page22

Strana 23

Página 23

page23page24page25page26page27page28page29page30page31page32

Strana 24

Página 24

Strana 25

Página 25

Strana 26

Página 26

Strana 27

Página 27

Strana 28

Página 28

Strana 29

Página 29

Strana 30

Página 30

Strana 31

Página  31

Strana 32

Página 32

Strana 33

Página 33

Strana 34

Página 34

další

příště

28 srpna, 2012 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

Další obrázky z míst a cest , spjatých s Aničkou Janatkovou

Tohle je pokračování původního článku , bylo stále obtížnější vkládat další snímky a tak jsem se rozhodl je umístit sem zvlášť .

Samozřejmě , že pokud se vyskytnou nějaké další informace k případu , tak je sem doplním .

24. 4. 2012 kdosi , kdo má přístup ke kriminalistickému sborníku , což mohou jen oprávněné osoby, např. st. zástupce a policajti , ne lecjací , tak že prý dal k dispozici  nová fakta .
Musím říci , že tím více se ukazuje , po sestavení časové osy Aničky od konce vyučování ve 12h35 13.10.2010 po čas , kdy byla prokazatelně ještě spatřena živá u čp. 326 , tj. 13h05 – 13h10  a ve 13h03 – 13h08 u dětského klubu Pohádka , tak tím více musím konstatovat , že police jen zametá stopy .

Zejména neobjasnila , jak O.T. pokud měl být vrah a iniciátor zmizení Aničky, dokázal umístit na web ve chvíli , když ještě Anička žila , cca asi 10 zpráv , že se prý pohřešuje , jež se objevily na webu ve 13h10 – 14h00 v počtu cca 10 kusů , když to není fyzicky reálné .
Prostě údajně měl dle policie zřejmě odchytit Aničku těsně nad čtyřrozhraním parcel, viz snímky č. 170 – 176 a to bylo ve chvíli , kdy byla již na webu zpráva, že se pohřešuje.

Můžete si to představit asi tak , jako by pan Janoušek a zpráva o jeho činu byla na webu ve chvíli , kdyby teprve ujížděl s autem z místa činu , sraziv Vietnamku .

Dokud policie nezačne pátrat tímto směrem , je to jen policejní divadlo .
Jsem přesvědčen , že O.T. se k něčemu namanul , něco viděl a někoho vydíral . Jeho život byl sečten v okamžiku , kdy již Aničky zřejmě nebylo třeba a byla někde uložena , nejpravděpodobněji poblíž pramene Haltýře viz snímky 200 a více .
Tehdy pravděpodobně mu přestaly stačit peníze , jež získával za své mlčení a musil začít pracovat v Mostě . A jelikož policie usoudila , že již nastal čas objevení Aničky , musilo se zařídit , jak ukončit toto vyšetřování a současně aby nebyla možnost v této věci více pátrat .

Musil tudíž O.T. být označen za pachatele a současně zbaven možnosti být postaven před soud. To se dalo zařídit jediným způsobem , sebevraždou .

Možná , že mu k ní bylo pomoženo fyzicky , možná jen psychicky . Výsledek však je , že tím , že policie nyní není povinna , jelikož obviněný neexistuje , před soudem , který se tudíž nemůže odehrát , být předvolána provést důkazy .

Zde by mohlo vyjít najevo mnoho nepříjemných skutečností , na čemž policie nemá zájem .

Takže , ať police namluví cokoliv , ta kto bude jako pravda , ikdyby nebyla .

Tak trochu mi to připomíná vyjádření jakého poručíka Bibzy na áčku http://www.brdy.klondajk.org , který pravil :

Súdruhovia , zde sa musia prestavať dajaké peniaze, aby tý zastratý Amerikánci viděli , že na to máme, aj keď nie je .

Nyní sem konečně doplním snímky z listopadu 2011 .

A také další z nadcházejícího období .

Takže zde nyní jsou . Část z nich je též i v předchozím souboru , učiním , aby se mezi nimi dalo interaktivně přepínat .

291. Snímek znázorňuje restauraci u Dřeváku, která se ještě v dubnu 2011 jmenovala Mahagon Pub , často před ní parkují zejména zmožení policisté , kteří v jednosměrné ulici Na Šutce vykonávají předůležitou práci , prověřování vozidel , dle jejich mínění chybně zaparkovaných .

292. Pohled na nejkratší vůbec spojku ze základní školy Na Šutce k domu Janatků , na Wikipedii tuto stezku , jež není vedená ani jako komunikace , vydávají za ulici Pod Písečnou , jestli autor toho článku na této lokalitě byl , quién sabé , dle DKM byla dlouho nesprávně označena sice v souboru parcel , kdysi připraveném pro stavbu ulice Pod Písečnou vedoucí na jih kolem dětského klubu Pohádka , na niž nikdy nedošlo a nyní je nápis v DKM správně situován do souboru parcel, odpovídoajícího skutečnému tělesu komunikace od značky zákazu vjezdu Na Šutce . Tato stezka nemá jméno a není ulicí tím méně Pod Písečnou .

293. Pohled na informační tabuli , na rozcestí , odkud se jde k chráněnému vřesovišti Salabka na jihozápad od ulice Pod Havránkou

294. Pohled z toho samého stanoviska k pěšině , vedoucí k vřesovišti , vozovka ulice Pod Havránkou vede více vpravo .

295. Pohled již od Salabky na Trójský zámeček , více přiblížený

</a

296. Pohled přes údolí Vltavy na protější stranu , v pozadí je vidět Žižkovský vysílač a Petřínskou rozhlednu

297. Pohled ze stejného stanoviska Salabky , více na jihovýchod

298. Tentýž pohled , více přiblížený

299. Pohled na informační tabuli na vřesovišti Salabka

300. Tentýž pohled zblízka

301. Pohled zpět , ukazuje cestu k vřesovišti Salabka , ulice Pod Havránkou je za mnou a zde začíná Praha 7

302. Pohled do schodiště k vřesovišti zpět

303. Pohled na ulici Pod Havránkou směrem ke Kobylisům

304. Pohled na spodní část ulice Pod Havránkou , zde již na Praze 7

305. Již na cestě k prameništi – studánce potoka Haltýře , potok zde z části také teče přímo po cestě

306. Sice poněkud rozmazaný snímek znázorňuje okraj chráněné krajinné oblasti Salaka , Havránka , Velká Skála , o kus dále je to prameniště – studánka potoka Haltýře .

307. Zde je již prameniště potoka Haltýř , tedy studánka.

Není bez zajímavosti , že při jednom z prvních výslechů byla O.T. položena vyšetřovatelem otázka typu policejní trik :
Otázka
Vyšetřovatel : Byl jstena místě vraždy ?
Odpověď
O.T. : U studánky jsem nebyl .
Otázka
Vyšetřovatel : Jak víte , žo to bylo u studánky ?

Co dalšího na to odvětil O.T., nevím .

Ale především mu byl odepírán spánek a tak nejspíš odpovídal , co mu slina na jazyk přinesla .

Jenže spíše je podivné , to co následovalo později , když policie nejspíš usoudila, že již nastal čas oficiálního objevení Aničky .

Krátce před jejím oficiálním objevením navštívili policajti myslivecké sdružení a vyptávali se jich na možnost nálezu těla při hledání potravy divokými vepři .
Vepři , tedy domácí se používají kroně jiného též k hledání lanýžů , tak asi mají vyvinutý čich a tím spíše divocí vepři , kteří žijí v terénu .

A myslivci později , ukazujíc na tento ochranný přístřešek – boudu nad potokem Haltýř , což je také prameniště alias studánka , sdělili ve svém článku ,*) Divoká prasata tahnou na Prahu , že JEN NĚKOLIK DESÍTEK METRŮ odtud nalezli policajti Aničku .

Přitom místo , kde ji policie oficiálně nalezla , je odsud cca 600 metrů , tedy několik stovek , řádově tedy 10* – 20* dál .

Takže to spíše vypadá , že policie má co skrývat a z nějakých důvodů se třeba nehodil oficální nález v těchto místech .

Jsem přesvědčen , že myslivec a ten na obrázku ve zmíněném článku *) je zkušený myslivec , který skolil mnoho divokých vepřů , musí umět jako vedlejší efekt zacházení se zbraní odhadovat dosti přesně vzdálenosti .
Byl by veliký omyl , kdyby nedokázal rozpoznat několik desítek od několika stovek metrů . Již proto, že např. musí dodržet minimální vzdálenost při lovu a střelbě vzhledem k nejbližšímu obydlenému stavení .

308. Pohled na lávku přes potok Haltýř , stříška – bouda nad studánkou -prameništěm je více vlevo a více proti toku potoka , než můstek .
Schodiště od můstku vede směrem k Velké skále . Na můstku mám položený batoh .
Pro vodu si sem dochází bezdomovci s pet lahvemi , z pramene pod stříškou nikoliv , je špatně přístupný a potřeboval by zrestaurovat , nabírají si ji přímo z potoka nalevo od betonové skruže , s některými z nich jsem promluvil .

309. Pohled již z druhé strany při cestě po svahu k Velké skále na zadní část stříšky nad Haltýřem , zde pramen vyvěrá a můstěk se nachází níže , předchozí pohled byl na čelní část proti toku Haltýře , toto je pohled na zadní část ve směru toku Haltýře .

310. Pohled na informační tabuli ve směru cesty od stříšky nad Haltýřem k Velké skále

311. Pohled na lesní porost již při výstupu z údolí potoka Haltýře do lesa, kudy lze dojít k Velké skále .
V pozadí snímku je vidět stan bezdomovců , zhoovený z igelitů a autoplachet . Takto je zde názorně vidět , jak vypadá sociální stát v praxi .
Takovýchto stanů je zde více , je situován blíže k lomu sklonu svahu , aby to měli bezdomovci blízko ke zdroji pitné vody , kterým je právě pramen potoka Haltýř .

312. Již na louce pod Velkou skálou , tedy trojské pláni , v západní části při vyjití z lesa od svahu , který lemuje údolí potoka Haltýře se stříškou nad pramenem

313. Pohled , kdy jdu směrem k Velké skále , na severozápadním okraji trojské pláně , les , ze kterého jsem vyšel je na jihozápadě této trojské pláně .

314. Podobný pohled , stále při cestě k Velké skále

Tohle

315. Pohled , již blízko Velké skály, směrem zpět k domům v ulici Pod Havránkou , blízko tohoto leží další níže položený , kde měli policajti nalézt pachovou stopu , avšak jen na jedné jediné lopatě .

316. Pohled na domy v ulici Pod Havránkou , více přiblížený , na úrovni bílého domu vpravo našli policajti tu pachovou stopu na lopatě na jeho staveništi .
V jeho okolí je neuvěřitelná změť odpadků , z období až 20 let zpět .

317. Pohled přes Trojskou pláň k ulici Pod Havránkou blíže k cestě , kudy se jde k místu nálezu Aničky

318. Již na spodní části Velké skály , přišel jsem od jihu přibližně do prostřední části

319. Pohled směrem k vrcholu Velké skály

320. Pohled od vrcholu Velké skály zpět , na menším vrcholu mám tašku s notebookem , batoh a tašku Oriflame na fotoparát a hrnek s čajem

321. Pohled z vrcholu Velké skály průhledem na Trojskou pláň k místu , kde jsem parkoval 17.10.2011 a také kde 16.3.2011 parkovala policejní vozidla a vrtulník

322. Tentýž pohled , více přiblížený

323. Pohled na samotný nejvyšší vrchol Velké skály

324. Pohled na podobné místo , jako předchozí snímek

325. Ještě více přiblížený pohled na jihovýchodní část trojské pláně

326. Pohled na opačnou stranu k severu od Velké skály na sídliště přes Čimickou ulici v oblouku kolem Velké skály na bohnické sídliště

327. Již směrem na sídliště Vavrouška , na rozcestí ulic Dřínová a K Haltýři .

328. Již po ulici K Haltýři směem k sídlišti Vavrouška

329. Pohled směrem k jihu na stezku pro chodce , po které lze odtud dojít na křižovatku , od které k jihu vede ulice Nad Trójou , na západ ulice Pod Havránkou , na východ K Sadu a tato na sídiště Vavrouška .
Někde tady prý měl být viděn muž s dítětem , spatřený jakýmsi důchodcem , trhajícím šípky .

Do těchto míst umístím další snímky,  které jsem já nepořídil , jsou z protější strany ulice Trojská proti svahu , co je pod ulicí Pod Havránkou .

501.

502.

503.

504.

505.

506.

507.

508.

509.

510.

27 března, 2012 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

KODEX RÍOS – VATIKÁNSKÝ – CÓDICE RÍOS – VATICANUS

Zde bude zobrazen Kodex Ríos , řečený a známý také jako Kodex Vatikánský A , Kodex Vatikánský 3738 .

Kodex Ríos se nazývá dle svého hlavního pisatele , kterým byl dominikánský mnich Pedro de los Ríos .

Číslem 3738 se nazývá zřejmě podle zařazení ve vatikánské knihovně a toto číslo je uvedeno dodatečně též na záhlaví folio 1 recto .

Je zhotoven v podobném tradičním stylu jako leporello ,

Značí se opět jako číslo listu rub , líc , tedy např. folio 1 recto , folio 1 verso a další .

Celkem má 96 listů , oboustranně popsaných .

Zřejmě byl napsán až v Itálii cca 1566 zčásti pisatelem Pedro de los Ríos  , což byl dominikánský mnich , působící ve městě Oaxaca a Puebla asi 1547 – 1562 .

Je to vlastně italský překlad a doplnění a jisté rozšíření jiného kodexu jménem Telleriano Remensis  (uvedu jej zvlášť) a z tohoto stávajícího kodexu tento kodex čerpá .

Na stranách 1 r – 11 v

je uvedena kosmologická a mytologická tradice

Na stranách 12 v – 33 r

jsou uvedeni bohové , denní znamení , Devět Pánů noci

Na stranách 34 v – 36 r jsou uvedené kalendářní tabulky pro období , odpovídajíc rokům dle našeho počítání 1558 – 1619 .

Na stranách 42 v – 51 r

je uvedeno 18 dvacetidenních měsíců

Na stranách 54 r – 61 v

se nachází etnografická sekce , denní znamení s atributy částí těla , bohoslužebné  a pohřební obřady ,  portréty Indiánů , různé kresby .

Na stranách 66 v  – 94 v

se nachází kresby z období roků – ilustrované anály 1195 – 1549

Na stranách 95 v – 96 v

se nachází pokračování análů bez obrazových záznamů .
Zde je přehled jednotlivých listů :

FOLIO 1 RECTO – LIST 1 LÍC

FOLIO 1 VERSO – LIST 1 RUB

FOLIO 2 RECTO – LIST 2 LÍC

FOLIO 2 VERSO – LIST 2 RUB

FOLIO 3 RECTO – LIST 3 LÍC

FOLIO 3 VERSO – LIST 3 RUB

FOLIO 4 RECTO – LIST 4 LÍC

FOLIO 4 VERSO – LIST 4 RUB

FOLIO 5 RECTO – LIST 5 LÍC

FOLIO 5 VERSO – LIST 5 RUB

FOLIO 6 RECTO – LIST + LÍC

FOLIO 6 VERSO – LIST 6 RUB

FOLIO 7 RECTO  – LIST 7 LÍC

FOLIO 7 VERSO – LIST 7 RUB

FOLIO 8 RECTO – LIST 8 LÍC

FOLIO 8 VERSO – LIST 8 RUB

FOLIO 9 RECTO – LIST 9 LÍC

FOLIO 9 VERSO – LIST 9 RUB

FOLIO 10 RECTO – LIST 10 LÍC

FOLIO 10 VERSO – LIST 10 RUB

FOLIO 11 RECTO – LIST 11 LÍC

FOLIO 11 VERSO – LIST 11 RUB

FOLIO 12 RECTO – LIST 12 LÍC

FOLIO 12 VERSO – LIST 12 RUB

FOLIO 13 RECTO – LIST 13 LÍC

FOLIO 13 VERSO – LIST 13 RUB

FOLIO 14 RECTO – LIST 14 LÍC 

zřejmě BLANCO

FOLIO 14 VERSO – LIST 14 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 15 RECTO – LIST 15 LÍC

zřejmě BLANCO

FOLIO 15 VERSO – LIST 15 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 16 RECTO – LIST 16 LÍC

FOLIO 16 VERSO – LIST 16 RUB

FOLIO 17 RECTO – LIST 17 LÍC

FOLIO 17 VERSO – LIST 17 RUB

FOLIO 18 RECTO – LIST 18 LÍC

FOLIO 18 VERSO – LIST 18 RUB

FOLIO 19 RECTO – LIST 19 LÍC

FOLIO 19 VERSO – LIST 19 RUB

FOLIO 20 RECTO – LIST 20 LÍC

FOLIO 20 VERSO – LIST 20 RUB

FOLIO 21 RECTO – LIST 21  LÍC

FOLIO 21 VERSO – LIST 21 RUB

FOLIO 22 RECTO – LIST 22 LÍC

FOLIO 22 VERSO – LIST 22 RUB

FOLIO 23 RECTO – LIST 23 LÍC

FOLIO 23 VERSO – LIST 23 RUB

FOLIO 24 RECTO  – LIST 24 LÍC

FOLIO 24 VERSO – LIST 24 RUB

 FOLIO 25 RECTO – LIST 25 LÍC

FOLIO 25 VERSO – LIST 25 RUB

FOLIO 26 RECTO – LIST 26 LÍC

FOLIO 26 VERSO + LIST 26 RUB

FOLIO 27 RECTO – LIST 27 LÍC

FOLIO 27 VERSO – LIST 27 RUB

FOLIO 28 RECTO – LIST 28 LÍC

zřejmě BLACO

FOLIO 28 VERSO – LIST 28 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 29 RECTO – FOLIO 29 LÍC

zřejmě BLANCO

FOLIO 29 VERSO – LIST 29 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 30 RECTO – LIST 30 LÍC

FOLIO 30 VERSO – LIST 30 RUB

FOLIO 31 RECTO – LIST 31 LÍC

FOLIO 31 VERSO – LIST 31 RUB

FOLIO 32 RECTO – LIST 32 LÍC

FOLIO 32 VERSO – LIST 32 RUB

FOLIO 33 RECTO – LIST 33 LÍC

FOLIO 33 VERSO – LIST 33 RUB

FOLIO 34 RECTO – LIST 34 LÍC

FOLIO 34 VERSO – LIST 34 RUB

FOLIO 35 RECTO – LIST 35 LÍC

FOLIO 35 VERSO – LIST 35 RUB

FOLIO 36 RECTO – LIST 36 LÍC

FOLIO 36 VERSO – LIST 36 RUB

FOLIO 37 RECTO – LIST 37 LÍC

FOLIO 37 VERSO – LIST 37 RUB

FOLIO 38 RECTO – LIST38 LÍC

FÓLIO 38 VERSO – LIST 38 RUB

FOLIO 39 RECTO – LIST 39 LÍC

FOLIO 39 VERSO – LIST 39 RUB

FOLIO 40 RECTO – LIST 40 LÍC

FOLIO 40 VERSO – LIST 40 RUB

FOLIO 41 RECTO – LIST 41 LÍC

zřejmě BLANCO

FOLIO 41 VERSO – LIST 41 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 42 RECTO – LIST 42 LÍC

FOLIO 42 VERSO – LIST 42 RUB

FOLIO 43 RECTO – LIST 43 LÍC

FOLIO 43 VERSO – LIST 43 RUB

FOLIO 44 RECTO – LIST 44 LÍC

FOLIO 44 VERSO – LIST 44 RUB

FOLIO 45 RECTO – LIST 45 LÍC

FOLIO 45 VERSO – LIST 45 RUB

FOLIO 46 RECTO – LIST 46 LÍC

FOLIO 46 VERSO – LIST 46 RUB

FOLIO 47 RECTO – LIST 47  LÍC

FOLIO 47 VERSO – LIST 47 RUB

FOLIO 48 RECTO – LIST 48  LÍC

FOLIO 48 VERSO – LIST 48 RUB

FOLIO 49 RECTO – LIST 49 LÍC

FOLIO 49 VERSO – LIST 49 RUB

FOLIO 50 RECTO – LIST 50 LÍC

FOLIO 50 VERSO – LIST 50 RUB

FOLIO 51 RECTO – LIST 51 LÍC

FOLIO 51 VERSO – LIST 51 RUB

FOLIO 52 RECTO – LIST 52 LÍC

BLANCO

FOLIO 52 VERSO – LIST 52 RUB

BLANCO

FOLIO 53 RECTO – LIST 53 LÍC

BLANCO

FOLIO 53 VERSO – LIST 53 RUB

BLANCO

FOLIO 54 RECTO – LIST 54 LÍC

 

FOLIO 54 VERSO – LIST 54 RUB

 

FOLIO 55 VERSO – LIST 55 RUB

 

 

FOLIO 56 RECTO – LIST 56 LÍC

 

 

 

FOLIO 56 VERSO – LIST 56 RUB

 

FOLIO 57 RECTO – LIST 57 LÍC

 

FOLIO 57 VERSO – LIST 57 RUB

 

Další příště

25 ledna, 2012 Posted by | Zajímavosti z Mexica | komentáře 2

KODEX MENDOZA – CÓDICE MENDOCINO

Zde bude znázorněn kodex řečený Mendoza , códice Mendocino  , Mendozův kodex . Antonio de Mendoza byl španělský místokrál v provincii tehdejšího  Nového  Španělska , tedy převážně Mexiku  a kodex byl napsán , dá se říci , na požadavek španělského královského dvora za Karla V. domorodými písaři cca 1541 – 1542 v tradičním pojetí , v mexickém- aztéckém způsobu zachycení vyprávění a opatřený navíc v tehdejší španělštině , popisem , tedy v době , kdy se již domorodí písaři seznámili s evropským písmem a jazykem a také jej ovládali a již ne na tradičním nosiči informací , papíru z agáve – amatl  , ale na  evropském papíře a pod dohledem a cenzurou španělských misionářů , takže je otázka , zda tam kromě jiného , nezachytili též, co si přáli zadavatelé slyšet . Je , byť  na papíře evropském , v provedení tradičním , tedy dlouhý pruh papíru skládaný na způsob leporello na 71 listů  , každý oboustranně popsaný , tedy celkem 142 stran .

7 či 8 stran na tomto leporellu je čistých , nepopsaných .

Dá se rozdělit na tři oddíly .

Jsou značeny , ale nevím jistě zda již od doby napsání kodexu , ale vědci určitě , jako list , číslo , líc či rub , např. folio  1 , recto , případně folio 1 , verso  … folio 71 recto , folio 71 verso .

Napíši sem postupně obsah jednotlivých stran , co znázorňují a popisují .

Zde budou postupně doplňovány jednotlivé listy :

FOLIO 1 VERSO – LIST 1 RUB

FOLIO 2 RECTO – LIST 2 LÍC

FOLIO 2 VERSO – LIST 2 RUB

FOLIO 4 VERSO – LIST 4 RUB

FOLIO 5 VERSO – LIST 5 RUB

FOLIO 7 RECTO – LIST 7 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 9 RECTO – LIST 9 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 10 RECTO – LIST 10 LÍC

FOLIO 13 RECTO – LIST 13 LÍC

FOLIO 14 RECTO – LIST 14 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 15 VERSO – LIST 15 RUB

FOLIO 17 RECTO – LIST 17 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 17 VERSO – LIST 17 RUB

FOLIO 19 RECTO – LIST 19 LÍC

FOLIO 20 RECTO – LIST 20 LÍC

FOLIO 30 RECTO – LIST 30 LÍC

FOLIO 37 RECTO – LIST 37 LÍC

FOLIO 43 RECTO – LIST 43 LÍC

FOLIO 46 RECTO – LIST 46 LÍC

FOLIO 46 VERSO – LIST 46 RUB

FOLIO 47 RECTO – LIST 47 LÍC

FOLIO 52 RECTO – LIST 52 LÍC

FOLIO 55 VERSO – LIST 55 RUB

Blanco – Čistý

FOLIO 56 RECTO – list 56 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 57 RECTO – LIST 57 LÍC

FOLIO 58 RECTO – LIST 58 LÍC

FOLIO 59 RECTO – LIST 59 LÍC

FOLIO 60 RECTO – LIST 60  LÍC

FOLIO 61 RECTO – LIST 61 LÍC

FOLIO 62 RECTO – LIST 62 LÍC

FOLIO 64 RECTO – LIST 65 LÍC

FOLIO 65 RECTO – LIST 65 LÍC

FOLIO 67 RECTO – LIST 67 LÍC

FOLIO 69 RECTO – LIST 69 LÍC

FOLIO 70 RECTO – LIST 70 LÍC

Skládá se ze dvou částí , tato je souhrnný pohled a další je detailem obrázku zlatníka uvnitř této strany  

FOLIO  70 RECTO – LIST 70 LÍC

Tato je detailem souhrnného obrázku , ze kterého je vybrán na této straně

FOLIO 71 RECTO – LIST 71 LÍC

FOLIO 71 VERSO – LIST 71 RUB

Zde jsou ještě další , až se mi podaří určit jejich správné přiřazení , zařadím jej na správné místo s označením polohy v kodexu .

Ale  není jisté  , zda na toto místo patřil .

9 listopadu, 2011 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O mayských jazycích , About of mayan languages , Sobre las lenguas mayas

Mayové netvořili a ani dnes netvoří , jeden národ . Je to dáno zřejmě také velmi různorodým terénem  Střední Ameriky , kde jednotlivé lokality , na nichž Mayové žijí dodnes , byly v minulosti velmi těžko vzájemně navštěvovatelné , bránily tomu a dodnes brání ,  přírodní překážky . Dnes samozřejmě je již jiná dopravní situace  z hlediska polohy mayských sídel , ale ta samozřejmě již nemá s tehdejšími Mayi  nic společného , jsou již ovlivněni , tak jako ostatně všechny národy , novodobou civilisací .

 

Níže je mapa jednotlivých lokalit  , kde se nacházá stará mayská sídla :

 

 

Níže je mapa osídlení mayskými národy dle jazykových skupin :

 

Mayové , podobně jako jiné národy , nejsou tím , čím bývali . Dá se říci . že jejich jméno není nejspíš původem z mayských jazyků a  oni sami se označují tradičními názvy , Kakchikel , Quiché , Lakandoón a další . Jiné názvy byly uměle vytvořeny až teprve současnými badateli a byly přejaty na základě obecného porozumnění , jako třeba Yucateca  (vysvětlím) a pod .

Jméno nejspíše bylo uměle vytvořeno snad v 19. stl. , bohužel jsem si nepoznamenal autora , mělo snad jít o autora dobrodružného románu s příběhem , odehrávajícím se ve Střední Americe .

Za základ zvolil název ze sanskrtu , který je koneckonců příbuzný i češtině a sice ze slovesa majaté – (asi jako míjeti) a od toho podstatné jméno míja – to co již minulo , asi to je utvořeno dost  podobně , jako některá slova v čekém jazyce , např . síliti – síla , mluviti – mluva  , takže by jistěže šlo vytvořit od slova míjeti – míja , jenže se to neujalo a místo toho říkame minulost , od přechýleného tvaru  , který ale nicméně je odovozen od slovesa míjet (minul – příčestí minulé + koncovka -ost) . Takže tím autor toho dobrodružného románu chtěl říci , že Mayové nejsou tím , čím bývali , že jejich civilisace  je již minulostí  .

Mayské jazyky se dělí cca na sedm skupin , jejich názvy jsou spíše umělé , oni si říkají dle příslušnosti k lokalitě či kmene .

Jejich názvy jsou následující :

HUAXTECKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky HUAXTECA a CHICOMUCELTECA

YUCATECKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky YUCATECA , ITZÁ , LACANDOÓN , MOPÁN

CHOLSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky CHOL , CHORTÍ (také CHOLTÍ) , CHONTAL

TZELTALSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky TZELTALTZOTZIL

KANJOBALSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky KANJOBAL , XACALTECA , ACATECA , MOTOZINTECA , TUZANTECA , TOJOLBAL ,

MAMSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky MAM , TECA , IXIL , AGUACATECA 

QUICHÉJSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky QUICHÉ , CAKCHIQUEL ,TZUTUJIL , SACAPULTECA ,  SIPACAPA , KEKCHÍ ,  USPANTECA , POKOMAM , POKOMCHÍ 

Asi nejvýznamějšími jazyky byly yucateca , cakchiquel , quiché .

Jen maya yucateca je původním jazykem Mayů z klasického období , jež je takto označováno , pak bylo období úpadku .

Jazyky quiché a cakchiquel hovořily a hovoří dodnes kmeny na guatemalské vysočině , ty však již nepatří do klasického období mayské kultury . 

K názvům jednotlivých jazyků :

Veškeré názvy , jež jsou utvořeny se zakončením teca , jsou vesměs nikoliv mayské , nepochází vůbec z jazyky nositelů onoho jazyka, ale jsou to názvy , jež dali Mexicové , hovořící nahuatlem . Některé názvy , sice vypadající jako v nahuatlu , dokonce nejsou dány Mexicy , ale až Evropany v podobném duchu , jako je dávali Mexicové , např. právě YUCATECA .

Nyní jej ozřejmím.

Onen poloostrov nazývali mayské národy , na něm žijícíí , jako ULUÜMIL KUTZ YETEL ZEB , tedy Roh Hojnosti Jelenů a Krocanů .

Když dorazili na ten poloostrov španělští žodáci , tak se ptali místních obyvatel , kteří pozorovali jejich vylodění , jak se tato země jmenuje . A nyní jsou asi dvě , možná tři verse .

Dle  jedné si domorodí obyvatelé mezi sebou řekli :“Slyšte , jak mluví “ , asi jako Yucic tan .

Dle jiné verse prý odpověděl domorodec :“Nerozumím , pane “ , asi jako Ciyuk tan .

A Španělé , kteří dle svého mínění slyšeli odpověď , tak se domnívali , že odpověď značí název země , tedy to , na co se ptali a nenapadlo je (možná někdo mezi nimi pochyboval , ale roli to nehrálo , jejich úmysly nebyly beztak jiné  , než exploatační ) a zkomolili to po svém , tedy YUCATAN .

A dále , Mexicové v nahuatlu , když tvoří název národa, , tak dají nějakou typickou vlastnost , co je pro zemi , kterou ten národ obývá , příznačná a k tomu připojí slovo tlacatl – hombre – člověk . A to redukují ve spojení slov jako tecatl , či catl .

Množné číslo je tlacah , respektive zredukované jako tecah . A protože Španělé to h na konci nevyslovovali , tak vyrobili (oni Španělé) z množného čílsa příslušníků národa číslo jednotné , vizn např, Azteco . Byl Aztli + tlacatl = Aztecatl , množné číslo je AZTECAH , vyslovováno Španěly AZTECA , protože jsou machisté , tak to opatřili koncovkou -o , El Azteco místo El Azteca , , a množné číslo udělali jako Los Aztecos , místo Los Aztecas .  

Takže YUCATECA je vlastně YUCATAN + TLACATL = YUCATECATL a mn. č. je YUCATECAH .

Zvuk H Španělé nečtou a proto jej ani již nepsali .

Takže asi jako dle nahuatlu YUCATANSKÝ LID .

Ale , opakuji , to vyrobili již Španělé . Mexicové  , jsa podrobeni , již názvy nedávali .

Název HUAXTECA mohl vzniknout dle slova HUAXITL – guaje , bule – legenaria vulgaris – tykev obecná , takže asi jako Lid z oblasti , kde rostou tykve .

Název CHICOMUCELTECA , by mohl být od názvu oblasti CHICOMOZTOC –  Místo Sedmi Jeskyní  –

CHICOME – siete – sedm

OZTOTL – cueva – jeskyně

-C – přípona lugar dónde es – Místo kde je ..

Mohlo být dáno Mexicy Aztécy , ale Evropany přechýleno  ze CHICOMOZTECAH , nebo  CHICOMOZTOCAH , resp., CHICOMOZTOCATECAH , tedy Lid z Oblasti Sedmi Jeskyní .

Název MOPÁN bude nejspíše MOLPAN  , podobně jako název Belmopan je od slova HEYMOLPAN  , tedy v tomhle případě je to redukované Evropany z MOLPAN na MOPAN .

To je od slov MOLLI – Guisado , sopa , – ragů , polévka , ,omáčka

přípona -PAN – lugar sobre – Místo nad ..

Tedy Lidé z oblasti nad Ragů , polévkou , omáčkou .

Název XACALTECA  je zřejmě utvořeno od slova XACALLI – chalé en la arena , resp. cabaña en la arena – the grass hut , chata na písku , tedy mínili tím cosi jako rybářskou chýši při mořském břehu na pláži , tedy písku  , je od slova XAL(li) + CAL(li) = XACALLI , v tomhle případě to L ve slovním kmeni rovněž zredukovali .

Takže asi jako  Los gentes de las cabañas – Lid rybářských chýší

Název ACATECA může být  utvořeno od ACAL(li) – piragua – kanoe

nebo

ACA(tl) – caña – třtina

Tedy Los gentes de region de las piraguas o Los gentes de region de las cañas , Lidé z kraje kanoí , resp. Lidé z kraje třtiny

Název MOTOZINTECA , mohl být utvořen ze slova MOTOTL – ardillon – velká veverka  , a přípony -TZIN , jež tvoří zdrobnělinu , tedy MOTO(tl)+ – TZIN = MOTOTZIN , takže asi jako veverka běžně velká , dohoromady tedy Lid Veverek .

Název TUZANTECA by mohl být od slova TOZAN- topo – krtek , tedy Los gentes de region de los topos – takže asi jako Krtčí Lid či Lidé z kraje krtků .

27 července, 2011 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O vícenásobném objevování Ameriky . About of multiplying discovery of America . Sobre del múltiplo de descubrimiento de America

Tenhle článek je o tom , kolikrát kdy byla objevena Amerika , se všemi součástmi , jež se k ní počítají .S trochou nadsázky lze říci , že ji jako objeví každý, kdo v ní ještě nebyl a poprvé do ní přicestuje, ale není to tak přesné , jelikož jede po předem dané trase, která má konkrétní cílové místo .To samozřejmě v případě tehdejších objevitelů tak nebylo , jelikož oni náhodní objevitelé neměli tušení o rozsáhlosti kontinentu , jako celku a tenkrát se informace přenášely velmi obtížně , pomalu , takže trvalo dosti dlouhou dobu,než vešly do obecného povědomí v nejbližším okolí a celá desetiletí , než do vzdálenějšího okolí ,

což vedlo k tomu , že se informace zkreslily , případně část z nich pozměnila a ztratila .

Zcela určitě do Ameriky praobyvatelé nepřišli jen v době , kdy byl k dispozici ledový most přes Beringovu úžinu , jak vědci rádi uvádí oněch 26000 let , resp. 17 000 let , kdy měl  ledový příkrov spojovat obě pobřeží , Asii s Amerikou .

Typů obyvatel je tam totiž více a ti přišli v různých obdobích , po celém americkém kontinentu se nalézají též pozůstatky lidí a jejich artefaktů  ,  kteří žili též až před 56 000 lety  , což mohou být vůbec nejstarší obyvatelé , přišedší z Asie , zda plavbou po moři od Děžňovova mysu na pobřeží Aljašky , či severnější cestou , těžko říci . Tehdy ale neměl ještě existovat dočasný ledový příkrov přes průliv Beringův , takže zřejmě plavbou po moři .

Další hlavní proud osob mohl přijít případně  přes zamrzlý Beringův průliv v období cca 26 000 – 17 000 let  a samozřejmě v téže době i námořní cestou  přes sousotroví Diomeda , a v nejposlednější době příchod Inuitských obyvatelů  , odlišných od ostatních předchozích a zůstavších na severních územích a nikdy se nevypravivších na jih Zřejmě z důvodů etnické odlišnosti a rivality mezi již dávno usazenými obyvateli , obecně řečeno Indiány a těmito Inuity . 

Zřejmě z důvodů podobné rivality , jako mezi pozdě přišedšími Inuity a dávno již usedlými Indiány , například došlo k něčemu podobnému i mezi Indiány samotnými . Např. Indiáni Nde(Inde , Nadéné) , tedy jednoduše Lidé , kteří postoupili daleko na jih až na úroveň dnešních hranic s Mexikem  , tak zřejmě došli ve více vlnách , jelikož se nacházejí též na rozhraní oblasti , od níž na sever se vyskytovali již jen Inuité .

Ač je jejich jazyk dosti podobný , přesto je mezi nimi 4000 – 5000 km vzdálenosti . Jednou z možností je , že ti , kteří sídlí na jihu , tam prostě došli a všude po cestě k jihu , tedy podél ní , již byla nějací žijící lidé jiných skupin a tudíž došli natolik daleko , až nalezli víceméně disponibilní území vhodné k usazení . Další , třeba i o několik desetiletí až století opožděná podobná skupina se mhla vypravit a po příchodu na americkou pevninu prostě zjistila , že již volné území není jaksi k mání  .

K tomu mohli dojít například tak , že šli podobně stále na jih , jako jejich dávní předchůdci a jiné skupiny s nimi nepříbuzné a cesta za volným územím nebrala konce (všude již někdo byl i do hloubi území do stran) a teoreticky mohli narazit i na své vzdálené dříve se do Ameriky dostavivší příbuzné , ale již bez možnosti se mezi nimi usadit a ti jim mohli sdělit ,  že volný prostor ani na jih od nich není již prázdný , což mohla být i pravda a není vyloučeno , že jim bylo dáno najevo , že jsou zde nežádoucí  a tudíž se raději zase vrátili na víceméně volné místo na severu ,  k čemuž zřejmě došlo , jelikož si o tom dodnes tito severně usídlení Lidé (Nde , Inde) vyprávějí .

A  samozřejmě že mohly být podnikány cesty v mezičase a dost možná , že neustále  plynule ve větším či menším počtu , přičemž  obyvatelstvo , dávno do Ameriky již došedší a značně populačně zmohutnělé , mohlo tyty menší skupinky absorbovat , aniž výrazně ovlivnilo skladbu již etablovaného stávajícího obyvatelstva .

Inuité samotní , vzhledem ke své uzpůsobenosti k životu v ledem pokrytých krajích  , zřejmě nepocítili potřebu se živit jiným způsobem a dali raději přednost po příchodu do Ameriky stejnému způsobu života , na který beztak již byli dávno navyklí ze své asijské domoviny a jiný prostě neovládali .

Stačí se podívat i na dnešní Inuity , na každý pád je lepší do vzdálenější destinace se vypravit s nákladem v kanoích , než na saních tažených psy , jelikož stačí rozbité ledové pole , a urazit pouhý 1 km může být celodenní zábava .

Dále stačí , když se do cesty postaví napříč ledová hluboká průrva , i kdyby několik metrů široká , (stačí i 2m) a dlouhá napříč stovky metrů a opět je o zábavu postaráno.

Tudíž jsem přesvědčen , že překonat na kanoích cca 85 km po moři z nejvýchodnějšího bodu Asie , cca od Děžňovova mysu do nejzápadnějšího bodu Americké pevniny (přibližně  co je letecká základna Wales) , navíc  cca v polovině cesty je soustroví Diomeda , Malý Diomedes a Velký Diomedes , které umožňují poskytnout odpočinek , je možné . (Oba dva státy se o ně , dá se říci , šábly , takže k velkému Rusku patří východněji ležící  Velký Diomeses a k menší Aljašce , Americe  patří západněji ležící Malý Diomedes .

Jinak mezi nimi je průliv cca 4 km .

Oba jako celek ale leží nepatrně blíže k americkému břehu , než ruskému .

Takže se cesta vlastně rozpůlí na dvě o délce cca 35  km ( je vzdálenost z Děžněvova mysu na severovýchodní bod Velkého Diomeda) , což je úsek, který lze jistě překonat i pouhým pádlováním s naloženou a zapřaženou nákladní kanoí za jediný den , tedy např. za 7 hodin rychlostí cca 5 km/hodinu.

To je jistě zcela určitě mnohokrát i osamělými dnešními mořplavci ověřený fakt.

Samozřejmě, že hlavním faktorem je , že se nejprve jednalo o cestu do neznáma s neznámou délkou , ale jelikož dohlédnout do 85 km vzdálenosti , resp. do 35 km (na soustroví Diomeda)  mohlo být vzhledem k počasí, obtížné , nicméně zcela určitě za dobrých rozhledových podmínek možné , tak měli dávní plavci před sebou jasný cíl a to motivuje.

Za dobrého počasí je vidět přímým pohledem z amerického břehu Aljašky na ostrov Malého Diomeda , totéž i naopak , z ruského břehu na pobřeží ostrova Velkého Diomeda . 

Asi jako zcela určitě je vidět ze španělského břehu na africký břeh a tak plavba byla mnohokrát realizovatelná , vzdálenost je koneckonců podobná , asi 43 km gibraltarský průliv  , což je dokonce o něco více , než vzdálenost od obou břehů , asijského a amerického k Diomedovu soustroví .

Takže i jen pro osídlení Ameriky jako takové nebylo nutno ledového mostu , ale odhodlání se vydat na moře  a k tomuto mohlo docházet i dříve, než před 26000 lety , kdy je vědci oficiálně uznáváno osídlení Ameriky a samozřejmě i později .

Zcela jistě také došlo  k oboustranným kontaktům mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a ostrovy Tichého oceánu , což je vidět z rostlin , jež jsou domovem z Jižní Ameriky a dávno před příchodem Evropanů na ostrovy Jižního oceánu , již nazývaných stejnými či podobnými názvy, jež mají svůj původ v Jižní Americe a přitom aktivně používanými obyvateli ostrovů Jižního oceánu . Tento vzájemný kontakt se mohl odehrát jak nechtěně , kdy plavidlo , ať již s osádkou z otrovů jižního oceánu , bylo uchváceno a za předpokladu, že plavbu přežili , tak se mohl dostat až na pobřeží Jižní Ameriky a dost možná , že přeživší často zůstali , případně se mohli pokusit o návrat zpět.

A totéž samozřejmě i naopak .

Nejspíše se asi nejednalo o cílené cesty , jelikož doplout od jihoamerické pevniny na ostrovy Jižního oceánu je , kromě cesty samotné , potřebná i jejich znalost polohy a tu , vzhleem k rozloze, mohli mít v podstatě obyvatelé ostrovů Jižního oceánu , ale nejspíš ne jihoamerické části pevniny . 

Pro ostrovany to byla v podstatě nutnost , znalost navigace a vzájemných kontaktů , pro obyvatele pevniny cosi navíc a obvyklý způsob života na pevnině , navíc rozsáhlé , námořní znalosti zkrátka nevyžaduje .

O námořním oboustranném kontaktu svědčí okolnost, že velmi důležitá plodina , batáty , hlízovitá odrůda  brambor , jež má svůj genetický původ v Jižní Americe , tak tyto jsou a byly k mání již odedávna na ostrovech Jižního oceánu , dokonce i v zásadě pod stejným jménem , dávno před navštívením oněch Jihomořských ostrovů obyvateli Evropy  .

Jméno je pochopitelně , z jazykových důvodů , přizpůsobeno , asi jako se lokálně liší jazyky , např. Tahiti  , Havajského soustroví a Nového Zélandu , ale v zásadě jde o totožné jazyky .

Dále , zcela určitě , jelikož Karthaginci znali i cestu přes gibraltarský průliv až do Atlantského oceánu , a nebyla jim cizí ani znalost severního pobřeží Evropy včetně ostrovů , tak zcela určitě , např. v důsledku bouře, mohlo dojít k tomu , že jejich lodě byly odtaženy na širé moře a tak se mohly dostat až na protější americkou pevninu .

Také není vyloučeno , že ti , co to přežili , tak po nějaké době se mohli vrátit zpět a znalost o této pevnině přinést do Evropy . Jiná věc je , že se znalost o ní vytratila a ještě spíše je možné , že se tehdejší mořeplavci a obchodníci nechtěli jen tak dělit o své znalosti plavby a cizích území , (protože by to nevyhnutelně nutně vedlo ke střetu zájmů , vždy je lépe mít náskok před ostatními  , to je tajemství obchodního úspěchu .

Nicméně je několik artefaktů , nalezených na pobřeží ze  ztroskotaných fenických a karthaginských plavidel , jejichž vraky nejspíš leží u středoamerického pobřeží .

Jelikož ale vědcům nepasují do jimi vytvořeného obrazu světa , tak je pochopitelně zlehčují , např. že jakýsi výstřední turista je vytrousil na pláži z oděvu  apod. Takhle se ale dá zpochybnit vše .

Další , lépe doložené cesty do Ameriky , jsou nejspíš ty , které podnikli obyvatelé např. Vikingové a také obyvatelé Walesu , např. prince Madoc, který podnikl několik cest do Ameriky , cc r. 1100 , tedy v době vikingských plaveb . Jeho přistání se odehrálo u zátoky Nobile a domorodí obyvaelé , indiáni Mandanové , si říkají tak  podle toho, že jsou Madacgwynis – Madocovi Lidé .

Zcela určitě se do Ameriky dostali baskičtí lovci velryb , mnohokrát v mezidobí , ale díky své isolovanosti v Baskicku a také jejich  ojedinělému jazyku , se o tom nikdo nedozvěděl .

Dále , dá se říci , nedávno před prvními plavbami , podniknutými mořeplavci z pyrenejského polostrova , se do Ameriky a to oboustranně , dostali čínští mořeplavci , např. admirál Wu Pej Čch a další .

Tito podnikli své plavby okružním způsobem s mezipřistáním v Austrálii , svědčí o tom množství artefaktů , jež na svých zastávkách zanechali .

Např. v čínských rukopisech je zmínka o zemi Fu Sang, přičemž jí tak říkali dle velmi všestranného předmětu , kterým je rostlina agáve . Je v nich vykreslena (její podoba) i způsob použití ) , zejména zmiňují Číňanům  dobře známý papír , neboť z agáve domorodí obyvatelé Mesoameriky vyráběli papír pro psaní a kreslení svých kodexů .

Popisují , že přistáli v místě , které jim , kupodivu , zůstalo blízké i z hlediska  novodobé Ameriky , totiž USA , neboť přistání vykonali v místě zátoky u San Francisca , kde v době stavby amerických transkontinentálních železnic, kdy vyvstala potřeba levné pracovní síly , se dostavovali jako uchazeči o práci na stavbě železnice a novodobé lodě je z Číny dopravovaly právě do přístavu u San Francisca .

Další jejich artefakty se nalézají podél jihoamerického pobřeží .

Taktéž jsou v jejich mapách zakresleny obrysy jimi navštívených pobřeží , jak ostrovů , tak součástí pevniny .

Na výchoním pobřeží Ameriky se vyskytovali především v oblasti na sever od nejvýchodnější části Brasílie  , totiž od Natalu severněji , posléze v oblasti Karibských sousostroví .

Dále pak v oblasti pobřeží Mexika a východního pobřeží dnešních USA , ale i severnějších oblastí , obývaných Inuity , až na pobřeží  Gronska .

Velmi pravděpodobně o tom byli spraveni kartografové té doby ,  ale informace se šířily prostě pomalu a tak je velmi pravděpodobné , že námořní mapy , požívané mořeplavci z pyrenejského polostrova , měly svůj základ v činských podkladech .

Asi velmi známou je pak plavba , asi 4* vykonaná , princem welšským jménem Madoc , který se svými loděni přistál u zátoky Nobile , blízko dnešních Nouveau Orleans (New Orleans)  ,

navštívil indiánské kmeny na sever od tohoto pobřeží , kteří do svého jazyka stykem s Welšany , převzali mnoho výrazů , které pochopitelně , jak vzpomínka na tyto návštěvníky bledla , tak se v jejich jazyce stále více přizpůsobovaly indiánské výslovnosti .

Také by bylo vhodné připomenout plavbu templářské flotily , jež kotvila v La Rochelle a kterou vypravil John Sinclair , jeden z velmistrů .

Dost možná , že odvezla ono zlato , jež politicko náboženská klika , reprezentovaná králem Filipem a  morálně pokleslým papežem , jehož jméno …           si přála od templářů získat. Jelikož řešil král Filip  podobné problémy, co dnes . Velké výdaje státu ,  půjčování od templářů a uměle vyroběný pogrom pod náboženskou záminkou – kacířství , aby nebylo komu co vracet , kacířům a nepřátelům se přece dluhy nevrací .

Proto také  žádné zlato nikdy nenašli , jediné , co získali , bylo to , co si napůjčovali a již nikdy nevrátili a templáři se transformovali .

O tom , že nějací , templářům podobní lidé , se ve Střední Americe vyskytovali , svědčí vyprávění Mexiců .  Popisují lid neobvyklého vzhledu , bíle oděný , který oni nazývali TECPANTLACAH   , to je od slov TECUHTLI – duque – Señor – vévoda , válečník , dále TECPAN – palacio gobierno , – palác vlády , také soudní dvůr , dále TECPANTLI – od slovo TECUHTLI + PANTLI – pavilon , muro , pavilon , zeď , což také značí chrám .

TLACATL , množné čílo TLACAH , značí varón , homre , muž , člověk , tedy muži , lidé .

Takže použili oni Mexicové poměrně výstižné označení – válečníci – chrám – muži , asi jako ozbrojení lidé z chrámu , což je naprosto výstižné označení rytířů templářů .

Asi , protože dodržovali celibát , quién sabé , tak se jejich stopa prostě ve Střední Americe , vytratila .

Další kontakt se zcela určitě odehrál v době , kdy Kryštof Kolumbus žil na Kanárském souostroví na ostrově Tenerife a lidé si již tehdy vyprávěli  , že občas přistála u břehů lodice podivného tvaru s rudě pomalovanými lidmi , což by mohla být domorodá piroga a ti lidé mohli být obyvatelé z ostrovů některého karibského souostroví .

Také sse zachovalo , že přistál snad záchranný člun se zbědovanými , asi pěti námořníky a ti že byli přijati v domě Kolumbově  , kde dostali najíst a napít a že vyprávěli , že je uchvátila bouře , jež je zanesla k protilehlému břehu oceánu , což by mohlo být nějaképobřeží Ameriky a loď se jim , bouří poškozená , potopila a v záchranném člunu se takto dostali zpět k severozápadoafrickým břehům , tedy ke Kanárskému souostroví . Ale že to s nimi dopadlo špatně , zemřeli totiž po požití vína a nyní jsou dvě možnosti , jedna říká , že si Kolumbus nepřál svědky a tuto informaci očividných svědků o kontinentu nas opačném břehu si chtěl ponechat jako pro sebe a to by znamenalo úkladnou vraždu , nebo prostě , jelikož kdo dlouho hladověl a žíznil ,se nesmí najednou najíst a napít jako obvykle ,a pak by se jako zabili sami neopatrností a další možnost je , že on Kolumbus , jako zkušený námořník , to sice mohl předvídat a měl jim tedy dávat najíst a napít po nepatrných soustech a doušcích , ale ponechal to na nich a pak by to byla neopatrnost , nebo také úmysl , že to třeba nepřežijí a  hodilo se mu , že zemřeli , ale on vinu nenesl , tak jako tak by se těžko dokazovala , jedině snad v případě m, že víno , které jim nalil , by bylo záměrně otrávené , ale v případě takto zesláblých trosečníků by nikdo více nepátral. Ale i tak Kolumbovi nepřející lidé to kladli za vinu jemu .

Každopádně bylo k dispozici mnoho údajů , že země na druhé straně oceánu existuje a od Kolumba dále již nastala doba , která na toto opětovné objevení Ameriky vyloženě čekala za účelem exploatace ve velkém .

Až do té doby ještě objevení Ameriky nebylo tak nutné , o čemž svědčí , že předchozí cesty neměly tak osídlovací a exploatační charakter a proto také se na ně pozapomnělo .

ještě dopíši

18 února, 2011 Posted by | Zajímavosti z Mexica | komentáře 2

Tonalpohualli – Mathesis Tolteca — Počítání dní (kalendář)- Toltécké znalosti

 

Tento článek bude  obsahovat postupně přidávané souvislosti , vyplývající ze znalostí středoaemerických národů a vzájemné srovnání jejich znalostí .

(pojmem mexický zde rozumím těch národů , jež hovořily v době aktivního používání popisovaných znalostí  jazykem nahuatl , takže mexický , přibližně jako nahuaský , také nahuatlahtolli – nahuatlem hovořící) .

Uvedené obrázky mají nejspíše mixtécký původ a od nich je převzali praděpodobně Toltekové , , jak si říkali oni sami , to se nejspíš neví , ani jakým jazykem hovořili .

Zřejmě v poslední době své samostatné existence asi nahuatlem .

Pravděpodobně byli vstřebáni  nahuatlem hovořícím etnikem , jež je nejrozsáhlejší .

Od Tolteků pak zřejmě tyto znalosti převzali a zdokonalili nahuatlem hovořící národy .

 Obrázek obsahuje  přiřazení k symbolu dne a zde jen pořadového čísla .

Čísla se ovšem přiřazovala po 13 ke dvaceti znamením (těmto) a tím vznikl cyklus 260 dní tzolkin .

TRECENAS
 
 
 
 
 
 

 

                                                                                         

Los números negativos en la escritura maya.

En el

Códice Dresde el uso de Números de Anillo está asociado con la operación

aritmética de sustracción. Un Número de Anillo se reconoce gracias a que uno de sus

dígitos está encerrado en el dibujo de una cuerda atada de color rojo. Un Número de

Anillo indica la distancia que existe “hacia atrás” de la fecha cero 4-Ahau 8-Cumku.

Para facilitar la lectura de cifras en los ejemplos que vienen a continuación distingo al

Número de Anillo escribiéndolo en color rojo.

En el extremo inferior izquierdo de la página 24 del

Dresde (Fig. 7) se encuentra

representada la fecha 4-Ahau 8-Cumku, por encima de ella se localiza el Número de

Anillo 6.2.0 con el signo “cero” rodeado por la cuerda anudada de color rojo. Al lado

derecho de la fecha 4-Ahau 8-Cumku se registra la fecha 1-Ahau 18-Kayab y por

encima de ésta el número 9.9.16.0.0. En la tercera columna, la fecha 1-Ahau 18-Uo

tiene arriba de sí el número 9.9.9.16.0. El mensaje puede leerse “partiendo de la fecha 

Los Números de Anillo equivalen a una cantidad negativa en otras páginas del

mismo códice. Para sumar un Número de Anillo (la suma de un número negativo

equivale a una resta),

 

Se procede: 0 menos 0 es igual a cero kines; para poder restar 2 uinales se toma un

tun del minuendo y se le transforma en uinales:

 

Reescrito el minuendo: 18 menos 2 igual a 16 uinales, 19 menos 6 tunes igual a 13,

19 menos 0 igual a 19 katunes y 12 menos 0 igual a 12 baktunes.

 

cero, 4-Ahau 8-Cumku, sumar -2200 para alcanzar la fecha 1-Ahau 18-Kayab

(12.19.13.16.0); luego sumar 1366560 unidades (9.9.16.0.0) a 1-Ahau 18-Kayab para

alcanzar la fecha 9.9.9.16.0, también 1-Ahau 18-Kayab”. Otra lectura, considerados

sólo los numerales, puede ser: “1364360 menos 1366560 igual a -2200”.

  

 Zde , na 24. stránce mayského kodexu drážďanského , je ukázáno , že Mayům nebyly cizí ani výpočty se zápornými čísly .

Je zde konkrétně odečeno od jednoho kalendářního údaje jiný , číselně větší kalendářní údaj a ten je vyjádřen ve správné absolutní hodnotě , barevně odlišen .

17 listopadu, 2010 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář

O názvu Amerika

Sice se v učebnicích uvádí  , že ten kontinent nazval Waldseemueller (HýLakoMylos – tak si rovněž říkal , je to to samé , co německy , tedy zde řecky) dle Ameriga Vespucia , lodního dodavatele ze Seville .

Jenže ve své knize Průvodce kosmografií (Introductio cosmographiae)  uvádí , že :“Čím to , že jméno , kterým chci nazvat tuto novou zámořskou zemi  a vyznamenat tak sevillského lodního dodavatele jménem Amerigo Vespuci , tak dobře „pasuje“ do již stávajícího jména ,, kterým je země pod hvězdou Merika “ .

Tohle jméno té země kolovalo po námořních krčmách té doby a kartograf jménem Les – Jezero – Mlynář , kterým měl též zálibu v řeckých názvech , proto HÝ-LAKO-MYLOS alias  WALD – SEE – MUELLER  , prostě chtěl pojmenovat nový kontinent dle A. V. Přičemž zvažoval možnost Ameri(go) + gai .

(Samozřejmě , že znalosti o tomto kontinentu již byly mlhavé , kdo se např. pamatoval na prince velšského Madoca , za těch 300 let znalosti prostě vyhasly).

Asi jako bych se zeptal , kdo ví , kdo byla ona tajemná milenka Jiřího Washingtona před 250 lety někde , tehdy v koloniích jejího Veličenstva , dnešních  USA , přičemž dopisy , „jí“ adresované a psané rukou Jiřího Washingtona , se dochovaly ) .

Takže se dá říci , že díky šťastné koincidenci tak ve jménu Ameriga Vespucia „ožilo“ prádávné existující označení , které lze najít v knize KNIHA ZÁŘE (Sófer Ha Zóhar) . Tedy v upravené verzi Ameri(go) + Gae (polatinštělé řecké GAI) je obsažen řetězec MERIKA , což je hvězda západního obzoru , tak označovaná starými Hebrejci.

Takže WSM , byť chtěl kontinent pojmenovat dle sevillského lodního dodavatel A.V. , tak si byl vědom , že jméno má kontinent , byť do té doby v Evropou neexploatovaný , již nějaký stávající název , což uznával a upřímně se podivoval , jak jméno AMERIGÉ pasuje do hebrejského MERIKA .

Navíc,  dokud nevyvstala potřeba exploatovat , ať již jakýkoliv kontinent (Cristóbal Colón chtěl vlastně exploatovat Indii , ať již jí v danou chvíli jím provedeného objevu bylo cokoliv) , tak jakékoliv jméno , konkrétním aktuálním objevitelem používané , z hlediska aktivního užívání , nepřežilo dobu svého aktuálního objevitele .

„Ameriky“ , prostě dlouhou dobu „Evropě“ , nebylo třeba .

Její skutečná potřeba (objevení Ameriky) a tudíž i potřeba ji nějak uchopitelně  trvaleji pojmenovat , vyvstala v okamžiku známých okolností, vyvolaných poptávkou po komoditách a prodražení jejich způsobu získávání .

Takže , těžko tvrdit , že se jmenuje jen dle sevillského lodního dodavatele.

Již tím , že WSM si tohoto hebrejského označení byl vědom , tak jej to zřejmě ovlivnilo , aby nakonec prosadil tento název , ktery se přechýlil na AMERIKA , což je dokonce ještě „souhlasnější“ s prastarým hebrejským názvem Země pod hvězdou (A)MERIKA . Takže především díky WSM a existujícímu lodnímu dodaveteli A.V. ze Seville se ve jméně tradičním , objevilo to co je jedině navíc a tím je první písmeno „A“ .

Ještě doupravím

6 října, 2010 Posted by | Zajímavosti z Mexica | Napsat komentář