Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

DOŠLI SI „JEN“ PRO DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE , PŘÍBĚH PANÍ MARTINY

Další z nehezkých příběhů :

Paní Martina je Slovenka , žije v Bratislavě , má dceru Viktorii

Nyní je příběh již neaktuální, obě slečny se podařilo dostat zpět do ČR.

Poškozená bohužel zde byla policií a justicí, jako vedlejší efekt pátrání po dívkách , paní Martina s dcerou.

Nadcházející „návštěvě“ předcházelo toto :

Tedy cca na jaře 2013, tedy 13. 3. 2013  se v Pakistánu ztratily dvě české dívky jménem HANA a ANTONIE, na cestě z íránského města Taftanu, kde si je pravděpodobně nějaký tipař vyhlédl za účelem únosu a získání výkupného, což v době únosu nebylo zcela známo, v místním dopravním prostředku ,  byly dle svědectví místních lidí na pakistánském území uneseny , nicméně nikdo neví s jistotou ani na 1000 km , kde se dívky toho času nachází .

Jelikož se trestný čin únosu , za předpokladu že se jednalo opravdu o únos , stal , tak patří do soudní a policejní pravomoci Pakistánu . Zda jej pakistánská policie a justice jako trestný čin aktivně vede, není známo a zda probíhá z její strany nějaké vyšetřování a zda založila vyšetřovací spis dle místních policejních zvyklostí  .

Každopádně se nestal na území České republiky, ani Slovenska.

A dále :

Paní Martina si  snad dle mínění policie ČR měla psát s kýmsi,  koho ale z podstaty věci nemohla znát a dokonce nikdo takový ani nemusil existovat, mohlo jít o někým vymyšlenou osobu.

Policie ČR si tuto informaci snad přečetla  na stránkách , jež se zabývají hledáním obou dívek na FB Hanča a Tonča domů .

Ale z principu věci se tato informace dá nazvat v nejlepším případě jen informací ze „třetí ruky“ .

Ty informace,  mohly být celé vymyšlené, případně odněkud na internetu nalezené a případně i za předpokladu , že se trestný čin únosu stal, tak dokonce i do jisté míry pravdivé, nicméně neznámo kým sdělené.

Česká policie zřejmě z nedostatku invence tuto „informaci“ mající charakter ze svědectví z „třetí ruky“ , přečetla rovněž a požádala slovenskou policii , aby , jelikož se paní Martina nachází na území Slovenska , tedy pozvala paní Martinu na policii a její informace prověřila . Zatím ještě pozvala v obvyklém slova smyslu .

Mohla tak učinit zřejmě jen dvojím způsobem, buď formou výzvy k podání vysvětlení , nebo výzvy , aby se dostavila jako svědek v konkrétním řízení v trestní věci .

Avšak jelikož únos, došlo li k němu (nyní oficiální místa uvádí, že šlo o únos za účelem výkupného), nastal na území Pakistánu a pokračuje na neznámém území neznámého státu , dost možná stále Pakistánu , tak z principu věci žádné trestní řízení ve věci únosu Hanky a Tonky probíhat na území Slovenska nemůže .

Ale připusťme , že si s takovými „detaily“ policie nelámala  hlavu a něco do té výzvy ať již k podání vysvětlení či podání svědectví , prostě napsala .

Takže stalo se , paní Martina byla tedy na konci jara , cca dva měsíce poté ,  vypovídat na policejním presidiu  v Bratislavě , zda ji náležitě poučili , že nemusí vypovídat proti sobě a svým blízkým osobám , nevím . A dále, že prý byla vypovídat ještě v červenci .

Každopádně jim sdělila jen to , co „věděla“, tedy to , co je informací na úrovni svědectví z třetí ruky a co policie již beztak si přečetla na webu sociální síě FB .

Samozřejmě , že to vše, co policie žádala formou podání vysvětlení, si mohla zrovna tak přečíst a bylo by to stejné a nemusila paní Martinu obtěžovat. 

Nicméně ikdyž by se jednalo o vymyšlenou osobu kýmsi neznámým, tak jsou to přesto  osobní informace a není dotazovaný je povinen policajtům nijak zpřístupňovat . Tak jako neexistuje možnost vydat uložené myšlenky a obrazy z lidské mysli v hlavě , tak podobně je tomu i s osobními myšlenkami a obrazy , uloženými v soukromém zápisníku nebo notebooku .

Aby byly dokonale tyto „pomocné „mysli“ podobně nepřístupné , jako lidská mysl , do které rovněž nelze vstoupit , stačí  notebook zašifrovat a nelze do něj při vhodném šifrování vstoupit v rozumném čase a podobně klasický zápisník zapsaný „tajným'“ písmem alias s použitím vhodného kódu , který je rovněž běžně v reálném čase nerozluštitelný, například slavný Wojnichův rukopis s popisem a vyobrazením rostlin, dodnes nerozluštěný.

A toto paní Martina zřejmě učinila a zřejmě policii svůj notebook odmítla vydat či zpřístupnit  .

Ostatně povinnost vydat jej lze jen se souhlasem soudu , avšak uložit povinnost sdělit přístupový kód již nikoliv .

——————————————————————————————————-

Policie po této „návštěvě“  tvrdí, že ji  poté kontatovala ještě dvakrát , avšak paní Martina odpovídá , že to je čistá lež , že ji nikdo od její osobní návštěvy na policejním presidiu již od policie nikdo nekontaktoval .

——————————————————————————————————–

Je totiž nikoliv obviněná , ale JEN NEVINNÁ BEZÚHONNÁ SVĚDKYNĚ , a ještě k tomu se to policajti o ní jen domnívají na základě info mající charakter z třetí ruky , že je svědkyně .

Takže při osobním pozvání na podání výpovědi nebo vysvětlení ji nemohli donutit k osobní prohlídce a k vyložní věcí , třeba notebooku, eventuelně jej majícího u sebe, na stůl a následně jej odebrat .

Takže v této fázi jim JIŽ odmítla odpovědět , jelikož jsou to pochopitelně osobní věci , netýkající se tr. činu , navíc nikoliv na území Slovenska  .

Takže se police rozhodla , že si „JEN DOJDE PRO DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE“ .

 

Učinila tak následně :

vyšetřovatel , avšak činu , který se stal v daleké východní Asii , tedy vyšetřovatel v kause , jež na Slovensku z principu věci nenastala a neexistuje , spolu se státním zástupcem , došli na soud a předali mu návrh na provedení domovní prohlídky nevinné ženy , vedené jako svědkyně , ve spisu , který se však týká trestného činu na území nikoliv Slovenska . 

A pan soudce návrhy provedení domovní prohlídky, tak jak byly vyšetřovatelem a státním zástupcem „specifikovány“ v tzv. standardním pojetí  , přijal .

Takže stalo se , že ve čtvrtek ráno  3. 10. 2013 v  06h00 přišlo komando  cca 10 ozbrojených zakuklenců spolu se dvěma sociálními pracovnicemi „JEN PRO DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE'“ do bytu nevinné ženské s třináctiletým dítětem .

Jejich vybavení bylo naprosto stejné , jako v případě soudního příkazu k domovní prohlídce spojené se zatčením ozbrojené osoby v trestním řízení ve věci trestného činu proti zdraví a životu , tj, dveřní vyrážedlo alias kovové beranidlo , hlasitý vstup a odjištěné zbraně v rukou .

Pod balkonem bytu z vnější strany fasády dokonce byli na lanech připraveni další zakuklenci , kteří měli zřejmě , kdyby se setkali ti „nahoře“ od vchodu do bytu s nečekaným odporem , jistit náhradní vstup a byli připraveni rozbít skleněné výplně vstupních dveří z balkonu do bytu a vybaveni rovněž oslňujícími výbuškami , asi kdyby 13 letá školačka alias „teroristka“ odrazila hlasitý vstup zakuklenců ode dveří bytu . 

Takže předcházelo tomu údajně sledování , kolik a jaké osoby se v bytě paní Martiny  zdržují , takže s nevinnou matkou s dítětem bylo zde přesně stejné konání , jako kolem bytu ozbrojených dealerů narkotik  či obchodníků s lidmi .

Takže velmi dobře bylo známo jim , že v bytě se nalézá JEN nevinná paní Martina a 13  letá dcera Viktorie , školačka .

Takže tedy vstup do obydlí počal metodou hlasitého vstupu .

Tedy spustili huronský řev , jestli fízlové tuto metodu odkoukali od indiánů Huronů a byli též na stáži u Huronského jezera , není mi známo .

A též prý nejprve „zazvonili“ a „zaklepali“ .

Dítě i matka pochopitelně ještě spaly , její škola je od asi 8h00 , takže se jsa vyděšené , obě vzbudily a matka šla otevřít a za dveřmi tlupa fízlů s odjištěnými ostře nabitými zbraněmi , kterými mířili do prostoru dveří a bytu , v kterémžto palebném prostoru se nacházely paní Martina a slečna Viktorie .

Fízl paní Martinu  připlácl na dveře , vyděšená dívka ale vyběhla ven a jiný fízl tuto dívku , asi 33 kg vážící , ji  chytil a uchopil a mrštil s ní pozadu jako s pytlem obdobné hmotnosti a rukou ji chitil na zemi za ústa , aby nemohla křičet .

Takže slečna Viktorie dopadla na záda  a jelikož křičela , tak našedše fízl odněkud hadr , jí tento fízl jej nacpal do úst , aby nerušila fízly při  „zásahu“.

Paní Martinu připlácli jako mukla ke zdi a musila dát ruce nad hlavu a rozkopli jí nohy od sebe  a zřejmě fízlačka ji prohledala , zda nevinná a bezúhonná osoba , figurující jen jako domnělá svědkyně navíc ve virtuálním prostředí internetu , nemá u sebe předmět , jimiž by mohla být nebezpečná sobě a svému okolí , tedy zakukleným fízlům .

Jestli byla podobně prohledána též znehybněná 13 letá školačka alias “ teroristka“ , není známo .

A pak policie za účasti nezúčastněné osoby i paní Martiny provedla prohlídku jejího obydlí , včetně dětského pokojíku spacifikované 13 leté školačky alias zde jako „teroristky“ a byl zabaven notebook paní Martiny a notebook 13 leté slečny Viktorie plus jeden IPad a další telefony .

Policajti bezohledně vysypávali obsah skříní s šastvem , i lůžka s lůžkovinami a veškeré zásuvky s jejich obsahem . 

Zřejmě byl též pořizován obrazový záznam z tohoto „dojití JEN pro doplňující informace'“ a podepsán protokol o zabavených věcech .

Mezitím také paní Martině byl i na dobu „návštěvy“ zabaven telefon , aby si nemohla zavolat například k advokátovi ve věci této difikultní návštěvy a pro lékařskou pomoc pro svou dcerku a fízlové do protokolu o prohlídce odmítli zapsat zranění , jež způsobili 13 leté dívce .

Takže je vidět , že je lhostejné , zda je domovní prohlídka vykonána u osoby , jež je ozbrojená a spáchala trestný čin proti zdraví a životu se zbraní a zdržuje se v obydlí , kde má být provedeno její zatčení a dodání do CPZ s následným návrhem na vzetí do vazby v režimu 72 hodin

a

domovní prohlídkou obydlí nevinného svědka , který dle mínění policie prý nespolupracoval , přičemž nespolupráce paní Martiny pouze spočívala v pouhé realizaci jejího práva nevypovídat proti sobě a sobě blízké osobě  , což je dáno listinou práv a svobod .

Jsem přesvědčen , že paní Martina má svůj notebook zašifrovaný a police z něj stejně nic nezjistí a žádný trestný čin zvaný NEVYSLOVENÍ PŘÍSTUPOVÉHO KÓDU neexistuje , je to jen jiná forma užití  práva proti sobě nevypovídat .

Totiž , uživatel notebooku připojeného k internetu jej může mít připojený třebas nepřetržite, avšak jak na pozadí spuštěných úloh ,  tak i v době nepřítomnosti u notebooku , se mohou na hdd stahnout jakákoliv data , o jejichž stažení běžný či laický uživatel nemusí mít tušení a ani nemá důvod notebook kvůli tomu neustále prohlížet . To by pak již bylo prakticky paranoidní počínání a člověk by nedělal nic jiného .

A člověk o tom není povinen vědět , jelikož není v lidských silách laika tomu zabránit a nemá ani důvod , co si sám stahuje a co nestahuje  , tam pro něj tedy není .

Proto není nikdy radno fízlům nikdy umožnit JEN prohlédnout obsah notebooku , vždy doporučuji zašifrovat a přístupový kód nikdy nesdělit . Pouze jim odpovědět , že je člověk laik , že na disku se po dobu nepřítomnosti , kdy je připojen k internetu může stahnout co nelze ovlivnit a jelikož o tom uživatel laik neví , tak aby nebyl náhodou obviněn , odmítá vypovídat  proti  sobě samému což znamená nevyslovit heslo .

Jak bylo vidět na tomto příběhu , který ještě , neskončil (tedy nyní již víme, že skončil návratem obou dívek Hany a Antonie) příslušníci policie jsou morálně zdegenerované osobnosti s psychopatickými prvky a s neschopností navázat kladný vztah k ženám a bohužel  i pasivně k tomu přihlížející příslušnice policie , rovněž již morálně opotřebené ženy .

Zřejmě jejich cítění a rozlišovací schopnost a soudnost deformuje pobyt u policie jako takové .

Rovněž podobně neslavně se vyznamenaly ony dvě sociální pracovnice , jež měly dozírat na zacházení s dítětem při domovní prohlídce , mající charakter ozbrojeného zásahu .

Z jejich počínání je zcela zřejmě vidět , že jen pasivně přihlížely a zalhaly co mohly .

Ve skutečnosti se mohly pokusit , ještě než došlo k  „zaklepání“ na dveře , být u dveří co nejblíže  a policajty varovat , že vyděšené dítě může vyběhnout a aby se jej pak ani nedotýkali a v žádném případě se nepokoušeli mířit do prostoru za dveřmi  s dvěma ženami zbraní .

Když tedy již k vyběhnutí dítěte došlo , mohli na fízla alespoň zařvat , ať jej pustí a jedna se mohla postavit za dítě a druhá z boku  a ochránit jej a bránit fízlovi před „zásahem“ proti dítěti , který nesmí být učiněn ani dle policejních regulí afrických zemí  . To však neučinily .

A dále neposkytly první pomoc a a neumožnily tyto pracovnice její přivolání , jen pasivně přihlížely .

Tak jejich ředitel by je mohl za jejich jednání vyrazit na hodinu , při velké tamní nezaměstnanosti by již nezavadily o práci , možná tak v nápravně výchovném ústavu alias věznici .

Pak po tomto policejním extempore začalo obvyklé policejní lhaní typu , že zásah byl naprosto standardní  .

Tak jistě , pokud by byl veden proti obydlí , v němž je pouze a jen ozbrojený pachatel s předměty pocházejícími z trestné činnosti , jež je nutno nalézt , tak vskutku ano .

I z tohoto vyjádření je dobře vidět , že lidé u policie ztratili již dávno rozlišovací schopnost a soudnost a lžou jen z pudu sebezáchovy  .

Ovšem samotné pochybení s hlediska provedení domovní prohlídky začalo nejprve u vyšetřovatele a pak státního zástupce a následně pak u soudce , který neprojevil soudnost a tento „standardní postup“ , který by byl standardní jen u ozbrojeného pachatele , o němž je sklon k užití násilí se zbraní v ruce již znám a potvrzen v praxi , byl užit proti nevinné ani ne svědkyni (tak ji snad vedli policajti) a co je horší i proti nevinnému dítěti , nemajícímu ani trestní odpovědnost .

Tudíž soudce je rovněž morálně optřebený člověk, který přestal rozlišovat  

Ve skutečnosti totiž on a právě on mohl , ve chvíli, kdy za ním přišel vyšetřovatel a státní zástupce s tímto návrhem na domovní prohlídku ve standardním provedení typu komando , mohl věc zcela ovlivnit .

A sice mohl a měl pravomoc nařídit , že vzhledem k okolnosti , že paní Martina má právo nevypovídat , tak podobně i tak jim nevydá šifrový klíč od notebooku zřejmě zašifrovaného a pak by  odebrání notebooku v rámci domovní prohlídky nemělo smysl .

Anebo , mohl specifikovat , že vzhledem k okolnosti, že se jedná o bezúhonnou ženu s bezúhonným dítetem , v žádném případě nesmí být proveden se zakuklenými policajty a hlasitým vstupem .

*)

Místo toho stačilo  nařídit , aby byly užity 4 uniformované policistky a dva uniformovaní policisté a dvě sociální pracovnice a nezávislý svědek prohlídky , bez odjištěné a připravené zbraně , pouze v pouzdře a s dobře viditelnými identifikačními čísly .

A dále upřesnit , že nesmí být nic vztato z věcí , jež patří dítěti , jelikož ve věci , která se ani na území Slovenska nestala , nefiguruje vůbec ani jako svědek 13. letá slečna Viktorie , ještě k tomu bez právní odpovědnosti .

Prohledávání osoby alias osobní prohlídka pouhého svědka , ještě k tomu domnělého svědka je zcela určitě nepřípustná , natož dítěte .

Věc se mohla obejít takto bez zranění, stačilo pouze jen zaklepat a do bytu nevstupovat , dokud nebude matka u dveří a nebude jí vysvětleno , oč běží .

I potom, mohly do bytu vstoupit postupně, tj, s matkou jít dvě policistky a spolu s  dítětem  nechat ve svém pokoji a k tomu jako svědek zacházení obě sociální pracovnice (ale ne tyto , jež již předvedly své umění alias bachařky z koncentračního tábora) a dále umožnit nejprve příchod nějaké blízké osoby , třeba advokáta a pak teprve započít s prohlídkou a ani jednu z osob neomezovat na svobodě , jelikož žádné obvinění proti paní Martině vzneseno nebylo a ani být z ničeho nemůže .

Žádný trestný čin zvaný „neodpovídání“ alias nespolupráce , v otázkách  jež se týkají jejího osobního soukromí , neexistuje , je ochráněn LPS .

Nic z toho výše uvedeného se nemusilo stát .

Takhle jen policie hloupě lže , že o zraněních neví . Tak především dosud nezjistili , že co je standardní u domovní prohlídky spojené se zatýkáním ozbrojeného pachatele , není standardní s domovní prohlídkou nevinné osoby navíc domnělé svědkyně se školním  dítětem .

Tam by bylo standardním postupem to , co jsem výše uvedl *) .

Ale jak vidět , jakýsi pokrok přesto nastal , jelikož zatímco za nacismu gestapo chodilo  „zaklepat“ ve 03h00 , tak dnešní gestapo chodí AŽ v 06h00 .

Nejhorší ale v tuto chvíli je, že paní Martina z Bratislavy nemá svůj notebook na práci ,  tedy jí znemožniili výdělečnou činnost ,

dále její dcerka má ve svém notebooku , úchylnou justicí trpící konspirační paranoiou , zabaveném , své školní úlohy , což jí znemožnuje učení , navíc je zraněná ,

a dále veškeré telefony z domácnosti , jak patřící matce tak  i patřící dcerce , byly zabaveny rovněž , zřejmě  soudce usoudil , že by se mohla 13 letá zraněná dcerka Viktorie domlouvat s islamskými teroristy(dnes je již známo, že to byli jen únosci) na pokračování únosu dvou českých dívek Hanky a Tonky , čímž je matka dokonale odříznuta od světa a není tak schopna v dnešním informačním světě , na těchto věcech zcela již závislém, se bez nich prostě obejít .

Paranoiou trpící policejně  justiční klika nyní hraje mrtvého brouka a nemá snahu alespoň projevit trochu účinné lítosti a poskytnout oběma poškozenkyním , paní Martině a slečně Viktorii alespoň nějakou podporu , spočívající například  ve sjednání a vyslání několika humanitárních pracovníků , pokud možno ne policejní ani justiční provenience , kteří by se na náklad justice a policie snažili po psychologické i materiální a morální a zdravotní stránce obě obyvatelky bytu , uvést do „původního stavu“ včetně úklidu bytu samotného , tj. po dobu , než se z tohoto „standardního“ zásahu dostanou , jim například obstarávat domácnost a poskytnout náhradní spojení se světem , tj, pro obě náhradní notebooky plus náhradní telefony a nahražovat materiálně  po potřebnou dobu , co byl paní Martině v podstatě policejní loupeží znemožněn způsob obživy plus přímé placení spojené s návštěvami lékařů v příčinné souvislosti se zdravotními újmami obou obyvatelek bytu .

V současnosti slovenská policie  tvrdí , že si zásah  u paní Martiny vyžádala česká strana s tím , že se obrátila na slovenské ministerstvo vnitra a to jej iniciovalo následně ve „standardním“ provedení typu GESTAPO a že jen vyhověla žádosti české policie .

A to co vnímá paní Martina jako újmu , tedy rozházené věci v obydlí , nemožnost pracovat v důsledku zabaveného pracovního notebooku  , nemožnost  se  k ní dotelefonovat na zabavená čísla a nemožnost si zatelefonovat kamkoliv v důsledku zabavených telefonů a simm karet  , nemožnost pracovat na internetu , je jen „standardní“ postup , a co se týče slečny Viktorie a nemožnosti chodit do školy a vypracovávat úlohy na zabaveném jejím notebooku a nemožnosti si zavolat a jí se dovolat a jejího zranění  , tak to vše je jen vedlejší efekt , který nese s sebou prý standardní  zásah .

Čímž policie již připravuje půdu proto , že v žádném případě nehodlá nikoho odškodnit a odkáže ji , bude-li oslovena jí ,  na občanský soud , což , jak dobře vědí , bude paní Martině druhotně viktimizovat život a to podobu klidně  i šesti let , což neustojí , jelikož by za tu dobu zestárla dvakrát tolik  a jakákoliv odpověď od policie či justice ji bude připravovat o nervy a čas , asi jako co slovo , to rána .

Stačí si připomenout případ paní Mgr. Jany Zoubkové , překladatelky z německého jazyka ,  zmlácené fízly ve Vodičkově ulici v roce 2000 na zastávce tramvaje poblíž „vyšší dívčí školy“ a nekonečný seriál dalších collateral victims , damages  z českého prostředí až do dnešních nejbližších časů . A tímto se omlouvám, jestli se kvůli tomuto paní Martina dostala do řečí.

Jsem rád, že příběh alespoň pro Antonii a Hanu celkem dobře skončil a paní Martina by na toto vše s polu s dcerou Viktorií ráda již zapomněla.

Toto vše je uvedeno jen proto, aby si každý uvědomil, kam až policie a justice je schopna zajít a poškodit nevinného člověka, dokonce i na přání cizí policie.

Advertisements

Říjen 10, 2013 - Posted by | Různé

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: