Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Porovnání rozdílů mezi jednotlivými mayskými jazyky

V tomhle článku bude ukázáno , jak se některá obvyklá slova liší mezi sebou navzájem v jednotlivých mayských jazycích .

Níže je ještě jednou mapa  osídlení jednotlivými mayskými národy .

Mezoamerika-mapa2

Příklad :

Slovo VODA , AGUA , WATER , ATL :

V jazyce nahuatlu se voda řekne ATl , přičemž -tl  je absolutní suffix , který není nositelem významu , jen zakončením podstatného jména .

Takže je vidět , že se řekne víceméně shodně s mayskými jazyky , kde u některých vymizela počáteční souhláska .

S trochou nadsázky by se dalo říci, že název pro vodu z jazyka nahuatlu je vpodstatě shodný s evropským (třeba chetitsky watar , kde by se dalo říci , že koncový suffix -TL hraje podobnou roli, jako kocovka podstatného jména waTER , kde R samozřejmým způsobem nahrazuje zvuk L  , jelikož tento v nahuatlu se neujal . Počáteční zvuk A ve slově Atl je tím samým jako již v redukované podobě například Agua , což je obdoba dávného keltského –AVA (třeba (OTAVA) .

Starý jazyk Yukatanský  :  HAA

Moderní jazyk Yukatanský :  HA´

Jazyk Lacandoon : HA´

Jazyk Mopan : HA´

Jazyk Quekchi : XA´

Jazyk Quiché : XA´

Jazyk Cakchiquel : YA´

Jazyk Tzutujil : YA´

Jazyk Ahuacatec :

Jazyk Solomec (v  mn. čísle je koncovka -ex , v ostatních jazycích -ob)

Jazyk Pokomam HA´

Jazyk Mam :

Jazyk Huaxtec :  HA´

Další slovo , například METATE  , je ale do španělštiny nicméně převzato přechýleně z jazyka nahuatlu , tedy METLATL  , značí čtyřhranný podélný kámen se třemi nohami , cosi jako kamenný stolek z jednoho kusu kamene  , používaný na mletí zrní .

Tedy :

Starý jazyk Yukatanský  :  CAA

Moderní jazyk Yukatanský :  KA´

Jazyk Lacandoon : KA´

Jazyk Mopan : KA´

Jazyk Quekchi : KA´

Jazyk Quiché : K

Jazyk Cakchiquel : KA´

Jazyk Tzutujil :  KA´

Jazyk Ahuacatec : KA´

Jazyk Solomec KA´

Jazyk Pokomam KA´

Jazyk Mam : KA´ , KA

Jazyk Huaxtec : TSA´

Další slovo na příklad FIREWOOD , DŘÍVÍ NA OHEŇ , MADERA PARA FUEGO

Starý jazyk Yukatanský  :  ÇII (Starý způsob gramatiky, kdy přestože před měkkými samohláskami se C četlo jako S , se ze setrvačnosti užívala cedilla)

Moderní jazyk Yukatanský :  SI´

Jazyk Lacandoon : SI´

Jazyk Mopan : SI´

Jazyk Quekchi : SI´

Jazyk Quiché : SI´

Jazyk Cakchiquel : SI´

Jazyk Tzutujil : SI´

Jazyk Ahuacatec : SI´

Jazyk Solomec : SI´ 

Jazyk Pokomam : SI´

Jazyk Mam : SI´ , SI

Jazyk Huaxtec :  ΘI´ (v tomto mayském jazyce se užívá písmeno theta pro naznačení výslovnosti odpovídající cca jako v češtině dz)

Další slovo DŮM , HOUSE , CASA , CALLI

Starý jazyk Yukatanský  :  ÇII (Starý způsob gramatiky, kdy přestože před měkkými samohláskami se C četlo jako S , se ze setrvačnosti užívala cedilla)

Moderní jazyk Yukatanský :  NAB , OTOT

Jazyk Lacandoon :

Jazyk Mopan :

Jazyk Quekchi :

Jazyk Quiché : NAH´ , OTOOCH

Jazyk Cakchiquel :

Jazyk Tzutujil :

Jazyk Ahuacatec :

Jazyk Solomec :  

Jazyk Pokomam :

Jazyk Mam :

Jazyk Huaxtec :

Reklamy

Červenec 13, 2013 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: