Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Malý slovník slov z jihoamerického jazyka quechua

Nejprve několik slov jež vypadají a znamenají totéž, co slova v evropských jazycích  :

MARCA teritorio , provincia , país – teritorium , provincie , území  – zde je zajímavé, že jejich dávné slovo quechuanské – marca , znamená totéž, jako slovo marka v evropských jazycích , kde rovněž znamená území, např. DANEMARK – Dánská marka – Dánské území (původněji se tím rozumělo (v Evropě) okrajové území či okrajová provincie říše , na jejím pohraničí .Když se pak říše např. rozpadla, tak jednotlivé provincie (okrajové) se osamostatnily a bývalý název -marka si nástupnické útvary ponechaly .Takže asi nejsprávnější je tím pojmem v případě součástí názvů zemí rozumět pojem výše uvedený, tedy území , teritorium či provincie , např . Dánské území , tedy Dinamarca) .Jelikož aby se nějaké území mohlo nějak nazývat, musí být označeno a to je asi zdaleka nejpůvodnější význam toho slova, tudíž i dnes stále také znamená značka , a jako vedlejší efekt pak to , co bylo „značeno“ ,tedy území .

HUASIcasa – dům , zde je zajímavé, že toto slovo vypadá a znamená totéž, jako evropské , např. House , Haus , Huse , v germánských jazycích dům

HUAIRAviento , aire , atmósfera  – vítr , vzduch , ovzduší  – zde je také zajímavé, že se podobá i znamená totéž , co slova v evropských jazycích .

PICCHU pico – štít (horský) , na tomhle slově je rovněž zajímavé , že se podobá a znamená totéž , co slova v evropských jazycích

HIRCA , novým pravopisem  HIRKA – cerro – vrch , kopec , hůrka (zde se ale nejspíše jedná o náhodnou projekci , jako v článku o jazyce nahuatlu TEPEC(v nahuatlu)  – TEPE (turecky)- kopec

MAMAmadre – matka , máma (skoro , jako by byla obě půjčena z češtiny)

TAYTA padre – otec , táta

tato slova jsou v této zvukové podobě obsažena v jejich jazyce velmi dávno, dá se říci, kam až paměť sahá , nejsou importována přes španělské žoldáky .

Slova téhož významu rovněž od Španělů převzali Quechuánci , ale připomínají neklamně španělštinu (padri, papa)

A další známá a méně známá slova :

ACLLA joven doňa escogida de la casa real , virgen del Sol – mladá šlechtična , vybraná a vychovávaná pro královský palác , panna Slunce

PAMPApampa , bamba , llano , campo , terreno , suelo – pampa , pláň , prérie , step, pole , terén , půda , jelikož v češtině máme slovo pampa a to je správně quechuánsky , tak to svědčí o tom, že do češtiny přišlo sice prostřednictvím španělštiny, ale velmi dávno, v době podmanění , jelikož v dnešní a také několik set let staré španělštině je podoba tohoto slova bamba .

TAMPU tambo – albergue , almacén , mesón del camino, venta del camino , – tampu , ubytování , obchod , hostinec při cestě , výčep , krčma při cestě

ULLAYNTAYollantay – especie de árbol – koření ze stromu (např. je místo OLLANTAYTAMBO , tedy správněji ULLANTAYTAMPU ) – vysvětlení bude v překladu zeměpisných názvů .

MACHUviejo – starý

HUAYNA joven – mladý

PICCHU  pico – štít (horský) ,viz výše , slovo je obsaženo v názvu známého místa nad řekou URUBAMBA , tedy URUPAMPA , kde jsou proti sobě dva vrchy Starý vrch a Mladý vrch a na nich obou je osídlení , tedy Starý Vrch a méně známé osídlení , Mladý Vrch , tedy Machu Piccchu a Huayna Picchu .

INTI – sol slunce

RAYMI – fiesta , celebración,  – svátek , slavnost , svatořečení , oslava , slavení

CON

TICCI

HUIRACOCHA

CORI –

CANCHA  – canchopatio , corral , lugar descampado , palacio , estancia , redil  – dvůr domu ,dvůr – ohrada,otevřené prostranství ,palác,usedlost,košár

LLAMA lama – lama , ale tohle slovo vzniklo nedopatřením, Španělé se ptali jak se nazývá to zvíře , tedy “ Cómo se llama „, a domorodci odpověděli llama , tedy to, co slyšeli

PUMApuma – puma , šelma kočovitá  , větší

CONDOR (KUNTUR)condor – kondor

Ta známá písnička El condor pasa , vznikla kdysi velmi dávno a její název původní byl CUNTUR PHAHUAY (nověji KUNTUR PHAWAY) – Kondor letí a v nejrůznějších interpretacích tedy použit do španělštiny přeložený název El condor pasa .

COCAcoca – koka , droga

LIMAabeja – včela

HAHUARjaguar – jaguar , toto slovo , novým pravopisem HAWAR , tedy Španělé slyšeli cca tuto výslovnost(hawar) a jelikož v jejich jazyce zvuk „h“ zanikl , tak jej aproximují pomocí zvuku „našeho českého  ch“ , tedy po jejich způsobu zapsáno pomocí písmene „j“ a jelikož jim činilo potíže i to kulaté „w“ , tak jej zapisovali zprvu „HUA“ a to pomocí dalšího vývoje španělštiny „přitvrdili “ na „GUA“ a tak to učinili v mnoha dalších slovech zeměpisných názvů , viz v článku překlad zeměpisných názvů v jazyce quechua , který teprve píši.

Tudíž  HUAHAR -> „CHčeské“AHUAR“ , tedy „J“AHUAR -> JA“G“UAR .

Tudíž správná výslovnost tohoto zvířete není jaguar  , ale „CH“agvar , kde „CH“ je naše české CH a přepisy v jiných evropských jazycích , např. použitý název pro značku auta YAGUAR , jsou nepochopením situace . To „J“ tam bylo psáno kvůli zvuku „CH“ , podobně jako v ruštině HOTEL zapisují jako CHOTEL .Nicméně ale ve středozemních jazycích to počáteční „H“ se již velmi dávno , krátce po rozpadu římské říše , přestalo vyslovovat , takže Rusové zde „oživují “ aproximací hlásku, jež v tom slově nezaznívá přes tisíc let . V češtině vlastně také ano a asi v podobném duchu tudíž i v azbukou psané ruštině .

QUIPU

QUININE

TUPU –   terreno agrario zemědělský pozemek  ,

HUICUŇI

INCA – gobernante – vladař

HUANACO

HUANO  – guano – ptačí trus

HAUCHOgaucho – honák na pastvě

PUNKU puerto – přístav

**************************************

 

Názvy přírodních věcí a přírodních jevů

Názvy  umělých věcí

Názvy týkající se lidského těla

Názvy povolání

Názvy barev

Pojmy pro porovnání

Názvy zvířat

Názvy číslovek

 

Názvy přírodních věcí a přírodních jevů :

UNU agua , agua mezclada con algo otro – voda jako taková , resp. voda smíchaná s něčím jiným , např. ve spojení s jiným pojmem , případně jako taková s určitou vlastností vzniklou smíšením .

YACU agua , aguada , aguas , manantial , agual , cualquier líquido – voda , studna , pramen , vody , koupele, lázně , pramenitý , vodnatý , cokoliv tekuté  

PAQCHIRI  – salto de agua – vodopád

PARA lluvia – déšť

ALLPA  – tierra , terreno , polvo de terreno , suelo , tierra de labor – země , terén , prach země , půda , orná ,zemědělská půda

CANACU (KANAKU) – fuego – oheň

LASTA – nieve – sníh

QASA nieve , nevada – sníh , sněžení

HIRCA (HIRKA)- monte – hora

PICCHU (PIKCHU)- pico (de monte) , monte – horský štít , hora

HIRCA (HIRKA)- cerro – vrch , hora

QAQAroca , peňa , paso – skála , útes , stopa , přechod , úžlabina , průsmyk

ARIQ – volcán – sopka

NINA URQU volcán – sopka

NINATA SITAQ URQUvolcán – vulkán, sopka

INTI – Sol – Slunce

QUILLA (KILLA) Mes , Luna , regla , menstruación  – Měsíc , Luna , perioda (měsíční) – krvácení , menstruace

SUYU país , territorio , territorio dentro de un país , regin , zona , franja – země, území , území uvnitř země , zona , okraj , pruh , lem

 Tenhle pojem  je použit v jejich názvu pro území , vládané quechuanskými národy včele s Incou , tedy TAHUANTINSUYU (TAWANTINSUYU )

Jako celek se Tahuantinsuyu dělila na čtyři vyšší celky , tedy

ANTISUYU Region Oriental , Region del Este , Region selvatica al este del Qosqo – Východní Oblat  , Kraj Lesnatý , Divoký , Hrubý (při okraji Amazonie , jež je pochopitelně na východ od ) území Inků , je lesnatá a divoká – proto ten název )

CHINCHASUYURegion del Norte , desde parroquia de Santa Anna del Cuzco hasta Quito o Pasto – Severní Oblast  , od farnosti Santa Anna del Cuzco až po Quito nebo Pasto

CUNTISUYU (KUNTISUYU) Region Occidental – Region del Oeste , que ocupaba todo en el oeste desde Amazonia al mar – Západní Oblast – jež zabírala vše na západ od Amazonie k moři

CULLASUYU (QULLASUYU) Region del Sur , Bolivia y la parte más meridional del Perú – Oblast Jižní , Bolivie a větší poledníková část Peru

CULLA ( QULLA ) majestuoso , esplendido ,  eminencia , excelencia – majestátní , skvělý , výlučný , nadmíru výtečný

CHINCHAseptentrional (orientacion), norte – severní směr , sever

CUNTI (KUNTI) occidental (orientacion) , oeste –  západní směr , západ

ANTI oriental (orientacion) , este , tierra orientala andina , es decir la selva poblada por los Anticuna  –  východní směr , východ , země východní andská  , to znamená pokryté lesy podle Anticunu 

ANTI Andes – Andy , tierra de los Andes o Antis – Andy , země And nebo Ant

 

 

Názvy umělých věcí :

QHIPUY (KHIPUY)quipu – kipu – anudar , hacer un quipu , fijar palabras del sistema quipu – zauzlení , tvořit quipu , vázat slova v systému quipu ,

CHAQRA (CHAKRA) campo , terreno , maizal – pole , terén , kukuřičné pole   (maíz – kukuřice , -al -prastará latinská přípona pro výrobu přídavného jména z podst. jm. – např. Provence – Provençal , Nice – Niçal , cañavera – cañaveral )

HALLMAY campo – pole

CUCHUNA (KUCHUNA)cuchillo – nůž

CUCHUQ (KUCHUQ) – cuchillo – nůž

Q´UTUNA (K´UTUNA) cuchillo – nůž – první tři výrazy vznikly zřejmě , dle podoby se španělským slovem , pouhým převzetím a přizpůsoběním koncovkou

P´ITINA cuchillo– nůž

P´ITIQcuchillo – nůž

PATACHA – mesa – stůl

HUAMPAR (WAMPAR) mesa – stůl

 

 

Názvy číslovek :

HUC – HUK un , uno , una , jeden , jedna – 1

ISCAY (ISKAY)dos – dvě – 2

QUIMSA (KIMSA) tres – tři – 3

CHUSCU (CHUSKU) cuatro – čtyři – 4

PICHCA (PICHQA)cinco – pět – 5 – tenhle název se opravdu čte pička a tak někteří chlapi v Čechách a na Balkáně říkají neslušně ženám

SUCTA (SUQTA)seis – šest – 6

CANCHIS (QANCHIS) siete – sedm – 7

PUSAC (PUSAQ)ocho – osm – 8

ISCUN (ISQUN)nueve – devět – 9

CHUNCA ( CHUNKA)diez – deset – 10

CHUNCA HUCNIYUC (CHUNKA HUKNIYUQ)once – jedenáct – 11

CHUNCA ISCAYNIYUC ( CHUNKA ISKAYNIYUQ) doce – dvanáct – 12

CHUNCA QUIMSAYUC (CHUNKA KIMSAYUQ) – trece   třináct 13

CHUNCA TAHUAYUC (CHUNKA TAWAYUQ) catorce – čtrnáct – 14

CHUNCA PICHCAYUC (CHUNKA PICHQAYUQ)quince – patnáct – 15

CHUNCA SUCTAYUC ( CHUNKA SUQTAYUQ) diez y seis (dieciseis) – šestnáct – 16

CHUNCA CANCHISNIYUC  ( CHUNKA QANCHISNIYUQ) diez y siete (diecisiete) – sedmnáct- 17

CHUNCA PUSACNIYUC ( CHINKA PUSAQNIYUQ) – diez y ocho (dieciocho) – osmnáct – 18

CHUNCA ISCUNNIYUC (CHUNKA ISQUNNIYUQ) diez y nueve (diecinueve) – devatenáct – 19

ISCAY CHUNCA (ISKAY CHUNKA) veinte – dvacet – 20

21

 

 

Způsob, jak jsou zde zapsána slova v quechuanštině, je klasický pomocí tehdejší španělské modifikované gramatiky pro potřebu jazyka quechua (v závorce pokud možno také novější – viz níže) .

Je také novější způsob zapisování gramatiky , ale má tu nevýhodu, že se vytvořil až později v nové době a tím, že zjednodušuje slova, která v tomto jazyce jsou převážně složená , je to shlukovací jazyk jako nahuatl  , pak ztrácejí informaci o tom , jak vznikla .

Zvuk „š“ byl ve staré gramatice X , v nové SH , zvuk „kulaté v“ byl jako HU+samohláska , někde i souhláska a v nové gramatice jako W  .

 

Bohužel ale není zdaleka tak důsledná , jako gramatika klasického nahuatlu , jelikož zejména zvuk „naše K“ se vyjadřuje často i tam , kde to není nutně třeba buď „c“ , resp „samotné q“ a i po zavedení nové gramatiky , kde se v zásadě jen zaměnilo „c“ (původně psané před tvrdými samohláskami jako „k“) za „k“ . Asi hlavním důvodem bylo , pro nás neobvyklé zřetězení KH , kdy samotné CH by zkreslovalo situaci a „neumělo“ rozlišit od zvuku „č“ , nicméně je občas zapisováno jako QH .

Na článek bude navazovat překlad zeměpisných názvů v jazyce quechua a v dalším bude jednoduchý přehled gramatiky jazyka quechua .

Reklamy

Červen 22, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Jižní Ameriky

komentáře 2 »

  1. Nádherné obrázky, tam by se mi líbilo. Obdivuji vaše znalosti, klobouk dolů před vaším blogem.

    komentář od Amelie | Srpen 27, 2013

  2. Dobrý den ,

    děkuji Vám , zabývat se Střední a Jižní Amerikou mne baví a je dobré své znalosti si nenechat jen pro sebe .

    Na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Srpen 27, 2013


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: