Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Vznik názvů pro mexické aztécké číslovky v nahuatlu a co původně znamenaly

 

Mexikové Aztékové uváděli, že každá číslice v jejich jazyce koresponduje kromě věcí přírodních také s každým prstem lidského těla .

Tedy :

1 – CE uno – jedna – pochází od slova CECEC – značí chlad , CECELIC , resp. CECELTIC- značí nějakou věc čerstvou , tedy také zelenou , také nedávno(čerstvě dozrálé) malé ovoce a rovněž se jím nazývá nejmenší prst , malíček  – tedy meňique (španělsky)

2 – OMEdos – dvě – pochází od slova OMACIC – vzrůstající  , a také se vztahuje k prstu zvanému prsteník  – anular  (španělsky) – (jenže to slovo v češtině je pro prsten od slova prst  , ve španělštině od slova anillo (kroužek – asi jako Slováci říkají obrúčka) , název dali především proto, že postupováním od malíčku (při počítání , tak pochopitelně je prst prsteníček pochopitelně větší , tedy „dorůstající“

3 – YEItres – tři  – pochází od slova YECTLI – nějaká věc dobrá , zručná , správná a vztahuje se k prstu prostřednímu pro svůj největší rozměr , tedy cordial (španělsky)

K tomu malé odbočení :

Jelikož tedy je prostřední , tedy třetí prst od malíčku , ale i od palce největší  ,  je tedy nejsilnější (málokdo unese např. nákupní tašku na malíčku zavěšenu , ale téměř každý unese tutéž tašku na prostředníčku) .

A dále samozřejmě se uplatňuje i při milování , jak se říká prstění , jelikož pochopitelně je nejdelší a také nejsilnější a lze jím dosáhnout nejhlouběji do ženiny či dívčiny vaginy , samozřejmě něžně , laskavě a opatrně  , aby to dívku či ženu nebolelo , takže pokud možno s dlouhou  předehrou a důkladným zvlhčením  , nikdy ne hned ,, a jen , když si to dívka či žena přeje či začne přát .

Takže se tento prst stal synonymem zručnosti a šikovnosti , správné věci .

Výše zmíněná užití tomu pochopitelně nasvědčují (dobře vykonat práci či zručně si počínat a šikovně pomilovat ženu je jistě správná záležitost).

Takže když chtěl Mexik svému příteli naznačit , že udělal správnou věc, např., jeden pomohl druhému , tak na znamení pozdravu vztyčil prostředníček , čímž si upomínali tu předchozí vzájemnou zkušenost a to se pochopitelně všeobecně ujalo .

Asi jako vztyčený palec , tak má obdobný efekt , jelikož to tedy za starověkého Říma znamenalo , dát život poraženému gladiátorovi .

Dát život je samozřejmě správná věc a tak to také je tohle gesto , vztyčeného palce dodnes vnímáno – vztyčit při pozdravu palec – jako gesto správné věci .

Proto je velmi podivné , když např. za nejzávažnější dopravní přestupek v Německu lze obdržet pokutu až 2180 E , ale za gesto vztyčeného prostředníčku až 6000 E .

Je to neuvěřitelně pokrytecké .

Jsem toho názoru , že jako nebudu kriminalizovat obyvatele Bulharska za to ,  že vodorovným kýváním hlavy vyjadřuje souhlas a nebudu tvrdit , že klame  ,  ale naopak respektovat jeho zažitý zvyk ,

tak rovněž by měla EU respektovat ,  když se dva lidé mezi sebou dohodnou , že vztyčený prostředníček je pro ně symbolem správné věci , tak i když toto gesto mezi sebou užijí na veřejnosti , tak to bude EU a její , musím říci fízlové , respektovat .

Vždy , pokud by se dotčený gestem chtěl ohradit ,  že to byla urážka , tak by mělo být povinností , aby to také náležitě prokázal .

A ne kriminalizovat gesto jako takové .

To již tu jednou bylo, asi jako bolševici vyrobili myšlenku , že  kdo měl kozu , byl hned označen jako kulak . 

4 – NAHUIcuatro – čtyři – pochází od slova NAHUATIA – řídit , poručit, přikázat , nasměrovat ,  ukázat , také se vztahuje k prstu ukazováček (asi jako že směr lze „nařídit“ ukazováčkem) , tedy índice (španělsky)

5 – MACUILLI – cinco – pět -pochází od slova MAITL – ruka , resp. pěst – puňo – (španělsky)  , což značí sevření pěti prstů , jinak pátému prstu palci pak takto rovněž říkali Aztékové a pulgar (španělsky) 

6 – CHICUACE – seis – šest

7 – CHICOME – siete – sedm

8 – CHICUEYI , také CHICYEI – ochoosm

9 – CHICNAHUI , také  CHICONAHUI – nueve devět

Další číslice 6, 7 , 8 , 9  vzhledem k tomu, že jsou v druhé části slova tvořeny opět číslicemi výše popsanými 1,2,3,4 , tak jim pouze předchází slovo chic a tudíž chicuace , chicome , chicueyi , chicnahui  značí (vysvětlení níže) plná(ruka) jedna , plná(ruka) dvě , plná(ruka) tři , plná(ruka) čtyři .

Totiž slovo CHICO  , značí junto – plno, více , hojně , čili plno (jako plná,celá ruka alias pět prstů , tedy pět a jelikož je šest jako CHICUACE , tedy plno a  jedna (plno jako plná, celá ruka , tedy pět(prstů)) , dá pět a k tomu jednaa , tedy šest a to samé i pro číslovky sedm, osm, devět.

10 – MATLACTLIdiez – deset  – slovo vzniklo v nahuatlu zřejmě od  ruce(obě) sevřené – jelikož jedna ruka sevřená činí pět , tak dvě(ale jelikož jsou končetiny v párech) tak přesněji obě ruce činí pět + pět , tedy deset , také by to ale mohlo být od slov MA(itl) + TLAC(a)tl+I = MATLACTLI , to I na konci by pak mohlo být doplněno kvůli snazší výslovnosti a dohromady by to znamenalo ruce člověka (tedy obě , a to je pochopitelně 5+5 = 10 ) 

Tedy ještě jednou :

MAITL(nebo také MAHITL) – mano – ruka

TLACATL – hombre – čověk

Tedy MA(itl)+ TLAC((A)tl)) + – TLI = MATLACTLI – ruce člověka , jelikož jsou dvě , tudíž takto slovně zdůrazněné se mohlo toto slovo stát zdrojovým výrazem pro počet 10 .

Dále také první destítka dle názvu v mexickém – aztéckém jazyce nahuatlu značí to nahoře a druhá desítka pak to co je dole .

Totiž prvních deset číslic odvozovali od počítání na prstech jedné ruky (jako první pětku) a doplňkově s užitím názvů prstů jedné ruky pak i druhou pětku, což tvoří první desítku a jelikož ruce jsou i u nás  medicínsky zvané končetiny horní , tak název , který je obsažen v první desítce – nahoře , koresponduje s rukami (jsou zkrátka vůči tělu nahoře) .

Další , tedy druhá desítka je odvozrena od počítání s prsty nohy a to je třetí pětka a k ní přidružená druhá pětka a pochopitelně , i u nás se medicínsky nohy nazvají končetiny dolní , tak potom i název v nahuatlu koresponduje s nohami (jsou zkrátku vůči tělu „dole“) .

Další číslovky, tj. 11,12,13,14

Ty jsou odvozeny jako třetí pětka a sice jelikož se skládají z názvu pro druhou pětku, tedy obě ruce,

obsahují MATLACTLI a k tomu číslovku pro jedna, resp. dvě, resp. tři, resp. čtyři

Tedy

11 – MATLACCE once – jedenáct

12 – MATLACOMEdoce – dvanáct

13 – MATLACUEYItrece – třináct

14 – MATLACNAHUI catorce – čtrnáct

Čili vzniklo z pojmu matlactli – obě ruce a zde užito  jako obě ruce jedna, obě ruce dvě , obě ruce tři , obě ruce čtyři , tedy obě ruce jako pět a pět prstů , tedy deset a postupně k tomu jedna,dvě , tři , čtyři

-15 – CAXTOLLIquince – patnáct , pokusím se dohledat  , co vlastně kdysi tím mínili .

16 – CAXTOLCE , také CAXTOLLI ON CE – diez y seis – šestnáct

17 – CAXTOLOME  , také CAXTOLLI ON OME – diez y siete – sedmnáct

18 –  CAXTOLYEI , také CAXTILLI ON YEI – diez y ocho – osmnáct

19 –  CAXTOLNAHUI ,také CAXTOLLI ON NAHUI , diez y nueve , devatenáct

20 – CEMPOHUALLI ,resp. CEMPOALLI – jednou dvacet , viz vysvětlení u mexických číslovek pro libovolný řád .

Slovo Pohualli , resp. Poalli , značí počet a rovnou se říká kolikrát , tedy i jen pro jedinou dvacítku , asi jako v němčině obvykle neřeknou tisíc sto , ale ein tausend hundert (nebo elf hundert – ale šlo mi o to ukázat, že i u jiných národů se zdůrazňuje počet v řádu , i když je jen jeden .)

Advertisements

Červen 13, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: