Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Znalost Mayů získaná pozorováním Venuše a uplatnění jejích cyklů v kalendáři

Venuše, tak jak je ji možno pozorovat na obloze , celkem lhostejno, kdy zahájíme pozorování, tak , označíme-li si stanovisko a záměrnou přímku z tohoto stanoviska na Venuši a stabilizujeme např. rysku , uplyne celkem 584 dní (přesněji 583.9***) , než se zase objeví na této záměrné přímce .

Toto lze realizovat i bez nejjednoduššího optického přístroje  .

Jenže na kamennných stélách jsou na území Mayů z tzv. klasického období ( před opuštěním jejich měst) též vyznačeny i jednotlivé fáze Venuše . Jsem rád, že to potvrzuje i Iberoamerický institut v Praze a nejen ten .

Jenže tím začíná problém .

V Evropě se uvádí , že poprvé byly spatřeny pomocí dalekohledu Galileo Galileiem (1610)  .

Již dříve , za časů Koperníka si uvědomil Kepler, že „bylo-li by možno nějakým způsobem jednou v budoucnosti spatřit fáze Venuše, bude možné definitivně říci , co kolem čeho obíhá“ . (Modelů bylo několik,  Slunce i Venuše  kolem Země , resp. Venuše kolem Slunce a to obojí kolem Země , resp. Venuše i Země kolem Slunce) – to nebylo tehdy vůbec zřejmé , a obě hypotézy šly vysvětlit pomocí tzv. epicyklů- pomocných kružnic .

Nicméně , jelikož na území Mayů nejsou tak vhodné pozorovací podmínky (nad pralesm , jímž byla obklopena města Mayů , se stále vznáší mlžný opar , přesto fáze Venuše jsou Mayi zaznamenány a tudíž pochopitelně nejprve spatřeny .

Jen pro zajímavost , stačí když si zájemce , např. za dobrého počasí na horách , daleko od městského tzv. světelného  znečištění, vezme s sebou dalekohled , stačí třeba starý teodolit a nejprve vyhledá očima Venuši a pokusí se zjistit neozbrojeným okem, v jaké se nalézá fázi .

Ani ten nejlepší pozorovatel ale žádnou jednoduše neuvidí .

Pak stačí pozorovat dalekohledem (např. s 30* zvětšením) a fáze najednou bude na dosti zřetelném Venušině disku patrná .

Důvod, proč ji nelze spatřit tu fázi Venuše ani celý její disk pouhým okem , je jasný .

Úhlová velikost celého kotouče Venuše je právě tak veliká za jejího úplňku jako  nejmenší , okem rozlišitelná úhlová velikost .(52 vteřin Venuše , 49 vteřin lidský zrak ,ale oční lékaři uvádí 60 vteřin , ale praktická hodnota spíše 98 vteřin ).

Jelikož vzdálenost od vstupní oční pupily na sítnici je cca 17 mm a na sítnici jso citlivé prvky – tyčinky . Jejich průměr je cca 4 μm , tedy 0.004 mm .

To určuje tedy nejmenší rozlišitelný úhel , který činí 0.004 / 17 * 206265 vteřin = 49 vteřin .

Aby se dala např. úsečka rozeznat jako úsečka , znamená to především rozeznat její krajní body jako dva zvlášť body a mezi nimi tím pádem vzdálenost.

To je realizováno tím, že jeden krajní bod se zobrazí na jednu tyčinku , druhý krajní na další tyčinku a mezi nimi musí být ještě jedna další tyčinka , minimálně .

Takže , paprsek od Venušina disku (levý ) padne do prostoru jedné tyčinky, totéž pravý a mezi nimi je ještě jedna tyčinka .

Ta tam musí být proto, že musí být zaznamenána změna intenzity světla , jinak by se již úsečka jevila jako světlá skvrna a nerozlišitelnou délkou .

Je-li Venuše nejblíže Zemi , je vzdálenost cca 50 000 000 000 m a je ve fázi úplněk , tedy jeví se jako plný disk .

Je-li tzv. ve fázi první, resp. poslední čtvrť , nachází se ve vzdálenosti cca 180 000 000 000 m , tedy jeví se jako srpek .

Průměr Venušina disku je cca 12 500 000 m .

Úhlová velikost je v prvním případě 12 500 km / 50 000 000 km * RO (ve vteřinách) , tedy Ro = 180 stupňů  * 3600 vteřin / PI = 206 265 vteřin

Tedy paralaktický úhel činí 52 vteřin .

Úhlová velikost ve druhém případě činí jen 12 500 / 180 000 000 * 206 265 vteřin = 14 vteřin .

Ta vzdálenost ve fázi první čtvrti je dána jako přepona , jejíž příslušné odvěsny jsou  Země – Slunce – 150 000 000 km a Venuš – Slunce – 100 000 000 km .

Jelikož padne-li paprsek světelný na vnitřní plochu tyčinky poblíž prostřední tyčinky a totéž druhý krajní paprsek , je tedy mezi nimi na sítnici vzdálenost o průměru prostřední tyčinky a nepatrná hodnota k okraji tyčinky , tedy 0.004 mm + 2 * 0.000 5 mm = cca 0.005 mm .

 

Tedy , v nejlepším případě by teoreticky mohl být Venušin disk pozorován jako disk s rozlišitelnými okraji a nikoliv jako pouhý zářící bod, jenže aby tyčinka na sítnici zaznamenala světelný vjem , musí dopadnout na prostředek a pak bude činit vzdálenost na sítnici 2 * r/2 + r (tyčinky) tedy 2 * 0.004/2 + 0.004 = 0.008 mm , což odpovídá paralaktickému úhlu 2*  49 vteřin  tedy 98 vteřin .

A  jelikož však Venušin disk i v maximálním přiblížení Venuše k Zemi dá paralaktický úhel pouze 52 vteřin ,  

tak běžně spatřit Venuši jako disk prostě nelze .

Jen snad ve výjimečném případě , vysoko v horách bez rušivých jevů ovzduší a člověk s maximálně dobrým zrakem , který má tyčinky citlivé v celé ploše , by mohl snad spatřit Venuši jako disk při maximálním přiblížení .

Za běžného stavu atmosféry, jaká panuje v zemi Mayů však nikoliv .

Co se týče fází , tak to je nprosto vyloučeno, spatřit je pouhým zrakem , jeliož v první a poslední čtvrti dají, jak výše uvedeno , jen 14 vteřin a to je hluboko pod hypotetickou rozlišovací mezí 49 vteřin v optimálním případě , tedy nepatrně více, než čtvrtina minimální hodnoty okem rozlišitelného úhlu .

Spíše je správnější pro minimální rozlišovací úhel počítat dvojnásobnou hodnotu , tedy 2 * 49 = 98 vteřin cca 1.5 minuty .

 

Čili z toho nevyhnutelně nutně vyplývá, že aby mohli Mayové na kamenných stélách vyznačit fázi Venuše a k ní vztahnout aktuální datum , musili nejprve tu fázi vidět a jak jinak, než optickým zařízením , srovnatelným s nejjednodušším dalekohledem .

Je to více než jsté z toho důvodu, uvědomíme-li si, jak dokázali opracovávat tzv. křišťálové lebky z horského křišťálu broušením proti ose a s pohyblivou spodní čelistí , tzv. lebka z LUBAANTUNU .

Její výroba by i dnes pomocí nejlepší technologie a nejzručnějších opracovatelů drahých kamenů , jací jsou např. v Amsterodammu a Antverpách , byla obtížným úkolem .

S největší pravděpodobností by se nepovedla na první pokus .

Jakákoliv oprava totiž není možná .

Dále je také známo, že v CUAUHTEMALANU – Guatemale , byli velmi zruční brusiči a klenotníci , kteří dokázali opracovávat vypuklé objekty, tedy vlastně to, co nazýváme spojné čočky  .

Pochopitelně že každý brusič se podívá skrz broušený kámen a nevyhnutelně si všimne, že obraz skrz něj je zvětšený .

Rovněž dokázali zkusmo opracovat i tvar vydutý , tedy to ,čemu říkáme čočky rozptylné a jelikož je člověk tvor zvídavý  tak není problém se opět podívat a povšimnout si, že obraz je zmenšený .

A pochopitelně se lze také podívat přes několik takovýchto opracovaných kamenů a na několik pokusů , s výrobou křišťálové lebky nesrovnatelně jednodušších , a zařízení na způsob nejjednoduššího dalekohledu je k dispozici .

To jak oba opracované kameny  přidrželi , nebo je vložili do duté hole nebo trubky z pálené hlíny, je to nejmenší  .

Jedině tak si lze vysvětlit jejich zaznamené pozorování fází Venuše .

To , že se žádný dalekohled nenašel, nás nemusí mýlit, třeba na své objevení v některém z mayských měst teprve čeká . Nebo posloužily broušené průhledné kameny po opuštění měst jako nepochopený artefakt coby ozdobné kameny do náhrdelníku .

Výroba čoček jednoduchého tvaru i z toho horského křišťálu je nesrovnatelně jednodušší úkon, než ten , který by musil být užit při výrobě výše zmíněné křišťálové lebky , např. z Lubaantunu .

Takže Mayové si povšimli pozorováním, že náš sluneční rok činí 5/8* 584 dní = 365 dní .

Čili 5 Venušiných cyklů , kdy se Venuše znovu objeví na téže záměrné přímce = 8 HAABů, tedy 5* 584 (Venuše) = 8 * 365 (Země).

Těch 584 dní je pochopitelně tzv. synodický oběh , tedy setkávací . To slovo je i ve slově synagoga , tedy setkání , vésti .

A tento vztah , 5*Venuše = 8*HAAB je použit jako další kalendářní cyklus , ještě dopíši

Venuša samotná , tedy její těžiště, vykoná ucelenou dráhu za cca 225 dní (přesněji 224.7) kolem Slunce .

Dále , sklon osy cca 3 stupně , tedy úhel mezi normálou (kolmicí na rovinu) její dráhy a rotační osou činí ty 3 stupně .

Dále její vlastní rotace cc 245 (možná 243) dní .

To v důsledku znamená, že rotuje zpětně , retrográdně .

Čili se nedotáčí.

Tj. kdyby měla tzv. vázanou rotaci, měla by stále stejnou tvář na Slunce a její den by trval jako její rok, tedy právě těch 225 dní, a jelikož jí otočení kolem osy trvá o 360 stupňů dobu 243-245 dní, tedy více , než její rok, znamená to, že se ani nedotáčí na prostou synchronizaci , proto je retrográdní .

V důsledku toho také trvá sluneční den na Venušině povrchu 117 dní , to proto, že  se nedotáčí a navíc putuje po oběžné dráze , což znamená také, že Slunce na jejím povrchu vychází opačně , tedy na západě a zachází na východě .

Další zvláštností Venuše také je, že za jednou 584 dní je nejblíže Zemi a dokonce právě když je k Zemi nejblíže, tak k ní ukazuje tutéž tvář .

Čili jako by se snad v důsledku gravitace, zesynchronizoval pohyb Venuše tak, že tentýž útvar jejího povrchu (tvář) v okamžiku maximálního přiblížení Venuše k Zemi , se za dalších 584 dní objeví opět proti Zemi .

Tato znalost je ale známa teprve nedávno , jelikož je problém rozpoznat na jejím cca 500km vzdušném obalu nějaké výrazné útvary a na její terén není vidět již vůbec .

Mayové ji nazývali XAMEN EK – estrella obscura- Temná hvězda , Ek – obscuro , Xamen – hvězda .

KŘIŠŤÁLOVÁ LEBKA Z LUBAANTUNU

KŘIŠŤÁLOVÁ LEBKA Z LUBAANTUNU

 

 

 

 

 

 

Název města LUBAANTUN sice znamená , Lugar de piedras caídas ,  Místo padlých (povalených) kamenů .

Není ale původní a původní název se doposud nepodařilo zjistit .

Název dali spontánně místní domorodi , potomci slavných Mayů z klasického období , kteří zkrátka jen označili slovně místo v pralese  a říkali : „Tam co jsou ty popadané kameny „,  jedním slovem Lubaantun .

O té lebce z Lubaantunu sice říkají vědci i tzv. skeptikové , že je podvrh , ale přitom způsob, který by mohl říci , zda to podvrh je , nechtějí použít.

Totiž , nejprve , tvrdí-li, že je cca z r. 1850 , tak by musili tedy nechat takový „podvrh“ zkusmo vyrobit.

Bylo by to to nejpoctivější , co lze učinit.

(Asi jako Thor Heyerdhal , aby podpořil možnosti plaveb v jednoduchých plavidlech přes oceán, tak je také zrealisoval (tj. provedl důkazy takříkajíc svým vlastním tělem).

Od té doby již nikdo nemůže říci, že takové plavby byly nemožné .)

Již v tu chvíli by je legrace přešla.

Totiž , musili by sehnat klenotníka, který by používal pouze techniku a nástroje na úrovni r. 1845 , tedy světlo při olejových lampách resp. svíčkách a pracovat v dílně , kde nebude ani náhodou soudobé vybavení (např. ani tekoucí voda z vodovodu ani splachovací WC – jen tak lze objektivně napodobit podmínky vzniku , žádná lednice , žádné komunikační pojítka , žádný internet , žádná elektrická energie , jen totéž, co bylo v manufakturách v polovině 19. stl.

Další zajímavá situace by nastala, při zaplacení zálohy na onen „padělek“ .

Pravděpodobně by těmto  skeptičkým vědcům  nejpozději v této chvíli došlo, že jde do tuhého .

Další problém by nastal při shánění právě takového materiálu .

Další problém by nastal , když by při opracování tzv. proti ose , se v nečekanou chvíli , třeba jako na zlost těsně před dokončením, výrobek poničil .

Jakákoliv oprava je ale nemožná .

Takže celé martyrium znovu , včetně placení .

Zřejmě by to stálo obrovské množství peněž a času .

Ale čím více  času i peněz na tuto eskapádu s padělkem vynaložených , tím lépe .

Alespoň by postupně začalo ubývat zpochybňovačů .

Pravděpodobně by výsledný záměrný padělek ani při sebepečlivější práci nepředčil předlohu .

A navíc , kde by měl mít ten padělatel – klenotník mít tu předlohu , z čeho a jakou , jsem toho názoru, že nejvýše skutečnou lebku člověka , jelikož lebka z Lubaantunu je jen jedna , nemá žádnou předlohu a tudíž ani v době skeptiky proklamovaného padělání .

Prostě , jedna věc je ze sterilního prostředí nějaké kanceláře vytvářet zpochybňující názory , jiná věc je ale je tedy pokusit se prokázat v terénu tyto zpochybňující hypotézy.

Kdyby se totiž pokus těmito skeptiky realisovaný , povedl , alespoň nějak ,,  již by od té chvíle nemohl nikdo říci , že to tak být nemohlo , tj. lebka vyrobena záměrně  nedávno v Evropě a posléze předstírán její objev v Lubaantunu a nikoliv ve Střední Americe v dávné minulosti pořízená .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Advertisements

Červen 2, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: