Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Slova , která přešla z egyptského jazyka do evropských jazyků

V dnešních evropských jazycích používáme dnes a denně slova , jež  byla zaznamenána v Egyptě před cca  6000 lety .

Např. když soud tzv. přizná satisfakci , mi říkáme zadostiučinění , tak vlastně jen opakuje název bohyně Sotis .

Ta měla v popisu práce , když se někomu přihodila nespravedlivost, křivda , tak si šel postěžovat do chrámu bohyně Sotis a říkali (Egypťané) , že Sotis Tobě učiní zadosti ( jako že mu dá za pravdu) .

Takže slovo satisfaktion je složeno z prastarého názvu SOTIS + FACERE (Sotis činí) , z infinitivu facere , je pak faktion – činění , konání .

Takže vlastně Římané říkali Sotis učiní (za dosti) – jelikož každý věděl, oč běží, tak to slovo za dosti tam již nepsali ani nevyslovovali .

Britové říkají satisfy (ale to jen zjednodušují latinskou koncovku) . To O  nebo A ve slově Sotis není podstatné , jelikož tím, že nezapisovali vnitřní samohlásky , tak se již nedozvíme, jak to slovo bylo , zda Satis , či Sotis .

To Sotis se píše pod vlivem řečtiny , ale Řekové vůbec nezachycovali slova věrně . Neměli to ve zvyku , jelikož i jim nejbližší příbuzné kmeny, hovořící řecky , byly pro ně nevzdělané.

Arabové dodnes uvádí, že nepřítomnost samohlásek v písmu vyjadřuje jejich nestálost v jazyce .

*********

Další užívané slovo je DESERT – poušť , což je egyptsky DEŠERET  (DŠRT) , ve španělštině např. desierto .

Proto také svévolně opustit vojenský útvar je desertovat (opustit) a to je od starého egyptského slova.

*********

Další je slovo pro název psa , jehož nazývali jako Otvírač cest UPUAUT , ale takto psáno je vlastně jen VPVAVT a to lze čís i nazvuk U i zvuk V a další samohlásky jsou nepodstatné.

Britové jej nazývají VIPET (nějakého jejich psa) .

*********

Slovo CHEMIE je také vlastně egyptské , totiž dodnes , i v příbuzném jazyce dodnes používaném , koptštině (v Etiopii ) nazývají Egypt jako KÉME , KHÉME , KÉMET , což značí Tmavá Země .

A jelikož při balzamovacích pracích lidí a zvířat se naučili medicíně a přípravě medikamentů i zpracování kovů a slitin , tak souhrn těchto laboratorních prací nazývali ti, kteří od nich se tomuto umění přiučili, jako umění z Tmavé Země , tedy umění ze země KHÉME .

Arabové , kteří to od nich také převzali, to umění nazývali stejně , teda AL CHIMIA , ten ukazovací člen je navíc, není nositelem významu a zvuk KH na začátku slova nahradili znělejším CH .

Tím vzniklo slovo ALCHIMIA – ALCHIMIE a z toho (al) CHEMIE – tedy CHEMIE . Takže ve slově chem(ie) je obsažen původní název  KHEM(et) – Egypt .

To , že se ve slově ALCHYMIE píše tvrdé i je jen taková gramatická nedůslednost jazykovědců , kteří zaměnili nesprávnou úvahou písmeno , jelikož Y je vlastně zvuk U , resp. V ve všech jazycích této oblasti , i v řečtině byl do doby , dokud je nepřeválcovali Římané .

*********

Další slovo je např. velbloud – CAMEL -, to je staré jméno GIMEL , jež posloužilo pro název písmene G , které dodnes přežívá v řečtině jako gama (ale tam již pochopitelně nic konktrétního nevyjadřuje, jen zvuk na počátku slova gama , tedy G) .

*********

Také lev – LEO , když chtěli v egyptštině vyjádřit samotný zvuk L , tak použili obrázek lva , jelikož na počátku je zvuk L  a také pro zápis neegyptských jmen . Tohle písmeno bylo mezi prvními rozluštěnými Champolionem , např. ve slově PTO L MEES , K L EOPATRA a pod . (Pro čtenářky , pokud mají v koupelně oblíbený dlaždicový motiv s egyptskými výjevy , tak mají-li dlaždici s Kleopatrou , tak mezi písmeny je obrázek lva , celý nápis bývá v kartuši a čte se od shora dolů) .

*********

Slovo Fenix pro ptáka , který se obnovuje , je převzato ze egyptského slova pro kámen BEN .

Na začátku je zvuk B a hlásky jako b,p,f  jsou neznělé .

Řekové jen převzali starý příběh o vznášejícím se kameni , ve kterém přicestovali učitelé z vesmíru , jak uvádí ve městě IVNV (Ionu , resp. Onu) , dnes se jmenuje Heliopolis .

Jelikož člověk , který spatřil onen výjev , tak přirovnával, že „něco“  jako „kámen“ – BEN , v ohni sestoupilo.

Posléze také tentýž předmět BEN , zažehl oheň a opět se vznesl a zůstavil po sobě „popel“ .

Jelikož pozorovatel onoho výjevu disponoval jen slovní zásobou na úrovni beduina , tak pochopitelně svým kamarádům u ohně mohl říci jen to ,že něco jako kámen se vzneslo (jako pták, jelikož beduin ví, že obvykle létají ptáci) a udělalo oheň a vzneslo se ze svého popela .

Pochopitelně, jelikož beduin ví, že oheň vše stráví , i ptáka , tak musil říci , že se vznesl ze svého popela , jemuž předcházel oheň , jelikož zase „ví“ , že oheň obvykle zanechává popel .

A to vše o mnoho let později slyšeli Řekové , kteří si podmanili Egypt a slovo kámen vypustili a už jen pro to přirovnání k létání, tedy ptáku použili jimi zaslechnuté a nedůsledně zapsané slovo BEN – FEN a opatřili koncovkou ix , tedy BEN(ix) – FEN(ix)

*********

Dále např. slovo pramen , ve starověké egyptštině je BIR , jenže právě takovou zvukovou podobu má i arabský výraz pro pramen , resp. studnu , rovněž BIR .

Např. stálá archeologická výprava z Čech v Egyptě pracuje na lokalitě Bir Šauíš , Studna četníkova, jelikož si pozemek v blízkosti této archeologické lokality koupil egyptský četník na penzi a archeologové potřebují nějak označit svou lokalitu názvem .

V našich evropských jazycích je slovo třeba BRUN(e) – rovněž studna či pramen , to n ve slově Brun není podstatné , jelikož se objevilo až později .

I samo slovo pramen je téhož původu , PRAM(en) , to en je jen koncovka , jež není nositelem významu a hlásky b , p jsou zaměnitelné vzhledem k neznělosti .

V tomhle případě ale slovo není zřejmě převzaté , ale je to asi jakési pradávné slovo , zřejmě ani Arabové a jim podobní jej nemají od Egypťanů , ale „odpradávna“ , téměř všechny národy jako z „jednoho zdroje“ snad z doby , kdy lidé začali artikulovat .

*********

A ještě pár slov z jiných jazyků , která jsou dodnes užívána v nezměněném významu dodnes :

Např. zlo je i včeštině běs , např. besnota je slovensky vzteklina ,  zlo je i v dnešní němčině boese a to je velmi staré chaldejské slovo , jež užívali např. zaříkavači ve své průpovídce  „Hilka hilka , beša , beša – Kliď se kliď se , zlo , zlo  “ .

V kurdštině a podobných jazycích je slovo SPA a znamená přesně totéž , co v evropských jazycích – horké prameny , tedy souhrnně lázně .

 Hotely mívají v názvu slůvko INN , ale to je rovněž z chaldejštiny INANI , kde značí pohostinný dům , čili „hospodu“  .

 Ze sumerštiny zřejmě přejaly všechny ostatní jazyky slova jako MYRH (myrha) , GYPS (sádra) , alKEHAL (alkohol, to slůvko al je až daleko později Araby přidaný určitý člen) , CANA (třtina)

Slovo pro hrad je také zajímavé , CASTRO , CASTRum , CASTEL , KASR, KSAR , v arabštině, právě proto nepsali samohlásky, že vysvětlovali, že nepřítomnost samohlásek v písmu vyjadřuje jejich nestálost v jazyce. Je hezky vidět, jak arabský výraz pro hrad je v zásadě co do zvukové podoby shodný , tedy KASR –  KASTRum , slovní kmen KASTR v latině je nositelem významu a -um je jen koncovka , a jelikož zvuk s a t je neznělý , tak výslovnostně splývá . Podobná redukce se ostatně děje dodnes i ve středozemních jazycích , především v italštině .Vybral jsem výslovnost arabskou, používanou v Iráku a okolí . Výslovnost KSAR se spíš používá v zemích MAGHRIBu – západu , tedy saharských .

 

Reklamy

Březen 23, 2009 - Posted by | Různé

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: