Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Něco o našem písmu

O písmu užívaném v Evropě se sice říká ,že je fénické , ale ve skutečnosti je především egyptské .

Sice především proto, že názvy písmen v semitském jazyce odpovídají „obrázku“ , který to písmeno představuje a ten je shodný s „obrázkem“ , užitým pro totéž písmeno v egyptském písmu , konkrétně v době , kdy již bylo k dispozici i  fonetické, které však bylo používáno jen sporadicky , především pro zapisování cizích, neegyptských jmen .

Např. písmeno béth (beta) , tak slovo samo znamená dům(ve féničtině i hebrejštině ) a pro toto písmeno byl vybrán obrázek , který znázorňuje půdorys domu a jelikož je to fonetické písmo, tak se jím rozuměl již jen ten zvuk na začátku .

Asi jako když policajti hláskují A jako Adam , ale nemají na mysli žádného Adama, ale jen zvuk na počátku slova Adam . 

Ten samý obrázek, půdorysu domu , je i v egyptském písmu a tam znamená rovněž dům (ovšem že vyslovovaný egyptsky PER )

Podobně je tomu s písmenem K – Kaf – Kapa .

Vlastně to je ruka v nárysu (malíková hrana + ukazovák a palec schematicky) a na začátku je pochopitelně zvuk K .

A takovýchto znaků je cca 11 , jež mají svůj původ v egyptském písmu .

Ten samý znak je ovšem i v egyptském písmu , kde rovněž znamená ruku a řekne se SAF .

Nicméně , obojí vlastně znamená jako chop(iti) (to je to , co umí ruka).

Ještě dříve se řekla tuším CHeB a z toho je SEP , resp. SAF , to slovo se vyskytuje i v nám známých evropských jazycích , ale i v izolovaných jazycích , jako třeba PINTINTDŽARA (v Austrálii u domorodců a dost našich slov je v jejich jazyce , ale ne proto, že by je snad převzali , ale  mají je minimálně tak dávno, jak je starý praindoevropský jazyk a ještě i déle)  ve stejném významu .

Obchodníci z Fénicie , prakticky založení , prostě jen převzali pro své obchodní potřeby a snadné zapisování obchodních komodit písmo od Egypťanů , se kterými byli v bezprostředním styku a spontánně od nich všechny beduínské kmeny, se kterými se na cestách setkávali , proto nikoliv náhodou mají v podstatě všechny národy z této oblasti stejné názvy pro obdobná písmena , případně d0plněná již dle své provenience a potřeb o další znaky . Samozřejmě, že na rozdíl od Egypťanů se u nich toto písmo rozšířilo rychle , jelikož neměli na rozdíl od Egypťanů čas, zabývat se složitými znaky a proto je pochopitelně náležitě maximálně zjednodušili lineárně .

Čili nevzniklo, jak se do sebe zahledění vědci snaží tvrdit , ve Fénicii , ale v Egyptě, kde nicméně  pouze stagnovalo a teprve až se na scéně objevili prakticky uvažující obchodníci, v tomhle případě Fénického původu , tak teprve se rozšířilo a vylepšilo .

 

Názvy písmen vznikly jako :

ALÍF (alef) – býk (alfa) , vzniklo z něj v latině A , i v řečtině

BÉTHdům (beta) , vzniklo z něj v latině B , i vřečtině

GIMEL  – camel – (gama) – velbloud  (ro zajímavost , tohle slovo, jež je na cigaretách značky CAMEL , tak pochází také ze starověké egyptštiny a odtud přešlo do všech možných jazyků) , vzniklo z něj v latině C , G , v řečtině G

DALETH – delta – dveře , vzniklo z něj v latině D

HE – vzniklo z něj E v latině , neví se s určitostí, co zobrazoval

WAW – vzniklo z něj F v latině – upsilon , resp. ypsilon – neví se s určitostí, co zobrazoval

HETH – héta , éta , dnes ita – stěna , vzniklo z něj v latině H

YODH – iota – ruka (rovněž) , vzniklo z něj v latině I , J

KAF – kapa – ruka , vzniklo z něj K , ale ne v latině (tam se K neujalo), ale v etruštině a jiných

LAMED – LAMBDA – neví se s určitostí, který předmět představoval , vzniklo z něj v latině i řečtině L

MEM – mí – voda , vzniklo z něj v latině M

NUN – ný- ryba (rovněž) vzniklo z něj v latině N

AJIN – ve féničtině, hebrejštině , aramejštině , amharštině , arabštině a dalších  – oko , vzniklo z něj v latině O

PE – pí – ústa (pusa) , vzniklo z něj v latině P

QOF – kvé – opice , vzniklo z něj Q v latině a „chvíli“ bylo i ve staré řečtině

REŠ – ró – hlava (např. arabsky i dnes je hlava RAS) – , vzniklo z něj v latině R

SINzub – do hebrejštiny byl užito jako šín (Š) a také do ruštiny jako ŠA, ŠČA  a jeho obraz , o 90  ° otočený byl užit do řečtiny jako velká sigma S), vzniklo z něj v latině S (také otočením o 90 °

Tav – tau – stopa , vzniklo z něj vlatině T

WAW – vzniklo z něj SAMECH – sigma – ryba (rovněž) a z něj v řečtině ksí a v latině X , jinak slovo jako název samech, později v řečtině sigma, byl užit pro název písmene našeho S , vzhledově modifikovaného (jako jablíčko se šťopkou) , ale neví se , co představoval  obrázek

ZAJIN – zeta – meč (kuriosně El Zorro vkresloval do svých nepřátel rovněž písmeno Z a sice pomocí nástroje zvaného meč, tedy fénicky zajin, což je současně název onoho písmene Z, dalo by se říci „svůj k svému“) 

 

Ještě dokreslím odpovídající obrázky pro ilustraci .

 

Pozn. V dnešní nové řečtině mají celkem TŘI písmena , jež reprezentují zvuk I, z toho dvě naprosto zbytečná . A sice I (iota) , Y (upsilon – ypsilon) , H (heta , eta , ita) .

V důsledku toho je v dnešní řečtině vlastně nemožné napsat jména jako HEPA (héra) , takže jen HPA (ted íra) , není již HEPAKLEIΩΣ  (heraklios) , ale HPAKLEIΩΣ (íraklios) .

Jak to „řeší “ se jmény HΩMEP (homér) , resp. HADEΣ (hádes) , nevím . Každopádně se tak velmi zkresluje a ztrácí informace. Je to velmi podivné vylepšení jazyka .

Zvláštně  z toho pak  vychází i jméno hlavního města .

Pokud ve starověké řečtině chtěli slyšet zvukovou podobu athéné (bez užití semitského písmena tét – thét – theta a jeho specifické výslovnosti) , tak tedy psali ATHENAI (alfa , tau , heta , epsilon , ný , alfa , iota)   A T H E N A I .

Pokud chtěli slyšet jen zvuk aténé , tak psali alfa , tau epsilon , ný , alfa , iota. , tedy A T E N A I .

Ještě je nutno dodat, že vlastně písmeno vzhledu E (epsilon) vzniklo z grafické podoby H .

Každobádně v dnešní nové řečtině jen píší alfa , tau , ita , ný , alfa , iota , tedy A T H N A I a čtou jako ATÍNÉ .

Takže pokusy , jež nám presentují naši vědci z ústavů , např. pro jazyk český a podobně , jsou divné . Divné proto, že dělají , jako by H v řečtině sále existovalo, čemuž tak dávno není. Takže např. ten fotbalový klub  , jehož jméno v mediích vyslovují jako panatinajkos je vlastně panatínékos, jelikož v dnešní novořečtině jej nazývají Pí Alfa Ný Alfa Tau Ita Ný Alfa Iota Kapa Omega Sigma , tedy  ΠΑΝΑΤΗNAIKΩΣ , takže by se to mělo buď přepsat jako (1:1)  PANTHNAIKOS , nebo již jen foneticky PANATINEKOS .

 Ve skutečnosti písmeno vzhledu Y je upsilon a představovalo zvuk na počátku, tedy U a proto mu britové říkají VAJ , tedy to je starovéké fénické VAV a po odebrání spodní svislé příčky dostaneme špičaté V a proto mu Němci říkají FAU a teprve , např. ve španělštině až v 16. stl. se „zakulatělo“ a udělalo se U , takže Y , V , U je stále totéž písmeno . Dvojité W je jen až uměle dotvořené pro potřebu germánských jazyků .

Čili ve starověké řečtině se četlo důsledně jako U , takže KYKLOS je (kuklos, KYNOS je kunos , BYBLOS (to je ale fénické – je BUBLOS , í když z toho udělali BIBLOS a proto také dodnes , tam kam vliv Řeků nedosáhl, tak na Dobrém mysu (Mys Bon v Tunisu) na jeho Krásné výspě byl hrad , psáno fénicky BYRSA a četli jej Bursa a jelikož se tam scházeli jako na bezpečném místě obchodníci , tak jít „za obchodem“ se řeklo „jít na Bursu“ a tohle slovo v nezměněné podobě přečkalo až do naší doby . Takže díky Fénickým Karthagincům se obchoduje na BYRSE (vyslovované Bursa) , a ne na BYRSE ( vyslovované Byrsa) .

 

 Ještě pozn. : Na wikipedii tvrdí ,že prý burza je od slova měšeč v latině . Sice slovo měšec se řekne bursa , ale to je asi tak vše .

Ve skutečnosti se burza jmenuje dle toho , co je pro ni typické , totiž okamžité obchodování ve velkém .

A to se právě odehrávalo v Karthágu a jelikož  na pobřeží , kde byl i obchodní přístav , tak se tam také tyčil hrad BYRSA (tedy BURSA) . A jelikož přístav přitahuje i nekalé živly ,tak se v okolí toho hradu pochopitelně procházely stráže a obchodníci se mohli cítit bezpeční .

Čili když přijely do přístavu nákladní galéry , tak samozřejmě jejich zboží mělo i své kupce .Tudíž obchodníci řekli , jde se obchodovat na Bursu a později zkráceně , Jde se na Bursu .

A pochopitelně množství zboží , které činilo obrat , bylo pro toto místo typické .

A jelikož na obchodu záleží svět , tak i po zničení Karthága i jeho hradu Byrsa (bursa) název zůstal včetně okolností , jež se k němu vázaly , tj. obchodování ve velkém.

A tohle slovo pochopitelně ožilo v novější době , např. v Antverpách , ale v podstatě jen navázali na tradici Karthaginských velkoobchodníků , která přečkala .

Je pošetilé tvrdit, že někdy cca 1531 , dá se říci v roce podmanění Aztécké říše , když se rozvíjel obchod s drahými kovy a komoditami exploatovanými ve Střední Americe , se nějaká skupina antverpských obchodníků sešla a jako jeden z bodů svého programu měla , kterak nazvati nový velkoobchod s naloupenými  komoditami ze Střední Ameriky .

Dle české wikipedie by byl prý postup ten, že nějaký , blíže neurčený obchodník vzal na schůzi ostatních obchodníků latinský slovník a nazval tento velkoobchod s americkými komoditami dle latinského výrazu pro měšec  (latinsky bursa) . To je velmi pošetilé .

Takhle vůbec život nefunguje . Slovo tu již od zavedených a rozených velkoobchodníků , jakými Karthaginci byli , tedy bylo , znamenalo pojem pro přístav (jako třeba Antverpy) přistávající galéry, resp. galeony s komoditami (totéž jako v Karthágu) a obchodníci , kteří musí produkovat zisk rovněž (to se dodnes od dob Karthága až do doby Antverp nezměnilo) .

Jediné, co je pravda, je že náhodně se promítá slovo váček či měšec do slova bursa fénické – kartaghinské provenience . V podstatě zaměňují příčiny s důsledky. 

Váček na peníze je v nejlepším případě atributem maloobchodu a spíše nedostatku , ale nikoliv velkoobchodu .

Na německé wikipedii jsou již opatrnější , tam dokonce pro jistotu vyrukovali se třemi teoriemi (Es gibt dreie Theorien des Namens Bursa) : jedna se týká měšce( jako v české v.) , druhá dle patricijské rodiny De Bourse a třetí verze prý dle jména přístavu Bruggy .

Já se tomu jen směji , jelikož když opatrní Němci již nemluví o tom, že to je tak a tak natvrdo , jako na české , a raději jen hovoří o 3 teoriích, tak já dodávám, kde jsou tři teorie, tak může být i čtvrá .

Ta Karthaginská sedí podle všech hledisek a navíc tak i fungovala několik set let . 

 

Ostatně Britové název mědi vyslovují stále cooper , koneckonců , jako v latině cuprum , ale nicméně ti samí latinsky hovořící jméno ostrova přechýlili z KYPRos , když se ještě vyslovovalo jako kupros , na CYPRUS a tak to přešl do většiny jazyků jako římany poškozená výslovnost  .

Podobná situace je u názvu kormidelníka – KYBERNÉTÉS  a jelikož to četli Řekové KUBERNÉTÉS , tak to přešlo , dá se říci včas, do latiny jako např. GUBERNÁTOR , GUV(B)ERNER a v ostatních jazycích , třeba v angličtině jen přizpůsobili vyslvované starořecké U na O, takže zůstalo GOVERNMENT  . Jinak kormidlu říkají v latině tuším GUBERNIO .

Jak se vyvíjel název města na Dobrém mysu :

KARTÁGO (KART ÁGO) , KARTHÁGO (KART  HÁGO) – tedy NEA POLIS , KART HADAŠT , KART CHADAŠT , KARCHEDÓN (KAR CHEDÓN)

 

abc

abc

 

 

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Advertisements

Březen 15, 2009 - Posted by | Různé

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: