Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Názvy číslovek ve středoamerickém mayském jazyce a způsob užití a jejich zapisování – Names of numerals in the Central America´s maya´s language and method of utilisation and theirs notation

Sedmdesátá čtvrtá strana mayského kodexu drážďanského

Sedmdesátá čtvrtá strana mayského kodexu drážďanského

Sedmdesátá třetí strana mayského kodexu drážďanského
Sedmdesátá třetí strana mayského kodexu drážďanského

Mayský číselný systém je dvacítkový, poziční, tj. s nulou .

Ve skutečnosti se používal ve dvojím provedení .

V některých vědeckých publikacích je uváděn jen jediný způsob jejich užití , tj. v kalendářních výpočtech, kde na druhé řádové pozici je modifikace, kdy se místo 20^2 = 400 objeví 20 * 18 = 360 a pak dále pořád * 20 .

V dalších vědeckých publikacích nicméně uvádí obojí způsob, já si též myslím že užití bylo dvojí .

Tj. na druhé řádové pozici kromě kalendářové verze bylo 20^2=400 .

Z toho jednoduchého důvodu, jelikož Mayové nebyli živi pouze kalendářem a astronomií , ale také běžným životem spojeným s obchodováním .

Je nepochybné, že tak, jako u později se rozvinutého národa Mexiků-Aztéků byla mluva co se číslovek týče, přesně dvacítková , tak i mayské jazyky mají mluvu co do názvů číslovek rovněž přesně dvacítkovou .

Čili mají  striktně název pro řád dvacítek , čtyřstovek, osmitisíců i více .

A verze kalendářní samozřejmě má svou modifikovanou mluvu, kde se druhý řád jmenuje dvacet dní, třetí řád 360 dní  , tedy zde je ta modifikace s násobkem osmnácti a to je tun (přibližný rok o 360 dnech) .

Čili pochopitelně nepočítali pro vyjadřování např. zboží (tj. kupecké počty) v názvech, jež vyjadřují počty dní .

A naopak, bylo by nepraktické nazývat striktně dvacítkovou mluvou modifikovanou soustavu s faktorem 18 (na druhé pozici) pro kalendářní a astronomické vyjadřování .

Také , co je zajímavé , když se podíváme na vzhled číslic, a uvědomíme si, že např. Aztékové nazývali první a druhou „pětku“ slovem MACUILLI a MATLACTLI a obojí obsahuje název pro ruku – MAITL , je systém pro vyjádření číslic od jedné do devatenácti jasný .

Tedy v průřezuje prst jako tlustá tečka a celá dlaň je jako pruh.

Takže číslice pro 1,2,3,4 jsou ° , ° °, ° ° ° , ° ° ° °, a jelikož pět prstů je samozřejmě celá ruka (dlaň) , tak nakreslili jeden pruh —– .

Pro druhou pětici obdobně , tedy   jeden pruh + 1,2,3,4 tečky

Pro třetí pětici dva pruhy + 1,2,3,4 tečky .

Pro čtvrtou pětici tři pruhy + 1,2,3,4 tečky.

Řád dvacet byla tečka + nula ve tvaru prázdné lastury .

Řád čtyřista byl tečka + dvě nuly .

A tak pořád dál , čili řád osm tisíc byl jedna tečka + tři nuly .

 V kalendářních výpočtech se ovšem řády nazývají s počtem dní , tj. , takže ta čísla také nenazývali běžnou dvacítkovou mluvou , takže 7231 (rozuměno dní) neřekli jako osmnáct čtyřista dvacet jedenáct, ale  jeden katun nula tun jeden uinal jedenáct  kin  , tedy maysky řečeno : HUN katun catac HUN uinal catac BULUK kin , tam, kde řád není přítomen (je obsažen nula krát) , tak se samozřejmě neříká nula tunů .

Rovněž tak se při vyjadřování běžných čísel neužívá slovního vyjádření pro mezilehlý řád , který není obsažen (tj. je nula krát) , ale ani v evropských jazycícch to není běžně zvykem , jen tam kde chceme specielně pečlivě hláskovat číslo (např. dlouhé číslo bankovního účtu při hovoru s telofonním bankéřem) .

Tak trochu to připomíná počítání Japonců , ale ne z hlediska modifikace řádů číselné soustavy .

Ti mají zvlášť číslovky pro věci s převládajícím jedním rozměrem (podélného tvaru), zvlášť pro věci plošného tvaru s převládajícími dvěma rozměry a zvlášť pro věci  objemového charakteru, tj, s výraznými třemi rozměry .

jeden den – kin

dvacet dní – uinal

třistašedesát  dní – přibližný rok – tun

dvacet tunů  – katun

čtyřista tunů  – baktun

osmtisíc  tunů  – pictun

sto šedestá tisíc tunů – kalabtun

tři miliony dvěstě tisíc tunů – kinchiltun

šedesát čtyři milionů tunů  – alautun

sto dvacet osm milionů tunů – hablatun – tento řád je méně známý a jelikož v něm zřejmě nebyla vyjádřena žádná alespoň jednotka , nebyl prakticky užíván . Asi jako máme pojmenování pro vingtilion (milion na dvacátou) , ale prakticky se neužívá, jednodušší je napsat 10^120 .

(pozn. v mayských jazycích mají dva zvuky „k“ a běžný zapisují pomocí „c“ před tvrdými samohláskami a „qu“ před měkkými samohláskami a tzv. zadní „k“ zapisují pomocí našeho „k“  před všemi samohláskami.)

Názvy jednotlivých číslovek v mayštině :

protože v různých verzích mayštiny je mnoho samohlásek i zřetězených a jejich výslovnost velmi obtížná, zvolil jsem jednodušší verzi jejich zápisu , která je kombinací lakandoonštiny a yucatánské mayštiny a quiché . 

hun – uno – jeden – 1

ca – dos – dva – 2

ox – tres – tři – 3

can – cuatro – čtyři – 4

ho – cinco – pět – 5

huak – seis – šest – 6

huuk – siete – sedm -7

huaxak – ocho – osm – 8

bolon – nueve – devět – 9

lahun – diez – deset – 10

buluk – once – jedenáct – 11 – zde je zajímavé, že název je bez návaznosti na číslici pět ,  resp. deset.

calahun – doce – dvanáct – 12 také lahca , vlastně  dva deset

oxlahun – trece – třináct -13 , vlastně tři deset

canlahun – catorce – čtrnáct – 14 , vlastně čtyři deset

holahun – quince- patnáct – 15 , vlastně pět deset

huaclahun – diez y seis – šestnáct – 16 , vlastně šest deset

huuklahun – diez y siete – sedmnáct – 17 , vlastně sedm deset

huaxaklahun – diez y ocho – osmnáct – 18  , vlastně osm deset

bolonlahun – diez y nueve – devatenáct – 19 – vlastně devět deset

Je zajímavé. že mají názvy pro čísla od jedné do 9 bez souvislosti s číslem pět , desítka je mezilehlý řád , obdoba druhé pětky u Aztéků , ale nemají pojem pro první pětku, ani pro třetí pětku a čísla od jedenácti do devatenácti říkají v obdobném duchu, jako u nás v Evropě, tj. když řekneme kupříkladu třináct, vlastně řekneme tři na deset (to ct je pozůstatek konce slova děsať- dě + s(a)ť  , sť  – dalo ct  

Další řády se konstruují rovněž zleva, tj. dvacet je také jedna dvacet , ale to první číslo, značí kolikrát , zatímco dříve se automaticky rozumělo, že se přičítá

Dále pro čísla mezi jednotlivými dvacítkami se pokládá slůvko catac – a (plus)

hunkal – veinte – dvacet – 20 , vlastně jednou dvacet

hunkal catac hun – veinte uno – dvacet jedna – 21 , vlastně jednou dvacet a jedna 

huncal catac ca – veinte dos – dvacet dva -22 , vlastně jednou dvacet a dva

huncal catac ox – veinte tres – dvacet tři – 23 , vlastně jednou dvacet a tři

cakal – cuarenta – čtyřicet – 40 – vlastně dva dvacet

oxkal – sesenta – šedesát – 60 , vlastně tři dvacet

cancal – ochenta – osmdesát , 80 , vlastně čtyři dvacet

hokal – cien – sto – 100  , vlastně pět dvacet

hokal catac lahun – cien y diez – sto deset – 110 , vlastně pět dvacet a deset

lahunkal – dos cientos – dvěstě – 200 , vlastně deset dvacet

holahunkal – tres cientos – třista – 300 , vlastně pět deset dvacet , tedy patnáct dvacet 

bak – cuatro ciento – čtyřista – 400 , nová řádová číslovka

hunbak catac hokal – cinco cientos – pět set – 500 , vlastně jednou čtyřista a pět dvacet

hunbak catac lahunkal  – seis cientos – šest set – 600 , vlastně jednou čtyřista a deset dvacet

hunbak catac holahunkal – siete cientos – 700 , vlastně jednou čtyřista a patnáct dvacet

cabak – ocho cientos – osm set – 800 , vlastně dva čtyřista

cabak catac hokal – nueve cientos – devět set – 900 , vlastně dva čtyřista a pět dvacet

cabak catac lahunkal – dva čtyřista a deset dvacet – mil – tisíc – 1000 m vlastně dva čtyřista a deset dvacet

hunpic – ocho mil – osm tisíc – 8000 – vlastně jednou osm tisíc

Pozn. : u kalendářních výpočtů, jak si pozorné čtenářky povšimly, je u názvu pro 20 let uvedeno katun , pro čtyřista let baktun a osm tisíc let je uvedeno pictun , jelikož ka(l) je dvacet , bak je čtyřista , pic je osm tisíc .

 

 

Čtyři zachované mayské kodexy - knihy leporello

Čtyři zachované mayské kodexy - knihy leporello

První strana mayského kodexu drážďanského

První strana mayského kodexu drážďanského sedmdesátá čtvrtá strana mayského kodexu drážďanského

MAYSKÉ ČÍSLICE

MAYSKÉ ČÍSLICE

MAYSKÉ ČÍSLICE A POUŽITÍ

MAYSKÉ ČÍSLICE A POUŽITÍ

Reklamy

Únor 20, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

komentářů 7 »

  1. Prosím Vás pěkně někoho, aby mi poradil jak by bylo zapsáno číslo 2222
    v Mayském číslování.Děkují za řešení.

    komentář od převod číslic | Březen 31, 2011

  2. Můžete mi poslat i mail: zbysek.firla@seznam.cz

    komentář od převod číslic | Březen 31, 2011

  3. Dobrý den , děkuji , že jste si přečetl mé stránky .
    Číslo 2222 se zapíše jako 5*400 + 11* 20 + 1*2 = 5*20^2+11*20^1+2*20^0=2000 + 220 + 2

    komentář od aztli | Březen 31, 2011

  4. Takže je to jako v mayském jazyce (asi lacandoon – jeden z mayských jazyků): hobak catac bulukkal catac ca =
    ho (5) bak(400) , buluk (11) kal (20) , ca(2)

    komentář od aztli | Březen 31, 2011

  5. > Děkuji za odpověď. Jedná se opravdu o hru Geochaching. Jmenovitě o Mystery chache – Ycatan Já mám teorii že slova pod piktogramy nic neznamenají a že je to jen šifra. Proto jsem vznesl tento dotaz. O jiném odborníkovi na toto téma nevím. Podud něco zjistíte budu strašně rád. Krabičku jsme sice už našli ale vyluštěno nemáme a to nás mrzí. Moc děkujeme za Váš čas. Zdraví J. Hoblak

    komentář od Prosím o pomoc | Duben 13, 2011

  6. Dobry den,
    muzete mi, prosim, pomoci s prepsanim datumu 22.4.2011 do mayske verze. Moc Vam dekuji

    komentář od slavka | Únor 22, 2012

  7. Dobrý den , děkuji Vám za dotaz , rád Vám pomohu , učiním to během dneška a pošlu na Váš email .

    Zatím na shledanou

    Milan Kochaník

    Dobrý den , posílám Vám převedené datum 22. 4. 2011 do mayského způsobu počítání :

    22. dubna 2011 odpovídá 6 CHUEN (v TZOLKINu) proti 19 POP (v HAABu) a to je
    12 BACTUN 19 KATUN 18 TUN 5 UINAL 11 KIN

    napsali to asi takto :

    ——————————-

    12 BAKTUN | 19 KATUN

    18 TUN | 5 UINAL

    11 KIN | 6 CHUEN

    19 POP

    ——————————-

    Takhle přibližně sloupcově po dvojicích údajů .

    Ta první dvě 6 CHUEN 19 POP říkají jednoznačně polohu dne v intervalu 18 980 dní , tedy 52 let a ten interval vznikne násobením kombinací čísel 73 * 260 dní , resp. 52 * 365 dní a dále 365 = 5 * 73 , takže za těch 73 kusů 260 denních cyklů se odehraje také 52 kusů 365 denní cyklů a současně 365 dní je 5 * 73 .

    A dále také je 260 = 20 * 13 a také 364 je 28 * 13 + jeden den navíc . Takže do toho jsou zakomponována důležitá čísla a propojeny oba kalendářní cykly , 28 dní je skoro oběh měsíce , 13 * je tedy vidět za rok v úplňku a dvacítková je početní soustava , se kterou pracovali a 365 dní je běžný rok .

    Takže proto Mayové ještě vedli Dlouhý počet, aby věděli , kolik dní přesně uplynulo od jisté události . Což vypočíst v našem nejde tak jednoduše . Zde stačí odečíst dvě čísla a je to snadné .

    Je to podle přiřazení , jak bylo kdysi vědci dohodnuto na způsob tehdejších badatelů Goodmana , Thompsona a Martineze . Také se samozřejmě objevily o nové způsoby , které vychází z nově nalezených textů a dále také z rozdílů , ke kterým došlo v minulosti mezi samotnými různými mayskými národy , když opustily stará sídla a po delší odmlce znovu používali a navazovali na počítání času , ale ne vše se jim zachovalo .

    Zatím na shledanou

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Únor 23, 2012


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: