Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Aztécký kalendář

Symboly dni v aztéckém kalendáři

Symboly dní v aztéckém kalendáři

Byl dvojího provedení

jeden 260 denní , zvaný TONALPOHUALLI , což znamená počet dní , který měl dvacet tzv. třináctic , nebyly to měsíce , ale jednotlivé listy po třinácti dnech s příslušným denním znamením .

a další  365 denní zvaný XIUHPOHUALLI , což znamená vzácný počet  , který měl  osmnáct měsíců po dvaceti dnech a pět dní na konci roku zvaných NEMONTEMI – inútiles – neužitečných , které byly pokládány za nepříznivé a v těchto dnech se nedoporučovala zahajovat práce . 

V rámci slunečního kalendáře , tedy 365 denního se používaly cykly :

MEZTALI – mes de veinte días – měsíc o dvaceti dnech (20)

XIHUITLaňo de tres cientos sesento cinco días – rok o třista šedesáti pěti dnech (365)

TLALPILLIperíode de trece aňos – perioda o 13 letech , tedy 4745 dnech (4745)

XIUHTLALPILLIperído de cenquenta dos aňos – perioda 52 let , tedy 18980 dní (18980)

HUEHUETLALPILLIperíodo de ciento cuatro aňos – perioda 104 let , tedy 37960 dní (37960)

Názvy dní ve 260 denním kalendáři včetně  působnosti podle světové strany a jí příslušející barvě  

  • 1 cipactli – cocodrillo – krokodýl – východ – bílá
  • 2 ehecatl – viento – vítr – sever – černá
  • 3 calli – casa – dům – západ – červená
  • 4 cuetzpalin – lagartija – ještěrka – jih – modrá
  • 5 coatl – serpiente – had  – východ – bílá
  • 6 miquiztli – muerte – smrt – sever – černá
  • 7 mazatl – venado – jelen – západ – červená
  • 8 tochtli – conejo – králík – jih – modrá
  • 9 atl – agua – voda – východ – bílá
  • 10 itzcuintli – perro – pes – sever – černá
  • 11 ozomatli –  mono – opice – západ – červená
  • 12 malinalli – hierba – tráva – jih – modrá
  • 13 acatl – caňa – třtina – východ – bílá
  • 14 ocelotl – jaguar – jaguar – černá
  • 15 cuauhtli – águila – orel – západ – červená
  • 16 cozcacuauhtli – buitre – sup – modrá
  • 17 ollin – terremoto – zemětřesení – východ – bílá
  • 18 tecpatl  – cuchillo – nůž – sever – černá
  • 19 quiahuitl – lluvia – déšť – západ – červená
  • 20 xochitl – flor – květina  – jih – modrá

Jednotlivé znaky, přiřazené pro jednotlivé dny byly současně také spojeny se symboly pro barvu a světovou stránu .

Rovněž bylo tzv. třináct pánů dne TONALTECUHTIN a devět pánů noci YOHUALTECUHTIN a tito PÁNI vládli jednotlivým částem dne , tedy celkem 22 kusů PÁNŮ dne a noci rovná se 22 „hodin“ , takže dostavit se v určitou hodinu u nás je obdobou toho, jako u nich dostavit se v době vlády příslušného pána dne , resp. noci

Každý nový 365 denní rok – XIHUITL začínal dnem calli , tochtli , acatl , tecpatl , což byli tzv. nositelé nového 365 denního roku .

Pozn.: U jiných národů ale byly barvy rozdílné pro jednotlivé světové strany a symboly víceméně shodné , příadně přeskupené . Např. u Mayů je žlutá barvou jihu .

 Symbol pro třtinu sice připomíná píšťalu, ale název je ACATL a to je jen třtina, pokud by chtěli název píšťala, napsali by např.  ACATLAPITZALLI , což je jako ACA(tl) + TLAPITZALLI , asi jako píšťala ze třtiny  .

Cyklus běžel následovně :

Ce  calli    1  dům

Ome cuetzpalin   2  ještěrka

Yei coatl   3 had

Nahui miquiztli   4  smrt

Macuil mazatl    5  jelen

Chicuace tochtli     6  králík

Chicome atl   7  voda

Chicueyi itzcuintli   8 pes

Chicnahui ozomatli   9 opice

Matlactli malinalli    10 tráva

Matlacce acatl  11 třtina

Matlacome ocelotl   12  jaguár

Matlacueyi cuauhtli   13 orel

Ce cozcacuauhtli     1 sup

Ome ollin   2 zemětřesení

Yei tecpatl  3 pazourkový nůž

Nahui quiahuitl  4 déšť

Macuilli xochitl   5 květina

Chicuace cipactli   6 krokodýl

Chicome ehecatl     7 vítr

a tak pořád dál .

Než se vystřídaly všechny kombinace , uplynulo 260dní

 

Názvy jednotlivých měsíců v kalendářním cyklu 365 dní :

ATLCAHUALOfin  de las lluvias – konec dešťů

TLACAXIPEHUALIZTLIdesolamiento – stahování kůže z člověka

TOZOZTONTLIpequeňa velación – krátká lídka

HUEYTOZOZTLIgran velación – velká stráž

TOXCATLsarta de maíz – šňůra(náhrdelník) z kukuřice

ETZALCUALIZTLIcomida de maíz i de fríjol tierno – jídlo z kukuřice a fazolí

TECUHILHUIITONTLIpequeňa fiesta de los seňores – malý svátek pánů

HUEYTECUHILHUITLgran fiesta de los seňores  – velký svátek pánů

TLAXOCHIMACOofrenda de flores – obětování květin

XOCOHUETZIcaída de frutos – padání ovoce

OCHPANIZTLIbarrida de calles – zametání ulic

PACHTONTLIepoca de poco heno – období mála sena

HUEYPACHTLI – epoca de mucho heno – období hojnosti sena

QUECHOLLIflamenco – plameňák (vzácná pera)

PANQUETZALIZTLIizamiento de banderas – vztyčování vlajky

HUEYMICCAILHUITLgran fiesta de los muertes – velký svátek mrtvých

ATEMOZTLIcascada o caída de aguas – padání vod – vodopády

TITITLretraimiento – svraštělý

IZCALLIresurgimiento –  vzkříšení

 

Vyobrazení pro jednotlivé měsíce slunečního roku :

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

 

 

 

 

 

 

 

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

 

 

 

 

 

 

 

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

 

 

 

 

 

 

 

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

JEDEN Z 18 MĚSÍCŮ

 

 

 

 

 

 

 

 

Tyhle měsíce, jejichž počet byl 18, se ale v běžném životě obyčejných lidí spíše neužívaly, sloužily pouze pro plánování svátků.

Zde jich je uvedeno 19,ačkoliv početně je jich pochopitelně 18 , jelikož právě proto, že běžní lidé s nimi nepracovali, a španělští žoldáci spálili mexické rukopisy, tak se neví zcela přesně , který přebytečný se překrýval s kterým a navíc mohla být v různých částech aztécké říše – ANAHUACU – používána různá verze podle tradice a navíc tenhle kalendář s těmito dny používali i ostatní národy, které byly s Aztéky blízce příbuzné, ale přitom nepřátelské, např. Texcaltékové (kterým se ale říká Tlaxcaltékové, jelikož Španělé jejich jméno popletli a již tak zůstalo).

Obyčejní lidé užívali kombinace 260 denního cyklu s 365 denním , kdy se , jak je naznačeno výše, používala kombinace čísla od jedné do třinácti s přirozeným pořadím, které bylo kdysi velmi dávno stanoveno s konkrétním symbolem dne , jichž bylo 20 kusů . Tudíž  tak jako každý věděl, že po jedničce následuje dvojka až do třinácti a po ní znovu jednička, tak každý věděl, že po krokodýlovi je vždy vítr, pak dům, pak ještěrka a tak pořád znovu po květinu a po ní zas krokodýl. Čili všechny tyto kombinace se prostřidaly za 260 našich dní a proto datum narození byla tato kombinace. Tenhle cyklus zase zapadal do delšího cyklu.

Takže 1-1,2-2,3-3,4-4,5-5,6-6,7-7,8-8,9-9,10-10,11-11,12-12,13 -13 ,hned po ní 1 – 14, 2 -15,3-16,4-17,5-18,6-19,7-20,8-1,9-2,10-3,11-4,…

Cyklus 260 dní běžel spolu s cyklem 365 dní a k prostřídání všech kombinací došlo za 52 našich let a na konci tohoto 52 letého období , zvaného XIUHTLALPILLI , svazek let , přesněji řečeno na počest zahájení nového , se slavil XIUHMOLPILLI , zapálení nového ohně .

Vždy 1. den daného roku začínal stejným znamením , ta byla čtyři a říkalo se jim nositelé roku , tj. CALLI , TOCHTLI , ACATL , TECPATL  . Takže v 52 letém období bylo vždy třináct let, která začínala stejným znamením .

Datum, jaké tedy užili , se skládalo z následujících tří symbolů opatřených čísly :

pořadové číslo 1-13  + jedno ze čtyř znamení  (calli , tochtli , acatl , tecpatl) pro označení tzv. xihuitlu (slunečního roku) , dále vždy jen jednička  +jedno ze dvaceti znamení pro třináctidenní periodu 260 denního kalendáře (konkrétní třináctice), dále pro konkrétní označení dne opět jedno ze dvaceti znamení a k tomu pořadové číslo od 1-13  a k tomu ještě pořadové číslo dne od 1 – 20  spolu s konkrétním měsícem 365 denního kalendáře .

Např. : pro datum dle našeho evropského kalendáře

23.2.2009 je konkrétně : 10 calli (xihuitl) , 1 acatl (tonalpohualli) , 11 calli (tonalli)  , 20 etzalcualiztli (xiuhpohualli)

pro 24.2.2009                      10 calli (xihuitl) , 1 acatl (tonalpohualli) , 12 cuetzpallin (tonalli) , 1 tecuhilhuitontli (xiuhpohualli)

toto datum v cyklu xiuhpohualli : 20 etzalcualiztli značí tedy den 20. měsíce , který je v pořadí 7.

Tento den také odpovídá svému konkrétnímu „patronu“ , a sice konkrétně zde to je Yohualtecuhtli jménem Tepeyollotl , tedy Pán noci, jménem Srdce hory

Tak, jak jsou znamení dnů nakreslená na obrázku, tak v tomhle pořadí se používají ve sloupci tzv. tonalpohualli , říká se jim ve španělštině trecenas , třináctky .

V pořadí od znamení calli s přiřazeným číslem jedna se používají ve sloupci tonalli .

Tím je umožněno, že znamení ve slouci pro xihuitl vychází právě calli, tochtli , acatl , tecpatl , každé s číslem 1 – 13 .

Ještě doplním tabulku , ze které bude snadný přepočet našeho data na toto aztécké .

Advertisements

Únor 14, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

komentářů 6 »

  1. http://www.kosmas.cz/knihy/150478/aztecky-kalendar/

    komentář od NA | Prosinec 27, 2009

  2. Dobrý den ,děkuji za odkaz na knihu s aztéckým kalendářem .
    Jen bych chtěl říci , uvádějí , že se spolu s ní můžeme vydat do budoucnosti Pátého slunce .

    Jenže , jak zde uvedeno , na Kalendáři (Piedra del Sol) jsou symboly pro čtyři věky Slunce , jež již pominuly , tedy Tlaltonatiuh , Ehecatonatiuh , Quiauhtonatiuh , Atonatiuh a ještě pátý (zde nevyznačený) Oltonatiuh a ten již jako skončil . Čili nevyhnutelně nutně musíme být tedy v šestém věku a má-li skončit toho roku 2012 , pak musí pochopitelně nastoupit sedmý .
    Jiná je možnost , že pátý věk Slunce tedy stále ještě probíhá a ten má skončit tedy toho roku 2012 .
    Ale i pak by nastoupil tedy když , tak Šestý věk Slunce .
    Pátý věk Slunce těžko může nastoupit z toho jednoduchého důvodu , že buď již skončil , nebo v něm stále jsme a jeho jméno je tak jak tak známo , tedy Oltonatiuh a měl jako skončit dnem Nahui Ollin .
    Takže rovněž mi není příliš jasné , proč v této knize píší , že má teprve být Pátý věk Slunce .
    Ale pravdou je , žo to měli asi i dost nejasné i sami Aztékové ., již proto , že nejen oni , ale i další nahuatlem hovořící užívali tentýž kalendář a Aztékové spíše přebírali .
    Jinak ve Vatikánském kodexu jsou věky rovněž přehozené (mají zaměněný Atonatiuh s Tlatonatiuhem) .
    Ale co je důležité , je dávná La leyenda de Cinco Sóles .(Těch , co již byly ).
    Zkusím ale zjistit více .
    Na shledanou , Aztli
    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Prosinec 28, 2009

  3. Cualli tonaltin, Aztli!
    Quen otitlathuili?
    Mám učebnici nahuatlu od Maestra Xochime, je to asi pro děti, psáno španělsky, s jednoduchými obrázky. Získala jsem ji od dvou Aztéků, kteří byli v Praze na pozvání mého učitele jógy v srpnu až říjnu 2009. Dělali v Čechách několik víkendových seminářů s aztéckým tancem a učili nás o filozofii svých předků. Učebnici můžu ofotit a poslat, s přílohami na mejlu to neumím. Chci se naučit tento nádherný jazyk, ale jde mi to pomalu. Hledám někoho, koho to také zajímá, k občasné korespondenci. Učebnici můžu ofotit a poslat, s přílohami na mejlu to neumím. V budoucnu navštívím Mexiko, oblast Xochimilco, kde mí noví přátelé žijí. Zatím ale jsem natolik zaneprázdněná běžným životem, že si nemohu dovolit opustit svoje závazky (pracovní a rodinné). Musím ale udržovat tento svůj zájem naživu a proto mám zájem o kontakt s lidmi, kteří jazyku nahuatl a filozofii aztéků věnují svůj čas a úsilí. Budu ráda, když se ozveš, případně když pošleš nějaké kontakty na podobně zaměřené lidi. Tlazo´camati.
    Xochitl

    komentář od Aztécký kalendář | Leden 27, 2010

  4. Cualli tonaltin , mixpantzinco ,
    Mám se celkem dobře ,
    Děkuji za to , že jste si prohlédla mé stránky , o jazyk nahuatl se zajímám již dosti dlouhou dobu , také se chci do Střední Ameriky podívat , zkusím na nějakou dobu jako dobrovolník v nějakém programu ,
    Učebnici samozřejmě můžete nascannovat a jednotlivé obrázky se dají celkem snadno v příloze emailu poslat , můj email je : aztli@seznam.cz
    Podle toho jaký používáte , tak v každém jde určitě vložit přílohu , takže se nabídne : „procházet“ a to umožní projít složku s uloženými obrázky a kliknutím vložit do emailu .
    Rád si s Vámi popovídám , tak se mne na cokoliv zeptejte , mám čas .
    Něco jsem se z nahuatlu poněkud naučil , spíš z toho klasického , lépe se pomocí něj odvozuje , je přesnější , dá se rozpoznat v něm vnořené jednotlivé slovo a z toho odvodit , co které slovo znamená , v tom moderním , tím že má zjednodušení , tak je to už docela rébus , protože tím , jak se slova spolu skládají , tak v klasickém se dají pořád dost zřetelně rozpoznat , v moderním o dost méně .
    Z lidí , vím , že z iberoamerického institutu tam občas jezdí na praxi studovat do oblasti TEPECXITLANU místní Indiány a jazyk , většinou studenti , na půl roku až rok .
    Ještě Vám napíši , tak zatím děkuji

    Aneh , Cualohtli

    Milan Kochaník

    komentář od aztli | Leden 27, 2010

  5. Ahoj Milane, jsem umělecký sklář a učil jsem skláře na univerzitě v Brazílii. Zajímám se o Aztéky a Maye.Prosím, napiš mi,budu rád. Marián

    komentář od Aztécký kalendář | Únor 20, 2011

  6. Ahoj Mariáne , děkuji že jsi se podíval na mé stránky , rád odpovím na cokoliv .
    Zatím Ahoj
    Milan Aztli

    komentář od aztli | Únor 21, 2011


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: