Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Překlad původních názvů ve Střední Americe v nahuatlu – Translation of original names in the Central America – in the nahuatl

quetzal tototl

Quetzal tototl

Tyrkysový národni pták, guardabarranco

Tyrkysový národní pták, guardabarranco

NICARAGUA – správně původně NICANAHUAC – Lugar, dónde termina reino de Anahuac – Místo , kde končí panství Anahuacu (říše Mexiků-Aztéků) , někde uvádí, že prý to jméno dali až Španělé a jelikož viděli veliké jezero , což je voda , tak dali na konci slovo agua a před to název kmene Nikarao .

Jinak se také dnes bílý rum , který se k nám dováží z Nicaraguy , nazývá jako značka rovněž NICARAO , ale to je pochopitelně vyloženě španělské provenience název, jelikož Středoameričtí obyvatelé nevyráběli rum , ani bílý před příjezdem Španělů do Ameriky .

To je ale dost nepěkně vysvětleno .

V první řadě , národ Nikarao byl a je dosti  málo významný národ bez jakýchkoliv artefaktů , který žil a žije na právě tom území , které bylo Mexiky ovládáno , tj. mezi jezery Managua a Nicaragua a pobřežím Jižního oceánu (té části Tichého , který nazývali od Tehunatepecu při pohledu na jih , ta část při pohledu na západ se nazývala Západní oceán) .

Dále není vyloučeno , že si původně onen národ říkal také jinak , ale dle jejich náčelníka , jehož jméno zkomoleně slyšeli Španělé a podle jeho jména začali jím souhrnně  označovat tento národ .

Dále není také vyloučené , že národ , ať již si říkal jakkoliv a dodnes tam žijící , že je vlastně příbuzný mayským národům , jelikož jejich řeč se mayštině podobá a ikdyž v mayských jazycích zvuk R existuje, je užíván ve všech mayských jazycích , tak především  ponejvíce ve východních jazykových skupinách ,  dost možná pod vlivem kontaktů s národy žijícími na karibských ostrovech , takto například národ, hovořící jazykem Choltí, nakonec  jemu příbuzný národ z téže jazykové skupiny začal hovořit jazykem Chortí , a jazyk národa Nicarao může podobně ovlivněn , viz níže vysvětlení .

Dále i jezero MANAGUA by pak musilo být dle stejného „mustru“ , i v tom slově by se pak dalo tvrdit, že je v něm -agua a jezero je také pěkně veliké .

To je ovšem naprostá neznalost souvislostí . Právě že z celé Nikaraguy ovládali Mexikové-Aztékové území , souběžné s pobřežím Jižního oceánu (Tichého) a dle záznamů v jejich kodexech a mapách toto území nazývali NICANAHUAC – kde končí jejich říše, tedy ANAHUAC , resp. kde končí panství nahuatlem hovořících (tedy Mexiků – Aztéků)

A slovo MANAHUAC – MANAHUA – MANAGUA se takto podobně zkomolilo .

Slovo NICANAHUAC – NICANAHUA –  NICANAGUA a zde , jelikož tu již byl stávající název , tak samozřejmě po jeho zkomolení mohli do něj dosadit to „R“ z jména nevýznaného kmene, který sídlil a sídlí v několika vesnicích na břehu tohoto jezera , tedy do již redukovaného nicaNagua -dali nicaRagua a to vše jen díky tomu, že náhodnou projekcí to pasovalo do již stávajícího jména , (ten kmen NICARao) a to agua začali tvrdit jen u tohoto velkého jezera .

Kmen  Nicarao ale nejspíš bude mít též dosti zkomolený název , není to příliš pravděpodobné toto jméno v té podobě . Není totiž v nahuatlu zvuk R přítomen vůbec. Spíše je dokladováno jméno , odpovídající tomuto kmeni , jako Nicoya . Navíc je to spíš kmen a jazyk Nicoya nikoliv jazykové rodiny nahuaské , tedy hovořící podobnými jazyky , jako je nahuatl , ale spíše se podobá jazykům mayským. V nich je zvuk R přítomen obecně a ve výchomayských jazycích jako třeba kakčikel , obzvlášť.

 

Dále je také možná i další verse jména toho kmene Niquirino  a není vyloučeno  , že Španělé , kteří slyšeli stávající jméno Nicanahuac , tak pod jeho vlivem mohli začít říkat po setkání s náčelníkem toho kmene , Nicarao a jeho obyvatelům Nicaraguas . 

Jinak v Nicaraguě je naprostá převaha po celém území názvů z jazyka nahuatlu , a to i v místech, která byla mimo území , KDE KONČILO PANSTVÍ ANAHUACU a tedy nahuatlem hovořících .

Mnohá jména také byla ustanovena i po pádu aztécké říše , jelikož na tomto území sídlí Mexikům – Aztékům příbuzný národ, který hovoří modifiovaným nářečím PIPIL , což značí nobles , principes – vznešení .

Mapa Nicaraguy

Mapa Nicaraguy

Jezero Managua

Jezero Managua

Sopky, které kdysi odradily senát USA při rozhodováni o trase průplavu mezi dvěma oceány z obavy před sopečnou erupci ve prospěch trasy přes Panamu, když se jim dostaly ,zobrazené na poštovni známce jako kouřici vulkány do ruky (také to mohl být trik od konkurence, která měla "rozjetou" Panamu,a cenově výhodnějši trasa se "nehodila")

Sopky, které kdysi odradily senát USA při rozhodování o trase průplavu mezi dvěma oceány z obavy před sopečnou erupcí ve prospěch trasy přes Panamu, když se jim dostaly, zobrazené na poštovní známce jako kouřící vulkány do ruky (také to mohl být trik od konkurence, která měla „rozjetou“ Panamu,a cenově výhodnější trasa se „nehodila“)

MATAGALPA – správně MATLAHUAPAN – Lugar dónde abundan las redes– Místo kde je hojnost sítí

MANAGUA – správně MANAHUACLugar, dónde es por manos delimitados– Místo, které je rukami vymezeno (v našich rukách, v našem držení)

XOCHICALCO Lugar de las casas en las flores – Místo , kde jsou domy v květinách (obklopené)

BELMOPAN – správně HUEYMOLPANLugar sobre las grandes jabónes – Místo nad velkými mýdly , vzniklo jako HUEY + (a)MOL(li) +  -PAN , (velký,mýdlo,nad) , samo slovo pro mýdlo AMOLLI je zase A(tl) + MOLLI (voda , vařená látka ) ,  slovo molli přešlo i do evropských jazyků jako polévka , šťáva . 

Sopka Pico de ORIZABA – správně AHUILIZAPAN  – Lugar sobre las aguas alegres– Místo nad vodami veselými – živými . Ve skutečnosti měla v jazyce nahuatlu dvě jména, která se aktivně užívají dodnes   a sice také CITLALTEPECCerro de la estrella , Sternberk – Hvězdný vrch

Sopka Orizaba-Ahuilizapan , Citlaltepec

Sopka Orizaba-Ahuilizapan , Citlaltepec

CHIAPAS – správně CHIAPAN , ale jednalo se o název hory, tedy TEPECHIAPANLugar en el cerro de chía– Místo v kopci nad porostem chía , tedy TEPE(c) + CHIA(tl)+ -PAN

TEGUCIGALPA – správně TECUHTZINCALPANLugar sobre las casas de amado seňor– Místo nad domy milovaného pána , vzniklo jako TECUH(tli) + TZIN + CAL(li) +  -PAN (vznešený pán,domy,nad)

TLAXCALA – správně TLAXCALLANLugar, dónde preparan pan de maíz o tortillas– Místo, kde zhotovují(připravují) chléb z kukuřice nebo tortille , vzniklo ze TLAXCAL(li) +  -LAN  , (tortille , místo té věci se týkající)

TL

Cerro de La Malinche u města Tlaxcallan

  

XOCHIMILCO  –  Lugar , dónde cultivan las flores – Místo, kde pěstují květiny , vzniklo ze XOCHI(tl) + MIL(toa) ,MIL(li) +  -CO (květina , osev,setí, pěstovat , místo, kde je)

Jezero Xochimilco

Jezero Xochimilco

COMALCALCO – Lugar en las casas del comal , Místo kde  jsou domy, kde se na plátu z pálené hlíny pečou , připravují tortille , vzniklo ze COMAL(LI)  + CAL(li) +  -CO (plancha de barro para calentar de tortillas (plát z bláta,hlíny pálené pro hřátí,pečení tortillí) , dům , místo kde je)

Comalcalco na území Mayů

Comalcalco na území Mayů

JALAPA – správně XALAPAN  – Lugar sobre las aguas arenosas– Místo nad vodami písčitými , vzniklo ze XAL(li) + A(tl) + -PAN (písek , voda, nad)

XALATLAHCOLugar entre las aguas arenosas – Místo mezi (uvnitř)  vodami písčitými , vzniklo ze XAL(li) + A(tl) + TLAH(co) +  -CO (písek, voda, uvnitř,mezi, místo,kde je)

OAXACA – správně HUAXYACACLugar al punto de los guajes o bules– Místo na mysu (výspě) tykví , vzniklo ze HUAX(in) , HUAX(itl) + YACA(tl) + -C  (tykev, nos(jako přirovnání k výčnělku,mysu), místo, kde je)

ACAPULCO – správně ACAPOLCO –  Lugar , dónde estan grande caňas o caňotas  , resp. Lugar de las grandes caňas o caňotas – Místo, kde jsou velké třtiny (třtiniska) , resp. Místo velkých třtin či třtinisek .

Také je i další vysvětlení , ale asi vzniklo paralelně , zřejmě to záleží na tom, co si v tom slově přáli slyšet místní obyvatelé , podobné problémy jsou i u nás (ačkoliv české názvy měst a vesnic jsou zapsané , přesto je mnohdy výkladů více) , zde je situace o to složitější , že ne každý měl znalost psaní jejich písmem a národy zde žijící jsou nesourodé, jelikož názvy jsou sice v nahuatlu , ale např. oblast Západního oceánu a Acapolca nebyla ve sféře vlivu nahuatlem hovořících .

Ale cestující obchodníci – Pochtecah , resp. Pochtecameh , resp. Popochtecah (množné číslo na různý způsob) ty oblasti popsali a pojmenovali a zaznamenali jejich názvy a tím ta jména prosadili . Nezřídka se jednalo o jména v místním jazyce, která ti cestující obchodníci prostě jen přeložili do nahuatlu  a tehdy záleželo, co jim kdo z místních obyvatelů poskytl za vysvětlení k názvu a tu konkrétní verzi pak přeložili .

Tudíž jméno ACAPOLCO  též znamená Lugar peligroso – Nebezpečné místo , vzniklo jako ACA + POLOHUA + CO  , resp.. ACA + POLOA + -CO

Nahuatl i klasický rovněž není zcela jedotný , proto poloa může být polohua (perder se – ztratit se), coatl může být cohuatl (serpiente , had), poalli může být pohualli (cuenta , veinte , počet , dvacet ) a tak dále v mnoha slovech na tento způsob zakončených , resp. tato zřetězení obsahujících .

 AC – alguien – někdo , ACAH (množné číslo od alguien , tedy někdo , dalo by se říci někteří , jinak v evropských jazycích se mn. číslo od některých zájmen vůbec nevyvinulo)

 POLOA – perder se – ztratit se

-CO – Lugar dónde es , Místo kde je ..

tedy ACA(H) + POL(OA) + -CO = ACAPOLCO ., tedy Lugar, dónde alguien perdirse – Místo , kde se někdo ztratí , resp. Místo , kde se někteří  ztratí , a jelikož tam , kde se může něco či někdo ztratit, je obvykle nebezpečno , tak to posloužilo jako přirovnání pro nebezpečí , tedy Lugar Peligroso – Nebezpečné Místo  .

Jiná je věc , zda to opravdu tak místní obyvatelé vnímali , jelikož více je vysvětlení přes místo velké třtiny .

ACATLANLugar junto a las caňas – Místo plné třtiny

ACAPOLNETLANLugar junto entre las caňaveras , resp. Lugar junto al centro de grande caňas – Místo uvnitř (mezi) třtinových plantáží , resp. Místo uprostřed velkých třtin

MAZATLANLugar junto de los venados – Místo plné jelenů

MAZATENANGO – správně MAZATENANCO– Lugar , dónde es la muralla por los venados  – Místo , kde je ohrada pro jeleny

IXCATLANLugar junto de los algodónes  – Místo plné bavlny , vzniklo ze IXCA(tl) + TLAN = IXCATLAN , IXCATLalgodón – bavlna , TLANlugar junto – místo plné (něčeho) , hojné (na něco) , přípona TLAN je vysvětlena v dalších článcích

Město tohohle jména je dosti oblíbené , takže jej jich více .

MAPA IXCATLANU Z R. 1580

MAPA IXCATLANU Z R. 1580

OKOLÍ IXCATLANU

OKOLÍ IXCATLANU

Pro zajímavost :

Jméno tohohle místa figurovalo  ve filmu Sedm statečných

ACALLANLugar, dónde se navega  por las piraguas– Místo, kde se pluje na kánoích (pirogách)

MEXICOLugar, dónde es ombligo de la luna– Místo, kde je pupek luny , vzniklo ze

MEXIKO

MEXIKO

METZTLI , resp. MEZTLI –luna – měsíc

-CO  – lugar, dónde es– místo, kde je , takže správný způsob psaní by byl v nahuatlu MEZICO

CHAPULTEPEC , správně CHAPOLTEPEC , Lugar en el cerro de los saltamontes – Kopec sarančat , kobylek

GUATEMALA , správně CUAUHTEMALLANLugar en la orilla de los árboles– Místo obklopené lesy (v jehož (tohoto území) okrajích jsou lesy

CUERNAVACA (sice to znamená kraví roh, ale vzniklo to úplným zkomolením) , správně CUAUHNAHUAC – Lugar cerca de las arboledas  – Místo obkroužené stromořadími , také lesy –

HUEJOTZINGO – správně HUEXOTZINCO  – Lugar de los pequeňos sauces– Místo malých vrb, resp. Místo vrbiček

CHALCO , správně XALCOLugar de arena– Místo písku , Místo , kde je písek

ZUMPANGO – správně TZOMPANCO– Lugar de los colorines  – Místo lebek, ale správněji by bylo Místo lebky, jelikož půdorys břehu jezera v těch místech připomínal tvar lebky,jak uváděli obyvatelé tohoto města

POPOCATEPETLEl cerro (volcano) humeante– Dýmající hora (sopka) , vyšší sopka s jedním vrcholem

IZTACCIHUATLLa mujer blanca– Bílá žena , jinak větší sopka se čtyřmi krátery .

TLALTELOLCOLugar de montículo, que se mueve– Místo , kde je kopeček, který se hýbe , v počátku své existence blízký ostrov vedle rovněž ostrovního města Tenochtitlanu , který byl později anektován a propojen v jednu souvislou plochu.

Na obrázku , kde je znázorněn Tenochtitlan , je čtvrť  Tlaltelolco v levém cípu . V pozadí jsou sopky (vlevo)  IZTACCIHUATL , (vpravo)  POPOCATEPETL .

Směr pohledu  od ústředního náměstí v Tenochtitlanu je veden na Izaccihuatl a je dosti přesně na jihovýchod .

To znamená , že největší část jezera se nacházela v popředí obrázku, kde není již zobrazena a dnešní Hlavní město je na půdorysu tohoto města směrem ke znázorněným sopkám .

V současnosti obklopen dnešním Hlavním městem Mexika – Ciudad de Mexico , Capital

Denní trhy , cca 200 000 osob (nakupujících i prodávajících) v 60 000 stáncích .

TENOCHTITLANLugar entre las pencas de nopal – Místo mezi dužinami, resp. kmeny nopálu , vzniklo ze  TENOCH(TLI) + TITLAN = TENOCHTITLAN

Samo slovo TENOCHTLI vzniklo ze slov TE(tl) +  NOCHTLI = TENOCHTLI , kde TETL je sice kámen , ale jedná se o přirovnání k vlastnosti kamene , a tou je tvrdost , přičemž kmen  stromu, či zde tedy kaktusu nopálu je jako tvrdá část stromu takže jakoby řekli kamenná (část) nopálu = tvrdá (část) nopálu = kmen nopálu .

Podobné přirovnání se užívá i u nás, když se např. o někom řekne , že má srdce z kamene (jako že je bezcitný) , případně se může obměkčit (což předpokládá , že byl nejprve jako tvrdý , alias měl srdce jako kámen) ,  přípona titlan „zařizuje“, že se tím jevem rozumí, že je uvnitř něčeho a ta vznikla ze TI + TLAN , kde -TLAN je přípona, kde je něčeho plno a další přípona TI dodá k tomu , že je nejprve něčeho plno výzam, že se předmět nachází uvnitř, jsa obklopen.

 
TENOCHTITLANTENOCHTITLAN

PAPANTLA – správněji zřejmě PAPANTLAN – mohlo vzniknout z PAPANTLACA – volar, aletear , létat, mávat křídly , -LAN – na místě, kde je to a to , tedy PAPANT(LACA) + -LA(n) – = PAPANTLAN  – místo ,kde se létá . Tomu městu se říká také ciudad de los voladores , jelikož jsou tam proslulí akrobati , kteří z vysokého vztyčeného sloupu , vykonávají otáčky na lanech, obtočených kolem tohoto sloupu .

Počet otáček, které takto vykonají , dává 4(letci) *91 (otáček jednotlivce) + jeden stojící na vrcholu sloupu( který roztáčí plynule vrcholovou plošinu s lany  = 365 (na motivy kalendáře) .

Městu se také říká město vanilky a její obyvatelé jsou jejím pěstováním proslulí a také se odtud vyváží do světa . Dříve za časů Mexiků-Aztéků se přidávala do nápoje čokolády pro ochucení . Název města není Totonacký , pochází od Mexiků – Aztéků , kteří si je v bezprostřední době , předcházející vpádu španšlských žoldáků , podmanili . Tím ovšem zapříčinili, že Totonakové byli na ně nahněvaní , jelikož na ně Aztékové uvalili daně a „posloužili“ Španělům (jako nosiči zbraní) , nakonec ke své škodě . Jméno města , které oni užívají , je v jejich jazyce  CACHIQUIN

PAPANTLA

PAPANTLA

 Na obrázku je zralá vanilka , která se po otrhání nechává sušit , čímž získá tmavou barvu , asi proto jí tedy říkají flor obscura – tmavý květ – TLILXOCHITL , dodnes . Pro obchodní účely a vývoz pochopitelně vainilla .

VANILKA - V DOBĚ SKLIZNĚ

VANILKA – V DOBĚ SKLIZNĚ

TLAXCALA – pro tuhle verzi jména správněji TLAXCALLANL.ugar dónde preparan pan de maíz o tortillas– Místo , kde připravují chléb z kukuřičné mouky nebo tortille .

TAXCO – správně TLACHCO – Lugar en el campo de pelota – Místo, kde je hřiště na míčovou hru , vzniklo ze TLACH(tli) + -CO  = TLACHCO , kde tlachtli – pelota – míč ,také míčová hra , -co – Lugar dónde es , Místo , kde je 

taxco

Taxco – Tlachco

COZCATLANLugar junto a los diamantes o cosas preciosas– Místo plné diamantů nebo věcí drahocenných, rozuměli tím uzemí , odpovídající dnešnímu El Salvadoru a také jej tak dodnes označují i s hlavním městem San Salvador – stejným jménem

TEOTIHUACANLugar, dónde  abundan los diodes– Místo, kde je hojnost bohů, resp. Místo, kde jsou četní bohové

Teotihuacan , v popředi je pyramida Slunce, v pozadi pyramida Měsice a proti této je třida mrtvých

Teotihuacan , v popředí je pyramida Slunce, v pozadí pyramida Měsíce a proti této je třída mrtvých  TeotihuacanCamina de los muertes      Těmto stavbám se v mexickém- aztéckém jazyce nahuatlu říká TEOCALLI = TEO(tl) + CALLI , tedy calli je dům , teotl je bůh, čili dům bohaJsou stavěné systémem talud – tablero , čili šikmá rovina ,  vodorovná rovina .TEOTIHUACAN

TEOTIHUACAN

TEOTIHUACAN

TEOTIHUACAN

TEOTIHUACAN

Reklamy

Únor 10, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

komentáře 3 »

  1. nechci frflat – ale mohlo by to byt lip udelany. 2.nejvetsi pyramidy na svete a fotka jak za mlhy z Ranny- dalsi mayansky pyramidy a mesta nestoji za rec, podzemni jeskyne na koupani se sladkou vodou taky ne,sladka laguna velikosti more hned vedle more-nic,obri vodopany v chiapas nestoji za zminku, pro milana je dulezite abychom pochopili,ze nazev je jinak a znali spravny vyznam ve spanelstine. hmm. hlavni zajimavost z mexika:pidi ptak,ze tu jsou orli na husto-taky fuk. hezka fotka sopek tak mrnava,ze hledam lupu, a Mazatlan je misto jelenu – hmm, a ze tam btw.jsou tygri – who cares?!? Baha California ma sezonne nejvic a vsech druhu velryb na svete,a muzete se snimi koupat, drandi sem z canady porodit,jsou vesely hrajou si vsechny druhy dohromady,skacou v teply vode jak delfini – tema se tu voda vari,svetove nejvetsi ryby jsou prave tady – obri Marlin az do 6oo pounds. Great Victoria Montana – tohle nadherny skalni mesto vytepany prirodou do skal velehor,kde ziji skalni lvi nestoji za zminku – well mohlo to byt zajimavejsi. ziju tady, znam o cem je rec, ale kdybych neznala, tak tohle by me nepohlo se za tim hnat. sorry za uprimnost. se rika – kdyz nemas nic co hezkyho rict, tak drz pusu. obvykle se tim ridim. :)))

    komentář od paula | Únor 15, 2009

  2. Zdravím :-), interesantní stránky a opravdu stojí za čas, musím upřijít častěji a díky za odkaz 😉

    komentář od vannilka | Únor 27, 2009

  3. paulo, podzemní jeskyně byly hlavním zdojem sladké vody, což znamená život pro celou komunitu, koupání v nich bylo naprosto podružné, nepřestáváte udivovat…

    komentář od vannilka | Únor 27, 2009


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: