Mexiko v dávné minulosti

Just another WordPress.com weblog

Plovoucí zahrada – chinampa

 

Slovo chinampa označuje v dnešní mexické španělštině plovoucí zahradu, ale asi tak plovoucí, jako je plovoucí podlaha  .

Slovo chinampa vzniklo redukcí ze slova z mexického-aztéckého jazyka nahuatlu a sice z delšího slova ACHINAMILPAN , z toho pak CHINAMPAN a dále pak CHINAMPA .

To slovo je složeno z několika dalších a sice :

ATLagua voda–

CHINAMITLcerco, muro, muralla, seto, armazón – okraj, kostra , rošt  , zídka , plot

MILTOAplantar – pěstovat

MILLIsiembra, sementera – setí , osev

PANlugar sobre – místo nad

tedy

A(tl) + CHINA(mitl) + MIL(toa) + –PAN = ACHINAMILPAN 

resp.

A(tl) + CHINA(mitl) + MIL(li) + –PAN = ACHINAMILPAN

tedy

Lugar sobre la agua a la armazón , dónde se planta,

tedy

Místo které je na vodě na ohražené kostře (roštu),  na které se pěstuje

Nicméně to překládají jako

Heredad flotante con vivienda mexicana

tedy

Plovoucí nemovitost (usedlost)  s mexickým příbytkem .

Praktické provedení bylo asi takové, že se zhotovila z dlouhých kmenů kostra na způsob voru, napříč se přeložily kratší kmeny a takto vzniklé mezery se doplnily kratšími větvemi s palmovými listy a okolo po obvodu této plošiny se vypletla obruba a v rozích se tato plovoucí plošina ukotvila dlouhými kmeny, zaraženými do dna jezera a k nim se uvázala, aby se mohla plošina při zatížení ponořit.

Pak se na tuto plošinu z jezerního dna v koších nanosilo bahno a v rozích se zasadily stromy a podél hrazení keře, aby skýtaly ochranu a uvnitř plošiny pak zelenina a květiny .

Takto založená zahrada svými kořeny čerpala vodu z jezera, takže ji nebylo nutno zalévat a po čase prorostla až na jezerní dno, takže se plocha břehů zvětšila na úkor jezera a mezi řadami takovýchto chinampas vznikly kanály, kde se provozovala lodní doprava na člunech – acalli .

Smyslem pochopitelně nebylo vytvoření souvislé plochy na úkor jezera, ale vytvořit řady takovýchto zahrad , které by byly přístupné pro jejich jednotlivé uživatele, resp. vlastníky , tj. dle okolností např. samostatně přístupné ze všech stran, resp. jako vždy po dvojicích sousedící a tedy přístupné ze třech stran,  případně jako souvislá řada a tudíž přístupné pouze ze dvou stran, s výjimkou krajních.

Vesměs byly založeny zejména při hlavním okraji jezera Tezcoca na volných místech mezi jednotlivými městy , při jeho březích ležících , ale i v nejbližším okolí všech měst a v případě jezerního hlavního města Tenochtitlanu na vybraných místech, nikoliv po celém obvodu, jelikož se město až do poslední chvíle stále rozrůstalo , až ze dvou jezerních blízkých měst, Tenochtitlanu a Tlaltelolca, vzniklo jedno veliké souvislé Tenochtitlan a Tlatelolco bylo jen jednou jeho čtvrtí – calpolli , na které se nacházelo veliké tržiště, jež v dobách své největší slávy mělo cca 60 000 stánků a scházelo se na něm cca 200 000 osob. Např. porce zmrzliny , ochucené medem, případně s kakovým práškem stála cca 3 kakové boby, přičemž denní mzda dělníka na popelářské nákladní acalli-kanoi, jež odvážela odpadky z hlavního města , byla cca 5 – 6 kakových bobů.Také prý pomilování s tzv. AHUIANIME – poskytující rozkoš – stálo cca 6 kakových bobů (jedna taková je znázorněna na nástěnné malbě od malíře jménem DIEGO RIVERA (v úvodní galerii v popředí obrázku jménem Tenochtitlan) . Ta zmrzlina se připravovala z ledu a sněhu, přineseného ze vzdálenosti cca 65 km JV z místa pod vrcholem Iztaccihuatlu a Popocatepetlu, kde začínala úroveň trvalého zalednění .

Mapa jezera Texcoco

Mapa jezera Texcoco

Ty odpadky z hlavního města se jako cenná surovina dovážely na ty plovoucí zahrady, kde si je odkupovali jednotliví uživatelé jako hnojivo a takto jejich zahrady dávaly úrodu pravidelně 3* za rok.

Dřivějši rozsah jezera Texcoco

Dřívější rozsah jezera Texcoco

Je obrovská škoda, že to jezero Tezcoco  bylo zastavěno , namísto toho, aby se eventuelní  Ciudad de Mexico, Capital, rozrostlo na jeho JZ břehu směrem do vnitrozemí a Tenochtitlan se ponechal v jeho rozsahu z r. 1521 , případně nejvýše propojen s jeho nejbližším břehovým okolím na JZ .

Dnešním výsledkem je cosi podobného , jako by nějaký pošetilec dostal skvělý nápad, zasypat např. Ženevské jezero a zastavět jej městem.

Jen díky okolnosti, že tam nejsou podobné podmínky, jako v okolí kdysi obrovského Aralského jezera, tak to nedopadlo stejně bídně .Tam neexistence tohoto jezera nakonec zničí i to, co původně exploatací jeho dvou přítoků chtěli rozvinout.

Mexičtí Aztékové , ale i Mayové své zahrady , resp. pozemky na pěstování kukuřice , kterým říkali milpan , vytyčovali pomocí měřicích provazců , ty pozemky se dělily na čtverce zvané mecate o výměře 400 m2 , ale ve skutečnosti pro jistotu o něco větší , neboť  jak říkali „mecate musí být o to větší , co sezobají ptáci“, tedy cca 460 m2 . Samo slovo mecate je jen zkomolenina  mexického aztéckého slova z jazyka nahuatlu mecatl , což znamená cuerda , cordón , soga , lazo , cable , cinta – provazec , lano, kabel, laso, stuha , takže „měřící“ pomůcka , o délce cca 20 m , posloužila pro název plošné polní míry .

 

 

Obrázek projektů nových chinampas v Xochimilcu

Obrázek projektů nových chinampas v Xochimilcu

Zahrady před 500 lety založené se dodnes zachovaly např. u Xochimilca .

Samo slovo XOCHIMILCO vzniklo ze slov v nahuatlu:

XOCHITL – flor – květ, květina

MILTOA – plantar, cultivar – pěstovat, kultivovat

CO  – lugar, dónde es – místo, kde je

XOCHI(tl) + MIL(toa) + –CO = XOCHIMILCO

Tedy Lugar, dónde se cultivan las flores, resp.  Lugar, dónde plantan las flores

čili Místo, kde pěstují květiny, resp.  Místo, kde se pěstují květiny .

Mapa jezera Texcoco bez vztahu k dnešni situaci
Mapa jezera Texcoco bez vztahu k dnešní situaci cca 1765

 

 

Mapa jezera Texcoco bez vztahu k dnešní situaci–Název toho jezera se sice uvádí jako TEXCOCO , ale zřejmě správněji je TEZCOCO a to je redukcí z TEZCOCOC a dnešní přepis je zřejmě záměnou, nicméně s podobným významem a znamená to Lugar en la jarilla de los riscos ,tedyMísto ve špičatých útesech .TLACOTL – jara – šíp, kopí, špiceTEXCALLI – roca – skálaATEZOTL – cáscara de huevo – skořápka, kůra, slupka vajíčka, ale to je z A(tl) + -TEZOTL , tedy voda ve skořápce(asi že rozbité vejce teče jako voda)TEZOTL – cáscara –  skořápkaTEHUEHUEYAC – roca – útesTE(huehueyac) +(te)Z(otl) + (tla)CO(tl) + -COC  Místo , kde jsou špičaté, skořápkovité útesy , asi přirovnání, že když se rozbije skořápka, tak je rovněž tvrdá a tvoří hrotitý ostrý útvarale jednodušší je vysvětlení TEX(calli) + (tla)CO(tl) + -COC  – Místo ve špičatých skaláchtakže to vypadá, že obojí může být správně a jen je to redukované TEXCOCO(c) , resp. TEZCOCO(c) . Mapa jezera Texcoco cca 1765

Advertisements

Leden 26, 2009 - Posted by | Zajímavosti z Mexica

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: