Kodex Ríos se nazývá dle svého hlavního pisatele , kterým byl dominikánský mnich Pedro de los Ríos .

Číslem 3738 se nazývá zřejmě podle zařazení ve vatikánské knihovně a toto číslo je uvedeno dodatečně též na záhlaví folio 1 recto .

Je zhotoven v podobném tradičním stylu jako leporello ,

Značí se opět jako číslo listu rub , líc , tedy např. folio 1 recto , folio 1 verso a další .

Celkem má 96 listů , oboustranně popsaných .

Zřejmě byl napsán až v Itálii cca 1566 zčásti pisatelem Pedro de los Ríos  , což byl dominikánský mnich , působící ve městě Oaxaca a Puebla asi 1547 – 1562 .

Je to vlastně italský překlad a doplnění a jisté rozšíření jiného kodexu jménem Telleriano Remensis  (uvedu jej zvlášť) a z tohoto stávajícího kodexu tento kodex čerpá .

Na stranách 1 r – 11 v

je uvedena kosmologická a mytologická tradice

Na stranách 12 v - 33 r

jsou uvedeni bohové , denní znamení , Devět Pánů noci

Na stranách 34 v – 36 r jsou uvedené kalendářní tabulky pro období , odpovídajíc rokům dle našeho počítání 1558 – 1619 .

Na stranách 42 v – 51 r

je uvedeno 18 dvacetidenních měsíců

Na stranách 54 r – 61 v

se nachází etnografická sekce , denní znamení s atributy částí těla , bohoslužebné  a pohřební obřady ,  portréty Indiánů , různé kresby .

Na stranách 66 v  - 94 v

se nachází kresby z období roků – ilustrované anály 1195 – 1549

Na stranách 95 v – 96 v

se nachází pokračování análů bez obrazových záznamů .
Zde je přehled jednotlivých listů :

FOLIO 1 RECTO – LIST 1 LÍC

FOLIO 1 VERSO – LIST 1 RUB

FOLIO 2 RECTO – LIST 2 LÍC

FOLIO 2 VERSO – LIST 2 RUB

FOLIO 3 RECTO – LIST 3 LÍC

FOLIO 3 VERSO – LIST 3 RUB

FOLIO 4 RECTO – LIST 4 LÍC

FOLIO 4 VERSO – LIST 4 RUB

FOLIO 5 RECTO – LIST 5 LÍC

FOLIO 5 VERSO – LIST 5 RUB

FOLIO 6 RECTO – LIST + LÍC

FOLIO 6 VERSO – LIST 6 RUB

FOLIO 7 RECTO  – LIST 7 LÍC

FOLIO 7 VERSO – LIST 7 RUB

FOLIO 8 RECTO – LIST 8 LÍC

FOLIO 8 VERSO – LIST 8 RUB

FOLIO 9 RECTO – LIST 9 LÍC

FOLIO 9 VERSO – LIST 9 RUB

FOLIO 10 RECTO – LIST 10 LÍC

FOLIO 10 VERSO – LIST 10 RUB

FOLIO 11 RECTO – LIST 11 LÍC

FOLIO 11 VERSO – LIST 11 RUB

FOLIO 12 RECTO – LIST 12 LÍC

FOLIO 12 VERSO – LIST 12 RUB

FOLIO 13 RECTO – LIST 13 LÍC

FOLIO 13 VERSO – LIST 13 RUB

FOLIO 14 RECTO – LIST 14 LÍC 

zřejmě BLANCO

FOLIO 14 VERSO – LIST 14 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 15 RECTO – LIST 15 LÍC

zřejmě BLANCO

FOLIO 15 VERSO – LIST 15 RUB

zřejmě BLANCO

FOLIO 16 RECTO – LIST 16 LÍC

FOLIO 16 VERSO – LIST 16 RUB

FOLIO 17 RECTO – LIST 17 LÍC

FOLIO 17 VERSO – LIST 17 RUB

FOLIO 18 RECTO – LIST 18 LÍC

FOLIO 18 VERSO – LIST 18 RUB

FOLIO 19 RECTO – LIST 19 LÍC

FOLIO 19 VERSO – LIST 19 RUB

FOLIO 20 RECTO – LIST 20 LÍC

FOLIO 20 VERSO – LIST 20 RUB

Další příště

PAMELA SOMERVILLE :

Její bydliště je North Colerne , Pinwood Way(Borová cesta) , asi 2800 obyv. , leží
severně od Colerne (je to zkomolený starý název z keltštiny cosi jako
Svatý Strom , mezi městečkem Melksham a Bath , asi 14 mil od Wiltshiru , asi 102 mil na západ od Londýna , v té nejteplejší oblasti
Anglie .
Její příběh začal včervenci 2008 , tedy 3.7.2008 a vyvrcholil 4.7.2008 , kdy se v  08h30 se probudila a nad ránem požádala o pomoc projíždějící hlídku . Tehdy jí bylo 57 let , v době soudního projednávání 59 let a nyní 60 let .
Fízlové , místo aby jí pomohli , ji svázali ruce dozadu a přes opěradla
předních sedadel ji podélně jako srolovaný koberec
hodili na zadní sedačku (to vše pod dohledem „ženy“ policistky – citlivá žena) .
Ona : asi 55 kg a 155 cm (eight stone , 5 feet 2) ,
doktorka mikrobiologie , absolventka university ve Warvicku , v současnosti
cosi jako obchodní zástupce , dělající průzkum trhu .

Měla tehdy 3.7.2008 depresi , pohádala se s přítelem , nechtěla jet do Londýna za
dcerou , dále jeden nepříjemný telefonát s mobil. oper. kvůli účtu.
Celkově rozladěna , jela na vzduch toho 3.7.2008 před půlnocí ,  asi 150 metrů od svého rod. domku a poslouchala Van Morissona CD a hovořila s přítelkyněmi a byla jí zima , zapnula ve svém Mercedes Estate „bufik“ – má velkou spotřebu baterie .

Zaparkovala přitom v odstavném pruhu – layby (asi jako pruh při (okraji vozovky)) .

Probudila se asi v 01h30 , byla jí zima a baterka vybouchaná (inu ženská a auto – už jsem pomohl více ženám s autem v nesnázích) .

Ale řekla si , že lépe bude zůstat v autě , již proto , že v něm vozí notebook a papíry týkající se jejího obchodního průzkumu s osobními daty .

Takže ulehla na zadní sedačky a usnula a vzbudila se , když u ní zastavilo policejní auto .
Fízlové , kteří u ní zastavili v 8h30 4.7.2008 , ji podezřívali z opilství za volantem, přitom neřídila a auto nepojízdné – baterie vybitá a slabá ženská . Navíc není zcela určitě povinnost být střízliv, když člověk jen leží na zadní sedačce a poslouchá CD , to by pak každý spolujezdec (řidič mezitím např. se vzdálí od vozidla) musil dle této policejní , spíš fízlácké , úvahy , být obviněn , rovněž tak kdokoliv , kdo přijede s autem k domu a zaparkuje na vozovce  , nechá v něm například nákup a mezitím doma požije alkohol a pak se třeba za dvě hodiny vrátí pro něj do auta , chvíli v něm něco dělá a přijedou policajti a situace se může opakovat .

(Takhle jsem již já osobně odpálkoval na parkovištích asi 6* fízly, ale vpodstatě naprosto nepiji ohnivou vodu , ale i tak nemám policii v lásce , cosi jako firma s falešným logem) .

Takže ona odpovídala , pomozte mi domů , auto je nepojízdné , prosím , půjčte mi startovací kabel a doprovoďte mne i s autem domů.
Oni : “ Drž hubu ( asi 4* )  a před to sprostá anglická slova začínající na F… .“

Ona sice vysvětluje , že mohla být impertinentní , ale jako důsledek toho , že ji chtěli vztít na policejní stanici a ne pomoci , což nechtěla  , jelikož má v autě notebook a další věci .

Tudíž ji narazili na auto asi policejní a nasadili jí pouta , opět oblíbeným způsobem , zezadu .
4.7.2008  kolem desáté dopoledne příjezd na stanici Melksham , zde ona chce vysvětlit , že to je omyl , v 10h20 minut je vidět , jak stojí u „recepce“ a je spoutaná mezi dvěma police officers – (může to být obojí : policejní úředník či policejní důstojník , každý policajt je v anglicky mluvících zemích zřejmě úředník a jistě může být navíc i důstojník)  .
Ona se neustále rozčiluje , proč ji tahají na stanici a nepustí ji domů . 

Zde na „recepci“ se setká poprvé se seržantem Markem Andrewsem  . 

Fízl , bývalý voják z povolání Andrews , asi 1.90 m , na ni řve : „Zavři hubu . Poslouchej mě . Tady jste  dnes v mé  péči – in custody a budete v klidu a budete poslouchat . Rozumíte mi ?“ 
Pak ji vleče za svázané ruce do cely , ona jako hadrová panenka klouže po kolenou . Pak v cele a tam sedí (zde ji rozváže) .
Pak přijde policejní lékař , asi v 10h40, ona se zaraduje , konečně někdo s mozkem , myslí si , že když je to vysokoškolák , tak s ním bude mluvit jako s kolegou (je doktorka) mikrobiologie) . Rychle ale pozná svůj omyl. Přišel , aby ji vyzkoušel na alkohol .

Ona odmítne a řekne , že mu chtěla vysvětlit , co se doopravdy stalo , a on jde pryč , ani slovo pochopení , dveře nejsou naštěstí po odchodu lékaře zavřené , ona jde za ním , chce dále vysvětlovat v okolí recepce , že nic neudělala .
Uvidí ji však fízl ten Andrews , rozčílí se (1.90 m , asi 100 kg) a  vezme ji opět jako hadrovou
panenku , opět dovleče do cely a na TV cely je vidět , že ji hodí , jako když  jsem byl já na
brigádě v balíkárně na PPL se nechat vykořisťovat , tak některé balíky měly i přes
50 kg a tak jsem je házel na ten pás (co třídí) . Takže si to umím představit.
Jenže , co na záběru vidět není , je , že dle mého názoru jí dal pěstí do oka a pak ji hodil na zem a to teprve je vidět .

To se stalo 4.7.2008 v 10h45 .

Není vyloučeno  , že fízli ze strachu před vyšetřováním , jeden záběr , kde by bylo vidět,  jak dostala pěstí do oka , vystříhli .
A ona má zřejmě v tomhle momentě okno . Po pěti minutách bezvládného
ležení na zemi se z posledních sil zvedne a zazvoní a klesá na lavici . 

Teče jí asi 3 dl krve. Opět přijdou oni výtečníci , onen seržant a pak lékař , který neléčí  a pak teprve volají sanitku , ta okamžitě na operaci do nemocnice  ve městečku Bath .
Nicméně i zde ji morálně pokleslí fízlové poutají k posteli dvojící pout.

Zdravotní sestry protestují i s lékařem, ale fízlové nedbají , ředitel nemocnice a nadřízený není přítomen .
Pak ji odpoledne  odvezou opět do cely a ráno ji vyhodí ze stanice, ať si jde a do ruky jí vrazí papír, že prý „pečovala“ o auto v opilém stavu .

To napsali proto , že jim došlo, že auto s vybitou baterkou je prostě nepojízdné a když ji nemohli obvinit z řízení , tak alespoň , že „pečovala o auto jsa opilá“  , takže když náhodou řidič odejde a v autě zůstane spolujezdec , možná pod vlivem alkoholu , je ihned pachatelem trestného činu , a že odmítla zkoušku na alkohol.

Ve dveřích zvrací a klesá , takže ji musí opět dovézt do nemocnice, kde konečně ji již
fízlové opustí na dobro. Zde se spojí se svým přítelem , se kterým se pohádala , ten má naštěstí tolik rozumu , že ihned jí odpustí a přijede za ní a na revres ji odvezou domů do Pinewood Way v North Colerne.

Na stanici jedna fízlačka Rachael Webb , která asi si uvědomila, že by mohla tak slabá ženská přijít i o život (když ne na stanici , tak po cestě domů) , tak asi dostala strach, aby do toho nebyla zatažena (že nezakročila proti policejnímu násilí) a toto ihned ohlásila nadřízenému veliteli Patrick Geenty , co se stalo . Proč ale se nepostavila tomu Andrewsovi do cesty a neochránila Pamelu , když byl čas , není jasné . Ale jisté je , že na ni by si netroufl , výsledek je , že tak jako tak Andrews byl propuštěn .

(Nezjistil jsem , zda náhodou nebyla tou samou , co byla přítomna, když sama (Pamela Somerville) žádala  policisty v oněch 08h30  , aby jí pomohli s autem kvůli baterce a jako první vystoupila z pol. auta fízlačka ( asi zřejmě tato nebyla Rachael Webb ) a také ji s kolegou poutala) .

Ale možná to nahlášení neučinila jen z vypočítavosti , ale také proto , že i mezi podivnými existencemi psychopatického typu  může být někdo , kdo dokáže být laskavý . Byl bych rád, kdyby ano , jelikož při soudu ji sama Pamela chválila a asi zřejmě chápala , že samotná ženská , byť uvědomnělá a laskavá , nemohla své kolegy zastavit .
Ale přesto si já osobně myslím , že jistě viděla , jak surově s ní ten Mark Andrews (1.90 m 100kg) zachází , vlekl ji za ruce svázané zezadu a tak ji vlastně vláčel jako pytel po zemi a tehdy mohla hned zasáhnout , aby jí ji přenechal , navíc na to měla i právo , protože jako ženská (Pamela Somerville) měla správně být prohlédnuta ženskou – fízlačkou , pak teprve oním fízláckým lékařem , který se však vůbec o její zdravotní stav nezajímal , jen zda pila alkohol.
Opět další morálně pokleslý lékař , který místo léčení jen tupě plní příkazy , i u „nás“ jsou tací .

Její přítel podal následující den trestní oznámení a velitel Patrick Geenty , na základě svědectví své podřízené Rachael Webbové , jej uvolnil k trestnímu stíhání (i kdyby tak neučinil , stejně by si pro něj přišli) .

Takže při prvním stání byl onen fízl M. Andrews odsouzen na tvrdo na 6 měsíců a v poutech odveden od soudu do výkonu trestu odnětí svobody a policie se musila omluvit a nyní probíhá soud o odškodnění .

Hrozila ztráta oka , má jej snížené cca o půl cm (od rány pěstí) a čeká ji kromě plastické operace (pro srovnání oční roviny) též operace šedého zákalu .

Nicméně bohužel , neučinilo se nic v tom , aby bylo řádně vyšetřeno
zranění oka , a tak se soud ke škodě Pamely spokojil s videem , ovšem redukovaným , ze kterého konstatoval surový úmysl ji hodit na zem a z toho jako je zranění.
Já jsem to porovnával asi s dvaceti podobně poškozenými dívkami , které ztloukli morálně zdegenerovaní fízlové také na stanici (v USA  a pod) do očí a obličeje a vyšlo mi , že to je právě od ran pěstí . Dále i jakýkoliv felčar mi na první pohled řekl , to je právě tak od rány pěstí , ne od pádu na podlahu , byť umocněného vržením .

Já sám jsem upadl mnohokrát , ale vždy jsem měl odřené jen vyčnívající části těla , toto je od cíleného úderu .

Je to jasné , ona Pamela  , asi 1.55 m , on fízl , asi 1.90 m . Rána pěstí je vedena shora pravou rukou na levé oko , to naprosto souhlasí a proto má od úderu oko jako celek níž , bude se musit provést plastická operace a od úderu na oko jako takové má též šedý zákal , i ten bude nutno operovat .

Navíc je i od té údernější části sevřené pěsti , pravé , vidět , že je tomu odpovídající polohově poškození obličeje v oblasti oka levého .

Takže se neudělal soudně znalecký posudek , zřejmě královský návladní – royal attorney je s fízly jedna ruka a onen fízl , co si odseděl jen tři měsíce , pak podal odvolání a morálně pokleslý soudce vyššího soudu pravil, že „dospěl“ k názoru , že jí jistě nechtěl ublížit a že prý si to způsobila sama tím , že se pustila futra dveří  (cosi podobného , jako když člověk v poutech na stanici „u nás“ narazí hlavou do zdi ) , tak zde ona narazila hlavou do podlahy , nic nového , jen „směr“  nárazu je odlišný. Tím chtěl jako naznačit , technicky (onen senilní soudce) , že ji jen dopravil ke dveřím  cely a zde ji již nijak nestrkal dovnitř , ona se zde přidržela futra a tím , že se jej pustila , nejsa opřitom nikým postrčena a spadla vlastní vinou .  Ovšem nedošlo mu  , že tím popírá smysl „dopravy“ do cely , Pamela totiž do ní nechtěla a proto se držela futra pořád, takže kdyby se tedy nepustila , byly by zřejmě u toho futra (držící se) třeba i půl hodiny , tedy co by zvládla  , a tak by ji odtrhoval násilím (použil donucovací prostředek) , takže senilní soudce zde v tomto bodě lže jak když tiskne . Není mi známo , že by policajt „dopravoval“ delikventa do cely tak , že by jej dopravil pouze ke dveřím cely a nechal na delikventovi , kdy do ní fyzicky vstoupí sám a fízl čekal pasivně až eventuelně do konce šichty .

To by bylo zřejmě v rozporu s prováděcími předpisy , jsou vesměs ve všech zemích stejné v těchto „ohledech“ .

(Diskutující na anglických webech to komentují slovy , že je tomu od té doby , co je u UK police a justice je kdejaký imbecil)  .

Musí to být asi neuvěřitelný zbabělec , ten Mark Andrews , troufnout si na tak malou ženskou .

Takže ji druhotně viktimizoval , jakýsi senilní soudce odvolacího soudu .

Ale nakonec fízl byl nadobro ze služeb policie propuštěn , jelikož byly u něj konstatovány sklony k násilí a policie bude musit ze svého rozpočtu hradit odškodnění a tak , aby za čas nemusila mít tímto psychopatem vzniklé další vícenáklady , raději se jej z ekonomických důvodů zbavila .

Dle mého názoru by se mělo sice nejprve promptně zaplatit poškození Pamele a pak vymáhat po původci škody .
U nás to bohužel funguje podobně , spíš hůře .

Podobných psychopatů u policie je u nás zástup , bohužel i „citlivé“ ženy u justice a státního zastupitelství  jsou často jen obyčejné státní nevěstky , které ztratily soudnost a rozlišovací schopnost , především proto , že se jim nic takového dosud nestalo a je u nich neuvěřitelná absence lidství .

Především jsem toho názoru ,  že fízli mají nízké právní povědomí a mají nutkání „přinést“ výsledky , což má za  následek , že si je též vyrábějí za každou cenu , alias vyrobí zločince účelově i ze svatého , není-li nikdo jiný zrovna po ruce a dobře vědí,  že není a nebude nezávislý kontrolní orgán , i ten , který má vzniknout , bude obsahovat fízly .

Jak zde bylo názorně vidět , více fízlů nejenže neznamenalo více bezpečí pro Anglii a její lidi , ale naopak , bezúhonná žena se stala obětí  přepadení státní mocí , v podstatě státních zločinců a „justice“ u toho fungovala jako advokát placený mafií , představující zde státní správu – policii a královského návladního .

7 či 8 stran na tomto leporellu je čistých , nepopsaných .

Dá se rozdělit na tři oddíly .

Jsou značeny , ale nevím jistě zda již od doby napsání kodexu , ale vědci určitě , jako list , číslo , líc či rub , např. folio  1 , recto , případně folio 1 , verso  … folio 71 recto , folio 71 verso .

Napíši sem postupně obsah jednotlivých stran , co znázorňují a popisují .

Zde budou postupně doplňovány jednotlivé listy :

FOLIO 1 VERSO – LIST 1 RUB

FOLIO 2 RECTO – LIST 2 LÍC

FOLIO 2 VERSO – LIST 2 RUB

FOLIO 4 VERSO – LIST 4 RUB

FOLIO 5 VERSO – LIST 5 RUB

FOLIO 7 RECTO – LIST 7 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 9 RECTO – LIST 9 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 10 RECTO – LIST 10 LÍC

FOLIO 13 RECTO – LIST 13 LÍC

FOLIO 14 RECTO – LIST 14 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 15 VERSO – LIST 15 RUB

FOLIO 17 RECTO – LIST 17 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 17 VERSO – LIST 17 RUB

FOLIO 19 RECTO – LIST 19 LÍC

FOLIO 20 RECTO – LIST 20 LÍC

FOLIO 30 RECTO – LIST 30 LÍC

FOLIO 37 RECTO – LIST 37 LÍC

FOLIO 43 RECTO – LIST 43 LÍC

FOLIO 46 RECTO – LIST 46 LÍC

FOLIO 46 VERSO – LIST 46 RUB

FOLIO 47 RECTO – LIST 47 LÍC

FOLIO 52 RECTO – LIST 52 LÍC

FOLIO 55 VERSO - LIST 55 RUB

Blanco – Čistý

FOLIO 56 RECTO – list 56 LÍC

Blanco – Čistý

FOLIO 57 RECTO – LIST 57 LÍC

FOLIO 58 RECTO – LIST 58 LÍC

FOLIO 59 RECTO – LIST 59 LÍC

FOLIO 60 RECTO – LIST 60  LÍC

FOLIO 61 RECTO – LIST 61 LÍC

FOLIO 62 RECTO – LIST 62 LÍC

FOLIO 64 RECTO – LIST 65 LÍC

FOLIO 65 RECTO – LIST 65 LÍC

FOLIO 67 RECTO – LIST 67 LÍC

FOLIO 69 RECTO – LIST 69 LÍC

FOLIO 70 RECTO - LIST 70 LÍC

Skládá se ze dvou částí , tato je souhrnný pohled a další je detailem obrázku zlatníka uvnitř této strany  

FOLIO  70 RECTO – LIST 70 LÍC

Tato je detailem souhrnného obrázku , ze kterého je vybrán na této straně

FOLIO 71 RECTO – LIST 71 LÍC

FOLIO 71 VERSO – LIST 71 RUB

Zde jsou ještě další , až se mi podaří určit jejich správné přiřazení , zařadím jej na správné místo s označením polohy v kodexu .

Ale  není jisté  , zda na toto místo patřil .

Dle teorie relativity , která , jakkoliv se to nezdá důležité , je každý den praktickým způsobem neustále ověřována  , např. v GPS zjišťování polohy , kde se musí uvažovat s dilatací času .

Tudíž , přenašečem elektromagnetické síy je energetické kvantum foton  a ten má tu vlastnost, že má nulovou klidovou hnotnost , což jen jinými slovy znamená  , že nejprve neexistuje  a pak , když vznikne fázovým přeskokem , když se vytvoří v energetickém záblesku , lepší přirovnání mne nenapadá a od tohoto okamžiku má již právě rychlost c = 299 792 459 m/s (+0.5 m/s, – 1.5 m/s) což jsou toleranční meze , v jakých se jeho absolutní hodnota nalézá . Z úředních důvodů se neustále uvádí , že rychlost světla c = 299 792 458 m/s, ale tento údaj pochází z doby kolem roku 1972 , kdy ještě nebyla měřící a výpočetní technika na dnešní výši  .

Úřad pro míry a váhy ovšem tuto tehdejší absolutní hodnotu rychlosti světla , která byla v tolerančních mezích (+1.5 m/s , -4.5 m/s) tedy 3* větších než v současnosti , použil pro výrobu definice metru , přičemž se zřejmě domníval , že se budou zpřesňovat jen jednotky za desetinnou čárkou , což se sice stalo , ale zaokrouhlením pak došlo ke změně jednotky . Nicméně pro pozemská měření to význam pochopitelně nemá , ani pro měření elektronickým dálkoměrem .

Dále se dost neobratně říká , že nic nemůže letět rychleji , než světlo , také že nic nemůže překročit rychlost světla .

Jenže to je nepochopení významu rovnice . Ve skutečnosti to je velmi důležité  , co ta  rovnice říká , že nic nemůže dosáhnout rychlosti světla , a to není totéž , jako překročit či letět rychleji . Takže , právě proto , že foton , nemá nejprve žádnou hmotnost , alias když neexistuje a pak , v okamžiku vzniku již letí právě plnou rychlostí světla c (tak samozřejmě , že v různém prostředí různě rychle , a to je to ,  co způsobuje barevné spektrum , proto se také hovoří o vícebarevných elektronických dálkoměrech , jelikož různé rychlosti v daném prostředí odpovídají té či oné barvě světelného spektra , tedy různé měřicí frekvenci a souvisí to s indexem lomu světla .

 Tedy jinými slovy , foton má nekonečně velké zrychlení a v kterémkoliv sebekratším úseku jeho absolvované dráhy bychom naměřili rychlost c , tedy jinými slovy , v kterémkoliv sebekratším okamžiku od okamžiku vzniku fotonu naměříme rovněž rychlost c  a to vše díky okolnosti ,  že nejprve nemá hmotnost žádnou , alias v daném okamžiku neexistuje , tudíž neletí a nezprostředkovává elektromagnetickou interakci .

 Takže nepotřebuje „rozjezdovou dráhu“ , jako třeba jiná částice , která však konkrétní hmotnost za relativního klidu , vůči ostatním částicím , má .

Tudíž jakákoliv částice se sebemenší hmotou potřebuje na dosažení právě rychlosti c „rozjezdovou  dráhu“ a konkrétní zrychlení , realisované postupným přidáváním urychlovací energie , které však  , by bylo třeba , limitně vzato , nekonečně mnoho , což samozřejmě není reálné , není prostě „k mání“ , podobně jako nekonečně mnoho peněz také ne .

Pochopitelně i jakákoliv sebeméně hmotná částice na dosažení jakékoliv podsvětelné rychlosti , potřebuje rozjezdovou dráhu konkrétní délky . 

Takže ta rovnice ovšem , právě proto , že říká , nic nemůže dosáhnout rychlosti světla c , tak platí symetricky a proto zřejmě mohou eexistovat i objekty s konkrétní hmotností  , ale pro něž platí ,  že ve svém relativním klidu , se pohybují silně nadsvětelnou rychlostí a teprve po vložení energie do těchto objektů se neustále zpomalují a ž podobně jako u výše zmíněných , při dodání nekonečného množství energie by letěly právě jen rychlostí světla c , což není dosažitelné z důvodu nedostatku nekonečného množství energie .

Objekty s podsvětelnými rychlostmi , které mohou limitně dosahnout při dodání nekonečného množství energie rychlosti c , ale ve skutečnosti při dodání konkterétního množství energie se k rychosti c mohou libovolně přiblížit na 0.999…999 1 000…000 * c , jsou TARDYONY , (něco jako opozdilci , protože se proti rychlosti světla c opožďují ) , kde počet devítek může být libovolný , čí více , tím vyšší přiblížení k rychlosti světla c

Objekty s nadsvětelnými rychlostmi , které mohou limitně dosahnout při dodání nekonečného množství energie rychlosti  c , ale ve skutečnosti při dodání konkrétního množství energie se k rychlosti c mohou libovolně přiblížet na 1.000…0001* c , jsou TACHYONY ,  kde nul může být libovolný počet  a za nimi jednotka , značící opět maximální přiblížení k rychlosti světla , ovšem od nadsvětelných rychlostí níže k právě světelné rychlosti c.

Takže onen experiment s neutriny by také mohl znamenat , že objevili částici tachyon s vlastnostmi neutrina .

Vědci sice tvrdí  že se jedná o mionové neutrino  , ale mohlo se tam i přimíchat a pak by vlastně urychlovač částic , který energii částicím dodává za účelem zrychlení (tardyonovým časticím , tak za tím účelem byl postaven)  , by vlastně neutrino s tachyonovými vlastnostmi přidáváním velkého množství energie vlastně zpomalil , sakže by mělo slabě nadsvětelnou rychlost , takže quién sabé .

Jinak , i samo neutrino svou existencí dnes a denně potvrzuje právě teorii relativity . Totiž , existuje svého času cca 10-9 sec , ale přitom na Zemi je na,ěřea jeho doba existence mnohem větší a sice právě v důsledku teorie relativity. Tím , že se pohybuje rychlostí blížící se k světlu  , dojde k dilataci času , „jeho“ čas se stane „gumový , totiž jeho 2 nanosekundy představují třeba několik sekund , čili oni (neutrina mionová) , přichází do naší bidoucnosti , podobný efekt , když se podnikne výše zmíněný kosmický výlet , výše popsaný .

Takže dle mého názoru , právě proto , že svou existencí současně potvrzují teorii relativity a v jiném , umělém experimentu jsou s ní v rozporu  , tak je to cosi podobné , jako když v jednom běném přístroji současně funguje teorie relativyity a současně kvantová fyzika , ačkoliv jsou v naprostém rozporu (právě v pojetí rychlosti – terie relativity umožňuje přísstroji bezchybně fungovat, odečte li se vliv dilatace času , např. u GPS) a současně kvantový jev vyžaduje okamžité přenesení informace o stavu páru částic , bez ohledu na vzájemnou vzdálenost, tedy nekonečnou rychlostí . Takže nic nového .

A pak by rovnice byla stále v pořádku .

Není totiž vyloučeno , že se jim do experimentu s běžnými neutriny nemohla připlést částice tachyonová , cosi jako tachyonové neutrino , kterou se jim(vědcům) , podařilo při  dodání (domnívaje se ,  že urychlovací energie) , ve skutečnosti tou dodanou energií zpomalit na rychlost , blízkou rychlosti světla c .

Důležité by bylo zjistit , jakou měla ona , nebo ony částice počáteční rychlost při zahájení experimentu a dále jakých rychlostí postupně v průběhu experimentu nabývaly a za předpokladu , že se opravdu jedná jen o klasické neutrino , tak v jakém okamžiku bylo naměřeno dosažení rychlosti světla c a v kterém následujícím již dosahlo nadsvětelné rychlosti zmíněné neutrino .

Takhle se může jednat , v případě že byly vyloučeny systematické chyby v měření  , že se mohla vloudit nečekaná náhodná chyba , tedy vliv , který ji způsobil a teprve , pokud bude pokus opakovatelný  ne 2* , ale pokud možno třeba každý den , tak nastane čas spíše než opravit teorii relativity , ale přizpůsobit ji a zpřesnit .

Např. dost těžko opravovat na mnohokrát ověřeném faktu stáčení přísluní planet , perihelia ,(dráhy planety,  kdybychom si ji rozkreslili , tak „rozetuje“ , dělá cosi jako lístky růže) a její naměřená hodnota je právě hodnotou , odvozenou z rovnic relativistických , jež jsou právě založeny na okolnosti , proč foton nepotřebuje urychlení a naopak hmotné objekty rozběhovou dráhu , potřebný čas a potřebnou energii na urychlení potřebují vždy . 

Protože však experimenty s částicemi , tedy i s fotony , například známý experiment s dvojicí stínítek a proudem fotonů , po jednom uvolňovaných , vede buď k vlnovému či částicovému charakteru světla (ale totéž vyjde i s vxloženě hmotnými objekty , ,jako jednotlivé vysílané elektrony či dokonce celé atomy a obdržíme dle okolností buď světelnou skvrnu – částicový charakter, nebo interferenční vzorec – vlnový charakter světla) , a na vzdálensti obou stítnítek nezáleží ,(není odpověď na otázku , odkud se onen právě vypušštěný foton dozví , že obě stínítka jsou odkryty , či jedno je náhodně zakryto  , tak se pracovně jako má za to  , že informace o tom , zda dané stínítko je čí není zakryté , přenese vzájemně nekonečně velikou rychlostí  , což je  nejvíc v rozporu s terií relativity , jak jen lze .

Také je nazýváno strašidelné působení na dálku pro dvojici polarizovaných fotonů , jelikož bude-li jeden mít polaritu „nahoru“ musí mít automaticky druhý z páru polaritu „dolu“ .

Takže není vyloučeno , že  z důvodů kvantově mechanických této fyziky vysokých enegií (QED) se může jednat o cosi jako „meziprodukt“ zatím nepropojitelné kvantové teorie a terie relativity , které nicméně dnes a denně fungují vedle  sebe v běžných přístrojích .

Tardyony jsou veškeré objekty , tedy i neutrina , s běžnou klidovou hmotností , s podsvětelnými rychlostmi  , pro něž je tedy rychlost světla nedosažitelná .

Tachyony by měly být objekty s rovněž konkrétní klidovou hmotností  , ale jejich klidová rychlost by měla být silně nadsvětelná a rychlost světla tudíž rovněž nedosažitelná .

Dále , vzhledem k nadsvětelné rychlosti  , vlastně by měly být objekty , přicházejícími z budoucnosti .

Běžné objekty se při klouzavém letu stálou rychlostí 0.999…999 * c mohou za 1 vteřinu dostat do sebevětší vzdálenosti (jelikož čas se stane „gumovým“ , 1 vteřina jako 100 000 000 vteřin například) a jako vedlejší efekt se tak nechtěně při návratu dostaví onen cestovatel zpět ve velmi vzdálené budoucnosti např. Země  , kde bude působit poněkud nepatřičně pro budoucí lidi v morálně zastaralém přístroji) .

Samotná neutrina jsou těžko zachytitelná , první pokus o jejich detekci byl ve zlatonosném dole v Utahu , kde v podzemní nádrži bylo umístěno cca 640 m3 tetrachloretylenu (perchloretylenu) , který se přečerpával do hlavně starého námořního děla s geiger millerovým počítačem , kde vznikal reakcí s CHCl4 a neutrinem radioaktivní argon .

A mezi těmito oběma , tardyony a tachyony , by měly stát fotony , které se mohou pohybovat a současně jen existovat za stavu letu právě rychlostí světla  c .

Zřejmě také by energertickým kvantem  , jež má zprostředkovat gravitační interakci , mělo být energetické kvantum graviton , který by měl mít podobnou některou z vlastností , jako foton , to znamená nulovou klidovou hmotnost (ale právě existence hmoty je zřejmě jejich příčinou a proto , kde není hmota, nebude nejspíš co by produkovalo graviton) a současně jeho pohyb rychlostí světla . 

I tak ovšem graviton sám je „obětí“ strašidelného působení na dálku , jelikož opět, když se někde shlukne hmota , tak je otázka,  odkud „ví“  , že jiné , sousední hmotné objekty mají vůči nové uskupené hmotě vysílat právě takový a žádný jiný počet gravitomů a v dané hustotě a to doslova okamžitě , bez ohledu na prostoročasovou vzdálenost a rovněž tato nová uskupená hmota má vysílat právě přesný počet gravitonů vůči všem ostatním hmotným objektům .

Pojem “strašidelného působení na dálku“ zavedl A. Einstein , který si tyto rozpory uvědomoval .

Asi , v okamžiku , kdy bude k dispozici GUT (teorie velkého sjednocení (všech sil )) , tak to bude nejspíš vysvětleno , ale asi zrovna tak naopak , dokud nebude vysvětleno ono podivné “okamžité“ působení na dálku  , nebude ani GUT .

Čili ten graviton by též stál na rozhraní mezi tardyony a tachyony .

Původně byla částice meson nazvána mesotron a konkrétně ta , jež má elemetární částici neutrino  , tedy mí meson , zkráceně mion , podobně jako pí meson – pion , rsp. tau lepton  - tauon .

Avšak se zjistilo , že mí meson , řečený zkráceně mion , však zas až tak mesonovou částicí není , proto se mu již neříká mí meson  , jen tou zkratkou mion .

Na wikipedii tvrdí  , že to pojmenování je od řeckého slova meios (méně)  , ale není  , je to jen náhodná projekce do stávajícího řeckého slova .

Ve skutečnosti se mionu , tak jako podobně pí mesonu se říkalo zkráceně pion (pí (mes) on = pion) ,

tak i zde

mí mesonu se zkráceně říkalo mion (mí(mes) on = mion) , což toto zjednodušení zavedli vědci , a  jelikož ,  i když  se jedná leptony , jméno již zůstalo , i když původně bylo přisouzeno mesonu  

Neutrino je tedy elementární částice k leptonu a konktrétně to , o kterém tvrdí , že v experimentu při urychlování přesáhlo rychlost světla plynule ,  se jedná o lepton mion , dříve řečený mí meson (když se ještě myslilo , že se jedná o částici hadronové skupiny) .

Leptony jsou částice fermionové či bosonové skupiny . Patří mezi ně tedy elektron , dále mion (jak mion , tak mí meson dnes již jen z historických důvodů ponechaný , ale nesprávný název) a tauon .

Zde se bude jednat o úlohu , kdy máme nalézt amplitudu kvantové pravděpodobnosti v prostoru , vymezeném např. prostorem uzavřené krabice .

Jedná se o tzv. kvantování energie .

Tudíž je třeba vyřešit tuto rovnici pro částici o určité energii E , jejíž pohyb je elektrickým potenciálem V omezen na oblast prostoru  ,vymezenou zde např. krabicí délky L .

 E ψ(x) = -h^2 /2*m * d^2ψ(x)/dx^2 + V(x) * ψ(x)

Proto zde figuruje pro jednoduchost a názornost pouze souřadnice x . h je Planckova konstanta , zde sice jako značená jako h , ale míněna jako h s pruhem . 

Zde budeme uvažovat případ , kdy se elektron může pohybovat pouze v jednom směru  , nikoliv ve všech třech , pro jednoduchost odvození .

Tedy délka omezeného prostoru je L , takže částice se může vyskytovat v bodech  mezi x € (0,L) . Potenciál mimo prostor vymezený krabicí je nekonečný , tudíž stačí uvažovat rovnici bez potenciálového členu :

 E ψ(x) = -h^2 /2*m * d^2ψ(x)/dx^2

Abychom zjistili , jaký tvar mají přípustná řešení rovnice , provedeme určité  úpravy .

Zavedeme novou proměnnou

k^2  =   2 * m * E / h^2

Po úpravě je tedy :

 d^2ψ(x)/dx^2 =   – k^2 ψ(x)

Tudíž

 ψ(x) = A * sin(k*x) + B * cos (k*x)

A , B jsou libovolné konnstanty .

Řešení , jež hledáme , musí splňovat okrajové podmínky , tj. kvantová amplituda se musí nacházet v intervalu  x € (0,L) .

Budeme hledat řešení v bodě x = 0 :

tudíž

 ψ(x=0) = A*sin(k*0) + B*cos(k*0) =A*0 +  B*1 = B = 0

Takže konstanta B se musí rovnat 0 .

Budeme hledat řešení v bodě x = L :

tudíž

ψ(x=L) = A*sin(k*L) + B*cos(k*L) =A*sin(k*L) +  0*cos(k*L) = A*sin(k*L) + 0 = A*sin(k*L) = 0

Požadujeme , aby A bylo nenulové a to lze jen tehdy , když druhý z činitelů , tedy sin(k*L) = 0

sin (k*L) = 0 tehdy , když argument k * L je    roven 0 a to je tehdy , když  n* π = k * L , jelikož  funkce sinus celistvých  násobků π  = 0 .

Takže po úpravě obdržíme :

k  =   n* π / L , kde n je celé číslo  .

Dále : E = h^2 * k^2 / 2*m

po úpravě je

E = n^2*π ^2 * h^2 / 2 * m * L ^2 .

Odtud tedy vyplývá kvantování energie , tj . její velikost je určena kvantovým číslem n .

Zde jsme vlastně určili , které vlnové délky se vejdou do uzavřeného prostoru délky L .

Konstantu A lze určit takto :

Součet pravděpodobmostí nalezení částice v uzavřeném prostoru délky L je čtvercem vlnové funkce v daném bodě výskytu .

Tudíž :

∫ ψ(x) ^2 dx = 1 v inervalu (0,L)

Dosadíme  vlnovou  funkci :

ψ(x) = A * sin(k*x) , tedy ∫ ψ(x) ^2 dx = ∫ A^2 * sin ^2(k*x) dx =  A^2 *  ∫  sin ^2(k*x) dx .

————————————————

Níže je mapa jednotlivých lokalit  , kde se nacházá stará mayská sídla :

Níže je mapa osídlení mayskými národy dle jazykových skupin :

Mayové , podobně jako jiné národy , nejsou tím , čím bývali . Dá se říci . že jejich jméno není nejspíš původem z mayských jazyků a  oni sami se označují tradičními názvy , Kakchikel , Quiché , Lakandoón a další . Jiné názvy byly uměle vytvořeny až teprve současnými badateli a byly přejaty na základě obecného porozumnění , jako třeba Yucateca  (vysvětlím) a pod .

Jméno nejspíše bylo uměle vytvořeno snad v 19. stl. , bohužel jsem si nepoznamenal autora , mělo snad jít o autora dobrodružného románu s příběhem , odehrávajícím se ve Střední Americe .

Za základ zvolil název ze sanskrtu , který je koneckonců příbuzný i češtině a sice ze slovesa majaté – (asi jako míjeti) a od toho podstatné jméno míja – to co již minulo , asi to je utvořeno dost  podobně , jako některá slova v čekém jazyce , např . síliti – síla , mluviti – mluva  , takže by jistěže šlo vytvořit od slova míjeti – míja , jenže se to neujalo a místo toho říkame minulost , od přechýleného tvaru  , který ale nicméně je odovozen od slovesa míjet (minul – příčestí minulé + koncovka -ost) . Takže tím autor toho dobrodružného románu chtěl říci , že Mayové nejsou tím , čím bývali , že jejich civilisace  je již minulostí  .

Mayské jazyky se dělí cca na sedm skupin , jejich názvy jsou spíše umělé , oni si říkají dle příslušnosti k lokalitě či kmene .

Jejich názvy jsou následující :

HUAXTECKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky HUAXTECA a CHICOMUCELTECA

YUCATECKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky YUCATECA , ITZÁ , LACANDOÓN , MOPÁN

CHOLSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky CHOL , CHORTÍ (také CHOLTÍ) , CHONTAL

TZELTALSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky TZELTAL a  TZOTZIL

KANJOBALSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky KANJOBAL , XACALTECA , ACATECA , MOTOZINTECA , TUZANTECA , TOJOLBAL ,

MAMSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky MAM , TECA , IXIL , AGUACATECA 

QUICHÉJSKÁ jazyková skupina , obsahující jazyky QUICHÉ , CAKCHIQUEL ,TZUTUJIL , SACAPULTECA ,  SIPACAPA , KEKCHÍ ,  USPANTECA , POKOMAM , POKOMCHÍ 

Asi nejvýznamějšími jazyky byly yucateca , cakchiquel , quiché .

Jen maya yucateca je původním jazykem Mayů z klasického období , jež je takto označováno , pak bylo období úpadku .

Jazyky quiché a cakchiquel hovořily a hovoří dodnes kmeny na guatemalské vysočině , ty však již nepatří do klasického období mayské kultury . 

K názvům jednotlivých jazyků :

Veškeré názvy , jež jsou utvořeny se zakončením teca , jsou vesměs nikoliv mayské , nepochází vůbec z jazyky nositelů onoho jazyka, ale jsou to názvy , jež dali Mexicové , hovořící nahuatlem . Některé názvy , sice vypadající jako v nahuatlu , dokonce nejsou dány Mexicy , ale až Evropany v podobném duchu , jako je dávali Mexicové , např. právě YUCATECA .

Nyní jej ozřejmím.

Onen poloostrov nazývali mayské národy , na něm žijícíí , jako ULUÜMIL KUTZ YETEL ZEB , tedy Roh Hojnosti Jelenů a Krocanů .

Když dorazili na ten poloostrov španělští žodáci , tak se ptali místních obyvatel , kteří pozorovali jejich vylodění , jak se tato země jmenuje . A nyní jsou asi dvě , možná tři verse .

Dle  jedné si domorodí obyvatelé mezi sebou řekli :“Slyšte , jak mluví “ , asi jako Yucic tan .

Dle jiné verse prý odpověděl domorodec :“Nerozumím , pane “ , asi jako Ciyuk tan .

A Španělé , kteří dle svého mínění slyšeli odpověď , tak se domnívali , že odpověď značí název země , tedy to , na co se ptali a nenapadlo je (možná někdo mezi nimi pochyboval , ale roli to nehrálo , jejich úmysly nebyly beztak jiné  , než exploatační ) a zkomolili to po svém , tedy YUCATAN .

A dále , Mexicové v nahuatlu , když tvoří název národa, , tak dají nějakou typickou vlastnost , co je pro zemi , kterou ten národ obývá , příznačná a k tomu připojí slovo tlacatl – hombre – člověk . A to redukují ve spojení slov jako tecatl , či catl .

Množné číslo je tlacah , respektive zredukované jako tecah . A protože Španělé to h na konci nevyslovovali , tak vyrobili (oni Španělé) z množného čílsa příslušníků národa číslo jednotné , vizn např, Azteco . Byl Aztli + tlacatl = Aztecatl , množné číslo je AZTECAH , vyslovováno Španěly AZTECA , protože jsou machisté , tak to opatřili koncovkou -o , El Azteco místo El Azteca , , a množné číslo udělali jako Los Aztecos , místo Los Aztecas .  

Takže YUCATECA je vlastně YUCATAN + TLACATL = YUCATECATL a mn. č. je YUCATECAH .

Zvuk H Španělé nečtou a proto jej ani již nepsali .

Takže asi jako dle nahuatlu YUCATANSKÝ LID .

Ale , opakuji , to vyrobili již Španělé . Mexicové  , jsa podrobeni , již názvy nedávali .

Název HUAXTECA mohl vzniknout dle slova HUAXITL – guaje , bule – legenaria vulgaris – tykev obecná , takže asi jako Lid z oblasti , kde rostou tykve .

Název CHICOMUCELTECA , by mohl být od názvu oblasti CHICOMOZTOC -  Místo Sedmi Jeskyní  -

CHICOME – siete – sedm

OZTOTL – cueva – jeskyně

-C – přípona lugar dónde es – Místo kde je ..

Mohlo být dáno Mexicy Aztécy , ale Evropany přechýleno  ze CHICOMOZTECAH , nebo  CHICOMOZTOCAH , resp., CHICOMOZTOCATECAH , tedy Lid z Oblasti Sedmi Jeskyní .

Název MOPÁN bude nejspíše MOLPAN  , podobně jako název Belmopan je od slova HEYMOLPAN  , tedy v tomhle případě je to redukované Evropany z MOLPAN na MOPAN .

To je od slov MOLLI – Guisado , sopa , – ragů , polévka , ,omáčka

přípona -PAN – lugar sobre – Místo nad ..

Tedy Lidé z oblasti nad Ragů , polévkou , omáčkou .

Název XACALTECA  je zřejmě utvořeno od slova XACALLI – chalé en la arena , resp. cabaña en la arena – the grass hut , chata na písku , tedy mínili tím cosi jako rybářskou chýši při mořském břehu na pláži , tedy písku  , je od slova XAL(li) + CAL(li) = XACALLI , v tomhle případě to L ve slovním kmeni rovněž zredukovali .

Takže asi jako  Los gentes de las cabañas – Lid rybářských chýší

Název ACATECA může být  utvořeno od ACAL(li) – piragua – kanoe

nebo

ACA(tl) – caña – třtina

Tedy Los gentes de region de las piraguas o Los gentes de region de las cañas , Lidé z kraje kanoí , resp. Lidé z kraje třtiny

Název MOTOZINTECA , mohl být utvořen ze slova MOTOTL – ardillon – velká veverka  , a přípony -TZIN , jež tvoří zdrobnělinu , tedy MOTO(tl)+ – TZIN = MOTOTZIN , takže asi jako veverka běžně velká , dohoromady tedy Lid Veverek .

Název TUZANTECA by mohl být od slova TOZAN- topo – krtek , tedy Los gentes de region de los topos – takže asi jako Krtčí Lid či Lidé z kraje krtků .

Tyhle snímky jsem pořídil  7. 4. 2011 .

V brzké době doplním snímky , pořízené 17.10.2011 mezi 14h35 – 17h00  , tedy 1 rok a čtyři dny po té , co se ztratila Anička Janatková . V podstatě jsou pořízené ve stejném čase , kdy již v Tróji probíhalo pátrání naplno .

Dobře dokládají podmínky , za jakých probíhalo hledání , počasí , lidé na procházkách , povrch terénu a policisty prohledaný terén a jeho stav po zmizení Aničky 13.10.2010 a po jejím oficiálním nalezení  16.3.2011 k dnešnímu dni  .

Jen jsem si přál , aby Anička Janatková a místa , kde se Anička vyskytovala , neupadla v zapomnění .

Až budu mít cestu , ještě nějaké přidám .

***********************************

snímky z doby těsně po oficiálním objevení Aničky

snímky z doby těsně před rozloučením s Aničkou v Salesiánském kostele

snímky z doby , kdy police a statní zastupitelství uzavřelo případ

snímky z doby,  kdy uplynul jeden rok a čtyři dny od zmizení Aničky

*********************************

Dnes , 19.5.2011 se mi konečně podařilo objevit skutečné místo , kde policie doopravdy objevila Aničku 16.3.2011 v dopoledních hodinách .

Pochopitelně za předpokladu , že místo nálezu nebylo policií uměle nastrojeno , když usoudila , že nastal čas nálezu Aničky viz foto .

Porovnáním s katastrální mapou mi vychází , že místo přibližného i skutečného nálezu Aničky je na parcele č. 478/1 , k.ú. Trója , DKM (digitální katastrální mapa) , přibližné souřadnice JTSK na 10 m středu místa skutečného nálezu cca

Y = 741740.00 X = 1039496.00  

viz mapa

Níže je tatáž mapa , kde křížkem je v modře označené parcele vyznačeno místo nálezu Aničky .

(Až budu mít někdy čas , zkusím je zaměřit přesně , tedy určit souřadnice polohy s kódem kvality 3 včetně nadmořské výšky) .

Níže je snímek katastrální mapy v oblasti ulice Pod Písečnou .

Je zde dobře vidět , jak nesprávně byla DKM kdysi aktualizována , název ulice Pod Písečnou je nesprávně umístěn do souboru parcel , jež žádnou vozovku nepředstavují , ve skutečnosti od ulice Na Šutce jde po parcele 809/15 (jako 1. cíp) , pak po části 792/113 ,dále 1718 , 1717/1 jako 3. cíp (do této parcely č. 1717/1 je též zahrnuta spojovací stezka , jež jde po několika stupních od ulice Na Šutce pro umožnění přístupu k zahrádkám na svahu a pak se pomocí schodiště propojuje s vozovkou ulice Pod Písečnou – její 3. cíp) , dále parcela č. 809/16 , jako její 2. cíp ke garážím a až k parcele 1709/3 , kde je jako 4. cíp. Od parcely 1709/3 již jako ulička hrůzy beze jména .

Nesprávně je název a počátek ulice Pod Písečnou umístěn do souboru parcel č. 792/111 , 809/12 , 792/110 . Na těchto parcelách nic , co by přpomínalo vozovku se nenalézá  , dokonce naopak napříč počátkem parcely č. 792/111 je stavba po její části jde pouze účelová cesta , velmi úzká , ke  garážím na parcele č. 809/8 za zadním traktem obytných domů p.č. 809/5 , 809/6 , 809/7 , 1091/4 , 1091/3 , 1091/2

exportfile.ashx

Na tomto místě bych ještě rád ukázal , co napsaly Aniččiny spolužákyně na jakémsi svém školním webu , (bohužel nejsou tu vidět data pořízení ) o ní , tedy konktrétně Lenka a Lucka o Aničce (viz obrázka v dolní části souboru a vysvětlující text ) napsáno samozřejmě tehdy 9 – 10 letými dívkami .

Aničky kámoška napsal/a:Ahoj Jmenuji se Lenka,a jsem Aničky kamarádka,je mi moc líto co se jí stalo, a moc se mi nelíbí co tady o ní píšete!byla to fajn holka,vy jenom můžete držet huby!vy jste jí neznali!……každou noc když jsu spát tak mám oči plný slz,pořád na to myslim.užili jsme si toho dost z Aničkou.ještě ten den když se jí to stalo,tak jsme se ráno cestou do školy potkali,přišli jsme k sobě a pozdravili se,a Anička zrovna říkala že jí bolí hlava,řekla jsem jí at to řekne učitelce a ta jí možná pošle domů,kdyby to Anička řekla učitelce že jí bolí hlava tak by jí poslala domů,a nemusela by se to stát.když jsme se loučili,tak jsme si řekli,ahoj zítra ve škole,a Anička mi řekla,až příjdu domů tak si půjdu lehnout není mi dobře,tak jsem jí řekla,hm dobře.a pak jsem vlastně zijstila že Anička nepřišla domů ze školy.Její rodiče nás vyslýchaly kde jsme jí naposled viděli a tak.Já jsem si naposledy pamatovala že na sobě neměla tmavě šedou zimní bundu,ale kvůli teplému počasí jí držela v ruce,a měla přehozený přes ramena fialovo-černou šálu(palestinu)…tehdy jsem jí naposledy viděla……….Aníčko je mi to strašně líto!!:-( nikdy na tebe nezapomenu….:-( budu na tebe myslet každý den a celou noc.

(tahle dívka Lenka  níže nemusí být totožná s dívkou , která ji viděla s dvěma dalšími naposled ) .

Lenka napsal/a:to stou Aničkou je hnsuný nechutný případ.Je to hrozný,Taková nádherná holčička,a zemřela.Každý den a každý večer,na Aničku smutně ale s ůsměvěm myslím.Vzpomínám na Aničku jak tancovala jako baletka,jak chodila do školy,jak vypadala ta její tvářička krásná.Ach bože jak asi musí být jejím rodičům?!ještě štěstí že nejsem Aničky příbuzná,trpěla bych jako pes.Takový malý andílek a někdo mu jentak ze dne na den ublíží a zabije ho!ty lidi bych vraždila

anički kamaradka napsal/a:ahoj aničko je mi te lito mam te rada aničko proč jse ti to jenom stalo tvoje kamaradka lucka

exportfile1.ashx

Níže je soubor DKM z místa od stanice tramvaje Hercovka až po Trojskou pláň u ulice Pod Havránkou .

exportfile2.ashx

exportfile3.ashx

exportfile4.ashx

exportfile5.ashx

exportfile6.ashx

exportfile7.ashx

exportfile8.ashx

exportfile9.ashx

exportfile10.ashx

exportfile11.ashx

Musím také pochválit katastrální pracoviště katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu , kde promptně vyhověli mé žádosti , dokonce bez jakéhokoliv úřadování , a opravili polohu nápisu ulice Pod Písečnou do správné polohy .

Stačilo operativně příslušnému zaměstnanci , majícímu na starosti aktualizaci  DKM , ukázat soubor snímků , na nichž je zachycen průběh skutečné ulice Pod Písečnou (jejích všech čtyř větví) a spolu s vyobrazením příslušných nápisů , jež jsou provenience městské části Praha 8 na ní umístěných .

Zde je tedy opravena (od 2.11.2011) :

exportfile12.ashx

Vzhledem k tomu  , že sklon svahu je podobný , jako u sjezdovky na Mikulově na Bouřňák , tak místo skutečného nálezu leží  po maximální spádnici od místa , kde lidé nosí květiny , svíčky a zvířata . Měřeno ve vodorovné rovině (např. zobrazení mapy ) je to 15 m , po spádu , který má cca 28 stupňů  , samozřejmě více , tedy cca 17 m .

Jinak k místu nálezu se dojde od hrany asfaltky po 133 krocích po 75 cm (cca 100 m) a pak doprava na vyšlapanou pěšinu u stromu označeného modrou igelitkou přímo na svah .

Samotná jáma , kterou prý policisté důkladně zahladili , však je již dobře v terénu rozpoznatelná a je velmi dobře vidět  , jaké byly její půdorysné rozměry (1.30m*1.30m), v podstatě čtvercový půdorys a sice od maximální spádnice (co je pravá strana horní jámy viděno od spodní je její pravý okraj o 1 m stranou .

Dovoluji si pochybovat , že byla policisty důkladně zahlazena , určitě ne , jelikož je nyní dobře patrné slehnutí dosypané zeminy a sice cca 20 cm . Jelikož od 16.3.2011 do 19.5.2011 uplynulo tedy 64 dní . Pokud by tedy byla pravda , že za 64 dní (od 16.3.2011) se slehla zemina o 20 cm na této pečlivě zahlazené jámě  , tak pak by jáma , kterou nemohli nalézt 154 dní , musila být jistě o více , než 20 cm slehnutá , což zřejmě nebyla a pak by při onom pečlivém prohledávání do ní musili policisté  zapadnout či zakopnout o její okraje  . Tudíž si myslím , že byla zahlazena jen tak nějak. Geologický profil zeminy na tomto svahu je totiž dost pestrý a tak jsou dobře patrny např. kameny , jež na tomto pozemku mohou být až od 50 cm a níže pod svrchním horizontem půdy . Na této „tak nějak“ zaházené jámě jsou naházeny dosti patrně , větve a kmínky nalámaných a uschlých bezinek , které však na tak malém prostoru by těžko mohly se samovolně navršit . A navíc , vzhledem ke značnémo sklonu , je patrno  , kolik zeminy se při hloubení , jak původci ukrytí těla Aničky , tak policistům , skutálelo gravitací po svahu a na jak velkém půdorysu  a od první chvíle tam také až dodnes tato do velké dálky rozprostřená zemina , zůstala . Sama jáma má rozměry cca  1.30 * 1.30 m , hloubka mohla být v nejlepším případě , měřeno od spodní hrany , tak 1 m a jak vidno , i vnitřní stěny nebyly svislé , takže u dna mohla mít cca 60 cm , délka ve směru vrstevnice rovněž kratší , cca 1.00 m . Kořeny jsou přesekané , mají i 5 - 7 cm průměr, rostlý terén je utužený a dle geologického profilu obsahuje od půdy po drobný štěrk až po kameny , spojené jílovitou zeminou již od hloubky cc 50cm. Tudíž si dovoluji pochybovat , že je takovou jámu možno vykopat pouze lopatou , na které jako jediné prý byla nalezena pachová stopa u domu na p.č. 376/6 , k.ú. Trója  (souřadnice nejbližšího vrcholu toho domu jsou Y = 741857.00  , X = 1039496.00 , což znamená  ,že od místa skutečného nálezu k domu to je 117 m přímo ve směru  západ  (dům je na západ od jámy  , jáma na východ od něj)), když horní jáma přibližného nálezu je zcela zjevně vykopaná od horní hrany po dno , jak i dnes dobře patrno , běžným krumpáčem a rýhy po čepeli se táhnou až ke dnu . Kořeny , v půdě nejprve neviditelné , zase jdou přesekat jedině rovným rýčem , krumpáčem problematicky , odskakuje , navíc stání kopáče pod dolní hranou ubírá kopajícímu tělesnou výšku a současně i hmotnost , potřebnou pro zanoření náčiní do půdy . Odhaduji  , že  jen vykopat s veškerým potřebným náčiním tuto jámu mohlo trvat cc 3 – 4 hodiny – snímky od č. 133 – 139  .

Snímků je větší množství , tak je , jak mi vybyde čas, doplním . 

Musím říci , že mne ten případ zaujal asi zpočátku proto , že vím , kdy jsem se dozvěděl první zprávu , že se pohřešuje a to bylo ve 13h10 dne 13.10.2010 .

Psal a doplňoval jsem tyto stránky a občas se dívám na další otevřená okna a dle historie editace to vím zcela jistě .

Ale nesedělo mi , že měly děti mít , jak jsem zjistil z www stránek školy, 5 vyučovacích hodin , tedy do 12h35 . A to by znamenalo , že by i v případě , že by Anička  šla na tramvaj na Hercovku , být doma cca 13h05m – 13h10m . Jenže tu scházelo cca 45 minut .

Policie stále uvádí , že dítě mělo být oficiálně doma ve 13h00 . Jenže právě proto , že vím od první chvíle , že škola jim musila  končit o 55 minut dřív, znamená to  , že někdo tady něco tají .

Jsem toho názoru , že škola , i v případě , že odpadne jedna vyučovací hodina , je stále  odpovědná za dítě až do okamžiku , kdy by jako končila pravidelně dle rozvrhu  a není vyloučeno , že někdo ze školy tuto povinnost , totiž informovat rodiče , že vyučování předčasně skončilo a další opatření s dítětem , zanedbal.

I kdyby totiž děti spontánně odešly , aniž by si toho učitel všiml , tak je on stále odpovědný  . Takže někdo , možná i škola , možná policie , něco skrývá  , čemuž nasvědčuje mnou vypočtený  časový rozpor 55 minut . Oficiálně by totiž měla být dívka pohřešována od 12h10 a ne od 13h00.

Takže pokud příslušný pedagog nevyrozuměl rodiče Aničky ihned , co se dozvěděl , že odpadla vyučovací hodina (a nepokusil se domluvit s rodiči  , co s dětmi , tj, počkat v družině či na rodiče na převzetí  nebo „vypustit“ domů samotné    a dále ihned po zjištění , že Anička s ostatními dětmi spontánně odešla a on se nepokusil tuto situaci ošetřit (tj. ihned informovat rodiče a nalézt je)  , tak bude dost možná čelit vyšetřování za zanedbání péče o svěřenou osobu . Pak by to totiž mohlo znamenat, že Anička mohla , nebýt odpadnuté hodiny, žít . 

Ke svému překvapení , dozvěděl jsem se , že jim skutečně odpadla jedna vyučovací hodina (jenže tato okolnost není ani nyní oficiálně  známa, já , jelikož jsem policii nikdy příliš nevěřil , tak jsem celou cestu , jak prostřednictvím tramvaje , tak uličkou navazující na ulici Pod Písečnou již dávno vypočítal a proměřil délkově i časově vzhledem k možnostem Aničky  a nyní již mám potvrzeno , že jedna vyučovací hodina skutečně odpadla )  a to by znamenalo , že měla být doma v 12h05 -12h10 maximálně  . A pak samozřejmě je jasné , proč se to mohlo dostat na web ve 13h10 , jelikož to tehdy policie ještě nepovažovala za podstatné a nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomuto nepěknému rozuzlení . Pak již vše mne osobně nesedělo o 55 minut , než uvádí PČR .

Také není vyloučeno , že škola informovala paní Janatkovou a ta jim řekla , ať nechají jít dítě samotné , lhostejno zda na Hercovku tramvají , či tzv. „uličkou hrůzy“ . To by pak vysvětlovalo , proč (jsa rodiči očekávána cca ve 12h10 doma , se zpráva o pohřešování mohla dostat na web ve 13h10m jako poprvé a ještě k tomu nepřesně .

Tehdy tam totiž bylo uvedeno , že blízko katastru a vím , že mne to upoutalo , dost často se tam vyskytuji a tak jsem tomu nevěřil a ve 13h 24 m to již bylo upřesněno ,  že Pod Písečnou . 

Každopádně není ale v tuto chvíli jasné , zda škola Na Šutce  informovala v případě odpadnutí hodiny rodiče , a že děti již odešly ze školy . I kdyby se totiž nedalo rodičům dovolat , tak v tom případě nesmí dítě pustit jen dle uvážení a přání devítiletého dítěte (v tu chvíli je jakoby zákonným zástupcem pedagog) .

Spíše to vypadá , že škola asi paní Janatkovou informovala (byla doma) a ta ji očekávala na cca 12h10m . Obě dvě cesty , jak tramvají , tak uličkou , vychází pro cestu absolvovanou devítiletým dítětem skoro  stejně .

Tedy asi 5 minut od zazvonění , šatna a před vchod , asi 13 minut na Hercovku , asi 5 minut čekání , 2 minuty dolu Nad Trójou a 5 minut od tramvaje domů . tedy 11h40 + 30m = 12h10.

Pokud by Anička šla pěšky přes uličku hrůzy , jak ji pojmenovali bulvární plátkaři , tak mne osobně to od školy k domu Janatků trvá 11 minut nepříliš rychle , takže Aničce asi 22 minut + 3m navíc , jelikož si povídala s kamarádkami Viktorka + Lucka + Lenka , takže 11h40 + 5 + 25 = 12h10  . Takže téměř stejně .

Jsem proto nepříjemně překvapen , že jsem se v časovém rozporu jedné  vyučovací hodiny + přestávky = 55 minut , nemýlil . Takto totiž policie , tvrdošíjným trváním na času zmizení 13h00  , mohla uvést v omyl mnoho případných svědků , kteří s odstupem času nebudou co platní , pokud by došlo k znovuotevření případu (pro policii je bohužel již vyřešen) . Tím , že navíc nebude policie alias státní zastupitelství nucena před soudem provést důkazy, tak cokoliv bude vydávat za řešení , tak jím jako bude , bez ohledu na jakékoliv rozpory . To je ta nejhorší možná situace , která vyhovuje leda právě policii .

Zřejmě je tahle nepříjemnost s „chybějící hodinou“ nepříjemná jak škole , tak policii , jelikož ještě 28.4.2011 byla k na webu dispozici informace , že Aniččce odpadla vyučovací hodina , ale dnes tam již není . Proč asi. Protože právě včera vyrobila PČR a státní zastupitelství kompilát o uzavřeném vyšetřování ve stylu „vyšetřování skončilo , zapomeňte“ .

Prostě byl předhozen veřejnosti jakýsi podezřelý a policie je velmi ráda  , že nemusí čelit nepříjemným otázkám při výslechu při provádění důkazů u soudu stran advokáta  .

Také jsem se dozvěděl se zpožděním , že ZŠ Na Šutce vydala dementi – zprávu pro rodiče  , že není pravda , že by vyučovací hodina 13.10.2010 , pátá v pořadí , odpadla a tak škola si stojí za tvrzením , že Anička byla ve škole ještě ve 12h35 .

Tudíž  je tu problém , že jediným svědectvím o odpadnuté hodině je zřejmě svědectví nezletilých dětí a ty pochopitelně proti škole těžko budou oficiálně vypovídat (ani to není právně realisovatelné) , jsou a dlouhou dobu budou vůči škole v podřízeném postavení a ta má možnost na ně působit a dále výpověď očitých svědků v okolí č.p. 329 Pod Písečnou s uvedením času , kdy ještě Aničku viděli , kterak kráčí kolem tohoto č.p. 329  , která je však v dnes již nedostupném vyšetřovacím spise , založném ad acta .

Anička Janatková si tohle naprosto nezasloužila .

Proto jsem se tedy rozhodl umístit alespoň fotografie míst, kde se Anička za svého života vyskytovala .

*

*

*

1.znázorňuje ulici Písečná , kus níž pod vybydlenou školkou (vlevo nad panelákem) , zlatý déšť napravo je již v ulici Na Šutce .

2.Rozcestí ulice Písečná a Na Šutce  , Písečná se obrací zpět k Čimické ulici , Na  Šutce pokračuje směrem  k tenisovým kurtům , u vrcholu oblouku Písečné se pak začne jmenovat jako ulice K Sadu až k tenisovým kurtům , kde končí , směrem ke zlatému dešti dál ke škole je  jako ulice Na Šutce (proti jednosměrce) .

3.Pohled do ulice Na Šutce , uprostřed je rozcestí s ulicí Pod Písečnou

4.Pohled na rozcestí ulic Na Šutce a Pod Písečnou , musím říci , že v digitální katastrální mapě musí být chyba , jelikož je za rozhraní ulicce Na Šutce a Pod Písečnou vydáváno místo , jež není u  této dřevěné chatky na p. č. 967/3 v místě značky zákaz vjezdu , opatřené dokonce dvěma tabulkami Pod Písečnou , ale až místo  , jež je na rozhraní sice ulice Na Šutce s Písečnou , ale v místě proti vrcholu oblouku široké ulice Písečné , proti paneláku  na p.č. 1083/8 , jenž je jediným v tomto vrcholu oblouku , a ulice , avšak neexistující , by měla jako procházet proti němu přímo na jih vedle dětského klubu Pohádka na p. č. 809/2 , č.p. 398 a směřovat po ohybu s kopce vlevo k domu , který opravovali Ukrajinci. Taková ulice ale neexistuje , což je dobře vidět na snímku č. 27 ze 7.4.2011 . Pouze je v místě této tečny k Písečné ulici pokračování jako ulice K Sadu  .Vedle oplocení školky Pohádka je šikmo vedoucí sjezd ke garážím , který však vede jen podél nich na jihozápad pod obytným blokem , kde končí u oplocení (lze je obejít a jít dolní větví ulice K Sadu až na čtyřrozcestí K Velké skále) vůbec ne na jih a pak pod pravým úhlem na východ a již vůbec ne pod jménem Pod Písečnou , tato účelová cesta nemá žádné jméno .

5.Pohled do ulice Pod Písečnou a na horizont

6.Pohled na krátký opačný cíp Pod Písečnou (u garáže vpavo) , vlevo pokračuje k „uličce hrůzy“  (dle bulvárních plátkařů takto nazvanou)

7. Pohled do vrstevnicové části Pod písečnou ,  uprostřed je rozcestí , kde ještě kus (vpravo) pokračuje jako Pod Písečnou , dál jako „ulička hrůzy“ (dle bulváru) .

8. Zblízka ono rozcestí Pod Písečnou , do prava ještě kus Pod Písečnou , dále jako bezejmenná ulička

9. Tentýž pohled na rozcestí , ale zblízka

10. Již před bezejmennou uličkou , ještě kus Pod Písečnou , od zlomu sklonu již jako „ulička hrůzy“ (dle bulváru)

11. Ještě Pod Písečnou , přechází jako bezejmenná ulička alias „ulička hrůzy“

12. Již v „uličce hrůzy“ .

13. Pohled v uličce beze jména – „uličce hrůzy“ níže pod lomem sklonu napravo

 14.  Pohled na vrátka od bezprisorní zahrady , kde rodiče (ne policie) , nalezli láhev s pitím . 

 15. Pohled na vrátka zblízka v „uličce hrůzy“.

16. Pohled zvnitřku bezprisorní zahrady , kde byla nalezena lahev s pitím

17. Pohled zvnitřku bezprizorní zahrady  do Trójské ulice přes dům , sousedící s Janatkovými na  konci  „uličky hrůzy“

18. Pohled na cestu s kopce , kde je rozhraní pozemku Rusů z Neštěmic nad Labem a rodiny Janatků (na začátku plotu na bet. zídce )

19. Pohled od vrátek zpět do kopce

20.  Pohled zpět do ulice Pod Písečnou na rozcestí u garáží

21. Pohled na rozcestí v ulici Pod Písečnou , je zde dům , který opravovali Ukrajinci , kteří viděli Aničku zde zřejmě jako poslední , těsně před tím na téže uličce ji viděl soused Janatků , jedoucí autem (nevím , zda dolů či nahoru) .

22. Pohled na místo , kde se spolužákyně (Viktorka , Lucka a Lenka) , jdoucí na MHD na Čimickou ulici, nad restaurací Šutka , rozloučily . Řekly si : „Ahoj zítra ve škole“. V postatě to je rozcestí ulic Písečná(ohýbá se zpět na Čimickou) a Na Šutce  , která končí napojením do oblouku Písečné , dále již pokračuje až k tenisovým kurtům jako ulice K Sadu , kde také končí. Pak má tato ulice K Sadu ještě boční cíp , do kterého lze sjet za blokem domu s touto  školkou - dětským klubem Pohádka , šikmo vlevo s kopce a končí na čtyřcípé křižovatce na konci tenisových kurtů u skládky panelů. Od tohoto místa se jmenuje již Pod Havránkou.

23. Pohled na konec ulice K Sadu  u tenisových  kurtů , jedná se o cíp (horní) z oblouku ulice Písečné . Dolní cíp pokračuje na čtyřrozcestí a od něj přímo jako ulice Pod Havránkou .

24.  Pohled již zpět k rozcestí vrcholu oblouku ulice Písečná  a ulice K Sadu napravo , ulice Na Šutce je přímým pokračováním K Sadu proti jednosměrce .

25. Na trójské pláni , na ulici Pod Havránkou .

26. Pohled do  ulice Pod Havránkou z cesty pod ní , ulice  K Sadu je  napravo , k Trójskému zámečku nalevo ,  cesta sama vede k místu nálezu Aničky .

27.  Pohled na dům , který je nad rozestavěným domem , kde na jeho staveništi nalezli kopací nářadí s otisky , přesněji řečeno pouze pachovou stopu O.T. na jedné jediné lopatě  .

28. Pohled na cestu , která vede k místu , kde nalezli Aničku , před louží na cestě vpravo .

29. Pohled již na místě nálezu Aničky. Skutečné místo nálezu leží cca 10-15 m stranou .

30. Pohled od místa nálezu přes Vltavu .

31. Pohled od místa nálezu na lom sklonu svahu , za mnou je místo přibližného nálezu Aničky .

32. Pohled zblízka na místo , kam nosí lidé předměty , z praktických důvodů pro 10-15 m rozdílné polohy skutečného místa nálezu není účelné místo měnit , hořící svíčku do kelímku jsem umístil já .

33. Pohled na totéž místo z odstupu od lomu svahu . Svíčka ve druhém kelímku zprava je ode mne .

34. Pohled opět do údolí přes řeku Vltavu z místa na lomu sklonu svahu .

35. Pohled na lom sklonu svahu , pod ním je místo přibližného nálezu Aničky .

36. Pohled na příchozí již vyšlapanou stezku k místu nálezu na lom sklonu svahu .

37. Pohled z hloubi pozemku směrem k asfaltce po cestě , která vede od asfaltky Pod Havránkou a pokračuje do hloubi pozemku , nalevo místo (před spadlým stromem) , kudy se jde na svah , kde  nalezli Aničku .

38. Pohled na rozcestí  Pod Havránkou , doleva k Trójskému zámečku , napravo k ulici K Sadu , která začíná u ulice Na Šutce , jeden cíp pokračuje ve směru ulice Na Šutce jako její prodloužení až k tenisovým kurtům , kde také končí , další cíp vede šikmo od školky souběžně níže až na rozcestí u skládky panelů , odtud až sem jako ulice Pod Havránkou , napravo s kopce pak jde do hloubky pozemku jako ulice Nad Trójou a vyúsťuje u stejnojmenné stanice tramvaje č. 14 a 17 , kam chodila Anička při cestě ráno do školy .

39. Pohled na trójskou pláň . Zde na vyježděném místě parkoval vrtulník a další policejní auta .

<

Zde jsou další fotografie míst , kde se vyskytovala Anička Janatková , které jsem pořídil 21.4.2011 .

1 . znázorňuje komplex v okolí Salesiánského kostela (více vlevo je Salesiánské divadlo , vpravo souběžně  s Čimickou ulicí je kostel ) , kde bylo ve středu 30. 3. 2011 cca v 18h00 rozloučení s Aničkou Janatkovou .

2. Pohled více zblízka na Salesiánký kostel na Kobyliském náměstí , kde byla 30.3.2011 eucharistická mše za Aničku Janatkovou .

3.  Níže je pohled zblízka na Salesiánský kostel na Kobyliském náměstí

4. pohled zblízka do vstupních dveří Salesiánského kostela

5. Pohled do křižovatky , do které se přijde  od Kobyliského náměstí z Čimické ulice na levé straně , pak tato krátká spojnice s kopce , je to ulice Služská , křižovatka je na rozhraní ulice Pod Kynclovkou a Na Šutce a ulice Služské – této spojky od Čimické ulice za mnou .

6. Pohled na téže křižovatce  , napravo je již počátek ulice Na Šutce .

Ulice Pod Kynclovkou začíná v Trójské ulici , cca  170 m od stanice Hercovka , kam přijížděla Anička , když ráno se ubírala do školy tramvají č. 14 resp. 17 ze spodní stanice Nad Trójou . Zpáteční stanice Hercovka je cca 70 m od počátku této ulice Pod Kynclovkou .

7. Pohled již do samotné  ulice Na Šutce , vzdálenost od zastávky Hercovka (směrem do zastávky Nad Trójou) touto ulicí Pod Kynclovkou , jež plynule přechází do ulice Na Šutce  ,  činí cca 501  m ke škole , další zastávka , kterou Anička přijížděla o školy , je o 100 m dále směrem budově České správy sociálního zabezpečení .

8. Pohled do ulice Na Šutce , o něco blíž ke škole , kterou přicházela Anička .

9. Pohled do úzké spojovací uličky podél školního hřiště , tudy lze jít do ulice Pod Hercovkou , která vede rovněž ke stejnojmené stanici tramvaje na Trójské ulici , avšak o něco delší cesta , cca 50 m navíc , než předchozí , ve předu již budova školy Na Šutce .

10. Pohled do školního hřiště v bezprostřední blízkosti školy Na Šutce .

11. Pohled na školní hřiště a budovu školy Na Šutce při vstupu .

12. Pohled na vstupní část budovy školy Na Šutce

13. Pohled k zádveří budovy školy Na Šutce , zde bylo od 18.3.2011 tablo ve vitríně s fotografií Aničky v červeném triku se zvířetem a nápis s jejím jménem  , na zemi svíčky , květiny a zvířata  a nápis Aničko vzpomínáme a na stožáru černý prapor , šel jsem okolo 24. 3. 2011 , neměl jsem nic , co bych přidal , tak jsem alespoň v ulici Pod Havránkou dělal průvodce dvěma dívkám s květinami , které jsme pak společně položili na místo přibližného nálezu Aničky .

14. Tentýž pohled , ale zblízka , o Aničce se již zde nepíše .

15. Pohled na pravou část prostranství školy Na Šutce při levé straně ulice směrem k Písečné ulici .

Jinak , co se týče městské i státní policie a její péče o bezpečnost dětí po zmizení Aničky  , tak ta spočívá ponejvíce v šikanování řidičů , kteří v této jednosměrce občas musí zaparkovat , kde se dá a to je jejich hlavní náplň pracovního úsilí . Své přítomnosti , údajně za péčí o bezpečnost dětí ,  využívají k exploataci řidičů , tedy jejich  portefeuilles .

Jinak , uličkou hrůzy jsem je jít nikdy neviděl , dokonce ani ne s kopce , do kopce již vůbec ne , pouze v prvních dnech po nalezení Aničky , kterak kráčí vrstevnicovou ulicí K Sadu a dále Pod Havránkou . V uličce Nad Trójou nejsou rovněž k vidění , zato bývají k vidění MP se zaparkovaným motocyklem u restaurace v ulici Na Šutce  poblíž  školy při pravé straně jednosměrky ve směru jízdy .

16. Pohled do ulice Na Šutce , škola je za mnou nalevo

17. Pohled do ulice Na Šutce v místě , kde je křižovatka s krátkou ulicí Vzestupnou , jež zase navazuje na křižovatku s ulicí Na Přesypu , v místě Vzestupné , mezi ulicí Na Šutce a Na Přesypu je školka , která se jmenuje Mateřská školka Na Přesypu a je v ní též křesťanská třída a má (ta MŠ) jakousi družbu se ZŠ Na Šutce . Je v ní prý uplatňován osobní přístup ze strany pedagogů ke každému dítěti , ne paušální , jako v jiných a pedagožky jsou prý též psycholožky .

18. Tentýž pohled více zblízka

19. Ještě tentýž pohled , ale zblízka

20. Pohled z ulice Na Šutce do křižovatky ulice Vzestupná s ulicí Na Přesypu , školka je vlevo . Ulice Na Přesypu má jeden konec (nalevo) do ulice Písečná , proti vybydlené školce a druhý konec do Čimické ulice .

21. Pohled do ulice Na Šutce blíže k rozcestí s ulicí Pod Písečnou

22. Pohled zpět ulicí Na Šutce na školku při levé straně , škola je na pravé straně

23. Pohled již těsně před křižovatkou ulic Na Šutce a Pod Písečnou , ulice Pod Písečnou odbočuje vlevo za vybydlenou chatkou (u zlatého deště a vysokého smrku a značky zákaz vjezdu , Na Šutce je jednosměrná ulice ) .

25. Pohled již do ulice Pod Písečnou , v podstatě shodné se snímky ze 7.4.2011 , jen více podrobněji .

26. Na cestě Pod Písečnou k domu , co opravovali Ukrajinci , kteří viděli Aničku .

27.  Na ulici pod Písečnou u garáží

28. Stále na cestě Pod Písečnou , zatím neoplocený pozemek nalevo s kopce , v záběru vytyčovací mezník pro budoucí oplocení .

29. Detailní záběr na mezník vytyčeného oplocení .

30. V ulici Pod Písečnou u garáží níže

31. Tentýž pohled , ale zblízka .

32. V zatáčce Pod Písečnou u garáží

33. U domu , který opravovali Ukrajinci , kteří ji spolu se sousedem Janatků , jedoucím autem , prokazatelně zde viděli , pak již další svědectví o jejím výskytu jsou nejasná .

34. Záběr zblízka na opravovaný dům ,  kde byla viděna Anička , quién sabé , naposled v pořádku .

35. v zatáčce v ulici pod Písečnou , zde Anička ještě mohla být v pořádku , ale již neviděna .

36. Na cestě Pod Písečnou k uličce hrůzy .

37. U tohoto domu končí ulice Pod Písečnou a od lomu sklonu začíná ulice beze jména , řečená ulička hrůzy .

38. Zde jsem já , již na uličce hrůzy , kde jsem byl vyfotografován kolemjdoucím člověkem , jdoucím na tramvaj do stanice Nad Trójou směrem na Hercovku , odkud odjížděla Anička do školy , se kterým jsme pak prohlédli a vyfotografovali místo , kde rodiče nalezli láhev s pitím a prohlédli a vyfotografovali  další místo , kde policie nalezla batoh , bundu a šálu a čepici Aničky a další věci , patřící jiným lidem , kteří si je po jejich zveřejnění poznali (asi v únoru 2011) . Tímto jej pozdravuji a děkuji za pomoc při fotografování , slíbil jsem mu , že snímky zveřejním na web (sice v pátek , ale alespoň nyní ).

39. Pohled na sousední pozemek (je vklíněn mezi pozemek s vrátky bez kliky a zámku a pozemek Janatků), kde rodiče nalezli láhev s pitím Aničky . Těchto děr v oplocení je zde více , takže Aničku na cestě zastavivší iniciátor jejího zmizení , mohl celkem snadno přenést věci  na okolní pozemky . Co bylo dál s Aničkou , quisá algún día conoserámos . 

40. U tohoto stromu byla nalezena lahev s pitím Aničky rodiči . 

41. Souhrnější pohled na pozemek , kde nalezli rodiče Aničky láhev s pitím u stromu za plotem v místě díry v drátěném plotě .

42. Pohled na místo nálezu láhve Aničky z výše položeného místa

43. Pohled z místa zpustlé zahrady , kde policie nalezla pod dřevotřískovými deskami a hromadou dlažebních kostek Aniččiny věci , batoh, bundu šálu a cizí věci . U snímků ze 7.4. 2011 jsem psal , bezprisorní zahrada bez chatky , dá se říci , že tomu tak je , jelikož funkční chatka zde není , jen  pozůstatky jakési zřícené chatky se zde v současnosti  nalézají , dlažební kostky jsou již  rozházené .

44. Pohled na místo nálezu více zblízka , v záběru je též člověk , který mi pomohl s fotografováním .Tímto mu děkuji .

45. Pohled z místa , kde policie nalezla věci , patřící Aničce i dalším lidem , zchátralá chatka zřejmě nepřečkala letošní zimu . Je zde opět vidět díra v oplocení , umožňující přesun iniciátora zmizení  Aničky .

46. Ještě pohled z místa nálezu věcí , patřících Aničce , do sousedních zahrad

47. Opět pohled na vrátka do zanedbané zahrady

48. Pohled na vytyčený bod , stabilizovaný plastovým mezníkem , který tvoří rozhraní vlastnické hranice dané oplocením , mezi pozemkem Rusů z Neštěmic při Ústí nad Labem a pozemkem Janatků .

49.  Pohled na nemovitost  Rusů z Neštěmic , sousedící s nemovitostí Janatků , tudy měla též projít Anička , i když měla od rodičů nakázáno jezdit tramvají .

50. Pohled na cestu v zatáčce  u nemovitosti  Rusů z Neštěmic při Ústí nad Labem , sousedící bezprostředně s Janatkovými , je po téže cestě více vpravo .

51.  U domu Rusů z Neštěmic při Ústí nad Labem

52. Pohled na dům Janatků , více vpravo je dům Rusů z Neštěmic .

53. Pohled na součást Trójské ulice v místě zanedbané nemovitosti , jež sousedí s nemovitostí Janatků , třetí od oblouku cesty kolem Rusů z Neštěmic , jež od oblouku do kopce nemá jméno (jinak dle bulváru ulička hrůzy) .

54. Pohled do součásti Trójské ulice , nalevo je tramvajové těleso a více vlevo vlastní ulice Trójská (tato je k ní přidružená) , na křižovatce  s touto přidruženou vpravo odbočuje ulice Nad Trójou , jež vede až ke konci tenisových kurtů u skládky panelů  na čtyřcípou křižovatku , kde napravo je ulicí K Sadu a nalevo ulicí Pod Havránkou a přímo ulicí K Velké skále . V záběru člověk , který mi pomohl s fotografováním .

55.  Pohled z boční součásti Trójské ulice jdoucí kolem domu Janatků a Rusů z Neštěmic (v oblouku a pokračující vzhůru jako ulička hrůzy do ulice Pod Písečnou , na úrovni zpustlého sousedního pozemku doprava již jako ulice Nad Trójou , napojující se do ulice K Sadu v místě konce tenisových kurtů u skládky panelů .

56.  Pohled do Trójské ulice od stanice Nad Trójou (dle stejnojmenné ulice , jež vede K Sadu (na předchozím snímku vlevo) , vlastní Trójská ulice je napravo , pak oddělovací travnatý pás a nově obnovené tramvajové těleso . Po štěrkové stezce úplně vlevo přicházela Anička na tramvaj č. 14,17 do školy na zastávku (vpravo níže) . Po koleji blíže pak přijížděla ze školy (obvykle) od st. Hercovka , ale 13.10. 2010   bohužel nikoliv .

Toto tramvajové těleso je úsek s vůbec nejvyšším stoupáním v celé Praze , asi 81 m / 1000 m , na Barrandov je zase nejdelší úsek stoupání , ale  poněkud méně strmý  ,  asi 61 m / 1000 m . Odtud ze stanice Nad Trójou do stanice Hercovka je tohle  druhý nejdelší úsek v Praze s velkým stoupáním , navíc nejstrmějším .

57. Pohled na prostor zastávky Nad Trójou , u zastávky vlevo člověk , který mi pomohl s foografováním uvnitř bezejmené uličky , na tuto zastávku , cca 250 m od branky nemovitosti Janatků , přicházela Anička při cestě na 8h00 do školy . 

58. Tentýž pohled , ale více zblízka .

59. Pohled na zastávku Nad Trójou (linky 10 a 53 jsou zde navíc) směrem k  Hercovce , cesta trvá 2 minuty . 

60. Pohled na zastávku Nad Trójou , odtud pokračuje směrem k zoologické zahradě a Trójskému zámečku . Na tuto zastávku přijížděla Anička při návratu ze školy cca ve 13h00m – 13h05m , ne však 13.10.2010  

61. Pohled na svah při pohledu od zastávky Nad Trójou před odbočením do ulice Nad Trójou

62. Pohled od cesty , po níž se vracela Anička od tramvaje domů , směrem k Hercovce

63. Pohled od tramvajového přejezdu z Trójské ulice do její vedlejší větve k nemovitosti Janatků (vlevo podél tramvajového tělesa do kopce ) . V povzdálí je vidět na vrcholu svahu škola , kam chodila Anička .

64. Pohled z vlastní Trójské ulice do její boční souběžné větve na nemovitost Janatků a Rusů z Neštěmic nad Labem v pozadí na svahu zadní trakty domů v ulici Na Šutce .

65. Pohled čelně přes tramvajové koleje č. 14 , 17 (je vidět , že si tudy lidé „zkracují“ cestu) do boční větve souběžné s Trójskou ulicí na dům Rusů z Neštěmic nad Labem v oblouku , kde začíná do kopce ulička beze jména , řečená „hrůzy“ . Na stráni v pozadí jsou zadní trakty domů v ulici Na Šutce .

66. Pohled z Trójské ulice na školu Na Šutce , kam chodila Anička Janatková

67. Pohled na školu Na Šutce bezprostředně pod patou svahu z Trójské ulice .

68. V Trójské ulici pod stanicí Hercovka , nalevo ulice Pod Hercovkou 

69.  Pod horní stanící Hercovka , nalevo a napravo  je ulice Uzavřená .

70.  V Trójské ulici při pohledu zpět s kopce , napravo stanice , odkud se jede do st. Nad Trójou , na tuto zastávku chodila Anička obvykle , ne však 13.10.2010 .

71. V Trójské ulici

72. Pohled na zastávku Hercovka v Trójské ulici , kam ráno přijížděla Anička , jdouc do školy .

73.  Pohled na zastávku Hercovka v Trójské ulici směrem s kopce . Odtud Anička odjížděla při cestě ze školy domů do zastávky Nad Trójou, obvykle , ne však 13.10.2010 .

74. Pohled na vyústění ulice Pod Kynclovkou , kterou procházela Anička při cestě do školy resp. domů . Odtud je zastávka tramvaje Hercovka blíže při cestě do st. Nad Trójou , vzdáleněji při cestě z domova . Od školy Na Šutce je na bližší zastávku , ze které právě odjíždí tramvaj na snímku do st. Nad Trójou ,  501 m . 

75. V ulici Pod Kynclovkou , která vede plynule do ulice Na Šutce ke škole . Zde vyúsťuje do Trójské ulice .

76. Pohled do ulice Pod Kynclovkou , v dálce v oblouku pokračuje Na Šutce , vlevo za zeleným plotem se sloupky z bílých cihel je salesiánský komplex , kde je zahrada a sportovní areál  salesiánů .

77. Pohled z ulice Pod Kynclovkou do Čimické ulice (napravo směrem ke katastru) vpravo je salesiánský komplex , spojovací ulice je U Dětského domova

78. Zaběr na tutéž křižovatku více zblízka

79. Pohled do ulice Pod Kynclovkou , o kus dál již jako Na Šutce , mezi domy vpravo je ulice Služská , která končí před Čimickou a pokračuje jako pěšina do Čimické ulice .

80. Pohled do již ulice Služské , jež končí jako slepá , pro auta ,ale lze ji projít až na Čimickou , já stojím na křižovatce ,  Na Šutce je ode mne nalevo , Pod Kynclovkou je napravo .

81. Pohled na začátek ulice K Sadu , jež má dva cípy , jeden jako pokračování ulice Na Šutce až k tenisovým kurtům , kde také končí a a další , který v místě školky odbočuje šikmo pod tenisové kurty a u skládky panelů na čtyřcípé křižovatce končí a dále již pokračuje jako ulice Pod Havránkou .

82. Rozhraní ulice Na Šutce a Písečná

83. Tentýž pohled více zblízka .

84. Již v ulici K Sadu , pohled zpět směrem k Písečné , pod spodní stranou tenisových kurtů

85. Pohled do ulice K Sadu směrem k ulici Pod Havránkou , nalevo likvidace autovraků , vpravo nad domem tenisové kurty .

86. Ulicí pod tenisovými kurty (jsou vpravo) , odbočka do zahrádek uvniř pozemku 

87. Pohled z téhož čtyřrozcestí směrem do ulice Nad Trójou s kopce , která vede rovněž až k domu Janatků . Za mnou je cesta K Velké skále , poblíž které , cca v polovině délky k sídlišti , jakýsi důchodce , v čase zmizení Aničky , zahlédl dvojici vysokého muže s plavovlasým dítětem . Avšak viděl je oba  jen zezadu , obličeje nikoho z nich nezahlédl . Ale dostat se sem , do toho prudkého kopce z uličky hrůzy od vrátek se zpustlou zahradou  trvá cca 15  minut dospělému a to jen k tomuto čtyřrozcestí u skládky panelů na konci tenisových kurtů , s dítětem o pět minut déle .

88. Na rozcestí , kde končí tenisové kurty u skládky panelů , doleva jako ulice Nad Trójou , přímo jako Pod Havránkou , doprava K Velké skále .

89. Pohled z rozcestí , napravo k sídlišti ulicí K Velké skále  , přímo ulice Pod Havránkou , doleva Nad Trójou .

90. Na ulici Pod Havránkou

91. Odbočka do zahrádek z ulice Pod Havránkou .

93. Zleva odbočka do zahrádkové kolonie uvvnitř pozemku .

94. Soukromá nemovitost při pravé straně ulice Pod Havránkou , kupředu cesta k Trójskému zámečku

95. Na ulici Pod Havránkou , vpravo soukromá nemovitost .

96. Na ulici Pod Havránkou .

97. Na ulici Pod Havránkou , dům s vikýřem je nad rozestavěným domem , kde policie nalezla otisky na kopacím nářadí .

98. Již na přibližném místě nálezu Aničky

99. Pohled z větší vzdálenosti na místo nálezu .          

Ještě pořídím další . Omlouvám se Všem , že z nějakých důvodů nebyly komentáře povoleny , nevšiml jsem si toho , Wordpress „nějak“ změnil implicitní nastavení a já to nezaregistroval  a tak samozřejmě jsem zjednal nápravu , pochopitelně přeji si , aby se o ní mluvilo stále .

<
Zde jsou další , mnou pořízené snímky a sice ze dne 19. 5. 2011 cca po 13h00 , přibližně ve stejný čas , kdy již byla pohřešována Anička .

100. Touto cestou byla pravděpodobně Anička až do konce třetí třídy přivážena a odvážena rodiči ze školy . Jedná se o ulici Nad Hercovkou , jež je slepá , končí u vrat školy a má tu výhodu  , že tudíž nemůže být jednosměrná , což jsou veškeré další vozovky, vedoucí ke škole . Je zde možnost se otočit a stejnou cestou též se vrátit k ulici Nad Trójou (je tu značka provoz v obou směrech , na Trójské ulici) .

101. Již pohled do slepé ulice Nad Hercovkou , stejnojmennou stanicí tramvaje č. 14 a 17 , ulice končí u vrat školního pozemku (nikoliv hlavního vchodu ,  jen obslužného a zásobovacího) .

102.  Pohled do ulice Nad Hercovkou , na jeden z domů

103.  Ve slepé ulici Nad Hercovkou , má podobný průběh , jako ulice Pod Kynclovkou a na ni navazující ulice Na Šutce

104. V místě ulice Nad Hercovkou , která je propojena pěší uličkou Služskou do ulice Nad Kynclovkou , která je dále křížena širší částí ulice Služské , jež sice jako slepá pro auta , navazuje dále  pro pěší volně na ulici Čimickou . 

105. Již na samém koci ulice Nad Hercovkou , kam až maximálně mohli rodiče Aničky ji dovézt autem a od těchto logistických vrat do školního areálu ji odvézt pěšky podél plotu školního hřiště směrem vpravo do kopce , cca 80 m po šířce hřiště a dalších cca 120 m po délce hřiště již v ulici Na Šutce a totéž po skončení vyučování v obráceném pořadí .

Je strašně velká škoda , že pro tuto malou slečnu nesjednali rodiče odvoz do a ze školy alespoň do a z  tohoto místa , krátký úsek by nejspíše zvládla bez úhony , alespoň ještě po dobu čtvrtého ročníku .

106. Již na samém konci ulice Nad Hercovkou u logistických vrat ZŠ Na Šutce , cesta ke vchodu do školy je napravo do kopce podél oplocení , navazající na tato vrata , kolem šířky a délky školního hřiště .

Je vidět , že se žáci zrovna vrací ze školního hřiště do šatny . 

107. Pohled ulicí Nad Hercovkou zpět směrem do Trójské ulice , doleva je ulička podél oplocení školního  hřiště .

108. Již pohled do spojovací pěší uličky od ulice Nad Hercovkou do ulice Na Šutce , kterou vodili rodiče Aničku do školy a zpět až do konce třetího ročníku ,  samotné děti tu jsem jít nikdy neviděl , ani do či ze školy , ale je nicméně obklopena spořádanými nemovitostmi , neumožňující nepozorovaný pohyb pochybných individuí , navíc tu takovéto existence s nekalými úmysly nemají kde spočinout .

109. Pohled do téže uličky , ale opačně , z ulice Na Šutce do ulice Nad Hercovkou , školní hřiště je vpravo .

110. Toto je ulice Pod Přesypem při pohledu z ulice Na Šutce , která je rovnoběžná s ulicí Vzestupnou , obě se napojují do ulice Na Přesypu na výše položeném místě a obě ústí do ulice Na Šutce , jež je na níže položeném  místě .

111.  Toto je nejkratší možná spojnice do ulice Pod  Písečnou  , tudy cesta od vchodu ze školy k brance Janatků trvá chůzí rychlostí 100m/1 min cca 6-7 minut , vzdálenost činí 618 m. Ale nemyslím si  , že by tudy kdy Anička šla , již proto, že je dosti blízko od školysměrem  k Písečné cca 165 m  a neumožnila by Aničce si příliš popovídat s kamarádkami , bydlícími v dosahu MHD z Čimické ulice , je to ulička velice úzká a nevyúsťuje při obydleném místě , ani žádné děti jsem tudy jít neviděl. Jinak po uličce hrůzy chodí běžně , ale ve trojicích , tato pěší spojka  ale působí o poznání hrozivěji , než ulička hrůzy. 

Jinak na Wikipedii je toto místo jež zobrazuje tento snímek , předkládán jako ulice Pod Písečnou , kde byla naposledy spatřena Anička .

Ve skutečnosti je toto pouze pěší účelová spojnice mezi ulicí Na Šutce , z které je snímek pořízen a třetím cípem ulice Pod Písečnou , navíc v místě , kde nejsou žádné domy. Až od druhé třetiny délky cípu jsou tři domy včetně domu č.p. 329 , opravovaného Ukrajinci , kteří Aničku spatřili . Jinak tato pěší spojnice nemá žádné jméno a  její  původní účel je , aby se mohli dostat zahrádkáři ke svým pozemkům z oplocení  , jež vede po spádnici (viz další snímky) a jako vedlejší efekt , kdy lidé sestupovali po svahu k níže položeným zahrádkám po poměrně strmém svahu, bylo později zřízeno schodišťové rameno , jež vede do slepého konce ulice Pod Písečnou .

112.  Pohled do ulice Pod Písečnou z jejího třetího cípu , do kterého se lze kromě autem (od čp. 329 , který opravovali Ukrajinci , kteří viděli Aničku)  , dostat i pěšky po tomto schodišti , kterému předchází  ještě užší a nepřehlednější ulička , než je ulička hrůzy , sestoupením po několika stuních přímo z ulice Na Šutce .

113. Pohled zpět od schodů do ulice Pod Písečnou na pěšinu od ulice Na Šutce

114. Pohled z pěší uličky , vedoucí ke schodům do ulice Pod Písečnou podél zahrádek

115. Pohled od přilehlých zahrádek ze spojovací uličky na horizont .

116. Pohled od schodů , kterými se přichází od ulice Na Šutce do třetího cípu ulice Pod Písečnou směrem  k č.p. 329 , kde viděli Ukrajinci Aničku .

117.  Pohled na vytyčovací mezník , kterým je stabilisována vlastnická hranice  v ulici Po Písečnou

118.  Pohled zpět ke schodům na uličku , vedouci na ulici Na Šutce ,  za mnou č.p. 329  , který opravovali Ukrajinci , spatřivší Aničku

119. Téměř týž pohled

120. Pohled od konce třetího cípu ulice Pod Písečnou na č.p. 329 , kde Ukrajinci viděli Aničku  cca ve 12h51 .

121. Pohled  na oplocení zahrádek pod garážemi v místě druhého cípu ulice Pod Písečnou . Oplocení vede ke křižovatce s ulicí Nad Trójou , Pod Havránkou a K Velké skále .

122. Pohled od plotu na předchozím snímku na druhý cíp ulice Pod Písečnou . V pozadí jsou zadní trakty domů v ulici Na Šutce .

123. Pohled k domu č.p. 329 Pod Písečnou

124.  Chata na rozcestí ulice Na Šutce a Pod Písečnou , kolem které prošla i Anička , celkem toho dne 13.10.2010  dvakrát, nejprve s dívkami Viktorka , Lucka a Lenka až k dětskému klubu – školce Pohádka , pak po chvíli , když se rozloučily slovy :“Ahoj zítra ve škole“ , zpět k  této chatce a dolů po spádu . Dívky šly po široké ulici Písečné na zastávku MHD nad restaurací Šutka na Čimické ulici (nevím , zda na Kobyliskou či Čimickou stranu ) .

125. Pohled z  počátku ulice K Sadu (části , vedoucí a končící u tenisových kurtů)  do ulice Písečná , široká vlevo do kopce a do ulice Na Šutce , která končí u domu s oranžovou fasádou , je to současně školka – dětský klub Pohádka a od její zahrady šikmo dolů pokračuje napravo rovněž jako ulice K Sadu . Když jsem tudy šel 21.4. 2011 cca ve 14h30 letního času , bylo již velmi teplo , na zahradě dětského klubu se opalovaly asi 3 mladé ženy a okolo nich pobíhalo asi devět dětí , tak jsem si pomyslil , že je otázka , kdo koho vlastně hlídá .

Dle mainstreamových médií i Wikipedie se prý tyto čtyři spolužačky rozloučily v ulici Pod Písečnou , což nedává smysl , jelikož naposled byla spatřena Anička samotná u č.p. 329 právě v ulici Pod Písečnou , nikoliv s dívkami a navíc je to pro ně do kopce . Ve skutečnosti udělaly dívky A+V+L+L kompromis a šly spolu k tomutu klubu – školce  a odtud dívky V+L+L širokou ulicí Písečnou na zastávku nad restaurací Šutka , to proto , že šly spolu s Aničkou „vrstevnicově“ a Anička samotná musila jít o malý kus zpět ke značce zákaz vjezdu .

Jinak děti , jdoucí na právě jen na Čimickou chodí kratším a úspornějším způsobem , tedy i tyto tři spolužákyně V+L+L a sice cestou okolo školky Na Přesypu , tedy asi 90 m od školy do Vzestupné , pak vzhůru , pak doleva vrstevnicově do Na přesypu a po chvíli šikmo do svahu , kde se napojí do ulice Písečná cca v 1/2 její délky proti vybydlené školce a odtud již vzhůru nad restauraci Šutka na zastávku MHD bus , což je zdaleka nejkratší .

126. Odbočka z ulice K Sadu do spodní části ulice K Sadu .

127. Podél plotu zahrad v ulici K Sadu , který začíná u druhého cíp ulice Pod Písečnou poblíž č.p. 329 pod garážemi a pokračuje na křižovatku s ulicí Nad Trójou , Pod Havránkou a K Velké skále

128. Pohled z uličky K Velké skále , vedoucí k Bohnickému sídlišti , nalevo je ještě další větev této cesty , vedoucí rovněž k sídlišti , pohled směřuje do křižovatky , dolů pokračuje jako ulice Nad Trójou , kterou lze přímo dojít a dojet k domu Janatků , nalevo je ulicí K Sadu , napravo jako Pod Havránkou . Přibližně v těchto místech jakýsi důchodce trhající šípky  onoho dne 13.10.2010 , není známo v kolik hodin , prý v čase zmizení Aničky , trhal šípky a viděl prý skrze tento lesík po mé pravé ruce jít po cestě dvojici muže s dívkou na trojskou pláň , jenže zřejmě to bude jinak , jelikož lesík je natolik hustý a prorostlý pichlavými větvemi  , že není v současné době průchozí ani pro jednotlivce , natož pro dvojici a nic , co by připomínalo byť jen stezku , tu není a další verze je , že prý na 200 m je viděl, jenže realisovat zde záměrnou přímku 200 m není dost dobře možné , ale dle madamme státní zástupkyně to prý je silné svědectví , ačkoliv do tváře jim prý neviděl , byli k němu otočeni zády. Nejsem si jistý , zda madamme státní zástupkyně zde v terénu na této lokalitě vůbec byla .

129. pohled od křižovatky u skládky panelů pod koncem tenisových kurtů  ,za mnou je ulice Nad Trójou , vpravo je K Sadu , vlevo je Pod Havránkou , přímo vlevo je K Velké skále , obojí ale vede rovněž k Bohnickému sídlišti , skrz lesík  jsem ještě nikoho projít neviděl  ,zřejmě žádná ani nejužší stezka tu není , rozhodně to není na procházku  , daleko jednodušší a rychlejší je jít okolo , i když o trochu delší , než přes lesík . Velká skála je přírodní útvar nad lesíkem nalevo nad Trójskou plání .

130. Pohled z Trójské pláně na Velkou skálu , za mnou je ulice Pod Havránkou , na této louce v těchto místech  parkoval 16.3.2011 v dopoledních hodinách vrtulník a další policejní vozidla .

131. Pohled z Trójské pláně zpět na ulici Pod Havránkou , cesta k místu nálezu Aničky vede mezi chatkou vlevo a sloupem elektrického vedení vpravo , od vzdálenější hrany asfaltu to je v ose hliněné cesty 133 kroků po 75 cm , tedy 100 m . Pak kolmo vpravo u stromu , kde je přivázána modrá igelitová taška mezi hustý porost po velmi vyšlapaném povrchu terénu , lemovaném osekanými a uřezanými větvemi a kmínky , pořád na ostrou hranu lomu sklonu z vodorovného terénu  na prudký svah .

132. Pohled na cestu  , kterou se jde k místu nálezu Aničky , od hrany asfaltu za mnou v ose cesty 133 kroků (1 krok tehdy = 0.75m) .

133. Pohled ještě jednou na místo přibližného nálezu Aničky .

Monsieur Mareš , kriminalista , doznal , že tuto jámu (přibližnou) nechal vyhloubit pokusně , požádal detektivy , aby vyhloubili pokud možno jámu stejného půdorysu a hloubky .

Takže , pokud toto místo přibližného nálezu je shodné co do půdorysu a hloubky , tak je jasné , proč se policii nechtělo jámu skutečného nálezu příliš komentovat .

Nyní je mi tedy jasné podivné slovní vyjádření Madame Zoulové , jakási nestandardní hloubka a pak zase , značná hloubka .

Pochopitelně , protože ženy a dívky , s výjimkou pracovnic v zahradnictví , zemědělských podniků a  lesních dělnic  se většinou hloubení jam nevěnují a takových žen je většinový počet .

Je jasné  , že pojem jáma má poněkud jiný význam na vodorovném terénu a na takto sklonitém , téměř 25 – 30 stupňů , svahu . Tudíž u vodorovného terénu vzniká hloubka ihned po obvodu celého půdorysu , zatímco zde se o hloubce jámy dá hovořit až tehdy , když dno jámy bude níže , než spodní vrstevnicová hrana jámy . Jenže zde je dno v nejlepším případě cca 5 cm pod spodní vrstevnicovou hranou jámy a navíc má neckovitý tvar , takže přímo u spodní hrany se nejedná o vůbec žádnou hloubku . Zadní stěna výkopu je navíc šikmá , proto se jeví delší a to je zřejmě to , co madame Zoulová nazvala „značnou hloubkou“   a ta čelní stěna výkopu , jelikož nemá žádnou hloubku , tudíž neexistuje a proto ji nazvala Madame Zoulová  nestandardní .

Trochu mi to připomíná , když  Hanzelka a Zikmund cestovali cca r. 1946 přes poušť a na mapě francouzské koloniální armády bylo uvedeno La route est pas mauvais , jako že cesta není špatná  a jeden z nich poznamenal , to jsem zvědav , jak to bude vypadat , až cesta začne být mauvais , když bídná je již teď  .

.

134. Pohled na skutečné místo nálezu Aničky Janatkové , kde policisté zde a právě zde nalezli její tělo 16.3.2011 v dopoledních hodinách a po provedení nezbytných úkonů dle slov mluvčí madamme Zoulové „velmi pečlivě zahladili“ . Dovoluji si pochybovat, že nikoliv , jelikož jsem toto místo na první pohled poznal a je cca 15 m (měřeno v rovině mapy) od místa přibližného nálezu Aničky . Žádné další zde již není , jeho poloha je cca 17 metrů měřeno po maximálním spádu od přibližného místa od levé hrany přibližného místa a jeden metr vpravo je levá hrana tohoto skutečného místa . Musím říci , že pečlivě zahlazený povrch je již 20 cm pokleslý (dle zátrhů na hranách , které aktér zakopání Aničky vyhloubil v rostlém terénu , žádné jiné poklesové rýhy tu nejsou . Tudíž policisté jen tak nějak naházeli do výkopu , co jim přišlo pod ruku a pak na něj nalámané větve a kmínky bezinek , dnes vyschlých i kořenů , jež byly původně v hloubce,  což zrovna neodpovídá ani náhodou skutečnosti (kořeny bývají prostě obvykle v zemi). Zejména je očividné , že dle půdního horizontu je vidět v přibližném místě nálezu v obnažené jámě geologický profil , který říká , že tmavé kameny jsou až od 50 cm a níže a tyto se zde povalují v širokém okolí , jelikož jak policistům , tak i aktérovi zakopání těla Aničky vzhledem k jejich hmotnosti a oblému tvaru se na strmém svahu prostě neudržely , takže i případný hledač této jámy (pravé) může poměrně dobře sledovat od  úpatí svahu , který je cca Nad Trójou , tyto kameny a jít proti nim , až dojde na toto místo , tudíž nechápu , jak mohlo toto místo být nenalezeno , když více polistů jej „pečlivě zahladilo“ a přesto mluví samo za sebe , za 65 dní pokles 20 cm , tedy od 13.10.2010 do cca 20. 11. 2010 , než napadl první sníh , by pokleslo o 10 – 15 cm .  

135.  Toto je pohled , který dává do souvislosti místo skuteného náezu Aničky a místo přibližného nálezu Aničky.

Mé stanovisko fotoaparátu je následující , stojím na patě kolmice  jeden metr stranou od  pravé hrany skutečné jámy nálezu , čelem do kopce a osa záběru je po maximální spádnici na pravý okraj přibližné jámy a sice 17 – 18 metrů měřeno po spádnici .

136. Pohled z téhož stanoviska , ale po spádu k Vltavě , skutečné místo nálezu je po mé pravé ruce .

137. Pohled ze stejného stanoviska 1 m od místa skutečného nálezu na přibližné místo nálezu Aničky , jen více přiblížený objektivem .

138. Pohled z cca poloviny vzdálenosti mezi skutečným mísstem  nálezu Aničky a přibližným , za mnou , tedy nade mnou je přibližné místo a pode mnou pod dvěma stromy skutečné místo nálezu Aničky .

139. Pohled zpolní cesty , já stojím v ose cesty na patě kolmice , po levé ruce se jde do hloubi pozemku do zahrádkové kolonie dosti vzdálené (poněkud pak vlevo) , po pravé ruce se jde k vozovce asfaltce Pod Havránkou a od této paty kolmice k hraně asfaltové vozovky to je 133 kroků po 75 cm v ose polní cesty . Modrá igelitka je ve směru k vyšlapané stezce , v tuto dobu velmi již zakryté listím , kterou se jde na svah , pod nímž nalezli Aničku .

140. Pohled na cestu do hloubi pozemku , vedoucí do zahrádkové kolonie , stejné stanovisko proti stezce na svah k místu nálezu Aničky , za mnou je ulice Pod Havránku , asi 100 m , 133 kroků .

141. Pohled od paty kolmice na stezku , vedoucí k nálezu Aničky , směrem do ulice Pod Havránkou , odtud k hraně asfaltu je to 100 m , 133 kroků .

142.Pohled na křižovatce do ulice Nad Trójou , za mnou je cesta K Velké skále , napravo je Pod Havránkou , nalevo je K Sadu .

143. Po cestě ulicí Nad Trójou směrem ke stanici tramvaje Nad Trójou

144. Na ulici Nad Trójou , odtud je s asfaltovým povrchem ke křižovatce K Velké skále , do blízkosti  Trójské ulice je původní dláždění .

145. S kopce po ulici Nad Trójou do Trójské ulice , v dálce budova sociální správy , jež je u horní stanice Hercovka , kam přijížděla Anička na 8h00 do školy .

146. Na cestě Nad Trójou do Trójské s kopce .

147.  Jeden z domů staré zástavby v ulici Nad Trójou při cestě s kopce .

148. Vdolní části ulice Nad Trójou

149. Již u vjezdu do hlavní větve Trójské ulice , u tramvajového přejezdu , vedlejší větev je vlevo , k domu Janatků .

150. Ten samý pohled později , na tramvaj , jedouci s kopce od Hercovky do stanice Nad Trójou .

151. cesta , vedoucí mezi zahradami a vyúsťující do boční větve Trójské ulice u domu Janatků .

152. Pohled do uličky mezi zahradami , vedoucí k boční části Trójské k domu Janatků , nemovitost vpravo sousedí s Janatkovými , při pohledu od Janatků k tramvaji je po pravé straně .

153. Pohled již v boční větvi Trójské ulice do zatáčky , kde začíná ulička hrůzy (dle bulváru) , vlevo za stromy  je vidět dům Janatků .

154. Pohled zpět od rozcestí s uličkou mezi zahradami a boční větví Trójské ulice k rozcestí s ulicí Nad Trójou proti tramvajovému přejezdu do hlavní větve Trójské ulice .

155. Pohled na obydlenou nemovitost sousedící s Janatkovými , přesněji mezi touto nemovitostí a nemovitostí Janatků je ještě další nemovitost na parcele  č. 820 /2 , jež je v exekuci , při pravé straně při pohledu na tramvajové těleso v Trójské ulici . V pozadí možno vidět i část domu Janatkových a část domu Rusů z Neštěmic při Ústí nad Labem

156. Toto je již pohled z bezprostřední blízkosti na branku Janatků , odkud odcházela Anička ráno na tramvaj a také kudy přicházela od tramvaje při návratu domů , ne však 13.10.2010 . Je vidět  ,že branka je velmi nízká a je přes ni velmi dobře vidět do areálu nemovitosti . Bylo velké horko , hodinu po poledni a pod terasou pod částí , souběžnou s ulicí , byli manželé Janatkovi a ještě třetí čllověk . Snímek z bezprostřední blízkosti jsem ale vyhotovit nechtěl , i kdyby tam nebyli , nepřipadalo mi to vhodné . Dále , jsem přesvědčen , že každý , vzhledem k nízké brance , je velmi dobře z domu viděn , i dítě , natož s cizím člověkem , tedy i Anička , přicházející k brance ze strany , branka je jen o málo vyšší , než byla Anička (asi 1.25 m)

157. Pohled ze stejného stanoviska , ale oddálený , je vidět vlevo za vrátky přístřešek  ,  za ním je umělé jezírko a je napájené umělým potokem , v pozadí nemovitost Rusů  s betonovým plotem , garáž v povzdálí je již na druhé straně  uličky v zatáčce , kde začíná ulička hrůzy .

158. Ještě jeden souhrnný pohled na boční část Trójské ulice  směrem k uličce hrůzy do kopce , vpravo za stromovím je tramvajové těleso v hlavní části Trójské ulice .

159. Pohled na dvougaráž na rozcestí ,  kupředu pokračuje boční část Trójské ulice ,  za keři a stromy vpravo je tramvajové těleso a hlavní část Trójské ulice , vlevo vzhůru pokračuje ulička hrůzy , v pozadí nad garáží je vidět škola , kterou navštěvovala Anička .

160. Tentýž pohled více zblízka . Není bez zajímavosti  , že tato dvougaráž není dodnes vyznačena v DKM , tedy není v katastru , jinak je na parcele č. 824/5 .

161. Ještě stejný pohled .

162. Pohled do uličky hrůzy směrem do kopce . Do vjezdu domu Rusů je též vklíněna část pozemku jako komunikace ve vlastnictví Hlavního města Prahy na p. č. 820/7 . V místě vrcholu betonové zdi , proti betonovému sloupu el . vedení  v začátku oblouku , začíná vklíněný soukromý pozemek  , který zřejmě městská část Praha 8 vyasfaltovala jako komunikaci , ač je to součást soukromé zahrady , jestli z neznalosti , quién sabé .

163. Nemovitost při pravé straně do kopce v uličce hrůzy . Zřejmě by toto mohl být onen růžový dům , jelikož při pohledu skrze stromy je vidět okno a kolem něj prosvítající růžová fasáda , je to č.p 74b , ale není rovněž vyznačen v katastru ,  jinak se nalézá na parcele č. 824/3 .

164. Již na uličce hrůzy při pohledu na nemovitost Rusů z Neštěmic při Ústí nad Labem s kopce na parcele č. 820/6 zahrada .

165. Pohled na rozhraní čtyř nemovitostí – do ostréhu úhlu se sbíhající oplocení nemovitosti Rusů z Neštěmic na parcele č. 820/6 , do téměř pravého úhlu se sbíhající oplocení nemovitosti Janatků na parcele č. 820/5 a kosodélníkové oplocení opuštěné nemovitosti  na parcele č. 819/1  , na které pod stromem byla rodiči Aničky nalezena lahev na pití Aničky , později zajištěná policisty a přiléhající ulička hrůzy – obecní cesta na parcele č. 1709/2 , které se sbíbají v tomto bodě – vrcholu čtyř oplocení .

Rovněž není bez zajímavosti  , že ulička jako celke není v jedom vlastnictví ,  skládá se ze tří parcel , a sice 1709/2 a 824/4  vlastník Hlavní město Praha ,  ale , mezi těmito parcelami je vklíněna výběžkovitě část parcely č. 826/1 a ta je v soukromém vlastnictví a tyto tři parcely 1709/2 , 824/4 a 826/1 sew sbíhají v jednom bodě na nemovitosti Rusů z Neštěmic, což znamená  ,že všichni , kteří tudy jezdí a chodí , tedy i já , používají část cizího pozemku , navíc vedeného nikoliv jako ostatní komunikace , ale jako zahrada , konkrétně část o ploše 2 m2 .

166.Pohled ve stejném místě , do oploceného pozemku Janatků , zahrada na p.č. 820/5

167. Pohled na nemovitost Janatků na parcele 820/5 – zahrada a 820/10 – dům .

168. Pohled na vrátka sousední opuštěné zahrady, bezprostředně sousedící s Janatkovými (s Rusy má společný pouze sloupek oplocení , nikoliv délkový úsek)  , jsou sice na dva zámky na řetěze , ale vedle je otvor v oplocení o velikosti vrátek snadno dostupný jako vrátka sama . Pod stromem na tomto  pozemku na parcele č. 819/1 nalezli rodiče Aničky láhev napití , kterou později zajisttila policie

169. Ještě jednou pohled na vrátka nemovitosti , přiléhající těsně k Janatkům , jedná se o pozemek na parcele č. 819/1 .

170. Pohled na velký otvor v oplocení , přímo přístupný z uličky hrůzy , na pozemek bezprostředně sousedící s Janatkovými na p. č. 819/1 .

171. Pohled do zahrady , kde blízko stromu byly nalezeny věci , patřící Aničce – batoh , bunda , šála a čepice a další věci  , patřící jiným lidem – látková bunda , kapesník a hašlerka a velká plátěná taška , jedná se o pozemek na parcele č. 819/2 .

172. Pohled více zblízka na místo , kde ještě v listopadu stála chatka , nyní zřícená , snad pod vahou sněhu . Věci v ní se původně nalézající , jsou opřené na hromadě kostek . Mezi spadlou boční stěnou chatky a stromem byly nalezeny předměty policií , patřící Aničce a dalšímu člověku z této lokality , na pozemku na parcelle č. 819/2 .

173.  Pohled zblízka na zřícenou chatku

174. Zde , na tomto místě , kde jsou vidět polámané kusy dřevotřískových desek , byly nalezeny ony předměty , patřící Aničce a dalšímu člověku z této lokality . Je zde kruhová prohlubeň , vyzděná z poskládaných dlažebních kostek krychlového tvaru , menších , asi původně sloužící jako ohražené ohniště , nebo jako nádrž na dešťovou vodu . V této prohlubni byly věci uskladněny na pytli z plastu , který byl na dně prohlubně , překryty těmi deskami , nijak velkými a přes ně dlažební kostky, nyní rozházené u stromu .

175.  Pohled do sousední zahrady , která však je trvale používaná . V oplocení nízko nad zemí při sloupku je vidět díra , provizorně zadrátovaná , kterou mohl tehdejší podezřelý používat pro své cesty za získáním předmětů , které nalezl v zahradních chatkách  a rodinných domcích na této lokalitě . Jestli ale byla tudy převedena či přenesena Anička a v jakém stavu , quién sabé .

176.  Pohled směrem do Trójské ulice přes ulici Nad Trójou .

<
Další pořídím  příště v říjnu , v podobnou dobu , kdy se ztratila Anička

Tak zde konečně jsou :

201. Znázorňuje pohled na vyšlapanou cestu přes tramvajové těleso při pohledu od domu Rusů k domům naproti v Trójské ulici .

202. Tentýž snímek , tramvaje zde oběma směry jezdí cca každé tři minuty

203. Zde parkuji s autem , když jsem prve sjel trasou , kterou velmi pravděpodobně přišel O.T. na tuto lokalitu , tj. po Čimické k zast. MHD,dále po východním rameni Písečné na úroveň vybydlené školky , do ulice Na Přesypu , minout ulici Vzestupnou , dále do ulice Pod Přesypem a doprava Na Šutce , kolem školy , dále kolem zelené chatky v rohové parcele doleva na jih až k č.p. 329 do Pod Písečnou , pak nepotkat auto jedoucí nahoru a rychlostí 3 km/h s kopce u plotové zdi nemovitosti Rusů .

204. Pohled do uličky hrůzy směrem do kopce , není vyloučeno  , že v této části zmizela Anička , auto zde může parkovat celkem v poklidu . 

205. Pohled opět ze zahrady , do které lze vstoupit bez problémů vrátky bez kliky a zámku , strom je v nižší , rovněž zpustlé zahradě , odkud údajně O.T.  se rozhlížel po okolí . Ovšem jen primitivně se do domu Janatků vloupat nelze , je napojen na pult centralizované ochrany a pouhý klíč byť pasující , by nestačil , je  mutné znát kód pro zadání .

206. Detailnější pohled na díru v oplocení , jinak vstoupit lze do dolní zahrady též z uličky hrůzy dírou vedle zamčených vrátek, jež je velká jako vrátka sama , k té spodní zpustlé zahradě přináležející .

207. Obdobný snímek , jako na snímku č. 176 , je dobře vidět , jak je porost hustší .

208. Již pohled na  zřícenou  chatku , v jejímž okolí blíže k plotu napravo od stromu je kaenná prohluběň , ve které byly Aniččiny věci .

209. Ten samý pohled , více přiblížený .

210. Detailnější pohled na zřícenou chatku .

211. Pohled na zem blízko vrcholu oplocení na trojrozhraní , je zde od jara velmi mnoho injekčních stříkaček infikovaných konzumenty narkotik , takže doporučuji sem vstupovat pouze s uzavřenou obuví a velmi dobře se rozhlížet po křoví  a trávě, mohou být i nad zemí .

212. Pohled zblízka na prohlubeň , kde vyčnívají dlažební kostky , jimiž byly zakryty předměty patřící Aničce a dalším lidem .

213. Pohled více zdálky na místo nálezu věcí Aničky a dalších lidí , zřícená chatky je napravo .

214. Pohled do sousedního udržovaného pozemku , který je topograficky výše , pořízený přibližně z poloviny délky oplocení .

215. Opět pohled do udržovaného pozemku , sousedícího s pozemkem se zřícenou chatkou , kde byly nalezeny předměty patřící Aničce a dalím lidem , pořízený z uličky hrůzy , při pohledu do kopce je nalevo .

216. Pohled ze stejného stanoviska  , poněkud oddálený , od shora jsem přijel , klesání cca 20 – 24 procent .

217. Pohled na udržovanou nemovitost , jež je naproti tomuto předchozímu rovněž udržovanému pozemku .

218. Pohled na nemovitost , sousedící se zpustlou zahradou na její vstupní vrátka (rovněž na předchozích snímcích) .

219. Ještě detailnější pohled dovnitř , kdykoliv jsem tudy šel , byli a jsou na této zahradě vždy přítomni lidé .

220. Velmi přiblížený pohled z téhož stanoviska , jako na předchozím snímku , auto nalevo v kopci je zaparkované na druhém cípu ulice Pod Písečnou (co jsou garáže o něco výše) , tedy úhlopříčně od modrého auta je čp. 329 , kolem kterého prošla samotná Anička , viděna dvěma Ukrajinci  – dělníky a řidičem sousedem , jedoucím (nedokázal jsem zjistit zda do kopce či s kopce , auta zde častěji jezdí , kdykoliv jsem nějaké potkal , do kopce ) .

221 . Ještě jednou pohled na vstupní vrátka do zpustlé zahrady , napravo s kopce .

222. Pohled na dům vpravo (při cestě s kopce) , (není ještě v DKM) naproti nemovitosti Rusů

223. Pohled do uličky hrůzy ze stanoviska v předchozím snímku

224. Pohled na tramvajové těleso ke stanici Nad Trójou

225. Pohled na tramvajové těleso směrem ke stanici Hercovka

226. Pohled z ulice Trójské z rozhraní tramvajového tělesa a vozovky , kudy si lidé krátí cestu z uličky hrůzy (dle bulváru) k domům v Trojské ulici

227. Pohled do Trójské ulice směrem ke stanici Nad Trójou

228. Pohled z vyšlapané cesty přes tramvajové těleso k vrátkům nemovitosti Janatků . Když jsem snímek pořídil , tak zrovna přišla paní Miroslava Janatková , byla v černém oděvu , pohublá a ustaraná , ona však nespatřila mne , já jsem raději rychle schoval fotoaparát pod vestu , nechtěl jsem ji nijak viktimizovat (naštěstí mne neviděla , přišla do té boudičky u vrat s nějakými květinami

229. Toto je pohled do uličky , jež vede kolem dvougaráže (není v katastru) a sice ve směru podél tramvajového tělesa na Hercovku , končí však u toho domu , viz dále

230. Dům na konci cesty , která vede podél tramvajového tělesa směrem k Hercovce

231. Tentýž dům

232. Pohled na zahrádka na svahu před koncem cesty

233. Zde jsem dostal typ od zahrádkáře z chatky vpravo (na šňůře se suší prádlo) na polohu růžového domu

234. Pohled na rozcestí , doprava je do kopce ulička hrůzy (dle bulváru)

235. Pohled do vrátek , za nimiž  se nachází růžový dům , je to čp. 528 na parcele č. 820/4 a je v současnosti nabízen k prodeji za 8 800 000 ,-

236. Bližší pohled na vrátka č.p. 528 – růžového domu

237. Pohled z boku blíž k uličce Nad Trójou , je vidět,  že fasáda č.p. 528 je narůžovělá

238. Záběr na domek vedle růžového domu , v této části jsou celkem tři a sice pod svahem nad nímž jsou skleníky , o nichž hovoři l O.T.

239. Opět záběr na růžový dům č.p. 528

240. Detailněji přiblížený záběr na č.p. 528 – růžový dům

241. Pohled na vnitřní uličku , jež vede k ulici Nad Trójou

242. Pohled do ulice Nad Trójou směrem do kopce

243. Již v ulici Nad Trójou , auto je směrem do kopce

244. Pohled do kopce do ulice Nad Trójou , zde končí asfalt a začíná klasická dlažba 

245. Pohled  ze svahu , který je dostupný ze střední části vozovky ulice Nad Trójou , kryté klasickou dlažbou , výjezd na tuto louku je vlevo (při jízdě do kopce) a lze jím dojet až ke vratům zahrádek , tam cesta končí , další snímky pořídím z této lokality příště , znázorňuje pohled směrem do horní části ulice Trójské směrem k Hercovce

246.  Pohled ze stejného stanoviska , jako na předešlém snímku , na domy vTrójské ulici v horní části , na úrovni stanice Hercovka 

247. Pohled na oblast ulic Písečná , K Sadu , Na Šutce

248. Ještě pohled na ulici Písečnou a okolí

249. Pohled k vyježděné cestě po louce nad Trójskou ulicí k zahrádkové kolonii ke vratům , kde tato cesta končí

250. Pohled k vjezdu na tuto louku z ulice Nad Trójou

251. Pohled do dolní části Trójské ulice

252. Rovněž pohled do dolní části Trójské ulice směrem k Trójskému zámečku

253. Tentýž pohled více přiblížený

254. Zpětný pohled na místo v ulici Nad Trójou směrem s kopce , kde na pravé straně je výjezd na louku , kudy se lze dostat k vratům zahrádkové kolonie v těchto místech nad ulicí Trójskou  , jež je též přístupná z ulice Pod Havránkou cestou v místě louky na Trójské pláni pod Velkou skálou

255. Pohled na nemovitost v ulici Nad Trójou , proti vjezdu na louku viz výše

256. Ještě jednou pohled na výjezd na louku z ulice Nad Trójou , je vidět,  že ulice není nikdy opuštěná

257. Toto je šípkový keř , podobný tomu a v podobných místech , ze kterého trhal šípky jistý bystrozraký důchodce , který viděl , prý  na této cestě k Velké skále na cca 150 – 200 m dvojici muže s dítětem zezadu , nerozeznaje , zda dívku či chlapce , nicméně taková záměra zde není reálná  

258. Toto je pohled do spodní větve ulice K Sadu v místě pod koncem tenisových kurtů

259. Toto je pohled do ulice Nad Trójou , odtud dolů jako asfaltka , ve střední části jako dlážděná vozovka

260. Tak zde měl vidět na 150 – 200 m onen důchodce dvojici , přičemž jako letos to bylo ve stejnou dobu loni podobně zarostlé , jak vidět, záměra mohla činit maximálně 60 – 80 m ,  za zatáčku prostě nelze vidět , za ni však byla dvojice podobného vzhledu situována , avšak zezadu viděná a nejasno , zda chlapce či dívku , madame Hercegová však z tohoto učinila jeden z důkazů , uzavírajících nepřímý řetězec k usvědčení O.T. sloužící . Myslím , že na této lokalitě nebyla ani prstem na mapě .

261. Tentýž pohled , ale více zblízka

262. Pohled na křižovatku , za mnou k Velké skále , doleva K Sadu , přímo Nad Trójou , doprava Pod Havránkou

264. Pohled na louku pod Velkou skálou

265.  Pohled opět na louku pod Velkou skálou

266. Pohled na cestu Pod Havránkou

267. Pohled do rozcestí , kudy se jde do hloubi pozemku na svah , kde policie oficiálně nalezla Aničku 16.3.2011 dopoledne , skutečné místo nálezu , odlišné od obou jam , spodní jako pravé a horní dodatečné pokusné , však nadále tají a není vxyloučeno , že je od místa oficiálního nálezu značně vzdálené

268. Ještě jednou pohled na louku Pod Velkou skálou , dokresluje , že není v danou dobu zmizní Aničky nikdy opuštěná

269. Tento snímek je pořízen těsně před hranou lomu sklonu , kde začíná svah , na němž se nalézají dvě jámy, jedna dolní , oficiální , druhá horní , pokusná , policejní provenience , skládací dvoumetr dokládá minimum listí , tak maximálně listí v jedné vrstvě , metr je zapřen o rostlý terén , takže asi 3 cm pokrytu

270. Pohled na horní pokusnou jámu místa přibližného nálezu Aničky , dvoumetr je přiložen ve směru vrstevnice , délka cca 1.30 m

271. Tentýž pohled dvoumetr ,  je přiložen ve směru spádu , délka cca 1.15 m šikmé hrany

272. Tentýž pohled , hloubka dna pod horní vrstevnicovou hranou bočního výlomu činí 0.65 m , vepředu cca 0.10 m , avšak má neckovitý tvar tudíž dolní vrstevnicová hrana má hloubku nulovou .

273. Pohled na spodní jámu oficiálního nálezu Aničky  , dvoumetr je přiložen ve směru vrstevnice , délka cca 1.35 m

274.  Tentýž pohled , dvoumetr je přiložen ve směru spádnice , délka cca rovněž 1.30 m

275. Tentýž pohled , dvoumetr opřen o zadní stěnu , pokles zeminy činí v šikmé poloze cca 0.35 m

276. Tentýž pohled ,šikmá stěna má po poklesu zeminy cca 0. 40 m

277. Pohled od spodní jámy k horní jámě

278. Naměřená hloubka poklesu následujícím způsobem , je přiložena rovná větev mezi neporušenou horní část nad jámou a spodní část pod jámou a takto napodoben původní terén. Poté postaven na svislo metr do spodní poklesové hrany a odečtena výška vůči náhradně renlizovanému původnímu povrchu terénu , zde větve a činí 0.28 m .

279. Pohled od horní jámy , je těsně nade mnou při mé pravé ruce,  na místo spodní jako pravé jámy a pod obloukovou větví je ta jáma oficiálního nálezu Aničky

280. Tentýž pohled , ale více oddálený

281. Pohled dále po cestě po ulici pod Havránkou za konec loukypod Velkou skálou , v popředí je geodetický bod , stabilizovaný žulovým mezníkem , z boku čepová nivelaní značka a současně PBPP , poslouží pro zaměření jak oficiálního , tak pokusného nálezu Aničky a quién sabé , snad i pravého , jehož polohu policie stále tají

282. Kousek po cestě směrem k naučné stezce od botanické zahrady  , jež zahrnuje lokalitu Salabka, Havránka a Velká skála

283. Pohled na louku pod Velkou skálou

284. Pohled k domu , pod nímž se nachází další dům , lemovaný neuvěřitelnou skládkou odpadků na způsob Matiční ulice resp. vzorného sídliště Chánova u Mostu  a na jehož staveništi byla nalezena údajně pachová stopa na jedné lopatě a na ničem jiném , patřící O.T.

285. Již k lesíku , který směřuje k potoku Haltýř a usedlosti Havránka

286. Pohled na ZŠ Na Šutce , škola je v současnosti kvůli azbestu mimo provoz a je sanována včetně osobních věcí a tašek dětí , jež zde musily povinně ponechat odborné firmě k sanaci , děti se náhradně učí na dvou jiných školách , kam byly dočasně dislokovány

287. Pohled více zblízka , nápis , který se dětem líbil , je zakryt pod vrstvou fasádní barvy , jestli bude obnoven , quién sabé

Zde jsou další snímky z lokality Pod Havránkou , vřesoviště Salabka , potok Haltýř a Velká skála z 2.11.2011 z podobné doby , kdy pátrání po Aničce probíhalo ve velkém nasazení .

291. Na snímku je restaurace v ulici Na Šutce , dříve , cca do dubna 2011 zvaná Mahagon pub , nyní U Dřeváku , kde často též parkují a pobývají uvnitř měštští policisti po důležité činnosti , spočívající ve zjišťování správnosti parkování , do uličky Pod Písečnou ani bezejmenné , řečené hrůzy , nezavítají ani náhodou , vše v době , odpovídající zmizení Aničky .

292. Pohled do maximánkí zkratky , kterou lze dojít k domu Janatků od budovy školy za 6 minut .

.

293. Pohled na mapu naučného okruhu Salabka , Havránka , Velká skála , ke které se dojde po asfaltce Pod Havránkou v místě , kde začíná strmé klesání
href=“http://aztli.files.wordpress.com/2011/04/pb020093a.jpg“>

294. Pohled zpět , ulice Pod Havránkou je vlevo od této tabule mimo záběr , tato cesta napravo vede do lesa , kterým se lze dostat k Velké skále
href=“http://aztli.files.wordpress.com/2011/11/pb020094a1.jpg“><a

300. Piposná tabule na chráněném vřesovišti Salabka
<a

301. O dost níže již poblíž údolí potoka Haltýř , stále ulice Pod Havránkou

Zde je společný snímek kamarádek Aničky , zleva Viktorka , Lucka , Lenka , mají zde zakrytou obličejovou část , snímek byl  pořízen v době krátce po 16.3.2011

a zde je snímek z rozloučení s Aničkou v Salesiánském kostele ve středu 30.3.2011 , na  snímku je , odhaduji , prostřední dívka , Lucka .

Několik možných časových scénářů :

Důležitá poznámka : Jelikož jsem se dozvěděl  , že výdej obědů je v ZŠ Na Šutce od 9h30 – 12h00 , tak okolnost , zda na oběd Anička chodila , či ne , ať již sama nebo se svými kamarádkami Viktorka , Lucka a Lenka , není podstatná . I kdyby měly dívky školu do 11h40 , stejně by musily jít na oběd asi o velké přestávce a tak tato okolnost nemá žádný časový vliv na následujíc scénáře .

Jinak pan ředitel školy Mgr. Zbyněk Drozda na školním webu , kde se rozhořčuje nad zjištěním Blesku cca ze 4/2011 , tak uvádí , že byla Anička ve škole prokazatelně po 12h35 .  Na jiném místě škola zase uvádí , že byla Anička dokonce po 13h ještě ve škole .

Jelikož je již jisté  a mám to ozřejměné z několika zdrojů , které jsem dříve neznal, tak vzhledem ke skutečnosti  , že první zpráva o zmizení Aničky se objevila na webu Idnes 13.10.2010 ve 13h10 , mohu navrhnout tyto časové scénáře , jež předcházely zmizení Aničky .

Tuto zprávu již dnes nelze nikde najít , policii se“ nehodila “ .

Což ale znamená , že :

1. Vyučování skončilo 5. hodinou

2. V důsledku odpadnuté hodiny skončilo 4. hodinou (škola to dementovala , ale to neznamená  , že se to nestalo , svědky jsou v nejlepším případě nezletilé děti ) .

Tudíž 4. hodina končí v 11h40 , 5. hodina končí ve 12h35 .

V 2. případě by tudíž byla Anička očekávána cestou tramvají v (7min (šatna + opuštění školní budovy)+ 661m-cca 7min (cesta do st. Hercovka) , 3min (čekání tramvaje) , 2min (cesta tramvaje) , 3min (cesta ze zastávky) – celkem  22 minut) , tedy 11h40 + 22m = 12h02 . V tomto  případě by byl dostatek řádného času na zveřejnění informace o pohřešování , ale ne nejspíš policií iniciováno .

V 1. případě by to bylo jako v předchozím , přičteno k času 12h35 , tedy 12h35 + 22m = 12h57 .

V tomto případě , který prosazuje vedení školy , však není dost dobře možné , zveřejnit zprávu na web o pohřešování , jelikož zbývá pouze 13 minut na všechny nezbytné úkony a především tu chybí čas na „zneklidnění“ , že se Anička dlouho nevrací. Ale není tu žádný čas na zavolání např. do školy , kde by pedagozi zjišťovali až 5 – 10 minut , zda viděl dívku někdo odcházet (je tam 380 žáků) , dále čas na zavolání případně rodičům spolužákyní , případně spolužákyním samotným , tak minimálně každý hovor 3 minuty .

Dále další čas , potřebný na oslovení policie , zapsání skutečností operačním či službu konajícím policejním důstojníkem a následné provedení dalších úkonů .

Poté další čas , na případné vzpomenutí si na „svého“ známého investigativního novináře a napsání emailu a další čas , potřebný na přijetí emailu oním novinářem a další čas na zapsání na novinářský web a to vše za předpokladu , že vše půjde bez prodlev .

To je velmi nepravděpodobné .

A škola navíc tvrdí , že Anička ještě po 13h00 byla ve škole , že odešla cca ve 13h10 ,  takže by byla pohřešována zprávou na webu v okamžiku , kdy ještě nevyšla ze školy , ale ve skutečnosti ještě dřív , neboť cokoliv dát na web chvíli trvá, především musí přijít nějaký podnět a nějaký novinář s oprávněním přístupu na web to také napsat a ihned publikovat. , to znamená , že byla pohřešována , je otázka kým , již v okamžiku , když ještě byla ve škole , takže první podnět , který měl za následek to zveřejnění na webu Idnes ve 13h10 musil přijít asi ve 13h05 , když Anička ještě nepřekročila práh školy .

To je velmi podivné a proto zřejmě musily všechny zrpávy o tomto zmizet a nyní jsou k dispozici jen pseudozprávy , přetvořené ústy např. madame Zoulové a spol .

Pak bychom dostali v druhém  případě ještě snad jakž takž smysl dávající časový sled  .

A sice 11h40 + 22´ + 20 ´ = 12h22 odchod ze školy .

V prvním však tuto možnost,  vzhledem ke skutečnosti , že se obědy vydávají od 9h30 do  12h00 , není třeba uvažovat , tam se jedná o případ z bodu 1)  , totiž 12h35 + 22´ = 12h57 odchod ze školy a již ve 13h10 , tedy na webu , jako pohřešovaná , včetně časů potřebných na zapsání na web a inicializaci k tomuto úkonu od autora zpráva , domnívám se , že pana Janatky a pak to musilo být sjednáno ještě před tím , než Anička končila vyučování  .

Na každý pád to znamená , že s lidmi bylo sehráno nepěkné divadlo ze strany policie a státního zastupitelství .

Musím se smát tomu , jak madame Zoulová pravila  na adresu jámy,  kam nosí lidé upomínkové předměty , „takových jam tam je „.

Právě že nikoliv , je tam především velký počet kup odpadků i přes 20 let starých , zejména právě mezi parcelou  č. 478/1 a 376/6 , které očividně jsou navršeny na svažitém terénu i v blízkosti ulice Pod Havránkou , kde je sklon minimální . Vyloženě jámy tohoto typu , kde policie našla Aničku , tam nejsou jen tak k vidění  , nejsem si jist , zda tyto policejní mesdames a jí podobné , v terénu , čímž nemám na mysli vrstevnicovou asfaltku Pod Havránkou , vůbec byly , quisá algún día conoserámos .

Ulice Pod Havránkou obdržela své jméno dle usedlosti pana Havránka , jež byla nad údolím potoka Haltýř a cesta je v těch místech pod místem bývalé usedlosti , takže název ulice vpodstatě souhlasí  ,ale jelikož cesta pokračuje na trojskou pláň k ulici Na Šutce  , která je topograficky výše , než bývalá usedlost , je název zavádějící . 

Potok Haltýř , v současnosti zatrubněný , má rovněž jeden pramen , studánku Haltýř , kde údájně jen několik desítek metrů od ní mělo být ve skutečnosti nalezeno tělo a rovněž není bez zajímavosti  , že při jednom z prvních výslechů O.T. mu policajt položil otázku typu policejní trik , totiž v říjnu 2010 , kdy ještě zdaleka nebylo jasné  ,zda vůbec dosšlo k vraždě  a O.t. byl jen obviněn ze zbavení osobní svobody a přesto mu byla položena otázka :“Byl jste na místě vraždy“ a dle policajtů odpověděl prý podezřele , „u studánky jsem nebyl“ a policajti na něj , že odkud prý ví , že to bylo u studánky .

Především si myslím , že to bylo po 30 hodinovém výslechu a tak ani nevěděl , kdo je a co říká . A zřejmě neměl u tohoto výslechu ani advokáta, který by za něco stál a nešel jen po palmaré.

K samotné jámě skutečného nálezu (pokud jím opravdu je) vrchní policejní kynolog říká , že tělo bylo 15 – 20 cm pod terénem , což by odpovídalo nikoliv jámě , ale bočnímu výlomu , který vlastně nemá hloubku a tudíž by případné tělo bylo umístěno ve výkopu o profilu tvaru trojúhelníku , a pak se při zakrytí zeminou nejedná o hloubku , ale vrstvu zeminy , jež šikmo pod úhlem cc 120 st. kryje tělo při sklonu terénu 28 – 30 st. při pohledu šikmo z boku .

Tudíž je to tak malá hloubka , že ji není možné dost dobře pominout při použítí psů a navíc , v těch místech žádné odpadky nejsou , které by rušily psy a žádné jiné jámy rovněž ne.

Dá se  říci  , že skládky odpadků jsou navršeny spíše poblíž cest v tomto lese , značně jich je poblíž toho domu , na jehož staveništi byly na lopatě otisky , patřící podezřelému . Ale na žádném jiném náčiní . Jen lopatou toto vyhloubit i s plytkou hloubko , tedy boční výlom , však nejde , vadí zejména silné propletené kořeny a velké kameny .

Spíše se přikláním  , že jde o komplot , jenž začal záhy téhož dne , když ještě Anička byla ve škole .

Nejvíce mne v tom utvrzuje fakt , že byla  ještě ve škole , prý po 13h00 (za předpokladu ,že pan ředitel Mgr. Drozda si je jist) , tedy dejme tomu že ve 13h10 odcházela z budovy , viz foto , a již před jejím vykročením z budovy se třemi svými kamarádkami , kterým nyní velmi chybí , kdosi inicioval zprávu  ,že se pohřešuje , a umístil na web mezi 13h05 – 13h12 .

Policie nejspíš jen dělala tak nějak , svou práci , a to ostatní byla jen hra pro mainstreamové diváky .

Závěry madame státní zástupkyně nejsou ničím jiným , než mechanickým shrnutím , totéž i policejní psycholog , navíc u něj je ten problém  , že kdyby vyrobil cokoliv , co nebude pro policii potvrzovat její verzi vyšetřovatelskou  , tak by příště nemusil dostat práci , alias zakázku na zhotovení znaleckého posudku obviněného .

Chybí zde prostě naprosto nezávislý soud , což je v této zemi nedostatková komodita .

Musím se omluvit Všem  ,Wordpress opět nějak změnil implicitní nastavení a to způsobilo  ,že komentáře nebyly povoleny , což je v rozporu s mým přáním , takže jsou k dospozici .

Ještě přehled několika nesprávných tvrzení , jež se nejčastěji objevují v mainstreamových mediích a také na wikipedii :

1.

Stále se opakuje , že dívky se však náhle rozdělily v ulici Pod Písečnou .  Naprosto nikoliv,  jelikož sice lze do třetího cípu ulice Pod Písečnou sejít po 4 stupních z ulice Na Šutce kousek za ulicí Vzestupnou  , ale to je velmi úzká tmavá cesta , lemovaná keři a tam se bojí chodit i dospělí a je tak úzká  ,že neumožňuje si popovídat a využít hezkého počasí. Navíc se pak musí sejít po strmých schodech a pak  se dojde k domu č.p. 329 , který opravovali Ukrajinci a ti viděli jen Aničku , jdouc kolem domu č.p. 329  směrem dolů od ulice Na Šutce . Pro dívky to je velmi strmé a nikdy jsem neviděl žádného školáka , jakéhokoliv věku , že by tudy kráčel , natož ještě k tomu do kopce . Jediné , co je k vidění , je , že žáci  , spíše od 13 let a výš  , chodí po trojicích touto uličkou dolů do Trojské ulice poblíž stanice tramvaje Nad Trójou  , ale nikdy nejdou opačně  . Je to velmi strmé i v místě č.p. 329 a to by děti prostě nebavilo . 

Na wikipedii navíc tyto 4 stupně a asi 1.5 m širokou nezpevněnou cestu vydávají za ulici Pod Písečnou . Ta zde vůbec není , je pod ulicí Na Šutce a tato spojka je jen účelová s prvotním cílem , aby  se dostali lidé ke svým zahradám na svahu .

Schodiště vzniklo později , jako vedlejší efekt vyšlapání cesty na svahu třetího cípu do Pod Písečnou , zde bez zástavby .

Bohužel je i v DKM (digitální katastrální mapě) chyba , že jako ulice Pod Písečnou je vyznačen nápis do souboru parcel , jež jdou kolem dětského klubu Pohádky na jih a pak na východ . Tyto parcely však existují jen na mapě , ale fyzicky žádnou ulici netvoří a zřejmě nikdy netvořily , navíc na nich jsou vzrostlé stromy , nikoliv nejmladší .

1.1 Bohužel , dodnes nebyla na policejním webu aktualizována informace o okolnostech , jež předcházely zmizení Aničky a tuto zprávu , nevím proč, převzala na sůj web též ZŠ Na Šutce .

(zde je : Dívenka šla společně se spolužačkami trasou jako každý jiný den, pak se ale jejich cesty rozdělily v ulici Pod Písečnou a od tohoto okamžiku ji nikdo neviděl.)

Tím bylo však znehodnoceno mnoho svědectví , jež byla aktuální v počátku .  . Je velký rozdíl vykládat , že dívky , jež bydlí v dosahu MHD z Čimické ulice a dennodenně tam chodící , chodily „obvyklou“ trasou , jež je zavedla do ulice Pod Písečnou a ještě ukazovat místo , kde jako byly viděny u čp, 329  a dále, co je přímo podivné , čtvrtý cíp (kolem č.p. 803) vydávat za jejich obvyklou cestu domů , když zde se lze dostat jedině do Trojské ulice , v nejlepším případě k zast. tramvaje Nad Trojou a tvrdit  , že se u čp. 329 VŠAK rozdělily . To je naprostá desinformace , která měla být neprodleně napravena a po celou dobu nebyla sjednána náprava , nyní samozřejmě již neúčelná , ale dokládá chaotičnost pátrání .

Také informace o tom , co měla na sobě Anička , je podivná. Je velký rozdíl , co měla na sobě ráno při příchodu do školy , ráno když bylo velmi chladno , a odpoledne,  když bylo velmi teplo , tak měla bundu dle svědectví dívek přes ruku , to je značný rozdíl ve vzhledu a i ten měl být ozřejměn .

2.

Dále , hovoří se , že policisté nalezli lahev a nedaleko batoh.

Ve skutečnosti láhev (na parcele těsně nad Janatkovými) zřejmě nalezli rodiče a policie ji pouze zajistila , jako předmět doličný a batoh byl ne několik metrů , ale na sousední parcele na sever od této a navíc v hloubce pozemku poblíž oplocení se severněji sousedící zahradou .
Toto , co jsem zde napsal, musím poněkud uvést v souladu s novými zjištěními .
Láhev Aničky na pití byla ve skutečnosti nalezena zcela jinde a sice u plotu nemovitosti s parcelou č. 819/1 , na které se nalézá č.p. 528 (na parcele 820/4) z vnější strany v trávě u plotového dílce , viz snímky z dubna a října .
Pak by to , co následovalo , tj. uvedení médii včetně „policejních “ novinářek s ukázáním snímku místa pod stromem pod zahradou se spadlou chatkou a mlčení policie k tomuto zjevnému nesouladu ,že to tak policie i ptřebovala. Pro policejní tvrzení o O.T. jako iniciátorovi zmizení Aničky se samozřejmě nemohlo hodit, aby policie vyrukovala s tím , že láhev byla zcela na nepatřičém místě , nežli batoh , jehož poloha nálezu zůstává v místě dnes již spadlé chatky.
Proto , že se tedy zřejěm jednalo o komplot, tak se policii velmi hodilo , neprotestovat proti médii nesprávně uváděné poloze nálezu dětské lahve . To umožnilo podpořit policii mediálně jejich verzi , byť již v tomto ohledu oslabenou .
Jestli skutečně ale nejprve na tomto tedy odlišném místě u č.p. 528 lahev nejprve nalezla matka Aničky a pak ji zajistili policisté (a z hlediska polohy vlastně utajili a umožnili presentovat jako místo nálezu „příhodnější“ pod stromem blízko spadlé chatky , těžko říci , jen by to znamenalo , že ji nejprve matka hledala poblíž „řádné“ tedy tramvajové trasy .

Také se často opakuje tvrzení , že nalezené věci Aničky byly v nepřístupných zahradách přes čtyři oplocení . Nikoliv , já jsem tam šel vícekrát vycházkově nalehko přímo z uličky hrůzy v lehkém oblečení , asi tři kousky oděvu na sobě, jako když jdu darovat plasmu a žádná námaha to rozhodně nebyla , a nedoznal jsem já ani oděvní součástky žádné úhony .

3.

Také se často tvrdí , že prý batoh a další věci Aničky a věci jiných lidí byly pod těžkými dřevotřískovými deskami . Neřekl bych , spíše to bylo cosi jako sololit . Ale nemyslím si  , že by si Anička ten batoh a bundu a šálu schovala sama .

Samozřejmě  , že dlažební žulové kostky , co do velikosti shodné s těmi , jež jsou v tramvajovém tělese v Trójské ulici , by Anička , asi 26 kg. vážící  , nikdy neuzvedla , to jistě ne . Některé kostky nesou stopy po zbytku barevného silničního značení vozovek  .

Já osobně si myslím , že police zde zřejmě selhala a nehledala stopy a důkazy , jež by svědčily i pro O.T.

Tj. například jistě nebylo nemožné zjistit , jak se v ulici Na Šutce ocitl , již vzhledem k okolnosti , že prověřováním kamerového městského systému dospěla k názoru  , že se nepohyboval tam , co uváděl při nějakém z prvních výslechů . Již jen okolnost  , že jel MHD zřejmě od onoho paneláku , kde přespával ve strojovně výtahu , tak nejspíš jel kolem katastru , tedy stanice metra Kobylisy a tam je kamer poměrně dost . Na Čimické ulici zřejmě nad restaurací Šutka ne , ale za to jsou cca 3 blízko vstupu do školy , viz foto .

Uváděl , že MHD busem  . Takže přijel na zastávku nad restaurací Šutka , jež je v rohu napojení široké ulice Písečné do Čimické , a sice ten východnější cíp , bliže ke katastru .

Ve své výpovědi , jež unikla (ale ne sama) , jak jinak než prostřednictvím policajta (dost možná , že si takto přivydělal nějaký policajt , co splácí hypotéku – i první policajti ve Francii vedení Vidocqem , řečení Vidocqova banda , propili první den po nástupu do práce uniformu , takže nic u policie nového )  , nepřesňuje , kudy vlastně šel , jen obecně , dolů od MHD na Čimické k „růžovému „domu  .

Jediný čas , kdy mohl Aničku vzhledem k okolnosti , že byl zaměstnán „přemísťováním“ předmětů (asi jako metodou tu beru , tam beru) spatřit , bylo zřejmě ráno , když se ubírala do školy ulicí pod Kynclovkou , pokračujíc do ulice Nad Šutkou , tedy v těsné již blízkosti školy , sám uvádí , že přijel MHD krátce po sedmé ráno .

Jediné , co mne napadá , proč tak učinil , je , že chtěl být méně nápadný , u t é školy je prostě před začátkem vyučování více dospělých a především dětí  , takže možná chtěl jako „zapadnout“ do davu a působit dojmem , že se vrací od školy ,  doprovodiv dítě .

Tudíž by šel od hospody Šutka po chodníku až k vybydlemé školce a tam přešel ulici , vkročil do ulice Na Přesypu a došel až do ulice Pod Přesypem , tou napravo a vnořil se do ulice Na šutce . Nyní již mohl zahlédnout Aničku  a pokračovat ke škole , a pořád dále a dost možná jít i tou maximální zkratkou po čtyřech schodech na svah nad třetím cípem ulice pod Písečnou (viz snímky) . Takhle by se vyhnul pohledu mnoha lidí , jelikož „hodně“ viděn byl v místech vzdálených a navíc se vlastně vzdalujíc , od uličky hrůzy, čímž působil odlišným dojmem .

Naopak , když do zkratky o čtyřech schodech vkráčel , šel jen kolem minima domů , a navíc působil dojmem dospělého  , který se vrací od školy , který před chvílí doprovodil dítě .

Tudíž i je velmi pravděpodobné , že batoh pouze našel a sice asi mezi 13h30 – 13h45  . Táži se, , proč by posléze pečlivě schovával batoh pod kostky do prohlubně a naopak by pohodil lahev na pití ?

Odpověď je nasnadě. Vůbec o žádné lahvi nevěděl a sice proto ,  že nebyl u  Aničky v té chvíli , když její batoh byl položen , či spíše pohozen do té zahrady a jím , O.T. pak vzat pod místo v prohlubni u dnes již zřícené chatky . Takže zde zřejmě skuteční , dle mého názoru únosci Aničky,  ji věcí pouze zbavili a nešlo jim o žádné pečlivé úkrytí , ale jen o získání trochy časového náskoku , pohodit cokoliv na té úzké uličce beze jména , řečené ulička hrůzy , by přece jen bylo nápadné , zatímco pohodit do spustlé zahrady již jakési základní ukrytí představuje .

Kdykoliv jsem tou uličkou šel , tak jsem potkal alespoň auto , kupodivu častěji nahoru , jen jednou dolu a v podobný čas , co se ztratila Anička . Jinak škola sice tvrdí , že se děti tomuto místu vyhýbají , ale je to jinak . Chodí tudy děti stále , avšak věku 12-15 let a sice ve trojicích , což je rozumné . Sám jsem je potkal , hned první týden po nálezu Aničky , jak jdou od školy a já naopak do kopce a smáli jsme se na sebe a děti mne z dálky zdravily , já je samozřejmě též .

Takže O.T. , vrátivší se z „výpravy“ za lupem do růžového domu , spatřil batoh , který se přehlédnout nedal a naopak nespatřil lahev na pití , jelikož byla v sousední zahradě níže , tedy blíže k Janatkům , ledabyle pohozená . To by mohlo nasvědčovat , že únosci se nechtěli vůbec zdržovat a tak malou věc , lahev , pohodili pod strom a velkou věc , batoh , ponechali v té zahradě .

4.

Další podivné , často opakované tvrzení je o důchodci  , který trhal šípky a viděl v době zmizení muže s dítětem , obojí podobného vzhledu .

Naopak však není zmiňováno svědectví od mladšího bezdomovce , řečeného Honza , jehož zná místní obyvatelka , který v té ulici Pod Písečnou  , odhadoval bych  , že jedině na jejím druhém cípu , viděl nasedat dítě podobného vzhledu v onom čase do auta  s tmavými skly .

Že nebyl buď vyslechnut policií , či jí nebyl nalezen , bych přičítal okolnosti , že si uvědomil , že to co se stalo O.T. , by se mohlo stát i jemu .

Na policii se lze velmi snadno stát ze svědka obviněným , neberou se tam žádné ohledy .

5. Rozpor mezi tvrzením myslivců o nálezu Aničky policisty v okolí studánky potoka Haltýř a oficiálního místa na svahu Pod Havránkou , kdy myslivci uvádí několik desítek metrů od studánky v místě kaliště divokých vepřů , které je cca 800 m od oficiálního místa .

Text z časopisu Myslivost , č, 4/2011

Kaliště divočáků v lokalitě potoka Haltýř. Mimochodem – jen pár desítek metrů od tohoto kaliště našli nahoře na svahu tělo nešťastné pohřešované Aničky Janatkové, k jejímuž odhalení pomohli právě trojští divočáci.

snímek č. 5

6.

Také je velmi podivné tvrzení mluvčí vazební věznice Na Pankráci  , že je u nich jinak vše v pořádku .

Zřejmě implicitně je státní správa nastavena říkat , že je vše u nich v pořádku bez ohledu na skutečnost  až na to  , že ona madame zapomněla sdělit ,  že  u nich občas někdo přijde o život .

Zřejmě si nepřipouští  (oni mluvčí) , že se jim něco podobného nemůže stát , což je dost primitivní představa , když si stačí uvědomit , jak málo stačí a čeho je státní správa schopna , když funguje často na principu nepsaného zločinného spolčení .

Nejvíce se tato nehoda hodí policii a státnímu zastupitelství , soudu snad o něco méně , neboť nebude musit rozhodovat o důkazech  , zda se vše tak stalo .

Takže , jediný způsob , jak objasnit , co se stalo toho dne , by bylo , jenže s velkým zpožděním , následující :

1. Nejprve zjistit , kdo ,  který novinář umístil zprávu , že se Anička pohřešuje , a sice ve 13h10 nas web Idnes.

2. Dále zjistit, kdo tomu novináři (který jeho nadřízený , byl li jaký) ,  dal instrukce , co napsat .

3.  Dále, kdo mimo redakci dal podnět té redakci vůbec něco takového napsat s určitostí , že to zaručeně bude zveřejněno , což bylo , mohu to dosvědčit .

4. Tím by se prokázalo , kdo tu zprávu tedy inicioval, není samozřejmě vyloučeno , že i ten mohl být jen prostředník , takže nutno jej zjistit a vyslechnout , kdo mu k tomu dal pokyn a nejspíše i finanční prostředky, jelikož nelze jen tak nechat zdarma zveřejnit na novinářský web jakoukoliv informaci , která by se mohla ukázat jako nepravdivá od neznámé osoby .

5. Tím by se konečně dospělo k člověku  , který by byl z přímého okolí buď Aničky samotné  , či lidí z přímého okolí pana Janatky .

6. Tím by se mohlo začít se zjištěním , proč onen z okolí pana Janatky či jen Aničky dal  na web zprávu , že se pohřešuje , když ve skutečnosti ještě byla v pořádku , jdouc po cestě Na Šutce .

(Uvedu příklad , někomu bude odcizeno motorové vozidlo před domem 3.11.2011 ve 13h00 . To např. bude posléze zjištěno z bezpečnostní kamery na domě  A pak se ukáže , třeba za týden , že 3.11.2011 ve 12h55 byla poslána na web zpráva , že ono vozidlo bylo odcizeno . Automaticky je ten , kdo tu zprávu nechal zveřejnit jako první a hlavní iniciátor , současně též hlavním podezřelým , který má co do činění se zmizením auta ) .

Tak přesně to se stalo onoho 13.10.2010 ve 13h10 .

A tím by byl již vyjasněn okruh lidí , u kterých nutno hledat , co dalšího mají se zmizením Aničky společného .

Dle mého názoru , byla policie  zoufale velmi ráda, že našla tu stopu potu O.T.

Kdyby ji totiž neměla , tak by hledala mezi O.T. podobnými a na té lokalitě se vyskytujícími a komukoliv vhodnému by to podobným způsobem dokázala  přiřadit a není vyloučeno , že kdyby O.T. , netuše , že došlo k zmizení Aničky a na tu lokalitu by se jen vrátil , tak by jej z nedostatku jiného podezřelého stejně obvinili a sebrali .

Nepochybuji , že když policie chce , tak obviněného třeba i vyrobí , již to dokázali mnohokrát .

A naopak , když někomu ublíží , tak sama sebe nevyšetří  ,viz např. nejspíše prodaný „únik“  informací ze spisu , tak nejprve teatrální rozhořčování a přísné potrestání a nyní nic , mnoho měsíců uplynulo a nikdo nezjištěn .

Podobně , jako mafián nemůže vyšetřovat jiné mafiány,  tak ani státní správa nebude vyšetřovat sama sebe . To je něco podobného  , jako by měl někdo vypovídat proti sobě a současně se tím obvinit , ani to nelze v souladu s úmluvou o LP požadovat , to se však vztahuje výlučně na fyzické osoby , ne organizace alias právnické osoby .

Jediné , kdy to možná funguje , tak v případě , že jeden mafián překáží hrubě druhému , totéž i u police a justice . 

Teď ale raději se budu zase věnovat Střední Americe , k Aničce se občas vrátím , policii a justici moc nevěřím  .

TLACATL , množné čílo TLACAH , značí varón , homre , muž , člověk , tedy muži , lidé .

Takže použili oni Mexicové poměrně výstižné označení – válečníci – chrám – muži , asi jako ozbrojení lidé z chrámu , což je naprosto výstižné označení rytířů templářů .

Asi , protože dodržovali celibát , quién sabé , tak se jejich stopa prostě ve Střední Americe , vytratila .

Další kontakt se zcela určitě odehrál v době , kdy Kryštof Kolumbus žil na Kanárském souostroví na ostrově Tenerife a lidé si již tehdy vyprávěli  , že občas přistála u břehů lodice podivného tvaru s rudě pomalovanými lidmi , což by mohla být domorodá piroga a ti lidé mohli být obyvatelé z ostrovů některého karibského souostroví .

Také sse zachovalo , že přistál snad záchranný člun se zbědovanými , asi pěti námořníky a ti že byli přijati v domě Kolumbově  , kde dostali najíst a napít a že vyprávěli , že je uchvátila bouře , jež je zanesla k protilehlému břehu oceánu , což by mohlo být nějaképobřeží Ameriky a loď se jim , bouří poškozená , potopila a v záchranném člunu se takto dostali zpět k severozápadoafrickým břehům , tedy ke Kanárskému souostroví . Ale že to s nimi dopadlo špatně , zemřeli totiž po požití vína a nyní jsou dvě možnosti , jedna říká , že si Kolumbus nepřál svědky a tuto informaci očividných svědků o kontinentu nas opačném břehu si chtěl ponechat jako pro sebe a to by znamenalo úkladnou vraždu , nebo prostě , jelikož kdo dlouho hladověl a žíznil ,se nesmí najednou najíst a napít jako obvykle ,a pak by se jako zabili sami neopatrností a další možnost je , že on Kolumbus , jako zkušený námořník , to sice mohl předvídat a měl jim tedy dávat najíst a napít po nepatrných soustech a doušcích , ale ponechal to na nich a pak by to byla neopatrnost , nebo také úmysl , že to třeba nepřežijí a  hodilo se mu , že zemřeli , ale on vinu nenesl , tak jako tak by se těžko dokazovala , jedině snad v případě m, že víno , které jim nalil , by bylo záměrně otrávené , ale v případě takto zesláblých trosečníků by nikdo více nepátral. Ale i tak Kolumbovi nepřející lidé to kladli za vinu jemu .

Každopádně bylo k dispozici mnoho údajů , že země na druhé straně oceánu existuje a od Kolumba dále již nastala doba , která na toto opětovné objevení Ameriky vyloženě čekala za účelem exploatace ve velkém .

Až do té doby ještě objevení Ameriky nebylo tak nutné , o čemž svědčí , že předchozí cesty neměly tak osídlovací a exploatační charakter a proto také se na ně pozapomnělo .

ještě dopíši

Tento článek bude  obsahovat postupně přidávané souvislosti , vyplývající ze znalostí středoaemerických národů a vzájemné srovnání jejich znalostí .

(pojmem mexický zde rozumím těch národů , jež hovořily v době aktivního používání popisovaných znalostí  jazykem nahuatl , takže mexický , přibližně jako nahuaský , také nahuatlahtolli – nahuatlem hovořící) .

Uvedené obrázky mají nejspíše mixtécký původ a od nich je převzali praděpodobně Toltekové , , jak si říkali oni sami , to se nejspíš neví , ani jakým jazykem hovořili .

Zřejmě v poslední době své samostatné existence asi nahuatlem .

Pravděpodobně byli vstřebáni  nahuatlem hovořícím etnikem , jež je nejrozsáhlejší .

Od Tolteků pak zřejmě tyto znalosti převzali a zdokonalili nahuatlem hovořící národy .

 Obrázek obsahuje  přiřazení k symbolu dne a zde jen pořadového čísla .

Čísla se ovšem přiřazovala po 13 ke dvaceti znamením (těmto) a tím vznikl cyklus 260 dní tzolkin .

Códice Dresde el uso de Números de Anillo está asociado con la operación

dígitos está encerrado en el dibujo de una cuerda atada de color rojo. Un Número de

Anillo indica la distancia que existe “hacia atrás” de la fecha cero 4-Ahau 8-Cumku.

Para facilitar la lectura de cifras en los ejemplos que vienen a continuación distingo al

Número de Anillo escribiéndolo en color rojo.

Dresde (Fig. 7) se encuentra

Anillo 6.2.0 con el signo “cero” rodeado por la cuerda anudada de color rojo. Al lado

derecho de la fecha 4-Ahau 8-Cumku se registra la fecha 1-Ahau 18-Kayab y por

encima de ésta el número 9.9.16.0.0. En la tercera columna, la fecha 1-Ahau 18-Uo

cero, 4-Ahau 8-Cumku, sumar -2200 para alcanzar la fecha 1-Ahau 18-Kayab

(12.19.13.16.0); luego sumar 1366560 unidades (9.9.16.0.0) a 1-Ahau 18-Kayab para

alcanzar la fecha 9.9.9.16.0, también 1-Ahau 18-Kayab”. Otra lectura, considerados

sólo los numerales, puede ser: “1364360 menos 1366560 igual a -2200”.

 Zde , na 24. stránce mayského kodexu drážďanského , je ukázáno , že Mayům nebyly cizí ani výpočty se zápornými čísly .

Je zde konkrétně odečeno od jednoho kalendářního údaje jiný , číselně větší kalendářní údaj a ten je vyjádřen ve správné absolutní hodnotě , barevně odlišen .

Jenže ve své knize Průvodce kosmografií (Introductio cosmographiae)  uvádí , že :“Čím to , že jméno , kterým chci nazvat tuto novou zámořskou zemi  a vyznamenat tak sevillského lodního dodavatele jménem Amerigo Vespuci , tak dobře „pasuje“ do již stávajícího jména ,, kterým je země pod hvězdou Merika “ .

Tohle jméno té země kolovalo po námořních krčmách té doby a kartograf jménem Les – Jezero – Mlynář , kterým měl též zálibu v řeckých názvech , proto HÝ-LAKO-MYLOS alias  WALD – SEE – MUELLER  , prostě chtěl pojmenovat nový kontinent dle A. V. Přičemž zvažoval možnost Ameri(go) + gai .

(Samozřejmě , že znalosti o tomto kontinentu již byly mlhavé , kdo se např. pamatoval na prince velšského Madoca , za těch 300 let znalosti prostě vyhasly).

Asi jako bych se zeptal , kdo ví , kdo byla ona tajemná milenka Jiřího Washingtona před 250 lety někde , tehdy v koloniích jejího Veličenstva , dnešních  USA , přičemž dopisy , „jí“ adresované a psané rukou Jiřího Washingtona , se dochovaly ) .

Takže se dá říci , že díky šťastné koincidenci tak ve jménu Ameriga Vespucia „ožilo“ prádávné existující označení , které lze najít v knize KNIHA ZÁŘE (Sófer Ha Zóhar) . Tedy v upravené verzi Ameri(go) + Gae (polatinštělé řecké GAI) je obsažen řetězec MERIKA , což je hvězda západního obzoru , tak označovaná starými Hebrejci.

Takže WSM , byť chtěl kontinent pojmenovat dle sevillského lodního dodavatel A.V. , tak si byl vědom , že jméno má kontinent , byť do té doby v Evropou neexploatovaný , již nějaký stávající název , což uznával a upřímně se podivoval , jak jméno AMERIGÉ pasuje do hebrejského MERIKA .

Navíc,  dokud nevyvstala potřeba exploatovat , ať již jakýkoliv kontinent (Cristóbal Colón chtěl vlastně exploatovat Indii , ať již jí v danou chvíli jím provedeného objevu bylo cokoliv) , tak jakékoliv jméno , konkrétním aktuálním objevitelem používané , z hlediska aktivního užívání , nepřežilo dobu svého aktuálního objevitele .

„Ameriky“ , prostě dlouhou dobu „Evropě“ , nebylo třeba .

Její skutečná potřeba (objevení Ameriky) a tudíž i potřeba ji nějak uchopitelně  trvaleji pojmenovat , vyvstala v okamžiku známých okolností, vyvolaných poptávkou po komoditách a prodražení jejich způsobu získávání .

Takže , těžko tvrdit , že se jmenuje jen dle sevillského lodního dodavatele.

Již tím , že WSM si tohoto hebrejského označení byl vědom , tak jej to zřejmě ovlivnilo , aby nakonec prosadil tento název , ktery se přechýlil na AMERIKA , což je dokonce ještě „souhlasnější“ s prastarým hebrejským názvem Země pod hvězdou (A)MERIKA . Takže především díky WSM a existujícímu lodnímu dodaveteli A.V. ze Seville se ve jméně tradičním , objevilo to co je jedině navíc a tím je první písmeno „A“ .

Ještě doupravím